Názory k článku Poradna: Dítě samotné v autobusu

Přesně.

Tak právě ty dvě hodiny po dálnici jsou nejmenší problém. Pokud je to dálkovej autobus bez mezistanic, nemůže dítě vystoupit špatně. A pokud je to SA, můžeš poprosit stevardku, aby na dítě trošku dohlídla.

Vzpomínáte na Honzíkovu cestu? Hlavní hrdina chodil do školky a v pohodě to dal. Anebo hlavní hrdina Martínkovy čítanky. Jsou mu čtyři, běžně chodí sám nakupovat, a když cestou potká šestiletou Helenku a má zrovna v zoubku díru, Helenka ho odvede k zubaři. Šestiletá Hanička z Alenčiny čítanky zase hlídá brášku - batole, zatímco maminka celé odpoledne lítá po nákupech. Jasně, dneska je jiná doba, a kdybyste poslali předškoláka samotného na nákup, pošlou na vás sociálku. Dcera také začala jezdit sama na trénink (cca 5 zastávek tramvají) až od devíti let. To, že to dřív bylo normální, je ale důkaz toho, že když jsou děti vedené k samostatnosti, zvládnou se o sebe postarat.

@marama: "I v zahranici je tech 12 let vnimane jako vek, kdy teprve muze byt samotne doma nebo chodit samo do/ze skoly, do krouzku atd."
Hmm... kde jste to slyšela? Já sama jsem coby dítě dojížděla vlakem nebo autobusem do sousední obce do hudební školy v 7 letech a mé děti (žijeme v Německu, ve velkoměstě) se snažím vychovávat k samostatnosti stejně tak jako kdysi mí rodiče mně. Můj syn začal dojíždět sám na sborové zkoušky na konci první třídy, od poloviny 2. třídy se vrací i sám domů. Pokud člověk má víc než jedno dítě, jinak to přece ani nejde. A vlastně je mi líto kamarádů našeho staršího syna, kteří jsou ještě ve 3. třídě kočírován svými přestarostlivými rodiči do-ze školy, i kdybby mohli jet čtyři zastývky tramvají. A ty dobrodružné cesty ze školy domů (podle přítomných kamarádů )trvající za normálních okolností ca. 4 minuty se protáhnou někdy i na 25 minut podle dobrodružných nálad ostatních). A to všechno není důvod pro to, abych našeho 9-ti letého syna vybavila např. mobilním telefonem.

Já jsem jezdila od 9 let sama 150 km vlakem za babičkou s přestupem v Olomouci, moje děti jezdily od 10 let 200 km přímým autobusem za svými prarodiči. Moje první vnučka má 9 roků a jezdí městskou dopravou na kroužky přes celé město. Ono je totiž důležité děti pořádně poučit a důvěřovat jim. A kromě toho mají přece dneska mobil, ne? Dříve vedly děti v patnácti letech bitvy, dneska je mají maminky za zadkem do třiceti.