Názory k článku Dvě děti a dost?

Není to vůbec rozdíl: když je uni tam, kde bydlíš, tak Ti vyžerou doma ledničku, kterou nedoplníš, budou Ti házet prádlo a očekávat pořád něco. Když bydlí jinde, vydělají si na to sami, jí, na co mají, a když nemají na cestu domů, tak prostě nepojedou - a sami si spočítají, jestli se jim tato investice, kdy pojedou domů, tam se nají, vyplatí. Nebo jestli se nají v menze a dost peněz jim zbyde na něco jiného. Naučí se samostatně hospodařit a to je víc, než co jim můžeš Ty doma dát - akorát jestli uneseš, že dvacetiletý mazlici budou bez maminky.
A taky, že třeba nepřijedou domů častějš než 1x za tři měsíce, ale pak zjistíš, že byli 3 týdny v Maroku. Tak abys Ty to unesla - nemyslím to vůbec špatně ani jízlivě, je obvyklé na svých dětech lpět, ale už jsou velcí a dospělí, a otázka je, co je PRO NĚ DOBRÉ - ne co se líbí jejich rodičům.

Sorry, ale to je chyba ve výchově.
36 let, pokud není nemocný, je dospělý člověk, stejně jako 27.

Znám rodiny, kde mají 5, 8, 11 dětí. A všechny mají VŠ. Tohle opravdu není o počtu.

To nic není. Představ si, že někteří posnídají 20 rohlíků, jí 20 knedlíků ap.
A teď pozor: když jsou zdraví, pořád o nic nejde. Ale když se zjistí, že mají intoleranci lepku, a ten chleba prostě nemůžou, to je potom teprv průser.
Jenomže: jsou i jiný děti, který vyjdou pěkně draho a je to o život a nikdo jim nepřispěje a nedá se to utáhnout, i když jeho rodiče mají jen jeho. To si nevybereš.
Zase dnes nevidím důvod, proč nejít do města, studovat VŠ a vydělat si na to sám. Takových lidí znám dost, a spousta z nich to tak dělá, aniž by musel, prostě že chtějí. VŠ denní (tzn. studentské výhody)+ práce na část. úvazek (získá praxi už během studia), uživí se v pohodě, zaplatí si jazykový kurz, zkoušky, jezdí si na dovolený, o jakých se nám, plně zaměstnaným a platícím hypo nezdá.
Nebo jsou tací, co přejdou na dálkový, full time job a koupí si byt, oba studenti, ona jen částečný učitelský plat, ale mají velkýho psa, koupili si auto, a žijí na malém městě. Takže nevím. I v méně početných rodinách je obvyklé, že děti dostanou nutné, a na zbytek (pokládaný za zcela nezbytné v jiných rodinách) si prostě musí vydělat sami. Znám spoustu lidí, kteří od 15, 16 chodili na brigády a připadalo jim to normální, a byli na to hrdí.

Jdi do toho, jinak Tě to bude pak strašně mrzet.
Výbavičku a věci pro mrně Ti zase někdo dá, tak jako jsi dala jim. Tyhle věci kolují a jestli máš nějaké známé, tak se nasbírá.

To je právě to: Ty platíš, uskrovňuješ se, vychováš další daňové poplatníky, kteří budou přispívat do systému. Jiná má jedno dítě, takže je v pohodě, odvádí minimum, našetří si, jezdí si, kam chce.
Ale na důchod na to budete stejně - resp. Ty hůř, protože nezvládneš tolik kariéry, tak menší plat - menší důchod. Ale proč? To už nikdo neřeší.
Proč to není tak, že jen ten, kdo dodá daňového poplatníka (tím by se eliminovali i cigáni), dostane nějaký důchod, a jen ten, kdo dodá třetího a víc, dostane vyšší důchod? Takhle hezky zpátky - každému bude ten jeho důchod počítán mj. také z těch jeho dětí. Proč si má jeden odtrhávat od huby a druhý si žije v bohatství, a pak se to tomu prvnímu vůbec nezúročí.
Naštěstí jsou mezi náma lidi, jejichž hodnoty se ekonomickou výhodností počínání nedají koupit.