| Petra M. | •
 |
(3.1.2007 22:52:31)
Dobrý den, jsme s manželem mladí-23 a 24 let, Přerov máme pár kilometrů a muž je voják z povolání, pěkně od rány.Porodu jsem se bála, ač na mně porodnice působila celkem sympaticky a nakonec se ukázalo, že jsem se bála právem. Má kamarádka rodila na přání císařským řezem, byl u ní její muž, prý to bylo krásné a nic jí nebolelo, jezdili daleko do porodnice a celé na to vzpomínají jako na krásné. Mají ovšem jiný vztah než my, můj muž byl názoru, že kamarádka je srab a její muž ještě větší(asi proto,že nechtěl vidět milovanou bytost trpět) a zastává názor, že když to vydržely všechny, tak já snad taky.-dítě byl hlavně jeho nápad, asi aby se cítil víc jako chlap.
V porodnici sice byl se mnou a snažil se mi pomáhat, ale asi chtěl spíš udělat chlapácký dojem na personál a na všechny, kterým to pak detailně vyprávěl a kasal se, jaký je chlap :-(
Měla jsem křížové bolesti, o epidurál jsem prosila a bylo mi řečeno "to vydržíte" a dál už ani zmínka. Porod mi vyvolávali v 9h ráno mi dali tabletu a následující den v 7h jsem porodila. Celou dobu jsem prokřičela a proplakala, zašívali mně naživo a ještě se doktor rozčiloval, že mu uhýbám zadkem pryč... Teď jsem zavřená doma s děckem, z porodu mám otřesné trauma a muž chce co nejdřív další dítě. Mám strie, rozbolavělá prsa-nikdo mi neřekl co s tím, jak kojit, dítě mělo špatně zašitý pupečník a ve dvou měsících byl na operaci s pupeční kýlou. Teď manžel vykřikuje, že mi toho císaře taky zaplatí, když se do něj všichni pustili, jaký je sobec, že mi s ničím nepomůže, když po něm cokoli chci, sjede mně jako hadr a svoji hospodu petkrat tydne komentuje tim,ze je z malého nervní, jak řve a to je jeho jediné odreagování..-Kde se mám odreagovat já? Nechci ani císaře a už vůbec ne znova rodit. Už nikdy víc. Připadala jsem si ponížená, jako nikdy v životě. Na míči mně nutili dosedat, přitom jsem byla vyčerpaná a ráda že stojím na nohou, každé dosednutí mně neskutečně bolelo.Nesměla jsem pít, pila jsem tajně vodu ve sprše, nedalo se to vydržet.Svoje dítě občas skoro nesnáším, -chodím k psychologovi.takhle jsem si mateřství nepředstavovala.Možná kdyby mně těhotenství a porod tak nepoznamenalo jak fyzicky tak psychicky, brala bych to jinak. Za můj vztah s mužem porodnice nemůže, ael za ostatní ano. A přitom by stačila kapka ochoty nenechat mně tak zbytečně a dlouho trpět....
|
| Terka Kubík06, Vašík08 | 
|
(4.1.2007 11:06:08)
Milá Petro, to je mi líto co tě potkalo. Spousta matek tohle říká, že už více rodit nebude. Ale nejhorší je to, že ti manžel nechce pomáhat. Mě sice taky moc nepomáhá, pláč ho hodně znervoznuje, okamžitě po malým ječí, ale aspon uvaří nebo trošku uklidí.
Přeji Ti hodně sil, uvidíš, že zapomeneš, miminko se určitě časem uklidní. Mě taky tři měsíce proplakal. prostě si musí zvyknout na svět a najít zabavení. A prsa mě taky bolely, prostě si musí zvyknout.
|
| Amazonka 4D | 
|
(4.1.2007 11:40:38)
Petro,nebudu komentovat porod,protože každá mám jiný práh bolesti a srovnávat se prostě nedá...jen mi to přijde jako normální porod bez nějakých velkých extrémů a klasicky drobet odlidštěná směna,na kterou jsi měla "kliku" porodnice (jsou lepší a milejší...záleží hodně na lidech)
Mmch,pupíček dětem se nešije a s kýlou to nemá nic společného...a mě při druhém porodu při šití taky neumrtvovali...při prvním ano,ale jen část,měla jsem 25stehů v několika úrovních a někde se to umrtvit nedalo...
Ale co vidím dost děsně,je váš domácí život...co bych udělala,vypadla na jeden den pryč a manžela nechala hlídat,když tak moc chce další...rodit asi nikdy nebude :-DDD,ale tohle by zmáknout měl...
A že je nervní,no ale on je druhá část rodičovského páru,je to jeho syn...
Jen k tomu plánovanému císaři...představ si,jak k tomu,že ti nikdo doma nepomůže se pojí ještě velká bolest s rozřízutého břicha...i tam můžou být komplikace...to není řešení...
|
| Petra M. | •
|
(4.1.2007 11:57:53)
Amazonko
já vím,že si za to můžu sama,co se děje u nás, ti kamarádi, co měla ona císaře si ho pěkně podali-byli jsme teď u nich na víkend a byli zděšení jak se muž chová, já jsem se jen styděla a bylo mi trapně, hřála mně jejich obojstranná podpora, ale já jsem radši nic neřekla. Ne že bych se ho bála, ale myslím,že jsem měla dupat od začátku, teď už mně má doma s děckem a dělá si co chce.Když se pohádáme, seká dobrotu, jednou šel i o půlnoci ven s kočárkem na dvě hodiny, ale to u nás taky byla návštěva, tak se asi chtěl blýsknout, jaký je táta. Přitom když je doma, radši se hrabe před domem v autě, a já míchám jídlo s jednou rukou plnou děcka a v druhé vařečku..Rozvádět se nechci a s hlítáním-kamarádky jsou na tom stejně jako já a řidičák nemám, že bych si někam zajela. Bydlíme na vsi kousek od Přerova. Nic mně nebaví a mám deprese..
Jitko(doufám že jsem to nespletla) - děkuju za pochopení.
Pro obě-ta kamarádka s císařem za týden běhala jak laňka, po třech týdnech spolu už spali, jizvu nemá vůbec vidět a nemůžou si to vynachválit..
Navíc má ploché bříško a měla ho už po 14 dnech, kdežto já mám hodně povolené. Taky mně zarazilo, že mi na kontrole řekl doktor, že mi ručí za to, že jsem chráněná do konec února, když plnně kojím,že mi za to ručí.Když jsem to řekla kamarádce, zděsila se.Další argument byl, že kdyby mi teď dal antikoncepci pro kojící, neshodím ty kila co mi zůstaly, přitom kamarádce to šlo dolů při téhle antikoncepci jedna radost....
Neposkytnutí epidurálu s tím "to vydržíte" mi moc normální nepřijde, šití naživo taky ne, když jsem to chtěla umrtvit. Ty analgetika skoro nic nestojí, a kdyby, ráda zaplatím.Je to v neochotě. Rodit skoro 24 hodin mi taky nepřipadá úplně statistický údaj,ale za to nemůžou.
|
| Amazonka 4D |
|
(4.1.2007 12:14:11)
Petro počkej,ty mi nerozumíš...já tvůj pocit z porodu nezlehčuju,ani to jak se chovali...ale tohle se prostě stává,občas není k dispozici Epi vůbec,občas se po vyvolávání rodí třeba tři dny a občas se prostě šije i bez umrtvení...
Není to dobře,ale prostě se to stane a s tím už nic neuděláme...teda kromě toho,že se třeba napíše stížnost na toho určitého lékaře (niméně v úspěch bych stejně moc nedoufala)...
A prostě si myslím,že to děťátko doma tuhle bolest na dušicče vyváží...ovšem u tebe je to jinak...a s tím si už žádná porodnice neporadí...
Ale ruku na srdce,kdybys měla doma pohodu a pomoc,tohle všechno by se ti snášelo daleko líp...
Usuzuju,že jsi teprve v šestinedělí,takže tohle všechno ovlivňují ještě navíc hormony...je fajn,že jsi vyhledala odborníka a určitě ti pomůže...ale rozhodně si to musíte nějak vylepšit doma,než vůbec začnete uvažovat o dalším dítěti...
A ten císař fakt řešení není....nemusí být vždy bezproblémový a "krásný"...
|
| sunsung | 
|
(4.1.2007 12:18:36)
Amazonko, nevím proč by se mělo šít bez umrtvení.
Slepé střevo se taky nevyndává bez narkozy.
|
| Amazonka 4D |
|
(4.1.2007 12:36:41)
Ajlino,já netvrdila,že by se mělo šít bez umrtvení,jen že se to stává a že to dobře rozhodně není...
U mě to bylo tím,že jsem byla potrhaná jak kalendář,a dr. to tam občas prostě umrtvit nemohl (nebo to říkal) a tak jsem to prostě občas vydržela...ono to stejně asi už víc bolet nemohlo...
|
|
|
|
| Terka Kubík06, Vašík08 |
|
(4.1.2007 15:10:12)
Petro, jsem Terka né Jitka :-)))
K císaři ti můžu něco říct. Císaře jsem měla. Já rozhodně neběhala za 14 dní ani za tři týdný. Normálně chodit jsme mohla až po 6 nedělích. a běhat taky daleko později. Břicho mám pořád velké, problém je ten, že jsem se ještě nepustila do cvičení.
Pokud se potřebuješ odreagovat tak popros své dobré známé at ti pohlídají.
|
|
| milada29 | 
|
(10.1.2007 12:18:25)
Ahojky,pokud chceš napiš mi na tu.milada@seznam.cz,bydlím kousek od přerova...
|
|
|
|
| Amazonka 4D |
|
(4.1.2007 11:49:26)
Ještě maličkost,včera jsem koukala na Na vlastní oči a reportáž o sestře zabíjející miminka mě donutila se zamyslet nad tím,jak malicherná jsou proti tomu traumata z porodu...může to bolet,můžu se cítit ponížená...ale mám dítě,zdravé,ŽIVÉ dítě...
A že to byl extrém????,no myslím že "pan" Zelenka nám ukazuje jasně,že mezi námi jsou různé zrůdy...radši si protrpím a prořvu dlouhý porod,budu nesnášet personál...ale výsledek je vždycky děťátko a za tohle přece stojí i více bolesti...
Netvrdím,že jsou porody ideální,to fakt nejsou,někdy je to vážně děsné...ale maminky,vážně se to kvůli miminku nedá přežít????
|
|
|
| farky | 
|
(7.1.2007 20:52:14)
ahoj petro,je mi lito,ze manzel zrovna neni idealni,oni chlapi tvrdi,ze potrebuji mit cas na to,aby se s miminkem szili,ale kdo da cas nam,maminkam?podle nich se na to pripravujeme uz cele tehotenstvi,no haha,vsichni vime,jak to je.
ale neco na obranu prerovske porodnice,s tim pupikem vam ho nemohli spatne zasit,jelikoz pupecni snura se ustrihne a ten pahyl ti bud odpadne a nebo ti ho ustrihnou,ale tvar pupiku doktor nijak neovlivni.
to ze clovek ma smulu na smenu v porodnici,bohuzel nijak neovlivni a bohuzel je to vsude.je pravda,ze takovy lide tam nemaji co delat,ale z druhe stranky kazdy clovek ma pravou se jednou za cas spatne vyspat,tim je nechci obhajovat,...
kazdopadne ti preji pevne nervy s manzelem a cisar rozhodne neni stastne reseni.to ze kamosce se to rychle zahojilo a byla v pohode rozhodne neznamena,ze u tebe to bude to same.spis mela tvoje kamoska hodne velke stesti.
|
|
| milada29 |
|
(10.1.2007 12:12:29)
Ahojky,četla sem Tvuj příspěvek a je to jak jdybych to psala ja.Taky sem doktorovi uhybala,byl to přímo primař,ktery říkal že mi to da do zdravotních zaznamu,že jsem nechtěla spolupracovat a za vše si pry budu zotpovídat sama.Jinak sem ale s Přerovskou porodnici spokojena,i toho co se tyka novorozeneckeho oddělení.Problémy doma mi nastali po narození syna,otec je od rana do vecera pryč,večer přijde,da si vanu,večeřu,lahvače a jde spat.Celý den s malym není(mam 4měsíčního chlapečka),a mě swe divy jak mužu byt večer unavena,kolikrat mi řekl,že jsem ženska na hovno,nebot nechci milostně žít.Ja za to nemužu,po porodu mam veškere sex.bunky pryč,korn když je ješte člověk na vše uplně sam...
|
| Šárka 36. | •
|
(16.3.2007 23:14:38)
Otce Tvého dítěte nechápu. Jsem teď podruhé těhotná, po 17-ti letech. Své první dítě mám s mužem, který se choval obdobně jako Tvůj muž. Záhy jsem pochopila, že vidí jen sebe a já jsem jen služka a dítě přítěž. Když viděl, že se vymaňuji z jeho područí, chtěl druhé dítě. Ale já naštěstí už měla rozum a tajně brala antikoncepci. Co jsem zažila pak za peklo, se sem ani nehodí napsat. Bohudík, je to už 11 let muž bývalý. Můj současný manžel plně chápe můj stav, který nedovoluje ani sex. Tolik je šťastný, že bude otcem. Nemluví o ničem jiném, a stále je pozorný.
Před 17-ti lety jsem rodila v Přerově a nemůžu si stěžovat. Taky jsem tenkrát byla ze všeho vykulená a hlavně na vše sama před porodem i po něm. Teď vím, že můj současný manžel bude se mnou u porodu a nebude se moci dočkat, až si nás přiveze domů.
Chlap, kterého zajímá jen gauč,lahváč a klid, není hoden titulu TÁTA. To je můj názor.
Snad se ti moje zkušenost vyhne.
|
|
|
|
,všem tuto porodnici doporučuji,prostředí pěkné,personál skvělý 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)