Počítače ohrožují vzdělanost našich dětí?!

Vážené čtenářky a čtenáři, následující glosa je součástí miniseriálu, který letos vycházel na stránkách časopisu Děti a my. Seriál na několika fundovaných odborných studiích poukazoval na vžité, zdánlivě logické stereotypy v přístupech k dětem, které jsou však ze zdravotního, vývojového či výchovného pohledu hrubým omylem. Následující řádky pojednávají o dopadech neuváženého předčasného zavádění informačních technologií do výuky. Neříkají ale, že počítače jako takové jsou špatné! I autor sám, otec 4 dětí ve věku 2,5 až 10 let, je spokojeným, téměř denním uživatelem notebooku a dalších vymožeností informačního věku...

Politikové, laikové, ale i řada odborných pedagogických pracovníků apelují na co nejčasnější výuku počítačové gramotnosti.

Český Rámcový vzdělávací program např. požaduje výuku informačních technologií již od prvních tříd základní školy: "...získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti." Rodiče se ocitají pod tlakem, kupují svým dětem počítač již v první třídě, aby nezaostávaly za vývojem. V minulém roce publikovaná analýza výsledků mezinárodní studie PISA (srovnávající vědomosti 15-letých žáků ve více než 40 zemích světa), však ukazuje pravý opak: již jeden počítač v domácnosti zhoršuje statisticky signifikantně výsledky žáků v matematické části testu (www.cesifo-group.de).

Autoři práce, Th. Fuchs a L. Wössmann z mnichovského Ifo Institutu si dali práci a zkoumali nejen jednoduchý vztah: počítač v domácnosti ano/ne na výsledek matematického testu, nýbrž vzali v úvahu ještě rodinné zázemí žáků, celkovou vybavenost a kvalitu školy i národní rozdíly. Závěr byl překvapivý: žáci, v jejichž domácnosti je více než jeden počítač, zaostávají v matematických kompetencích za svými 15-letými vrstevníky bez počítače v průměru o téměř půl roku. Obdobně ovlivňuje znalosti žáků extenzivní využití počítačů ve škole. Autoři vysvětlují nečekaný výsledek tím, že přehnaná výuka informačních technologií vytlačuje efektivnější metody vzdělávání, nemluvě o rozptylování pozornosti žáků při využívání počítačů ke hrám. Netvrdí, že nelze nalézt smysluplnou míru využití počítače a internetu ve škole, nýbrž varují před zjednodušenými a nepodloženými úsudky o nezbytnosti počítačové gramotnosti pro budoucí profesní uplatnění. Práci uzavírají citátem: "... Kdo má dobré všeobecné vzdělání, kdo se dokáže vyjadřovat v cizím jazyce, ten nebude mít s internetem obtíže. Kdo ale nic neví a špatně se vyjadřuje, ten se asi sotva dostane do situace, aby dokazoval své počítačové znalosti v profesním životě."

A my můžeme dodat: s počítačem a internetem je situace obdobná, jako byla před 50 lety v době masového šíření televize. Tehdy se také očekávalo, jak sledování televize zlepší všeobecný rozhled, vzdělanost, slovní zásobu a kultivovanost řeči. Jaká je realita je známé: žádné z uvedených očekávání se nesplnilo a doba sledování televize koreluje negativně se vzdělaností dětí, právě tak jako doba strávená u počítače.

Autor je ředitelem společnosti Weleda spol. s r.o..