| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dejme dětem šanci

 Celkem 30 názorů.
 Jája 
  • 

Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 11:09:22)
V DD jsem pracovala. Myslím, že největší šanci by děti měly, kdybychom nejméně polovinu DD zrušili a děti rozmístili do rodin. Na 1 dítě v DD jde ze státního rozpočtu měsíčně cca 20.000,- Kč. Navíc z jiných rozpočtů čerpá DD finance na opravy a rekonstrukce budovy. Je to hodně nebo málo peněz? Při stejných počtech by musela mít 4-členná rodina měsíční příjem 80.000,- Kč. Nemá, disponuje s podstatně menšími zdroji, navíc bydlení si pořizuje za své. Máme v blízkosti DD. Na 50 dětí tu pracuje 33 pracovníků na plný úvazek. Děti opustí DD v 18 letech, neumí si uvařit, je tam přece kuchařka, neumí si vyprat, v DD byla švadlena+pradlena v jedné osobě, neumí hospodařit ani se o sebe postarat. Na cestu dostanou 10.000,- Kč. Jak z toho přežijí déle než měsíc?
Vážení, dejme dítka do rodin, dejme na ně POLOVINU toho, co na ně stát dává dneska a požadujme jednoduchou účetní knihu se zápisy o výdajích. Vsadím boty na to, že rodina dítko vychová lépe a ještě mu do počátku samostatného života něco naspoří, ne jen nějakých usmolených 10.000,- Kč, které dostává dítko na cestu z DD, kromě svého oblečení. Minimálně ho naučí domácím pracem, základům hospodaření a strategii přežití ve společnosti.
A ještě poznámku, za kterou mne můžete kamenovat: pracovala jsem v DD ještě za komunistů a poté za kapitalistů. Za komunistů jsme se snažili, aby se děcka dostala jako učni do podniků, které měly internáty a svobodárny. Děcka mohla bydlet na internátech, vyučila se řemeslu a po vyučení bydlela na svobodárnách. Řada z nich se zařadila do normálního života, vdala/oženila se a měli normální rodiny. Vymoženosti jako svobodárny jsme zrušili, děcka kopneme do zadku. Ještě že začaly vznikat různé domy na půli cesty a podobné instituce, jinak děcka končila pod mostem nebo v horším případě v původních nefunkčních rodinách. Pácháme různé pdpoůrné programy, stojí to hodně peněz, ale starý a vcelku funkční systém jsme holt museli v zájmu "budování blahobytného kapitalismu" zrušit. Nechci rejpat, podle mne byl lepší, dal možnost dětem, rozvedeným, osobám po výkonu trestu a dalším. Dnešní sociální systém jim těch možností dává podstatně méně.
 myš 
  • 

Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 11:15:33)
Taky si myslím, že dětské domovy plné hraček nejsou to pravé ořechové. Souhlasím s tím dát většinu dětí do rodin. Vidět vzor toho, jak funguje běžná rodina a mít možnost se o sebe v rámci rodiny starat sám, dá dítěti do života víc, než všelijaké akce pro děti z dětských domovů.
V jiných zemích to tak nějak funguje, tak proč ne u nás. ALe jak už jsem někde o tomto problému četla, tak kapři si sami rybník nevypustí a proti budou především všichni ti, co v DD pracují.
 Pawlla 


Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 11:27:22)
No já myslím,že všichni souhlasí s tím,že ty děti by měly být v rodinách,ale bohužel všechny děti umístitelné nejsou.Ano,miminko,bílé barvy,bez zdravotních problémů si někdo vezme hned,ale bude stejný zájem i o romské děti?Nebo děti se zdravotním postižením,děti narkomanů?
 Gajka + 2 


Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 11:34:17)
Asi záleží od lokality a konkrétních dětí, ale myslím, že řada z nich, která nyní v domovech jsou je za stávajících podmínek neumístitelná, a to zejména z rasovýc či zdravotních problémů. Na druhou stranu by část z nich určitě mohla docházet na častější hostitelskou péči či jiné formy pobytů v rodinách, pokud by to bylo nějak finančně podchycené.
 kosatka2 


Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 12:02:53)
A dál to jsou děti, které nejsou "právně volné", tj. své rodiče mají, ti však např. sedí ve vězení, nebo nedovedou zajistit základní věci (např. povinnou školní docházku dítěte). tyto děti rodiče mají, vídají se s nimi o prázdninách a někdy i o víkendech. tady by zase byla potřeba terénní práce v rodinách, aby dítě z rodiny nebylo nutné odebrat...
 Jája 
  • 

Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 12:53:57)
Nepleťte si pěstounskou péči s adopcí. Do rodiny a do pěstounské péče může jít dítě jakékoli, do adopce jen to, co je "právně volné".
My měli v DD cca 60 dětí, z toho bylo sirotek jen jedno a jeden hoch měl tátu v base, matku neznámo kde. Takže u 58 dětí selhala terénní sociální práce, protože řada těch dětí by v DD nemusela vůbec být, kdyby se ovšem s rodinami pracovalo.

Žalostné je ovšem sociální zabezečení pěstouna. On sice dostává odměnu, ale pokud vychovává více dětí a zůstane proto doma, má potom doslova žalostný důchod. A to státu vychoval daňové poplatníky a ušetřil neskutečné množství peněz.
 anexa 


Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 12:16:02)
myslím, že kdyby byly profesionální pěstounské rodiny, mohly by být umístitelné i děti, které do adopce jít nemůžou. Máme blízko DD, výchovu kterou mám možnost vidět se výchovou ani nedá nazvat. V zimě, teplota hluboko pod bodem mrazu, starší děcka lítají venku pouze v triku, řvou po nich z okna, výchovně sebrali před pár lety jednomu chlapečkovi mikulášskou nadílku se slovy, ty jsi zlobil, rozdělíš se s ostatníma a vysypali jeho sáček do misky, která byla hned prázdná, loni tam přibyli malé děti, ty si buď hrají samy na písku nebo na hřišti, nebo se jim věnují starší děti...
 kreditka 


Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 12:16:11)
~R^ Taky by to chtělo aby děti mohli do rodin co nejdříve a ne že se čeká bůhvíjak dlouho jestli se náhodou bio rodiče nezačnou o dítě zajímat
 1.3Magráta13 


Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 14:49:20)
Myslím si, že větší smysl má podporovat institut profesionálních pěstounů. Tak aby klesl počet dětí v dd, aby děti ihned odcházeli k pěstounům do rodin, aby tyto pěstounské rodiny byly adekvátně finančně ohodnoceny.
Pak dle mého názoru ubydou i problémy se zapojením dětí do dalšího života.
 kreditka 


Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 19:15:20)
Bohužel v našem absurdistánu mám obavu že by byla pravidla nastavená tak, že by se toho chytli někteří lidé kteří by to nemysleli s dětmi dobře a šlo jim jen o prachy ~o~ V každým případě jsou ale profi pěstouni dobrým nápadem ~R^
 mil007 


Re: Pracovala jsem tam 

(21.4.2011 21:58:22)
V každé profesi se můžou vyskytnout/a vyskytují/lidé,kteří nedělají to co mají,a využívají systému.Tohle bych jako argument nebrala.Profesionální pěstouni jsou určitě řešení a měli by je pořádně zaplatit,protože by ty peníze byly stejně potažmo pro děti a pro ty pěstouny naprosto zasloužené.
 Vera,4děti 
  • 

Re: Pracovala jsem tam 

(22.4.2011 9:34:51)
S tím souhlasím.A dobrá odměna je rozhodující.Když by profesionální pěstoun bral 50000,-,tak by jednou za čas jel na dovolenou,aby se zregeneroval.Dnešní pěstouni pokud neumějí vyžebrat peníze z různých nadací doslova živoří.Buzerace typu vše padesátkrát dokládat -úředník je přesvědčen,že to ten socan-pěstoun vzdá a nebude chtít vůbec nic.Pěstoun je totiž vlastně rodič.A osobně neznám pěstouny,kteří by bohatli na úkor dětí.Spíše naopak.Dětem dají vše a sami chodí často v děravých botách.Hlavně,že naše vláda si mastí kapsy.A mimochodem osobně jsem se setkala jak pracovníci dětského domova děti okrádali(menší porce jídla,oblečení kupované v seconhand,ale domů se neslo nové).
 sarmyn 
  • 

Re: Pracovala jsem tam 

(22.4.2011 9:25:10)
Já znám paní, která pracuje v DD už 34 let. Rozhodně by s tebou ve spoustě věcí souhlasila, ale vyprat a uvařit umí. Jednou týdně děti v rámci jejich "rodiny" vaří úplně samy a s pračkou se taky poprat umí. Asi nebude DD jako DD:-)
 Alča 
  • 

Re: Pracovala jsem tam 

(22.4.2011 10:26:47)
Jednou týdně? No, to se toho ty děti naučí. A myjí taky okna, uklízejí, zašívají oblečení, žehlí, malujou byt? Práce v domácnosti se přece musí dělat DENNĚ, ne že si na ni budou jednou za týden hrát. To nestačí, stejně tak to nestačí pro naučení se hospodaření. tedy že si občas musím něco odřeknout, abych si mohl koupit jiné dražší, třeba mobil, počítač. Tak tomu se děti nenaučí vůbec.
 sarmyn 
  • 

Re: Pracovala jsem tam 

(22.4.2011 12:01:15)
Ono to není tak jednoduchý, to by si na ně mohli stěžovat rodiče těch dětí, kdyby si dítě nedej bože postesklo, že si dneska muselo..já nevím co udělat. A ještě to ti zářní rodičové řeší přes sociálku a tudíž to šetří policie a tu platíme my a už vůbec nemluvím o tom, že by se mohla věnovat něčemu potřebnějšímu. Ano i takové paradoxy jsou. Nebo se poperou dva kluci a policie šetří udání matky, která v opilosti udělá scénu, jak špatně se stát stará o jejích 3, 4, 5, dětí....v děcáku.
Zrovna vyprat není tak děsný, pere pračka, suší sušička a můj syn ji letos pustil jednou a možná poprvé v životě, když jsem mu ujela na měsíc pryč:-)Já se nikoho nezastávám, ale člověk musí malinko vidět pod pokličku a teprve pak může být objektivní.. A já si myslím, že pod pokličku nevidím, jen jsem komentovala několik konkrétních věcí, ke kterým mám co říct...
Pokud ty uklízíš, vaříš a myješ okna každý den, tak klobouk dolů, já to tedy denně nedělám, ani jedno.
Mimochodem, ty děti si musí po sobě uklízet, myslím, že mají v rámci rodiny, kde jich je tuším 6, docela slušný řád. Neznám to konkrétně, jen co jsem slyšela, ale kéž by to tak fungovalo u nás doma...:-)
 Alča 
  • 

Re: Pracovala jsem tam 

(22.4.2011 13:46:54)
Já taky nemeju okna každý den, ale děti v dětském domově je nemyly nikdy v životě a ani neviděly, že by je kdo myl. Tam je totiž uklízečka, která uklízí, když jsou děti ve škole. Stejně tak se pralo prádlo, zašívalo, vařilo. Děcka přišla k hotovému. Ráno, v poledne sedla ke stolům, nadlábla se a šla. NIKDO neřešil, že se jídlo musí koupit, že se na něj musí nejdřív vydělat, že je třeba zaplatit nájem, elektřinu, vodu, koupit boty nebo bundu na zimu. V DD to měli jaxi automaticky a ještě měli kecy, že to třeba není hezké, moderní a kdesi cosi. Bohužel to neřešil ani v 18 letech a pak se sakra divil, když ráno nebyla snídaně, v poledne oběd a v zimě zima. A to je přesně ten rozdíl, o kterém mluvím. Ano, děcka se s některými sítuacemi potkala. Tak třeba asi před třemi roky běžel velký projekt, o kterém se dost mluvilo. Bylo to i finančním vzdělávání dětí z dětského domova. Jak myslíš, že to proběhlo? Děcka absolvovala asi dvouhodinovou přednášku, něco si poslechly, zahrály si hru s lektorem. Tím to bylo odbyto a děcka byla po dospění poslána do pryč, protože byla dospělá a dokonce ještě vyškolená v zacházení s penězi. Teoreticky možná cosi věděli, jinak věděli naprosto kulový a měli problémy.
PS: v DD jsem pracovala asi 20 let, vím o čem píšu.
 Martina, 1 dítě 
  • 

Re: Pracovala jsem tam 

(25.4.2011 13:22:19)
Já jsem v domově nepracovala, já jsem tam vyrůstala. A umím vyprat, vyžehlit, i umýt okna, umím nakupovat, vařit, vařit, dálkově jsem si dodělala další studium, starám se o domek, dítě...Spoustu věcí je jinak než si mnoho lidí představuje, ale ani peníze hodně nenapraví. Já jsem taky neměla kam jít a dva roky po odchodu byla asi nejtěžší doba, bydlela jsem po pronájmech, ubytovnách, ale byla jsem schopná si najít hned práci a bojovat, domov jsem neměla ještě 12 let bohužel. Strašně záleží na tom, jaký start dítě z domova - spíš dospělý má, ale mě nejvíc pomohlo, že jsem měla pár dobrých přátel a nebyla jsem na to sama, to bylo k nezaplacení
 arlette 


souhalsím 

(23.4.2011 20:40:08)
nezbývá mi nic jiného než s Vámi souhlasit! Moje maminka v DD pracuje 35 let a i já jsem měla možnost tam pracovat jako brigádnice.
Když jsem nastoupila, Bylo mi dětí tak strašně líto! Osud s nimi opravdu nehezky naložil a z některých příběhů bych brečela jak želva. ALE!
Dětem se cpe horem spodem, bez zásluh, všechno dostanou na zlatém podnosu, neznají tak hodnotu peněz, nic neumí,nic se nenaučí. A proč? protože nemusí! Když nechce uklízet, nemusí, teta ho nesmí do ničeho nutit. A když nutí, tak si nepřejte slyšet ty tituly, které se jí dostane! Děti si tu vykuřují naprosto bez skrývání na dvoře .... Co je platno, že žijou v rodinných skupinkách, které se mají podobat rodině, resp. životu v rodině?
Dokud se nezmění systém, jakým se DD u nás vedou, z drtivé většiny dětí, které z DD vyjdou budou jen další "vyžírky státu"
Je to kruté, ale je to tak!
A to, že náklady na dítě jsou vysoké, to je pravda a též zasávám názor, že v rodinách by jim bylo líp. Jen já osobně jako např. pěstoun bych měla velké obavy z toho, že jednou i moji výchovu přebijí geny ...
 Jája 
  • 

Odkaz na článek 

(21.4.2011 16:59:26)
Dávám jsem odkaz na zajímavý článek. Myslím, že k němu není co dodat:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-pestounska-pece-v-cr-pohledem-pestouna-fwn-/p_spolecnost.asp?c=A080512_103150_p_spolecnost_wag
 Eržika. 


Raději bych podpořila neziskovky zabývající se sanací rodiny... 

(22.4.2011 14:04:05)
tj. v rodinách kde hrozí odebrání dětí provádějí pravidelnou terénní práci.
V týmu s právníkem, sociálním pracovníkem, psychologem, speciálném pedagogem, dobrovolníky. Nácvikem situací, spoluprácí se školou, lékaři atd.

Momentálně tato činnost v podání úřední sociálky je zvětšiny pouze represivní, nikoliv podpůrná.
 Prostě Anna 


Článek 

(22.4.2011 15:46:28)
Přečetla jsem článek, který by na mě opravdu hodně obecný. Také jsem překlidkla na www stránky, ale pocit mám pořád stejný. Prstě nic konkrétního. Uvítala bych odezvu třeba alespoň zde v diskuzi.

Mimochodem - koukl jste někdo na www stránku sdružení a máte zkušenosti s body 4. a 5. ?
4. Mám zájem pomoci konkrétnímu dítěti jinou formou
5. Mám zájem o písemný kontakt s dítětem
 Prostě Anna 


Re: Článek 

(22.4.2011 15:50:29)
Našla jsem zde zmínku o projektu NAJDI SI MĚ. Ale to je vše. Iniciativně jsem se snažila vygooglit, ale nic nic..
 Michaela Chovancová 
  • 

Re: Článek 

(23.4.2011 22:18:47)
Milá prostě Anno,
před uvedením našich projektů do provozu jsme si zjišťovaly (jsme samé ženy)potřeby dětských domovů
a konfrontovaly jsme je s našimi představami.
Doprovod dětí na kroužky, dny otevřených dveří apod. zejména v dětských domovech, které leží v odlehlejších
místech byl zrovna jednou z velmi požadovaných služeb. Pracovníci dětských domovů nemohou jednotlivé děti z logických důvodů
na kroužky doprovázet a výsledek je, že se jich děti nemohou účastnit.
Zároveň jsme si dělali dotazníkové šetření, abychom zjistily zájem veřejnosti o naši činnost. V jeho rámci nás kontaktovali
jednotlivci, kteří nabízeli různé formy pomoci, které nás ani nenapadly... proto jsme nechaly možnost nabídnout jakoukoliv formu pomoci.
Co se týká písemného kontaktu s dítětem, primárně byl zamýšlen jako součást finanční podpory dítěte (jako při tzv. adopci na dálku), aby
měl dárce možnost vědět komu pomáhá a dítě možnost pochopit, proč mu někdo pomáhá. Ale právě ve zmíněném dotazníkovém šetření se ukázalo,
že plno lidí nemá finanční možnosti dítě podpořit, ale mělo by zájem o písemný kontakt s dítětem, který by mohl v budoucnu přerůst v kontakt
osobní. Samozřejmě by musel být zájem i ze strany dítěte.
Michaela Chovancová
 Michaela Chovancová 
  • 

Reakce autorky článku 

(23.4.2011 22:03:29)
Po přečtení reakcí na článek našeho sdružení mi nedá se k nim nevyjádřit.
S kolegyní jsme se rok poměrně intenzivně zajímaly o danou tématiku, zjišťovaly situaci a potřeby jednotlivých stran, než jsme se odhodlaly občanské sdružení založit. Hovořily jsme s pracovníky dětských domovů, neziskových organizací zabývajících se danou tématikou, sociálními pracovnicemi
i mladými lidmi, kteří dětskými domovy prošli .
Musím říct, že čím víc o celkové situaci dětí z dětských domovů víme, tím se zdá komplikovanější a problematičtější. Právě proto jsme si daly jako jeden z cílů zvýšit informovanost veřejnosti.
Všechny z nás souhlasíme s tím, že by samozřejmě bylo nejlepší, kdyby děti mohly vyrůstat v rodinách, ale bohužel nelze děti vzít a do nějaké rodiny „přidělit“. Terénní práce s rodinou by v mnoha případech zabránila odebrání dítěte, ale bohužel v současné době takto nefunguje.
Mimo to jsou i rodiny takové, kde sanace není možná. Situace se výrazně nezlepší ani po zavedení profesionálních pěstounských rodin, alespoň ne ihned. Ty rodiny nespadnou z nebe, nebude jich dostatek, musí se proškolit a pak je nutné i pěstounským rodinám nabídnout doprovázení.
V dětských domovech je poměrně velké procento dětí vrácených z pěstounských rodin a to i opakovaně. Většina dětí je ve větší či menší míře poznamenána ústavní deprivací, jejich reakce a chování nemusí vždy naplnit očekávání pěstounů a pokud není k dispozici nikdo, kdo poradí a pomůže, dítě skončí zpátky v dětském domově.
Hodně dětí je alespoň v občasném styku se svojí biologickou rodinou, to může případný vztah k pěstounům významně ovlivnit, mnohé z nich se dostaly do domova až ve vyšším věku a prakticky už nemají šanci se dostat do pěstounských rodin. Každý příběh je jiný a veselých jich moc není…
To, do jaké míry se děti v jednotlivých dětských domovech zapojují či nezapojují do běžných domácích prací se liší, ale není to nic, co mohou ovlivnit ty děti! Je to o lidech, kteří v domovech pracují . Divím se Alčo, když jste v domově pracovala a tolik Vás rozčilovalo, že děti nic nedělají, že jste je sama v tomto ohledu nezapojila a nepoučila? Ve všech dětských domovech, které jsme navštívily si děti na rodinkách uklízí sami, uklízečka uklízí pouze společné prostory.
Že je provoz dětských domovů finančně náročná záležitost, o tom není pochyb. Ale ty děti o tomhle nerozhodují a nemohou na tom nic změnit. Nehledě na to, že většina z těch peněz padne na mzdy a provozní náklady a ne na děti samotné.
Vycházíme ze stávající situace, která se jen tak nezmění. Nechceme se upínat k ideálům, ale chceme pomoci dětem a mladým lidem, kteří v současné době v dětských domovech žijí a budou je opouštět.
Bohužel, některé děti jsou už natolik poznamenané tím z jakého prostředí přišly a čím vším si prošly, že mají výrazné poruchy chování, které se v jejich věku již s největší pravděpodobností nezmění. Snažíme se ve spolupráci s dětskými domovy vybrat do našich projektů děti, kterým nabízená pomoc může změnit život.
A těch je stále ještě hodně!

Naši činnost provozujeme do této doby na bázi dobrovolnictví.
Náš článek a odkaz na webové stránky na serveru Rodina je podporou jeho provozovatele, za což mu touto cestou děkujeme!
Michaela Chovancová
za DEJME DĚTEM ŠANCI o.s.

 maja 
  • 

Re: Reakce autorky článku 

(25.4.2011 16:27:21)
Paní CHovancová, souhlasím s Vámi, že je to celé velmi komplikované:
" všechny děti do rodin"..... tohle je moc hezké předsevzetí, ale... kolik z rodin z běžné populace by si takové dítě domů vzalo? A kolik z Vás již má doma děti z DD....Jako máma od tří adoptovaných dětí, z bohatou "kamarádskou" základnou mezi PP a ado rodinami mohu otevřeně říci : náhradní rodičovství není pro každého. I děti malinké , které přijdou do rodin mohou časem vyrůst ve velmi velmi problémové jedince, natož pak děti velké ( větší ).....takže heslo "všechny děti do rodin" a "zaplaťte to a on si ty děti někdo vezme" ...to jsou prostě utopie ...možná ano, možná si je někdo na základě peněz vezme, ale pokud nastanou problémy , tak 90 % z těch lidí "zaplaťte to " děti pošle zpátky do DD. Ono se nejedná o běžné problémy z dětmi, které máte s bio dětmi nebo mají vaši přátelé s bio dětmi. Jedná se o mnohem, mnohem horší problémy , tzv. vyšší level a pokud byste PP dělali pro peníze tak příjdete na to, že Vám to za ty prachy prostě nestojí. PP a adopce se MUSÍ dělat z jiných důvodů než jsou peníze, protože občas musíte vydržet to, by nevydrželo 100 jiných rodičů v okolí a co si ani ti jiní rodiče neumí představit. Obzvášť pokud do rodiny přijmete děti starší, ale malé také "umí"...deprivace, postižení alkoholem, drogama , jiná etnika a jejich temperamentová a jiná specifika... je to opravdu velmi složité a rozhodnout šmahem všechny děti do rodin to mi opravdu nepřijde rozumné, protože ony ty děti by také mohly putovat od pěstounů k pěstounům, od pěstounů zpět do DD a podobně proto, že je prostě pěstouni nezvládnou. A to ne že by pěstouni nebyli standartní normální vychovatelé, kteří nezvládnou standartní klasickou výchovu standartních běžných dětí. Můžete vychovat 10 vlastních dětí a jedno přijaté s Vámi tak zacvičí, že se nestačíte divit a nakonec jeho výchovu třeba i vzdáte ( po letech úsilí) .... A u takových dětí si myslím, že je hlavně pro ty děti samotné lepší, aby vyrůstaly v jednom DD , měly jednu základnu a pocit že někam patří, než aby tento pocit vůbec neměly a putovaly se tam.
Aby nedošlo k omylu, proti PP a adopcím nemám opravdu nic, fandím náhradnímu rodičovství, vždyť sama jsem náhradní matka...ale houfně rozdávat děti do rodin ( kde je vzít a nekrást :) ) , myslet si že pro peníze to lidi udělají a vše bude ok , to je fakt nesmysl. A dětem by tento způsob mohl uškodit...ještě na konec, jasně , že existují i bezroblémové nebo normálně problémové "náhradní děti" , ale je jich jak šafránu.
 Pawlla 


Re: Reakce autorky článku 

(25.4.2011 18:07:59)
No určitě bych se nechtěla dočkat toho,aby si lidé brali děti z DD pro peníze.~a~Do rodin ano,ale ne za každou cenu.
 Kaťula a JiLiBe 


Re: Reakce autorky článku 

(26.4.2011 10:17:03)
Vše, co tu bylo řečeno je pravda. Jen se divím, že ještě nikdo nenaťukl druhou stránku věci. A to doslova byrokratický a psychologický teror ze strany úředníků, pokud si někdo dovolí chtít pomoci těmto dětem. Třeba jen vzít si je občas na sobotu na výlet...
Papírování? Budiž! Psychologický posudek? Ano, ani já bych nepůjčila své děti jen tak někomu z ulice. Ale to martyrium, které musí člověk podstoupit? Inkvizice by byla hrdá! Člověk z takových "pohovorů" odchází s pocitem méněcennosti a vlastní špatnosti a zkaženosti. S pocitem, že není hoden vůbec se dál množit, natožpak se starat o jiné.
Proto hluboce obdivuji ty, kdož to zvládli a stali se "náhradními rodiči" (ať už ado nebo pp) nebo jen víkendovými tetami a strýci. Mají obrovskou duševní sílu. Musí bojovat na více frontách: s vrozenou i získanou "povahou" dítěte, se stíny zidealizovaných rodičů a v první řadě se šimlem, který má tyto děti jako rukojmí a přece ví všechno nejlíp...
 Anna 
  • 

Re: Reakce autorky článku 

(25.4.2011 20:34:18)
V mnohém s Vámi souhlasím. Já sama bych si dítě z DD nevzala.
Jen bych ráda doplnila zkušenosti z USA, kde v podstatě existuje systém "pěstounství za peníze". Bohužel ani tato cesta není žádná výhra, z důvodů, které uvádíte. Děti sice jsou v rodině, ale každou chvíli v jiné (zpravidla se prý jedná o 2 roky). Což na mě působí tak, že sotva si dítě v nějaké rodině zvykne, už se stěhuje do nové. Těžko říct, jestli by pak nebylo lepší prostředí DD, které by bylo stabilní. Nevím. Úplně nejlepší a utopické řešení by bylo, aby každé dítě bylo chtěné a rodiče zodpovědní a schopní se o něj postarat.
 jandyk+Jiřík04/06+Káťa 11/08 


Re: Reakce autorky článku 

(26.4.2011 11:14:04)
Ahoj,

byli jsme asi před 14 ti dni na dovolené na horách. Byl tam s náma detský domov. Vživotě jsem neviděla tolik milých dětí pohromadě. Překvapilo mě, jak málo romských dětí tam bylo. Byli asi jen tři z dvaceti.
Bylo jim kolem tří let.
U nás je největší problém prý to, že stačí jednou za čas poslat dítěti pohlet, nebo ho navštívit a dítě prostě nikdy není právně volné. Tohle by se mělo změmit!!!!!!!!
 maja 
  • 

Re: Reakce autorky článku 

(26.4.2011 21:40:34)
a to je právě ono...na to, aby děti šly do PP není potřeba , aby byly právně volné . Na adopci ano, tam to jinak nejde, ale u PP ne. Tam zůstává rozum stát, že i na PP se u nás čeká několik let ( rozumněj žadatelé, kteří mají zájem o PP , projdou testy a jsou schválení čekají i několik let na dítě ...a většinou žadatelé o PP mají již vlstní děti a souhlasí i s tím, že přijmou děti s problémy ) . To je ta tragédie. A v čem je problém ? Například v tom, že ředitelé DD, potažmo sociální pracovnice , tyto děti vůbec k PP nenabízejí . Hodné, majoritního etnika , šikovné děti se i v DD lépe vychovájí, než děti problémové. Takže spíše se nabízejí děti s problémy a ty hodné zůstávají buď na pořád nebo dokud nějaká organizace na ně nepříjde a nenabídne je...já vím, je to děs , ale bohužel....
No a pak je tady druhá věc...u starších dětí ( děti školního věku) se bere ohled na jejich názor, na názor na to jestli chtějí jít do rodiny nebo ne. A nekteré dítě do rodiny nechce, protože by si výrazně pohoršilo po materiální stránce ...moře, hory, oblečení , věci ( počítače, Psp, kolo, vyšší kapesné a spol)...v mnohých PP rodinách na takové věci dojde občas, v DD na hory každý rok, na moře taky, výlety, sponzoři zakoupí kdejaké vybavení atd ...a taky by doma děti vyfasovaly domácí práce :) , oblečení by možná bylo ze sekáče .... také v tom hraje roli to, že děti jsou v domově zvyklé a nechtějí opustit jediný domov co mají a ty starší třeba nechtějí do rodiny i proto, že by je přece máma potom už nenašla ( to , že je leckdy máma ani nechce najít je věc jiná ) ...je mi známa situace, kdy děti byly již do rodiny přiděleny , ale odmítli o prázdninách do rodiny odejít, protože by přišly o moře a podobné záležitosti.
Je to holt celé soubor problémů a situací , které si normální smrtelník ani neuvědomí a ani ve snu by ho nenapadly. Všichni žijeme v přesvědčení, že rodina je to nejvíc, co může dítě potkat, že každé dítě z DD touží se do nějaké rodiny dostat a štěstím zešílí, když je mu rodina vybrána .... ale ouha , v životě to není jako ve filmu :)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.