Názory k článku Tak jak je to s tou alternativou?

Děkuji za milé čtení!!! taky to tak mám ....

Se starším synem jsem pekla od jeho 16 měsíců a bylo to fajn. Letos jsme přibrali k pečení o 3 roky mladšího brášku (také je mu teď 16 měsíců) a mé dojmy z pečení jsou rozpačité. Vykrajování ještě šlo, mísení těst taky, ale modelovat rohlíčky už staršího moc nebavilo, těšil se víc, až si s ním budu stavět domečky z Lega (když staví podle návodu, neobejde se bez asistence). A u formiček se to zvrhlo úplně - neprozřetelně jsem jim k pečení dovolila vzít si autíčka a mladší mi začal autíčkem tak divoce drkat do formiček, že je rozhazoval po lince a po zemi. A starší, který je normálně velmi klidný a rozumný, ale v přítomnosti brášky se z něj stává druhé batole, to samozřejmě začal dělat po něm. Malého jsem na chvíli sesadila ze židle od linky, aby si šel drkat na podlahu, kluci se za chvíli uklidnili, ale moje představa idylky u společného pečení trochu utrpěla Až mě tak napadlo, že by se mi ještě hodila holčička, abych měla s kým péct

hm, třeba u porodu alternativa ve smyslu vašem vlastně není. Porod v porodnici nemá rovnocennou alternativu. Všechny ostatní možnosti jsou tak trochu "podzemní", bohužel.

Výsměchem je "výběr" porodnice, kdy se musím registrovat někam v době,kdy ještě vůbec není jasné, zda dítě donosím /ÚPMD Podlí 14 tt - sama jsem potratila v 16 tt např./

Myslím, že jste svá a to je krásné Já mám barvení taky ráda, ale většinou mě od samotné realizace odrazuje to zašvihané okolí, takže na mě ve skříni čeká hromada světlých triček s nevypratelným flíčkem a čekají na obarvení A jinak bych také řekla, že diskuze téměř postrádá takové ty echt agresivní příspěvky objevující se pod minulým Bellaniným článkem. Ve srovnání s nimi by se tyto opravdu daly nazvat na duši hřejícími

Ano, toto je blízké i mně, hezky a výstižně jsi to napsala, Ecim