tisk-hlavicka

Šikana ve škole, aneb jak to vidím já

24.8.2004 Matějček Zdeněk Psychologie Dnes 96 názorů

Ochrana slabšího patřila ve středověku k rytířským ctnostem. Kampak se v dnešní době vytratila?

Jedna matka mi poslala novinové výstřižky o šikaně ve škole, o zlém chování některých učitelů, o ponižování a útlaku dětí – a ovšem i o celkové nemravnosti českého národa. Byl toho docela pěkný svazek. Matka prosí, abych jejího mimořádně citlivého syna „zachránil“ před „takovou“ školou. Tento dvanáctiletý chlapec má nyní přejít z takzvané domácí školy do školy veřejné. Důvody pro pokračování domácí školy jsou v tomto konkrétním případě naštěstí jiného druhu, než je pouhý strach ze šikany, takže je chlapce možno s klidným svědomím před obyčejnou školou „zachránit“.

Jenomže rodičovský strach z dnešní školy neodbudeme mávnutím rukou. Když totiž všechny ty novinové zprávy a komentáře čtu, musím přiznat, že posílat dítě do „takové“ školy je vskutku nezodpovědné počínání. Novináři, bohužel, svou výběrovou pozorností (neřkuli nevědomostí) přece jen silně ovlivňují veřejné mínění a naše nešťastná matka prosící za své dítě je toho výmluvným svědectvím. Nicméně – nepodceňujme to.

V novinách se všechno točí kolem stoupající agresivity dnešních dětí a stoupajícího počtu školních agresorů. Přibývá prý i jejich hrubosti. Nevím. Nejsou čísla, která by dokládala, jak tomu bylo dříve a nyní. Něco se svádí na televizi, něco na domácí výchovu, něco na obecný nedostatek času. Ve výzkumu však není vskutku nic, čeho bychom se mohli spolehlivě chytit. Povětšině jen samé osobní názory (ostatně, jako tento můj). Naopak se převážně mlčí o obětech šikany. A přitom od dávných dob, co se v praxi se školní šikanou setkávám, je pro mne daleko větším psychologickým, psychoterapeutickým, pedagogickým (a nevím ještě jakým) problémem právě oběť než agresor.

Otrok a otrokář v jedné osobě

Snad je dnes opravdu ve škole více agresivity a více agresorů – ale není i více jejich potenciálních obětí? Není i více dětí, které jsou šikaně vystaveny? Dětí bez pomoci a bez ochrany, ale i bez vnitřní schopnosti pomoc a ochranu získat a agresi vzdorovat? A to, myslím, je ten problém, který uniká obecné pozornosti.

Už když jsme se s prof. Langmeierem zabývali psychickou deprivací dětí v dětských domovech, vytypovali jsme jednu skupinu vyznačující se náhradním uspokojováním základních psychických potřeb, především neuspokojené potřeby životní jistoty a pozitivní identity. Trápení druhých dětí, trápení zvířat, ale i narcistické shlížení sama v sobě, nezvladatelné sobectví, to jsou některé z typických rysů osobnosti těchto dětí. A přitom jsou to zbabělci. Otrok a otrokář v jedné osobě – tak jsem si je sám pro sebe charakterizoval. Kromě toho stejně tak dobře známe, čemu se říkávalo psychopatie a co se skrývá dnes za několika krycími názvy. A víme, že k násilnickému chování se dají děti „vychovat“ i v rodině. Víme, že v agresivitě a násilnostech nezřídka končí neurotizace dítěte, ať už doma, či ve škole.

Tohle je dost přehledné a jasné. A také se s tím (aspoň velkou většinou) dá něco dělat. Agresora můžeme zastrašit trestem, izolovat, jeho neblahé počínání můžeme kontrolovat, překazit, ztížit, minimalizovat. Má to ovšem dvě základní podmínky – že o takové agresi a jejím strůjci (či strůjcích) víme a že na straně těch, kdo k tomu mají moc a pověření, je vskutku ochota a schopnost účinně zasáhnout. Tohle je také to, po čem naši novináři volají a na čem se dokonale shodnou. Že celá věc má i druhou stranu, je ovšem ani nenapadne. Napadne to pedagogy a psychology? Asi ano – ale nezdá se mi, že by je bylo dost slyšet.

Jen si ještě připomeňme, že šikana a jiné násilnosti jsou převážně záležitostí mužskou, a ovšem i chlapeckou. Je tomu tak právě v době, kdy se mužská identita tvoří, tj. od 8 – 9 let výš. Přitom však ti, kdo by měli chlapeckou (excesivní) agresivitu zvládat, jsou až na vzácné výjimky ženy. A ty na to obecně vzato nemohou dobře stačit. V tomto bodě se prostě míjejí svým povoláním i posláním. Feminizace školství, stejně jako krize mužské role v manželství a rodině tu má své psychologicky dobře srozumitelné následky.

Oběť šikany

Kdo jsou vlastně oběti šikany? Které děti jsou druhými otloukány? Na koho si každý troufne? Kdo jsou ti (zpravidla hodní, slušní, neagresivní) nešťastníci, kteří se nedovedou účinně bránit? Myslím, že o nich víme podstatně méně než o zlých agresorech.

Ale ještě vážnější otázkou je, proč těmto nešťastníkům nikdo nepřijde na pomoc, proč se jich nikdo nezastane a proč to trvá bůhvíjak dlouho, než se na to přijde (a třeba jen náhodou).

Ne vždycky, ale přece jen až nápadně často (aspoň pro mne) jsou to chlapci konstituce měkké, kypré, neklukovské, se zájmy zvláštními, odtažitými, dospělými, chování v něčem nápadného, přemoudřelého a pro druhé děti překvapivého. Mnohdy je takové dítě také dost velký sobec, čímž zajisté žádné obliby u druhých nezíská. Někdy je i více dráždivé, takže se dá snáze vyprovokovat. Na jeho účet si potom kdekterý slaboch a zbabělec může dobývat společenský status humoristy, siláka či hrdiny.

Jedináčků je dnes příliš mnoho, než abychom jim funkci oběti mohli bez rozpaků přisoudit. Ale přece jen: jedináček je dnes dítě (ve větší míře než dítě z početnější rodiny) úzkostně vedené a ambiciózně přetížené vzdělávacími i jinými nároky. Je tedy potenciálně více vystaveno neurotizaci v rodině i ve škole. Stýká se převážně s dospělými, kteří se v něm vidí a kteří se mu většinou podřizují. Nemusí se o nic rozdělit a nic si odepřít. Má menší (ne-li žádnou) zkušenost se sourozeneckou konkurencí, ale i se sourozeneckou solidaritou. Má minimální trénink v dětské empatii. Však to znáte, sourozenci se perou, žárlí na sebe, žalují... ale když je malér a jeden dostane od rodičů vyhubováno, pláče i ten druhý. Jedináček nemá brášku nebo starší sestru, kteří by se ho zastali, kdyby mu někdo ubližoval. A on sám nemá příležitost poznat, co to psychicky znamená zastat se někoho slabšího.

Ubližovat se nesmí!

Můj návrh má několik bodů. Předně: agresi vůči slabšímu jedinci je třeba zastavit. Ubližovat se prostě nesmí! To musí být jasné ve třídě, v rodině, na veřejnosti – obecně! Jedná se o součást dobrých mravů. Stejně tak k dobrým mravům patří, že nikoho neponižujeme, neposmíváme se, nevytahujeme se na úkor někoho druhého!

K dobrým mravům též patří (a to pokládám za podstatné a rozhodující), že slabšímu pomáháme a bereme ho pod ochranu. Zastat se slabšího je statečnost, ubližovat mu je zbabělost! Ve středověku dokonce patřila ochrana slabších k rytířským ctnostem. Kampak se to v naší postmoderní době vytratilo? Povědomí o vlastní statečnosti patří k osobní identitě člověka. Kultivace a povznášení tohoto rysu je docela dobře v možnostech rodiny i školy. Učitelé se zde na nedostatek času a příležitosti vymlouvat vskutku nemohou!

Dále bychom měli kultivovat solidaritu dětí ve třídě a ohroženému dítěti (nebo už oběti) pomáhat k navázání přátelského vztahu s některým zdatným a dostatečně sebejistým dítětem. Hledáme mu protektora a ochránce – někoho, kdo je schopen mu porozumět a v případě potřeby se jej i zastat.

Konečně tu máme samotnou potenciální nebo už skutečnou oběť šikany. Jsem si dobře vědom, že pomoc není snadná, ale něco se přece jen dělat dá. Naprosto zde nevychází, když rodiče posílají chlapce na karate nebo na jiná asijská bojová umění, aby se uměl prát. Též představa, že naučíme takové dítě asertivitě (a někdy na to rodiče věnují dost peněz), podle mých zkušeností moc nevychází. Jde o hlubší povahové rysy, takže se k nim dostaneme také jen z větší hloubky. Já sám propaguji posilování mužské identity takového chlapce cvičením tělesné síly, překonáváním sama sebe v silových rekordech, pokud možno ve společném cvičení s otcem. Ale o tom už jsem psal vícekrát, takže bych se opakoval.

Dnes bych k tomu však přidal s daleko větším důrazem otužování takového dítěte přátelským kontaktem s druhými dětmi v mateřské škole. Znamená to pomáhat dítěti k přátelským vztahům, zvát druhé děti k němu domů, zařizovat věci tak, aby s druhými dětmi trávilo příjemné chvíle, pokud možno ve společné aktivitě. Moc často vidíme, že rodiče vozí dítě sem a tam do exklusivní školky a pak školy (a na tenis, na judo, na flétnu atd.) přes celou Prahu, a ono nemá v domě či v sousedství nikoho, s kým by si mohlo hrát a zakoušet docela obyčejné sdílení zábavy, radosti, napětí, spolupráce, soutěže, solidarity. Kde jinde pozná dítě věrnost a obětavost než v přátelských vztazích?

Je dobré rozvíjet pozitivní socializaci dítěte: vést je k empatii vůči druhým, k tomu, aby umělo zastat se druhého, pomáhat, překonat své sobectví!

Odstranit šikanu není snadné, nedělejme si iluze. Ale pracuje-li se na všech frontách, je větší naděje na úspěch. Nestěžujme si na agresivitu dětí a na televizi, ale ptejme se, co děláme pro nápravu. Jak je vidět, nejde o nic jiného než o běžné a obyčejné výchovné principy, které by měly obecně platit. Jako bychom na ně zapomněli. Nečekejme ale, prosím, že na ně přijdou novináři – to bychom se věru načekali.

Názory k článku (96 názorů)
Šikana Lenka Nová, tři dospívající dcery 24.8.2004 12:1
*Re: Šikana kuk 24.8.2004 12:38
**Re: Šikana Manikínek 6.9.2017 14:48
*Re: Šikana Olina 24.8.2004 12:43
**Re: Šikana Misa3 24.8.2004 13:46
***Re: .3ikana v rodině Radka,syn 11 let 27.8.2004 21:57
****Mě málem šikanuje učitelka! Pavel.K. 9.11.2005 16:17
*****Re: Mě málem šikanuje učitelka... poute 8.6.2006 8:6
******Re: Mě málem šikanuje učitel... Danisek 5.8.2006 16:59
*****Re: Mě málem šikanuje učitelka... poute 8.6.2006 8:7
*****Re: Mě málem šikanuje učitelka... dve cysy 28.11.2006 14:22
****pomoc! Pavel.K. 9.11.2005 16:22
*****Re: pomoc! Pavel.K. 24.7.2006 17:54
*****Re: pomoc! Lenka Nová, tři dospívající dcery 28.9.2016 21:56
****Re: .3ikana v rodině Martin 15.1.2007 12:59
***Re: Šikana v rodině Radka,syn 11let 27.8.2004 22:25
*Re: Šikana Monika,2 kluci 24.8.2004 12:45
**Re: Šikana kuk 24.8.2004 12:57
***Re: Šikana vladka 10.10.2007 12:29
**Re: Šikana JaninaH 24.8.2004 14:9
***Re: Šikana Alicee 24.8.2004 18:12
**Re: Šikana Eva 25.8.2004 13:17
*Re: Šikana Olina 24.8.2004 12:47
*Re: Šikana Romana  24.8.2004 13:6
*Re: Šikana Mirka 24.8.2004 14:27
**Pro Iv* Leni 24.8.2004 14:59
***Pro Iv* - II. Leni 24.8.2004 15:0
*Také mne šikanovala, ale učitelka Ladera, syn 33 měsíců 25.8.2004 17:20
*Re: Šikana vaclav 30.9.2004 9:32
*Re: Šikana anonym, 17let 10.1.2005 10:15
*Re: Šikana - otázka k poznámce paní No... Lída 11.2.2006 15:45
*Lenka Nová, tři dospívající dcery je žák 11.2.2006 16:15
*Re: Šikana Ignác Pospíšil 2.6.2007 22:25
*Re: Šikana marty 11.9.2007 23:33
Ubližovat se nesmí! Gábi, 2 děti 24.8.2004 13:34
Nebezpečí šikany Mirka 24.8.2004 17:29
*Re: šikanované dítě = dítě s problémy Xantipa 27.8.2004 11:8
**Re: šikanované dítě = dítě s problém... Mirka 30.8.2004 11:14
**Re: šikanované dítě = dítě s problém... mamka 8.9.2004 10:44
* Braňme se šikaně různými způsoby Dora, 2 děti 19.9.2004 22:7
Šikana Jára, 1 dítě 24.8.2004 20:40
*Re: Šikana Monika,2 kluci 25.8.2004 7:13
*Re: Šikana Misa3 25.8.2004 14:33
šikana ve škole Jája, dcery 17,12 a 10 let 25.8.2004 9:28
*Re: šikana ve škole Xantipa 25.8.2004 12:49
**Re: šikana ve škole Stana 25.8.2004 14:37
**Re: šikana ve škole Stana 25.8.2004 14:38
***Re: šikana ve škole Stana 25.8.2004 14:48
*Re: šikana ve škole filous 7.11.2006 19:13
Sikana je jenom mezi kluky? Koblizek 25.8.2004 17:53
*Re: Sikana je jenom mezi kluky? Marie a 12lety syn 26.8.2004 0:49
*Re: Sikana je jenom mezi kluky? úča na MD 4.9.2004 13:48
**Re: Uča Misa3 4.9.2004 14:57
***Re: Uča Ivana 24.11.2004 14:51
taková pohádka Jiří, dvě děti 4.9.2004 23:32
*Re: taková pohádka úča na MD 5.9.2004 11:10
**Re: taková pohádka Jiří 8.9.2004 18:39
***Re: taková pohádka Radka 13.9.2004 13:29
*Re: taková pohádka Jindra1972 4.5.2010 16:11
Šikana ze strany učitelů. Ema 24.11.2004 13:22
*Re: Šikana ze strany učitelů. JaninaH 24.11.2004 13:35
**Šikana ze strany učitelů. Ještěrka 22.2.2008 16:40
*Re: Šikana ze strany učitelů.hodnocení... evgenie 27.11.2004 21:44
*Re: Šikana ze strany učitelů.hodnocení... evgenie 27.11.2004 21:44
*Re: Šikana ze strany učitelů. wrwerwer 8.12.2007 0:27
*Re: pozor wrwerwer 8.12.2007 0:34
Nebylo to moc? helenaM 19.1.2005 15:1
*Re: Nebylo to moc? Lida +2 19.1.2005 16:31
*Re: Nebylo to moc? *Aida* 19.1.2005 19:51
*Re: Nebylo to moc? Lexi (dcera 6 a pol)  20.1.2005 5:27
**Re: Nebylo to moc? Líza 20.1.2005 5:56
*Re: Nebylo to moc? Xantipa 25.1.2005 12:52
**Děkuji za odpovědi helenaM 25.1.2005 14:55
**Děkuji za odpovědi helenaM 25.1.2005 14:58
**Děkuji za odpovědi helenaM 25.1.2005 14:58
**Děkuji za odpovědi helenaM 25.1.2005 14:58
***Ještě k šikaně... Jana, 2kluci 12.3.2005 14:29
***Re:Re k děkuji.... Linda.Páťa a Terinka 26.10.2006 22:16
*Re: Nebylo to moc? Linda,Páťa a Terinka 24.10.2006 23:51
Diskuze školní šikanování Předseda KŠŠ 30.6.2005 18:16
*Je to šikana nebo ne?! mon.ty 30.10.2005 23:7
**Re: Je to šikana nebo ne?! Šárka Kloudová 24.4.2006 14:48
*Re: Diskuze školní šikanování Linda ,Páťa a Terinka 24.10.2006 23:24
*Re: Diskuze školní šikanování Vladka 27.3.2007 22:28
Zažila jsem to ... Šárka Kloudová 24.4.2006 14:42
Schillerová Simona Kuchařová 12.12.2006 8:46
*Re: Schillerová Antůcta+2loupežníci 3.3.2007 16:49
Potřebuji pomoct..Newím jak se mám bráni... Míša.B. 10.2.2008 0:34
*Re: Potřebuji pomoct..Newím jak se mám... katka 26.4.2008 22:16
šikana sylvie nová, dvě dospívající dcery 6.6.2008 15:58
ŠKOLA KOLMANOVÁ, dospělá dcera , syn ZŠ  17.9.2008 23:53
*Re: ŠKOLA s s 17.9.2008 23:59
**Re: ŠKOLA Petr, trenér judo 4.5.2009 0:41
*Re: ŠKOLA Radka,7 dětí 22.10.2008 1:6
**Re: ŠKOLA EvaN 15.3.2009 19:28
Jak to vidím já... Nobody 17.5.2009 11:54




Článek se vztahuje k období asi

Podobné články


Další od autora Matějček Zdeněk >>


Vyhledávání článků podle věku

Seriály

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.