Názory k článku Co se může stát za bílého dne

Hm, chápu že máš špatnou zkušenost... Já jsem teda nerýpala do termínu techniku, on je fakt rozdíl, jestli má být obrana přiměřená, a nebo jen nesmí být zcela zjevně nepřiměřená - to znamená, že může být i mírně přehnaná, je to prostě širší, pro obránce výhodnější vymezení.

Nehádám se o to, že ten termín je neurčitý - zákon je vždycky neurčitý a záleží na tom, jak ho soudy aplikují. Ale ty jsi napsala: "Musíte si uvědomit, že Váše obrana bude posuzována mnohem přísněji než útok dotyčné osoby a útok na takovou osobu vůbec nebude tolerován." A to prostě není pravda, alespoň to není obecně platné a z žádného předpisu to nevyplývá. Prostě trvám na tom, že ten paragraf není sám o sobě špatný, toť vše... :-)

A pak půjdeš sedět

No, jednak neexistuje NIC takového, jako přiměřená obrana. Zákon nepožaduje, aby obrana byla přiměřená (přestože to furt někde slyšíme v televizi a v rádiu). Obrana pouze nesmí být ZCELA ZJEVNĚ NEPŘIMĚŘENÁ způsobu útoku, a to není totéž. Tím způsobem útoku se přitom myslí nejen chování útočníka, ale i zájem který ohrožuje (tedy když bráníš dítě, je jasné, že použiješ tvrdší prostředek, než když bráníš bedýnku s jabkama).

Za druhé, to, že byl někdo vyprovokován, je sice polehčující okolnost, ale trestní odpovědnost to z něj nesnímá, natož aby ji pak nesl ten provokatér.

Za třetí, i kdybys útočníka skutečně vyprovokovala (řečmi, výhrůžkami, pošťuchováním) a on tě pak napadl, i tehdy jsi oprávněna použít nutnou obranu.

Za čtvrté, ustanovení o nutné obraně neukládá, aby se člověk pokusil se útoku vyhnout útěkem, ústupem nebo telefonátem na linku důvěry. Prostě pokud někdo útočí, smíš se bránit, i kdybys měla možnost bezbolestného útěku (není sporu o tom, že je to stejně nejspíš nejrozumnější zdrhnout, pokud to jde).

Za páté, a to už jsem tu uvedla, i útok osoby psychicky nemocné, ba nepříčetné, i útok dítěte je útok, tudíž proti němu může být použita obrana v potřebné intenzitě.

Za šesté, naštěstí nemáme porotní soudy a "dobrý právník" toho u trestního soudu nezmůže tolik jako v amerických detektivkách. Tady rozhoduje soudce, který sleduje, zda jsou naplněny všechny znaky trestného činu a splněny všechny požadavky trestního řádu, ne porota, kterou může správně prohnilý advokát :-) lehce zmanipulovat (navíc nevím, jestli má každá šáhnutá cyklistka na to zaplatit si JUDr. Sokola).

A už jsem se vykecala, konec šmytec, trestnímu právu zdar a berme to v klidu, s blbci se přece všichni potkáváme minimálně jednou do týdne.

Kopřiva Dvoudomá má zcela pravdu. Já jsem nemohl vědět, že je to blázen. A i kdyby, tak co? Mám se kvůli tomu nechat zabít? Nebo si nechat zmrzačit dítě? Milado to by mohla být zásadní chyba. Pepř. sprej a spol. je adekvátní z zastavení/zastrašení nahodilého útočníka. Pokud víme, co víme, mohlo by jeho použití jen eskalovat agresi. Z teorie her vyplývá, že jediné možné řešení (kromě útěku - nezavrhuji - naopak doporučuji, ale není vždy možný) je protivníka vyřadit tak, aby mi už nemohl ublížit. Proto, že bude mrtvý nebo proto, že dostane takovou nakládačku, že si to příště rozmyslí. A takový útok dokáže udělat i přípravené žena - není třeba žádné velké síly... Žijeme v reálném světě. Nebavme se o tom, jak by měly úřady postupovat. Víme všichni, že tak na 98% postupovat nebudou. Buďme všichni připraveni nést rizika života v tomto světě sami.

O tom to právě je. Pokud je člověk zatlačen do defenzívy, neví, co dřív. Proto radím ofenzívu. Intenzitu tžeba zvolit na základě vyhodnocení dané situace. Renka se teď může v klidu rozmyslet a připravit se na přístí možnou krizi. Možná by stačilo začít na danou osobu taky křičet, vulgárně ji urážet ... Opačný pól řešení situace je opravdu zneškodnění. Neznám fyzické proporce paní Renky ani její případné sokyně, ale v 95% případů by Renka měla být schopna ránou nějakým předmětem do hlavy útočnice tuto přinejmenším omráčit. Nutno předem promyslet a vyzkoušet. Nestačí škrábnout umělohmotnou lopatkou. Cílem musí být efektivní vyřazení protivníka. Tj. minimálně otřes mozku. Optimálně bezvědomí. Smrt se nevylučuje. Je to drsné, ale to je život. A ano. Tito lidé mohou být mstiví. Mohou být i zbabělí... Opět záleží na Renče a konkrétním posouzení dané situace. Celým svým příspěvkem chci hlavně sdělit následující: nespoléhejte na úřady a spol. Vím na 100%, že nic nepodniknou. Dílem vinou špatných zákonů, dílem vinou vlastní neschopnosti, pohodlnosti ... A vím to z vlastní (bolestné) zkušenosti. Kdo by měl bránit mne a mé děti? No přece v první řadě já. A kdy? No přece v okamžiku, kdy nám něco hrozí. Poté může být už pozdě.