| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Kyberšikana bolí stejně jako každá jiná

 Celkem 24 názorů.
 Iris2020 


A co konkrétní příklady správného řešení 

(30.11.2010 9:40:01)

článek je o tom, že pan spoluuautor je skvělým odborníkem, ale mě by spíš zajímaly konkrétní příklady správných postupů, jak se lze zachovat v krizových situacích. NApř.
Když paní učitelka v MŠ řekne dětem, že o tom, co se děje ve školce se doma nemá mluvit.
Když spolužák opakovaně napadne spolužáka.
Když si nadřízený přivlastňuje výsledky práce podřízených.
Když vám někdo opakovaně posílá nevhodné sms/e-maily....

Že je nejlepší řešit problém hned v počátku, to by došlo i velkému procentu neodborníků.
 Míša 
  • 

Re: A co konkrétní příklady správného řešení 

(30.11.2010 10:58:22)
Ahoj, řešení je velmi komplexní. Přečti si knížku, je to dobrá investice - a to bez přehánění.
 Xantipa. 


Co mě v článku nejvíc zaujalo 

(30.11.2010 10:01:20)
A týká se to všech typů šikany - šikanou totiž může být postižen každý.
A až si to každý uvědomí, nebo alespoň většina, tak proti šikaně bude možné lépe bojovat.
Bohužel ještě dnes si většina myslí, že jim se to přece stát nemůže.
 Winky 
  • 

Re: Co mě v článku nejvíc zaujalo 

(30.11.2010 10:57:56)
teda jak nemám rád "plané děšení", tak z tohohle se mi udělala husina právě proto jak píšeš - stát se to může komukoliv, že se znelíbí nějakému ubožákovi, který se mu pak bude mstít :-( Uff....

Ale přiznám se, že jsem taky čekala nějaký konkrétnější nástin té nové metodiky
 Xantipa. 


Re: Co mě v článku nejvíc zaujalo 

(30.11.2010 11:48:37)
Já myslím, že téma šikany je natolik obsáhlé a složité, že jakýkoli nástin bez té omáčky okolo by se dal chybně vyložit.
Každopádně na základě tohoto článku si každý umí představit problém, pochopí, že zavíráním očí se nic nevyřeší a kdo má zájem, může si kupř. vyhledat knihy, o kterých je tam zmínka.
A ten, kdo se s šikanou setká zjistí, že jsou místa, kam se může obrátit. A to je hodně zásadní zjištění, neboť já kdysi nevěděla, kam jít, kde se zeptat, apod.
O šikaně se mluvilo, ale jen v obecné rovině a víc nic. Jinak se téměř všichni tvářili, že o tom slyšeli, ale to se přece děje někde jinde, daleko, nejlépe v cizině.~Rv
 Jája 
  • 

A jak se bránit šikaně v práci? 

(30.11.2010 10:40:22)
A jak se bránit šikaně v práci? Tím, že odejdu a jinou neseženu? Nebo čekat, až se zhroutím, skončím ve špitále, na který pak nebudu mít prostředky a dopadne to jako v předchozím bodě?
 Míša 
  • 

odkaz 

(30.11.2010 11:02:36)
http://www.sikana.cz/ Šikana v práci je tzv. mobbing. Mrkni. Doporučuji.
 Ines 
  • 

Kecy x realita 

(30.11.2010 11:09:29)
Tak zrovna včera nám na třídních schůzkách líčili, jak se snaží, že šikana se může vyskytnout a taky vyskytla a jak s ní zatočili... Pěkné.
A pak slyším od jednoho tatínka, že jeho trochu problémová holčička byla učitelkama jednou označena za agresora a už se to s ní vezlo - konflikt mezi dětma a pokaždé byla viník ona, občas byla zrovna na wc a zase to prý byla ona, jel do školy, že někoho kousla a sice ho doopravdy kousla, ale on si začal a tloukl ji a ona ho v sebeobraně rafla. A učitelky nic - Natála je vždycky viník. Takže pěkné kecy a když se vyskytne problém tak rychlé prefabrikované řešení...
 Jája 
  • 

Re: Kecy x realita 

(30.11.2010 12:46:16)
To jsem měla jednou ve škole taky: děcka nesměla sahat do akvárka, a už vůbec ne neumytýma rukama, páč rybičky na to byly citlivé. Přišel tam boreček z jiné třídy, ruce do akvárka po ramena a chytal rybičky. Moji kluci mu to ručně vysvětlili a dostali poznámky s pozvánkou rodičů do školy. Když jsem pak přišla já (začínala jsem později), kluci už na mne čekali a všechno mi vylíčili. Když jsem si to prověřila, poznámka byla zrušena, kluci dostali pochvalu a boreček byl pokárán, že to se fakt nedělá, s tím, že řpíště to bude poznámka. Já jsem tehdy ocenila, že učitelka, která poznámku napsala, se za to klukům omluvila, protože to nevěděla. Ona netušila, proč toho jejího hocha mlátí (i když věděla, že to je kluk s problémovým chováním). Fakt je, že se to po škole rozneslo a nás dvě děcka poslouchala na slovo. Byly jsme tam za férové a spravedlivé kantorky a neměly jsme s děckama problémy.
 Pawlla 


Re: Kecy x realita 

(30.11.2010 13:17:05)
Jájo a za to,že ho mlátili si jako trest nezasloužili?Chápu,že měli důvod,ale trest měl dostat chlapec,který dával přes zákaz ruce do akvaria i ti kluci,kteří ho mlátili,protože tak se to neřeší,nebo já aspoň to děti neučím.~a~
 Babsi+2 


Re: Kecy x realita 

(30.11.2010 15:56:23)
Nejspíš ho zkoušeli varovat a on neposlechl. V tom případě si asi těch pár facek zasloužil. Já bych to jako matka udělala stejně.
 Binturongg 


Re: Kecy x realita 

(30.11.2010 16:06:10)
Babsi - ano, možná, pokud by si to kluci vyřídili mezi sebou a na férovku.

Tady se do toho zamotali dospělí a chlapečkům paní učitelky + ostatním dali jasnou informaci:
KDYŽ MLÁTÍ DVA JEDNOHO, JE TO V POŘÁDKU, POKUD SI TO DOTYČNÝ ZASLOUŽÍ... ~d~
 Jája 
  • 

Re: Kecy x realita 

(30.11.2010 17:02:00)
No, on to ten pokušitel nejspíš věděl, jenže nikdo dospělý prostě nebyl nablízku, tak co by si prackama trochu nepohonil rybičky, že? Navíc moji kluci ho nezbili, jen mu vysvětlili, že tohle se fakt nedělá. Ani jeden z nich nebyl rváč, byli to fajn kluci, měli jen jednu vadu, a to duševní nedostatečnost (IQ na hranici vzdělavatelnosti, proto chodili do tzv. pomocné školy). Ale pracovat se s nima dalo, pokud jste teda po nich nechtěli číst nebo psát, to se teda nenaučili a Pánbůh jim na to schopnosti nedal. Ale vzít je k práci, kde nemuseli číst návody, vysvětlit co a jak, a kluci makali, kolikrát odvedli lepší práci než ti ostatní s podstatně vyšším IQ.
 Pawlla 


Re: Kecy x realita 

(30.11.2010 17:06:53)
Nechci slovíčkařit,ale v prvním příspěvku píšeš,že ho zmlátili a teď zas,že ho nezbili...
 Jája 
  • 

Re: Kecy x realita 

(1.12.2010 8:06:13)
Pár mu jich šťouchli, Ono to zvenčí vypadalo spíš jako klukovské pošťuchování.
 Jája 
  • 

Re: Kecy x realita 

(1.12.2010 14:52:24)
Ještě dodatek:
nepíšu, že ho zmlátili, píšu, že mu to "ručně vysvětlili". Prostě trvali na dodržování stanovených pravidel. Když to nešlo jinak, bylo to holt ručně. Prostě voda v akvárku u rybiček, které jsme tam měly, se nemytýma rukama kontaminovala potem a špínou. Ty rybičky by to stálo život. V jiném akvárku jsme tam měli i vodní želvičku. taky se na ni nesmělo šmatat neumytýma rukama. Bo tu má někdo problémy s dodržováním nastavených pravidel? Na jednu stranu tu plácáte, že děcka mají mít stanovená jasná pravidla, na druhou stranu plácáte, že porušení stanovených pravidel je vlastně normální, protože ten, kdo je porušuje, je vlastně chudák, který je ostatními šikanován atd.
 Pawlla 


Re: Kecy x realita 

(1.12.2010 16:28:29)
Jájo,diskuse,kde si vymýšlíš co nebylo napsané je zbytečná.Nikdo nepsal,že porušování pravidel je normální,naopak já jsem psala,že chlapec měl být potrestán,akorát ten trest měl přijít od dospělých(učitelů nebo vychovatelů).Ono vůbec tady na Rodině je těžká diskuse,pokaždé když se člověk snaží říct,že něco nebylo správné,je obviněn ze stranění agresorům nebo výtržníkm.Přitom většina lidí se jen snaží najít cestu,jak zamezit JAKÉMUKOLIV násilí.Jestli to dělá Pepa nebo Honza.
 Pawlla 


Re: Kecy x realita 

(1.12.2010 16:32:56)
"Ona netušila, proč toho jejího hocha mlátí"

Tvoje slova...~d~
 Jája 
  • 

Re: Kecy x realita 

(2.12.2010 9:54:51)
Já žasnu, jak se zastáváš toho, kdo porušuje daná pravidla. To se pak nedivím, jak to v naší společnosti vypadá.
Ano, kluci zasáhli. Chránili nejen pravidla, ale i výsledek své práce. Pravda, akvárko i rybičky byly moje, ale rybičky byly "přebytek". Ve škole se jim úžasně dařilo a děcka - krom toho, že se o ně ve škole starala, čistila akvárko a učila se péči o ryby - si je nosila domů a referovala, jak se jim daří (ony se nám i v té škole dost množily, ryb jsme měli na rozdávání fakt dost). Na to, že to byla děcka na hranicích vzdělavatelnosti, to byl úctyhodný výkon. Takže měli nechat každého, aby výsledek jejich práce svévolně ničil? Jaký bychom jim ale dali signál? Nesmíš zasahovat sám, to musí jen autorita. Takže až dospějou a uvidí páchání trestného činu, nesmí zasáhnout sami, to musí jen autorita. Pokud nepřijde včas, má poškozený smůlu. Zajímavé. Zajímavé bylo to, že kluci mi referovali, že byli poškozeni (poznámkou) neprávem. Pachatel nepravosti si nestěžoval, a to ani tehdy, když byl potrestán až následně, pokáráním i poznámkou. A dokonce si nestěžoval ani na to, že dostal pár lepanců. Pročpak asi? Když podle tebe kluci poškodili jeho lidská a osobnostní práva?
Nezlob se, já jsem to sem hodila jako příklad a dodneška bych na řešení situace nezměnila ani ťuk.
 Binturongg 


Re: Kecy x realita 

(30.11.2010 16:03:49)
Jája - koukám, že od dob východních nájezdníků se u vás v "Mongolsku" moc nezměnilo, co? ~;)

Ty jsi taky učitelka? No tak to potěš koště! ~t~
 Jája 
  • 

Re: Kecy x realita 

(1.12.2010 8:16:50)
Ve školství jsem se nějaký čas vyskytovala, ale už tam nejsem. Já tam dělala práci, kterou nikdo dělat nechtěl. Nejdřív jsem dojížděla do dětského domova, 25 km, ale náklady na dojíždění byly vysoké, znamenalo to mít neustále pojízdné vlastní auto, platit benzín, opravy, povinné ručení atd., což se z mého platu nedalo, to by mi toho na živobytí moc nezbylo a nejen prací živ je člověk.
Pak jsem pracovala v pomocné škole (pro děti na hranici vzdělavatelnosti, co nezvládly ani učivo školy zvláštní). Tam se člověk může snažit, jak chce, a pořád to není vidět. Když se dítko dva roky snaží rozeznat písmena a + m a ještě po dvou letech rozdíl nevidí, je to s celým vzděláním složité. Děcka sice absolvují 8 let povinné školní docházky (oni ji mají kratší, naprosto nesmyslně. Kdyby mohli chodit v rámci nějaké přípravy na povolání do školy aspoň do 20 let, tak by jejich vzdělání smysl mělo. Takhle jsou do 3 let po škole prakticky analfabeti a v drtivé většině končí v ústavech sociální péče. Pro ně by byly vhodné chráněné dílny a chráněné bydlení, ale těch moc není). Já to měla na dobu určitou a tak jsem si před jejím uplynutím našla práci jinde. Do školství jsem se vrátit chtěla, ale ve školství jsou platy podle délky praxe a práce mimo školství se započítává polovinou, takže bych byla těžce bita na platu. Takže mne to dneska už nijak nevzrušuje, prostě dělám něco jiného.
 Binturongg 


Re: Kecy x realita 

(1.12.2010 8:32:36)
Jája - tos měla bezesporu zajímavou práci. Já podobné děti (DD a tehdy ještě zvláštní + pomocné školy)učila cca 7-8let v rámci výpomoci v ozdravovně.
Vídala sem je tedy 3 - 6 týdnů 1-2xx do roka, ale děti se vracely pravidelně, takže jsem mnohé z nich znala léta.

Práce s nimi určitě není jednoduchá, myslím, že můžeš být ráda, žes předešla syndromu vyhoření a stopla to. Za čas by ses k té práci mohla vrátit... ~d~ , mně v tom snad pomůže mateřská... ~;)
 Jája 
  • 

Re: Kecy x realita 

(1.12.2010 11:27:50)
Já se k tomu v současném systému vracet nechci.
V DD byl problém v tom, že děcka se nenaučila nic praktického pro život. Neuměla hospodařit, holky neuměly vařit, zašívat, obsluhovat pračku a další domácí spotřebiče, kluci nezmákli drobné opravy. Na všechno tam někdo byl: údržbář, kuchařky, pradlena a švadlena. Holky 15+ vyšívaly dečky, kluci chodili do ekologického kroužku na procházky přírodou. Podle mne jim to nedalo nic pro život. Taky vpodstatě výhledově končili na ulici, páč po opuštění DD nesehnali bydlení. I kdyby sehnali, neuměli ho vybavit, nevěděli, kde se třeba přihlašuje elektřina a daší věci potřebné pro život.
Já bych byla pro, aby se v DD učili přežít a hospodařit. Proto jsem ráda, že jsem pryč, já bych se na to už nemohla koukat. Kritika nepomáhala, tak jsou blbě nastavené zákony. Když to vidíš uvnitř, je to fakt humus.

Mým snem bylo dělat s děckama aspoň normální nebo trochu vyšší inteligence a rozvíjet je. To se mi bohužel nepodařilo, já měla na starosti jen děcka na hranici vzdělavatelnosti a ještě za blbých pracovních i finančních podmínek.
 martina 
  • 

TAKÉ NÁS TO POTKALO 

(1.12.2010 21:58:11)
Mám 13-letou dceru, která také prošla kyberšikanou, která se dále rozvíjela i v jejich třídě. Také, odmítla se nadála scházet s jednou problémovou spolužačkou, která byla samozřejmě ve třídě in-tvrďák. Jak jinak. No a ta potom pozvolana naváděla nejprve přes net a později i ve třídě spolužáky, že se nesmějí s dcerou bavit. Když nebyla ve škole, tak za dcerou chodili spolužáci, že se s ní nesmějí bavit, jinak se to obrátí proti nim. Protože s dcerou mám velmi dobrý vztah, věděla jsem to a snažila jsem to řešit. Nejprve s rodičema, poté se školou. Nepřeji nikomu zažít to, co jsme museli zažít my jako rodiče , ale hlavně dcera, která byla obětí. Ty urážky, ponižování, samota....aj Přitom právě v této třídě byl stejný problém s chlapcem, který kvůli tomu utekl ze školy a několik dní přespával pod mostem. Bylo to i v TV. A co na to škola? Vše se snažila vmést pod koberec, učitelka nezvládala svou roli, do očí nám řekla, že si za to může dcera sama a že její děti jsou velmi společenské a ji by se to nemohlo stát a jiné velmi zajímavé řeči. Schůzka s ředitelkou škol a vých. poradcem nedopadla o nic lépe, starali se jen, jesli a hlavně kdy dceru přeřadíme do jiné školy. Nikdy se s dcerkou nabavili, nikdo kromě nás ji nevyslechl...........
Dnes je dcera už 3 roku na jiné škole,je vcelku spokojená, ikdyž v ní to zůstalo napořád.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.