Zima v Yukonu

Horká Kalifornie a ledový Yukon ... a přesto bych ho za Kalifornii nevyměnila. Měla bych k tomu spoustu důvodů, například když beru benzín v Kalifornii, vidím ty mříže na benzínce a musím platit předem, jako ochranu proti zlodějům, když vjedu omylem do komplexu apartmentů, který je pro bezpečí obyvatel obehnán zdí a nedostanu se ven, jen se souhlasem hlídače, protože výjezd má ostré hřebíky, které by mi zničily pneumatiky, musím si vzpomenout na doma, kde si u pumpy naberu benzín a uvnitř jen ohlásím co bylo na počítadle a zaplatím, kde v zimě necháváme otevřená a nastartovaná auta před obchodem, kde nezamykáme dveře domu, když někam jedeme, kde ploty jsou takřka neznámou věcí, kde děti, když jim ujede školní autobus, mohou klidně jet stopem a já se nemusím bát, že se jim něco stane.

Ano, je tu spousta věcí, které zase nejsou tak příjemné jako slunná Kalifornie: Jsme 300 km od polárního kruhu, takže tady bývá někdy pořádná zima. Teď jsme měli asi 14 dní soustavně 40-45 pod nulou a to nebývá moc záviděníhodné. Kluky do školy už neposílám, když je víc než -35^oC, sice stále jezdí školní autobus, ale je v něm také -30^oC (-20^oF), mají na něj kilometr pěšky a při tak nízkých teplotách je lehké omrznout, a když běží, hrozí namrznutí plic.

Náš srub

Nastartovat v zimě auto je záležitost sama pro sebe. I když máte elektrické ohřívání motoru, jedete ze začátku po pneumatikách, které jsou hranaté a při jízdě velice legračně poskakujete. Při teplotě více než -30^oC lidé jezdí jenom pokud musí. Pro případ studené vlny mám doma zásoby jídla, mouky, vajec, mléka, prostě všeho, co můžete potřebovat. Nemohu běžet pro česnek přes ulici, protože nejbližší obchod je až v Dawsonu (13 km). V zimě se tady většinou nepracuje, jenom ve dvou obchodech ve škole, bance a několika státních institucích. Většina restaurací, barů a obchodů se zavírá už koncem srpna. To už končí naše krátké léto, dny se začínají zkracovat, noci prodlužovat a za pár týdnů už bude den 5 hodin a sluníčka se ukáže nad obzorem jen malý kousek a rychle zase zmizí.

Lidé jsou většinou na nezaměstnanecké podpoře, která je ovšem velice slušná. Na jaře se vrátí zpátky do svých prací, které na podzim opustili. Spousta prací je zde spojena s turismem a dolováním zlata. Ano, pořád je tu jedno z hlavních odvětví dolování zlata. Vždyť jsme přece Dawson City, město poslední zlaté horečky, známe z povídek Jacka Londona. Je to 105 let, co tu v prašných ulicích zoufali lidé, že přišli pozdě a všechny klejmy jsou zabrané. Málo jich zde tenkrát zbohatlo, v podstatě zlatá horečka byla pro většinu ztrátová. Je to 108 let, co bylo na Bonanze objeveno zlato a celý svět šílel Klondikem. Dnes jsme malé městečko, ale spirit zlaté horečky, tady člověk pořád cítí.

Více najdete v našem Yukonském deníku.