Bez jódu se neobejdeme

Jód je stopový prvek tvořící asi 60 % objemu hormonů štítné žlázy, které jsou pro vývoj a život organismu nezbytné. Při nedostatku jódu štítná žláza neprodukuje dostatečné množství hormonů, dochází k nepříznivým změnám v celém organismu, zvětšuje se a uzlovatí štítná žláza, vzniká struma (lidově řečeno vole). V minulosti se u nás v některých regionech vyskytoval natolik závažný nedostatek jódu, že vedl mnohdy k poruchám vývoje dítěte v děloze matky a k narození jedince s poruchou psychiky a růstu (kreténa). Kreténismus se v naší populaci již naštěstí neobjevuje, ale odhaduje se, že celosvětově se dosud rodí asi 100 tisíc takto postižených lidí ročně. Ale i nižší stupeň nedostatku jódu v prenatálním období a v raném kojeneckém věku negativně ovlivňuje správný růst a vyzrávání lidského organismu a může vést k mírnému poškození inteligenčního vývoje, které se někdy odhalí až ve školním věku. S deficitem jódu v organismu mohou souviset poruchy soustředění, zpomalené reflexy, pocit chladu v končetinách, suchá kůže, zácpa, tedy příznaky, se kterými mnozí z nás ani lékaře nevyhledávají. U žen je nedostatek jódu rovněž možnou příčinou poruch menstruačního cyklu, problémů s těhotenstvím, u mužů příčinou poruch plodnosti.

Počet osob trpících nedostatkem jódu ve světě je odhadován na jednu miliardu. V Evropě se jejich počet odhaduje na 60 milionů. Choroby z nedostatku jódu se však dají léčit a co více, dá se jim předcházet. Stačí zvýšit přísun jódu do organismu.

Kde získat jód

Abychom svému tělu dodali dostatečné množství jódu, musíme konzumovat potraviny, které jód obsahují. Pokud jde o přirozenou potravu, velké množství jódu je pouze v mořských rybách (treska, filé, makrela, tuňák, losos, sardinky aj.) a v mořských řasách (ty jsou však pro jídelníček Středoevropana málo běžné). Mořské produkty nám kromě již zmíněného jódu poskytují vitaminy, minerály a důležité látky obsažené v rybím tuku, chránící před onemocněním srdce a cév. Proto bychom je měli jíst alespoň 2x týdně!

Určité množství denní dávky jódu čerpá většina z nás ze soli, do níž byl jód při výrobě přidán ve stanoveném množství, tedy 20 – 34 mg jódu na 1 kg soli. Sůl je na obalu označena jako sůl s jódem. Pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění je však nutné používat sůl pouze v nezbytném množství.

V obchodech lze již koupit mnohé potraviny, které jsou jódem obohaceny, např. ovocné přesnídávky pro děti, piškoty, sušenky, nápoje, pečivo, mléčné a masné výrobky. Používání jódovaných solí při jejich výrobě u nás je však stále nedostatečné. V České republice používá sůl s jódem pouze 5 % výrobců potravin, ve Švýcarsku a Německu je jich nejméně desetkrát více. Přitom je prokázáno, že jód neovlivňuje nepříznivě technologii, ani chuťové vlastnosti výrobků. Ani cenou se jódovaná a nejódovaná sůl v podstatě neliší. Největší zábranou je zřejmě konzervatismus výrobců.

Jód se rovněž nachází v některých minerálních vodách (Vincentka, Hanácká kyselka), některé stolní vody (Oasa, Horský pramen IQ) jsou jódem obohaceny. Běžné stolní vody, které nakupuje většina spotřebitelů, však žádný jód neobsahují. Proto v zájmu svého zdraví bychom měli číst údaje na etiketách.

Množství jódu, kterým je potravina obohacena, má být uvedeno na obalu výrobku. Skutečnost, že obsah jódu je dostatečně významný, bude v nejbližší době sdělena spotřebiteli pomocí loga. Logo bude výrobci přiděleno na jeho žádost Státním zdravotním ústavem na základě doporučení Komise pro řešení jódového deficitu, která posoudí technickou dokumentaci potravinářského výrobku.

Důležitost jódu pro těhotné ženy a kojící matky

Veškerý jód nutný k tvorbě vlastních plodových hormonů štítné žlázy získává plod z mateřského organismu. Je tedy velmi důležité, aby matka během těhotenství a pak i během kojení měla zajištěn dostatečný přísun jódu pro činnost vlastní i plodové štítné žlázy. Pro štítnou žlázu plodu dodává jód matka a také pro novorozence je přívod jódu ideálně zajištěn v mateřském mléce, pokud je matka dostatečně jódem zásobena. V těhotenství a během laktace je třeba zvýšit konzumaci mořských produktů na dvě hlavní jídla týdně, přidat i jódem obohacené potraviny, např. mléčný nápoj Gravimilk, který je kromě jódu obohacen i vitaminem C. Pravidelná konzumace Gravimilku pozitivně ovlivňuje tvorbu červených a bílých krvinek a předchází tím některým formám chudokrevnosti.

Při zvýšené potřebě jódu v době těhotenství, kojení a dospívání je možné podávat i jódové tablety (Jodid). Jejich užívání a dávkování však musí určit lékař.

Zvýšená konzumace stolní soli obohacené jódem z důvodů zvýšení příjmu jódu není žádoucí v žádné věkové skupině. Do jednoho roku života se potrava vůbec nepřisoluje.

Pro malé kojence, kteří nemohou být kojeni, byly u nás vyvinuty přípravky pro náhradní mléčnou výživu FEMINAR, FEMILAKT, SUNAR BABY a SUNAR PLUS, obohacené jódem v množství odpovídajícím našim geografickým podmínkám.

Jaká je současná situace řešení jódového deficitu v České republice

Obsah jódu i dalších stopových prvků v naší potravě úzce souvisí s jejich obsahem v prostředí. Pokud se tyto prvky v prostředí nevyskytují nebo jen v omezeném množství, není odkud by vstoupily do potravního řetězce přirozenou cestou. Naše území je vzhledem ke svému geologickému složení a geografické poloze oblastí s výrazným nedostatkem jódu v prostředí. Nejméně jódu je v západních, jižních a jihovýchodních Čechách, v části jižní Moravy, Jeseníkách a ve velkých sídelních a průmyslových aglomeracích.

Jodací jedlé soli v 50. letech se situace v zásobování lidského organismu jódem výrazně zlepšila, ale v průběhu 80. let začala incidence strumy znovu stoupat, a to i u dětí. Proto byl zahájen systematický průzkum zásobení jódem a stavu štítné žlázy v naší populaci. Výsledky získané do poloviny 90. let ukázaly, že zásobení jódem není u nás dostatečné. Podle studie, kterou prováděl Endokrinologický ústav, byl průměrný přívod jódu (hodnocený pomocí vyšetřování koncentrace jódu v ranní moči) v některých oblastech České republiky snížený a asi u 20 % dospělé populace a u 10 % dětí dosáhlo toto snížení kritické hodnoty 50 mg/l moči. Při ultrazvukovém vyšetření byl prokázán zvětšený objem štítné žlázy. V posledních dvou letech však výzkumy endokrinologů a pediatrů ukazují, že díky úspěšným aktivitám pro zvýšení přísunu jódu se v naší republice začíná situace měnit k lepšímu.

Od roku 1995 působí v České republice pod záštitou Státního zdravotního ústavu Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu, jejímž cílem je iniciovat, koordinovat a hodnotit dostupné přístupy k prevenci jódového deficitu. Komisi se podařilo prosadit opatření vedoucí ke zvýšení obsahu jódu v soli, obohacení výrobků náhradní mléčné dětské výživy jódem, podávání tablet s jodidem těhotným a kojícím ženám. Členy komise jsou přední odborníci z oblasti endokrinologie, pediatrie, výživy, hygieny, farmacie, veterinárního lékařství i zástupci výrobních a obchodních firem.

Řešení nedostatku jódu ve světě

Snad s výjimkou přímořských států s vyšší spotřebou ryb jsou všechny země západní a střední Evropy, nebo alespoň jejich části, postiženy až středním jódovým nedostatkem. Na základě těchto údajů bylo oblastními úřady WHO (Světová zdravotnická organizace) doporučeno všem evropským vládám zaměřit preventivní opatření k edukaci patřičných stravovacích návyků a zlepšení jodace jedlé soli.

Mezi prioritní programy WHO a UNICEF (Dětský fond OSN) patří odstranit nedostatek jódu ve výživě dětí. Na Světovém summitu dětí v roce 1990 byla představiteli zúčastněných států podepsána (v roce 1993 ji ratifikovala i Česká republika) „Deklarace o přežití, ochraně a zdravém vývoji dětí do roku 2000“, podle níž by měl být celosvětově vyřešen jódový deficit a choroby z nedostatku jódu do konce století.

Koordinací aktivit zaměřených na řešení problémů nedostatku jódu ve světě byl pověřen Mezinárodní institut pro kontrolu zdravotních poruch způsobených jódovou nedostatečností se sídlem v Bruselu ICCIDD (International Council for the Control of Iodine Deficiency Disorders). Jeho experti podle koncentrace jódu v ranní moči rozdělují výši zásobení jódem do čtyř základních skupin. Jodurii nad 100 mg/l hodnotí jako dostatečné zásobení jódem, jodurii mezi 50 – 100 mg/l považují za nedostatek mírného stupně, jodurii 20 – 49 mg/l za klinicky závažný nedostatek jódu s rizikem kreténismu. Zcela optimální hodnoty jodurie se pak pohybují mezi 150 – 290 mg/l.

Pro zajímavost dodáváme, že v současné době je jódový deficit v zemích východní Evropy vyřešen pouze na Slovensku, střední nedostatek jódu je uváděn např. v České republice, Maďarsku, Makedonii a Moldávii, horší situace je v Polsku, Rumunsku, Rusku a Turecku a nejhorší v Albánii.

Podívejte se na důležité tabulky:

Doporučené denní dávky jódu

Obsah jódu v potravinách