Názory k článku Jak tráví dnešní děti volný čas?

Moniko, s tou povinnou maturitou z matematiky to máš taky těžké. Jak může děti bavit matematika, když nechápou, co a proč se učí. A pokud je potká experiment jako kdysi nás, tak je matematika opruz. My bychom svého času maturitu z matematiky nesložili ne jako neschopní jedinci, ale jako celá třída. Když jsem šla na střední školu, začínaly množiny. Nikdo z učitelů tomu sice nerozuměl, ale učit se to muselo. Navíc ve městě, kde jsem studovala, byly dvě střední školy a učňák. Učitelé mezi nimi pendlovali a učili na všech třech školách svou aprobaci. Protože nebylo dost matematikářů, učil nás množiny lesní inženýr. Někdo usoudil, že jako inženýr by to měl zvládnout. Dostal knížku, kterou napsali v Akademii věd. Matematik by možná pochopil, wo co go, lesní inženýr ale ne. Takže polovina prvního ročníku byla o ničem. Pak jsme mu knížku schovali, načež jsme počítali aspoň trojčlenku. Ve druháku vymyslela na kraji (protože zřizovatelem středních škol byl kraj) nějaká hlava skopová, že je děsně složité počítat úvazky učitelů, když učí na třech školách najednou. Takže učitelé dostali příkaz, aby si vybrali jednu ze škol jako kmenovou, tam měli všechny hodiny, ale přestali učit své aprobace. Naše škola přišla o matematika, takže příkaz učit matematiku dostal akademický malíř!! Jako malíř byl vynikající, matematiku ale neuměl. Nějaký čas se v tom plácal ve stylu "nebojte, syn letos z matiky maturuje, on mi to doma vysvětlí a já vám to pak řeknu". Jak ale padnul první dotaz, bylo všechno v jeteli, pan profesor nevěděl, sice si pečlivě dotaz zapsal, ale příští hodinu už na to navázat nedokázal, protože ani my už jsme nevěděli. Prostě hrůza a děs. Někdy v listopadu přišel pan profesor na to, že matematika je i deskriptivní geometrie, tu ovládal precizně. Takže jsme až do konce školního roku kreslili, začali jsme přímkami a končili průnikem jehlanu koulí a podobnými krásami. Když se to vystínovalo, byly to nádherné výkresy. Bohužel jsme po dvou letech matematiky nedovedli spočítat víc, než co jsme uměli tak v 6. třídě základky. Ve třeťáku jsme pak dostali matematika, ten když viděl, co už jsme zapomněli, tak to po dvou měsících vzdal. Ve čtvrťáku už jsme matematika neměli. A s podobným přístupem bychom měli skládat maturitu z matematiky? Nehledě na to, že nám nikdy nikdo nevysvětlil, k čemu je v praxi potřebný sínus, kosínus, tangens, kotangens a další. Jen pro postup samotný? A abych pravdu řekla, z matematiky jsem v životě potřebovala tak akorát sčítání, odčítání, násobení a dělení, výjmečně průměr nebo něco jiného, tedy vpodstatě učivo 1. stupně základní školy.

Jakože se lidi už nepotřebují hýbat??? Ono nejde tak o to, jestli se naučíš n. nenaučíš výmyk a za kolik zaběhneš stovku, ale udržet tělo v nějakém přijatelném stavu asi stále potřebujeme, pokud máš problémy s páteří, protože nemáš svalový korzet, nepůjde Ti moc sedět ani u PC! Dřív lidi hodně fyzicky pracovali, příp. aspoň chodili pěšky, tak byl tělocvik možná opravdu relativně zbytečný, ale dnes je to naopak, vůbec by mi nevadilo, kdyby děti měly ve škole nějakou pohybovou aktivitu (včetně třeba delší vycházky, plavání apod.), každý den hodinu, pro mnoho z nich by to byl stejně jediný pohyb!!! Známkovat by se to samozřejmě nemuselo, resp. hodnotit jen snahu, ne výsledky.

A s tou matematikou to už začíná být mimochodem podobné - protože je těžká, byla zrušena povinná maturita, aby se někteří nemuseli trápit. Vzhledem k tomu pak velká část studentů považuje matematiku za nepodstatný (nematuritní) předmět, asi něco jako zeměpis a vykašlou se na ni a pak se všichni hlásí na úžasné humanitně zaměřené školy jako sociální vědy, filozofie apod. a pak se velká část z nich diví, že nemají pořádnou práci a my všichni se budeme časem divit, že nejsou technici ... Ještě že to částečně zachraňuje nadšení části dětí pro počítače a pod., Ti přeci jen trochu vidí užitečnost matematiky - ale i Ti potřebují mít fungující tělo, abych se opět vrátila k tomu tělocviku.

V tom je ten vtip, nevidím důvod proč bych je měla v 15 letech nutit zrovna sportovat, pokud mi nebudou fetovat apod. je mi jedno jakého budou mít koníčka. Taky jsem v 15 nesportovala a žiju

Před časem jsem tu zakládala téma, abyste poradili s náplní volného času mého 11letého dítěte. Hraje florbal, plave, ale stejně na PC tráví hodně času. Přiznám se, že jsem rezignovala. Já sama pracuji na PC celý den, večer ráda projdu internet, facebook, rodinu a nemám s tím problém. Kluk má školu denně do půl jedné, pak nějaké ty kroužky a ve čtyři je doma. Já dorazím po šesté. Aby přeluxnul byt, uvařil večeři a přečetl jednu báseň z Kytice, než přijdeme z práce, se nepovedlo
Řekla jsem si, že dokud neshledám známky závislosti (např. třes rukou bez mobilu na výletě) nebo zhoršení ve škole, nebudu to řešit. Nehraje jenom hry, točí a stříhá videa, tak třeba se to jednou vyvine v něco smysluplného.
S pohybem v naší rodině problém není, trávíme tak většinu společného volného času. Od mala umí syn plavat, jezdit na kole, na bruslích, lyžích, snowboardu. Zatím s námi na turistický výlet jde. Je jasné, že za pár let bude peskovat. Ale nechám ho. Ukázali jsme mu jako malému, že je to fajn a doufám, že jednou se mu to "vybalí" a třetí rande s holkou bude na Říp. Já bych v patnácti s našima na výlet nešla ani za zlaté tele a dnes organizuji treky pro široké příbuzenstvo.

Kreditko, až budeš mít děti 15-16 let, přijď nám povyprávět, k čemu je doma donutíš, pokud se kousnou, že nechtěj ;)