Názory k článku Pomoc pro Jakoubka?

Opravdu nechápu?!?!?! Pokud někumu přijde léčba zbytečně drahá, nepřiměřená, neúčinná atd., tak ať na ní prostě a jednoduše nepřispívá. Nemusí tady někomu zdůvodňovat, proč néééé a tím se ospravedlňovat sám před sebnou .... Nemám postižené dítě a děkuji za to Bohu, ale vím, jaké to je, když matka chce, aby její dítě bylo zdravé, normální a šťasné, ale běžné metody selhávají nebo prostě žádné neexistují. Je ochotná udělat pro dítě cokoli, třeba i vyzkoušet zdánlivě nesmyslné metody, které třeba zafungují.

Zdravím a omlouvám se Vám, až teprve teď jsem koukla a zjistila, že se jmenujete Jitka. Doufám, že se nezlobíte, že jsem do zprávy pro Vás použila Vaší přezdívku

Hezký den Monika

Také Vás zdravím,děkuji Vám za odpověď avšak vím o čem píšete v Adeli jsme již byli třikrát a nyní odjíždíme zas na tři týdny. Jsme tam také velice spokojeni. A pokud by jste mi poslala Váš email poslala bych Vám fotografie našeho syna jak se mu tam dnes již daří. Před touto léčbou náš Kubík nechodil a ani se na nohy nedokázal postavit, dnes už chodí do schodů na kterých sám dokáže zvedat nohy, už dokáže také jezdit na speciální tříkolce. Jediný zádrhel to u nás má, že syn zatím musí chodit s oporou bez ní to nejde. Jinak oslovuji jak je to jen možné snažíme se také žádat a prosit různé firmy oslovuji už více jak rok. Zkoušela jsem i různé deníky kde jsme také byli zveřejněni. Zkouším to natolik, že už nás znají určitě všude po světě. Je mi to trapné obtěžovat takto lidi vím, že dnešní světová krize je natolik špatná, že není jednoduché pro spoustu firem, aby nám všem dokázali pomoci. Nadace jsou také žádostmi zahlceni a nemohou tak vyhovět všem a některé ani nemohou na tuto léčbu přispívat. Mrzí nás, že ani zdravotnictví nám nepomůže. Psala jsem na Ministerstvo zdravotnictví, ale ani tam jsem nedostala kladnou odpověď. A to je hodně smutné, že se stát nepostará o takto postižené občany, který pomoc potřebují. Je smutné, že jim spíše finance uberou než přidají a přitom někteří postižený občané se sami nedokáží finančně zaopatřit, aby měli na své různé potřeby, a proč protože jim to jejich stav nedovoluje. Ale to víme jen mi a ti, kteří s postižením bohužel musí žít.

Nino, pokud by jste si chtěla se mnou popovídat napište mi prosím na můj email, který mám pod svým příběhem.

Přeji Vám krásný slunečný den s pozdravem Monika

Sama jsem postižená.

Moniko, zdravím Vás, jsem maminkou 4,5letého chlapečka s DMO. Již za sebou máme pobyt v Adeli centru a mohu říci, že tato terapie je zatím to nejlepší, co jsem pro syna našla. Jedná se o velice intenzivní rehabilitaci, která probíhá šest dní v týdnu a denně je s dítětem pracováno 5 až 6hodin. Cvičení v Adeli obleku není žádný zázrak, ale tvrdá dřina. Dost dětí, včetně toho mého, cvičení v obleku probrečí, protože opravdu to dřina je. Taková dřina se logicky po dvou nebo třítýdenním cvičení musí někde objevit. Většina pokroků je však vidět až doma do dvou měsíců. To se totiž teprve projeví to, co se během cvičení zapsalo do mozku, mozek se naučil něco nového. Moc mě mrzí, že stejná terapie není v ČR, moc mě mrzí, že pojišťovny na tuto terapii nepřispívá. Jen pro srovnání. V ČR v lázních se synovi věnují hodinu a půl denně, svátky a víkendy se nepracuje. Sedm týdnů v lázních pro mě i syna stojí 92tisíc, včetně jídla a ubytování, což hradí pojišťovna. Obrovským šokem pro mne bylo zjištění, že na tuto terapii nezískám peníze ani od nadací. Jednak peníze z nadací je možné získat převážně přes právnickou osobu, ale hlavně na pobyt skoro žádná nepřispívá. S prosbou o finanční pomoc se obracím na velké firmy, které si dar následně odečtou z daňového základu díky darovací smlouvě. V Pieštěnech jsme ubytovaní www.gasthaus.sk Držím Vám palce, aby jste finance získali. Vím, jak je to náročné a kolik to stojí nervů. Synovi přeji moc moc pokroků a třeba se někdy v Adeli potkáme. Jitka