Pesar kontra cerkláž

Vážený pane doktore, chtěla bych se Vás zeptat na Váš odborný názor k následujícímu problému. Je mi 43 let a před 5 lety jsem poprvé spontánně otěhotněla. Těhotenství skončilo v 8. týdnu pro zamlklý potrat. Přitom se zjistilo, že mám myomatozní dělohu a děložní septum, takže jsem podstoupila u UPMD v Praze-Podolí 2 gynekologické operace (nejprve enukleace 5 myomů laparotomicky a poté rozrušení srůstů po 1. operaci a odstranění děložního septa). Po roce od poslední operace jsem otěhotněla při IVF a v 16. týdnu jsem vzhledem k věku podstoupila amniocentézu spojenou s 2denní hospitalizací. Před propuštěním mě doktorka vyšetřila a konstatovala, že se mi zkracuje a měkne děložní hrdlo a že jsem velmi ohrožena potratem. Přes toto zjištění mě však odeslala domů, abych v klidu ležela a do týdne se hlásila u svého gynekologa. Můj gynekolog mi nasadil pesar, aby zabránil otevírání. Po 3 týdnech jsem šla do UPMD pro výsledky amniocentézy a s tím, že jsem začala špinit. Lékař mi ihned sundal pesar a konstatoval, že mám asi infekci (aniž by měl k ruce nějaké vyšetření krve, stěru nebo UZV) a že pesar je už nemoderní metoda. Tak mě nechali ležet v den příjmu a další 2 dny, než zjistili, že mám otevřené hrdlo na 2 cm. Další den následovala cerkláž a asi den dva poté mi začala pomalu odtékat plodová voda, vypadly stehy a dítě se dostávalo nožičkami ven z dělohy. Asi po 10 dnech jsem podlehla jejich psychologickému nátlaku a souhlasila s potratem (v 21. týdnu). Histologie ukázala, že dítě bylo zdravé. I když vím, že pro Vás bude těžké vyjadřovat se k práci Vašich kolegů, chtěla bych vědět, zda zvolili správný postup vzhledem k historii mé dělohy a zda je pesar opravdu tak nemoderní, že se dnes již nepoužívá. Předem Vám moc děkuji za odpověď.