tisk-hlavicka

Zahrada hrou

Jednou jsem našel kost, když jsem hrabal v hlíně. To mě bavilo dost. Kdyby to tam vypadalo jako v džungli, to by se mi líbilo.

Jednou jsem našel kost, když jsem hrabal v hlíně. To mě bavilo dost. Kdyby to tam vypadalo jako v džungli, to by se mi líbilo. Tam by se dalo schovat, tam byste mě nemohli najít. Ale když jsme na školní zahradě a nesmíme na strom nebo do křoví a nemáme lítat – co tam teda vlastně můžeme dělat? (z filmu Zahrada hrou)

V posledních zhruba třech desetiletích se setkáváme s tím, že děti ve vyspělých zemích světa mají zdravotní problémy, které se dříve v dětské populaci skoro nevyskytovaly (nebo alespoň mnohem méně). Téměř epidemicky se mezi dětmi zvyšuje výskyt obezity a problémů, které s sebou obezita nese (např. roste počet dětských diabetiků 2. typu, zatímco tato nemoc bývala „výsadou“ pouze dospělých), ale například i poruch učení a osobnosti.

Mnozí odborníci dávají tyto problémy do souvislosti s dramatickou proměnou životního stylu dětí. Vzpomínám si, že když jsem byla malá školačka, často jsme se s kamarádkou cestou ze školy, do které jsme denně chodily pěšky, poměrně daleko na malé dětské nožky, „toulaly“ – domů jsme nikterak nepospíchaly, cestou jsme odbočily úzkou pěšinkou do luk k potoku a vydržely bychom tam běhat a hrát si dlouhé hodiny, kdybychom se přece jen neobávaly, že se naše maminky budou zlobit. A jen jsme přišly domů, už jsme skákaly před domem přes švihadlo, házely míčem o zeď „školku“, hrály „drápky“ s kamínky nebo skákaly panáka. Je to, pravda, již víc než půlstoletí, ale stejné hry hrávaly často koncem osmdesátých let moje dcerky se svými spolužáky.

Jako malé holčičky jsme netušily to, co odborníci dobře vědí – že procházka v přírodě podporuje zdraví, pobyt v zeleni má celkový blahodárný účinek na lidské zdraví, zlepšuje fyzickou kondici a posiluje imunitní systém, že dokonce i pouhý výhled do zeleně je zdraví prospěšný a že se například také ukazuje, jak se u malých dětí, které si hrají v přírodním prostředí, rychleji rozvíjí hrubá motorika – jen nás to prostě bavilo a těšilo…

Kolik času tráví dnešní děti venku

V současné době je tomu podstatně jinak. Kolik času vlastně tráví venku dnešní děti? Pokud jde o Českou republiku, podle reprezentativního výzkumu, který provedla Nadace Proměny Karla Komárka v roce 2015, tráví české děti ve věku 7–15 let venku v průměru 1 hodinu 48 minut denně, zatímco sledováním obrazovek elektronických médií (televize, internet, počítačové hry) v průměru 3 hodiny 29 minut denně. „Další výzkumy sice neuvádějí celkové průměrné časy, ale zdá se, že svědčí o ještě delší době, kterou děti stráví s médii. Studie HSBC ukazuje, že přes 50 % dětí tráví před televizní obrazovkou více než 2 hodiny denně a zároveň 70 % dětí tráví více než 2 hodiny denně u počítače. Například v 15 letech u něj každý třetí chlapec tráví už více než 6 hodin denně. Podobný jev dokumentuje dotazníkový průzkum Českého zdravotnického fóra, podle kterého tráví naši patnáctiletí každý den v průměru 2–3 hodiny u televize a další 3–4 hodiny u počítače,“ uvádí Petr Daniš z neziskové organizace Tereza, autor knihy Děti venku v přírodě: ohrožený druh?

Školní zahrady, které děti baví a vzdělávají

Všechny tyto myšlenky a poznatky zazněly 1. února 2018 na konferenci Zahrada hrou, kterou zorganizovala Nadace Proměny Karla Komárka v Divadle Archa v Praze. Tématem konference byly školní zahrady, které baví i vzdělávají děti, pomáhají pedagogům v práci, jsou oblíbené mezi rodiči a zároveň jsou důležitým místem komunitního setkávání.

Konference se tedy věnovala potenciálu školních zahrad i tomu, proč a jak ho rozvíjet. V souladu s filozofií programu Zahrada hrou byly představeny nejdůležitější principy tvorby kvalitního, funkčního a dlouhodobě udržitelného prostředí (nejen) pro děti. Akce byla pořádána pro pedagogy, ředitele a další pracovníky škol, rodiče, zástupce samosprávy, architekty i všechny další zájemce o tvorbu prostředí pro děti nebo o komunitní projekty.

Zahrada hrou je grantový program, který podporuje proměnu školních zahrad v inspirativní prostředí pro všestranný rozvoj dětí, a to se zapojením učitelů, rodičů, dětí a odborníků.

Jak proměnit zahradu

Nadace proměny Karla Komárka radí, jak je možné proměnit zahradu na míru dětem a jejich vzdělávání ve čtyřech krocích: začínáme – navrhujeme – stavíme – užíváme.

Když začínáme, musíme nejprve posoudit stav zahrady, sestavit projektový tým, stanovit cíl projektu, provést finanční rozvahu a časový harmonogram. Nejprve je třeba diskutovat mezi sebou – učitelé, rodiče, zástupci města – o tom, co kdo od zahrady očekává. Důležité je od začátku zapojit i děti – je dobré zmapovat s nimi školní zahradu, vyslechnout jejich přání a potřeby. Dalším krokem je sestavit projektový tým a stanovit jasný cíl, který bude přijatelný pro všechny. Následuje analýza, během níž je zapotřebí sepsat si silné i slabé stránky projektu, zvážit jeho potenciál i rizika.

Při hledání financí je třeba si zmapovat možnosti všech zúčastněných stran – školy, města, potenciálních sponzorů a grantů – a důležité je nechat si poradit. Kvalitní návrh zpracovaný architektem pomůže rozšířit využití celé zahrady. Průběžné schůzky s architektem a probírání připomínek budoucích uživatelů jsou také nezbytné. Do příprav se jistě zapojí učitelé, ale skvělé je přibrat i psychology, speciální pedagogy a pokud možno i umělce.

Skutečná proměny zahrady bývá značně náročná. Je dobré si zjistit, co může zajistit někdo z rodičů, z místních organizací nebo firem. Podle finančního rozsahu je možné ověřit, zda už projekt nesplňuje podmínky pro veřejnou zakázku. Pozor, dílo nepřebírejte, dokud není vše hotové podle plánu.

Nadace Proměny také radí zakreslit s dětmi pocitovou mapu. Jak se to dělá? Do velkého plánu zahrady děti při procházce nalepí barevné nálepky podle toho, jak se kde cítí. Zelená nálepka může například označit „tady to mám rád“, modrá „tady si hrajeme“, černá „tady se bojím“, šedá „sem nechodím“. Potom děti dokreslí, co by kde chtěly dělat. Pocitová mapa může skutečně posloužit jako podklad pro projektový záměr.

Je velmi zajímavé a důležité s dětmi dokumentovat proměnu zahrady. K tomu poslouží deník proměn, do kterého se vše zaznamenává. Děti si přitom můžou vyzkoušet třeba práci novinářů – můžou o zahradě kreslit, ty starší psát, fotit reportáže, sledovat, co se děje, tvořit zprávy pro případné školní noviny apod.

A ptáte se, jak máte vzbudit zájem dětí? Nadace Proměny radí nechat je například pátrat po minulosti zahrady. Jak staré jsou asi stromy na zahradě a co pamatují? Kdo je vysázel? Od kdy tu vlastně vaše škola stojí? Jak to na tomto místě asi vypadalo před 100 lety? Děti se mohou ptát rodičů, prarodičů, sousedů, zaměstnanců školy – poznají tak zahradu z úplně jiného pohledu…

Některé školy mají dokonce tu výhodu, že mají podrobně zmapován celý svůj vývoj. Příkladem je Základní škola Jižní na Spořilově v Praze 4, která letos oslaví 90 let od svého otevření. Její žáci mohou vidět na starých fotografiích, kterých se na nástěnkách a chodbách školy nachází dost a dost, že škola byla ve svém prvním školním roce 1928/29 dřevěná budova a zahrada téměř holá pláň, mohou sledovat její rozrůstání do současné moderní podoby i proměny zahrady a o celém vývoji školy i zahrady se mohou dočíst ve školních kronikách, které jsou vedeny velmi pečlivě po celých devadesát let trvání školy.

Zahradu je samozřejmě třeba nejen založit, ale také ji udržovat živou a životaschopnou. Dobré jsou tradice pravidelných akcí, při kterých se v zahradě sejde celá místní komunita. Společně může také probíhat jarní údržba a na podzim zazimování zahrady, ale také třeba oslava Dne dětí, zahájení nebo ukončení školního roku apod.

Proměna tří školních zahrad

Na konferenci hovořili i zástupci tří mateřských škol, jejichž zahrady prošly zásadní proměnou. Jde o mateřskou školu Vodnická v Praze 4 – Újezd, Fakultní mateřskou školu se speciální péčí Arabská v Praze 6 – Červený vrch a Základní a mateřskou školu Koloděje (Praha 21, Koloděje). O proměnách těchto tří zahrad byl také natočen film Zahrada hrou s podtitulem Příběh o neobvyklé proměně tří školních zahrad, který byl o polední přestávce na konferenci promítnut.

S jakými představami šli zástupci těchto zařízení do proměny svých zahrad? V úvodu filmu zaznělo: „Zahrada hrou je prostor pro svobodný pohyb, pro dobrodružství, pro potěšení všech smyslů.“ – „Zahrada pro děti by měla být plná zeleně, tajemství, měla by sloužit co největšímu počtu dětí. Zároveň by tam děti měly mít i možnost se schovat a hrát si.“ „Zahrada hrou je běhání, výskání, fantazie, různé momenty na zahradě, které si každý může využívat po svém.“

Zástupkyně ředitelky MŠ Vodnická (tato MŠ má 50 dětí a zahradu o rozloze 850 m2) Dana Haseová zdůraznila, že základním rozhodnutím bylo nebudovat jednotlivé herní prvky, ale pojmout zahradu tak, aby ona sama byla herním prvkem.

Ředitelka Fakultní MŠ Arabská Irena Holemá uvedla, že při přetváření své velké zahrady o rozloze 6500 m2 (115 dětí) vycházeli z projektu Cesta do světa, a architektka Martina Kárová popsala, že středem zahrady je dvorek s vodní plochou a bylinkovými záhony a směrem k okrajům je postupně stále zahrada divočejší a divočejší, zarostlejší, takže čím dál děti zajdou, tím víc toho poznají. Důležitou plochou je také například kutiště, což je velká hromada písku, velká hromada štěrku a spousta cihel, prken a pneumatik. Prostě věcí, ze kterých se dá stavět, kutit a vyrábět.

Na zahradě ZŠ a MŠ Koloděje se zase obrážejí živly, navíc, jako pátý živel, obr Koloděj. Imaginární otisk jeho obrovské nohy je na zahradě zachycen. Nepřehlédnutelnou je také například skála tvořená čedičovými kvádry, která děti vybízí, aby zkoušely a naučily se reálně odhadovat své síly.

Školní zahrady jsou v současné době využívány tak z 20 %,“ říká ředitelka Nadace Proměny Karla Komárka Jitka Přerovská a dodává: „Když si děti již v předškolním věku vytvoří prožitek, že můžou něco skutečně dělat, něco ovlivnit, na něčem se podílet, ten pocit v nich zůstane.“ Podle ní tedy školní zahrady ovlivňují i to, jak se děti vztahují k místu, kde žijí, a mají proto obrovský význam pro celou společnost.

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

ValinkaKubaADÉLKAADELINKAmiláček ADELINKAADÉLKA☺VikiBříško

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.


Zajimavé odkazy:
  |   Jsme.cz - nový magazín o rodině, přátelství a vztazích.    Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.