Problémové chování předškoláků a jejich emocionální problémy jsou tématem, na něž ani odborníci nemají jednotný názor."/>
tisk-hlavicka

Poruchy chování u dětí předškolního věku

24.6.2011 Mgr. Gabriela Leskovjanská, Ph. D. Informatorium 3-8 35 názorů

Problémové chování předškoláků a jejich emocionální problémy jsou tématem, na něž ani odborníci nemají jednotný názor.

Problémové chování předškoláků a jejich emocionální problémy jsou tématem, na něž ani odborníci nemají jednotný názor. Někteří si myslí, že se u předškolních dětí tyto potíže objevují jen výjimečně.

K tomuto názoru je vede dojem, že projevy problémového chování vycházejí z dětsky naivní motivace, a proto je těžké diagnostikovat příznaky poruchy chování. Symptomy těchto poruch jsou ale klinicky významné a evidentní už i v předškolním věku, zejména pokud jde o poruchy pozornosti a hyperaktivity (ADHD, ADD) a opoziční vzdor. Obtíže s diagnostikováním poruch chování plynou z toho, že v současnosti neexistuje jednotné diferenciální vymezení poruch chování u předškoláků. Většina autorů se kloní k názoru, že „u předškolních dětí jde nejdříve o disociální projevy v chování. To jsou projevy, kterými se jedinec vymyká ze způsobu, jakým se chovají děti dané věkové a sociokulturní kategorie, odklání se od zvyků a norem dané společnosti, což vede k těžkostem pro ostatní i jeho samotného. Toto chování, které se zpočátku jeví ‚jen‘ jako nevychovanost, postupně přerůstá do poruchy chování. Tak označujeme trvalý nebo delší dobu (nejméně půl roku) se opakující obraz asociálního, agresivního a vzdorovitého chování závažného charakter u, které má nepříznivý vliv na vztahy a sociální procesy mezi lidmi a nějakým způsobem narušuje etické, právní a další společenské normy. Poruchy chování se v této podobě objevují až ve středním (9–12 let) a starším (12–15 let) školním věku.“ (Grác, 1991; Labáth, 2001) Příčiny poruch chování a emocionálního cítění nejsou jasné, stejně jako se nedá odhadnout, jak dlouho budou přetrvávat. Faktory, které jsou odpovědné za vznik a trvání potíží, jde rozdělit do několika skupin.

Patří sem genetické vlivy a dispozice jedince: nezralost CNS, poškození mozku, případně dysfunkce CNS, temperament dítěte, emoční labilita, inklinování k problematické skupině vrstevníků a k nevhodným vzorům chování apod. Dalšími okolnostmi bývají rodinné faktory: nesprávné, resp. nejednotné výchovné vedení, konfliktní rodinné prostředí, absence jednoho z rodičů, špatný výchovný vzor, nezájem o dítě, příliš autoritativní nebo naopak liberální a volná rodičovská výchova apod.

Na vznik poruchy chování mají vliv i faktory širšího sociálního prostředí: vliv vrstevníků, okolnosti ovlivňující začlenění do kolektivu, sociální klima ve skupině, resp. v předškolním zařízení, osobnost učitele a další.

Nejčastější problémy

U předškoláků se (podle odborné literatury) můžeme setkat s řadou poruch chování a emocionálního vývoje. Patří mezi ně hyperaktivita, která se projevuje motorickým neklidem. Děti při ní bývají neustále v pohybu, často mění činnosti, upoutávají na sebe pozornost a nemají zábrany.

Hypoaktivita se projevuje výraznou pasivitou dítěte, které je utlumené, jsou mu lhostejné podněty z okolí, je nemluvné, celkově neobratné a v jeho chování je výrazně patrná pomalost. Další poruchou chování je dětský vzdor, neposlušnost a výbuchy zlosti. Dítě není schopno respektovat pravidla nastavená dospělými, nedokáže se přizpůsobovat a mívá záchvaty zlosti. V případě, že se setkáme s úmyslným a záměrným ubližováním, jedná se o agresivitu, která může mít podobu fyzickou nebo slovní. Poruchou chování je i úmyslné lhaní, které může vycházet z psychopatologie jedince či ze špatného výchovného vlivu.

Mezi poruchy chování řadíme i výraznou uzavřenost dítěte. Příčinou nadměrné stydlivosti dítěte může být osobnostní nastavení dítěte, ale také nesprávný výchovný vliv a nedostatek kontaktů s vrstevníky. Můžeme se setkat i s úzkostností a strachem. Dítě se může bát konkrétních věcí, nebo se u něj úzkost projevuje „jen tak“, bez příčiny. Lze se také setkat s projevy dětské neurózy, která vychází ze zacyklené úzkosti a patologických strachů a projevuje se nechutenstvím, tiky, zadrháváním nebo pomočováním přetrvávajícím po 4.–5. roce života. S problémy s chováním se můžeme setkat i u dětí, jež jsou dlouhodobě nemocné nebo se z dlouhé nemoci zotavují; projevuje se u nich únava z dlouhodobé zátěže, oslabení, zvýšená dráždivost a někdy i pocity méněcennosti, náladovost či plačtivost.

Problémy v citovém vývoji a v chování dětí z mateřských, základních a středních škol se na Slovensku zabývají centrá pedagogicko-psychologického poradenstva a prevencie – CPPPaP. V rámci odborného semináře pro učitelky MŠ, který se konal v říjnu 2009, jsme provedli výzkum týkající se potíží v chování u dětí předškolního věku. Výzkumu se zúčastnilo 69 vyučujících z vesnických i městských mateřských škol okresů Spišská Nová Ves a Gelnice. Zajímalo nás, s jakými problémy v oblasti chování se v zařízení, kde pracují, setkávají nejčastěji, a čím jsou podle nich zapříčiněny problémy v chování u předškoláků. Ptali jsme se i na to, zda v případě vážných problémů dítěte s chováním nebo ve specifických dovednostech (motorika, řeč, sebeobsluha…) o této skutečnosti informují rodiče a jak rodiče na tuto zpětnou vazbu reagují. Zjišťovali jsme též, zda si pedagogové myslí, že se problémy v chování předškolních dětí dají odstranit nebo částečně vyřešit, či zda se podle nich řešit nedají. Z výzkumu vzešlo 51 dotazníků, který vyplnily učitelky mateřských škol s praxí od 1 roku do 35 let; mezi respondenty nebyl žádný muž.

Patero pro rodiče a učitele hyperaktivních dětí
1. Dítě nezlobí schválně.
2. S trpělivostí a pochopením dojdeme dál než s hubováním.
3. Dítě potřebuje častěji odpočívat.
4. Tolerance neznamená netečnost k nevhodnému chování.
5. Za to, že dítě je neklidné, nemůžete.

Výsledky průzkumu

Učitelky MŠ považují za nejfrekventovanější problém hyperaktivitu (83 %), dále agresivitu (72 %) a jako třetí označily dětský vzdor (65 %). Dále zmiňovaly emocionální problémy – nadměrná stydlivost a uzavřenost dítěte v kontaktu se sociálním okolím (48 %), lhavost (45 %), dětský strach a úzkost (44 %), hypoaktivitu (43 %), dětskou neurózu (37 %) a potíže chronicky nemocných dětí (29 %). Když jsme respondentky rozdělili do skupin podle délky praxe (21 učitelek s praxí do 15 let a 23 učitelek s praxí nad 25 let), zaznamenali jsme, že učitelky s delší praxí hodnotily uzavřenost a nadměrnou stydlivost jako závažnější problém a uváděly ji v průměru jako třetí položku, zatímco jejich kolegyně s kratší praxí ji uváděly až jako pátou či šestou položku. Zkušení vyučující zřejmě s větší citlivostí zaznamenávají i méně rušivé a přitom závažnější symptomy v chování dětí.

Jako nejčastější příčinu poruch chování předškoláků respondentky označovaly rodinné příčiny, zejména volnou rodičovskou disciplínu společně s konfliktním rodinným prostředím a nesprávným výchovným vzorem. Jako další zmiňovaly nezralost dětského organismu, snahu dítěte poutat na sebe pozornost a jeho nízkou schopnost sebeovládání. Jako méně významné, resp. nevýznamné označovaly učitelky faktory související se širším sociálním prostředím mateřské školy – příliš velká třída, nedostatečná nabídka činností pro dítě s problémovým chováním či nevhodný vztah učitele a dítěte. Podle učitelek nemá při rozvoji problémového chování význam intelektová úroveň dítěte, v čemž se shodují s poznatky současné vědy.

Odborníci, kteří provádějí výzkumy z oblasti psychologie, se opakovaně zaměřují na rodinné prostředí dětí s problémovým chováním. Podle Oldřicha Matouška (1996) měl alespoň jeden z rodičů dítěte s poruchou chování v dětství podobné problémy a Matoušek poukazuje i na nebezpečí volné rodičovské disciplíny. Zdůrazňuje, že dnes i zdánlivě funkční rodiny trpí nedostatkem komunikace a nedostatečnou péčí o optimální vyplnění volného času dětí, což dává příležitost k tomu, že se děti nudí a nechají se zlákat nevhodnými vzory či aktivitami.

Na otázku, zda učitelky informují rodiče o potížích s chováním nebo v oblasti emocí, odpovědělo více než 96 % učitelek kladně a 3,9 % záporně. Podle 14 % učitelek rodiče reagují na tuto informaci pozitivně, dokonce sami od učitelek žádají informace o chování dítěte a sami se snaží podniknout nějaká opatření ke zmírnění obtíží. Tři čtvrtiny respondentek uvedly, že reakce rodičů na takovéto upozornění bývají smíšené: rodiče je přijímají s rozpaky, nejsou schopni si připustit celou šíři problémů, ale s mateřskou školou spolupracují, i když ne v plné míře. Poměrně velká část respondentek – téměř 8 % – uvedla, že rodiče reagují na informace o problémech dítěte s chováním převážně negativně, problém popírají, tvrdí, že vina je na straně mateřské školy, nebo hledají chybu v přístupu učitelky či v jejím nesprávném posouzení a zhodnocení problémů dítěte, případně ve špatném vlivu ze strany vrstevníků. Tato skupina rodičů nikdy nevidí problémy v rodinném prostředí nebo u dítěte samotného a odmítá problém jakkoli řešit. Z toho vyplývá, že pokud učitelky mateřských škol rodiče informují o nějakých problémech v chování a v dalších projevech dítěte, podstupují riziko konfrontace s rodiči. Rodiče neradi přijímají korektivní a negativní zpětnou vazbu a mají tendenci zapojit obranné mechanismy jako popírání, projekce, útok, vytěsnění nebo únik ze situace.

Ve výzkumu jsme se zajímali i o to, zda učitelky rodičům doporučují návštěvu některého odborníka. Nejčastěji je doporučovaným odborníkem logoped (88 %), následuje psycholog (62 %) a pediatr (31 %). Dalším doporučovaným odborníkem je speciální pedagog (23,5 %), neurolog (11,7 %), lékař -specialista (4 %) a dětský psychiatr (2 %).

Na poslední otázku, která zjišťovala, jaký mají učitelky názor na to, zda a do jaké míry se dají problémy předškolních dětí s chováním řešit, jsme získali vcelku optimistické odpovědi. O tom, že se tyto potíže dají plně odstranit, je přesvědčeno 35,3 % respondentek, a 37,3 % si myslí, že se potíže dají alespoň částečně zmírnit. Pouze 2 % (čili jedna respondentka) si myslí, že i navzdory včasnému podchycení se problémy v chování u dětí nedají uspokojivě řešit.

Podle odborných zdrojů, které se zabývají otázkou poruch chování u dětí, je třeba děti už od útlého věku trénovat v řešení složitých sociálních a mezilidských situací a podporovat jejich samostatnost a psychickou odolnost, a to i včasným podchycením těžkostí v oblasti chování (Hoskovcová, 2006).

Je třeba zdůraznit, že pokud včas nepodchytíme, že na psychiku dítěte neblaze působí nějaké těžkosti a problémy, může to mít osudový dopad na celý život jedince. Právě včasné zachycení problémů a zapojení odborné intervence může výrazně pomoci v prevenci rozvinutí sociálně patologických jevů a emocionálních problémů přerůstajících až do psychopatologie dospělých lidí.

Chcete vědět víc?
V knize Poruchy pozornosti a hyperaktivita, kterou napsala Alison Munden a Jon Arcelus, najdete přehled současných poznatků o poruchách pozornosti a zejména rady, jak co nejlépe zvládnout život s malým divochem. Kniha Neklidné dítě Jiřiny Prekopové a Christel Schweizerové pojednává o tom, že některé děti svou zvýšenou dráždivostí, neposedností a rozjíveností dovádějí k zoufalství rodiče, učitele, vychovatele i lidi, k nimž nemají žádný vztah. Neklid se u nich stává vývojovou poruchou, již je třeba brát vážně. Nabízí rady a výchovné postupy, které ocení rodiče i učitelé. Obě knihy vydal Portál.

Autorka je psycholožka Centra pedagogicko-psychologického poradenstva a prevencie, Spišská Nová Ves.

Názory k článku (35 názorů)
Tak kdo sakra má poruchu chování? Markéta, kluci 9 a 2 24.6.2011 14:30
*Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? 1kulička 24.6.2011 16:29
**Re: Tak kdo sakra má poruchu chování... Lenka Staňková 25.6.2011 11:21
**Re: Tak kdo sakra má poruchu chování... Lenka Staňková 25.6.2011 11:24
*Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? Katjan 24.6.2011 23:15
*Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? Lenka 25.6.2011 12:4
*Re: Tak kdo sakra má poruchu chování? Stana B. 26.6.2011 20:15
**Re: Tak kdo sakra má poruchu chování... Markéta, kluci 9 a 2 26.6.2011 22:58
procenta Irena, 2 deti 24.6.2011 21:11
*Re: procenta Winky 24.6.2011 21:37
**Re: procenta ALL 24.6.2011 22:48
***Re: procenta Anezka73 10.9.2011 10:45
**Re: procenta Markéta, kluci 9 a 2 25.6.2011 8:51
***Re: procenta TerezieK 26.6.2011 11:52
**Re: procenta Irena, 2 deti 25.6.2011 20:25
Snížit počet dětí na učitelku Pavla 25.6.2011 13:34
*Re: Snížit počet dětí na učitelku karma 25.6.2011 13:42
**Re: Snížit počet dětí na učitelku Terka 25.6.2011 17:50
***Re: Snížit počet dětí na učitelku Katjan 25.6.2011 18:48
****Re: Snížit počet dětí na učitelk... MartinaNov (dva rošťáci 27.6.2011 9:53
***Re: Snížit počet dětí na učitelku Hanka 75 26.6.2011 9:33
*Re: Snížit počet dětí na učitelku Hanka 75 26.6.2011 9:34
Chudáci děti Romanca 25.6.2011 16:18
*Re: Chudáci děti Jedůfka / 99,00 25.6.2011 20:47
*Re: Chudáci děti Myss 29.6.2011 8:9
počet dětí alena novakova 25.6.2011 22:6
děti nejsou jako dřív,je totiž svoboda-s... Myss 26.6.2011 23:3
*Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svo... Markéta, kluci 9 a 2 27.6.2011 8:55
*Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svo... MartinaNov (dva rošťáci 27.6.2011 10:3
*Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svo... Verča - dvojčata 27.6.2011 13:2
*Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svo... Madlaaaa 28.6.2011 14:36
**Re: děti nejsou jako dřív,je totiž s... Myss 29.6.2011 8:7
***Re: děti nejsou jako dřív,je totiž... Pawlla 29.6.2011 10:11
****Re: děti nejsou jako dřív,je tot... Myss 29.6.2011 12:56
*Re: děti nejsou jako dřív,je totiž svo... Anezka73 10.9.2011 10:59




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

FotbalistaFotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK 2. narozeninyU prababičky na 80tináchNAŠE SLUNÍČKOšestiletá Leontýnka

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Wellness Víkend   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.