Co se dá vyčíst z dat žáků přihlášených k přijímacím zkouškám?

V Česku probíhají přijímací zkoušky na střední školy. Jako první čekaly testy žáky devátých tříd, v dalších dnech pak i uchazeče z pátých a sedmých tříd. Česká školní inspekce ve spolupráci s Cermatem a Ministerstvem školství v březnu zveřejnila přehled počtu přihlášek na střední školy. EDUin teď přináší analýzu nejzajímavějších dat. Celou si ji můžete přečíst zde.

Žáci devátých tříd mají zájem především o maturitní obory (1. priorita pro cca 90 tisíc uchazečů, bez konzervatoří, nástaveb a víceletých gymnázií, zatímco nematuritní obor si jako 1. prioritu zvolilo cca 33 tisíc uchazečů), na což dlouhodobě upozorňují data Národního pedagogického institutu. Všeobecně zaměřené obory (čtyřletá gymnázia a lycea) si na první místo zapsalo cca 26 tisíc uchazečů a přes 70 tisíc uchazečů ostatní maturitní obory (vč. nástaveb, bez nástaveb přes 63 tisíc).

Nabízené kapacity maturitních oborů nestačí pro všechny deváťáky, převis u všeobecného vzdělávání je obrovský, plýtváme talenty a hrajeme si s budoucností mnoha dětí. Převis celorepublikové poptávky nad nabídkou je viditelný u čtyřletých gymnázií, kde je rozdíl mezi počtem uchazečů (1. priorita) a celkovým počtem míst. Jde zhruba o 2 400 míst. Pokud bychom chtěli rozebírat celkové kapacity gymnaziálních programů, musíme ke kapacitám čtyřletých gymnázií připočítat i ta víceletá, neboť v nich jsou zapsáni žáci, u kterých se předpokládá, že v nich zůstanou až do maturity. V letošním roce navíc došlo k nárůstu přihlášek na víceletá gymnázia. To může být dáno například strachem z kapacit na všeobecných oborech při přechodu z deváté třídy, nedůvěrou v druhý stupeň základní školy, snahou o přechod z jednostupňových škol do dlouhodobého jednotného kolektivu, motivací tímto krokem vyřešit spory či negativní klima v navštěvované škole, demografií (vč. nárůstu dětí, jejichž rodiče absolvovali víceletá gymnázia – rodinná tradice), či představou o prestiži studia na víceletých gymnáziích.

Kompletní analýzu najdete zde.