Názory k článku Co mě překvapilo na mateřské dovolené?

To je přesné!!!Na jednu stranu jsem šťastná,když je táta doma a na druhou stranu je to pro mě mnohem větší zápřah. Táta totiž vnáší do příjemně zajetého režimu naprostý chaos. Ve všední den mám v 10 dopoledne všechno hotové a můžu se zbytek dne věnovat naší 10ti měsíční berušce,ale o víkendech jsem uhoněná,žádná práce za mnou není za chvíli vidět,až nakonec rezignuji. :o))

Milá Petro,vystihla jste to úžasně,díky za pobavení a za to,že jsem se díky Vám opravdu od srdce zasmála...Mám 2 velké kluky a čekám po 14 letech další mimi,a tuším,že přijde ještě spousta věcí,které mě překvapí.. :-)) Ať máte často důvod k smíchu,mějte se fajn...Linda

jo jo ,můj manžel ja také takový táta. nikdy neměl problémy třeba s přebalováním...u druhého dítka dokonce vstával i v noci houpat abych se já vyspala (protože ten kdo se nesmí v první řadě položit je mamka)snad kromě žehlení zvládne a dělá když je potřeba vše. ale hlavně se věnuje dětem. já si ráda v klidu umyju nádobí ,po dni co třeba hodinu kreslíme potápěčské brýle komukoli a čemukoli :-),zjišťuji jaká je to odpočinková činnost. o tom jsem prve nepsala.
shodou okolností dostal manžel pár dnů po porodu výpověď a celkem dobré odstupné (půl roku bychom s tím vydrželi) a tak jsme si řekli,že se nikam nebude hnát a využijeme toho volna.pomůže mi ,užijem se a doděláme co budeme potřebovat na bytě(měs před porodem jsme se stěhovali a stačili tak max vymalovat) mě ale překvapilo,že i když jsme byli na vše dva,tak stejně se neudělalo nic víc než to, že jsme obstarali děti a sebe a že když byl třeba občas na brigádě tak jsem zjišťovala,že je to doma bez táty nějak ve větším klidu. a to jen z provozního hlediska. to že také už bušila na dveře ponorka, to je věc jiná. přijít ta výpověď o půl roku později bylo by vše asi zase jiné podle toho jaký je synek pohodář.to se ale těžko srovnává.od listopadu zase fungujeme podle většinového vzoru a hlava rodiny vydělává. určutě nelituje toho,že s náma byl a že si užil dětí.i když byli dříve zapojen do domácnosti,myslím že stejně pocítil jaké to opravdu je starat se o ty drobky a dříve netušené asi pochopil.já jsem také ráda.přišli i krize a museli jsme si i vyřikat jiné postoje třeba ve výchově. což byla další věc která mě překvapila,ale nějak se to objevilo až teď.když dřív přišel manžel z práce domů akorát na koupání není se vlastně čemu divit. no a také to dosud na žádnou velkou výchovu nebylo, což se s obdobím vzdoru atd začíná měnit :-)
tak jsem se rozepsala, ale doufám že jste pochopili,že jsem nekritizovala mužské plémě, ale situaci ,kdy jsme ani ve dvou nepociťovali,že bychom to doma zvládali nějak lehce,což mě překvapilo

Magdo, absolutní souhlas!!!!! I když jsem tak nevyspalá jak nikdy před tím za život, nikdy jsem nezvládala vykonávat péči o domácnost v takovým fofru a nikdy jsem se necítila bezradněji, než když moje zlatíčko brečí a brečí a já nevím proč, i když nemám čas na žádný svůj koníček atd., tak bych nikdy neměnila!!!! A nikdy bych pobyt na mateřské dovolené nevyměnila za rychlý návrat do práce - pracovní stres je totiž pro mě taky nesrovnatelně horší a navíc si chci co nejvíc užít tu dobu, kdy je moje holčička maličká a maminku potřebuje a chce u sebe. Až vyroste, tak si práce zas užiju až až... Takže já si mateřskou dovolenou maximálně užívám, i přes všechny těžkosti, které péče o miminko často přináší. Ale jak píšeš - bude to možná jen jednou za život....

musím říci že prvn rok a půl jsem semusela 100% věnovat dcerce a byl to opravdu zápřah. také jsem hledalačas na to vyčistit si vůbec zuby a tak.alespoň ze začátku.o d toho roku a půlvelká změna a z mateřské nedovolené se stala opravdu dovolená. v tu dobu naopak bych řekla i dcerce prospělo být někdy pohlídán někým jiným. teď mám 5 měsíčního synka anedá se jako miminko s dcerkou srovnat. spinká, je klidný vydrží si sám hrát a objevovat nemusí být stálenošem ale také si to samozřejmě žádá. jsem ráda že jsou ty jejich povahy rozdělené takto, protože přijítto obráceně byla bych asi více než rozčarovaná, te´d se divím,jak to může být pohodové. opravdu záleí na dítěti,ale také na vašich priorutách. já napřklad ze začátku ani netoužila někam chodit,až když jsem viděla že to dcerce naopak přináší nové podněty být hlídán někým jiným jsem se také začala trochu věnovat jen sobě.