Názory k článku Vlastenectví našich dítek

jj, na všem se dá něco najít.... Včelí medvídci jsou například ( ) krutí rasisti, protože text jejich písničky je takřka na úrovni Orlíků: "bílá bílá bílá bílá, komu by se nelíbila, bílá vrána bílá noc, bílé není nikdy dost..."

Myslím že tak jako by měl člověk mít rád sám sebe celého - se svými plusy i mínusy, kladnými i zápornými stránkami (protože je má každý z nás, i Mirek Dušín určitě nějaké měl a pan Vacek zcela jistě také není jen bílé lilium), tak bychom měli mít rádi i naše dějiny, náš národ - něco bylo lepší, něco horší, ale z těch všech lidí prostě nějakým způsobem vycházíme a dále pokračujeme, co je na tom špatného? Krom toho, každá událost má svůj historický kontext a to že se kdysi dělo něco, co dnes odsuzujeme/nechápeme/už bychom neudělali (jen si fanděme!!) neznamená že ve své době to nemělo nějaký komplex příčin a důvodů proč se tak stalo.

máme doma tohoto krtka převyprávěného myslím M.Ebenem a tam už to je jinak: krtek poprosil o meloun...

mně ten článek přijde taky takový nedomyšlený. Určitá forma vlastenectví je v nás daná a určitá dávka vlastenectví je nutností i v dnešním světě. Hodně bohulibých činů v historii bylo vykonáno ve spojení dobrá vůle-vlastenectví. Dobrá vůle a ušlechtilý duch někdy nestačí, věřím, že i ti čeští dělníci za Protektorátu, co v našich fabrikách pomáhali budovat Třetí říši, byli v jádru dobří, ale jaksi nám to nebylo nic platné. Oproti tomu hoši, co utíkali za hranice v sobě měli notnou dávku vlastenectví a třeba i drsnou povahu zabijáka (výsadkáři) tím vším zachránili čest našeho holubičího národa, který vlastně ani neví, proč a za co bojovat a umírat.

Znát minulost vlastní země, znát zdejší hrdiny (i zločince) se nikterak nevylučuje s tím respektovat ostatní národy a přátelit se s kýmkoli odkudkoli.
Pokud by se děti v hodinách vlastenectví učily o tom, na co není v rámci dějepisu prostor a čas, poznávaly by osudy konkrétních lidí, kteří dokázali něco významného, probíraly moderní dějiny a získávaly tím lepší pochopení souvislostí (což se obávám, že v hodinách dějepisu stále není dostatečné), naučily se něco o tom, co se dělo na území, na kterém žijí, dřív než se narodily a čím procházeli jejich předci, tak proč ne? Dějepis učí děti celosvětové dějiny, v rámci hodin vlastenectví by mohly propojovat dějepis, zeměpis, občanskou nauku, ukázat si třeba lidové kroje, obyčeje, kulturní památky, Telč, zjistit si co významného se dělo v jejich městě, kdo zajímavý se tam narodil či žil, celkově trochu líp poznat vlastní kořeny... proč ne?