Můžeme vitaminům uškodit? III

Souhrnně se nazývají antivitaminy neboli antagonisté vitaminů. Jedná se o rozsáhlou skupinu přirozených nebo synteticky připravených sloučenin, z nichž řada zatím čeká na své objevení, řadu z nich medicína zná již mnoho let. Některé z nich si uvedeme v následujícím textu. Na tomto místě budiž zmíněno obecné dělení antivitaminů podle mechanismu účinku, které nám umožní celé téma zpřehlednit:

Látky, které mají podobnou strukturu jako příslušné vitaminy, díky čemuž s nimi mohou soutěžit o místo v biochemických reakcích. Tím, že se navážou do biologického systému znemožňují navázání vitaminu, ale samy jeho funkci nezastávají.

Sloučeniny, které snižují vstřebávání vitaminu ze zažívacího traktu tak, že se na něj navážou a vytvoří s ním pro lidský organismus nevyužitelný komplex.

Antivitaminy s vlastnostmi enzymů schopné rozštěpit vitamin na neúčinné sloučeniny.

Kde se s antivitaminy můžeme setkat?

Jak již bylo výše zmíněno, antivitaminy jsou látky přírodní i syntetické. Pro praktický život je užitečné vědět, že ty prvně jmenované se nacházejí v řadě surovin, které se používají jako potraviny buď přímo nebo se z nich potraviny vyrábějí. Například:

Avidin, bílkovina obsažená v syrovém vaječném bílku, pevně váže biotin (vitamin H) a brání tak jeho vstřebávání ze střeva. Takto navozený nedostatek biotinu se prakticky nevyskytuje. Mohl by však nastat při dlouhodobé konzumaci většího množství syrových vajec a projevil by se především postižením kůže.

Thiamináza obsažená v syrových rybách, mušlích, ústřicích, krevetách, humrech či langustách, stejně jako antithiaminové sloučeniny ve fazolích mungo, v rýžových slupkách, červené řepě, růžičkové kapustě, semenech pohanky a některých bobulovinách působí proti vitaminu B1. Uvádí se, že také některé bioflavonoidy (např. kvercetin a rutin) inaktivují tento vitamin. Důležité však je, že thiamináza se tepelným zpracováním ryb a dalších plodů moře inaktivuje. Antithiaminový účinek ostatních zmíněných látek při běžném stravování nebyl pozorován, což zřejmě souvisí se skutečností, že v přirozených zdrojích se tyto sloučeniny nikdy nevyskytují izolovaně, ale v komplexech řady látek včetně vitaminů. Např. pohanka, která je významným zdrojem rutinu, obsahuje současně i thiamin a mnoho dalších nutričně významných látek.

Syrové sójové boby obsahují řadu tzv. antinutričních faktorů, mezi něž patří také antivitaminy. Vykazují aktivu proti vitaminům B12, A, D, E a K. Působí rovněž proti provitaminu A (karotenu), a to jak snížením jeho vstřebávání, tak poškozením jeho struktury. U zvířat byl dále pozorován účinek proti vitaminu E. Aktivita těchto látek se zpracováním sóji odstraňuje.

Alkohol zvyšuje potřebu thiaminu i dalších vitaminů skupiny B a jeho nadměrná konzumace může navodit příznaky nedostatku těchto vitaminů.

Kofein obsažený v kávě, černém čaji, nápojích typu „cola“, čokoládě (zvláště hořké) a podobných potravinářských výrobcích působí proti vitaminům skupiny B. Při nadměrné konzumaci nápojů a pochutin obsahujících kofein se proto mohou vyskytnout příznaky nedostatku B-vitaminů (především thiaminu), ale také biotinu (vitamin H) a některých látek ze skupiny tzv. pseudovitaminů či vitagenů (např. inositolu).

Žluklé tuky působí jako antagonisté vitaminu A, D, E a biotinu.

Jako antivitaminy působí také řada běžně používaných léků

Kyselina acetylsalicylová obsažená např. v Acylpyrinu způsobuje významné ztráty vitaminu C a vitaminů skupiny B

Všechna projímadla včetně bylinných preparátů jsou antagonisté vitaminů. Mezi nejnebezpečnější v tomto kontextu patří minerální (parafinový) olej, který váže ve střevě vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) a zamezuje jejich vstřebávání. Totéž se týká provitaminu A (beta-karotenu). Parafinový olej je proto naprosto nevhodný pro chronické používání, při kterém by mohl být příčinou nedostatku výše uvedených vitaminů. Nadměrné a dlouhodobé užívání projímadel rovněž snižuje zásoby vitaminu B12 v organismu.

Diuretika (léky způsobující odvodňování organismu, používané např. při léčbě vysokého krevního tlaku nebo některých onemocnění srdce) způsobují ztráty především ve vodě rozpustných vitaminů, tj. vitaminu C a vitaminů skupiny B.

Antibiotika, zvláště jsou-li podávána opakovaně po sobě, ničí střevní bakteriální mikroflóru, která za fyziologických podmínek produkuje vitamin K a některé vitaminy skupiny B. Negativní vliv antibiotik na střevní mikroflóru je možné zmírnit pravidelným pojídáním bílých jogurtů (lépe neslazených a s nižším obsahem tuku) obsahujících živé jogurtové a probiotické kultury (obvykle mívají kratší trvanlivost ve srovnání s jogurty „neživými“).

Chemoterapeutika stejně jako výše uvedená antibiotika ochromují přirozenou střevní mikroflóru. Sulfonamidy (skupina léků patřící mezi chemoterapeutika) navíc ochuzují organismus o kyselinu listovou přímo tím, že brání jejímu vzniku (kyselina listová je tzv. růstový faktor důležitý pro množení mikroorganismů a znemožnění její syntézy je jedním ze způsobů, jak zabránit růstu choroboplodných bakterií).

Deriváty dikumarolu – léky snižující krevní srážlivost a zamezující vzniku trombózy jsou antagonisté vitaminu K. Dikumaroly brání v játrech syntéze koagulačních faktorů závislých na vitaminu K a tím zpomalují srážení krve. Tento efekt se využívá léčebně. V případě nadměrného dávkování léků obsahujících dikumaroly však hrozí krvácivé komplikace. Ty mohou nastat také po léčbě antibiotiky či chemoterapeutiky (viz výše).

Antikoncepční léky narušují působení především vitaminů skupiny B, jmenovitě: riboflavinu (B2), pyridoxinu (B6), kobalaminu (B12) a kyseliny listové, kterou vytlačují z míst určených ve střevě pro její vstřebávání. Estrogen v antikoncepčních tabletách je také antagonistou vitaminu E.

Rovněž léky na spaní působí negativně na vitaminy skupiny B již na úrovni vstřebávání vitaminů, tedy ve střevě.

V širším slova smyslu můžeme mezi antagonisty vitaminů zařadit také látky a procesy, které nás denně obklopují a patří k neblahým charakteristikám dnešní doby. Například:

Dusitany a dusičnany (na obalech potravin značené jako E 249, 250, 251 a 252), které se používají při výrobě masných výrobků (konzervace uzenin) vedou v žaludku k tvorbě rakovinotvorných nitrosaminů. Jejich vzniku brání vitaminy C a E, jejichž množství v organismu se při konzumaci uzenin vyčerpává.

Látky znečišťující půdu, vzduch a vodu, tedy všechny polutanty životního prostředí a látky vznikající při kouření, jsou považovány za antagonisty vitaminu C i dalších antioxidačních vitaminů (vitamin A a E). Např. ve vzduchu (především ve městech) působí jako antivitaminy tyto látky: oxid uhelnatý, uhlovodíky, olovo, ozon, oxid siřičitý a oxid dusičitý. Následkem jejich působení na lidský organismus dochází k větší spotřebě antioxidačních vitaminů C, A a E. Totéž platí pro kouření.

Faktory vyvolávající stres (extrémní horko nebo chlad, operace, ale i emoční zátěž, neúměrně vysoké pracovní nasazení atp.) způsobují vyčerpání vitaminů skupiny B.

Konzumace rafinovaných potravin (např. bílý cukr, bílá mouka) vede v organismu k odčerpávání vitaminu B1, B2, biotinu, niacinu a dalších významných faktorů (např. cholinu), tedy látek, které byly obsaženy v cukrové řepě, cukrové třtině a obilném zrnu před jejich technologickým zpracováním.