Mám podobnou zkušenost, rodila jsem taktéž 1/07. Nejhorší bylo, že mě zmíněná porodní asistentka nutila stále ležet a monitorovala mě, klidně skoro půl hodiny, přičemž jsem se nesměla v kontrakcích otáčet na bok, protože pak nebyl pořádný záznam a o ten šlo především, ne o moje bolesti, nepohodlí a nemožnost dýchat v poloze ležmo. Manžel za mnou celou dobu nemohl, třikrát ho vyhodili, takže jsem si to nejhorší odbyla sama, pustili ho ke mně, až když jsem ležela na sále. A za to chtěli 500,-, tedy otec u porodu? Ale co otec před porodem? Kdeže byly mé představy o jeho péči a pomoci při kontrakcích. O masážích zad a držení za ruku jsem si mohla jenom zdát. Když jsem v zoufalství chytla za ruku sestru, vysmekla se mi se slovy: Kdepak, to bych byla celá poštípaná. Křičela jsem, protože jinak jsem si pomoct nemohla, míč či sprcha nepomáhaly, a když jsem si postěžovala, že by mi fakt pomohlo, kdyby u mě byl manžel, řekla mi sestra, že musím být rozumná, že tu nejsem sama. Že mi byl fakt platný jsem si potvrdila na sále, kde jsem ho už jen mohla držet při každé kontrakci za ruku a pořádně mačkat. I to málo bylo k užitku. Kdyby tam nebyl, asi bych umřela na dehydrataci, protože mi dával pít po každém dýchání v kontrakci, vedro tam bylo nesnesitelné. A proč ho ke mně nepustili? Vlastně nevím. Nedovolili mu za mnou přijít už dřív, než dorazila další rodička na "hekárnu", tedy nebylo zřejmě dodrženo pravidlo soukromí. Myslím, že v době předporodních bolestí je každé ženě jedno, jestli ji u toho uvidí někdo cizí. Navíc se později z oné druhé rodičky vyklubala manželova stará známá. I když toto pomineme, jediný závěr je: manžela k vám pustí, až to sami uznají za vhodné, do té doby na to musíte stačit sama. Co se týká samotného porodu, tlačení šlo dobře, malá byla venku co by dup, ale to peklo hodinu předtím, když už jsem ležela na sále a nesměla tlačit, ačkoli se malé moc chtělo ven, to bylo to nejhorší. I proto jsem byla potrhaná i zevnitř, tomu tlaku se i přes přísné nařízení sestry, abych pořádně dýchala, nedalo odolat. Kdo rodil podobně, jistě mi dá za pravdu. Člověk leccos překoná, příroda dovede být milosrdná, a i když jsem si pár dní po porodu myslela, že na takovou bolest a utrpení se zapomenout nedá, dnes už jsou to jen slova a bolest člověk prostě zapomene, zůstane jen neurčitá představa. Až budu rodit příště, zvolila bych znova Vojenskou, protože poporodní péče tu byla přímo vzorová, tomu není co vytknout, ale nevím, jak personál přimět, aby byl manžel se mnou po celou dobu. To, co je ve skutečnosti pár hodin, připadá rodičce jako věčnost. Takže dámy, pozor na účast otce u porodu!

V Plzni jsem rodila, protože jsme se před rokem přistěhovali ze severních čech a nevěděla jsem jakou porodnici si vybrat. Nakonec to byla vojenská. S porodnicí v Mostě, kde jsem rodila kdysi se to nedá srovnat. Velmi příjemné prostředí, milé a starostlivé sestřičky i lékaři. Ale přeci jen výhrady mám. Nikdo mi neřekl, jak to v porodnici chodí, dostala jsem urychlující prášek, po kterém jsem měla úporné bolesti které opravdu hraničily s prahem bolesti.Až když jsem se ptala, řekly mi že se to po prášku stává. Když už jsem měla stahy přinesla mi sestra papíry kde se zavazuji uhradit poplatek 2000,- za hospitalizaci! Ještě že nejsme žádní soc. případi ..... No a když už jsem skoro rodila, porodní asistentka ač bylo i mému gynekologovi jasné že budu mít opět větší mimi (Terka 4,35 Naty 4,25) nenastřihla mě. Tech 6 stehů co mi vzniklo bylo horší než jedno nastřihnutí. No a nakonec až naše dětská paní doktorka mě informovala, že Natinka měla z porodu zlomenou klíční kost. to jsou mé zkušenosti

Já jsem rodila v Mulačově nemocnici v Plzni. A nemůžu než znovu poděkovat všem sestřičkám, lékařům i ostatnímu personálu za jejich milý a citlivý přístup. Teď jsem znovu těhotná a naprosto se nerozmýšlím, v kažkém případě půjdeme opět rodit tam.

Ahoj, ještě jsem zapoměla.
Rezervovat si místo předem nejde, stejně nevíš kdy budeš rodit, ale zavolej když se chystáš jet. já jsem u obou porodů strávila první noc na jipce- kvůli obsazenosti pokojů, a druhý den ráno mě přemístili na pokoj. Rodila jsem vždy v podvečer.
Lenka

Rodila jsem ve VN Plzeň v říjnu 2005, musela jsem nastoupit pár dní před porodem, ležela jsem na JIPce. Je to hned vedle porodního sálu a hekárny, takže někdy jsme tam měly veselo, ale péče byla perfektní. Návštěvy na JIPku nepustí, ale setkat se můžete na chodbě. Pokoje pro maminky s dětmi jsou moc pěkné, vůbec si nepřipadáš jako v nemocnici.Jsou pro dvě maminky, myslím, že to je lepší, než být na pokoji sama, nebo naopak s dalšími třemi. Nechybí tu samozřejmě sprcha, WC, šatna, televize, lednice, telefon, vše pro mimi, telefon na sesternu atd. Z pokoje po dobu celého pobytu vlastně nevycházíš. Vše co potřebuješ zařídí velmi příjemné sestřičky, které můžeš kdykoliv zavolat pomocí telefonu na sesternu, který je zavěšen na stěně přímo vedle postele. Jelikož jsou všechny pokoje nadstandartní, platí se za pobyt (bez ohledu na to jak je dlouhý) 2000,-Kč. Pokud bude u porodu tanínek zaplatí 500,- Kč. Vše se platí při propouštění z porodnice.
Ještě k těm návštěvním hodinám, jak o nich psala Lu. Je pravdou, že se velmi striktně dodržují, ale má to svůj důvod a podle mojí zkušenosti to bohatě stačí. Když bude tatínek vědět, že návštěvní hodiny jsou od čtyř do pěti, tak si to zcela jistě nějak zařídí, aby to stihl. A když ti k tomu ještě přijdou rodiče, prarodiče, kamarádi, tety, strejdové atd., budeš jistě sama ráda, že za hodinku odejdou. Já osobně jsem byla nad míru spokojená a to musím říci, že můj porod nebyl vůbec jednoduchý. Ještě jedna důležitá věc - celý personál velmi usilovně pomáhá maminkám, aby z porodnice odcházely plně rozkojené, což byl pro mne hlavní důvod pro volbu této porodnice. Svůj titul Baby friendly hospital si VN plně zaslouží!
Hodně štěstí!!