Plavání. Přirozený pohyb pro malé i velké

Umíte plavat? Zdánlivě jednoduchá otázka, ale ruku na srdce: kdo z nás ještě stále plave stylem „paní radová“? Proč se při plavání bojíme ponořit obličej do vody? Tohle vše si děti, které se učí plavat odmala, neosvojí, ale v pohodě noří hlavu a ve vodě jsou jako doma.

O tom, proč je dobré plavat a jak plavání přiblížit i dětem, jsem si povídala s Václavou Procházkovou z pražského Klubu rodičů a dětí AMÁLKA a s Mgr. Michalem Ottomanským, lektorem plavání a vedoucím kurzů Baby Clubu Ottománek.

V čem tkví přínos pohybu ve vodě, co nám dává? „Voda nadnáší a je milosrdná pro náš kloubní aparát, proto je v mnoha případech využívána fyzioterapeuty a při rehabilitačních procedurách. Ve vodě se dá posilovat, protahovat i trénovat vytrvalost. Dýchání do vody prokazatelně zlepšuje ventilaci plic a zvětšuje jejich kapacitu,“ míní Michal Ottomanský. „Pobyt ve vodě má blahodárný vliv i na uvolnění těla a duše. Velkou výhodou je i to, že plavání může zůstat vyhledávanou pohybovou aktivitou do vysokého věku.“ Podle Václavy Procházkové nám pohyb ve vodě umožňuje efektivní a rychlou regeneraci kloubů a svalstva, jak po běžném denním zatěžování, tak po úrazových stavech. „To vše za předpokladu, že jsou cviky a plavecká lokomoce prováděny správně s korektně zvládnutou plaveckou polohou, aby nedocházelo k pohybům, které budou negativně zatěžovat pohybový aparát. Jde také o pocit uvolnění a odreagování se pohybem. Plavání je v dnešní době jednou z nejdostupnějších sportovních aktivit, která má prokazatelně dobrý vliv na náš kardiovaskulární systém, a otužováním ve vodě přispíváme k lepší obranyschopnosti organismu.“

Prevence utonutí

I když my dospělí dobře víme, proč je pro nás plavání důležité, možná si nejsme úplně jistí, zda je přínosem i pro děti. „Samozřejmý pohyb dítěte ve vodě je prevencí proti utonutí. Dalším aspektem pravidelného pobytu dítěte ve vodě je otužování a v neposlední řadě jeho rozvoj po fyzické i psychické stránce díky výuce technik jednotlivých plaveckých stylů,“ vysvětluje Michal Ottomanský. S jak malými dětmi již můžeme zkoušet pohyb ve vodě? „Vezmeme-li v úvahu kojenecké plavání, tak od cca od dvou měsíců mluvíme o tzv. vaničkování, které probíhá ve vanách. Od 6 měsíců se jedná o plavání v malých koupelových bazénech s vodou teplou 28–32 °C, kde je obvykle 6–8 dvojic (rodič + dítě) a lektor. Od čtyř let plavou děti v bazénu samostatně, bez rodiče, jen s lektorem,“ říká Mgr. Ottomanský.

Plavání patří vedle jízdy na kole k základním dovednostem, které by si mohl osvojit i předškolák. U plavání se ale často setkáváme s různými zlozvyky, mám na mysli třeba plavání se zakloněnou hlavou nebo používání pomůcek, které vedou k chybné poloze těla ve vodě. Na co bychom si měli dávat pozor? „Účelné a cílené používání odpovídajících pomůcek při výuce plavání u předškolních i školních dětí bych nepovažovala za zlozvyk,“ míní Václava Procházková. „Spíše dětem pomůže víc se soustředit na požadovaný pohyb těla. Například pomůcka do ruky při nácviku kraulových rukou. Dítě má oporu pod rukou, tudíž se může soustředit na natažené nohy, na výdech do vody a pak již zmíněný záběr druhé ruky, která nedrží pomůcku. Nebo při výuce plaveckého stylu znak hodně dětí potřebuje pomoci ‚zvednout‘ nejtěžší část těla, kterou je trup. K tomu je ideální pásek, který připnete na břicho. Dnešní děti nemají zpevněné břišní svaly, které jsou pro plavání důležité. Pak nastává situace, kdy děti nepřirozeně natahují hlavu nad vodou, protože jim dolní končetiny klesají pod hladinu a děti ‚šlapou vodu‘. Měli bychom dávat na celkové držení těla dítěte a nepodceňovat odchylky psychomotorického vývoje již v mladším věku.“ Michal Ottomanský dodává, že při výuce je třeba dodržovat základní postupy. „Začínáme s dýcháním do vody a nácvikem splývavé polohy na břiše i na zádech. Nejprve musíme dítě naučit ovládat proces vydechování pod hladinou a nadechování nad hladinou. Když se nám podaří toto u dítěte zautomatizovat, máme slušný základ pro kvalitní výuku základních plaveckých dovedností. U některých dětí se nejdříve musí překonat panický strach a neochota ponořit obličej do vody.“

Paní radová

Proč je nevhodné plavat s hlavou nad vodou? „Obecně se dá říci, že zakloněná hlava nevhodně zatěžuje oblast krční páteře. Navíc při záklonu hlavy klesají nohy směrem ke dnu a odpor vody je pak velký. Plavat kraulem je víceméně vyloučené, protože záklon hlavy nedovolí správnou techniku dýchání. U stylu prsa je možné plavat i stylem ‚paní radová‘, ale zde je tělo ve vodě svisle nohama směrem ke dnu a tím je posun dopředu velmi pomalý. Při snaze o dosažení větší rychlosti u prsou je třeba výdech ve splývavé poloze a nádech v mírném zaklonění při záběru rukama. Při problémech s krční páteří jsou prsa nevhodná,“ vysvětluje Mgr. Ottomanský.

I když ne všichni jsme skvělí plavci, nějak se na vodě udržíme, a proto si možná někdy myslíme, že není třeba dítě posílat na plavecký kurz, že to zvládneme sami. Co na to říká Václava Procházková? „Každé dítě by mělo umět plavat, nezáleží na tom, kde se to naučí. Ale dobře plavat vás maminka většinou sama nenaučí. Rodiče chtějí, aby se jim dítě neutopilo. Tudíž učí mít hlavu nad vodou, což si ale protiřečí s výukou správného plaveckého stylu. Důležitou součástí výuky se také ukazuje prvek ‚nerodičovské‘ autority lektora, který dokáže děti motivovat k maximální spolupráci a dosažení správného výsledku v učení. Plavecké školy dodržují metodiku plavání v souladu s motorickým vývojem dítěte. Tudíž pokud chcete, aby vaše dítě jednou používalo plavání k regeneraci a umělo skutečně správně plavat, určitě je přihlaste do plavecké školy k profesionálům.“ Michal Ottomanský zase říká, že záleží na tom, jaký je rodič plavec. „Obecně platí, že rodič naučí dítě pohybovat se ve vodě nějakým způsobem. Instruktor dítě vede ke zvládnutí techniky základních plaveckých stylů. Ovlivňuje to kvalita a zkušenosti lektora a postoj dítěte k vodě, případně jiné vrozené předpoklady.“

Plavecká lekce

Jak vypadá lekce plavání s dětmi ze školky? „Lekce pro školky je plná her a básniček, aby výuka děti bavila a spolupracovaly,“ popisuje Václava Procházková. „Skladba každé výukové lekce sestává z rozcvičky protažení celého těla, opakování prvků z minulé lekce, hlavní výukové části, kdy zařazujeme ztížení procvičovaného prvku, nácvik nových dovedností, následuje relaxace, vyplavání a závěrečná hra, skoky či jiná oblíbená činnost, aby děti odcházely s úsměvem na tváři.“ V Baby Clubu Ottománek mají dětské plavecké lekce také hravý charakter. „Celá lekce se dělí do zhruba čtyř částí, lektor je po celou dobu trvání lekce s dětmi ve vodě. Začínáme úvodní společnou básničkou na velkém pontonu ve tvaru květiny. Pak následuje rozplavání – sbírání barevných balonků. U nejmenších dětí nekorigujeme pohyb ve vodě, u starších dětí již přidáváme úkol, jakým způsobem se budou ve vodě pohybovat, např. kopeme nohama nebo má dítě v každé ruce jeden balonek a ‚maluje‘ s ním na vodu kroužky. Následuje opakování již naučených prvků a jejich automatizace – v této části měníme pomůcky, organizaci lekce, nácvik nového prvku, přičemž vysvětlení může probíhat i na suchu, lektor pak vše ukáže ve vodě. Nechybí skoky a lovení – pro některé děti je tato část lekce nejoblíbenější. Cílem metodické řady skoků je zvládnutí šipky. V průběhu celé lekce je do organizace zařazováno dýchání, ručkování, dráhy, lekce je vedena hravou formou s využitím nejrůznějších pomůcek a je vždy přizpůsobena věku dětí a úrovni jejich plaveckých dovedností.“

Bez čepice do bazénu nechoď

Když jsme byli malí, plavecká čepice byla bezkonkurenčně nejméně populární věc na celém plavání, nejspíše i kvůli velmi chabému výběru. Dnes se naštěstí dají pořídit velmi pěkné plavecké čepice pro děti i dospělé. S brýlemi to bylo podobné, dnes se ale dají pořídit dokonce i plavecké brýle s dioptrickými skly, které využijí plavci s významnější krátkozrakostí. Jaké pomůcky Václava Procházková doporučuje? „Záleží na věku dítěte. Základním vybavením jsou čepice, především když mají holčičky dlouhé vlasy, plavecké brýle, které pomáhají dětem při potápění. Pro miminkovské plavání se používají pomůcky pro zpestření lekce od jednoho roku. Plavecké pomůcky můžeme používat u dětí od 2,5 roku, kdy se děti již zvládnout pohybovat samy, ovšem za předpokladu, že absolvovaly přípravu u miminkovského plavání. Pomůckami jsou v tomto případě destičky, pásky, žížaly a jiné. Při plavání dětí věku 4,5 až 6 let se opět používají pomůcky typu pásek, destička, žížala… Tyto pomůcky pomáhají dětem udržet správnou plaveckou polohu. Samozřejmě je nutné plavecké pomůcky správně používat, aby se dítě mohlo volně pohybovat a nefixovalo si špatné plavecké návyky.“

Michal Ottomanský říká, že pomůcek je mnoho, ale lektor by si měl připravit na danou lekci vždy jen omezený počet a zároveň by si měl dobře promyslet organizaci. „V lekcích používáme nadlehčovací pomůcky – pásek, kroužky na ruce… Nejprve slouží k tomu, aby dítě získalo jistotu, že se nepotopí. Následně se používají při výuce jednotlivých plaveckých stylů. Dítě se s nimi lépe soustředí na zvládnutí techniky konkrétní dovednosti. Dále používáme základní plavecké destičky. Ty mohou mít pro zpestření různé podoby (medvěd, motýl, kytička…). Při potápění jsou pak oblíbené barevné kroužky a potápěcí hračky (lachtánci, škeble…). Na různější činnosti a hry se dají využít velké pontony (s otvorem i bez otvoru), balonky a vodolepky. Pomůcky typu piškot a plavecké packy se používají až při ‚ladění‘ stylu, tudíž je využijí větší děti, mládež a dospělí.“

Já se bojím!

Jak pracovat s dítětem, které se vody bojí? Má smysl ho nutit? „Dětí, které se bojí vody, je relativně hodně. Mluvím nyní o dětech ve věku 3,5 až čtyř let, které nastupuji do výuky nově, aniž by absolvovaly kojenecké plavání. Na prvních takových lekcích se ze mě stává klaun a snažím se jakýmkoliv způsobem vyloudit z dětí úsměv. V podstatě, když to přeženu, tak takové dítě ani nemusí do vody. Když se mi podaří, že odchází z lekce stále s tím úsměvem, tak mám vyhráno, protože se pak těší na další lekci. Musím dosáhnout toho, že se na bazén těší. To je základ, na kterém se dá stavět, a mohu pak na děti i trochu zatlačit a v uvozovkách celkově přitvrdit a spojit zábavu s výukou. Nutit ne, ale motivovat určitě ano,“ doporučuje Mgr. Ottomanský. A jak to řeší Václava Procházková? „Dítě, které se bojí, motivujeme hrou, spontánností okamžiku a kolektivem, pozitivním příkladem rodičů. Rozhodně se dítě nemá nutit či dokonce zrazovat tím, že ho do vody hodíte. Chce to čas a samozřejmě s vámi dítě musí spolupracovat. Důležité je dítě zaujmout pro společnou činnost, pozitivně ho motivovat, zapojit do hry s vrstevníky.“

Prsa, kraul i motýlek

Rodiče, kteří zapíší své dítě na plavání, mohou mít o tom, co se dítě naučí, přehnané představy. Jaké styly se předškolák může naučit? „Výstupem předškolního plavání je tzv. prvkové plavání, tj. prsové ruce a kraulové nohy. Šikovné dítě zvládne i celou kraulovou nebo prsovou souhru na přibližně 10 metrů,“ vysvětluje Michal Ottomanský. Václava Procházková uvádí, že dítě předškolního věku je motoricky schopno plavat znak a na břiše s pomůckou v ruce začátky kraulu. „Děti od batolete učíme odraz na záda a základy splývání. Splývání na zádech i na bříšku je v plavání základní plavecká dovednost. Když se dítě naučí lehnout si na vodu a ponořit obličej, máme vyhráno!“

Některé plavecké školy nabízejí i lekci, kdy jdou děti do vody v pyžamku, aby se naučily, jak se chovat ve vodě, kdyby se tam ocitly v oblečení, třeba kdyby spadly do potoka. „Myslím, že není nutné hnát to až do tohoto extrému, ale na druhou stranu ztížený pobyt ve vodě také zkoušíme a určitě je dobré všechno, co pomůže k tomu, aby se dítě neutopilo!“ zdůrazňuje Michal Ottomanský. „Základy prvků sebezáchrany vkládáme do kurzu též. Děti připravujeme na to, aby se uměly samy dostat k okraji a vylézt. V dnešní době bazénů na zahradě je to nutnost. Proto i my lekci v oblečení do výuky plavání zařazujeme tam, kde to provozní řád bazénu dovoluje s ohledem na dodržení hygienických předpisů,“ doplňuje ho Václava Procházková.

Do bazénu vždy až po sprchování!

Chodím pravidelně ráno plavat a míjím se většinou se školními třídami. Některé jdou přes sprchy, jiné rovnou k bazénu. Proč se máme před plaváním a po něm osprchovat? „Bohužel to je nekonečný boj všech provozovatelů bazénů a plavání vůbec. Sprcha bez plavek a mytí mýdlem je nedílnou součástí každého provozního řádu. A to i v případě, kdy jdu na plavání hned ráno, umyl jsem se doma a ‚jen jsem přejel autem‘. I v tomto případě je před vstupem do bazénu osprchování nutné. Hygienická vyhláška je po právu velice přísná na všechny provozovatele. Úprava vody je velmi náročná a nákladná. V případě, že se lidé řádně nemyjí, je nemožné udržet potřebnou kvalitu vody, může pak docházet k množení nežádoucích organismů a nákaze dalších plavců,“ apeluje na hygienu malých i velkých plavců Michal Ottomanský.