Šešule |
|
(19.7.2011 12:38:44) Článek mi nepřijde přehnaný. Nad tím, co vidím okolo sebe, často zůstává rozum stát. Lidi ve vyšším věku pečujou o psa tak, jako pomalu nepečovali o svoje děti a dvojic, co si po pětiletém chození spolu pořídí psa, je okolo taky požehnaně. U některých rodin mi přijde, že na psa je pohlížený stejně jako na dítě Skoro to fakt vypadá, že lidi nevědí, co roupama. Asi se nemáme tak špatně, jak se pořád říká
|
agnes+2 |
|
(19.7.2011 13:19:26) to mi taky přijde. Vždycky jsem měla psy ráda. Od mala jsme vždycky doma nějakého měli, většinou vořecha a určitě se u nás měl moc dobře. Ale vždycky to byl pes, mazlení jo, postel ne. Na dovolenou v žádném případě. Dneska když vidim, co lidi s pejsky dokazují a jak se jim podřizují, tak se mi pomalu ti pejsci zošklivují a přitom za to můžou ti jejich páníčci
|
susu | •
|
(19.7.2011 13:27:21) Tak jsem si vzpomněl ana Slunce, seno, jahody a jak si ta babka brala do postele slepice. Lidi asi spolužili se zvířaty vždy, jen teď o tom moc nevíme.
|
susu | •
|
(19.7.2011 13:29:24) Třeba si vybavuju, jak babička odchovávala kuřata u kamen v kuchyni. Dřív lidi prý běžně trávili zimu v jedné místnosti se svými zvířaty, dokud nebylo dost teplo, aby mohla být venku.
|
hbf |
|
(19.7.2011 13:37:52) To jo. Běžně se to dělalo před více než 1500 lety. U chudiny to vydrželo mnohem déle. Je třeba ale říct, že to nebylo z lásky ke zvířatům, ale existenční nutnost, to za prvé, a za druhé to mělo výrazné negativní aspekty zejména v oblasti šíření parazitů a chorob. Kdyby si ti, kteří to praktikovali, mohli vybrat, zda si vezmou do "světnice" pašíka a stračenu, nebo je radši dají do solidního chléva a sami budou bydlet bez nich v pěkně vyhřáté světnici, neváhali by ani vteřinu.
|
susu | •
|
(19.7.2011 13:47:24) Možná jsme přišli na to, že se nám ve sterilitě paneláků občas stýská, jsme-li tam sami, tak vypucujeme pejska a bereme ho k sobě.
|
|
|
agnes+2 |
|
(19.7.2011 13:41:54) a myslíš, že ty slepičky taky brala na výlet, dala jim jména a zjistila rodokmen?
|
susu | •
|
(19.7.2011 13:46:00) No, slepičky se bežně rozlišovaly a rodokmen měly skoro taky. Ale koně měli jak jména, tak rodokmen, o psech nemluvě, tam bylo jméno automatické.
|
|
|
Šešule |
|
(19.7.2011 13:57:06) Ujetý není sdílet domácnost se zvířaty, to se dělalo vlastně vždycky. Praštěný je pečovat o domácího mazlíčka víc, jak o lidského člena rodiny a stavět ho sobě na roveň. Příklad 1: Pes žebrá, ale člověk mu nechce pamlsek dát. Pes začne vrčet a tak mu dotyčný jednu pleskne. Vynadáno od zbytku rodiny dostane ten člověk (co by ti udělalo, kdybys mu to dal, to je hrozný, jakej máš vztah ke zvířatům). Příklad 2: Na návštěvu přijde rodina. Dvě děti (mladší školní věk) jsou odeslány ať si vezmou něco sladkého. Celá konverzace rodičů se pak motá okolo ratlíka, který je celou dobu láskyplně chován na klíně O dětech a k dětem ani slovo. Takových příkladů je kolem pořád víc
|
susu | •
|
(19.7.2011 14:09:25) Pokud jde o příklad 1, nechápu plesknutí, stačí mu prostě nedat, ne? A pokud je někdo zvyklý psovi dávat, tak to fakt nechápe. Příklad 2, to je od vás? Majitel ratlíka je s tím psem celou dobu sám? Jo, tak se jeho život točí kolem psa. Mluví vlastně o psovi i o sobě.
Hele, moje babičky zase mluvily spíš o hospodářství. Jak žerou králíci a prase, co slepice a jak snáší a kolik mají kuřat,....kolik bude meruněk, co brambory,....Prostě se mluví o otm s čím je spojený život. když se psem, mluví se o psovi.
|
susu | •
|
(19.7.2011 14:11:30) Moje mamka mi kdysi vyprávěla, co brala jako děsnou křivdu, uděla ve škole těžkou zkoušku, jela domů a její rodiče byli v poli a pracovali, jka ji uviděli, hned dostala úkol se rychle převléct a jít jim pomoct. Na zkoušku se jí zeptali až večer po práci.
|
Šešule |
|
(19.7.2011 14:14:38) Podle mě je rozdíl mezi prací na poli a rozmazlování ratlíka. To druhé je fakt výraz degenerace. Pardon.
|
susu | •
|
(19.7.2011 14:22:41) Je to aktuální život.
|
|
|
|
Šešule |
|
(19.7.2011 14:13:10) Ad 1- pes by si neměl dovolit projevy agrese (vrčení) vůči členu rodiny. Ad 2- psala jsem, že to byla rodina, žádný osamělý chudák, kterému dělá společnost jen pes. Byli to vzdálení známí
|
susu | •
|
(19.7.2011 14:24:09) Psi vrčí i na členy rodiny, leckdy i při hře. Kousnout nesmí.
|
Šešule |
|
(19.7.2011 20:21:21) Je rozdíl vrčení při hře a vrčení jako hrozba. To druhé je podle mě v dané situaci (žebrání jídla) nepřijatelné.
|
susu | •
|
(20.7.2011 8:52:17) Já bych si psa prostě nevšímala.
|
|
|
|
susu | •
|
(19.7.2011 14:27:21) Nevím, ale někdo žije se psem, přijde mu návštěva a ten člověk povídá o svém psovi. To je normální, ne? Já ráda čtu a taky nejradši mluvím o knihách. Rybář o rybách. Zahrádkář o zahradě. To je prostě normální.
|
susu | •
|
(19.7.2011 14:31:53) No noc, mizím domů.
|
|
|
|
Eliška Junková |
|
(19.7.2011 21:40:12) plesknutí samosebou za to vrčení! takovýho čokla, co se mu všechno podřizuje a nikdy nedostal za uši má jedna příbuzná. je docela velkej a chová se naprosto jako pán domu, klidně i rafne, když se na něj blbě podíváte, nebo mu zasednete křeslo. nepřeháním, je to děs. raději tam s dětma vůbec nechodím, když nemusím:(
|
|
|
|
|
|
ALL |
|
(19.7.2011 16:50:05) Agnes - "na dovolenou v žádném případě" - to jste ale měli hlídání,ne? U nás to taky tak bylo,když jsem byla dítě, vždycky se postarali prarodiče. Teď jsem ale v jiné situaci, občas psa odložíme k rodičům (musíme kvůli tomu speciálně jet 80 km, takže to děláme jen občas), občas s námi na tu dovolenou jede - a co je na tom špatného? (V posteli s námi nespí, na gauč nesmí (ani žádný nemáme . Je to ale pes městský, žije v bytě, v noci se venku bojí , zahrádku nemáme, žebrat u stolu nesmí...) Zdá se mi, že je zbytečné vidět vše černobíle.
|
|
Jana + 2 + // | •
|
(19.7.2011 18:05:21) k té dovolené, evidentně ho měl kdo jiný pohlídat. Máme od Silvestra nalezené štěně a zbytek rodiny se od něj distancuje. Takže na dovolenou prostě jela s náma, v zimě na hory, teď v létě taky. Máme jí od jara venku, ale přežila v pohodě i pobyt v hotelu. A to nám ještě ke všemu 5 dní před odjezdem začala poprvé hárat, takže jsme museli narychlo řešit kalhotky, vložky apod. Alespoň jsme zjistili, že to jde a že zvládá v pohodě i pobyt v interiéru. Teď už je dorostlá a vychovaná, tak doufám, že bude-li třeba, pohlídají nám jí při příští dovolené kamarádi. Přesto ale nevidím důvod, proč nevzít psa na dovču, když to jde.
|
Eliška Junková |
|
(19.7.2011 21:46:47) přesně, taky čubinu taháme všude s sebou. rozmazlovaná rozhodně není, je to člen domácnosti a společník nás i dětí, proto jsme si ji pořizovali. je na to zvyklá a my stejně nejezdíme nikam do tříhvězdičkovýho. nechápu co by zrovna na tom mělo komu vadit. naopak v tom vidím výhodu - jinému domácímu zvířeti musíte během dovolené shánět hlídání, pes může s vámi.
|
|
|
|
Jája | •
|
(19.7.2011 14:16:51) Mně se to vidí jinak: 1. Na psa vydám nižší náklady a společnost mi do psa méně krafe 2. Pes má životnost cca 15 let, dítě cca 25 3. Když se nemůžu postarat o psa, dám ho do útulku. V případě dětí to nejde. 4. Když chci na den-dva odjet, psovi nasypu do misky žrádlo a do druhé naleju vodu. Pes to v pohodě přežije, dítě ale ne. 5. Pro psa nemusím shánět hlídání, vodit ho do školky, nemusím kvůli němu opustit práci, být několik let na mateřské... Což jsou bohužel výpadky, které společnost ženám nijak nekompenzuje. Tak proč se pak divíme, že si mladí lidé místo dítěte pořídí raději psa? když se s nimi něco stane (ztráta práce, nemoc), se psem přežijí, s dítětem se dostanou třeba i do neřešitelné situace. Vždyť to není nic jiného, než snaha o přežití!! Jen masochista si přece komplikuje život.
|
hbf |
|
(19.7.2011 14:44:10) Takhle se dá zdůvodnit i chlastání a kuřba. Když přijdou ekonomické potíže, mohu přestat. A když to jede jak má, tak ještě podporuji naše zemědělce (obilí, chmel) a chudé zemědělce v třetích zemích (tabák) a navíc sypu státu spotřební daň a patrně nebudu zbytečně pobírat důchod.
Jenom bych se zeptal, jak jste přišla na to, že dítě má životnost 25 let. To jako že když se odstěhuje, tak už to není dítě svých rodičů?
|
Jája | •
|
(19.7.2011 20:06:20) Upřesňuji tu životnost: pes se dožije tak 15 let, o dítě se starám cca 25 let (někdy déle, někdy o něco méně). Jasně, dítě žije i potom, ale já už ho poté neživím, doufám, že se osamostatní a bude se živit samo. Pes se na rozdíl od dítěte neosamostatní, toho živím a starám se o něho až do jeho smrti. Tím chci říct, že docela chápu ty, co si místo dítěte pořídí psa. Je to smutné, ale je to bohužel trpká skutečnsot. Stejně jako si mladí nepořizují děti (nebo si pořídí jen jedno), a to proto, že kdyby náhodou došlo k nemoci, ke ztrátě práce ebo k jiné nepředvídané události, tak bez dítěte přežijí snáz. Stát bohužel dělá všechno pro to, aby tyto tendence posiloval. Je mi z toho smutno. Navíc vím, o čem mluvím, Kdysi jsem taky chtěla mít 3 děti, bohužel z finančních důvodů zůstalo u jednoho. Po rozvodu bych 3 děti neuživila ani omylem, a když k tomu připočítám, že jsem několik let po mateřské nemohla sehnat práci a měla práci hoodně mizerně placenou, chápu to o to více.
|
|
|
Mab |
|
(19.7.2011 14:57:47) 1. Na psa vydám nižší náklady a společnost mi do psa méně krafe. Tak nákady jsou nižší (až třeba na nějaký extrém), společnost do psů krafe čím dál víc,děti začínají být ukradené. Nařizují kde se psem být můžeš, kde ne, kde venčit, kde sbírat hovínka, kde můžeš pustit, kde na vodítku, kde náhubek atd.
2. Pes má životnost cca 15 let, dítě cca 25. O psa se ale musíš celých těch 15 let starat cca stejně - venčit, mýt, krmit, očkovat... O dítě se to přeci jen vyvíjí, zatímco na začátku to je dítě plně závislé na tvé fyzické péči- mýt, krmit, oblékat, tak za těch 15 let je celkem samostatný- nají se sám, umyje, obleče, jen využívá tvé materiálnízdroje - lednička, pračka atd. A hlavně ti to pak může tvou péči vrátit až budeš stará a budeš potřebovat pomoc s péčí o sebe (tedy máš-li štěstí, že bydlí nedaleko a je dobře vychován)
3. Když se nemůžu postarat o psa, dám ho do útulku. V případě dětí to nejde. Tak proč jsou tak plné dětské domovy, někdo ty děti tam asi taky odkládá ne?
4. Když chci na den-dva odjet, psovi nasypu do misky žrádlo a do druhé naleju vodu. Pes to v pohodě přežije, dítě ale ne. Ale psychická újma psa tam bude zřejmě taky, pes se má venčit min. 2x denně, takže odjet se dá tak na 12 hod. (u domácích), u venkovních tak 24 hod, denně potřebují čistou vodu. Dítě si můžeš vzít s sebou, starší dítě můžeš nechat doma den dva samotné dle věku, v pubertě klidně třeba celý týden.
5. Pro psa nemusím shánět hlídání, vodit ho do školky, nemusím kvůli němu opustit práci, být několik let na mateřské... Ani pro dítě nemusíš shánět hlídání, vodit ho do školky, opustit práci a být na RD. Záleží na tobě, jak si to zorganizuješ a co jak chceš a jaké máš možnosti. Na druhou stranu existují pro psi psí hotely, chůvy, kosmetické salóny, cvičáky, výstavy atd, takže se psem můžeš být vytížená více než s dítětem.
Takže za mně, přednost má vždy člověk před zvířetem, a radši tři děti než psi. Navíc, kdo se o nás v důchodovém věku psotará, kdo nám bude zajišťovat péči, kdo bude dělat prodavače, abychom se měli kde nakoupit, kdo nám bude dělat pošťáky a nosit důchod, kdo nás bude léčit a pečovat o nás. Bez lidí v produktivním věku to nejde, nemůžeme být všichni důchodci se psi o které se nemá kdo starat. Takže milujte se a množte se a pejsky si pořizujte jako zpestření života a ne jako její náplň.
|
ALL |
|
(19.7.2011 16:45:37) Mab, někdo by třeba ty děti chtěl a ono to nejde... Psa si jde pořídit snáz...
|
Mab |
|
(19.7.2011 21:52:57) psa si jde pořídit snáz, ale třeba adopce na dálku je taky snadno zajistitelná. Adopce reálná je složitá a běh na hodně dlouhou trať, to sem vůbec nepočítám. Ale nechápu páry, které se ani o dítko nesnaží a pořídí si pejska jako dítě na zkoušku, to mi přijde zhovadilost. POkud si pořídí psa, protože chtějí psa, tak fajn. Ale místo dítěte to je blbost.
|
ALL |
|
(19.7.2011 23:06:48) Já taky nechápu psa jako trenažér před dítětem, ale jinak psa "místo" dítěte, pokud se nedaří, naprosto chápu. Pokud navrhuješ nechtěně bezdětným adopci na dálku, vůbec asi nevíš, o čem píšeš. Trochu tolerance, ohleduplnosti a citlivosti by neškodilo.
|
|
|
|
|
Šešule |
|
(19.7.2011 20:14:34) Když to chceš brát takhle, proč se nevyprdnout na psa a koupit si třeba Tamagoči, že jo 1. Náklady pouze pořizovací. 2. Životnost nevím, ale vždycky se dá vypnout, nebo nechat chcípnout. To u psa nelze (hlavně to první, to druhý je poněkud nemorální) 3. Viz bod 2 4. Viz bod 2 5. Viz bod 2 Proč si koneckonců komlikovat život s jakoukoli živou bytostí. Jen masochista si přece komplikuje život.
|
|
zuzini |
|
(20.7.2011 10:33:29) Tý jo, doufám, že nemáš psa
|
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(19.7.2011 17:14:31) Šešule, vidím to stejně. Hlavně ty třicetiletý dvojičky s čistokrevnými ridgebacky, čivavami a pitbuly, ty se nedají přehlídnout...
|
zuzini |
|
(20.7.2011 10:32:39) A co je na tom špatného?
|
|
susu | •
|
(20.7.2011 10:50:51) Já si zase ničeho takového moc nevšimla. Psi mají staré babky, rodiny s dětmi, mladí, když odešli od rodičů, lidi v paneláku, lidi v domku,....Nevím, že vy to byla specialita mladých párů místo dítěte. Znala jsem jeden pár, kde měli spolu psa dřív než dítě, ale ti už mají taky roční holčičku.
|
zuzini |
|
(20.7.2011 11:29:32) Je to hovadina, v psím světě se pohybuju nějakou dobu a neznám nikoho, kdo má psa místo dítěte. (to ovšem neznamená, že takový pár neexistuje) Mají psa protože ho chtějí, ne jako náhradu.
|
Šešule |
|
(21.7.2011 12:47:37) zuzini, pravděpodobně ti někdo těžko řekne, že má psa místo dítěte (I když znám lidi, co řeknou, že dítě ještě ne, ale psa jo V tomhle kontextu je to hodně diskutabilní). Vidím to tak, že lidi jsou nastavený, aby si našli protějšek a zahnízdili. A protože by spoustě mladých lidí udělalo dítě čáru přes rozpočet (studium, práce, cestování), ale tak nějak touží o někoho ve dvojici pečovat (tenhle pud je nám danej), pořídí si psa. Dvojic, které takhle fungují znám opravdu hafo Je mi 27 a mých vrstevníků, kteří takhle fungujou, je opravdu docela dost.
|
|
|
|
|
Eliška Junková |
|
(19.7.2011 21:56:29) to jo, tchýně se běžně vyjadřuje stylem: počkej, bobíčku, maminka ti uvaří papáníčko. co mě dostalo, když našemu psu povídá: ty taky počkej, bobinko, babička ti taky dá na návštěvu nemůže, by zůstal čokl sám doma, dokonce i z naší svatby odjížděla s tchánem jako první kvůli tomu. a to tam teda pes sám není, je tam celou dobu se synovcem, ale... že. prostě děs.
|
JaninaH |
|
(21.7.2011 11:07:17) No a co? Třeba tchánovce hraní se psem baví víc než svatební juchání.
|
peza&06/08+02/10+08/12 |
|
(23.7.2011 16:00:24) Tak o zboznovani psa bych mohla napsat roman- nasi si jednoho poridili,kdyz jsme se segrou meli kolem petadvaceti a rikali mu nase nase nejmladsi dite- pry jim supluje vnuky, ktere jsme meli az po tricitce.Mama s nim manipulovala opravdu zrucne- pri kazde navsteve honem na prochazku s pejskem. Svagr je alergik- pes byl vsude, takze pobyty u nasich pro nej byly neprijemne. Kdyz pes po deseti letech zemrel, bylo to horsi nez kdyz nasim umreli vlastni rodice. Tou dobou uz meli ctyri vnoucata, hezky po roce. Doufala jsem, ze dalsi pes bude odlozen, az deti trochu povyrostou, ale hned si poridili dalsiho a jdou ve starych stopach, ach jo...
|
|
|
|
|