| Mapik+Betka+Fili | 
 |
(1.8.2013 17:24:38)
Televizi nemame (ani u prarodicu) a v dohledne dobe ji neplanujeme. To ovsem neznamena, ze je dcera totalne mimo. CCa od 1,5 r jsme ji na DVD pousteli Krtecka, postupne pridavali Noddyho (kolem 2-2,5 let absolutni hit), a pak podle veku i dalsi vecernicky a pohadky z DVD. Ted jedeme kombinaci youtube (hlavne ji bavi zaznamy se zviraty, treba cvicene kosatky v oceanariu) a dvd.
|
| Mandara | 
|
(1.8.2013 17:38:37)
Dcera, 2,5 roku, se dívá každý den. Radost z toho moc nemám,ale u nás je to nutnost, dcera totiž spí pouze 8 hodin z 24. Když mi někdo poradí,jak efektivně zabavit 16 hodin denně náročné a zvídavé batole a k tomu stihnout veškeré práce v domácnosti, mileráda všechny DVD hodím do popelnice 
Jinak si nemyslím, že obecně všechny dětské pořady jsou špatné, vidím, že dcera se z nich hodně naučí. Teletubbis nebudu komentovat, to je dle mého názoru odporný pořad daleko za hranicí vkusu a nahlas jsem si oddechla, že dcera, byť batole, sdílí můj názor
|
| Filip Tesař |
|
(2.8.2013 9:10:59)
Nikdy jsem neměl batole na starost dýl než den, i když dceru jsem občas měl celý den na starost od jejího roku, co skončilo kojení. Televizi nezatracuju, ale víc se mi líbí pouštění cédéček než dětský TV program, protože to vytváří slabší návyk. Na televizi si holt děti musí zvyknout, jinak jí propadnou přes kamarády v pozdějším věku. Takže se myslím musejí od raného věku učit televizní podívanou taky dávkovat, přerušit.
Rozvoji schopností prostřednictvím programů nijak zvlášť nevěřím, to by si podle mne musely k tomu třeba nahlas předříkávat. Něco málo v tom může být, ale nic, co by se nenaučily bez speciálních pořadů. Mnohem víc jim dá předčítání nebo vyprávění pohádek (od dvou let určitě. klidně i od roka a půl, děti rozumějí podstatně víc, než dokážou samy říct), ovšem skutečných (vypráví se hlavně děj, je málo přímé řeči atd., a hlavně to nesmí být pohádková knížka typu 365 pohádek na dobrou noc, každá dva odstavečky velkými písmeny).
Spoléhat na chytrý pořad je něco podobného, jako zázračné prášky na hubnutí (a vlastně prášky na všechno: "Potřebujete upravit jídelníček, zhubnout, víc se pohybovat." "Ale ne, pane doktore, prostě mi na to jen dejte nějakej prášek.") atd. Dětem v rozvoji nejvíc pomůže, když s nimi mluvíme a zapojíme je do toho, co děláme: i u hodně malých dětí se na ně dá u práce mluvit, co zrovna děláme a proč (včetně domácích prací, nebo spíš hlavně), časem jim dávat drobné úkoly, aby se zapojily taky, ono je to baví chvilku, ale načerpají z toho nějaké informace, které jim pak pomáhají samostatně si hrát.
Jo a taky bych trochu varoval před dlouhodobým sledováním televize, zvlášť u hodně malých, je to jednostranný kontakt, myslím, že o něco hůř se pak orientují v sociálních vztazích. A taky se samy moc nenaučí sledování přerušit, přitom potřebují opakovaně za den "vypnout", jen "koukat do blba" (mnohem víc než dospělí, ti to samozřejmě potřebují taky), takhle o to mohou být připraveny, pak můžou být nervózní, podrážděné.
|
| Mandara |
|
(2.8.2013 16:46:13)
Filipe, hezky napsáno. Jen si narozdíl od vás myslím, že pořady pro děti (samozřejmě v určité míře) opravdu přínosem jsou, vidím to u dcery. Teď ani nemyslím speciální pořady, spíš obyčejné pohádky. Jelikož žijeme ve městě, těžko bych bez pohádek na DVD, v počítači, kde to názorně vidí, malé vysvětlovala určité věci,na které narazíme v knížkách - třeba jak se dojí kráva, jak prakticky funguje studna..a stovky dalších případů. Jasně, můžeme si udělat výlet na farmu, ale v televizi jí to můžu ukázat hned. Nemluvě o případech,které prakticky ukázat nejdou - například porod nebo autonehoda. Díky televizi dcera už ví, jak se rodí děti a že nesmí přecházet přes silnici bez toho, aniž by se mě držela za ruku a musí být zelený panáček - ví proč, nedělá to proto, že musí. A zase - to je jen zlomek příkladů.
|
| Filip Tesař |
|
(4.8.2013 12:57:01)
Z tohohle pohledu to beru, obrazovka ukazuje spoustu názorných věcí, včetně těch, se kterými se nelze jen tak běžně setkat, a přitom je to vhodné, protože nás obklopuje dost složitý svět.
Ty speciální to či ono rozvíjející pořady jsou podle mne rozvíjející tehdy, jsou-li doplňkem nějakého rozvíjení v rodinném prostředí.
Obrovskou důležitost má prostě to zapojení do činnosti rodičů, dítě nejdřív dělá nějakou jednoduchou část činnosti, pak mechanicky napodobuje, ještě bez plného porozumění smyslu, později s porozuměním. Díky tomu se děti učí spojovat souvislosti.
Myslím, že se to občas podceňuje třeba i pod vlivem toho, že děti dnes v domácnosti nemusejí nic dělat, mj. s odvoláním na to, že se musejí od raného věku cíleně rozvíjet (specializovanými pořady, hračkami a hrami, výukou atd.), aby se pak v životě uplatnily.
|
|
| .kili. |
|
(5.8.2013 7:34:28)
"myslím, že pořady pro děti (samozřejmě v určité míře) opravdu přínosem jsou"
každý má znát své meze a dbát jich, at již v malých či velkých věcech. To jistě neplatí pro batole, proto s nimi má být seznamováno. Ani celodenní sezení před obrazovnou ani jwejí naprostá nedostupnost nejsou tím pravým ořechovým.
|
|
|
|
| Helena,tři děti a šest vnoučat | •
|
(8.8.2013 11:31:44)
Chcete poradit? Pořiďte jí další sourozence, nejlíp dva. Mám vlastní zkušenost, tři děti jsou ideál, zabaví se samy.
|
|
| Muž z budoucnosti | •
|
(9.8.2013 20:15:51)
Tedy, chvili mi trvalo nez sem nasel co to ta TV byla. Ziju v roce 3002. Nasel sem tu diskusi na starem serveru, a tak sem pisu nazor, jen ze sentimentu. Skoda ze si to v minulosti, v tom roku 2013 uz neprectete.
Kdyz je vic deti spolu, tak si hraji a nelozi po rodicich. Vy jste to asi neznali, vim ze v te vasi dobe v Evrope lidi meli malo deti a rodiny ve mestech k sobe meli daleko. V nasi dobe se deti na displey nedivaji, taky mame dva computery ve vesnici. To vite, vyrobit computer je slozite a spousta vzacnych kovu skoncila ve skladkach nekde v Africe.
Elekricka energy jde jen kdyz sviti hodne slunko nebo fouka a nabiji se batery. Anebo musime chlapi slapat na kole a tocit generatorem.
To pak nenechate koukat decka na blbiny. Potrebujeme komunikaci se svetem. Pohadky si rikame mezi sebou vecer.
Tak se tam v minulosti mejte dobre a vesele si plytvejte vzacnymi kovy, fosilnimi palivy a casem na zirani na displeye. Vasi potomci uz si to nemuzou dovolit. Nic takoveho uz skoro neni.
|
|
| Almudena + 3 | •
|
(13.8.2013 12:20:31)
Mandaro,
moje nejstarší dcera ve 2,5 letech toho taky moc nenaspala a přes den už vůbec ne. Navíc jsme měli ještě půlroční mimino. Pouštět TV nás nějak nenapadlo. Hodně jsme chodili ven,do lesa, na hřiště, doma kreslili, modelovali, hráli si, četli .... U domácích prací jsem holkám vyprávěla, co dělám, nebo jsem povídala pohádky, nebo starší dcera dostala houbičku a utírala prach se mnou ... Fakt je, že vaření a žehlení jsem nechávala na večer, vždycky jsem uvařila na další den. No, šlo to a bylo to fajn.
Jinak ale nijak nekritizuju, že dceři DVD pouštíš, každý děláme, co můžeme a co považujeme za nejlepší.
Ještě k té TV, babičky byly hrozně nervózní, že děcka neznají Večerníček, Kouzelnou školku atd., takže kdykoli je hlídaly u sebe doma, měly děti intenzivní "televizní kúru". Žádnou radost jsem z toho neměla, ale zase chápu, že babičky to tempo dětí nevydrží a potřebují si odpočinout.
Dnes je holkám 12, 10 a 7 let. Doma se na televizi dívají minimálně, ani to nevyžadují. U babiček je to jiná, ale hrotit to nebudu. Snažím se dětem nabízet jiné aktivity nežli je vysedávání u TV a myslím, že to funguje dobře.
|
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)