tisk-hlavicka

Nezáleží na prostředí, ale na přístupu k rodičce

10.12.2012 Zahradníčková Hana Děti a my 54 názorů

Kateřina Hájková Klíčová je maminka dvou synů, z nichž druhý, Vojtíšek, už se narodil doma.

Kateřina Hájková Klíčová je maminka dvou synů, z nichž druhý, Vojtíšek, už se narodil doma. Jako výkonná ředitelka Unie porodních asistentek se zasazuje o humanizaci porodnictví. Účastní se pracovní skupiny pro otázky porodnictví, svolané ministrem zdravotnictví Hegerem. Jak se dívá na situaci kolem porodů u nás? Hovořili jsme s ní také o tom, jaké vzdělání vlastně mají porodní asistentky, jaký je rozdíl mezi porodními asistentkami a dulami, ale i o Aktivním rodičovství, konferenci pro rodiče, kterým není otázka výchovy dětí a péče o ně lhostejná, již paní Hájková Klíčová spoluorganizuje, a také o tradici spolkového života v Brně.

Jak se díváte na dosavadní činnost pracovní skupiny při ministerstvu zdravotnictví?

Můj dojem je takový, že není příliš pracovně nastavená a zatím přešlapuje na místě. Nicméně její existenci považuji za velký krok vpřed. Myslím si ale, že by měla paralelně pracovat skupina složená pouze z porodních asistentek, tak jak je to běžné jinde v Evropě. Ta by se podílela na změnách ve vzdělávání a nastavila by pravidla pro práci porodních asistentek jak v porodnicích, tak mimo ně, například v porodních domech. V České republice totiž zcela chybí koncepce porodní péče. V médiích jsou v souvislosti s pracovní skupinou nejčastěji zmiňovány domácí porody. To je ale jen zlomek agendy, i když z hlediska mezinárodního práva a dostupnosti péče je to problém nejpalčivější. Hlavním cílem je, aby si žena, která je zdravá, mohla svobodně zvolit člověka, který o ni bude pečovat během těhotenství, porodu a po porodu. Průzkumy také ukázaly, že pokud ženu doprovází během těhotenství jedna osoba, jeden poskytovatel péče, může to významně pozitivně ovlivnit průběh porodu. Veškeré podklady, se kterými na jednání skupiny přicházíme, jsou veřejnosti dostupné na portálu www.normalniporod.cz.

V čem je porod například v porodním domě jiný než porod v nadstandardním pokoji v běžné porodnici, kde si žena může sama zvolit porodní plán i způsob porodu?

Důležité není, kde se porod odehrává, ale to, jak lidé, kteří o ženu pečují, porod vnímají. Zda ho berou jako zdravotnickou událost, kterou je potřeba urychlit, při které je potřeba tlumit bolest a kterou můžeme ovládat, nebo jako fyziologický proces. Už proslulý gynekolog Michel Odent v 60. letech věděl, že pro dobře probíhající porod je důležitý pocit bezpečí, přítmí a důvěra v pečující osobu. Proto v jeho porodnici ve Francii zavedli takzvaný „chambre sauvage“, který takový prostor nabízel. Pokud jsou tyto podmínky splněny, pak je opravdu jedno, jestli se porod odehrává v porodnici, nebo doma. Porodnice se věnují zkrášlování porodních sálů a nákupu sofistikovaných polohovacích křesel a dalších pomůcek. Přístup k porodu však zůstává stejný a nejsou respektována základní doporučení Světové zdravotnické organizace. Asi největší rozdíl je v podpoře navázání kontaktu mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu. V tom české porodnice, často pouze vinou přetíženosti personálu na oddělení šestinedělí, selhávají nejvíce.

Jaké vzdělání vlastně mají porodní asistentky a jak svou kvalifikaci získávají?

Porodní asistentka je absolventka tříletého bakalářského studia většinou při lékařské fakultě. Podle českých zákonů je odbornicí na vedení fyziologického porodu, který může vést, pokud se nehlásí komplikace, bez dozoru lékaře. Některé porodní asistentky pokračují ještě ve studiu magisterském. Ale ještě se máme od zahraničních kateder mnoho co učit. Nicméně porodní asistentky se musejí vzdělávat po celý život a například UNIPA pro ně připravuje celou řadu seminářů. V bývalých komunistických zemích byla porodní asistentka bohužel degradována do pozice takzvané ženské sestry a lékaři dodnes porodní asistentku na sále vnímají jako svoji asistentku.

Kolik porodních asistentek v České republice dnes působí?

Podle krajských úřadů je dnes registrováno zhruba sto samostatných porodních asistentek. Celkový počet porodních asistentek, tedy i těch, které působí v porodnicích, na porodních sálech nebo na oddělení šestinedělí, je zhruba čtyři tisíce. Část z nich by ráda působila samostatně. Bojí se ale obstrukcí, které jim zákony a státní úřady stavějí do cesty. Pokud by se takové porodní asistentky podařilo začlenit do systému péče, pak by se podle mě ženy, které k nim již dnes dochází například na cvičení, svěřily do jejich rukou i při samotném porodu. Příkladem dobré praxe je porodnice ve Vyškově, která umožňuje porodním asistentkám působit částečně v rámci klasického úvazku, a ve zbylém čase si mohou do porodnice k porodu vodit své klientky. Tuto variantu dnes volí mnoho brněnských žen.

Jak by vypadala v optimálním případě péče porodní asistentky?

Modelů péče je mnoho a vychází z toho, že každá žena potřebuje něco jiného. A pro někoho znamená bezpečí např. nemocniční prostředí.

Pomůžu si příkladem z Anglie, kde existuje síť porodních asistentek působících v komunitní péči, podobně jako u nás existuje síť ambulantních gynekologů. Žena, která otěhotní, vyhledá porodní asistentku, která o ni pečuje a v případě potřeby ji odesílá na různé testy, na ultrazvuková vyšetření nebo k lékaři. Před porodem se žena zaregistruje v porodnici a je předána do péče tamních porodních asistentek, se kterými si dohodne místo porodu. Pokud se rozhodne rodit doma, porodní asistentky ji zapíší na seznam a ve chvíli, kdy se porod rozběhne, žena se s nimi telefonicky domluví, aby přijely (v Anglii doma proběhnou asi 3 % porodů a ministerstvo zdravotnictví hovoří o potřebě toto procento zvýšit).

Fyziologické porody v anglických porodnicích probíhají v centru porodních asistentek. Pokud se vyskytne problém, žena je předána na porodní sál o patro níž do péče lékařů. Pokud je porod bez komplikací, odchází žena po šesti hodinách domů, kde ji opět navštíví komunitní porodní asistentka, která o ni pečovala v těhotenství, a pediatr.

Kdo nese dnes a kdo by nesl v případě změn zodpovědnost za porod s nešťastným koncem?

Za své rozhodnutí a také za své dítě nese jako i v jiných životních situacích odpovědnost sama žena. O odpovědnosti zdravotních pracovníků rozhoduje v případě žaloby soud a je potřeba dokázat konkrétní pochybení. Bohužel v dnešní době jsou porodní asistentky penalizovány preventivně, a to až pokutou jeden milion korun v případě asistence u porodu doma.

Sdružení a asociací zabývajících se neutěšenou situací v českém porodnictví je celá řada. Unie porodních asistentek, Česká asociace dul a další. Je mezi nimi názorová shoda, nebo se jejich požadavky liší?

České porodní asistentky se sdružují ve třech organizacích, je to UNIPA, Česká konfederace porodních asistentek a Česká asociace sester. Společně připravujeme např. materiály pro pracovní skupinu na ministerstvu zdravotnictví. Podílíme se také na přípravách Mezinárodního kongresu porodních asistentek, který bude v roce 2014 hostit Praha. Ještě lepší je spolupráce v regionech, např. v Brně společně pořádáme Světový týden respektu k porodu. Pak v ČR existují dvě asociace, které sdružují duly: občanské sdružení České duly a Česká asociace dul. Dlouhodobě se těmto otázkám věnují i další organizace (např. Hnutí za aktivní mateřství, Aperio, Nesehnutí nebo Liga lidských práv). V posledních letech se všechny tyto organizace potkávají v rámci pracovní skupiny České ženské lobby.

Jaký je rozdíl mezi dulou a porodní asistentkou?

Porodní asistentka je zdravotník a jako taková může podle českých zákonů vést porod bez indikace lékaře. Může tedy provázet ženu během těhotenství, porodu i šestinedělí a provádět takové zákroky, jako je třeba šití porodních poranění či první ošetření novorozence, a to jak v porodnici, tak v porodním domě nebo u rodičky doma. Dula se stará zejména o psychickou pohodu rodičky a vyhledávají ji zejména ženy, které chtějí rodit v porodnici. Dula je jim oporou v momentě, kdy porodní asistentka má na starosti několik žen. Po návratu domů může pomáhat třeba i v domácnosti, pokud je žena po porodu příliš vyčerpaná. Některé duly se se specializují na homeopatickou podporu porodu. Porodní asistentka a dula se mohou výborně doplňovat.

Touha po pohodlí a hazard se zdravím dítěte, to jsou kritické hlasy laické veřejnosti proti domácím porodům, respektive porodům mimo porodnici. Co byste k tomu řekla?

Jsem přesvědčena, že žádná žena by kvůli vlastnímu pohodlí nehazardovala se zdravím svého dítěte. Velice často se jedná o ženy, které první dítě porodily v porodnici a nechtějí sebe ani své další dítě podrobit podobnému traumatizujícímu zážitku (např. oddělení matky a dítěte bezprostředně po porodu). Porodní asistentka sleduje ženu už v průběhu těhotenství, takže ji včas může vysvětlit, proč porod doma zrovna pro ni není vhodný. Například, když je miminko koncem pánevním, jedná se o dvojčátka, těhotná má vysoký krevní tlak v kombinaci s otoky, což je známka preeklampsie, ale třeba i psychické problémy, komplikace při předchozím porodu. Pokud se tato rizika vyloučí, je jen zcela nepatrná pravděpodobnost, že by se situace mohla během porodu zvrátit. A pokud se komplikace přece jen objeví, vždy je to velice pozvolné, takže je čas převézt ženu do porodnice. V zahraničí existují zcela konkrétní doporučené postupy, jak má porodní asistentka jednat. Schválení těchto pravidel je jedním z úkolů pracovní skupiny. Porodní asistentka navíc ženu zná a je s ní během porodu neustále, může proto případné komplikace zachytit daleko dříve než asistentky v porodnici, které často pečují o čtyři až pět rodiček najednou, nebo lékař, který se přijde podívat jednou za čas, případně ke konci porodu.

V bývalých komunistických zemích byla porodní asistentka bohužel degradována do pozice takzvané ženské sestry a lékaři dodnes porodní asistentku na sále vnímají jako svoji asistentku. Těhotné ženy jsou dnes vystaveny silnému tlaku. Knihy o těhotenství a porodu jim týden po týdnu, jak se miminko v břiše vyvíjí, představují nejrůznější komplikace a reklama je zásobuje spoustou nabídek, bez čeho se v těhotenství neobejdou.

Máte děti? Rodila jste doma?

Mám dva syny. Štěpánovi jsou čtyři a půl roku a Vojtovi osm měsíců. Prvního syna jsem porodila v porodnici, a přestože jsem chodila do kurzů porodní přípravy a měla pocit, že jsem na porod připravená, musím říct, že dnes rozumím všem ženám, které si na přístup personálu v porodnicích stěžují. Zejména po porodu se mi zdálo, že nikdo nerespektuje má přání a má práva. Proto jsem se po dohodě s partnerem a poté, co jsem si našla dvě porodní asistentky, které se o mě staraly během těhotenství, rozhodla druhé dítě přivést na svět doma.

Existují nějaké statistiky podchycující počty žen rodících doma? Kdyby prošly všechny vaše požadavky, dovedete odhadnout nárůst počtu domácích porodů?

Statistiky bohužel neexistují. Podle odhadů porodních asistentek se ročně narodí doma kolem 400 dětí. Ovšem je třeba říct, že jen část domácích porodů je plánovaných a asistovaných, tedy že ženě pomáhá porodní asistentka. V takových případech je podle mezinárodních renomovaných výzkumů riziko komplikací zcela srovnatelné s porody, které se odehrávají v porodnici. Velká část domácích porodů jsou ale porody překotné, tam pak k nějaké komplikaci dojít může. Překotný porod ženu překvapí, není na něj připravena a situaci řeší většinou záchranná služba. Doma se také odehrávají porody takzvaně asociální. Rodí tak ženy, které chtějí porod utajit, nebo ženy, které vůbec neví, že by měly docházet ke gynekologovi.

Vy sama jste jako výkonná ředitelka UNIPA porodní asistentka?

Ne, jsem socioložka. Než jsem se začala věnovat problematice porodnictví, pracovala jsem s romskými dětmi v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež a ještě předtím jsem spolupracovala na výzkumu romských rodin na Fakultě sociálních studií v Brně. Dnes mám na starosti chod občanského sdružení UNIPA a moje původní profese mi například umožňuje dobře rozumět mezinárodním výzkumům, které zkoumají práci porodních asistentek.

Brněnská Fakulta sociálních studií také hostí konferenci Aktivní rodičovství, kterou spoluorganizujete. Letos proběhl již pátý ročník. Jak myšlenka setkávání rodičů s odborníky vznikla?

Za konferencí Aktivní rodičovství stojí iniciativa dvou žen, Zory Javorské z občanského sdružení Nesehnutí a Lucie Harnošové z Brány k dětem. Hlavní myšlenkou bylo zprostředkovat všem rodičům, kteří si na různých internetových fórech vyměňují rodičovské zkušenosti a hledají odpovědi na své otázky, setkání tváří v tvář a nabídnout jim přednášky odborníků. Já jsem se k pořádání dostala za Unii porodních asistentek před dvěma lety a tuto spolupráci si moc užívám. Každý rok se snažíme pozvat nějakou osobnost ze zahraničí, která by trochu rozčeřila české vody. Vloni to například byla rodinná terapeutka Naomi Aldort, která je velká propagátorka kontaktního rodičovství, letos Meredith Small, která vydala knížku Naše děti, naše světy. Tato americká antropoložka ukazuje, jak různé civilizace pečují o děti, a dokládá, že naše západní individualistická civilizace je vlastně takovou raritou. Rodiče a děti spolu nespí v jedné místnosti a děti jsou poměrně rychle odstavovány od kojení. Na programu jsou přednášky, ale i menší workshopy, kde účastníci pracují na nějakém konkrétním tématu. Letos jsme pozvali například manžele Kopřivovy s programem Respektovat a být respektován.

Zdá se, že Brno je daleko aktivnější, pokud jde o pořádání nejrůznějších osvětových, rodičovských a podobně laděných setkání, než například Praha či jiná města. Je to jen můj pocit, nebo na tom něco je?

Máte pravdu, že v Brně jsou pro pořádání akcí tohoto typu mimořádně dobré podmínky. Možná to souvisí i s tím, že v Brně byl vždy velmi bohatý spolkový život. Dnes zde působí celá řada neziskových organizací, které se těmto tématům věnují a navzájem spolupracují. Kupříkladu Světový týden respektu k porodu každoročně připravujeme v součinnosti dvaceti organizací. Zřejmě tu hraje roli i fakt, že Brno má vhodnou velikost a lidé se tu rádi potkávají a vyměňují si zkušenosti. Na Moravě se také nikdy nepodařilo porodní asistentky od porodu zcela vytlačit, takže v některých porodnicích skutečně porody vedou a mladší lékaři se od nich učí. Je tu také hustější síť samostatně působících porodních asistentek než v Čechách, kde se porody dostaly daleko více do rukou lékařů. Existují ale čestné výjimky, jako třeba porodnice v Neratovicích.

Jsme zpět u porodů. Jak vidíte další působení pracovní skupiny?

Bojím se, aby se v tomto složení nejednalo o promarněnou šanci. Nicméně nepřímý efekt práce skupiny má, protože se spousta žen začíná domáhat svých práv. Tlačí také na porodnice, aby poskytovaly kvalitnější péči. Na UNIPU se prakticky denně obrací ženy, které by chtěly mít porodní asistentku u porodu, ať už doma nebo v porodnici. Musím jim psát, aby se obrátily na úřad, který by jim tuto službu měl zprostředkovat, tedy na krajský úřad, protože i když v jejich okolí třeba nějaká samostatná porodní asistentka, která by jim mohla požadovanou péči poskytnout, je, nebude riskovat milionovou pokutu. V důsledku je tak situace daleko nebezpečnější. Všichni mluví o tom, že je potřeba zvýšit bezpečí, ale v momentě, kdy ženy budou doma rodit samy, nebudou mít k dispozici zkušeného zdravotníka, budou se třeba bát zavolat záchranku, je situace daleko nebezpečnější, než kdyby se pro těch pár žen, kterých se to týká, vyčlenili zdravotníci, kteří jsou kompetentní službu poskytnout a rizika rozeznat. To, že strkáme hlavu do písku a tváříme se, že žádné ženy doma rodit nechtějí, a my jim proto neposkytneme zdravotní péči, považuji za cestu zpět.

Rodiče často před příchodem potomka řeší řadu věcí kolem výbavičky, kočárku, dětského pokojíčku, a samotný porod „nechávají na odbornících“. Čemu by podle vás měli nastávající rodiče věnovat pozornost zejména?

Těhotné ženy jsou dnes vystaveny silnému tlaku. V internetových diskuzích najdou mnohé, často děsivé porodní příběhy. Knihy o těhotenství a porodu jim týden po týdnu, jak se miminko v břiše vyvíjí, představují nejrůznější komplikace a průmysl spojený s rodičovstvím je zásobuje spoustou nabídek, bez čeho se v těhotenství neobejdou. Moje rada míří jinam: důvěřujte sobě i miminku, choďte do lesa a cvičte, nesnažte se v práci na poslední chvíli dohánět termíny, promluvte si se svou maminkou o tom, jak ona prožívala těhotenství a porod a najděte si porodní asistentku nebo lékaře, který vás podpoří ve vaší cestě. Čtěte knihy, které vás příjemně naladí, například Zdravé těhotenství a přirozený porod nebo Zázrak porodu. Miminko po porodu nepotřebuje vlastní pokojíček ani další vymoženosti. Daleko více ocení vyrovnané rodiče, mateřské mléko, teplo a lásku.

Další informace naleznete v časopisu Děti a my.

Názory k článku (54 názorů)
Pracovní skupina withep 10.12.2012 9:47
Blbost Qwena 10.12.2012 23:48
*Re: Blbost withep 11.12.2012 8:54
**Re: Blbost Qwena 11.12.2012 11:19
***Re: Blbost Mab 13.12.2012 14:58
*Re: Blbost Katuka+Vítek11/06+Danek10/09 13.12.2012 20:0
**Re: Blbost Šešule 13.12.2012 22:12
nezalezi na prostredi ruže červena 11.12.2012 10:30
Riskování zdraví dítěte kvůli lepšímu po... Anička; 11.12.2012 10:50
*Re: Riskování zdraví dítěte kvůli lepš... withep 11.12.2012 11:0
**Re: Riskování zdraví dítěte kvůli le... Anička; 11.12.2012 11:15
***Re: Riskování zdraví dítěte kvůli ... withep 11.12.2012 11:39
****Re: Riskování zdraví dítěte kvůl... Šešule 11.12.2012 11:54
*****Re: Riskování zdraví dítěte kv... withep 11.12.2012 12:24
****Re: Riskování zdraví dítěte kvůl... Anička; 11.12.2012 12:54
*****Re: Riskování zdraví dítěte kv... withep 11.12.2012 13:39
******Re: Riskování zdraví dítěte ... Anička; 11.12.2012 15:36
*******Re: Riskování zdraví dítět... withep 11.12.2012 16:0
*******Re: Riskování zdraví dítět... Bára 12.12.2012 11:17
*****Re: Riskování zdraví dítěte kv... Xantipa. 12.12.2012 11:3
***Re: Riskování zdraví dítěte kvůli ... Šešule 11.12.2012 11:53
****Re: Riskování zdraví dítěte kvůl... Filip (7 + 4) 11.12.2012 12:37
*****Re: Riskování zdraví dítěte kv... Šešule 11.12.2012 12:44
******Re: Riskování zdraví dítěte ... Anička; 11.12.2012 13:0
*******Re: Riskování zdraví dítět... Šešule 11.12.2012 13:14
********Re: Riskování zdraví dít... Anička; 11.12.2012 13:29
*********Re: Riskování zdraví d... Šešule 11.12.2012 13:46
**********Re: Riskování zdraví... Anička; 11.12.2012 15:24
***********Re: Riskování zdra... Katka +3 11.12.2012 15:50
************Re: Riskování zd... Šešule 11.12.2012 22:35
***********Re: Riskování zdra... Šešule 11.12.2012 20:6
**********Re: Riskování zdraví... Katka +3 11.12.2012 15:48
*********Re: Riskování zdraví d... Irena 12.12.2012 11:24
*****Re: Riskování zdraví dítěte kv... Jana, školkáč a školák 12.12.2012 10:5
******Re: Riskování zdraví dítěte ... Anna 18.12.2012 1:41
*******Re: Riskování zdraví dítět... Líza 18.12.2012 13:6
*******Re: Riskování zdraví dítět... Šešule 19.12.2012 12:10
********Re: Riskování zdraví dít... Anna 20.12.2012 1:51
*********Re: Riskování zdraví d... Líza 20.12.2012 5:38
*********Re: Riskování zdraví d... Rigmor 20.12.2012 8:48
*********Re: Riskování zdraví d... Šešule 20.12.2012 13:59
**********Re: Riskování zdraví... Anna 22.12.2012 0:24
***********Re: Riskování zdra... Líza 22.12.2012 7:12
***********Re: Riskování zdra... Omega 22.12.2012 19:22
************Re: Riskování zd... Líza 22.12.2012 20:31
*************Re: Riskování ... Omega 25.12.2012 19:6
************Re: Riskování zd... Šešule 23.12.2012 14:27
***********Re: Riskování zdra... Šešule 23.12.2012 14:26
***********Re: Riskování zdra... Jana, školkáč a školák 28.12.2012 15:37
*****Re: Riskování zdraví dítěte kv... Xantipa. 12.12.2012 11:8
Porod doma nebo v porodnici? světýlko 12.12.2012 12:0
Rodila jsem v Norsku Rigmor 13.12.2012 14:7
*jo a ještě... Rigmor 13.12.2012 14:45
**Re: podobne i v Norskych mestech Pavla Norsko 19.12.2012 13:30




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.