| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Známky nebo slovní hodnocení?

 Celkem 110 názorů.
 Rigmor 


motivace 

(28.6.2013 12:15:32)
Souhlasím s tím třetím příspěvkem. Já si myslím, že ty nejmenší děti známkování nechápou, spíš to berou jako odměnu a trest. A jak je známo z mnohých psychologických pokusů, odměny a tresty nemotivují, právě naopak, působí demotivačně tam, kde by byl skutečný zájem. Připadá mi, že to hodnocení potřebují spíš dospělí, rodiče i učitelé, aby si dítě ´´zatřídili´´. Je to pochopitelné, proč si jednou za půl roku neudělat test, jak jsou děti na tom, ale udělat ze získávání známek cíl výuky...jak tomu nasvědčuje častá otázka rodičů: jaká byla dnes známka?...je nesmysl. Malé děti nezajímá naše hodnocení, je prostě jen zajímá svět, chtějí přijít věcem na kloub, jak to funguje. Vždyť se neučíme pro známky, což dětem dospělí přízvukují, ale činí opak. Myslím, že známkování, nebo bodování má opodstatnění u starších dětí, má smysl při výběru na střední školy.
Jde o to, aby se děti ve škole naučili co nejvíce, podle svých schopností. Každý je dobrý přece v něčem jiném, proč je pořád porovnávat známkama a dělat ze získávání vědomostí soutěž. Každý, co něco umí, je společnosti prospěšný. Proto se mi líbí Montessori školy, konkrétní slovní hodnocení a důraz na sebehodnocení. Každý z nás se upřimně umí posoudit sám, co mu jde, v čem má přidat...
 nordica 


Re: motivace 

(28.6.2013 18:37:26)
Hm, tak mně zase připadá jako výmluvné, že první dva názory jsou od rodičů s tzv. normálními profesemi, třetí od matky, která se živí čímsi, co je dnes velmi populární, ale jaksi nekonkrétní a rozplizlé. Proto asi i její obliba slovního hodnocení. Rigmor, v Tobě poznávám skandinávského ducha (nemyslím to vůbec zle, ale mně to nikdy nesedělo), takže chápu, že jsi proti známkám. Já si naopak myslím, že děti se v nich orientují odmala a vůbec jim neškodí. Ale to už jsme zase u "Jantelov" - jen aby se, proboha, nějaké dítě necítilo oceněné více než to druhé.
P.S.Píši z pozice matky ,jejíž syn byl v něčem extrémně úspěšný, v matice a přírodních vědách zcela naopak. Známky- jak výborné,tak i ty špatné- přežil bez jakékoliv úhony.
 Jan. 
  • 

Re: motivace 

(28.6.2013 19:16:40)
Napsala jste to za mně,děkuji.
 katka+synek2007 


Re: motivace 

(29.6.2013 19:18:06)
Známky přežil bez úhony. Ale byly mu (nebo někomu dalšímu - rodičům, škole....) ty známky k něčemu, nebo je jenom přežil bez úhony?
Dítě mám předškolní, ale myslím, že se přikláním spíš ke slovnímu hodnocení. Že není objektivní? jelikož dítě, učitel i rodič, který hodnocení čte je jedinečný subjekt, hodnocení nutně musí být subjektivní. Naopak známkování stírá různé nuance v projevech dětí, takže například dvě děti, které obě mají trojku z matematiky na tom mohou být v matematice každé naprosto jinak. Jedno nerozumí zadání a druhé často udělá drobnou numerickou chybu ke konci příkladu. Tohle slovní hodnocení může dobře podchytit. jen je potřeba, aby si na ně všichni zvykli jako na něco normálního. Učitelé se je naučili psát a děti a rodiče číst.
 nordica 


Re: motivace 

(29.6.2013 20:18:44)
Asi jste trošku nepochopila nadsázku, chtěla jsem tím zdůraznit, že ani špatná známka syna nějak nepoškodila ve vývoji. Dobré známky ho naopak velmi motivovaly. Nikdy jste neslyšela, že děti jsou od přírody soutěživé? Když si přečtete slovní hodnocení, citované 3.rodičem- matkou v původním článku, nepřipadá Vám dost povrchní, nic neříkající a tzv. nanic? Ty výkřiky v hodnocení budou dítěti opravdu platné, až si na tento styl zvykne, a pak se střetne s reálným životem. Samozřejmě, pokud jste zastáncem slovních klišé a vaty, budete mi tvrdit, že nanic jsou známky. No nic, dítě mám, naštěstí, už dospělé, tak mi celá problematika může být ukradená. Jen mám stále silnější pocit, že se i v této oblasti rozmáhá importovaná korektnost za každou cenu, jen aby se nějaké dítě necítilo nesvé, že má spolužák lepší známku. Budeme nivelizovat, až budeme všichni pěkně v rovině a vzdělanost zapláče.
 ALL 


Re: motivace 

(29.6.2013 22:24:34)
Páni, Vy vážně v reálném dospělém životě denně s někým soutěžíte o to, zda Vám nějaká autorita dá lepší známku? A jak se přitom cítíte?
 nordica 


Re: motivace 

(29.6.2013 22:37:35)
Co do toho montujete mne? Byla snad řeč o známkování dospělých? Doporučuji si přečíst příspěvky znovu, není jich tolik. A když už chcete být za každou cenu vtipná a ironická, tak škoda, že se nehodnotí ve školách chápání psaného textu - to byste asi měla dost problém - v jakémkoliv hodnocení.
 katka+synek2007 


Re: motivace 

(29.6.2013 22:57:37)
Myslím, že autorka příspěvku reagovala na toto "až se střetne s reálným životem...."
Jinak vaše reakce na můj příspěvek je tak jedovatá, že je vcelku zbytečné na to nějak reagovat, natož Vám něco argumenty vyvracet. Nejsem radikální zastánce neznámkování (což se snad dalo z mého příspěvku i pochopit)ani za každou cenu moderních metod, všechny samozřejmě nejsou dobré, ale na druhou stranu myslím že je zbytečné se radikálně obrnit proti jakémukoliv jinému přístupu k žákům, než na jaký jsem zvyklá z minulosti. A právě tohle cítím z Vaší reakce.
 Jana, dvě děti 
  • 

Re: motivace 

(29.6.2013 23:15:21)
Mně paní jedovatá vůbec nepřipadá, zato vy mi připadáte vztahovačná. Já s ní naopak plně souhlasím. Slovně může učitel žáka ohodnotit na rodičáku... Žiju v zemi, kde se stále větší slovo popřává tzv. "educators", čili "vzdělavatelům", což jsou právě zastánci neznámkování, školy hrou (hlavně, aby se miláček moc nenadřel a nebyl náhodou "frustrovaný") atd., což může být dobré pro průměrné a podprůměrné žáky bez ambicí, ale jinak je to naprostý skandál. Kdo chce, aby se jeho dítě skutečně něco naučilo, dá ho do školy, která SKUTEČNĚ učí a známkuje. Teď se ta nešťastná móda dostala k nám a bohužel se bojím, že spláčeme nad výsledkem.
 Gábina 
  • 

Re: motivace 

(1.7.2013 19:27:47)
Proč máte pocit, že spolu souvisí slovní hodnocení a neučení, a naopak známky a skutečné učení?

Slovní hodnocení každého půl roku na A4 psanou na pc mi přijde vždy více výstižné než pár čísel. Ale je nutné, aby to dělal učitel, který slovní hodnocení psát umí.
 Eilatt 


Re: motivace 

(2.7.2013 8:22:56)
Jana
Kde se "skutečně učí a známkuje". Ve státních maturitách dopadly velice dobře Waldorfské střední školy, kde je ten přístup k žákům jiný, než v klasických školách, kde jde primárně hlavně o ty známky....

Takže kvalitní škola nemusí se rovnat známkování.

 ALL 


Re: motivace 

(29.6.2013 23:33:57)
Vaše slova: "... až si na tento styl zvykne, a pak se střetne s reálným životem".
Co máte tedy na mysli tím reálným životem? Vy žijete nějaký jiný?
 nordica 


Re: motivace 

(30.6.2013 7:42:09)
Vy se mnou máte nějaký problém? I nesouhlasný příspěvek se dá napsat k věci - viz reakce na mne od jiné pisatelky. Ironií a argumenty "ad hominem" žádnou diskuzi neobohatíte. A dotazy na to, jaký žiju život jsou už úplně mimo mísu. Pravděpodobně je můj "pracovní" život delší než celý Váš až do současnosti, takže bych si přece jen jisté zkušenosti s reálným životem a tím, jak je v něm člověk hodnocen, vyhradila.
 ALL 


Re: motivace 

(30.6.2013 13:22:22)
Chtěla jsem tím naznačit, že škola a známkování nemá s reálným životem moc společného.

Nevím, na základě čeho si troufáte porovnávat naše životy, vůbec se neznáme...


 Petra 
  • 

Re: motivace 

(30.6.2013 22:58:57)
Nezlobte se, ale z vás ten jed opravdu kape. Asi nemáte dobrý den
 nordica 


Re: motivace 

(1.7.2013 9:24:03)
To je nějaký argument do diskuze? Takže ironická AL je v pořádku, protože zastává stejné stanovisko jako Vy, ale když jí ironicky odpovím já, tak jsem jedovatá? A můj den je opravdu hezký, žádný strach.
 sovka 
  • 

Re: motivace 

(2.7.2013 15:28:01)
Nebudu Vám psát žádné argumenty ani citace, jen Vám napíšu, že Váš styl pociťuji v této diskuzi jako nejagresivnější. A to máte prý fajn den. Páni, nechtěla bych Vás zažít, když máte nějaký problém.-))
 Rigmor 


Re: motivace 

(1.7.2013 18:26:39)
~R^
 Pawlla 


Re: motivace 

(1.7.2013 5:26:12)
"Nikdy jste neslyšela, že děti jsou od přírody soutěživé?"



No,to jste jí to dala...~;).Nikdy jste neslyšela,že nejsou všechny děti stejné?~t
Slovní hodnocení samozřejmě má svůj význam a vůbec to není nesmysl,což neznamená,že musí vyhovovat každému.
 Rigmor 


Re: motivace 

(1.7.2013 18:38:01)
Právě to známkování nivelizuje, řekla bych. Ano, někteřé děti jsou od přírody soutěživé. Já tedy ne. Dobré ani špatné známky mě nemotivovaly. Když jsem měla dobré, nemusela jsem dělat víc, když špatné, nestály mi za námahu, protože mě to nebavilo, ale to už je spíš problém způsobu výuky, než známkování. Starší děti samozřejmě známkování chápou, pokud teda chápou procenta...
Jako dospělé, zařazené do pracovního procesu mi přijde, že v životě využiju spíš spolupráci, než soutěžení. Jako firma se samozřejmě zúčastňujeme soutěží o zakázky, ale většinu pracovního času trávím spoluprací, což se za mých školních let moc nepěstovalo.
 susu 
  • 

Re: motivace 

(2.7.2013 8:46:34)
"Jako dospělé, zařazené do pracovního procesu mi přijde, že v životě využiju spíš spolupráci, než soutěžení. "

Toť otázka. Bez spolupráce to nejde, ale bez soutežení aky ne. Sice spolupracujete, ale šéf vás zcela jistě hodnotí podle výkonu. A moc ho nezajímá, kolik to komu z vás dalo práce. (Pepa je slabý, tak může vykopat jen metr výkopu, Franta je silák, tak udělá metry dva a dostanou oba stejně peněz. Spíš Pepu propustí, nechá si jen Frantu a dá mu (možná)lepší plat.).Pokud se to netýká tvé práce, tak opravdu pro většinu prací to platí.
 Rigmor 


Re: motivace 

(2.7.2013 12:01:49)
Ano Susu, máš pravdu, jsme hodnoceni. Ale člově musí umět nejdřív zhodnotit sám sebe, pak mě zajímá, jak mě vidí ostatní. Pro jednoho šéfa můžu být pomalá, v jiném kolektivu můžu excelovat, protože mám víc zkušeností. Ale jen já musím vědět, jesli mi to stojí za to, přidat a víc makat, nebo mi to za tu únavu opravdu nestojí a najdu si raději jiné zaměstnání. Vždyť já taky šéfa hodnotím a jeho nadřízené zajímá hodnocení jeho podřízených.
Proto se mi líbí, že se děti učí i hodnotit samy sebe. Můj syn si třeba zatím vždy píše jen to nejvyšší hodnocení, že pracoval naplno. Ale je to pravda, do všeho se vrhá úplně naplno, jako vlastně všechny malé děti, když je něco zajímá. Jsou vedeny k tomu, aby si sami objevili chyby a opravili si je, je to dost důležité pro proces učení. Rozhodně je to prospěšnější, než trest, ve stresu člověk akorát nadělá víc chyb.
 susu 
  • 

Re: motivace 

(2.7.2013 12:38:49)
Jo takže platí -jsme hodnoceni a proto nějak soutěžíme, abychom dosáhli, co nejlepších výsledků pro sebe. Soutěžení světem vládne.:-)
 Tante Ema 


Re: motivace 

(1.7.2013 22:42:45)
Děti NEJSOU od přírody soutěživé.
Jsou úplně stejně soutěživé jako dospělí, tj. některé ano a hodně jiných ne.
Kromě toho by škola soutěživot neměla potencovat. Ve škole by mělo jít o hlubší hodnoty než o soutěživot.
 Karyp, dvě děti 
  • 

Re: motivace 

(30.6.2013 21:14:02)
Docela me pobavilo, ze cloveka, ktery jinymi slovy skoli a koucuje ve firmach, povazujete za nekoho z podivnym a rozplizlym povolanim. Je to docela strukturovana cinnost, pokud se dela poradne, jako cokoli jineho.
 karyp, dvě děti 
  • 

Re: motivace 

(30.6.2013 21:16:58)
S podivnym, omlouvam se za preklep
 nordica 


Re: motivace 

(1.7.2013 9:24:54)
Už Vás někdo "koučoval"? Máte s tím nějaké osobní zkušenosti? Sem s nimi, prosím. Jinak jen tak plácáte.
 karyp, dvě děti 
  • 

Re: motivace 

(23.7.2013 11:16:17)
Jasne, ze mam. A jako ve vsem jsou i v koucovani profesionalove a amateri. Nemam ake rada plosne odsuzovani - protoze mi pred nedavnem jeden tapetar totalne podelal lepeni tapet nezanevru na vsechny tapetare.
 x x 


Re: motivace 

(1.7.2013 7:13:55)
~R^
 ladislava 
  • 

Re: motivace 

(1.7.2013 10:13:35)
Samozřejmě, děti známky dobře chápu a už ty předškolní se těší, až ve škole dostanou z něčeho jedničku. Však i s hračkami si hrají na školu a známkování. Ve škole dnes posuzují každé dítě individálně, tak se nebojte, že nezohlední případné problémy žáka, za které nemůže, a se špatnými známkami se opravdu "šetří".
 Rigmor 


Re: motivace 

(1.7.2013 13:09:57)
Tak o tom já zas pochybuji. To je naučené, ne že by to děti snad vynalezli. Moje děti si na školu hrají, ale neznámkují se, protože je to nikdo neučí. Taky se do školy netěší na jedničky, ale na to, co všechno se tam naučí.
Taky se školou děti straší: počkej, ve škole tě naučí!
Já děti nevychovávám metodou cukr a bič, ptoro se mi nelíbí, že by to měla dělat škola.
Děti netrestám, pokud něco vyvedou, musí to napravit. Deti jsou za chyby, které nutně doprovázejí proces učení, trestány špatnými známkami.
Aby se děti naučili co nejvíc, musí se cítit bezpečně, čemuž model školy, kterou jsem zažila já neodpovídá (furt být v pohotovosti prokazovat vědomosti, po celý čas být vystavován hodnocení jiných... to je přece stres).
 katka+synek2007 


Re: motivace 

(1.7.2013 22:40:17)
~R^
 Gábina 
  • 

Re: motivace 

(1.7.2013 19:31:18)
Bohužel, se špatnými známkami šetří jen někdo, já mám naopak dost zkušeností od kamarádek - trojka za to, že výsledky příkladů nebyly v zákrytu, pětka za špatně nakresleného kapra...
 Gábina 
  • 

Re: motivace 

(1.7.2013 19:31:48)
Psala jsem o prvňácích.
 Pawlla 


Re: motivace 

(6.7.2013 4:08:51)
"Ve škole dnes posuzují každé dítě individálně, tak se nebojte, že nezohlední případné problémy žáka, za které nemůže, a se špatnými známkami se opravdu "šetří". "


~t~~t~~t~ Ladislavo,píšete z Marsu nebo odkud?~8~
 Rigmor 


Re: motivace 

(1.7.2013 18:49:27)
Myslím, že profese rodiče v článku nemá až taký vliv na názor o známkování. Mám exaktní vzdělání i práci, přesto mi nepřijde, že by známky mladším školním dětem byly k něčemu dobré. Já umím číst psané slovo, takže slovnímu hodnocení rozumím a vím konkrétně, co dítěti jde a v čem má ještě přidat, rozhodně se dovím víc. Nekoukáte se po letech na svoje vysvědčení? Myslím, že za dvacet let se pobavíme víc na vysvědčení mých dětí, než na tom mém s číslicema...
 .kili. 


Re: motivace 

(6.7.2013 7:53:21)
no, pokud je tu takový spor s vyrovnanou ptreferencí jednoho a druhého způsobu,
pak nabízí se, aby hodnocení bylo prováděno způsobem obojím : známky a komentář
 Myss 


známkování 

(29.6.2013 23:53:55)
jsem jednoznačně pro známkování.Je jasné a pro všechny srozumitelné.V hodnocení je schováno a zamotáno kdeco,rodiče tomu mnohdy ani neroumí.Texty jsou dlouhé a předmětů mnoho.(chudák učitel)Obvykle o takové hodnocení stojí ti,jejichž děti nejsou příliš úspěšné.Známky děti i rodiče více motivují.
 ALL 


Re: známkování 

(30.6.2013 0:38:21)
Ale ze známky se nepozná, co vlastně dítě zvládlo a co ne, v čem by se mělo zlepšit a co pro to může udělat. Nepozná se, jak moc pro tu známku pracovalo - jestli má na víc, nebo jestli odvedlo své maximum. Nepozná se, jestli jak se při vyučování chová, jestli je týmový hráč, nebo individualista, zda umí pomoci ostatním, nebo potřebuje pomoc samo... Prostě informační hodnota známek je jen velmi malá.
Jistě, napsat slovní hodnocení, které o něčem vypovídá, určitě není jednoduché a každý to asi neumí...
 Hana 
  • 

Re: známkování 

(30.6.2013 8:22:02)
Jenže v životě je jedno, jak moc dítě na známku pracovalo, ale jakého dosáhlo výsledku. Kdyby měl být hodnocen lépe ten, kdo "se víc nadřel", pak by vyhrávali dyslektici, protože oni se na lepší známku v češtině nadřeli víc než nedyslektici. Tím zase poškozujeme nadané děti, protože ty si řeknou, že když horší žáci dostávají "za snahu" lepší známky, tak my se na učení můžeme vybodnout. Jejich postoj je naprosto pochopitelný. Pak se dostaneme do reálného života, kde seženeme práci, ale odměna je za odpracované hodiny, tak proč bych podávala nějaký závratný výkon, když flinknutí stačí? Takže pokud se mi nepodaří sehnat jinou, lepší práci, jedu na půl plynu.
 ALL 


Re: známkování 

(30.6.2013 13:17:56)
"když horší žáci dostávají "za snahu" lepší známky, tak my se na učení můžeme vybodnout."
- no právě také to mimo jiné hovoří pro slovní hodnocení, ne?
 ALL 


Re: známkování 

(30.6.2013 0:38:38)
Ale ze známky se nepozná, co vlastně dítě zvládlo a co ne, v čem by se mělo zlepšit a co pro to může udělat. Nepozná se, jak moc pro tu známku pracovalo - jestli má na víc, nebo jestli odvedlo své maximum. Nepozná se, jestli jak se při vyučování chová, jestli je týmový hráč, nebo individualista, zda umí pomoci ostatním, nebo potřebuje pomoc samo... Prostě informační hodnota známek je jen velmi malá.
Jistě, napsat slovní hodnocení, které o něčem vypovídá, určitě není jednoduché a každý to asi neumí...
 ALL 


Re: známkování 

(30.6.2013 0:39:08)
Omlouvám se za zdvojení.
 Eržika. 


Re: známkování 

(30.6.2013 10:47:16)
Myss, ano mám dítě, které by nikdy nemělo dobré vysvědčení se známkami, má kdejakou dys-. Musí dost makat, aby zvládalo učivo, a proto by ho mělo srazit a zprudit špatné známkování?
Jsem ráda, že má slovní hodnocení, kde má napsáno, jak hodně o tento školní rok pokročil a kolik toho zvládnul, a zároveň, kde je třeba ještě zapracovat.

Mmch, mám pocit, že známka o ničem zásadním nevypovídá - dcera vyšla z prvního stupně, kde byla hodnocena slovně, všechny zeměpisy, dějepisy a pod se učily v projektech, vyhledávaly informace, argumentovaly, obhajovaly své názory. Učily se plánovat práci, být za ni zodpovědní.
A na druhém stupni - nadrtí se tupě látku z učebnice, čím lépe zpaměti, tím lepší známka.
 ALL 


Re: známkování 

(30.6.2013 13:36:38)
Eržiko, přesně tak. Škola má přece z dětí pokud možno dostat to nejlepší, což pro každého znamená něco jiného. U známek hrozí nebezpečí, že budou "odměňovat" ty, co jim to jde jaksi samo, ani se nemusí snažit, a na druhou stranu "srážet" ty, co se sice maximálně snaží, ale líp to prostě nedokážou. Ale bohužel většině rodičů to vyhovuje, někomu asi z přesvědčení, že ty "špatné" můžeme nechat na druhé koleji a nevadí to, protože oni a jejich děti jsou přeci ti "dobří", někomu možná jen ze zvyku a pohodlnosti. Lidi všeobecně nemají rádi změny a novinky.
 x x 


Re: známkování 

(1.7.2013 7:46:39)
A jak k tomu pak přijdou ti dobří? TI zase můžou být sráženi tím, že asi není potřeba se snažit, protože stejně budiž všichni pochváleni. Je to hloupost. Prostě lidé jsou geniální, chytří, průměrní i podprůměrní a blbí, co s tím chceš dělat? Já děti nebičuji k maximálním výkonům a hlavně se jim snažím vštípit od malička něco ve smyslu tom, že nemůžou excelovat ve všem, že na některé předměty musí dřít více, na některé méně, je to přece spravedlivé. Takové dítě, se kterým se díky slovnímu hodnocení bude jednat v rukavičkách to třeba pak bude mít dost těžké až bude chtít jít studovat atd. Takže asi tak.
 Rigmor 


Re: známkování 

(2.7.2013 12:14:45)
Já nechci být chválena. Já chci zpětnou vazbu, co jsem udělala dobře a co špatně. Jak jsem na tom vůči ostatním, si zhodnotím sama. Rozhodně je lepší být dobrá mezi dobrými, než dobrá mezi slabými...přičemž každý jsme jiný. Všimla jsem si, že ti co jsou soutěživí, si najdou tu svoji kategorii, ve které jsou nejlepší...
 Pawlla 


Re: známkování 

(1.7.2013 5:32:49)
A děti,které nejsou ve škole příliš úspěšné nemají nárok cítit se ve škole dobře?Jasně,že je to často o tom,aby dítě s problémem neztratilo motuivaci,ale to je snad dobře.~d~
 Eržika. 


Re: známkování 

(1.7.2013 16:12:31)
Pawllo, asi dítě s problémem nemá nárok zažít úspěch ve škole. ~a~
 x x 


Re: známkování 

(1.7.2013 7:42:12)
Taky mám ten pocit. Jinak mám 4 děti, každé je úplně jiné a trvám na známkách, protože je to transparentní. A nechci dětem mazat med kolem pusy, prostě život se s nikým mazlit nebude a pokud mi dítě donese horší známku, je to pro něj signál, že prostě někde je potřeba zabrat. Tatdy ty hloupaté metody se slovním hodnocením jsou jen berličkou pro ty méně zdatné (ať už od přírody, nebo nevhodnou výchovou). Možná tvrdě napsané, ale myslím, že to odráží realitu. Prostě ne každý je chytrý, někdo je opravdu hloupý a nemůže mít stejně dobré známky jako ten, komu ten předmět jde. Pokud je moje dcera blbější na matiku, tak prostě jedičku mít nebude, z jiných předmětů naopak zase ano. No zatím měla jedničky ze všeho (2. třída), ale nedělám si iluze, že někde bude lepší a někde horší. Oni ti chudáčci dětičky to přežijou bez újmy. Nezdá se mi, že bych byla nějak frustrovaná z toho, že jsem občas dovalila domů kouli.
 x x 


Re: známkování 

(1.7.2013 7:53:07)
Jo a ještě bych dodala, že přece není nespravedlivé, že někdo na něco musí dřít víc než jiný, protože ano, každý JE jiný. Hodnocení by mělo být od samého začátku objektivní, aby to bylo spravedlivé. Někdo dře více na matiku, někdo na češtinu, někdo bohužel na všechno. Pokud moje dcera exceluje v psaní, tak by mi přišlo dost nespravedlivé z jejího pohledu, aby dostala nějaké podivné slovní hodnocení a Pepa od vedle, který škrábe jako kocour, tak také, určitě by ji mrzelo, že není její um s snaha dostatečně oceněná. Ona vždycky přijde s takovou radostí domů, když donese jedničku. Když sem tam donesla dvojku, tak jsme si nad tím sedly a probraly co udělala blbě a mrkly se na to, aby tam už příště chybu neudělala. Jinak u nás ve škole děti první půlrok v 1. třídě dostávají razítka, beru to jako pozitivní, než si na školu a systém hodnocení zvyknou, ale pak končí sranda a začíná práce. A škola pro děti je práce. Naše p. učitelka dejme tomu v té první třídě hodnotí mírně, že třeba dává jedničky a dvojky, sem tam trojku, aby děti nedemotivovala a později začne přitvrďovat, takže ten přechod do reality je pozvolný a jsem fakt ráda, že máme takovou učitelku, která umí pracovat se známkama, zůstává spravedlivá a zároveň děti nedemotivuje.
 Karyp, dvě děti 
  • 

Slovni hodnoceni ve vztahu k definovanym urovnim 

(30.6.2013 21:06:06)
Mame oboji, znamky i slovni hodnoceni, znamky z ceske casti a slovni hodnoceni vztazene k dosazenym urovnim z cizojazycne casti. Na prvnim stupni jsem jednoznacne pro slovni hodnoceni, ktere ale musi byt vztazene k urovnim predem definovanym. Jinak se samozrejem tezko ohlida, co to slovni hodnoceni vlastne rika a kazdy si ho muze psat jak chce. Mame popsano, jak ma napr. vypadat cteni prvnaka na trech urovnich, z nichz prostredni je ta, ktera je vyhovujici. Dostavame tedy zaskrtnutou uroven plus slovni komentar. Perfektni. Presne vim, v cem je pozadu, akorat ci popredu a jeste se dozvim detail. Je to v podstate neco jako kompetencni model. Moc se nam to libi a neni to stresujici. V ceske casti dite oplakalo 1-, v cizojazycne se tesi, ze kdyz napoprve neda test z matematiky, ktery je kazdy tyden o neco tezsi, podle toho, kam se dite posouva, priste ho da, protoze pani ucitelka mu veri. Docela mi spadl kamen ze srdce a ty znamky v cestine nejak prezijeme....
 Verčaj 


Známky nebo slovní hodnocení 

(1.7.2013 1:17:26)
Všichni máte pravdu, ale jenom ze svého úhlu pohledu.
Zkuste se na to prosím podívat z tohoto názoru - http://ceskomluvi.cz/proc-deti-prichazeji-o-radost-z-uceni/ .

Veronika
 susu 
  • 

taky známkování 

(1.7.2013 8:47:30)
Také dávám přednost známkám. Mně to slovní hodnocení prostě přijde nic neříkající, hlavně všechny pochválit, aby nebyli smutní, to je naprd.
 Eržika. 


Re: taky známkování 

(1.7.2013 16:17:05)
Susu, viděl jsi někdy takové vysvědčení se slovním ohodnocením?
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(1.7.2013 17:51:58)
Eržiko ne, ale co se o té problematice mluví, tak jsem četla nespočet úryvků na netu a vzdor chvále těch, co je tam radostně umisťovali, co by vzor, mně to vždzcky přišlo nedostatečné.
 Rigmor 


Re: taky známkování 

(1.7.2013 18:23:11)
Četla jsem pouze hodnocení svého dítěte. Ale nevím, jaký je probém pochopit, když je napsáno zhruba toto v zkratce: už zvládá tyto písmena (vyjmenováno), plete si tato písmena..., nejistý v používání Y... umí zatřídit organizmy do říší, zvládá počítání do..., odčítání...je potřeba procvičovat sčítání čísel nad 10, v testu z matematiky mel tolik bodů z tolika. Jednoduše popsané, co by měli děti zvládat a jak to zvládají.
Zajisté je to náročnější pro učitele, mají míň dětí ve třídě, ale učitelé si stejně běžně zapisují ke známce, z čeho byla. Přijde mi, že známka je vlastně zjednodušení pro učitele, kdy v konkrétní chvíli ohodnotí prokázané vědomosti a pak už se k tomu nemusí vracet, má zapsanou známku, která je přeci ´´jasná´´. Kdo si za půl roku bude pamatovat, o co se vlastně jednalo, tak se udělá průměr a je to ´´spravedlivé´´. I když se dítě ten konkrétní problém doučilo...
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(2.7.2013 7:58:58)
Rigmor, mně to přijde úplně naprd, páč já to u své dcery vím. Nepotřebuju na to slovní hodnocení.
Ale potřebuju vědět, jak její výkon vidí učitelka, ano, i ve srovnání s ostatními dětmi, jestli umí to, co osttaní, jestli umí víc, jestli umí míň, protože já neznám rozsah učiva a dovedností v dané třídě a nemám představu, jestli to, že má dítě nejasnosti v y/i(nebo cokoli jiného), už je problém nebo ještě není, protože na tom dál pracují. Já si třeba myslela, že moje dcera píše hrozně, dokud jsem ovšem neuviděla sešit její spolužačky(a chyby, které dělá ona, lepší než slovní hodnocení a známka, fakt jsem byla dost rychle v obraze). Jako rodič to srovnání občas potřebuju,:-) protože jako dospělé mi její písmo samozřejmě přijde kostrbaté a ať na ni nemám moc velké nároky.:-)
 Rigmor 


Re: taky známkování 

(2.7.2013 11:41:26)
Susu, ale mně není nic do studijních výsledků jiných dětí. Tematika mě samozřejmě zajímá, mluvím o tom s ostatními, ale nevyzvědám, jak jsou na tom ostatní děti, natož aby mě zajímalo jak kdo píše. Já s nimi svoje dítě neporovnávám, je mi to jedno. Záleží mi jen na tom, aby se moje dítě naučilo co nejvíce, co zvládne z toho, co by mělo, co mu bude k užitku. Jak jsem já nesnášela, když mi dávali někoho za příklad...s dobrým úmyslem mě motivovat.
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(2.7.2013 12:32:38)
Jenže mě to pomohlo, abych na dítě neměla nepřiměřené nároky, protože její spolužačky už tak psaly hůř. Kdybych to neviděla, jsem nespokojená s kostrbatým písmem své dcery, Tak jsme věděla, že ji mám nechat. Metody jsou různé.
 Pawlla 


Re: taky známkování 

(6.7.2013 4:22:30)
Syn dostává slovní hodnocení,kde je popsáno co a do jaké míry v konkrétním předmětu zvládá.Z toho samozřejmě vyplyne i to,co nezvládá.Nevím co je na tom neonkrétního,naopak se tam dá "vecpat" daleko víc,než do známky.Příjde mi,že na jedničkách jsou hlavně závislí rodiče a kdyby jen na známkách svých dětí,ale hlavně tady panuje strach,že by nebyl vidět ten rozdíl mezi jejich geniem a sousedovic Pepíčkem.Nejde o to,aby jejich dítě bylo úspěšné a mělo vědomosti,ale o to,aby bylo lepší než ostatní a aby to bylo vidět....
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(6.7.2013 18:30:27)
"že by nebyl vidět ten rozdíl mezi jejich geniem a sousedovic Pepíčkem"

Když se ,na to ,dá dívat i tak, že nechtějí, aby byl vidět ten rozdíl, protože toho genia nemají a proto trvají na slovním hodnocení.
 Pawlla 


Re: taky známkování 

(6.7.2013 20:19:18)
Co se týče mě jsem pro individuální přístup,takže jak to komu vyhovuje a hlavně jak to kdo potřebuje,neřeším a nesrovnávám.Vy odsuzujete slovní hodnocení,já známky neodsuzuju,já říkám ne každému to vyhovuje.Kdybych měla komplex z něčích jedniček asi bych brojila proti známkám úplně,že?~;)Nakonec to tak mám i v praxi,dcera měla vždy známky a bylo mi srdečně jedno,jestli má někdo slovní hodnocení,syn má slovní hodnocení a je mi jedno,jestli má někdo známky.Ono by bylo o dost jednodušší,kdyby se každý soustředil na své dítě,jak na na tom je ono samo,ne ve srovnání s ostatními,ale ve světle jeho schopností a nastavení~;).I těm dětem by to prospělo..:-)
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(9.7.2013 7:30:13)
Jenže při přechodu na další stupeň školy je holt potřeba to sjednotit.
 X_X 


Re: taky známkování 

(2.7.2013 13:32:10)
Také dávám přednost známkám. Mně to slovní hodnocení prostě přijde nic neříkající, hlavně všechny pochválit, aby nebyli smutní, to je naprd.

no, hlavně že známky řeknou vše ~t~

mám čerstvý příklad - holka, šesťačka. v pololetí měla z češtiny jedničku, na konci roku přinesla čtverku. já z toho byla naprosto překvapená, protože mě vůbec nenapadlo, že by jí taková známka hrozila, známky v žákajdě tomu nenasvědčovaly a ještě na třídních schůzkách ji učitelka cenila na dvojku. a teď babo raď, o čem ta čtverka hovoří ~d~ tohle mi přijde naprd, od první do třetí třídy měla holka slovní hodnocení a z toho se jasně dalo vyčíst, co v průběhu roku zvládla a na čem je potřeba zapracovat.

jinak komunikuji se školou, tak jsem si zjistila, že tu čtyřku má za to, že je lajdák - neodevzdala včas oborovou práci, stupeň dolů, neodevzdala včas čtenářský deník, stupeň dolů. OK, s učitelkou se nehádám, ona má nastavený nějaký systém známkování. nicméně tímhle se moje dítě, které rádo a hodně čte, má docela dobrý písemný projev a nedělá hrubky dostalo známkou na stejnou úroveň jako dítě, které třeba ani nedokáže napsat větu bez gramatické chyby a to jenom proto, že je lajdák. ze slovního hodnocení by to bylo patrné, ze známek to patrné není.

tím nezpochybňuji, že si tu čtyřku zaslouží, ten systém známek tak byl nastavený, že oboje odráží práci za celý školní rok a všechny děti to věděly a je problém holky, že je lajdák (a práci neodevzdala, ač jsem jí blížící se termín připomínala). jenom zpochybňuji, že by ta čtyřka dokázala říct, nakolik dítě zvládá nebo nezvládá český jazyk.
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(2.7.2013 15:59:49)
To vidim na chybu v komunikaci s ucitelkou, protoze jestli na RODICAKU V CERVNU TI REKLA DVOJKU(sorry za caps, bojuju s manzelovynm notasem) na vysvedceni byla ctverka tak nevidim jiny duvod.
 X_X 


Re: taky známkování 

(2.7.2013 16:05:36)
no, k termínu rodičáku jí ta dvojka vycházela, oborové práce i čtenářské deníky se odevzdávaly až po schůzkách a holt ti, co neodevzdali, těm se známkou dokázala zamávat ~d~
 susu. 


Re: taky známkování 

(2.7.2013 16:13:27)
No, jestli neodevzdala, tak co se divíš?
 X_X 


Re: taky známkování 

(2.7.2013 17:13:09)
susu, ale já se nedivím a i jsem to psala, že se známkou nijak nepolemizuji. jenom nechápu, jak ze čtyřky mám poznat, že holka češtinu sice umí, ale je lajdák, takže špatnou známku má jenom proto, že neodevzdala zadané práce. ze slovního hodnocení by to bylo zcela jasné, proto nechápu, jak někomu může slovní hodnocení připadat méně vypovídající, než známky ~d~
 susu. 


Re: taky známkování 

(2.7.2013 17:39:36)
No, pokud ti rekli na rodicaku, 6e ma mit dvojku, neodevzdala, co mela a dostala ctverec, tak je to jasne, ne? Na to nepotrebujes slovni hodnoceni.
 X_X 


Re: taky známkování 

(2.7.2013 18:26:14)
dítě ti přinese vysvědčení se čtyřkou z češtiny. jak z něj poznáš, na co se má přes prázdniny zaměřit, aby dohnal, co neumí (a že na čtyřku toho asi neumí dost), když na třídních schůzkách bylo info, že se znalostmi větší problémy nemá?

jasně, můžeš udělat to, co já a nahánět učitelku, aby sis potřebné informace zjistila. ovšem při slovním hodnocení bys nikoho nahánět nemusela, protože bys přímo na vysvědčení měla, že dítě s češtinou problémy nemá, ale holt je to lajdák, který neodevzdal důležité domácí práce.
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(3.7.2013 6:55:30)
No, pokud bys dostala ten nesmyslný pokec, jak to dítku všechno jde, tak se z toho taky nic nedovíš. A pokud teda komunikuješ s učitelkou, když ti to nepoví samo dítě, tak nepotřebuješ to slovní hodnocení na vysvědčení.
 X_X 


Re: taky známkování 

(3.7.2013 7:57:05)
susu, jaký nesmyslný pokec? nejstarší dítě mělo slovní hodnocení v první až třetí třídě, mladší je mají v první až druhý a nikdy to nebyl nesmyslný pokec, vždy jsem se z toho dozvěděla nejenom co dětem jde, ale i co jim nejde ~d~ pokud to chceš brát tak, že učitelé si jenom tak plácaj nesmysly, tak pak je nejlepší zrušit jakékoli hodnocení, protože k čemu, když si tam učitelé jenom naplácaj nějaká čísla/slova ~d~
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(3.7.2013 8:14:17)
X_X viděla jsem jen ukázky, a kritika byla, že někteří učitelé tam píší jen nic neříkající fráze.
Někteří ne, ale současně se tam nedozvím nic, co bych nevěděla z rozhohovoru s učitelkou a současně nezískám informaci, jak je na tom dítě vzhlkedm k ostatním a případnému přijetí na SŠ.
Slovní hodnocení mi tedy přijde zbytečné, kromě toho, že šetří psychiku některých dětí a rodičů.
 Rigmor 


Re: taky známkování 

(3.7.2013 11:58:30)
Susu, a ty jsi četla nějaké konkrétní hodnocení, že pořád píšeš o nějakém nesmyslném pokecu? Nebo jsi četla jen pár vět vytžených z kontextu dvoustránkového textu? Nebo jedna paní povídala...?
Myslím, že diskutérka X_X uvedla dobrý příklad toho, co se dá dozvědět ze slovního hodnocení a co ze známky, jako argument na to, že je slovní hodnocení nesmyslné a nicnevypovídající. Já jen dodám, že si myslím, že dítě v šesté třídě už samozřejmě známkování chápe a problém s tím mít nebude. Myslím si, že slovní hodnocení má vypovídající hodnotu i v budoucnosti, kdo z nás si spomene, co jsme zvládali nebo nezvládali v druhé třídě, že máme na vysvěčení dvojku z matematiky...
Já bych to viděla takto: rodičům, které zajímá známka, ať se na to zeptají, odpověď je jednoduchá a rychlá, já si ráda přečtu slovní hodnocení. Já prostě nerazím výchovu metodou ´´odměna a trest´´ a šestileté dítě známkování takto zcela jistě chápe.
Jinak je jasně vidět typické reakce lidí na novoty: odmítání, popření, agrese...(ostatní fáze tohoto procesu se nepamatuju). Vypadá to, že se některým zdá, že je to naprostý nesmysl, jaksi je nenapadlo, že třeba nemají dostatek informací...
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(3.7.2013 12:30:14)
"Susu, a ty jsi četla nějaké konkrétní hodnocení, že pořád píšeš o nějakém nesmyslném pokecu? Nebo jsi četla jen pár vět vytžených z kontextu dvoustránkového textu? Nebo jedna paní povídala...?"

Rigmor, na to jsme už odpovídal,a kdybys pořádně četla, víš to. :-)


"Myslím, že diskutérka X_X uvedla dobrý příklad toho, co se dá dozvědět ze slovního hodnocení a co ze známky, jako argument na to, že je slovní hodnocení nesmyslné a nicnevypovídající. "

Ne, psala jsem, že NĚKTERÁ, čti pořádně.


"Já jen dodám, že si myslím, že dítě v šesté třídě už samozřejmě známkování chápe a problém s tím mít nebude. Myslím si, že slovní hodnocení má vypovídající hodnotu i v budoucnosti, kdo z nás si spomene, co jsme zvládali nebo nezvládali v druhé třídě, že máme na vysvěčení dvojku z matematiky..."

Nemyslím, že se moc lidí v budoucnosti bude bavit se čtením starých vysvědčení. Dlouhodobě píšu kroniku(asi 25 let) a zjišťuju že do ní taky nenahlížím.


"Já bych to viděla takto: rodičům, které zajímá známka, ať se na to zeptají, odpověď je jednoduchá a rychlá, já si ráda přečtu slovní hodnocení."

Já to mám naopak, chci známku, slovní hodnocení proberu s učitelkou na rodičáku.

" Já prostě nerazím výchovu metodou ´´odměna a trest´´ a šestileté dítě známkování takto zcela jistě chápe."

Myslet si to můžeš, já si to nemyslím.

"Jinak je jasně vidět typické reakce lidí na novoty: odmítání, popření, agrese...(ostatní fáze tohoto procesu se nepamatuju). Vypadá to, že se některým zdá, že je to naprostý nesmysl, jaksi je nenapadlo, že třeba nemají dostatek informací... "

No, některé novoty se i neosvědčily. Možná reaguju tak jak reaguju, protože cítím, že je to prostě blbost.
 Eržika. 


Re: taky známkování 

(3.7.2013 13:33:54)
No, Susu, asi tak: ještě, že si už můžu školu vybrat. Oni ty rodiče se nějak vybírajé zaroveň s profilací školy.
 Rigmor 


Re: taky známkování 

(3.7.2013 13:52:34)
Omlouvám se za zbytečnou otázku, kterou si již zodpověděla v jiném příspěvku, který jsem přehlédla. Máš pravdu, je to o pocitech. A ne o zkušenostech, faktech a výzkumech. Samozřejmě, každou změnu musí prověřit čas. Narazila jsem na zajímavý web, třeba by tě to mohlo zajímat. http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/K/Klasifikace
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(4.7.2013 7:18:01)
No, negativní atributy známek mě pobavily.:-) Podle mě je to hodně o rodině, jestli podlehne honu za známkami nebo jestli jí jde o znalosti. A dokážu si představit rodiče, kteří zfackují dítko kvůli špatnému slovnímu hodnocení stejně jako kvůli trojce. A fakt si troufám tvrdit, že by na to došlo při běžném používání slovního hodnocení.:-)
 Hanka 
  • 

Re: taky známkování 

(3.7.2013 8:25:27)
Susu, v 6.třídě ještě o známky na vysvědčení nejde. Takže bych to brala jako výstrahu pro dceru, aby si dala bacha na lajdání. Já taky nemůžu odvést práci po termínu, protože by to mohlo mít nějaké následky, ne teda na vysvědčení, ale takové daňové přiznání po termínu má dopad finanční, nejen pro mne, ale i pro firmu. Odvolání k soudu, poslané po termínu, je dokonale naprd a může dotyčného připravit i o peníze. Takže bych to s dcerou probrala. Nejde o to, že je čtenář a umí psát pravopisně bez chyb, jde taky o to, že nedokáže odevzdata zadanou práci v termínu.
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(3.7.2013 8:33:16)
V případě víceletého gymplu ano.
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(3.7.2013 8:33:47)
Jinak s tebou souhlasím.
 Omega 


Re: taky známkování 

(3.7.2013 10:27:20)
Slovni hodnoceni si muzete nechat prepsat na znamky a pak treba k primacim zkouskam nebo jinym ucelum dolozit jen vysvedceni se znamkama. Staci zadost adresovana rediteli skoly.
 susu 
  • 

Re: taky známkování 

(3.7.2013 10:31:29)
Mně prostě vyhovuje ta známka rovnou. Slovní hodnocení projdu s učitelkou na rodičáku.
 Gavašetka 


Není to buď - a nebo 

(1.7.2013 9:44:53)
Diskuse je vyhrocená podle mne zcela zbytečně, oboje může být dobré a oboje může být i na škodu. Pro své dítě jsem na začátku šk. docházky chtěla spíše slovní hodnocení, nakonec to bylo tak půl na půl, paní učitelka chtěla známky, ale k nim psala písemné vyjádření, od 3. třídy měla dcera známky. Na druhém stupni, pokud nejde o dítě s nějakými speciálními potřebami jsem určitě pro známky. Moc záleží na tom, jak je škola vedená, jaký je ten konkonrkétní učitel, co chtějí rodiče (podle toho by měli volit školu, pokud mohou a mají na výběr) a také, jaká motivace je pro dané dítě opravdu motivující.
Když to shrnu: pokud je učitel nebo rodič vůl, tak ani známka, ani slovní hodnocení to nespasí, protože úroveň výuky nebo reakce na výsledky budou podle toho vypadat...
 Káťa,2 kluci 


Re: Není to buď - a nebo 

(1.7.2013 14:02:10)
Pod tohle bych se obratem podepsala.
Ono to je hrozně individuální. Mám zkušenost s obojím.
První dítě, první stupeň slovní hodnocení, dnes má za sebou šestou třídu se známkami a tvrdí, že je to pro něj lepší - má okamžitou zpětnou vazbu bez jakýchkoliv pochybností (tak to vnímá on). Víc se učí, před tím mu bylo naprosto jedno, jestli má v diktátu jednu chybu nebo deset.
Prospělo by mu, kdyby se ke známkám dostal dřív. Je ten typ, co potřebuje výrazněji vymezený prostor a sám se v pevnějších hranicích cítí lépe, na dřívější škole mu to chybělo.
Kombinace obojího by mi přišla asi optimální.
Mladší už se na známky těší.
 Rigmor 


Plha...tak to je dvojka... 

(1.7.2013 12:54:43)
´´Dětem známky neublíží.´´ To má být jako argument? Mně taky neublížili, taky jsem to brala tak, jak to je. Ale jaký to má přínos pro malé děti? Kromě toho, že je to učí závislosti na odměně, trestu a hodnocením jiných... Dospělí a starší děti, tedy ty, co chápou procenta už vědí, že známka vyjadřuje, (nebo by měla) jakou část stanovených vědomostí člověk prokázal. Ale malé děti to nezajímá. Je prostě jen zajímá svět a vědomosti by neměli získávat proto, aby měly dobré známky. Myslím, že úplně ještě nechápou, co známky vlastně v tom přeneseném smyslu znamenají. A taky že je dospělí zavedli jako odměnu a trest proto, aby děti ´´motivovali´´, myslí si, že by se děti samy od sebe nic neučili. Ale to přeci není pravda.
´´Děti jsou soutěživé.´´ Ano, některé jsou, tak ať soutěží, kdo jim brání. Ale proč má být soutěží normální získávání vědomostí? Mně přijde, že v živote člověk využije spíš spolupráci, než soutěž. Já v práci nesoutěžím s kolegama, kdo je lepší. Já musím spolupracovat a umět sama zhodnotit, jestli úkol zvládnu, nebo ještě někoho potřebuju, musím se něco doučit...
Mně třeba vadilo, že jsem byla jako nejlepší ve třídě odměňována, vyzdvihována. Připadala jsem si vůči ostatním trapně. A ani jsem pro to nemusela nic dělat, stačilo, že jsem byla přítomná ve škole. Taky že jsem se nenaučila se učit, na střední mi to už nestačilo. Ale špatné známky nebyly pro mne motivací. Prostě mě to nebavilo (výklad, zápis, nabiflovat se látku, odpověď při tabuli, prověrka, očekávání, že budu tasená - to má jakože motivovat? Mně chybělo víc praktického propojení se životem, kde se to dá využít...)
Zastánci známek(už od útlého věku dětí) argumentují, že slovní hodnocení je berlička pro blbé a že se všechny deti dávají na jednu úroveň - tu nižší. Mně připadá, že opak je pravdou. Známkování vlastně porovnává děti k jedné stanovené úrovni. Mám za jedna, jsem nejvýš, nemusím dělat vlastně nic víc, i když na to mám. Když vidí rodič 2 nebo 3, tak si řekne, dobrý, moje děcko je v průměru. Když je to 4 až 5...to už je pro mnohé debil. Přitom může být ohromě zručné nebo fyzicky zdatné. Ale to je pro mnohé podružné, nedůležité, výchovy by se přeci neměli známkovat...mohli by zkazit chytrým průměr. Pamatuju si, jak na střední všichni učitelé přemlouvali tělocvikářku, ať nedává jedné chytré studentce trojku z tělocviku, ale ona neustoupila. Když musí ti slabší na matiku víc počítat, ona může víc běhat, aby se zlepšila.
Pobavilo mě, jak někteří říkají, že slovnímu hodnocení nerozumí? Zajímalo by mne, jaké známky měli z českého jazyka, když nerozumí psanému slovu. :-) Oni spíš asi nerozumí, jak je na tom jejich dítě vzhledem k ostatním dětem (patří k elitě třídy, nebo k debilům). Nedělám si iluze, že známkování je objektivní. Vyznamenání na jedné škole může být na jiné úrovni v porovnání se školou jinou (proto státní maturity). Samozřejmě, ve vyšších ročnících základní školy mají známky opodstatnění, kvůli profilaci na školy střední atd.
Dokonce mi známá řekla, že jí by to teda nebavilo číst, takové slovní hodnocení, když jsem jí sdělovala s nadsázkou, že jsem se vysvědčením ještě úplně neprolouskala (jelikož je v cizím jazyku). Vidí známku a je jí to jasný. Docela jsem se zhrozila, protože je to budoucí učitelka...Některým asi stačí: Plha, tak to je dvojka.
 Rigmor 


Re: ještě příklad ze života... 

(1.7.2013 13:33:10)
Příklad ze života: na kurzu cizího jazyka jsme si (samí dospělí lidé) dělali cvičný test po každé lekci, abychom měli přehled, jak na tom jsme. Nikam se to neuvádělo, učitelka to nijak osobně nehodnotila, jen jsme si sami spočetli procenta úspěšnosti. Ale nemohli jsme používat žádné pomůcky a pracovat jsme měli každý sám. Stejně někteří vyzvědali, opisovali a takto získané informace si započítali. Proč proboha? Nerozumím tomu. Jako by to bylo ´´na známku´´, nebo co...Jakoby bylo důležitější to, co je na papíře, co vidí ostatní, než to, co opravdu umím. Žeby důsledek školství, kde chyba znamená, že je člověk blbej a dostane za to trest?
 Eržika. 


Re: Plha...tak to je dvojka... 

(1.7.2013 16:15:43)
Rigmor, jo, přesně jsi to vysvětlila... ~g~
 Eilatt 


Re: Plha...tak to je dvojka... 

(2.7.2013 7:54:13)
Rigmor
dobře napsané, vidím to podobně.
 Hana 
  • 

Re: Plha...tak to je dvojka... 

(2.7.2013 9:17:59)
Rigmor, některé děti (ale i dospělí) nad sebou bohužel potřebujou bič, jinak nemusí ani chodit do školy, natož se pak ještě učit a dokonce ve vědomostech soutěžit, no to už by byla naprostá utopie! Podívej se na naše barevné spolubčany, když nad nimi nebude bič, do školy je nedostaneš, a když je dostaneš, učit nemusí. Některé děti by mohly lítat venku a škola by jim vůbec nescházela. Proto nad sebou mají první bič v podobě POVINNÉ školní docházky a poté bič v podobě známkování, aby se vůbec k něčenu přinutily.
 susu 
  • 

Re: Plha...tak to je dvojka... 

(2.7.2013 9:20:53)
Podle mě dokonce ten "bič" nad sebou dokonce potřebuje většina z nás. Ať už je jeho forma jakákoliv, tak ho potřebujeme, jinak bychom se na spoustu věcí prostě vybodli.
 Kamisi 


Re: Plha...tak to je dvojka... 

(8.7.2013 19:32:22)
No jo, potřebujeme ten "bič", protože jsme pod ním vyrostli. Nevíme, co to je rozhodovat se sami za sebe, řídit si svůj čas, žít život po svém, protože jsme celé roky byli zvyklí, že nám život někdo řídí. Dlouhý roky ve školách si děti nemůžou určit, co a jak se budou učit. Proto se často ani dospělí nedokážou rozhodovat, co by vlastně chtěli dělat, co je baví, co považují za smysluplné, dělají pořád to co "musí", i když už ani pořádně nevědí, co nebo kdo je pořád žene. Stěžují si na šéfy, na nesmysly v práci, ale neumí odejít a postavit se na "svoje" nohy.

Není snadný mít nad sebou jediný "bič" - sami sebe. Vyžaduje to maximální uvědomění si sám sebe. K tomu nejsme vychovávaní.
Nicméně jedním si můžeme být jisti - vychováváme ve školách takovou společnost, jakou máme.
 susu 
  • 

Re: Plha...tak to je dvojka... 

(9.7.2013 7:33:11)
Kamisi, tohle jsou jenom takové řečičky.~a~
 Rigmor 


Re: Plha...tak to je dvojka... 

(9.7.2013 9:15:08)
Souhlasím Kamisi, lidi jsou závislí na hodnocení jiných, na odměnách a bojí se trestu...A navíc si to ani neuvědomují a nevěří, že by to mohlo fungovat i jinak. Děti se učí, i když jim nehrozí pětka. Vidím to na synovi, je do všeho hrrr, dělá si domácí úkoly i když nejsou povinné. Myslím, že hodnocení by ho naopak brzdilo, až by mu to učení znechutilo. On taky vidí, že nepíše tak hezky, jako spolužák, že jeho mladší segra umí nakreslit vydařenějšího panáčka, tak to zkouší trénovat, dělá co může...proč by ho ještě navíc měl za to někdo trestat špatýma známkama? Navíc, moje děti nedělají to, co člověk po nich chce, když se na ně tlačí. U nich to naopak vyvolá odpor. Některé děti tlak zlomí, ale já bych ty svoje musela lámat hodně dlouho, ale proč bych to dělala? Potřebujeme konkrétní zpětnou vazbu, ne odměnu nebo trest. (Taky mě rozčiluje, když se je prarodiče snaží podplácet, aby udělali něco, co nechtějí.) Přece všechno, co děláme, má nějaký smysl, proč to děláme. A pokud ten důvod dítě nechápe, musíme počkat, až nadejde čas, kdy to pochopí.
 susu 
  • 

Re: Plha...tak to je dvojka... 

(10.7.2013 8:24:22)
"Souhlasím Kamisi, lidi jsou závislí na hodnocení jiných, na odměnách a bojí se trestu...A navíc si to ani neuvědomují a nevěří, že by to mohlo fungovat i jinak."

Nesouhlasím. Je to velmi zjednodušené a šíleně nepřesné. Motivace lidí jsou uevěřitelně různorodě a v různých situacích u jednoho člověka taky různé, odměna a trest někdy roli hrají, jindy vůbec ne. Není možné to takovýmto způsobem zjednodušit.

"Děti se učí, i když jim nehrozí pětka. Vidím to na synovi, je do všeho hrrr, dělá si domácí úkoly i když nejsou povinné."

No to je právě různé, dcera nehne prstem, pokud se jí nechce a že by se učila dobrovolně, o tom si můžu nechat jen zdát. A že bych byla fakt ráda, mně učení docela bavilo, s dcerou bych s nadšením procházela snad cokoli a dávala další informace a ona nechce.

"Myslím, že hodnocení by ho naopak brzdilo, až by mu to učení znechutilo. On taky vidí, že nepíše tak hezky, jako spolužák, že jeho mladší segra umí nakreslit vydařenějšího panáčka, tak to zkouší trénovat, dělá co může...proč by ho ještě navíc měl za to někdo trestat špatýma známkama? "

Když dceři něco nejde, tak to zpravidla odmítá dělat. Naprosto. Když ve školce zjistila, že jí nejde kreslení jako jiné holčičce, tak mi 2 roky nevzala pastelku do ruky. Kdyby nemusela ve škole, tak by ji nevzala do ruky už nikdy, nakolik znám její povahu. Řekla by - já to neumím a já to dělat nebudu. Ve škole musela a teď zjišťuje, že už jí to docela jde, ale pořád kreslí málo a nerada.

"Navíc, moje děti nedělají to, co člověk po nich chce, když se na ně tlačí. U nich to naopak vyvolá odpor. Některé děti tlak zlomí, ale já bych ty svoje musela lámat hodně dlouho, ale proč bych to dělala? Potřebujeme konkrétní zpětnou vazbu, ne odměnu nebo trest. (Taky mě rozčiluje, když se je prarodiče snaží podplácet, aby udělali něco, co nechtějí.) Přece všechno, co děláme, má nějaký smysl, proč to děláme. A pokud ten důvod dítě nechápe, musíme počkat, až nadejde čas, kdy to pochopí."

Pokud se rozhodne to nedělat, nepochopí to nikdy.
 Rigmor 


Re: Plha...tak to je dvojka... 

(10.7.2013 9:36:06)
Hezky jsi rozebrala můj příspěvek. :-)
Ale já přece netvrdím, že to co mu nejde, nemusí dělat. Kdyby bylo na něm, hrál by si s legem. Taky nechce dělat něco, co mu připadá složité. Přesně jak píšeš, taky to odmítá. Chce být všude první, ale pokud cítí, že na to nemá, nebo si jen myslí, že je to těžké, tak soutěžit nechce, cena pro vítěze s ním nehne. Úspěch (odměna) není zaručený a neúspěch (trest) by ho mohl jen utvrdit v tom, že to nemá smysl. Ano, někoho to může motivovat k tomu, aby dokázal, že to umí. Ale primárně přeci nejde o to, něco o sobě někomu pořád dokazovat. Jde o to, aby člověk dělal, co umí, co ho baví, co je potřeba a byl sám se sebou spokojený.
Když je nemocný a je doma, zavedla jsem domácí školu. Pokud nemá horečku, tak se snažím s ním dělat něco smysluplného. Je to těžké, taky se mnou moc nespolupracuje, holt nejsem učitelka. Už jsem byla i naštvaná, ale tím jsem mu to jen víc znechutila. Ale bude to taky tím, že je doma zvyklý na jiný režim než ve škole. Měl tendence si vymýšlet problémy, protože si chtěl doma hrát, teď jde raději do školy, než mít se mnou domácí školu. :-) Někdy má velkou chuť, abychom spolu něco do školy dělali a mě to tak strašně mrzí, když zrovna nemám čas. A když mám čas já, tak jemu se nechce. Takže se snažíme dodržovat domluvený čas, kdy mluvíme o tom, co ve škole, děláme spolu ty nepovinné úkoly a už si na to zvyknul.
Z toho, co jsi napsala mám dojem, že máme děti s podobnými vlastnostmi. Jak je potom možné, že tyto děti učitelé dokážou motivovat i když nemají známky, když je nehodnotí? Jak je možné, že těm dětem stačí jako odměna to, že to umí, že něco pochopily? Jak je možné, že tyto děti pracují a dělají to, co je potřeba?
K tvé poslední větě: Pokud se někdo rozhodne něco nedělat, tak ať to nedělá. Co je mně do toho, je to jeho věc. Ale plynou z toho nějaké důsledky, které si každý nese sám.
Četla jsem, že odměnou můžeš někoho donutit, aby udělal to, co by jinak sám od sebe neudělal, ale přirozená motivace se odměnou snižuje. Bylo provedeno mnoho psychologických pokusů, ze kterých to vyplývá. A malé děti tu přirozenou motivaci mají, chtějí vědět, jak funguje svět.
 susu. 


Re: Plha...tak to je dvojka... 

(10.7.2013 10:22:59)
No jo, já to ráda rozebírám takto, protože pak sama líp vidím, na co odpovídám a druhé straně je to taky jasné.:-) Teď toho bude míň.:-) Napdlo mě jen vyjádřit se k tomuto.

"Pokud se někdo rozhodne něco nedělat, tak ať to nedělá. Co je mně do toho, je to jeho věc. Ale plynou z toho nějaké důsledky, které si každý nese sám."

Jenže já si myslím, že ve 3 letech je dítě ještě malé na to, aby se rozhodlo, že nevezme třeba tu pastelku do ruky a dalších 70-80 let si neslo důsledky. V zásadě s tím souhlasím, ale u malých dětí jen v malých věcech.

"Četla jsem, že odměnou můžeš někoho donutit, aby udělal to, co by jinak sám od sebe neudělal, ale přirozená motivace se odměnou snižuje. Bylo provedeno mnoho psychologických pokusů, ze kterých to vyplývá."

Nevím, nejsem odborník, ale myslím si, že nějaká forma odměny je motivací pro všechno, co děláme, i kdyby to měl být jen náš pocit spokojenosti. Jen nejsme zvyklí tomu říkat odměna.

 Eržika. 


Re: Plha...tak to je dvojka... 

(2.7.2013 9:59:32)
Kromě toho by škola soutěživot neměla potencovat. Ve škole by mělo jít o hlubší hodnoty než o soutěživot."
Asi tak, Tante...

Pokud jsou motivovány, tak i děti ze sociálně slabých rodin makají jak vzteklí.
Vím o čem mluvím, dělám tam dobrovolníka doučkách, již pár let.
 susu 
  • 

Re: Plha...tak to je dvojka... 

(2.7.2013 10:15:46)
Já vždycky myslela, že ve škole má jít především o učení. Že od hlubších hodnot je tu hlavně rodina.
 Rigmor 


Re: Plha...tak to je dvojka... 

(2.7.2013 11:46:43)
Učitelé (vlastně všichni) vychovávají taky, ať chtějí nebo ne. Děti se učí napodobováním, ve škole se právě mají naučit zapadnout do širšího sociálního prostředí, takže samozřejmě je důležité chování zaměstnanců školy a jejich hodnoty. Děti tam tráví velkou část dne.
 susu 
  • 

Re: Plha...tak to je dvojka... 

(2.7.2013 12:36:31)
Jenže jak mají vychovávat, když se neshodneme v tom, co považujeme za správné? Za mě je přiměřená výchova k soutěživosti správná, protže tak funguje svět kolem mě, v opaku vidím stagnaci a nechci, aby tam škola mé dítě vedla, ty to třeba vidíš jinak. Prot by měla škola hlavně učit.
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Jednoduše oboje 

(1.7.2013 14:26:32)
Dcera dostává ve škole známky a v 1. a 3. čtvrtletí slovní hodnocení. Považuji to za ideální. Argument, že ze známky nepoznáte co dítěti nejde, nechápu, u každé známky je přece i to, za co je (matematika- slovní úlohy, násobení, zlomky). Pokud nekoukáte tedy jen na vysvědčení. A zajímalo by mne, jak se se slovním hodnocením pak dělají zkoušky na SŠ... To jako bude ta přijímací komise hodnotit ktreé dítě mělo větší kliku na učitele poetu? Nebo jen podle zkoušek?
 Káťa,2 kluci 


Re: Jednoduše oboje 

(1.7.2013 15:03:37)
Rose, syn dělal talentové přijímací zkoušky na druhý stupeň do výběrové třídy na jiné škole. Prostě musela zvládnout talentovky tak dobře, aby ho vzali, protože když nemá na vysvědčení známky, nemohou mu do hodnocení zahrnout prospěch jako jiným dětem. Byl to bez pochyby handicap, ale měl štěstí, že to zvládnul i bez bodů za vysvědčení. V případě přijímaček na SŠ si to neumím představit.
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Jednoduše oboje 

(1.7.2013 15:08:16)
To je právě ono, vysvědčení dává šanci, že se započítá celkový potenciál. Pokud dítěti zrovna ten den, kdy probíhají přijímačky, není úplně nejlíp (náhodou nebo stresem), udělá si škola obrázek úplně jiný...
 Káťa,2 kluci 


Re: Jednoduše oboje 

(1.7.2013 15:44:05)
A přiznejme si, že na některé školy to bez bodů za vysvědčení ani nemá smysl. U nás je gymnázium, kam se děti, které nemají plný počet bodů za vysvědčení, skoro nedostanou. Představa, že dítě body za vysvědčení nemá....~a~
I když jsem zaslechla i verzi, že pak dítěti dodatečně vystavili, že mělo "jako" celou dobu samé jedničky, což teda taky není zrovna "košér" přístup.
 Rigmor 


Re: Jednoduše oboje 

(1.7.2013 18:03:39)
No vždyť taky nejde o zrušení známkování úplně. Myslím, že na druhém stupni jsou známky opodstatněné a děti je i dokážou správně chápat. Ať už jsou to číslice, písmena nebo procenta.
V Norsku je třeba hodnocení známkama až od sedmé třídy (je desetiletá základní školní docházka).
 Pawlla 


Re: Jednoduše oboje 

(6.7.2013 4:28:39)
Přesně tak:-)
 taMar1 


matka má na výběr 

(2.7.2013 10:17:44)
já bych řekla, že každému díteti vyhovuje něco jiného, proto existuje hodnocení přes známky, sluníčka i slovně. Některé deti jsou soutěživé, jiné mají rádi obrázky, kreslí ... Když to nevyhovuje matce, měla by podle toho vybírat školu nebo učitele.
 Rigmor 


a táta ne? 

(7.7.2013 16:17:46)
...promiňte mi to rýpnutí.
A ty známky jsou jakože pro rodiče? Nejdůležitější je, aby tomu rozuměli ty děti.
Jinak, názor rodičů je jistě důležitý, ale nejsem si jista, jestli jsou všichni rodiče objektivně informovaní o pozitivech a negativech jednotlivých typů hodnocení...Někteří mají spíš jen dojmy.
Třeba když se učitelka stěžovala na mého bratra, že vyrušuje v hodině, táta jí řekl, ať mu rovnou flákne...a proč mu to jako vůbec říká...Nevím, co by odpověděl, kdyby dostal otázku, jaké hodnocení by si přál? :-)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.