Už nikdy řízek!

Rozhodlo se vaše dítě, že přestává jíst maso? Pokud nejste sami vegetariáni, asi vás to zaskočí. Jak zareagovat a na co si dát raději pozor?

Pro spoustu rodičů, jejichž děti v období dospívání nebo dokonce i dříve, než se ono dospívání začne projevovat, oznámí, že od teď končí s ubližováním zvířatům, přestávají jíst maso a stávají se těmi, pro které se vžilo označení „vegetariáni“, je to přinejmenším obtížná situace. Co to vlastně vegetariánství je a jaký je jeho vztah k poruchám příjmu potravy, tomu se věnují následující odstavce.

Hra o kompromis

Pokud rodiče smýšlejí stejně jako děti, je vše samozřejmě jednodušší. V České republice ale není vegetariánství ještě zažité a rozšířené tolik jako v zahraničí a navíc se týká spíše mladších generací. Ty starší, odchované myšlenkou, že maso na talíři je teprve to pravé jídlo, a že zelenina nebo ovoce vlastně vůbec žádnou pořádnou stravou nejsou, zdomácnění vegetariánství u nás příliš nepřejí. Rodiče mají často jasno v tom, jak na rozhodnutí svých dětí reagovat - zakázat. Děti ve snaze upevnit si svoji těžce se rodící identitu protestují a brání svá přesvědčení a společné rodinné obědy se namísto svátečních okamžiků klidu stávají bitevním polem a místem jízlivých slovních přestřelek. Děti jsou přesvědčeny, že pravda je na jejich straně, protože co je špatného na tom, chtít neubližovat zvířatům? Rodiče, plni obav, aby děti netrpěly podvýživou a nedostatkem živin, naopak hájí své pozice. Bedlivě sledují potomka, zda se jim nezačíná ztrácet před očima, a ten se naopak snaží věčnému dohledu uniknout. „Vegetariánství bylo pro mě cestou, jak najít lepší souznění mezi tělem a duchem.

Bohužel mě ale současně vzdálilo od mých rodičů, kteří zbožňují maso, a společné jídlo bylo najednou nemožné,“ říká 18letá Jana.

Dát jednoznačnou radu, co v takové situaci dělat, není možné, i když by to rodiče uvítali.

Žádné zázračné zaklínadlo, které by děti zase „přivedlo k rozumu“, neexistuje. Stejně tak pokus domluvit rodičům a naladit je s dětmi na stejnou notu se nejspíš nesetká s úspěchem.

Proti lidské přirozenosti

Vegetariánství, tedy životní styl, který spočívá ve vyhýbání se různým skupinám živočišných produktů - především ve stravě, ale ve svých ortodoxnějších formách, jako je veganství, také v oblékání nebo kosmetice - nabírá v posledních letech na popularitě, přestože již dávno nejde v první řadě o boj za práva zvířat, ale daleko spíš o módní trend zviditelňovaný zejména v zahraničí filmovými a jinými celebritami.

Ozývají se samo sebou i kritické hlasy, které vegetariánství označují za cosi nepřirozeného, za nebezpečnou formu omezení příjmu potravy, která může vést až k podvýživě. Vezmeme-li však v úvahu prokázaná pozitiva, jako je snížení rizika chronických onemocnění, zlepšení celkového zdravotního stavu a pocit větší životní energie spolu s doloženými psychickými efekty, jako je větší duševní klid, pocit harmonie nebo zvýšená schopnost relaxace, můžeme říct, že vegetariánství neškodí, spíše naopak. Jen je třeba vzít ho za správný konec.

Vegetariáni od McDonald’s

Mnoho dospívajících, kteří se prohlašují za vegetariány, se stravuje především v sítích rychlého občerstvení typu McDonald´s, a pro jejich rodiče je jistě těžké vidět na vegetariánství nějaká pozitiva. Existuje zkrátka správná a špatná cesta. Základní pravidlo zní: pokud se rozhodnete nejíst maso, musíte ho nahradit dostatkem bílkovin a tuků z jiných zdrojů, a ty se liší podle toho, jakou formu vegetariánství zvolíte. Podle toho, do jaké míry se vyhýbají živočišným produktům, jsou u nás nejpočetnější semivegetariáni (nejedí pouze červené maso, takže se nejedná o „pravé“ vegetariánství), lacto-ovo vegetariáni (z živočišných produktů jedí mléčné výrobky a vejce, můžeme se setkat také s lacto- nebo ovo-vegetariány, kteří jedí buď mléčné výrobky, nebo vejce), pesko-vegetariáni (nejedí maso kromě ryb a mořských plodů), polu-vegetariáni (jedí pouze kuřecí maso), méně početní jsou vegani (nejedí žádné živočišné produkty včetně medu). Ještě vzácněji se můžete setkat s frutariány (jedí jen ovoce a některé druhy zeleniny) nebo vitariány (ti zas jedí jen syrovou rostlinnou stravu).

Vegetariánství, nebo skrytá anorexie

Vedle studií potvrzujících pozitivní vliv vegetariánství na zdraví se v posledních letech vícekrát objevila kritika vegetariánství v souvislosti s nárůstem výskytu poruch příjmu potravy, konkrétně mentální anorexie. Pozornost vzbudil především americký výzkum pod vedením doktorky Robinson-O‘Brienové z roku 2009, podle nějž dospívající vegetariáni ve věku 15 - 18 let sice jedí oproti svým vrstevníkům zdravěji a netrpí nadváhou, zato se u nich častěji objevují nezdravé modely chování vůči jídlu a extrémní způsoby kontroly a snižování váhy, jako je přejídání a následné pročišťování, používání laxativ nebo léků na hubnutí. Přestože tento výzkum přispěl k vlně kritiky vůči vegetariánství, je třeba podotknout, že nepodal jakýkoli důkaz existence příčinné souvislosti mezi vegetariánstvím a poruchami příjmu potravy. Spíše je pravděpodobné, že studenti s poruchami příjmu potravy si vegetariánství zvolili jako jeden z mnoha způsobů kontroly příjmu kalorií a maskování svého onemocnění. Většinu alternativních způsobů stravování je možné do určité míry považovat za rizikové spouštěče poruch příjmu potravy nebo nebezpečnou formu jejich maskování, pokud se zkombinují s biologickými předpoklady, které podobně jako u alkoholu či cigaret mohou v kombinaci s vystavením rizikovým faktorům vést až k závislosti.

„Vegetariánkou jsem se stala z etických důvodů, ale jak anorexie postupně ovládala můj život, stal se z toho sociálně přijatelný způsob omezování jídla. Jak jsem do toho spadala víc a víc, přimyslela jsem si k vegetariánství ještě alergii na laktózu, lepek, cukr, protože jsem potřebovala tu absolutní kontrolu nad svým životem. A můj život byl moje jídlo,“ říká 17letá Kristýna.

Někteří odborníci považují vegetariánství za často používaný krycí mechanismus klientů s poruchami příjmu potravy, kteří se tak snaží navenek působit zdravě, aby dosáhli propuštění z léčby a poté si mohli udržovat nízkou váhu pod „společenský akceptovatelnou“ nálepkou.

Objevují se však i hlasy, podle nichž může vegetariánství být součástí podpůrné terapie v počátečních fázích léčby poruch příjmu potravy. Tato na první pohled nelogická myšlenka, která je spíše než výzkumy dokumentována svědectvími lidí, kteří překonali některou z forem jídelních poruch, má své opodstatnění. Vegetariánský jídelníček, především ve své počáteční fázi, než se vegetarián dostatečně „zorientuje“ ve svých možnostech, toho nabízí méně, především při vynechání veškerých živočišných produktů. Někteří klienti s poruchami příjmu potravy přiznávají, že vybrat si z nepřeberné nabídky jídla například v obchodě nebo v restauraci pro ně bylo obtížné až nemožné a pocity úzkosti, které toto rozhodování doprovázely, je často nutily vracet se k naučenému poruchovému chování, protože v něm se alespoň cítili jistě. Ve vegetariánství spatřují mechanismus snížení této úzkosti nebo bezpečnou fázi mezi jídelní poruchou a běžným stravováním.

Stop nálepkování potravin!

Neméně nebezpečná je nadměrná pozornost věnovaná tomu, co jíme. „Nálepkování“ potravin na dobré či špatné dodává jídlu hodnotu, která mu nepřísluší. Z prostředku výživy těla se stává obsese, která se může zvrhnout do orthorexie (nadměrné pozornosti věnované skladbě jídla) či anorexie (nadměrného omezení potravin) nebo epizod náhlého záchvatovitého přejídání se nezdravými potravinami po dlouhém období přijímání pouze „dobrého“ jídla.

Nezapomínejme, že základní poselství vegetariánství je veskrze pozitivní a problém nastává teprve, když se místo životní cestou stává pouhým prostředkem regulace hmotnosti. Je paradoxní, že někteří lidé škodí svému zdraví při následování vegetariánství, jehož hlavní myšlenkou je neubližovat živým tvorům.

Vegetariánem ano, ale „správně“

Jak již bylo řečeno, žádné jednoznačné rady pro rodiče, jejichž děti se rozhodnou pro vegetariánství, neexistují. Svým přístupem však můžete napomoct řešení složitých situací, které vznikají ze souvisejících názorových střetů, a to nejen mezigeneračních. Řiďte se pravidlem: Vegetariánství ano, ale „správně“. Vyslechněte své dítě a jeho důvody, proč si vybralo tuto cestu. Pokud jsou rozumné a dítě je opravdu odhodlané stát se vegetariánem, podpořte ho, ale veďte ho k tomu, aby si zjistilo všechny potřebné informace a dovedlo si zajistit dostatečný příjem potravy se správnou skladbou živin. Dohlížejte na to, aby nestrádalo, pokuste se vyřešit společné stolování ke spokojenosti obou stran, ale současně dejte dítěti najevo, že od něj očekáváte zodpovědný přístup. Pokud ukážete, že jeho názory jsou pro vás důležité a zajímáte se o ně, prostor k diskusi, pomoci i vzájemnému obohacení je tím otevřený. Zájem dítěte nejen o svůj život, ale i o právo na existenci jiných živých bytostí je něco, co rodiče mohou spíše ocenit. Je to důkaz, že dítě není lhostejné ke své budoucnosti v době, kdy řada dětí žádné cíle nemá a plánování svého života se vyhýbá. Pro rodiče se tato volba jejich dítěte může stát tématem hovorů, důkazem, že jejich dítě si hledá vlastní cestu, nebo nakonec i něčím, co je spojuje.

Autorka je studentkou doktorského studia sociální psychologie a pracuje jako školní psycholožka na základní škole. Dále se věnuje forenzní psychologii a využití arteterapie u poruch příjmu potravy.