Co je to hraniční porucha osobnosti?

Při čtení následující kapitoly nezapomínejte, že chování, jehož jste u svého blízkého svědkem, je obvykle nevědomé. Jeho účelem je chránit sebe před silnou emoční bolestí – ne ublížit vám. Tyto znalosti vám pomohou oddělit tuto osobu od její poruchy.

Je běžné, že máte potíže pochopit myšlenky, pocity a chování lidí s hraniční poruchou, protože míváme tendenci se domnívat, že lidé s HPO myslí a cítí stejně jako my. Jenže tak to prostě není. Nicméně to může být pochopitelný omyl, protože lidé s HPO někdy vypadají naprosto normální.

Abyste však hraničnímu chování porozuměli, je třeba, abyste opustili svou realitu a vydali se na cestu do hraničního teritoria. A čím lépe tomuto území porozumíte, tím víc možností se pro váš vztah otevře.

Lidé s HPO se v podstatě obracejí k druhým, aby jejich pocity zvládali za ně. Člověk s HPO chce, aby mu druzí poskytli věci, které je pro něj obtížné poskytnout sám sobě, jako je sebeláska, stabilní nálady a pocit identity. Ze všeho nejvíc hledá poskytovatele péče, jehož nikdy nekončící láska a soucit naplní černou díru v jeho nitru plnou prázdnoty a zoufalství.

Lidé s HPO jsou nejzranitelnější vůči lidem, kteří jsou jim nejbližší: rodiče, manželé, děti a sourozenci. Tito lidé mají největší moc jim ublížit tím, že je opustí nebo odmítnou. A už jen samotné pomyšlení na to, že je někdo opustí, jim působí tak velkou bolest, že aby se tomuto scénáři vyhnuli, možná ze vztahu sami odejdou, než ten druhý opustí je.

Když u lidí s nekonvenční HPO něco nespustí jejich reakci, nebo když jsou mezi lidmi, kteří jim nejsou blízcí, mohou se často chovat naprosto normálně. Většinu času nevypadají ani neznějí jako někdo, kdo má nějakou poruchu. A někteří lidé s konvenční HPO – obzvláště ti, kdo chodí na terapii – mohou hraniční poruchu rozumově velice dobře chápat. Možná si toho o tomto tématu dokonce hodně zjistili. Ve chvíli, kdy lidé s konvenční formou HPO nejsou zrovna přemoženi silným pocitem bolesti, mohou chápat, že jejich pocity ne vždy odrážejí realitu. Mohou velmi, velmi litovat toho, jakým způsobem druhým ublížili. Toto rozumové pochopení jim však nezabrání v tom zareagovat na spouštěč a v dalších emocionálních projevech, které přijdou po pár hodinách nebo minutách.

Ukázka z knihy Život v papiňáku kterou koupíte na e-shopu Portál.