tisk-hlavicka

Adopce? Nikdy! - Další pokračování seriálu o Tomášovi

19.2.2001 7 názorů

Každý příběh někde začíná; ten náš nabral obrátky někdy v roce 1993, kdy jsme měli už skoro všechno, co jsme mít chtěli (kočky, psa, opravený dům a zahradu bez střepů a kopřiv) a konečně došlo i na mimino.

Půl roku poté, co jsem vysadila antikoncepci, začalo být jasné, že to nepůjde tak hladce a po roce, kdy jsem se stala pravidelným hostem nejrůznějších čekáren a ordinací, začalo být zle. Případ byl zašmodrchaný, nejasný a na konečný verdikt jsme čekali skoro dva a půl roku: dědičná hormonální vada. Nepomohly ani prášky, ani operace. Třetí variantu řešení - mít dítě hodně brzy, třeba v sedmnácti - jsem pochopitelně prošvihla, takže zbývala zkumavka, ovšem lékaři varovně zvedali prst a hrozili značnými riziky. Když jsme si to nechali projít hlavou, odmítli jsme - a to se ani nezmiňuju o tom, jak těžko bych se ve svém svědomí srovnávala s tím, že šířím dál něco, co by se mělo co nejrychleji zastavit.

Na tu dobu vůbec nevzpomínám ráda; kdekdo mi radil co a jak, kamarádky, které rodily děti jak na běžícím pásu, se na mne dívaly jak na exota a já z jejich řečí začínala pomalu šílet, ze švagrové s jedním dítětem a druhým na cestě se pomalu stával třídní nepřítel a měla jsem pocit, že každý kolem je najednou chytrý jak rádio. Vyhledala jsem psychologa; po dvou sezeních jsme skončili u rozboru mých snů a po třetím setkání mi pán řekl, že kdyby na tom všichni jeho pacienti byli po psychické stránce tak jako já, zemřeli by psychologové, psychoterapeuti a psychiatři hlady. S přáním, aby ho takový osud potkal co nejdřív jsem opustila temné doupě plné čadících vonných tyčinek, pochybných čajů a ještě pochybnějších obrazů, a několik dní poté, 21. srpna 1996, jsme s manželem konečně zašli na brněnský magistrát a podali žádost o adopci.

Proč konečně? Vrátím se k radám a informacím, které se na nás hrnuly ze všech stran. Kdybych si pamatovala všechny ty nesmysly, kterak zaručeně otěhotnět, kterak počít dvojčata, kterak si vyrobit holčičku a co všechno musím vypít, sníst a kam musím vylézt, chci-li kluka, mohla jsem už dnes být populární autorkou další řady Murphyho zákonů. Tehdy to ovšem bolelo; někdy se mi chtělo nahlas křičet a začínala jsem mít plné zuby všech budoucích maminek, ordinací, čekáren, beznadějných výrazů, ultrazvuků, omluvných úsměvů a chápavých optimistů. Když se občas - opravdu jen tu a tam - někdo ptal, zda náhodou neuvažujeme o adopci, bryskně jsem ho posílala do háje. Adopce?!

Proboha! Nikdy!

Potíž je v tom, že normální člověk o adopci neuvažuje; respektive uvažuje o ní stejně často jako například o tom, co by dělal, kdyby najednou přišel o obě nohy a obě ruce, a se stejnou naléhavostí tuto otázku řeší. Věděli jsme, že ta možnost existuje, ale nebrali jsme ji na vědomí a nenapadlo nás podat žádost o osvojení, když se objevily první problémy. Pravda, možná jsme se rodiny dočkali o pár let později, na druhou stranu jsme tak ovšem unikli zoufalému kličkování, které jsme postřehli u jiných žadatelů: ano, chceme adoptovat dítě, ale na druhou stranu pořád věříme, že se nám nakonec podaří mít skvělé vlastní miminko a celou tuhle šaškárnu hodíme za hlavu. Adopce před námi reálně vyvstala až počátkem léta 1996 a v srpnu padlo rozhodnutí.

Bylo to nejdůležitější rozhodnutí našeho života? Nevím. Možná. Každopádně když jsme si 13. října 2000 přivezli domů Tomáše, byla to největší změna v našem dosavadním životě. Ovšem tenkrát v létě 1996 byl takový okamžik ještě hodně daleko. Věděli jsme, že na jižní Moravě je obrovské množství žadatelů, relativně málo opuštěných dětí a že si počkáme velmi, ale opravdu velmi dlouho.


Tomáš v létě 2000 v kojeňáku (to jsme se ještě neznali).

Názory k článku (7 názorů)
Adopce?Nikdy!! Jitka Sůsová, Ríša 3 roky 23.2.2001 16:9
prosím o radu Hanka bezdětná 24.8.2007 11:13
*Re: prosím o radu Krucipísek 24.8.2007 11:41
**Re: prosím o radu Krucipísek 24.8.2007 12:15
*Re: bezdětná hanko Betina 4.10.2007 15:23
**Re: bezdětná hanko Jája a spol. 11.10.2007 19:23
*Re: prosím o radu Járina 17.3.2008 18:7




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.