| Jana, syn 2 roky | •
 |
(30.8.2000 20:42:19)
Nejenom, že umí říct asi 4 slova, o časování či skloňování nemůže být ani řeči, obléct a obout se neumí, ale i ostatní je tak nějak přehnané.
|
| Hanka, 3 děti | •
|
(12.1.2001 21:01:49)
Plně s Vámi souhlasím a jsem ráda, že "v tom nejsem sama."
|
| magda ,dcera terezka 2 roky | •
|
(21.8.2001 20:56:50)
Dcera mluvi uplně skvěle, zná už několik říkanek, nebo alespoň úrývků z nich , vyzuje i obuje se v pohodě, chodí na nočník, uklidí po sobě hračky a zpívá i své oblíbené melodie.
|
| Mila | •
|
(5.12.2001 21:44:45)
Nase Viktorka zacla mluvit velice brzy, snad od 8.mesicu a to - teta, tata, mama... Ted jsou ji 2roky a 3mes. a souhlasi vse, krome toho, ze dela obratne drepy. V roce a pul zacla poznavat barvy, pozna nekolik pismenek, umi nekolik rikanek a pisnicek.
|
| Jana syn 2 roky | •
|
(7.3.2002 21:58:24)
ahoj tak nevím co si mám myslet, jako by kluci nebyli skvělí....náš Bořík je super, mluví už od 10-ti měsíců, běhá, dělá dřepy, plíny má jen na noc a to proto, že jsem ho teď přestala kojit a tak si pomalu zvyká že v noci nepije, umí asi 5 říkanek - vařila myšička kašičku, paci paci,....sice se neobléká ani nesvléká, ale umí se sám najíst a uklízí po sobě hračky a rád si prohlíží knížky , zná všechny barvy, prsty na rukách i dny v týdnu ale ty neumí jak jdou po sobě, zná jména svých rodičů, babiček a dalších příbuzných. je to šikovný kluk. myslím že nezáleží na pohlaví, ale na výchově a přístupu. je možné, že až budeme mít dceru začne mluvit až na dvou letech, jako dcera mojí kamarádky ......
|
| Naďa, 2kluci | •
|
(19.3.2002 21:03:05)
Chci jen potvrdit to, že každé dítě je jiné a jeho vývoj také. První syn, nyní 4 roky, Ve dvou dělal možná i víc věcí, ale mladší, 2 roky, mluví svou řečí (houkák je vlak, mňauví je kočka apod.), chodit začal ve 14 měsících,...Představa, že bych při něm měla mít miminko, jako u prvního, je nemožná. Prostě a jednoduše - beru každého takového jaký je. Naďa
|
| Doris, 3 děti (13,11,2) | •
|
(24.5.2002 23:56:47)
Určitě záleží na tom, kolik času se dítěti věnuje a na tom co je v každém geneticky dáno. Moje dvě holčičky jsou každá naprosto jiná a kluk (2) už chodí od 8 měsíců a dnes odříká 9 básniček umí si o všechno říct všechno, co se u nás děje vyslepičí babičce, ale kdyby se měl sám obléct a najíst tak by se asi uvztekal. Ze své zkušenosti ale vím, že je na všechno dost času. Oni nám to pak ukážou, že to vlastně umí, ale proč by se namáhali, když je někdo ochotný to udělat.
Mnoho zdaru v odmítání. Ahoj všem
|
|
| Petra-4děti(15,12,8let a 3roky | 
|
(15.3.2009 0:10:29)
Já se také přikláním k tomu, že na pohlaví nezáleží.
Můj nejstarší syn ve 2letech uměl i více než je psáno, druhý syn s tím bylo horší mluvení i oblékání, dcera na tom byla také perfektně a nynější syn,odmítá knihy,neche se učit slova, natož básničky, na nočník odmítal chodit, začal sám až 5dní před svými 2.narozeninami.Dřep zvládá, oblékání asi tak na půl. Takže to můžu se 4mi dětmi zcela posoudit.
|
|
|
|
|
|
| Jana 2 kluci | •
|
(9.7.2007 14:01:18)
Synovi byli v červnu 2 roky.Říká 4 slova ,ale rozumí úplně všemu.To je něco na mě takový tabulky,které určují co by mělo dítě už umět.Staršímu synovi je 8 let.Mluvit začal až ve třech letech a to nebyl žádný bohatý slovník.Momentálně mluví pořád ,až je to opravdu někdy neúnosné.Je inteligentní a má samé jedničky.Tímto chci říci,že neznamená když dítě umí něco dříve a lépe oproti ostatním,že to tak bude i v budoucnu.Důležité je mít dítě rád a hlavně se mu věnovat.
|
| Milena | •
|
(17.10.2007 10:01:40)
14.10. měl můj syn 2 roky a skoro nemluví, má svou vlastní hatmatilku, opakovat slova nebo zvuky nechce,je to prostě osobnost. Asi si říká, že nebude nikomu dělat cvičenou opičku. Mám ještědvě starší dcery a ty v jeho letech byly tabulkové(mluvily, tvořily věty, zpívaly, recitovaly, prohlížely si knihy a pod.), syn nikoli. Hlavu si z toho však nedělám,protože prospívá dobře, co potřebuje na to si ukáže.Každé dítě je prostě jiné, až přijde jeho čas tak mluvit začne.
|
|
|
| Jana 2 kluci | •
|
(9.7.2007 14:01:45)
Synovi byli v červnu 2 roky.Říká 4 slova ,ale rozumí úplně všemu.To je něco na mě takový tabulky,které určují co by mělo dítě už umět.Staršímu synovi je 8 let.Mluvit začal až ve třech letech a to nebyl žádný bohatý slovník.Momentálně mluví pořád ,až je to opravdu někdy neúnosné.Je inteligentní a má samé jedničky.Tímto chci říci,že neznamená když dítě umí něco dříve a lépe oproti ostatním,že to tak bude i v budoucnu.Důležité je mít dítě rád a hlavně se mu věnovat.
|
|
| lucie, 2-letý syn | •
|
(15.11.2010 15:28:56)
souhlasím, syn umí taky pár slov, písničku sice zazpívá, ale do mluvení se mu moc nechce Lucie
|
|
| tullamorka | 
|
(23.1.2011 21:29:53)
Určitě je to přehnané. Každé dítě je přece jiné, nedají se škatulkovat. Nám jsou taky dva a obouvání či oblékání čehokoliv samostatně nemůže být ani řeč. Tyhle tabulky maminky jen zbytečně stresují a pak se obviňují že nedělají dost pro své dítě. Nedejte se děvčata.
|
|
|
| Ivana, Petřík za pár dní 2 roky | •
|
(26.3.2001 23:57:41)
Nevím, jestli je to u kluků jiné, ale co je jisté, že každé dítě umí jen to co ho naučíme znát. Náš Petřík si umí sám obout boty, chodí na nočník sám, dokonce mi ho přinese na vylití, neumí však do něj kakat a tak to ještě dělá do plenek. S tím mluvením, to je otázka. Petřík toho namluví opravdu hodně, ale já mu rozumím jenom několik slov. Že by uměl srozumitelně říkat krátké říkadla, tak to bohužel ne. Co však miluje je prohlížení knížek (leporel ale i pohádek s obrázky), pravidelně před spaním. Každé dítě je individuální nelze je škatulkovat podle napsaných tabulek. Však se naučí všechno jak mají. Ivana
|
| Irena,Honzík za pár dní 2 roky | •
|
(7.11.2003 17:37:49)
Souhlasím s tím. Honzíkovi se mluvit nechce, říká určitá slova, zbytek je jeho řeč. Ukazuje prstem a ktomu dodá hhh.
Ale je šikovný, od 20 měsíců je bez plen má je jen v noci.
Nočnik si taky donese. Rád se dívá do obrazkových knížek, kreslí si na papír a poslouchá. A závěrem každé dítě je jiné jedno mluví není mu rozumět a mluví brzo. Druhé mluví pozdě, ale pěkně. Dítě, které nemluví, ale rozumí všemu co mu řekneme.
Prostě je pohodlné. Holčičky jsou šikovnější, ale mého šikulu bych nevyměnila za nic na světě.
|
| Iva syn 23měsíců | •
|
(2.12.2003 13:13:41)
když si tak pročítám, co by náš malý měl všechno zvládat, tak mám obavy, jestli není "zanedbaný"....ale chápu, že každé dítě je jiné, na nočník sice chodí, ale přes noc a mimo domov musí mít plínku, s řečí to je asi tak, že mi zpívá beze slov, rozumí úplně všemu, ale nechce opakovat, takže radši užívá mimoslovní dorozumívání, 300slov to asi nebude a skloňovat mu jde jen oslovování mamí, tatí, babí....obouvat se neumí, ale zato se po návratu domů rád zouvá, svléká i z ponožek...v autě zase s bundy...
|
| vera,synove 22 a 4 měsíce | •
|
(31.5.2005 19:31:43)
S tim souhlasím, že kazde dítě je jiné. Můj starsi syn take nemluví umí jen baba, tata, mama, vojta ( jeho bratr ) co to je a zvuky zvirat apod. . Jinak taktéž rozumi vsemu co se po něm chce.Ale mluvit nebude.Rad si cte sam i má rád když mu každý večer čteme pohádky.Na nočník už chodí měsíc plenku má jen na noc.Jinak v ostatních věcech dle tabulek apod.hodnocení je daleko popředu tak o 6 až 10 měsíců???? A mluvit nebude. Prostě si myslíme,ze nechce jen gestikuluje a já mu samozřejmě vše rozumím. Je to asi moje chyba???
|
| erzet | 
|
(1.6.2005 9:48:22)
ahoj vero ,mam stejne stareho chlapecka jako ty,umi presne to co pises.dokonce min,s tim nocnikem to jeste nemame tak premakanane,nekdy udela louzicku i vedle.vubec si s tim nelamem hlavu,stejne si o nem myslime jak je strasne sikovnej.kluci jsou v tehle vecech proste opozdeny oproti holkam.dokonce to ma stazene ja nanho mluvim slovensky a tatka cesky a rozumi uplne vse.takze,jenom cekame,moc se snazi mluvit ,ale zatim mu to de jenom tou jeho reci.ono to pride.
|
|
| erzet |
|
(1.6.2005 9:49:14)
ahoj vero ,mam stejne stareho chlapecka jako ty,umi presne to co pises.dokonce min,s tim nocnikem to jeste nemame tak premakanane,nekdy udela louzicku i vedle.vubec si s tim nelamem hlavu,stejne si o nem myslime jak je strasne sikovnej.kluci jsou v tehle vecech proste opozdeny oproti holkam.dokonce to ma stazene ja nanho mluvim slovensky a tatka cesky a rozumi uplne vse.takze,jenom cekame,moc se snazi mluvit ,ale zatim mu to de jenom tou jeho reci.ono to pride.
|
|
|
|
|
|
| Andrea, syn 2- roky | •
|
(10.6.2001 14:45:14)
Mila Jana, s toho si nic nerob... Moj syn vie asi 5- slov, obut sa nevie sam, ale vyzliekanie mu ide perfektne. Asi su chlapci lenivejsi. Ako sa snazim, tak sa snazim, ide to velmi pomaly. Ak sa chces podelit somnou o tvoje starosti a radosti, tak mi napis. Mozno nam to pojde lepsie.
PS: A hlavu hore...
Andrea
|
| Jana Ž. | •
|
(30.11.2001 12:51:09)
Ja mám taky kluka Sašu a je strašně zlobivej jen když je se mnou a s ostatníma je jak mílius.
|
|
|
| jarka,28 let, 2 letý syn | •
|
(21.6.2001 11:25:54)
Souhlasím, že u kluků je to asi
jinak, můj dvouletý syn také řekne
jen pár slov. Obout se ještě neumí,
nemá na to dostatek trpělivosti.
|
| Monika,dvouletý Máťa | •
|
(5.1.2003 21:41:18)
Náš Máťa mluví opravdu dobře.Zpívá písničky,umí básničky,skloňuje a je mu rozumět.Boty si neobuje a s čím máme největší problém,to je chození na nočník.Zkoušela jsem snad všechno.Sedí na nočníku i půl hodiny a nic.Vstane a za chvilku se po...Nemáte nějakou dobrou radu?Myslím,že děti se nemají a nedají srovnávat.Každé je šikovné na něco jiného.
|
| Lenka,Alice 2 roky | •
|
(21.3.2003 20:51:42)
Když nechce na nočník nech ho být,však on na to přijde sám.Dívala jsi se na komedii"Kdopak to mluví",jejich syn začal chodit na záchod,až ve školce.Každé dítě chce svůj čas.Alice sice chodí na nočník,řekne si,že chce bobek a udělá bobek,ale s čuráním máme smůlu.Takže heslo dne "Každé dítě je jiné".
|
| Martina,1dcera Kacenka | •
|
(21.8.2003 22:47:00)
Moji holcicce jsou dva roky. Boty si obuje sama, ponozky nikoliv. Z basnicek umi asi paci, paci pacicky. Ale jinak si rekne temer o vsechno.
Maminky netruchlete. kazde dite je opravdu jine.
|
|
|
| Lenka,Alice 2 roky | •
|
(21.3.2003 20:57:00)
Když nechce na nočník nech ho být,však on na to přijde sám.Dívala jsi se na komedii"Kdopak to mluví",jejich syn začal chodit na záchod,až ve školce.Každé dítě chce svůj čas.Alice sice chodí na nočník,řekne si,že chce bobek a udělá bobek,ale s čuráním máme smůlu.Takže heslo dne "Každé dítě je jiné".
|
|
| jarmilkape | 
|
(17.2.2005 0:39:24)
Teprve ve 22 měsících začala dcera kakat na nočník ze dne na den. Chyběla jí totiž jen MOTIVACE. Na tu jsme přišli (pěna do koupele) a od té doby kaká krásně do nočníku. Předtím prostě nechtěla a hotovo.
|
|
| Petra,Vojta2,Denča6 | •
|
(4.4.2006 13:38:26)
N8š Vojtík taky nočník neuznával,všecny děti v jeho věku už na něj chodily.Jeden den najednou začal z ničeho nic říkat"A,A" a bylo to .Nelamte si hlavu, ono to přijde samo.
|
|
|
|
| Jana Ž. | •
|
(30.11.2001 12:46:19)
Ano já mám taky kluka a je to stejné jako píšete, akorát to mluvení mu jde.
|
|
| Manka,syn 2 roky | •
|
(7.11.2003 14:41:37)
Ahojky, taky mam ten pocit.Mam syna,kterému budou v lednu dva roky a jsme tak v polovine.Umí jen par slov,plínky mame vesele i pres den,neoblékne se,...Ale co se týče pohyb. dovedností,jsme možná trochu i napřed.
|
| wiera | 
|
(16.8.2012 7:54:35)
Asi to máme taky tak nějak. Mluvení nic moc, nočníkování taky ne,ale chodíme od deseti měsíců a od roka umí sám vylést po žebříku a sjet klouzačku. A chodí po schodech bez držení. V hodně věcech je uplně jiný,než jeho starší bráška. Už mě unavuje pořád se snažit dohnat tabulky. Ani sama nevím,proč to vlastně chci. Nejspíš jse o nějakou vrozenou mateřskou hrdost, která mi akorát škodí.
|
|
|
| Manka,syn 2 roky | •
|
(7.11.2003 14:41:51)
Ahojky, taky mam ten pocit.Mam syna,kterému budou v lednu dva roky a jsme tak v polovine.Umí jen par slov,plínky mame vesele i pres den,neoblékne se,...Ale co se týče pohyb. dovedností,jsme možná trochu i napřed.
|
| myšáčci1234 | 
|
(29.1.2009 20:27:56)
ahojky ,nemyslím si,že je to u chlapečků jinak..mám dvě děti,syn ve dvou letech mluvil jako fík,šlapal na tříkolce atd.,dcerce jsou dva pryč,řekne jen pár slov,neopakuje a na nočník nechodí..bráška v jejím věku už říkal věty..malá by měla jít v listopadu do školky,tak uvidíme jestli to doženemekaždé dítě je jiné
|
|
|
| Sylva, syn 2 roky | •
|
(16.3.2004 18:06:40)
Je pravdou, že synovi byly přede dvěma týdny dva roky a o časování opravdu nemůže být řeč, řekne pár slov, mluví na mě tou svou hatmatilkou a je šťastný, že mu rozumím, je jiný, každé dítě není dokonalé a nejsou to lidi, kteří by se dali naprogramovat, každé dítě je originál. Boty si také sám neobuje, ale já v něm objevuji nadání na jiné věci, začíná malovat, venčí pejska, učeše se a tak dále. Nezoufejte, pokud vaše dítě neodpovídá " nalajnovanému standartu" , zvládně pravděpodobně to, co jiní zatím neumí. Každý je zkrátka individuál, a nemá cenu se trápit tím, že jiné dítě už umí to a to, co umí chlapeček odvedle, mé dítě umí být taky šikovné.
|
| Martina | 
|
(20.4.2004 23:32:24)
Ja si myslim, ze nas syn je mooooc sikovnej a chytrej a proste uzasnej. Pliny ma 24 hodin denne a sam se neoblika, mozna je to tim, ze k tomu neni veden. Mluvi moc pekne, v kratkych vetach, casuje trochu. Ale ze by rikal souveti a dalo se s nim "pokecat" to se rict neda, cizi by si s nim nepokecal urcite. Ale podle me mluvi uzasne a vubec je moc sikovnej, tak se vykaslete na tabulky, to vase dite je pro vas taky urcite to nejsikovnejsi:-)
|
| Iva, dvouletá Verunka | •
|
(17.6.2004 21:45:03)
Moje dcera je šikulaka, ale to jsou asi všechny děti. Pleny už nemá, kecá, jak pavlačová drbna, ale stále se nechce vzdát kojenecké lahve. Zajímavé je, že když je v jesličkách, kam chodí 5 dní v měsíci tak tam lahev nepotřebuje. Umí pít ze skleničky, dětské hrnečky se savičkou nechce. Bez lahve vydržela asi půl dne, ale brečela a pít ze slkeničky nechtěla.Nevim jestli mám lahve schovat a prostě jí je nedat, jak mi to doporučovala naše pani doktorka a nebo to mám nechat být a ono jí to samo přejde.
|
| Miri30 | 
|
(18.6.2004 14:24:53)
Ivo,
nevím, jestli by to mohlo pomoct, ale my jsme naše dvojčátka nemohli odnaučit dudlíček. Striktně ho vyžadovaly na noc a občas přes den, když neměly nejlepší náladu. To jim bylo 2,5r. Rady jako sebrat a nedat, na to nějak nebyla síla. Hrozně plakaly a dožadovaly se svého.
Nakonec pomohla úplně jednoduchá věc. Mají hodně rády zvířata, jednou jsme venku viděli holubí hnízdo a v malá, sotva vylíhlá holoubátka. Doma jsme si všichni dohromady řekli, že ty miminka-holoubci by ty dudlíčky určitě potřebovali víc než ony, protože už jsou dost velké a že by byly moc hodné, kdyby jim je daly. Sice taková malá lest, ale holky chvíli přemýšlely a pak dudlíky dobrovolně odevzdaly (s tím, že my je těm holoubkům doručíme). Sice pár lidí pak koukalo divně, když se chlubily s tím, že daly dudlíčky malým holoubkům, ale zabralo to. Od té doby bez dudlíčků a bez pláče. :-)))
|
| Iva, dvouletá Verunka | •
|
(18.6.2004 22:56:14)
Ahoj Miri,
něco podobného jsme už na malou zkoušeli, ale bohužel to nezabralo. Je možné, že jsme to zkoušeli brzo, Verunce byl rok a půl. V září jdu do práce a chtěla jsem, aby už lahev neměla. Když je v jeslích tak lahev nechce, ale ještě jsme nezkoušeli spaní. Při spaní, jak v poledne tak i v noci lehev vyžaduje. Znova vyzkoušim tvoji úspěšnou metodu a třeba, když teď je zase o něco starší to vyjde.
Jinak máš můj hluboký obdiv, když píšeš, že máte dvojčátka. Já když byla těhotná tak se mě každej děsil a říkali, že musim mít nejméně trojčata. Vždycky jsem říkala, že by mi to nevadilo.Ale Verunka do 15 měsíců brečela a vůbec neměla potřebu spát. Už po 1 měsíci jsem děkovala bohu, že mám jen jedno mimčo.
Ještě jednou děkuju, že si se mi ozvala. Iva
|
|
|
| petra | •
|
(7.8.2008 15:14:07)
myslím, že by spíše pomohla nějaká pohádky o hodné holčičce, co se rozdělila s někým o své jídlo...ideální by bylo mít kamarádku s miminkem a pak darovat lahvičku miminku.
|
|
|
|
|
| SHEENA | 
|
(3.5.2004 9:47:43)
tak to me dítě mi říká a věcem kterého nějak naštvou blbá jeho mluva je velmi dobrá jen zoubky si nerad čistí.
mluví velmi dobře zpívá tancuje prostě se předvádí.
|
|
| Veronika a 2letý Tadeáš | •
|
(31.8.2004 17:13:25)
dobre odpoledne,
tak to se mi ulevilo. Nas Ted velice pekne napodobuje slova, ale ze bychom vedeli presne, co to znamena..... no nic moc. priklad:
motorka,okurka a doktorka zni uplne stejne....
ahoj rika moc pekne, pak babi, mimi, papat......no za zbytek jsou slova podobna tem nasim, jen jim rozumi pouze rodina.
boty si maximalne vyzvedne ve skrini a ponozky si poklada na nohy, zda se ze i to povazuje za obleceni ponozek.....
rikanky a basnicky :-))
to tak za 2 roky, pocitam
veronika
|
|
| Marie | •
|
(8.10.2004 21:23:50)
Plně s Vámi souhlasím. Mému synovi jsou 2 roky a 4 měsíce a danému schématu neodpovídá. Musím však říct, že mě to vůbec netrápí, však se časem vše naučí. Důležitější pro mě je jeho spokojenost, radost, úsměv. Přeji vám všem spoustu krásných chvil se svými dětmi!!!!!!!
|
|
| Eva, Alexandr 2 roky | •
|
(16.2.2005 21:23:29)
Muj syn zase dela veci, ktere jsou napsane, pro deti ve dvou letech.Je uplne jasne, ze to kazdy delat nemuze, tak jak by to asi melo byt, nikdo neni dokonaly, tak za nejakou dobu to zvladnou vase deti taky.
|
|
| Martina ,Terka 6 a Jan 2 | •
|
(11.6.2005 20:49:19)
Ahoj! Já nevím ale to moje dítě je asi hodně šikovné na svůj věk dalo by se říct ža zvládne věci jak o půl nebo třičtvrtě roku starší,je to i tím že má starší sestru která ho motivuje,pomáhá mu,učí ho - dokonce ze školky anglicky umí od ní - Whoo are you? I,m Honzík a i písničku. Dcera jak byla v jeho věku byla taky šikovná,je to prostředím a chce to se věnovat rozvíjení osobnosti.Pa M
|
|
| Lara + Ondrášek 2 | •
|
(8.11.2005 21:59:06)
Já si taky mslím, že každé dítě je jiné a mezi klukama a holkama jsou veliké rozdíly. Náš Ondra mluví jakž takž, opakuje všechno, co řekneme, vzhledem k tomu, že žijeme v zahraničí, umí pozdravit v angličtině i norštině a zná i několik jiných výrazů, ale o časování či skloňování se nedá mluvit, s bídou dá dohromady víc než 3 slova (šeba s mášem - ne= chleba s máslem ne(chci)). Knížky ho ale baví, podle obrázků si pamatuje básničky a snaží se je reprodukovat, ale: Má sadu dřevěných písmenek a umí je všechny, samozřejmě se občas splete, ale rozezná i X a Q, a to i přesto, že spoustu hlásek ještě neumí vylovit. Také rozeznává číslice 1 - 9. Podotýkám, že se to naučil sám, pořád za námi chodil a ptal se. A pak jsem mu nakreslila na kartičky písmena s obrázky. Ale to bylo vše. (Já jsem se taky naučila číst sama, pomocí písmenkového pexesa, v 5 letech)
Jinak s oblékáním je to tak, že mi pomůže strčit si ruce do rukávů, sám si nsadí čepici, boty se obout snaží, ale nejde mu to a oblékání rukaviček (prstových) je horor. Sám si leda stáhne ponožky.
Jíst sám začal až teď ve dvou letech, ale například veže z kostek stavěl už v 10 měsících.
A nočník? Ještě nedávno hystericky řval jen při pouhém pohledu na něj, teď jsme ve stadiu, že když ho náležitě zabavím (knížka a pod.), vydrží tam sedět 30-60 vteřin, aniž by něco udělal. Moji rodiče se mu smějou, že bude sice génius, ale s plenama i ve škole. Já si myslím, že se to vše časem srovná a že náš syn je normální obyčejné dítě jako každé jiné.
|
| Matina syn Pepíno 28 měsícu | •
|
(12.1.2006 12:01:06)
Reaguji na Tvůj článek, protože po jeho přečtení jsem měla pocit, že píšeš o mém synovi až na drobné detaily.
Můj názor je, že by snad ani takovéhle "tabulkové informace" o dětech neměli nikde zveřejňovat. Člověk pak jenom přemýšlí, co dělá špatně nebo jestli je jeho dítě úplně v pořádku. Kažé dítě je přece individuál a musí se to tak brát. Když jsem si já přečetla, že by si měl umět sám obout boty a ponožky a dokonce časovat a skloňovat, tak jsem se pěkně vyděsila, co jsem to za matku, že jsem ho to ještě nenaučila. Myslím si, že důležité je, když je dítě komunikativní, rozumí co mu člověk říká a všechny ostatní věci prostě dýl nebo dřív příjdou.
|
|
|
| Veronika, klučík 2 roky | •
|
(5.6.2006 23:57:49)
všechny vás moc zdravím
náš Péťa je taky tak nějak pozadu, podle toho jak to tu píšou....takový slovíčka jako je bába, máma a táta....to mu jde...našemu pejskovi místo bene říká EDE a sklonuje jen BABU a TATU.jinak jeho odpověd ano zní tak nějak HE ale NE mu jde perfektně.Po schodech chodí sám dolů i nahoru, na nočník chodí od 18 měsíců a vykakal se zatím jen jednou, jinak je přes den bez plen, ale v noci se nám dost často budí a dostává mlíčko, takže je potřebuje.My jsme udělali takovou chybičku, že jsme mu za dudlík v 7 měsících vyměnily flašku a ted se jí ne a ne zbavit....rád tancuje a když zpívá tak je to tak nějak beze slov, jenom takový kvičení :-)Jinak zná pár písmenek a pozná barvy.....ponožky a slipy si oblékne...s botama už tomu tak není....ale pro nás je ten nej....a vždycky bude....buďme trpělivý...věřím, že nastane ten den a budeme rádi když budou chviličku mlčet :-) všem hodně štěstíčka a lásky v rodině
|
|
| Míša Mtějková (1 syn - 23 měsíců ) | •
|
(15.10.2006 11:43:54)
...naprosto souhlasím.Denískovi budou 1.12. 2 roky,všichni říkají,že je dost šokovný na jeho věk....ale 300 slov srozumitelně řekne asi 10 slov,v noci bez plýnky???, a nějaké časování či sklońování,nepřipadá v úvahu....... a to upozorńuji,že se synovi maximálně věnuje celá rodina.
|
|
| Hanka a David 27měs. |
|
(28.10.2006 20:18:14)
Tak náš Dáda je také ten JINÝ kluk. Nočník zvládá dobře ve dne i v noci, ale pokud ho neobleču bude celý den v pyžamu a když mu nepomůžu s jídlem tak jíst prostě nebude. Už jsem to zkusila 1,5 dne nejedl jen pil, pak jsem to nevydržela a nakrmila ho. Jinak je moc šikovný, jem to oblékání a jídlo ho zdržuje od věcí důležitějších (auta, míč, malování a modelování,tříkolka, písek, běhání,....)Věřím, že se to časem poddá, přece ho nebudu oblékat a krmit do 18cti????
|
|
| Markéta | •
|
(5.11.2006 20:13:21)
Já mám obdobu toho co popisujete.Vyzout se sice umí,ale obout...?Hračky si uklidí i ukáže,ale že by dokonce skloňoval,asi josu ti kluci jiní. Přeji hlavně klid
|
|
| Pavla, 2 děti | •
|
(17.1.2007 10:46:34)
Plně souhlasím. Prvně se mi narodila dcera, která splňovala všechny příručky, či dalo by se říct, že byla ještě lepší. Po 5 letech se nám narodil syn, je vychováván stejně (někdy mám pocit, že lépe - jsme poučeni z chyb minulých) nyní má 2 roky, umí se svléknout, obléknout s dopomocí, hraje si v pohodě a tvořivě, codí na nočník přes den, ale nemluví. Skončili jsme u mama tata baba titi brmbrm a víc ani muk. Při snaze o zopakování se sekne a mluvit prostě nechce. Když něco chce, vezme za ruku a domluví se posunky nebo člověku ukáže co by chtěl. Prý se to poddá a kluci jsou v řeči pomalejší, tak uvidíme co bude dál. Už se těším až konečně začne, ale nezdá se mi, že by se chystal. Prostě mi připadá, že jsou kluci pohodlnější. Mimochodem proslovy typu a zpíváte, povídáte mu nesnáším. Plno písniček a říkanek umí pohybově doprovodit, ale nezazpívá je ani nepřeříká.
|
|
| mobča | 
|
(26.1.2007 23:36:56)
Když jsem přečetla tento článek, polil mě studený pot.Tomáškovi je 2a1/4 roku,odmítá mluvit. Zcela dobře zvládne néééé. No a pak ještě něco jako máma, táta,děda,babí a ještě něco málo k tomu.Ponožky a boty umí z nožičky servat,ale obléknout rozhodně ne.Ukusuje kolečka autíčkům a všechno by rozmontoval. Je fakt, že v noci jsme bez plínky. Co tam psali odborníci dál už si raději nepamatuji, nebo bych měla pocit,že mám retardované dítě. Což rozhodně nemám. Projevuje se u něj osobnost, jen se mu prostě nechce mluvit a dělat věci podle příruček. A myslím, že to je naprosto v pořádku. Každé dítě se přece vyvíjí jinak a autoři toho článku mají doma asi génia. Lenka
|
| loompa | 
|
(27.1.2007 15:01:39)
článek jsem nečetla, ale možná jsi ho neměla číst ani ty :-)). Mám dvě děti holku a kluka a spoustu známých s dětma. Každé dítě je individuum a hranice toho, co je v pořádku a co už není musí určit odborník. Ale znám dost dětí (dva kluky a jednu holku), kteří ve čtyřech letech mluví na úrovni dvouletého. Mámy to řeší s logopedkou a doktorama obecně, ale musí prostě trénovat a ono se to časem zlepší. Jeden má vysoké patro, a proto se mu špatně mluví. Ale taky to prý zvládne. Spíš to vypadá divně, když si tak velké dítě neřekne co chce, nebo mu není rozumnět. Ale myslím, že tohle je pořád nic proti nějakým skutečně vážným zdravotním problémům. Můj syn začal slušněji mluvit až kolem třetího roku. A to mu kromě mě nikdo dlouho nerozumněl.
|
| Zuzi | •
|
(28.1.2007 23:31:20)
Holky,
dnes mám za sebou těžký den, rozešla jsem se totiž s přítelem. Byl na mě moc hodný, pozorný,udělal pro mě co mi na očích viděl. i pro mé děti. Jsem totiž, stejně jako on, rozvedená. A mám dva malé kluky. On má syna jen o malo staršího než jsou ti moji. Kluci si spolu báječně rozuměli a my donedávna taky. Ale najednou se začala objevovat hluchá místa, měla jsem pocit, že si už nemáme co říct. Že jsme každý úplně jiný. A teď jsme se 14dní neviděli (přítel byl nemocný) a mě se vůbec nestýskalo.. Dvě noci jsem skoro nespala, přemýšlela o nás a dnes jsem se s ním rozešla. Jsem z toho moc smutná, vím, že se mi bude stýskat, ale rozumově cítím, že by k tomu dříve nebo později stejně došlo. Je to fajn chlap, férový, ale kdybychom zůstali spolu, tak bychom žili vedle sebe a ne spolu a to já nechci. Ale stejně je mi smutno, pláču.
Vlastně jsem se chtěla jenom vypovídat, díky, když si to přečtete.
Zuzka
|
| Sonni | 
|
(29.1.2007 22:47:36)
Ahoj Zuzi,
nebuď smutná, já Tě obdivuji, dokázala jsi si všechno zmapovat a spočítat dřív než došlo k něčemu, co už nelze vrátit. Já jsem to ve svém vztahu nedokázala. Něco mi vadilo a já jsem se nedokázala natvrdo s přítelem rozejít. Teď jsem nešťastná, protože vím, že to stejně nikam nevede, že je to sobecký, panovačný člověk, který musí mít vždy pravdu, ale nedokážu mu to říct, natož od něj odejít. Držím palce.
|
| Zuzi | •
|
(29.1.2007 23:39:08)
Ahoj Sirael,
díky za podporu.Já si nemyslím, že bych byla tak statečná, ale zažila jsem už v minulosti několik vztahů, kdy jsem také cítila že to není ono. Ale nechala jsem to dojít tak daleko, že už samotný dotyk partnera mi byl velmi nepříjemný, čas trávený s ním jsem prožívala plná stresu a to pak opravdu byla velká úleva a pocit vysvobození, když ten vztah skončil.
Ale s posledním přítelem jsem to skončila v době, když jsem ho ješte měla hodně ráda (a stále mám), ale cítila jsem, že jsme každý hodně jiní. A i když už máme toho oba hodně za sebou a tudíž jsme i tolerantnější k druhým i k sobě, ty rozdíly mezi námi nejdou překonat. Je mi to moc líto, opravdu si myslím, že je to moc prima chlap, ale šťastní bychom spolu nebyli.
A co Ty? Jak budeš řešit momentální situaci? Máte spolu děti?
Držím Ti palce, ať v sobě najdeš sílu řešit věci nepříjemné, ale důležité.
Zuzka
|
|
|
| Haneli | •
|
(30.1.2007 10:46:07)
Zuzi, obdivuji tvou rozhodnost. Momentálně prožívám těžké období ve vztahu s přítelem. Žijeme spolu čtyři roky a polovinu toho času řešíme jeho časté návštěvy hospod. Před třemi měsíci jsem mu dala na výběr buď hospoda a kamarádi nebo já. Do poloviny ledna se rozhodoval a nakonec to vyřešil tak, že do hospody půjde maximálně 2x týdně po tréninku (to byla moje podmínka), ale spotřebu alkoholu vyřešil elegantně tím, že si každý den domů kupuje tři piva (což se mi sice taky nelíbí, zvlášť proto, že to vidí syn a nechci, aby si myslel, že taková pravidelná spotřeba alkoholu je běžná), ale vadí mi to podstatně míň, než když byl pětkrát týdně v hospodě. Vzhledem k tomu, že průběžně vždycky něco slíbil a pak to nesplnil, tak jsem byla dost pesimistická, jestli to bude nějak fungovat a moje obavy se potvrdily. Nějak nemůže vydržet doma, vždycky se najde nějaká záminka, jak na hodinku, dvě, tři zmizet. Zapomněl si něco v práci, potřebuje jet za zákazníkem, potřebuje si domluvit reklamu ... možná je to pravda, možná jsou to výmluvy. Včera ale padla poslední kapka. Před osmou šel k zákazníkovi, protože potřeboval vyřešit nějaký problém s tím, že bude za chvilku zpátky. Před desátou mi posla sms, že potkal syna a že si potřebují promluvit (mají problematický vztah). Takže mi bylo hned jasné, že to řeší u piva. Nakonec to dopadlo tak, že celou noc nepřišel domů. Samozřejmě jsem nespala a přemýšlela jestli takový vztah má smysl a budoucnost. Ráno mi volal, že ho to moc mrzí a že se opil u kamaráda a zaspal tam. Mám dojem, že už nemůžu věřit ničemu co mi řekne a tak jsem mu jen sdělila, aby si do večera promyslel jestli má problém s alkoholem nebo se mnou a podle toho se zařídil (buď zahájil léčbu nebo se odstěhoval). Je mi jasné, že pokud budu takhle nekompromisní, tak odejde. A právě v tomhle tě obdivuju, že to dokážeš utnout, když vidíš, že to nikam nevede. Já to vidím taky (jen si to možná pořád nechci přiznat, ale přesto dostal už několikátou poslední šanci. Možná je problém i v tom, že mám málo přátel a děsím se toho zůstat sama, i když je mi jäsné, že i v tomhle vztahu jsem také momentálně velmi sama.
|
| markéta, Tereza 7/03 | •
|
(30.1.2007 11:13:41)
Po přečtení tvého příspěvku mě napadlo to samé. není jasné, zda chodí do hospody kvůli pivu nebo kvůli společnosti. Ale spíš to vypadá, že jde o to nebýt doma, když nefungovalo to, že si nosil pivo domů. Jde mu o hospodskou společnost nebo o konkrétní kamarády? Vlastně je to celkem jedno, protože když dává jinýmu prostředí přednost před domovem, nebude to moc perspektivní.
|
|
| Zuzi | •
|
(31.1.2007 0:11:40)
Hanele,
já to měla proti Tobě jednodušší tím, že jsme s přítelem nebydleli. A chodili jsme spolu necelý půlrok. To potom není tak těžké ten vztah ukončit, jako když jsi na někoho zvyklá. I tak to ale stále prožívám bolestně..:-(
Nepsala jsi, jak máš velkého syna. A jestli je váš společný s přítelem nebo ne. Musíš myslet na dítě, on všechno vnímá, i když se třeba nehádáte před ním. A ponese si to sebou do života. Zkus navštívit psychologa. Sama nebo s přítelem. Jestli vás má rád, bude mít snahu problém řešit a ne před ním utíkat. Když nebudeš mít odvahu někam jít, zkus alespoň zavolat na linku důvěry, vypovídat se, poradí Ti jak dál.
Já ve své době (manžel od nás odešel před dvěma lety, děti byly ještě hodně malé) chodila pravidelně k psychiatricce. Fungovalo to tak, že jsem jí tam vždycky říkala co je u nás nového, pak jsem tam brečela a potom jsem společně s ní domlouvaly nějaké další záchytné body jak dál. Postupně jsem začala situaci zvládat a byla jsem schopna vidět svůj život nadějněji. Dnes jsme třičtvrtě roku rozvedeni a vycházíme spolu docela dobře. Musím říct, že díky dětem jsem v sobě objevila takovou zvláštní sílu, odvahu nenechat zníčit život sobě i jim. Jako dítě jsem měla smutné dětství - táta pil, taky utíkal od nás raději do hospody a časem se to zhoršovalo natolik, že jsme mívali strach, kdy přijde, zda přijde a v jakém stavu. S bráchou a sestrou jsme mámu prosili, ať se s tátou rozvede, ale ona od něj nedokázala odejít. Táta potom onemocněl a zemřel, když mně bylo 17let, takže se to vlastně "vyřešilo samo", ale nikdy na tu hrůzu nezapomenu. Takže si vždycky vybavím své dětství, své pocity v té době a to mi nedovolí, abych nechala své děti trpět.
Moc Ti přeju, abys měla tu odvahu začít řešit život svůj a Tvého syna
Kdyžtak napiš, co je nového
Zuzka
|
| Haneli | •
|
(31.1.2007 8:27:00)
Zuzi,
včera jsme si promluvili a mám z toho dojem, že mu záleží na tom, aby jsme zůstali spolu. Podle něj nemá problém s alkoholem, takže sám navrhl, že si přestane domů kupovat pivo a bude chodit do hospody jen 2x týdně po tréninku. Říkala jsem mu taky o tom jak se pod zůznýma záminkama (ať už pravdivýma nebo ne) snaží dostat z domu a že mě to připadá, že s námi nechce být. Nedokázal mi na to odpovědět, prý sám neví proč to tak je, jen mi řekl, že to zkusí změnit. Takže jaký bude výsledek, to je ve hvězdách. Dál jsem mu řekla jak je pro mě důležité vědět, že mu můžu věřit a ne čekat, kdy zase kvůli kamarádům a hospodě bude všechno jinak a já se to dozvím až po probdělé noci. Já nechci ten vztah nechat plavat, protože jsme spolu zažili i spoustu dobrého. Syn není jeho, ale vztahy mají spolu celkem dobré (i když v rámci možností, na téměř jedenáctiletého syna začíná padat puberta a i já coby vlastní matka si s ním občas nevím rady. Pořídili jsme si spolu psa, v létě s ním jezdíme na výlety na kolech. Naučil mě lyžovat, jezdíme na výlety na motorce. Baví ho vaření, takže doma v poslední době už téměř nevím co je to sporák. Prostě není to černobílé, abych si řekla kašlu na to. Jen vím, že beze změn to prostě nepůjde, takže uvidíme.
|
|
|
|
|
|
|
| Jaja dvojcata 24 mesíců | •
|
(2.3.2007 0:27:20)
Po přečtění tabulky jsem chtěla běžet za paní doktorkou, jestli nejsme zaostalí, pak jsem dočetla příspěvky a je mi o něco lépe. Mám dvojčata a na nočních chodí jen přes den, když si buď vzpomenou nebo pokud mají nahý zadeček. Dudlík v noci tvrdě požadují a slova no - říkají kakaček to je kartáček a pak tatí, babí a pa pa, jo pak ještě haló.. Mě říkají tatí jako spoustě dalších věcí, máma neznají. Vyžadují říkanky, ale abychom je říkali my.... Ale náš dvouletý chlapeček vyndal hrotem nabíječky bezpečnostní záslepku ze zásuvky a nabíječku zapojil. A holčička umí poskládat sama puzzle. Tak asi tak zlé to nebude :-))
|
|
| kuliočko | 
|
(19.3.2007 22:21:40)
Ten náš tak nějak mluví-opravdu začíná skloňovat:máma-mámu...Ale neumí si ani sundat kalhoty, natož cokoliv obléct!!! Ale každé dítě je jiné. Budem muset začít to oblékání víc trénovat a zkoušet.
|
|
| Naďa, syn 2,5, dcera 6 týdnů | •
|
(11.7.2007 21:58:09)
Nemyslím si, že je to přehnané. Náš syn ve dvou letech mluvil ve větách, skládal puzzle, poznal všechny značky aut a také uměl poznávat všechna písmenka abecedy (jen pod pojmy - např. A - auto, M - moucha...). V deseti měsících začal chodit sám - bez opory, v roce a půl byl přes den bez plínky a v roce a 11 měsících byl bez plínky i v noci.
Každé dítě je jiné, má jiné dispozice, je to jiný člověk. Dělení na kluky a holky podle mě není podstatné.
|
|
| kekulinka | 
|
(5.11.2007 10:28:19)
Ahojky,můj syn umí mluvit,skloňuje,snaží se dávat už delší věty a opakuje úplně všechny slova po nás,¨některé líp a některé hůř,ale všechno je mu rozumět a má 2 roky.Ale podle toho co tam píšou,by měl zůstávat suchý i v noci a my nejsme bez plínek ještě ani přes den,natožtak v noci.Tak ahojky a ať se vám daří
|
|
| Zuzka, kryštůfek 2 roky | •
|
(13.11.2007 10:08:47)
U nás je to stejné, skoro dvouletý syn umí maximálně 5 slov, ale rozumí všemu. Do plenek čůrá taky pořád i když se ho snažíme učit, aby volal, že chce na nočník. Vše je zatím marné. Myslím, že je to u dětí velice individuální. Tabulky určující, co by dítě mělo umět, zbytečně stresují nezkušené maminky.
|
|
|
Jsem ráda, že má někdo stejný názor jako já. Když jsem si tabulku přečetla, byla jsem v šoku. Naše zlatíčko nesplňuje ani polovinu. Ale mluví sice po svém, ale rozumí jí i cizí lidé. Pamatuje si kam co položí (s tím mají ti starší problém - je jim 9 a 11) a hračky si taky uklízí. S nočníkem bojujeme dlouho, někdy se zadaří, někdy ne. Ale je to spokojený miláček a to je pro mě to nejdůležitější. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)