Anna | •
|
(11.7.2011 9:46:17) ne, že bysme syna chtěli nějak ochudit, ale on o ně prostě nejevil zájem. Měl jich dost v jeslích a později ve školce. Doma o to nestál a chtěl kupovat sportovní potřeby, takže má kolo, koloběžku, brusle, fotbalový, basketbalový míč, tenis, volebal, ping-pong...všechno z toho využijeme. Když už jsme někdy navštívili hračkářství, odcházeli jsme s nějakou stolní hrou nebo kartama. Někdy si říkám, jestli jsme ho neochudili, ale on o hračky nestál, takže asi nemělo cenu ho do toho nějak nutit. Když ale jdu občas kolem hračkářství a vidím tam ty příšery (plyšáky), které jsou doopravdy nevkusné, tak jsem snad naopak ráda, že syna hračky nezajímaly. Takového toho klasického plyšového medvídka jsem neviděla už hodně dlouho.
|
Hilly. |
|
(11.7.2011 10:37:31) Anno a čím se teda doma zabavil? To jste neměli ani kostky, lego, autíčka?
|
Anna | •
|
(11.7.2011 10:50:14) No, my jsme doma nikdy moc nevysedávali. Prostě já nebo manžel jsme ho vyzvedli z jeslí, ze školky a šli ven, s manželem jezdili na kole, se mnou na bruslích. Doma jsme byli jen když bylo venku doopravdy hnusně a to jsme hráli karty nebo lodě. Jak rostl, našel si podobně zaměřené kamarády, takže pořád někde lítá. Pár hraček dostal od známých k Vánocům, odnesl je do koše na hračky a tam se zpravidla válely až do doby, než jsme je darovali dětskému domovu. S plyšákem si hrál všeho všudy jednou, když měl teplotu a musel být v posteli. Já sama jsem byla taky taková, hračky mě nebraly, musela jsem mít míč, švihadlo a gumu, pořád jsem lítala venku. Jen to asi u vlastního dítěte víc analyzuju.
|
Hilly. |
|
(11.7.2011 11:31:50) To je dost zajímavé. Moje děti si teda s hračkama taky hrají taky spíš tak, jak jejich výrobci asi nezamýšleli a dvě třetiny leží ladem. Tvoje děti asi budou spíš extrovertní, ale nebylo by lepší je naučit, aby se dokázaly zabavit i samy se sebou? Určitě se jim to v životě bude hodit. To teď nějak nepoučuji, spíš diskutuji, protože s tím, aby se děti samy zabavily taky dost bojuji. A ty jsi na tom teď jak, jestli se můžu zeptat? Dokážeš se soustředit, učit, sama se zabavit, nebo jsi spíš extrovert, co nedá ani ránu bez party přátel?
|
Anna | •
|
(11.7.2011 12:24:32) Já mám jen jednoho kluka, dnes už je mu 14. On se zabavil i sám, jen k tomu nepotřeboval hračky, sedl na kolo a jel, vzal si brusle a šel se psem, to spíš my už jsme ho večer vyhlíželi, když jsme o něm nevěděli celé odpoledne Zabavit se sám dokázal, spíš ale než hračkou k tomu potřeboval nějakou pohybovou aktivitu, házet na koš u domu nebo hrát tenis o zeď ho bavilo a baví dělat klidně celý den. Já jsem na jednu stranu ráda, aspoň nesedí u počítače a netloustne, na druhou stranu vím, že trošku vybočoval, když bral návštěvu hračkářství asi tak stejně jako nákup potravin. Já jsem snad taky v pohodě, soustředit se musím - vyžaduje to práce, školy byly v pohodě - zš mě moc nebavila, ale gympl a pak vysoké už byly super, tam už se člověk mohl profilovat v jednotlivých předmětech. Ve společnosti lidí jsem moc ráda, nedokážu si představit, že bych zůstala třeba jako žena v domácnosti. Ale samozřejmě že občas musím vyrazit na brusle sama, protože mám nepravidelnou práci, kdy jsem týden pryč a dalších 10 dní mám volno, takže dopoledne, když jsou všichni v práci a syn ve škole, musím si zábavu obstarat sama
|
Hilly. |
|
(11.7.2011 12:43:13) Anno, díky Já jen tak amatérsky analyzuji jak se určité způsoby hraní podepisují na vývoji mozku dítěte
|
Anna | •
|
(11.7.2011 12:47:54) Já taky asi moc analyzuju Na jednu stranu slyším - jé, já vám tak závidím, on nesedí doma, on sportuje, to ten náš je jen u počítače a jindy zase - on neměl/nemá hračky? proč mu je nekoupíte? chudák dítě - a zády začnou spekulovat, jestli nemáme narušené dítě Já si říkám, hračky jsme nabídli, nechtěl, vnucovat mu je nebudeme
|
Ajlina | •
|
(11.7.2011 14:47:12) vyzvedli jsme ho z jeslí a sedl na kolo a jel, vzal si brusle a šel se psem?
pro děti jsou hračky hodně důležité, neznám dítě co by nechtělo hračky, ale spojení vyzvedli jsme dítě z jeslí, hračky nechtělo a šlo s námi jezdi t na brusle, tomu nerozumím
|
Anna | •
|
(11.7.2011 15:02:01) Jasně, že když byl v jeslích nebo ve školce, byl moc malý na to, aby šel sám na kolo a šli jsme s ním. Až když povyrostl, chodil s kamarády nebo sám. On skutečně o hračky neměl zájem, asi se jich nabažil ve školce, i když i tety z jeslí nám říkali, že stejně u něj vede míč, s auty nebo vláčky, co tam měli, si prý nehrál. Už jako mrňouse ho bavilo drandit na motorce nebo si házet míčem. Takže potom co jsme ho vyzvedli a zeptali se, co budeme dělat, odpověď zněla moka (motorka) nebo míč hop. Takže sama jsem si vzala brusle, on motorku a jeli jsme do lesoparku, tam si zajezdil, prolezl na prolézačkách a pak domu.
|
Jíťa | •
|
(12.7.2011 0:38:19) Moje dcera si taky moc nehrála. Sice jsme nějaké hračky kupovaly, ale stejně nejvíc u nás letěly potřeby na kreslení. Jako mimino neudržela žádné hračky v ruce. Když se naučila sedět, tak jsme ji posadili doprostřed obrovského baličáku a dali jí pastelky, ať si čmárá. Už v roce a půl uměla malovat sice jednoduché ale i pro cizí rozpoznatelné obrázky. Takže místo hraček dostávala voskovky, pastelky, křídy, progresy, fixy, foukací fixy, vodovky, barvy na sklo... I na dětské hřiště jsme nosili místo lopatiček a bábovek krabičku kříd.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|