Názory k článku Sněhové bouře v Americe jsou nepředstavitelné

upln e s tebou souhlasim amerika je pro me tezky byrokratismus kde na oko vsechno muzes a vlastne az prijdes na vec nemuzes nic...ty jejich stupidni zakony....ziju tu par let ale uz se tesim domu

Ano, v Americe jsou miliony blbcu, kteri se nechali naprogramovat ziskuchtivou vladou, aby se vseho bali, vcetne "teroristickeho" Iraku. Ze je soucasna politicka situace hrozna, to se neda poprit. (Proto jsem spolu s asi pul milionem lidi jela do Washingtonu protestovat proti valce, a nejen tam.) Nicmene to, co clanek pise o tom, jak je v USA typicke nekomu pomahat (i kdyz to je treba jen v ramci cirkevni komunity), to je pravda. A mne je oproti tomu neprijemne, jak Cesi vetsinou chteji mit veskere usili zaplacene a ja kdyz o sobe reknu, ze kdesi pracuji jako dobrovolnik, tak musim jeste upresnit ze to je bez naroku na jakoukoli financni odmenu. Ceska republika ma dokonce celou jednu organizaci ktera nedela nic jineho nez sireni pojmu dobrovolnictvi tak, aby to lidem vubec pripadalo normalni. Ale jeste k opravnene kritice americke zahranicni politiky, kdyz uz jsme u tech cisel: v Americe je nesrovnatelne vic lidi, kteri nesouhlasi s valkou (napriklad) v Iraku nez je v CR lidi, kteri nesouhlasi s tim ze 80%+ romskych deti je zarazeno do zvlastnich skol. (A driv, nez zacnete alibisticky namitat, ze romske rodice si to preji, tak a) to hodnekrat vubec neni pravda, b) romskym detem na ZS zatim hrozi spatne zachazeni, osamelost a nebezpeci, c)i kdyz s tim rodice souhlasi, tak prece reditel by nemel vzit vidomeho zaka do skoly pro slepe?)

Milá Věro a další dámy,
AMerika je opravdu príma země v mnoha ohledech. Měla jsem možnost tam s manželem (Čechem) delší dobu žít. Užila jsem si plnně ty stinnější stránky, ale také ty pozitivní. Jenom prázdně nadávat na ty děsné Američany mi připadá typické pro naše "malé" češství. Jelikož jsme v USA byli na škole, kde je mnoho mezinárodních studenů, máme teď vblízké přátele po celém světě. Takže když se děje něco v Indonézii, na Filipínách, v Japonsku, v Rumunsku, ve Švédsku, v Izraeli, v JAR, v Zimbabwe, v Brazílii... sjem daleka toho to jen tak přejít nějakým "klišé" o tom, jaký ten který národ je, protože se mi vybaví konkrétní člověk, konkrétní tvář...
něco na tom bylo, když se dříve chodívalo na vandr do světa na zkušenou - těžko se pak tak snadno škatulkuje.
Jinak to o těch pozitivních stránkách Američanů můžu podepsat. Život tam mi odhalil mou vlastní "zaprděnost" - promiňte mi ten výraz, ale lepší mne nenapadl. Tenhle článek, jestli sjem to pochopila, si nekladl za cíl být nějakou vyváženou analýzou, ale poukázat právě na ty pozitivní aspekty "americké povahy".

take jsem nepochopila o cem tento clanek vlastne je...

Nenech se vytočit. Ráda si přečtu Betty MacDonaldovou, ale z tohohle opěvování Ameriky, kde je všechno tak nějak větší a američanů, kteří jsou tak nějak lepší, je mi nanic. Možná to Věra napsala hezky, ale připadá mi dost nekritická. Je to tam jiné, to je všechno.