| Petr | •
 |
(21.10.2014 19:52:02)
proč článek není označený jako PR. PR mi připadá neetické z podstaty věci, ale když už redakce tak strašně potřebuje peníze za tento druh reklamy, tak to prosím označte.
Tohle je čistá lež:
"nezastupitelnost mléka ve zdravé stravě"
Japa to dělají ty chudáci v Asii a Africe, že neumřou bez mlíka od krávy, když nemají ten enzym? A co vegani? Nikde jsem neslyšel že by nějaký vegan měl problémy z nedostatku kravského mlíka. Tak jakápak nezastupitelnost? To je věta čistě reklamního rázu (chytře se tvářící blábol) v článku který se tváří jakže vědecky, ale je to reklama na mlíko v tetrapaku.
|
| Jarmila | •
|
(21.10.2014 21:03:37)
Kdesi jsem četla, že národy, které vznikly z národů pasteveckých, mají za milióny let svého vývoje enzym, pomocí kterého mohou syrové mléko trávit. Národy, které byly původně lovecké, tento enzym nemají. Proto je v Africe spousta národů, které mléko pít nemohou, stejně jako např. v Číně a v JV Asii. Ale třeba Mongolové a my (naši předkové pocházejí ze středoasijských zemí, odkud sem kmen Čechů přišel spolu s dalšími kmeny) stráví mléko bez problémů, teda až na to zanedbatelné procento lidí mezi námi, co prostě ten příslušný enzym nemá.
|
| Hana, tři děti | •
|
(21.10.2014 21:55:15)
Přesně tak. Nejdůležitější je jíst a pít to, co jedli a pili naši předkové. V naší rodině se například pilo hodně mléka odjakživa. Nemáme s tím ani já ani moje děti nebo vnoučata žádný problém. Když chci zahnat žízeň, je pro mne mléko ten nejlepší způsob. A to i třeba po pivu.
|
| Nikaia+08+10 |
|
(22.10.2014 8:31:47)
Souhlasím, ale naši předkové nepili pasterizované mléko. Já třeba s trávením mléka trochu problém mám, ale s mlékem rovnou od krávy ne, domnívám se, že je to proto, že průmyslově zpracované mléko je enzymaticky úplně mrtvé. (jinak samozřejmě jsem ráda, že nedostanu tuberu atd)
Jinak ten článek 
Už podle nadpisu
vím, kdo je v podpisu.
|
| Jarmila | •
|
(22.10.2014 8:51:21)
Naši předkové nepasterizovali, ale rovnou převařovali. Pokud vím, tak v zimě mohli nechat mléko v chladu, pár dní vydrželo, ale v létě ho převařovali. Úlně mu tak zničili chuť a hodně lidí ho pak používali jen na vaření a pečení, pít se to fakt nedalo, a pokud ano, tak s odporem.
A když už jsem u těch pamětí: pamatuju si, že jsem jako holka chodívala pro mléko do bandasky. V koloniálu na rohu měla prodavačka hliníkovou 25-litrovou konev a dvě odměrky, půl- a litrovou. Každému naměřila, kolik chtěl. když mléko prodala, konev vymyla horkou vodou. A přesto nikdo žádnou infekci nechytil. Skleněné lahve na mléko se objevily až potom, měly hliníková víčka. Bílé pro polotučné a červené pro plnotučné. Mléko v plastikovém sáčku přišlo daleko později (a lidi ho v té době ani moc kupovat nechtěli, protože ty sáčky obvykle ve svárech praskaly, kolikrát byla přepravka plná mléka).
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(22.10.2014 9:06:55)
"Laktázová aktivita v dospělosti chybí jen v asijských etnicích (čínské, japonské) a v černošské populaci.
Zcela jiná je situace v indoevropské populaci. Její etnogenetický základ je v pastevecké populaci západní euroasijské stepi zachovávající laktázovou aktivitu i v dospělosti. Tito jedinci byli evolučně výrazně zvýhodněni, protože v mléce přijímali vysoce hodnotnou potravu. Jedinci s laktázovou aktivitou se s větší jistotou dožívali dospělosti a předávali tuto pozitivní vlastnost potomstvu. My patříme do populace, kde ztrátu laktázové aktivity - která je příčinou laktózové intolerance - v dospělosti vykazuje do 10% populace," upřesňuje odborník."
Odborník by měl možná taky upřesnit, jak si věci stojí s nezávislou domestikací krávy (tura) v severovýchodní Africe a tisíciletým využíváním krav a pitím mléka v černošských populacích Afrického rohu (kde jsou, řečeno Škvoreckého slovy, černoši opravdu hodně černí) a Sahelu?
Že má indoevropská populace "etnogenetický základ" v západní eurasijské stepi, je kapku sporné, přinejlepším nedoložené, nehledě na to, že mluvit v souvislosti s Indoevropany o etnogenetickém základu je od základu nesmysl, stačí si srovnat Portugalce, Bělorusa a Inda. Už původní pra-indoevropská populace, o níž nevíme přesně, kde žila (existuje víc více či méně věrohodných hypotéz), byla už možná sama o sobě smíšená, a pra-indoevropština vznikla právě smíšením dvou odlišných jazykových základů. V každém případě se Indoevropané šířili a na západě absorbovali obrovskou masu jiné populace, o níž ani s určitostí nevíme, jakým jazykem hovořila, ale geneticky je odlišná dodnes, na severu ugrofinské populace, žijící původně až k hranici stepí (díky tomu mají Baltové a mnozí - ti severní - Germáni a Slované modré oči a plavé vlasy), na východě drávidské a jiné. V každém případě přinejmenším někdy od 3. tisíciletí př. n. l. nějaká jednota mezi etnikem (etnicitou) a geny už neexistovala.
O evolučním zvýhodnění pomlčím, autor má znalosti spíš základní úrovně.
Jinak k využívání mléka domácích zvířat v potravě došlo podle všeho až ve 4. tisíciletí, dávno po domestikaci krav, ovcí a koz, a to na Blízkém východě, ne někde v eurasijských stepích, kam tento vynález dorazil z Blízkého východu a šířil se odtud dál, na východ stepním pásmem a na sever do tajgy, mezi pastevce sobů.
Úplně na závěr: nechci snižovat renomé prof. Krejska, co se týče jeho vlastní specializace, což je výzkum střevní mikroflóry a imunologie, tomu nerozumím sám a podle všeho má pan Krejsek solidní bibliografii.
|
| .kili. |
|
(22.10.2014 9:33:48)
a kterou lactasovou deficienci máte na mysli při popsaných úvahách o ní ?
|
| Filip Tesař |
|
(22.10.2014 11:05:51)
Nepíšu o ní, úvodní pasáže v uvozovkách jsou citace článku.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)