Winky | •
|
(13.3.2012 12:58:47) jj, tuhle jsem chtěla pochválit mého tátu, jak to výborně zvládl s mými dětmi když je hlídal, protože se mi zdáli všichni v dobré náladě když jsem si pro dětičky přijela. A děda mi s mírně nepřirozeným úsměvem na tváři odvětil "jo, zvládl jsem to, občas se zaťatou pěstí v kapse".... to už jsem pak návštěvu neprodlužovala a nasáčkovala nás do auta Já vím, že i když vnuky má rád a dokáže si s nimi i hrát, vzít je ven, číst jim a zpívat si s nimi, hlavně má rád svůj klid a hrozně ho drtí pokud se moje "zlatíčka" (fakt jsou docela hodný, většinou) promění v onu "zbraň hromadného ničení" a jejich dupot, chichot a výskání dosahuje hladiny hluku vyšší než otáčení stránek v knížce, je to nápor na jeho nervy. I tak jsem ráda, že ho mám "v záloze"
|
KoproFka |
|
(13.3.2012 15:26:10) jo, souhlasím, krásný čtení! Děkuji!
Můj taťka by to ale asi nedal - tedy dobrovolně by se do první linie nehlásil Hlídal synka sám jen 1x - a to před měsícem od rána do odpoledne (mamka musela po úřadech). Sice se tvářil jako že to byla brnkačka, nicméně na otázku, jak to bylo s obědem (synek je nežravec) řekl - " Já jsem žádný problém neměl - oběd nechtěl, ale když jsem řek, že pokud ho nesní, tak babička nepřijede, tak ho slupnul skoro celý..."... A prý si skoro pořád pouštěli DVD s dinosaury - to oba milujou. Mlaďas se chvíli koukal, pak si chvíli hrál a pak se zase koukal... Njn, chlapi..
|
Maya, 11, 5 a bříško | •
|
(14.3.2012 8:11:16) Krásný článek... děkuji Já mám s naším dědečkem (mimochodem - "adoptovaným" dědečkem - babička pořídila) obdobné zkušenosti... Je úžasný, o mého pětiletého se stará někdy i denně - syn je často nemocný. Dokonce s ním jel i do lázní. Klobouk dolů... škoda, že ti dva vlastní dedečkové nefungují ani z desetiny... oni vlastně nefungují vůbec... :-( Pak ať mi někdo tvrdí, že vlastní krev je vlastní krev... :-(
|
KoproFka |
|
(14.3.2012 9:56:39) Mayo, "adoptovaného" dědečka moc přeju!! Taky jednoho mám a byl a dodnes je naprosto perfektní. Ten první bio mi zemřel v mých 5-ti letech (vím, že jsem ho měla moc ráda,bohužel odešel moc brzy), ten druhý zemřel až když jsem byla dospělá, ale byl celou dobu špatně pohyblivý a možná i tím ten kontakt nebyl tak intenzivní, kdo ví...
Můj syn má jen tohoto biodědečka a pak pradědečka (toho mého "adoptovaného") a já mám z toho dost často takový pocit - jako by si toho můj táta moc nevážil, že ho má, skoro mi to přijde - lehce nabyl...nebo já to fakt nechápu...
Přitom synek by na něm visel - úplně to na něm vidím... jenže děda mu spíš škodí a různě ho popichuje a dráždí (jak sám Kubča říká), nikdy ho nepochválí (ale to nechválil ani nás - svoje děti)...
Když o tom s taťkou mluvím, prý to dělá proto, že děti se mají dráždit a prý aby z něj nevyrostla holka... no
|
Irena2 |
|
(15.3.2012 22:36:40) Jo, tak přesně takového chování jsem se bála stran dědy (mého tchána) když jsem viděla, jak se chová ke svým starším vnoučatům, dětem od švagrové. A bác-ho během jednoho roku zemřel tchán i můj táta, a máme po dědečcích... Holce jsou 4roky, a malej má čerstvě rok. Dědu-tchána ani nezažil a dědu-taťku už jen popleteného. Moc mě to mrzí.
|
Maya, 11, 5 a bříško | •
|
(18.3.2012 10:43:53) Njn... ono těžko říct, jestli je lepší děda špatnej, nebo žádnej... Moje děti jednoho z dědečků - jednoho toho neoblíbeného - vídají, ale rádi ho nemají a když můžou, tak se mu vyhnou. Dcera ho myslím už nenávidí otevřeně (11 let), protože ji svými řečmi vysloveně provokuje nebo uráží. Syn (6let) se s ním snaží ještě komunikovat, ale je na něm vidět, že mu to dvakrát příjemné není a sám za dědou dobrovolně nejde... Jaký pro ně má do budoucna takovýhle "dědeček" přínos, to si neodvažuju říct... :-(
|
|
|
|
|
|
|