Alternativní způsoby výživy dítěte - ano, či ne?

Od narození, přes dětství, dospělost až do stáří se potřeba výživy člověka mění. Souvisí to jednak se změnou metabolických procesů v lidském organismu, ale i s rozvojem postojů člověka k vlastní výživě.

Alternativní způsob výživy je spojován buďto s omezením až vyloučením živočišné složky potravy (vegetariánství) nebo s vyloučením složek potravy, jež nejsou přírodní, jsou tedy chemicky či jinak získané nebo upravované. Alternativní způsob výživy je často součástí určité životní filozofie, která ovlivňuje i další oblasti života jedince.

Současná doporučení výživy dítěte

vycházejí z vědeckých poznatků o potřebách vyvíjejícího se organismu. Výživa nejmenších dětí je jednou z nejvíce prozkoumaných oblastí výživy člověka.

Již výživa těhotné ženy ovlivňuje růst a vývoj nenarozeného dítěte. Bylo např. zjištěno, že u žen, které porodily dítě s určitým postižením mozku (anencephalie), chyběl ve zvýšené míře ve výživě zinek. Byly zjišťovány i nízké hladiny folátů v krvi žen, které porodily děti s rozštěpy páteře a míchy.

Vliv výživy na mozek, mozkovou tkáň člověka je sledován zvláště v době maximálního růstu a vývoje mozku, tedy v prvních třech letech života. Chybí-li v uvedeném období některé složky výživy, např. nenasycené mastné kyseliny, může být trvale změněna vlastnost membrán mozkových buněk, a tím i průběh některých orgánových funkcí. Např. deficit omega-3 mastných kyselin může být spojen s pozdější alterací schopností dítěte dobře vidět.

Mnohé studie o výživě dítěte jsou zaměřeny i na hodnocení dlouhodobého vlivu časné výživy na stav dítěte až do dospělosti. Některé studie např. prokázaly, že u kojených dětí ve srovnání s nekojenými byl v dospělosti menší rozvoj aterosklerotických změn. Jiným příkladem je nekojené dítě, které má rodiče (jednoho či oba) s pozitivní alergickou anamnézou (ekzém, senná rýma, astma apod.). U těchto dětí je riziko rozvoje alergického onemocnění rovněž vysoké. Bílkovina jiného mléka než mateřského může být prvním původcem alergických obtíží. Proto byla vyvinuta mléka s upravenou (hydrolyzovanou) bílkovinou, jež snižují nebezpečí rozvoje alergie nejen bezprostředně, ale i v pozdějším období života.

Určitá omezení nebo naopak obohacení výživy jsou doporučována v časném i pozdějším období života dítěte. Již dlouho je např. známo, že vaječný bílek nesvědčí kojencům, neboť váže biotin. Biotin je vitamin, jehož nedostatek může např. způsobovat zánět kůže, nechutenství, anemii apod.

Dětem do jednoho roku života se rovněž nedoporučuje potravu solit. Sůl v nadbytku může způsobit v tomto věku (při fyziologické nezralosti ledvin) poruchu ve vnitřním prostředí dítěte, horečku, křeče až smrt.

Ve výživě staršího dítěte se naopak doporučuje podávat takové složky potravy, které obsahují dostatek živočišné bílkoviny, vápníku, železa a dalších látek. Živočišnou bílkovinou se rozumí hlavně bílkoviny masa, mléka a mléčných výrobků. Postrádá-li strava dítěte dostatek vápníku, organismus se s tím sice dovede částečně vyrovnat, mohou však vznikat i křeče nebo se dlouhodobě projeví nedostatek vápníku snížením pevnosti kostí. Osteoporóza dospělých s poruchami stability páteře či častými zlomeninami kostí může mít příčinu v nedostatečném příjmu vápníku v dětství.

Železo je stavebním kamenem řady enzymů. Jeho nedostatek může vést k anemii, nechutenství, častým infekcím apod. Přívod železa je nejlépe zajišťován ze živočišných potravin. Některé rostlinné zdroje rovněž obsahují železo, ale díky ostatnímu složení těchto látek je železo z trávicího traktu člověka méně resorbováno a může tak vzniknout jeho nedostatek.

Vitamin B12 zajišťuje organismu také mnoho funkcí. Z jeho nedostatku vzniká tzv. perniciózní anemie a objevují se poruchy neurologické, např. s poruchou stability, čití, zvýšenou dráždivostí apod. Hlavním zdrojem vitaminu B12 jsou opět živočišné produkty.

Dětskému organismu také často schází dostatek tekutin. Ranní spěch často omezí snídani včetně její tekuté části. Nenapije-li se dítě ani v průběhu dopolední školní aktivity, může se vlivem zahuštění vnitřního prostředí objevit nesoustředěnost dítěte, neklid a horší výsledky školní výuky.

Vliv výživy na zdravotní stav

Vegetariánství a veganství K omezení či vyloučení živočišné složky potravy ve výživě dítěte může dojít z různých důvodů. Dítě je závislé na stravovacích zvyklostech rodiny. Pokud mají rodiče tendenci k vegetariánství (vyloučení masa), dítě to pasivně přijímá. Zdravotní důvody, zvláště projevy alergie, mohou vést k postupnému omezování některých složek potravy. Často se setkáváme i s tím, že dítě chce chránit život zvířete a samo maso či jiné potraviny živočišného původu odmítá. Lakto-ovo-vegetariáni konzumují ze živočišných produktů pouze mléko a vejce. Pesco-vegetariáni jedí pouze rybí maso, pulo-vegetariáni jedí pouze maso kuřecí. Tyto přístupy k výživě mohou být ještě dále modifikovány. V naší ambulanci se setkáváme s lidmi, kteří odmítají maso s vědomím, že v chovu zvířat se užívá hormonálních či jiných umělých přípravků. Přísnější stravovací zvyky mají vegani – ti nekonzumují vůbec žádné živočišné produkty.

Má-li člověk dobré podmínky k životu, často zvyšuje konzumaci živočišné stravy. To se většinou projevuje negativně. Většina civilizačních onemocnění souvisejících s větší konzumací živočišné stravy, tím i tuků a bílkovin, zkracuje život člověka. V souvislosti i s celkovým životním stylem se objevuje ve větší míře vysoký krevní tlak, obezita, infarkt, cukrovka, rakovina a jiné choroby. Vegetariánství tato rizika snižuje. Na druhé straně však může vést ke snížení fyzické odolnosti. Souvisí to s nedostatkem železa, vápníku, některých vitaminů – zvláště vitaminu B12, kyseliny listové, vitaminu B6 (pyridoxinu), B2, vitaminu A. U vegetariánů je častý deficit zinku, selenu. Může se objevit nedostatek karmitinu, taurinu, některých mastných kyselin a jiných látek.

Z našich zkušeností – např. děti z veganské rodiny jsou na první pohled dobře živené. Je to však tím, že jejich energetický příjem je dobrý, někdy i nadměrný díky vysokému přívodu cukrů (med, ovoce aj.) i tuků (oříšky, olej). Tyto děti jsou však většinou malé, protože nedostávají dostatek kvalitní bílkoviny potřebné k růstu. Kosti těchto dětí nejsou dostatečně zásobeny vápníkem ani bílkovinou. U veganů či některých vegetariánů se může objevit klinický obraz, který zjišťujeme u dětí se závažnějším organickým onemocněním při chronické poruše stavu výživy. Tyto děti často nerostou, ale díky léčbě mají přiměřenou váhu ve vztahu k výšce. Větší fyzická zátěž či závažnější onemocnění rychle vyčerpá bílkovinné rezervy takového dítěte. Je narušen průběh četných metabolických procesů a život těchto dětí je tak více ohrožen.

Již několikrát jsme mohli vidět dětské pacienty, kde v důsledku nadměrné snahy potlačit projevy kožního ekzému byly vyloučeny některé složky potravy, které ekzém údajně zhoršovaly. U těchto pacientů se rozvinula porucha stavu výživy, objevily se otoky z nedostatku bílkovin, běžná infekce měla závažný průběh.

Nejen tedy alternativní způsob výživy, ale i na jedné straně omezený nebo na druhé straně nadměrný příjem některých druhů potravy může mít negativní dopad na zdravotní stav dítěte i dospělého. Závažným společenským i zdravotním problémem je stoupající počet případů mentální anorexie, ale i obezity.

Jak se vyrovnávat s alternativními způsoby výživy

Výživa člověka může tedy významně ovlivnit jeho zdravotní stav. Ve Fakultní nemocnici Motol v Praze 5 existuje při gastroenterologické ambulanci poradna pro výživu zdravých i nemocných dětí. Cílem této poradny není zatracovat rodiny praktikující alternativní výživu, ale poskytovat jim některé informace, které mohou přispět k vyrovnání stavu výživy dítěte. Prakticky to znamená posouzení zdravotního stavu a stavu výživy dítěte s následným doporučením, s hledáním řešení.

Vstupní rozhovor s rodiči a klinickým vyšetřením dítěte je dále doplněn o přesnou identifikaci nutričních (výživových) zvyklostí dítěte. Dále následuje zhodnocení jídelníčku a laboratorní, antropologické, příp. rentgenové vyšetření. Když jsou všechny dostupné informace zhodnoceny, následuje doporučení. Pokud rodiče souhlasí, jsou děti dále sledovány.

Autor je odborníkem poradny pro alternativní výživu (stejně jako poradna výživy pro ostatní děti) je otevřena na dětské poliklinice FN Motol v Praze 5 po předchozím dojednání termínu.