| Hilly. |
 |
(28.11.2012 10:32:51)
Cituji Toma Hodgkinsona a plně s ním souhlasím: "Společenský život je ve většině škol a tříd zlý, orientovaný na postavení, prestiž, soutěživý a snobský."
Jistě existují kolektivy, kde se tohle nevyskytuje, ale těch je jako šafránu 
Já jsem pro zlatý střed, plastové auto a panenku bych dítěti klidně koupila.
Žijeme v jiné době, na děti jsou jiné požadavky, musí umět počítače, ovládat několik světových jazyků. Vyšší vrstvy, v dřívějších dobách, taky dětem poskytovaly úžasné hračky, téměř srovnatelné s dnešními(puzzle, porcelánové panenky, mozaiky, vytuněné kočárky pro malé panenky, modely koňů, kočárů, aut). Děti z chýší si za sebou tahaly poleno, to ano, ale ty se taky nikdy z této chýše většinou nevyhrabaly.
Nekoupit dítěti autíčko nebo panenku s odůvodněním, že to znamená tuny nafty a obživu pro jednu čínskou rodinu, mi přijde šílené a fanatické. Chudáci děti. To co popisuje autorka z článku považuji už za extrém. I když je určité důležité děti učit tomu, vystačit s málem a být šťastné, to ano. zajímalo by mě, zda si tyto děti zvolí stejný model výchovy jednou i pro své děti. Já ybch řekla že ne.
|
| Markéta | •
|
(28.11.2012 10:50:52)
Ale já bych neřekla, že autorka nikdy nekoupí svým dětem žádné plastové autíčko. Jen že jim nekoupí páté autíčko jen proto, že jim ve škole řekli, že ty předchozí čtyři typy jsou zastaralé, Pepík odvedle jich má šest a "je to přece jen hračka za pár korun, tak v čem je problém".
Mě připadá, že komentáře k tomuhle tématu jsou vždycky od zdi ke zdi. Jakmile se někdo zamyslí nad tím, jestli se opravdu neutápíme ve zbytečném konzumu, je obviněn z extremismu a z toho, že hlásá návrat k panenkám z březového polínka jak z Barunky.
|
| luthienka | 
|
(28.11.2012 11:04:29)
Víš, mě přijde, že velká část lidí tady na rodině se zamýšlí nad tím, co dítěti koupí. A snaží se to držel v rozumných mezích. proto možná podobný článek vyvolá extrémnější reakce.
Pro mě je v článku hezká idea, které se ale nechci účastnit. Prostě jsem ráda, že žiji tak jak žiji.
|
|
| iva | •
|
(28.11.2012 11:05:28)
Moje jedenactileta holka vcera prisla ze skoly a povidala, ze si rikali, co kdo dostane k vanocum. A bylo to jenom tablet, iphone, ipad. Ja tu skromnost chapu tak, ze 11lete deti nejmodernejsi telefon, tablet atd. nepotrebuji. Takze moje deti je nemaji, i kdyz teoreticky (financne), bychom jim to koupit nechci.
Na druhou stranu mi je dcery lito, protoze vim, ze po vanocich bude mit ve tride peklo az si budou vsichni ukazovat nebo rikat co dostali. Ma a bude mit ve tride tezkou pozici, kvuli me, matce, ktera se snazi zit skrome. A jsem si vedoma toho, ze to muze vest az k sikane, protoze 11leta holka to nebude schopna ustat.
v podstate nevim, co mam delat, zda to delat, tak jak si ja myslim, ze jeto spravne, ale zaroven skodit dceri mezi vrstevniky nebo se vzdat svych idealu.
|
| iva | •
|
(28.11.2012 11:06:53)
oprava: i kdyz teoreticky bychom jim to koupit mohli
|
|
| Xantipa. | 
|
(28.11.2012 11:23:40)
Tak nevím, doma tablet máme, je tzv. rodinný, kdo potřebuje, tak si ho vezme. Ve třídě u 14ti letého syna má jen jeden hoch tablet - když jsem se ptala, k čemu ho on potřebuje, tak prý k ničemu, jen je z bohaté rodiny. Říkala jsem synovi, že si tablet taky může do školy vzít, když pro něj bude využití, ale ne - až ho bude potřebovat, tak řekne.
A jaké vloni dostaly děti dárky? - vesměs oblečení typu kalhoty, mikinu, trička.... prostě potřebné věci, které já pod stromek nedávám. Syn dostal hlavolam a model letadla na sestavování - a byl v menšině těch, kteří nedostali ryze praktické dárky.
|
|
| dadlenka |
|
(28.11.2012 11:27:12)
mám desetiletého syna a nic takového ze školy nenosí. Celkem mě překvapuje, že děti už teď vědí, co dostanou pod stromeček. V jeho třídě teda určitě ne.
Já jsem v těchto případech pro rozumný kompromis, přijde mi něco falešného na obou extrémech - jak na velkém nadbytku a kupování zbytečností, tak na tom opačném pólu. Připadá mi, že obé vychází z nejistoty a touhy najít si to pravé místo ve společnosti a ve světě. Jedni říkají - heč, podívej, co máme a ti druzí - heč, podívej, co my nemáme a vy máte.
Jinak teda zrovna v oblasti techniky jsme strašní hříšníci, kluci mají počítač i mobily, považujeme s manželem důležité je naučit rozumně využívat věci, které jsou součástí našeho světa. Tak jako se učí u babičky sekat dřevo a zatápět v kamnech
|
| iva | •
|
(28.11.2012 12:01:16)
za ty tablety a iphone si muzes klidne dosadit ty blbe plysove hracky, ktere se dostavaly v Bille, kdyz jsi nasbirala pocet bodu za nakupy. To byl hit u syna ve tride (7 let), kdo to nemel, a nejlepe vsechny, tak byl odepsany. A rodice chodili nakupovat uplny kraviny, aby dite melo plysovou mrkev.
A ted babo rad: Ucastnit se toho, aby dite bylo in a nebo ne, protoze je to kravina, ale dite bude ve tride chudak.
|
| susu | •
|
(28.11.2012 12:06:15)
Tak místo úplných blbin se dá v té Bille udělat normální nákup, ne?
|
|
| dadlenka |
|
(28.11.2012 12:12:15)
Tohle řešíme tak nějak rozumně. Kluci měli zájem o tu knížku s nálepkami zvířat. Tak jsme něco sbírali a něco si povyměňovali, ale plyšáky už fakt ne, to bych nedělala nic jiného než lítala mezi Penny a Billou a Albertem a kupovala a kupovala Oni navíc nejsou nějací sběrači a v tomhle se s nimi dá velmi rozumně domluvit.
Ale třeba když prostřední syn si moc přál od Ježíška Lego Ninjago a přesně nějaký typ, tak ho dostane. Prostě to bereme tak nějak mezi kozy:-D
|
|
| luthienka |
|
(28.11.2012 14:18:44)
No moje mladší dítě - ve druhé třídě- naprosto chápe, že to je jen trik k tahání zbytečných peněz.Já sice do Billy chodím nakupovat, ale zásadně odmítám se podobných marketingových akcí zúčastnit. Všichni se mi jen ptají, zda mám jejich kartičku (aby mohli kolektovat data). Kdyby si raději zákazníky udrželi tím že mi nákup pomohou dát do tašky.
|
| Katka +3 | 
|
(28.11.2012 16:46:04)
Billa kartu taky nemám, ale dělám tam velké nákupy a nechápu, proč odmítnout známky na plyšáka, když nákup stojí stejně s nimi i bez nich. Plyšáků máme prostě tolik, na kolik to běžnými nákupy vyšlo.
|
| Alraune | 
|
(29.11.2012 22:00:44)
Billa kartu mám, protože mám billu proti baráku a spousta těch slev se mi, ne snad vyplatí, ale přece jen je to o něco levnější. Kolektuvat můžou, nikdy na tyhle komerční karty nepíšu své pravdivé údaje :D
Plyšáka nemáme ani jednoho, dcera sama řekla, že je to pitomost, ale nějaký nálepky jo, pokladní často dá dětem nálepek víc.
|
|
| luthienka |
|
(30.11.2012 9:17:54)
A to je přesně to - proč si bereme nejrůznější plyšáky a "dárečky zdarma", když podobné věci vůbec nepotřebujeme? Ale je to jen můj názor a životní styl. nevadí mi si koupit věci za peníze, pokud cena odpovídá skutečnosti. Ale podobné marketingové hovadiny se mi prostě příčí.
|
| Xantipa. |
|
(30.11.2012 9:40:12)
Proč? Protože třeba zrovna takhle blbost zdarma udělá radost vlastním dětem a nebo dětem od sousedů nezdá se Ti tohle jako dobrý důvod strčit do kapsy plyšáka zdarma? Mně teda jo.
|
| Markéta | •
|
(30.11.2012 18:14:48)
Problém je v tom, že ten plyšák není ZADARMO. Zaplatíš ho v ceně nákupu. "Oběd zdarma neexistuje", to je premisa z oblasti ekonomické vědy. (http://en.wikipedia.org/wiki/There_ain%27t_no_such_thing_as_a_free_lunch)
|
| susu | •
|
(1.12.2012 11:43:44)
Jistě, ale proč si ho potom nevzít. Myslet si, že když si plyšáka nevezmeš, tak bude nákup levnější, je asi naivní.
|
| Markéta | •
|
(1.12.2012 16:56:35)
Já právě do obchodů, které mají akce tohoto typu, raději nechodím vůbec. Tj. pak nemusím dotovat plyšáky, které nechci. Oni si to vždycky nějak přirazí do cen, třeba v řádu desetníků, ale z dobrého srdce ti nikdo hračku nedá.
|
| susu | •
|
(1.12.2012 17:51:55)
Ale takovéto akce mají všechny obchody. Buď plyšák, nebo něco jiného, nebo aspoň zboží v akci, které stejně financují ze zisku z jiného zboží, takže to stejně zaplatíš. To si fakt nevybereš, nebuď naivní.
|
| Markéta | •
|
(1.12.2012 18:27:50)
Právě že nejsem. Proto se odmítám těmhle nesmyslům přizpůsobovat. Ale to bych se zbytečně hádala, stejně tě nepřesvědčím. Ono je to právě o celkovém nastavení. Pokud zastávám názor "vždyť je to jen plastové autíčko za pár korun, to mě nezabije a dítěti to udělá radost" nebo "plyšák je zadarmo, v akci, tak ještě koupím něco do zásoby, ať dostanu tu poslední nálepku", hromadí se doma věci a celková atmosféra je naladěná na utrácení. Pokud děti vědí, že se prostě kartičky/plyšáci/nálepky psů nesbírají, vše se dotrhá a až pak se kupuje nové a před nákupem každé věci se zamyslím, jestli ji opravdu potřebuju a nemůžu si ji opatřit jinak než koupením (tedy raději nekoupím sušenky, i když jsou v akci, ale upeču na sobotu koláč; nekupuju kostíky s magnetky "zdarma", ale dělám doma jogurt a do něj dávám domácí marmeládu - to jsou opět jen příklady), jsou celkové účty mnohem nižší.
|
| susu | •
|
(1.12.2012 19:10:33)
Já nevím, jak ti vysvetlit, že nijak navíc neutrácím. Prostě dělám normální nákupy. Jogurty teda kupuju, ať už s magnetkem nebo bez, ale zase dělám jiné věci. Ujišťuju tě, že v našem 1,5 +1 fakt nemám prostor na hromadění nadbytečných zásob.
A jinak bych mohla tvrdit, že při věčném pečení buchet a dělání jogurtů máš o to míň času si hrát s dětmi. Soudím podle sebe, když peču buchtu já.
Věci na oblečení taky nosím do roztrhání a nemáme poslední modely mobilu. No a a plyšáka si klidně vezmu. Vím, že to v té ceně je, ať ho vezmu nebo ne.
|
|
| susu | •
|
(1.12.2012 19:24:27)
Na lidech jako jsi ty, mě deptá vaše přesvědčení, že pokud člověk(jako třeba já) vezme v obchodě plyšáka nebo jogurt s magnetkem, tak si myslíte, že současně nikdy nepeče buchtu na neděli. A to je dost mimo.
|
| Markéta | •
|
(1.12.2012 20:18:20)
Já jsem něco takového napsala? Že nikdy nepečeš? Nebo mi to spíš podsouváš? Napsala jsem to jako příklad, jak věci dělám já, fakt tady nebudu vypisovat svůj nákupní koš. Ale je zajímavý, že máš potřebu se hned ohrazovat.
|
| susu | •
|
(1.12.2012 23:33:42)
Tvrdíš, že nekoupíš susenky, třeba v akci, že radši upečeš koláč. Logika mi napovídá, že podle tebe, kdo teda kupuje sušenky, koláče doma nepeče. Nemyslím si, že bych to to podsouvala jen tak, pokud bzl můj usudek chybný, tak se omlouvám. A nemusíš se hned ohrazovat ani ty.
|
| Markéta | •
|
(2.12.2012 10:06:41)
Tak to byl chybný úsudek. Pointou mého příspěvku bylo, že mám nastavení "neutrácet", ne "vezmu to, když je to zadarmo/se slevou". Hned u toho koláče bylo napsáno, že je to příklad.
Napsala jsi "na lidech jako ty mě ničí to, že si myslí..." ale to, co si myslím, sis vydedukovala.
Mohla bych napsat - na lidech jako ty mě ničí to, že si myslí, že kdo hájí omezení konzumu a určitou dobrovolnou skromnost, nikdy by chudákům dětem nekoupil ani jedno malé autíčko jen proto, že je z plastu. Nenapíšu, protože nemám pocit, že bys tento názor zastávala - ale určitě by se z tvých příspěvků daly vytrhat z kontextu věty, jimiž bych tohle (své, vydedukované, protože tě samozřejmě neznám) tvrzení podložila. Tak to prosím nedělej taky, diskuse se tím zbytečně vyhrocuje.
|
| susu | •
|
(2.12.2012 13:44:07)
Markéto, to že jsem dedukovala špatně u tebe neznamená, že jsem dedukovala špatně u všech málokonzumistů. To jen tys to vzala moc osobně.
|
| Markéta | •
|
(2.12.2012 22:21:50)
Nevzala. Já myslím, že "logické dedukce" jsou morem všech internetových diskusí. Logicky dedukovat na základě tří vět znamená houby vědět a hodně mluvit.
|
| susu | •
|
(3.12.2012 6:56:24)
No, podle toho,jak tě to žere, bych spíš řekla, že jsem to trefila.
|
| lucyová (06+08) | •
|
(3.12.2012 10:51:25)
Já to třeba dělám tak, že kartičky/kuličky apod. sbíráme, když to děti zajímá, ale staršímu synovi (6) už jsem polopaticky natvrdo vysvětlila, že v obchodu nám ty věci dávají proto, že nám chtějí prodat co nejvíc zboží. A že sice sbíráme, a rozhodně nebudeme kvůli tomu nakupovat víc, než potřebujeme. V téhle výchově hodlám pokračovat i dál. Bojkotovat nákupy v suproši úplně je z mého pohledu jen boj s větrnými mlýny a zbytečná asekeze, ve které nevidím smysl (ale to je moje volba, jiní ať se zařídí podle svého).
Ppokládám důležité naučit děti v tomhle konzumním systému žít tak, aby měly možnost volby, jestli se nechají nebo nenechají semlít. Tj. aby si uvědomily, jak to funguje a dokázaly si vybrat.
|
| susu | •
|
(3.12.2012 12:03:22)
Toto považuju za rozumný přístup. A děláme to vlastně podobně.
|
|
|
| Markéta | •
|
(3.12.2012 16:58:20)
Propána, zase logická dedukce. Abych to shrnula: Tuhle debatu jsi začala výrokem "na lidech jako ty mě ničí to, že si myslí....", kterým jsi reagovala na můj konkrétní příklad snah o "nekonzum". Já jsem se pokoušela psát slušně a vysvětlit ti, že tvůj způsob argumentace (tedy nereagovat na to, co se píše v konkrétním příspěvku, ale vyvozovat z tohoto příspěvku závěry o osobě pisatele, jeho životním stylu a myšlenkových pochodech, případně jeho momentálním psychickém rozpoložení) zbytečně vyhrocuje diskusi. Dokonce jsem použila slovo "prosím". Přála jsem si, aby se o tomto tématu diskutovalo věcně, protože mě opravdu zajímá - a protože bych si ráda přečetla i zkušenosti ostatních. Odpověděla jsi mi, že mě něco "žere", a máš pocit, že jsi "trefila do černého". Ty na mě pořádáš hon? Tohle jsou Hunger Games a cílem je protivníka zdeptat, porazit a rozdrtit? Já bych přece jen raději ty osobní zkušenosti.
|
| Ája | •
|
(3.12.2012 17:46:09)
Měla jsem rodiče, kteří ctili zásady velmi podobné tobě. Moje vzpomínky na dětství jsou poněkud nepříjemné, vědomě jsem hodně věcí vytěsnila.
Bylo jim jedno, jak doslova trpím výsměch ve škole (nad to se povznes...), jak moc toužím po tom, hrát si s podobnýma hračkama jako kamarádky. Později jsem chtěla jít občas na diskotéku, mít vlastní rifle (po roce 89)... Vidět aspoň jednou moře, nebo se projet na sjezdovce. O výletech jsem si mohla nechat zdát, na to nebyl čas, pořád něco zrálo, bylo potřeba obdělat, zpracovat. V zimě opravit na baráku, nářadí, ušít šaty na léto... Volný čas s rodiči znamenal do zblbnutí trhat rybíz, okopávat petržel, vařit s matkou (dones, podej, hni sebou, umej...). Jinými slovy "makej a nemel".
Společné chvíle jsem v pubertě začala nenávidět, práci na zahradě nesnáším dodnes.
Odešla jsem v 18ti letech z domu. Mám dvě děti, klidně jim koupím sušenky i plastové autíčko. Bez výčitek nakoupím v supermarketu, než bych se cestou z práce táhla o půl hdoiny dýl do malýho krámku. Nenakupuju bez rozmyslu, hodně peču a spousu věcí dělám doma (knedlíky, buchty, chleba, jogurt...). Ale když jsem unavená, vybodnu se na to a koupím. Dětem koupím i toho zatracovanýho kostíka, je mi jedno, jestli si vyberou svůj týdenní mlsek v podobě čokolády, nebo právě kostíka. Věnuju se jim právě díky tomu, že mám dobře placenou práci a nemusím dřít. Můžu jim dopřát jednou za pár let i to moře, znají i dovolenou pod stanem u rybníka. Prostě mají šanci si zkusit od všeho trošku.
Pracuji na plný úvazek, ale nedělám přesčasy. Pokud to jde, tak o víkendu společně něco podnikáme, pokud se mi vyloženě nechce, klidně víkend prolenoším a děti se zabaví.
|
| susu | •
|
(4.12.2012 7:48:20)
U nás doma to nebylo až takové a důvody byly jiné, ale ano, taky si pamatuju své nesplněné dětské touhy.
|
|
|
| susu | •
|
(4.12.2012 7:43:40)
A já se ti už omluvila, pokud jsem se u tebe pletla. Jenže tvoje reaKCE MĚ PŘESVĚDČUJÍ, ŽE NEPLETLA,(sorry) protože bys to dokázala přijmout.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| susu. |
|
(30.11.2012 10:26:26)
Mám to podobně jako Xantipa. Mě prostě nepohoršuje, když mi jako zákazníkovi k nákupu něco přidají, a pokud to udělá radost třeba dítku, tak tím spíš.
A četla jsem, že to fungovalo už za první republiky, že k velkém nákupu obchodník něco(drobnost) přihodil zdarma, aby si zákazníka udržel.
Manželovi rodiče byli kdysi dávno pracovně v cizině(mimo Evropu) a fungovalo to tam prý taky tak.
Obchodnický tah starý jako obchod sám. Nic nového.
|
|
| Xantipa. |
|
(30.11.2012 10:38:16)
Promiň - ale to mi připomíná jednu pipču v marketu, která se rozhodla, že vyprudí pokladní a šla si koupit 1ks pap. kapesníčků - které rozdělala z balení 10 ks. Odmítala pochopit argument pokladní, že se moc omlouvá, ale ona nesmí 1 ks prodat, ale celé balení a že pokud celé balení nechce, tak ho může zaplatit, vzít si ten 1 ks a zbytek nechat třeba v košíku. Ne. Já myslela, že mě švihne a fronta byla až k chlaďákům. A ještě někteří nadávali pokladní, že jí nechce prodat ten 1 ks. A ten její argument - já ale chci jen ten 1 ks, víc nepotřebuju.
Snad po 5ti minutách jsem vypěnila, skočila, vyrvala jí ten zbytek balení z ruky, nechala jí tam jen ten 1 kus a zařvala - tady máš ten kus a vypadni, než ti pomůžu. Moc slušná jsem nebyla, ale tohle nebylo na zařvání, ale průplesk. A od pokladní jsem si nechala namarkovat to balení - a byl klid. A venku na mě čekala ta pipča s proslovem, jak jsem hrubá a jak by se nikdo nedivil, když mi jednu vrazí. No to už bylo příliš - takže jsem jí doporučila, ať vypadne a nedotýká se mě, ani na mě nemluví nebo že něco zažije.
|
| susu. |
|
(30.11.2012 11:00:50)
 Ale dobré řešení.
|
|
| DitaB | 
|
(10.12.2012 12:54:19)
No kdyby požadovala jen jeden kapesníček z balíčku, kde jich je 10 kousků, tak by to byla jistě přeháňka. Ale pokud chtěla jeden balíček z balení 10 balíčků, tak to je přece zcela legitimní požadavek. A přístup obchodu, byť by to byl hypersupermegamarket, který "nesmí" takto 1 balíček prodat, považuju za dost arogantní. To je, jako byste potřebovali roličku toaleťáku, ale museli si jich koupit jen celou sadu 30 kusů, protože je to obchodní balení.
Ještě to pochopím v případě různých "akcí", které se vztahují právě na to celé balení, ale to je myslím jiná situace...
|
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(28.11.2012 15:21:31)
Mně stačilo v Bille normálně nakupovat a nasbírala jsem kolegyni na několik plyšáků.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(1.12.2012 13:07:53)
Jo, tohle frcelo u kluka ve tride taky. Vyresila jsem to tak, ze jsem na bazaru koupila za 250 korun toho plysaka /uplne novyho a mam klid. Nemusim nakupovat nakup za pet litru, dite je spokojeny a plysak je celkem hezky.
|
|
|
|
|
| stormer | 
|
(28.11.2012 12:49:23)
Markéto, ale ten článek JE extrémní. Já se snažím vést dceru ( i sebe) ke skromnosti, ale představa, že si většinu věcí vypěstuju a vyrobím doma... To by mi sebralo značnou část životního potěšení...
|
|
|
|
,Jugoška nebyla pravidlem,když tam někdo jel,tak to bylo něco
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)