Názory k článku S batoletem k protinožcům? Proč ne!

Ja take bydlim v Australii a s prvnim ditetem jsem letela do Evropy, kdyz mu bylo pouhych 5 tydnu. Musim rict, ze to bylo daleko jednodussi, nez letet s batoletem, ktere chvili neposedi, i kdyz oboji bylo dost narocne. Souhlasim, ze zhruba 5 let stare dite je vek, od ktereho cestovani zacina byt jednodussi - dite v letadle se zabavi diky TV a hram a na cestu se tesi, protoze jeste porad nema rozum z toho, ze trva tak strasne dlouho. I pobyt mimo domov je dobrodruzstvi. Do dvou let veku ditete je cestovani opravdu narocne, a to jak pro rodice, tak pro dite, ktere nejen diky casovym posunum vypadava z rutiny, na kterou je zvykle a kterou v tomto veku jeste potrebuje. Cestovani mu samozrejme nic neda, takovehle dite je spokojene hlavne tehdy, je-li pohromade s rodici. Vim, o cem mluvim, navstivila jsem vsechny kontinenty mimo Antarktidy a pravidelne letame jak k nasim do Cech, tak k manzelovym rodicum na Novy zeland. Za svobodna jsme hodne cestovali s manzelem sami, ani deti nas pozdeji nezastavili uplne, ale kdybych si mohla vybrat, jestli muzu nekam letet sama nebo s detmi,cestovani bez deti vitezi na cele care!!!

Docela hodně létám a dost často cestují i malé děti, někdy i kojnci. A dost často hodně brečí, když opomenu, že pro ostatní cestující je to docela síla, poslouchat 3 hodiny řev naštvaného batolete, tak je to podle mě dost stresující i pro to dítě, nedovedu si představit s s dítětem do 3 let absolvovat takto dlouhý let.

Já se neptám proč - každý má jiné priority a někomu to za to prostě stojí. Užívají si to samozřejmě primárně rodiče, takhle malým dětem je to šumák.

My taky před dětma hodně cestovali a když vím, jaké to může být, nejsem ochotna dělat kvůli dětem kompromisy. Takže si každý rok dáme s manželem a přáteli několikadenní trek na evropských horách bez dětí a jinak děláme rodinné dovolené tak, aby to bylo OK pro všechny. Objevili jsme tak nejen klasické domácí lokality typu Český ráj (to děti baví moc), ale i kouzlo pobytu u moře (dřív jsem to nenáviděla! ) - když se spojí dvě tři rodiny s podobně starými dětmi, je to neuvěřitelná idylka

Až letos jsme s dětmi (je jim 4,5 + 6,5) zkusili první zahraniční poznávací výlet - ulovili jsme levné letenky a vyrazili na týden na Madeiru (o jejíchž trekových půvabech jsem věděla, ale nikdy na ni nedošlo, protože vždycky dostaly přednost exotičtější nebo drsnější lokality). Čekala jsem od cesty s dětmi pár kompromisů, ale velké překvápko - vůbec nebyly potřeba! Madeira je pro děti, které jsou zvyklé chodit pěšky, natolik atraktivní lokalita, že jsme fakt žádné kompromisy dělat nemuseli. Všechny túry, co jsme vybrali (vybírali jsme samozřejmě rozumně ), v pohodě ušli a bavilo je to - na cestách je totiž spousta atrakcí typu mraky vodopádů (někdy i přímo průchozích ), tunelů (hurá, tma, baterka), výhledů na moře s obr vlnami, banány a mandarinky na stromech... Můžu směle tvrdit, že tohle si děti už OPRAVDU užily a pamatovat si něco budou (zvlášť když to podpoříme fotoalbem). Ale taky tvrdím, že věk mladšího 4,5 let byla přesně hranice, kdy už ta akce pro něj měla smysl - kdyby byl menší, tak by to fyzicky nedal a neužili bychom si to na takových krásných 100 % jako teď.

Takž juch, cestujte, kdo to máte rádi, a nechte se dětmi přivést do lokalit, kam byste třeba sami ani nevyrazili

Ahoj Hilly, napis mi na warenata@seznam.cz :)

Ahoj,jen tiše závidím,ale v dobrém.