| papandrea | 
 |
(14.3.2009 15:38:36)
Poprvé jsem rodila v r.92kluk,to mi bylo 17 a dva dny,byla jsem vystrašená..rodila jsem ve 40tt sama,tehdy nebylo možné mít někoho u sebe,sestra mě vyholila,dostala jsem klistýr a sestra chodila sem tak mě zkontrolovat,zavolala si kolegyni aby se přišla podívat jak je podemnou plno krve a že to musí uklidit,pro mě to byla nekonečná doba plná strachu,čekala jsem kdy budu mít velké bolesti a budu řvát jak ženský ve filmu,co když porodím sama a nikdo nepříjde...porodila jsem po 4hod od přijetí se sestrou,doktor nestačil ani doběhnout,tak mě alespoň zašil,malý tak spěchal,že mě roztrhl ve chvíly kdy mě sestra chtěla nastřihnout,slyšela jsem jak nůž letí na zem a sestra mává rukama aby malého chytila,při porodu placenty doktor říká,že za svou praxi takovou placentu ještě neviděl,že je nějaká vrásčitá,to mě také vystrašilo,protože podle vzhledu musel mít praxi dost dlouhou,šití jsem cítila,nedostala jsem injekci,ale porod byl oproti tomu pohádka.Porodnice byla plná tak jsme byli na pokoji 4 a malého mi nosili na kojení.Druhý porod v r.98 mrtvě rozené ve 38tt konec pánevní,kluk,sestra i doktoři úžasní,porod se snažily vyvolat co nejdříve a odmítly mi udělat císaře kterého jsem chtěla za to jsem jim nesmírně vděčná,věděli co dělají,prý jsem mladá a budu mít ještě dost dětí,vše šlo rychle,bez komplikací,bez nástřihu a po porodu péče také nadstandartní,v takové chvili mi jejich přístup hodně pomáhal a další porod rok na to r.99,38tt,kluk,konec pánevní,táta ze sálu utekl,ale co stejně tam bylo plno,2doktoři,primář a dvě sestry,báli se o mě a já byla v klidu když jich tam bylo tolik.Doktor mi pomáhal,skočil mi na břicho a malý byl venku,potřeboval odsávačku a chvilku inkubátor,ale druhý den už jsme byli spolu na pokoji.Přístup sestřiček i doktorů byl dobrý,nevzpomínám si,že by mi něco vadilo.Pak jsem se přestěhovala a další porod byl v KM a to už je jiná kapitola.
|
|
, nebo trošku Nutrilonu,... Pokaždé to zabralo a my jsme z porodnice odjížděli plně kojící - měla jsem sice strach, jestli mě dcera nebude odmítat po glukóze nebo Nutrilonu, ale sestra mi vysvětlila, že první dny není mé mléko tak vydatné jak by to můj hladový mrňousek chtěl. Teď uvažujeme s manželem o druhém dítěti a já už přesně vím, kam půjdu rodit.
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)