jana+2 deti |
• |
11.2.2007 23:07:47
Zdravim Pawli, chcem len podakovat ze ste mi otvorila oci, aka som sama sebecka. mozno je to unava po 3 rokoch doma na MD, mame 3 rocneho syna a 9 mesacnu dceru, a ked ju kazdy vecer niekolko krat ukladam k spanku, priznam sa obcas som nervozna ze nespinka a nenecha ma chilku venovat sa svojim veciam, ale po precitani Vaseho clanku, budem s nimi pokojne aj cele noci a znova a znova ich uspavat, hlavne ze su tu s nami. este raz vdaka a drzim palce celej vasej rodine
|
3.2.2007 23:40:54
Ještě jednou děkujem my i Terka za gratulace :-).
Helčo, věř bude líp nejsou to jen prázdná slova. Pokud budeš mít chuť mi napsat budu ráda, adresa je pod nickem.Hodně sil a štěstí. Pawli+company |
tereza |
• |
31.1.2007 8:14:53
Milá Pawli,
děkuju za upřímnost, se kterou jste psala oba články, a ze srdce Vám i celé Vaší rodince přeju, ať už Vás v životě potkají jen samé radostné okamžiky. Moc držím palce. |
blndatko |
• |
29.1.2007 8:45:21
Hrrrrrrrrozně moc gratuluji a přeji moc štěstí a zdraví .
|
28.1.2007 22:14:33
Pawlí,
moc krásný článeček, děkuji moc mě potěšil, pobrečela jsem si štěstím, jsem ráda, že bylo tentokrát vše vpořádku. Vůbec si nedokážu představit, co jsi tenkrát prožívala a nejsem si jistá jestli si dokážu představit i teď tvé štěstí , ráda bych, ale bez osobní zkušenosti to asi nejde...., ale přeji tobě, tvému manželovi a tvým dětem mnoho nádherných, krásných a šťastných chvil strávených spolu. |
čaroda |
28.1.2007 20:34:18
Moc Vam gratuluji k mimiskovi,vlastne mimisce :) Precetla jsem si i Vas starsi clanek a velmi na me zapusobil. Mam sve prvni mimco, kluka, momentalne 5 mesicu a nedokazu, NEDOKAZU! si predtavit co jste museli prozit. Uplne se mi po jeho narozeni obratil pohled na zivot. Jsem mnohem citlivejsi a asi to tak ma byt. TAke si kazdy den pripominam ze i kdyz ja sama jsem matkou nemilovana tak BUDU Vojtiskovi dobrou a pozornou matkou a udelam pro to maximum. Heslo Nerad pokud sama nevis co dotycny citi (a to nevime nikdy) ctim a ctila jsem vzdycky. Mam 2 kamaradky ktere potratily a jednu, ktera v sobe miminko musela nechat dozit a i kdyz jsem tenkrat o rodicovstvi nemela ani paru, bylo mi to moc lito. Pomahala jsem tak ze jsem s nimi sedela hodiny a hodiny a bavily jsme se jen o tom co samy chtely nebo jsem vykladala neco uplne mimo tema. Musite byt hrozne silna zena. I Vas manzel ma muj uprimny obdiv a jeho dovetek k clanku...no comment, brecim jeste ted. Jste silna a krasna rodina ktera velmi dobre funguje a ja VAm vsem moc drzim palce, MOC! Verca a Vojtisek
|
28.1.2007 13:11:01
četla jsem oba tvé články jedním dechem a samozřejmě, jak většina z nás i se slzami v očích .Já sice mám to štěstí, že mě nic tak hrozného nepotkala, ale má maminka s tím žila 18 let a teprve potom se se mnou podělila a tu hrůzu, kterou musela prožít při narození mrtvé sestřičky a následně při těhotenství s dalšími dvěmi, které jí už teď dělají samou radost. Myslím, že je dobré, že jsi dala prostor svému srdíčku a podělila se o svoji bolest ze ztráty i radost s malou Terezkou. Rodinko, mějte už jenom samé krásné a šťastné dny. Markéta
|
Petra + Daniel 18m + Ester 3m |
• |
28.1.2007 1:26:49
Dojemný příběh s tím nejkrásnějším koncem. Gratuluji k Terezce.
|
26.1.2007 19:13:50
zažila som si niečo podobné a to po dlhodobej snahe o mimi...strašne moc mi vtedy pomohli stránky www.anjeliky.sk, netuším, či o nich vieš.
Mám tam spomienkovú stránočku na mimi...a teraz už aj fotečku vymodleného Filípka. Aj Teba stretne šťastie, prajem Ti to moc. |
Helena B. |
• |
25.1.2007 20:03:20
Milá Pawlí, díky za upřímnost a otevřenost, se kterou jsi napsala oba články. První článek prožívám nyní, 24.12.06 jsem se vrátila z porodnice s prázdnou náručí. Ještě krátký čas jsme směli doufat, že se náš Mareček probere z těžkého bezvědomí.Opak byl pravdou. 14.1.07 si Pán vzal Marečka k sobě.
Tvůj druhý článek mi však dává naději, že ještě někdy budu šťastná maminka. Díky, díky, díky |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.