| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Zahraniční průzkumy vlivu střídavé péče na děti

 Celkem 337 názorů.
 *Niki* 


Názor. 

(16.2.2010 8:18:29)
Nejsem příznivec střídavé péče a to z mnoha důvodů, uvedených i v článku.
Nelíbí se mi dělat z dětí putovní pohár, naplňující "práva obou rodičů" NA děti.

Věřím, že se zde najdou velký nadšenci tohoto uspořádání, kteří budou bagatelizovat pocity a problémy dětí, mající místo všude a domov nikde.

Prostě mi to nesedí, nicméně věřím, že ve výjimečných případech to může fungovat.
Jako z pohledu dítěte,stále píšu o dětech. Z pohledu rodiče to jistě funguje velmi dobře:)
 *Šárka* 


Re: Názor. 

(16.2.2010 9:11:40)
Na základě vlastní zkušenosti přidám ještě jednu myšlenku, ve článku nezmíněnou.
Po rozvodu se lidé rozcházejí a dál jdou každý jinam, s někým jiným (často).
Pomalu se jim začnou měnit pohledy na svět, určité priority .. a tak se může stát, že se po čase děti ocitnou v různých prostředích.

Má zkušenost vychází ze střídavé (vlastně společné) péče dvou pubertálních děvčat, které má můj partner. Za rok, co tento systém funguje, se takovéty rozpory projevují čím dál víc. Oba jejich rodiče mají spokojené partnerské vztahy - na okraj.
Jenže - v jednom se přikládá větší důraz na přípravu do školy, v druhém na pomoc v domácnosti. Další oblasti "nesouladu" jsou např. stravování, mimoškolní aktivity, přístup ke sportu, trávení volného času, nakládání s penězi...
Žádný z těchto problémů není fatálním, ale děvčátka v tom mají tak trochu hokej.
Nezřídka padají výroky typu: těším se tam a tam, protože se pořádně nacpu (druhá rodina začala inklinovat k hodně zdravé výživě), .. těším se TAM, protože se nebudu muset (budu muset) dva týdny učit; TAM zas budu muset (nebudu muset) uklízet, TEN rodič mě nebude (bude) nutit chodit na trénink...
Samozřejmě, že to tak trochu zavání pokusy o "vydírání" (když se u Tebe nebudu muset učit, budu chtít být tady - např.)

Problémy, o kterých se psalo v článku, většinou vnímám také. Ale v našem případě děti s jedním rodičem zůstaly doma. Doma, kde mají své pokoje, kamarády, hodně příbuzných na dohled, oblíbené zvíře.. i z principu dojíždění do školy tu tráví víc času.
K druhému rodiči chodí stále víceméně na návštěvu.
 Le.V. 


Re: Názor. 

(16.2.2010 10:07:11)
u nás to funguje tak, že v týdnu kdy jsou u mě děti se věnuju plně jen jim (i můj býv.manžel ve svém týdnu), žádný nový partner ani další děti se tam nenacházejí. Rozvedli sme se protože sme spolu nemohli dál vydržet, ale zhledem k tomu že máme děti, musíme své životy přizpůsobit, nezahazovat zodpovědnost. Nejde jen tak snadno založit novou rodinu a tu "starou" přibrat. Já to cítím tak že žádnou další ani nechci. Děti jsou moje rodina a udělám pro ně maximum. S novým partnerem jsem v týdnu kdy děti nemám.
A to že každý má jiné výchovné metody je právě fajn. Děti získají různé zkušenosti a úhly pohledu. Různé povzdechy nebo náznaky výhrůžek jsou i v úplných rodinách.
To, že jeden z rodičů zanedbává školu nebo jiné povinnosti je další věc. Tam musí nastoupit domluva mezi dospělými. A je pak otázkou zda ten z rodičů, který se přestává starat, má o děti vůbec ještě zájem... Pokud ne, střídavá péče je opravdu nevhodná. Ta je jen pro rodiče, kteří své děti chtějí se všemi starostmi i radostmi
 *Šárka* 


Re: Názor. 

(16.2.2010 10:22:46)
Le.V., jak staré děti máš?

Souhlasím s tím, že pokud máte Ty i Tvůj exmažel své současné životy postavené tak, že se týden věnujete výhradně dětem - OK, určitě se můžete ideálu střídavé péče hodně přiblížit.
Já jsem psala o takovém tom životě běžném, kdy do hry vstupují další aktéři.

Dvě různá výchovná prostředí jistě mohou děti obohatit, ale podle mých zkušeností je těch negativ víc (mluvím o dětech v pubertě).
Nemusí to být tím, že by jeden rodič na něco vyloženě kašlal a nebo by ztrácel zájem. I v klasických, nerozvedených rodinách mají rodiče rozdíné názory, ale každodenním soužitím se významně ovlivňují a většinou vystupují před dětmi jednotně (i když tu a tam jeden či druhý ze svého názoru sleví).

V případě, o kterém tu píšu, nenastalo nic horšího než to, že každý dal průchod tomu názoru vlastnímu. Zvlášť pokud našel oporu v novém partnerovi.
Příklad?
Jeden rodič má názor, že třináctileté děti mají být nejpozději v deset v posteli. Druhý zastává to, že takto staré děti mohou být vzhůru dle svého uvážení.
Který z těch názorů je špatný??

A takových věcí je čím dál víc..
 Le.V. 


Re: Názor. 

(16.2.2010 10:33:54)
15 dcerka, 13 a 10 klučíci. Už stokrát sem se jim omluvila že jsme se rozvedli, a dělám pro zmírnění následků co se dá. Vždycky to už ale bude jen nějaká náhrada.
Ten Tvůj příklad... já, když byla malá, sem musela do postele po večerníčku, můj přítel si naopak dělal co chtěl. Výsledek je teď ten, že já dětem dovolují víc (protože nechci aby to měli tak přísné jako já) a naopak přítel své děti víc usměrňuje (protože ví co stíhal dělat za lupmárny v dětství). To si člověk nevybere, co je lepší... :-)
 *Šárka* 


Re: Názor. 

(16.2.2010 10:42:46)
Le.V.
Ale tomu rozumím - že se Ty a Tvůj přítel (který se ovšem s Tvými dětmi nestýká?) ovlivňujete ve svých názorech a výchovných metodách. To my také :-).
Jsem psala o něčem jiném - dvě různá výchovná prostředí v nových rodinách bývalých manželů!
Děti dva týdny chodí bez remcání spát v deset a další dva týdny usínají za pochodu (trochu přeháním), protože jsou opojené tím, že je nikdo večer spát nežene ani nekontroluje a tak ponocují dlouho do noci.
 Le.V. 


Re: Názor. 

(16.2.2010 11:56:42)
Já to myslela právě tak, že těžko posoudit co dělají dobře či špatně v jaké domácnosti. Děti v tomto případě holt zkusí oboje, můžou si aspoň utvořit vlastní názor pro budoucí život.
Můj přítel se s dětmi samozřejmě zná, například se seberem a jako parta přátel jdeme (i s jeho dětmi) na bazén, do kina apod. Ale víc nic.
 *Šárka* 


Re: Názor. 

(16.2.2010 12:44:20)
Děti v tomto případě holt zkusí oboje, můžou si aspoň utvořit vlastní názor pro budoucí život.
................

Le.V., tak v tom se spolu neshodnem. Nemyslím, že by pro děti v pubertě, notabene ještě se vzpamatovávajících z nečekaného rozvodu rodičů a příchodu nových partnerů do jejich života, bylo kdovíjak přínosné "zkoušet oboje".
Podle mého názoru a zkušeností si myslím, že společná pravidla a systém by byl vhodnější. Zvlášť když se nejedná o jedno "oboje", ale tak o dvacet "oboje". A iks variant mezi tím.
A některé jdou proti sobě. Napříkad vztah ke škole, kde je to nejvíc markantní.
 janna001 


Re: Názor. 

(16.2.2010 10:35:28)
No u nás to taky prasklo v pubertě, bylo to podobně, jak píšeš. Ještě ne patnáctiletá manželova dcera chtěla žít rušným společenským životem, což se nám nezdálo oběma, ovšem každý jsme už měli jiný názor na to, v kolik by měla být doma. Půl roku u nás bydlela pořád (matka se odstěhovala asi 30 km za prací), po půl roce na mě ječela, že mě nenávidí a odstěhovala se k babičce. Paradoxně se jí zlepšily i známky, což teda potvrzuje slova článku. V pubertě je to asi už příliš náročný systém.
 janna001 


Re: Názor. 

(16.2.2010 10:39:55)
Zapomněla jsem dopsat - rušným NOČNÍM životem.
 Ananta 


Re: Názor. 

(17.2.2010 21:25:20)
"A to že každý má jiné výchovné metody je právě fajn. Děti získají různé zkušenosti a úhly pohledu."

Tohle není pravda, odborník ti potvrdí, že výchovné prostředí má být stejné a názory rodičů konzistentní.
 Věra 
  • 

Re: Názor. 

(22.2.2010 22:33:56)
Souhlas s Anantou, střídavá péče je i při sebelepší spolupráci rodičů typická dvoukolejná výchova, před kterou odborníci už léta varují. Mohla jsem to sledovat u svého manžela (nar. 1943), který byl vychováván stylem: táta mu řekl "neposlouchej mámu, je blbá, já ti koupím kolo". Od mámy zase slyšel: "neposlouchej tátu, já ti koupím dort". Následky takové výchovy si nese dodnes. Střídavá péče vyhovuje spíše rodičům (převážně otcům), ale není to ideální řešení, výhodnější je to, které uvádí autorka v článku. Jestliže rodiče chtějí střídavou péči, stěhovat by se měli oni a ne dítě. Z médií je znám případ 16letého mladíka, který na kolenou prosil psycholožku, aby se už nemusel stěhovat od matky k otci. Uváděl, že je mu jedno, u koho bude, jen aby to stěhování přestalo, že to psychicky nezvládá. Je mi dnešních dětí líto a jsem ráda, že jsem trávila dětství v době, kdy takové experimenty neexistovaly (40. a 50. léta). Rovněž moje děti těmto "zásahům" unikly. Bude asi ještě nějaký čas trvat, než odborníci přijdou na to, že střídavá péče není to pravé ořechové, odnesou to ale děti, které tím projdou a kterým to nevyhovuje (protože domov je vždycky jen jeden).
 Líza 


Re: Názor. 

(16.2.2010 9:34:48)
Souhlas.
 Papula 


Právo dětí na otce... 

(17.2.2010 16:37:33)
Zdravím. Když jsme u těch práv... Co takhle PRÁVO DĚTÍ NA OTCE??? Jsem jen pozorovatel rodinné situace, své osobní zkušenosti díkybohu nemám. Příklad: Žena se sbalila, sbalila děti a odešla (z důvodů manželských problémů, na kterých mají bezpochyby vinu oba dva!). Velký problém byl ale ten, že otce děti zbožňovaly (a to nezveličuju!), byl pro ně víc "mámou" než ta pravá máma. Děti dnes pláčou, že chtějí být u tatínka, tam kde vyrůstaly, tam odkud je matka odtrhla, protože to uznala za vhodné. Když si matka vyjížděla na jakési výlety, pečlivě se o ně otec staral, byly pro něho na první místě. Děti k němu dnes jezdí na krátké odpolední návštěvy, které jsou pro ně víc traumatizující, než kdyby u otce byly celý týden (střídavka). Tyto návštěvy proto, že to tak řekla matka, která má jakési "právo matky" a protože to tak VĚTŠINOU tady v České republice funguje. Je tohle pro děti dobré???? ~d~ Jsem žena a měla bych stát při ženském pohlaví, ale dnes vidím, že některé ženy bohužel dokážou hezky zneužívat titulu "něžné stvoření" ...
 Lassie66 


Re: Právo dětí na otce... 

(17.2.2010 16:40:56)
Papulo, co píšeš, nesouvisí se SP. Je to opačný extrém. To je jako napsat, že jsou uzeniny pro dítě nevhodné a dostat argument, že přeci sladkosti taky. Co to vypovídá o SP?
 Papula 


Re: Právo dětí na otce... 

(17.2.2010 16:59:51)
S SP to souvisí tak (to jsem zapomněla dodat, omlouvám se, ale přišlo mi to logické), že tento otec usiluje o SP. A reagovala jsem na příspěvek od Mona+3, která píše o tom, že někteří rodiče chtějí SP proto, že mají přece také "právo na své dítě", chtějí si něco dokazovat,a že je to od nich vlastně sobecké vůči svým dětem. Proto píšu o opaku, o "právu dítěte na otce"... Hodně se v diskuzi mluví o právu matky, už méně o právu otce. A co teprv o právech dětí. Skvělé by bylo, aby se děti mohly co nejdřív rozhodnout samy, s kým chtějí být. Jenže to nejvíc záleží na jejich osobnosti, jak jsou zralí atd. Zajímá mě tohle téma, proto jsem se také zapojila. Neříkám pro ani proti,prostě mě to zajímá.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Právo dětí na otce... 

(17.2.2010 17:04:56)
Nevím, co by si měl kdo chtít dokazovat. Že má každé dítě otce a matku je snad dokázané dostatečně. A pokud spolu otec a matka nechtějí žít, má jako dítě o jednoho z nich přijít a vídat ho nárazově prakticky jako návštěvu? Jeden rodič se má vzdát práva na to vidět své dítě vyrůstat, sdílet s ním běžné denní starosti? Proč? Aby si dokázal CO? A co by dokázal tomu dítěti? Že se ho vzdává, sbohem a šáteček? Zajdu si za tebou jako do kina nebo ke stánku na hotdog?
 Lassie66 


Re: Právo dětí na otce... 

(17.2.2010 17:10:10)
Monty, ale tady se nebavíme o autu nebo hi-fi věži, ale o lidské bytosti. Že se jeden rodič nechce dítěte vzdát a mít ho "na půl" mi připomíná diskuzi předešlou, kdy matka byla zase oslavována za to, že dítě nechala otci.
Je to prostě křehká záležitost, lidi by měli přemýšlet, když plánují děti a také když jim to nevyjde a musí se domluvit na tom, jak dál po případném rozchodu. Argumenty, že každý má nějaká práva se mi prostě nelíbí, protože tady jde o to dítě, nejen o práva rodičů.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Právo dětí na otce... 

(17.2.2010 17:12:32)
Lassie,
ale ony se děti při střídavé péči nedělí napůl, napůl se dělí jen čas, který tráví s rodiči. ~;)
 Lassie66 


Re: Právo dětí na otce... 

(17.2.2010 17:15:55)
Moc dobře mi rozumíš, Monty. :-)
 Papula 


Re: Právo dětí na otce... 

(17.2.2010 17:21:22)
Proto jsem psala o právu dítěte.. Když chce být s otcem víc, proč to matka zakazuje?? Ona teda nezachází s tím dítětem jako s hi-fi věží? Proto mi přijde střídavá péče v TOMTO mém případě ideální... Nic víc, nic míň.
A mimochodem já mám taky právo tady vyjadřit svůj názor ~;)~;(( Ale už končim, tohle je na dlouho a stejně se to nevyřeší. Máš pravdu, každý by měl přemýšlet, co vlastně od života čeká a k čemu nám vlastně děti jsou. Že tu jsme my pro ně a ne oni pro nás.
 Natascha 


Re: Právo dětí na otce... 

(17.2.2010 16:53:41)
Papulo, že existují i mrchy ženský, to tady nikdo nepopírá.
Ale souhlasím s Lassie – srovnáváš nesrovnatelné.
Nebo jak bys řešila PRÁVO DĚTÍ NA OTCE v případech, kdy se tatínek po rozvodu o děti vůbec nezajímá? Několik takových znám osobně.
Některá práva jsou holt dost těžko vymahatelná.
 Ananta 


Re: Právo dětí na otce... 

(18.2.2010 14:22:01)
"Když si matka vyjížděla na jakési výlety, pečlivě se o ně otec staral, byly pro něho na první místě."

To že se otec stará když matka "vyjíždí na jakési výlety" by mělo být úplně normální, to z něho žádného super otce nedělá. Dítě má dostat do péče rodič, který je schopen se o něj systematicky starat. Pokud je to otec, tak otec.
 Taodvedle 


Ze zahranici 

(16.2.2010 8:27:45)
Napisu ze sveho okoli dva pripady. oba dva rodice se rozesli v klidu a miru ( jak se rika) a opravdu jim jde hodne o dite. otec se odstehoval jen o par metru dal. takze dite muze kdykovliv jit i za otcem, ale vetsinou sjou predem domluveni a klape to. oba dva rodice maji sve partnery, ale kteri neziji ve stejne domacnosti, protoze to nechteji. Maji radi svuj zivot s ditetem a partnersky je bez ditete po vetsinou casu, kdyz je dite u druheho rodice. funguje to u obou spratelenych rodin. dokonce i u te , kde byli velke neshody mezi rodici, delaji to pro blaho deti,a nemusi se obetvoat, ta druha rodina maji partnery a ziji s nim v domacnosti a deti s nimi vychazi velice dobre. musim ale podotknout ze to jsou vechno deti skolou povinne.
 *Niki* 


Re: Ze zahranici 

(16.2.2010 8:34:46)
Danielo, vůbec třeba nepochybuju, že z pohledů rodičlů je to výborné uspořádání... stejně jako si nemyslím, že všichni mají sobecké důvody, většinou jednáme tak, co myslíme, že je dobré pro děti (i otcové demonstrující a tahající děti násilím za hranice a podobně si myslí, že to bude dobré pro dítě). Všichni se ohánějí zájmem o dítě a pro dítě.
ALE... je to skutečně dobré i pro děti?
Děcko v preburtálním období už samo řekne, kde bude bydlet, takže pokud samo chce bydlet na dvou místech, dobrá.
Nařídit ale střídavou péči čise na ní dohodnout s exmanželem v případě třeba předškolního dítěte,nedejbože batolete, mi přijde mimo mísu...
 Taodvedle 


Re: Ze zahranici 

(16.2.2010 10:10:08)
MOno znam tyhle deti hodne dobre a jsou takhel stastni, vidaji sve milovane rodice stejnym dilem.
 Irena 
  • 

Se střídavou péčí nesouhlasím 

(16.2.2010 8:48:49)
Se střídavou péčí nesouhlasím. Dítě nemá domov, protože ten je jen jeden. Nemůžou být dva. Pro příklad taková banalita - dítě bude mít obsáhlou sbírku vláčků. Bude ji každých 14 dnů stěhovat? Stěhuje si všechny hračky, učebnice, kolo, lyže... Ne? Pak je omezováno. Nebo do nové rodiny např. otce přibude žena s dalším dítětem. Nebude najednou potomek, který se v domácnosti vyskytuje jen po určitou dobu, vetřelcem na návštěvě? Skutečně mají všichni, zvlášť po rozvodu, takové bytové možnosti, že může mít dítě svůj netknutý pokoj připraven k použití? Pokud spolu rodiče tak dobře po rozvodu vychází, nejlepší je nechat ho v péči jednoho a druhý ať se s ním stýká a bere si ho jak chce? Pokud jsou dobré vztahy, tak to přece není problém. A pokud dobré vztahy nemají, střídavá péče je taktéž nemožná.
 ALianan 


Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(16.2.2010 8:50:32)
Dětský pokoj občas nemá ani úplné rodina.~;)
 Inka 
  • 

Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(16.2.2010 9:18:32)
Já znám případ, kde se oba rodiče odstěhovali, děti nechali v domku a střídají se u nich. Děti mají jeden domov, akorát se tam střídá tatínek s maminkou po týdnu. To mi přijde docela dobrý.
 *Niki* 


Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(16.2.2010 9:22:27)
Inko,takto je to dle mě ideální, pokud už je rozvod nutný.
 Inka 
  • 

Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(16.2.2010 9:44:58)
Taky se mi to líbí, ale chce to fakt se dobře umět domluvit. Kdo bude co financovat, udržovat v tom baráku a tak. Zatím jim to jde.
 Razivia 


Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(16.2.2010 9:55:15)
Jo, to je dost dobrý ~R^. Jen by mě štvalo, kdyby tam třeba otec dětí dělal binec a já tam pak jedzila uklízet ~t~
 HonzaT 


Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(18.2.2010 9:13:49)
Presne~:-D taky bych nechtel uklizet ten binec co tam maminka udela~l~
 janna001 


Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(16.2.2010 10:29:04)
Mně tohle tak dobrý nepřijde,jestli to pak pro děti není trochu schíza - jedno prostředí a co týden, to jiná pravidla - např. můžou (nemůžou jíst v obýváku atd. Mě by to teda štvalo a to jsem dospělá. To mi přijde logičtější, když má dítě 2 zázemí, pak je jaksi přirozený, že s jiným prostředím souvisejí i trochu jiná pravidla.
Jinak článek je moc dobře napsaný a v podstatě s ním souhlasím.
 Monika,dcera 4,5 roku 
  • 

nevhodnost střídavé péče 

(16.2.2010 13:06:34)
Musím se přidat k tomu,že se střídavou péči nesouhlasím. Mám dceru,té je 4,5 roku a už 1,5 roku praktikujeme střídavou péči. Musím napsat,že s manželem jsme se nemohli dohodnout, tudíž jsme se o dceru soudili a takto rozhodnul soud.
Na dceru má střídavá péče neblahé účinky přesně jak jsou popisovány v články - rozpolcená osobnost, zmatenost, chce být s maminkou, pak za chvilku s tatínkem, neví čí je. Je jasné,že každé dítě na toto přehazování reaguje jinak. Ale dcera do svých 3 let byla 90% času se mnou a najednou je bez maminky,sice u tatínka, ale vím,že je jí po mě smutno a nemůže kdy chce odejít za mnou. U tak malého dítěte je podle mě tato péče naprosto nevhodná.A je pravda, že už i tak malé dítě toho využivá, když říká že u tatínka některé věci nemusí dělat, zatím co já ji po ní vyžaduju. Myslím, že naprosto stejné výchovné podmínky NELZE nastolit,když spolu 2 lidi nebydlí
 Jaana2 


Re: nevhodnost střídavé péče 

(16.2.2010 17:58:37)
Moniko mám úplně husí kůži. S otcem dcery jsem se soudila poměrně dlouho , dceru jsem získala do péče vlastně "výměnou" za majetek, kdy jsem mu podepsala, že po něm nic nechci. Šlo mi právě o to, aby nemusela měnit co 14 dnů pobyt ( otec si ji ale pravidelně bral) . Nebylo jí tenkrát ani 5. Dneska je skoro dospělá, s otcem má slušný vztah, vídají se, ale doma je prostě jen jedno. Chudák Tvoje dcerka.
 diplomka 


Re: nevhodnost střídavé péče 

(17.2.2010 23:45:26)
Dobrý večer, zpracovávám diplomovou práci zaměřenou na střídavou péči a potřebuji do "výzkumné" části získat zkušenosti rodičů praktikujících střídavou péči.Bojuji stále s malým počtem respondentů. Mohla bych ty z Vás, kteří máte osobní zkušenost poprosit o spolupráci? Poslala bych Vám mailem okruh otázek. Předem děkuji za ochotu.
 Jana 
  • 

Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(17.2.2010 11:27:26)
Prožila jsem to střídání domovů. NEMĚLA jsme dvoje zázemí, neměl jsem ani jedno. Střídala jsem nejen pravidla, ale i "domov". Vláčela své milované věci v báglu, věčně někde něco hledala, co jsem si myslela, že jsme si vzala s sebou. Můj domov se smrskl na batoh. Musela jsem respektovat nejen rozdílná pravidla,a le i to, že věci leží někde jinde. A předpokládalo se, že když tam bydlím, tak to přece vím, ne? A když jsme chtěla jezdit na kole, tak jsem si ho musela nejdřív od druhého rodiče přivézt, když se mělo jet na výlet, tak jsem to potřebovala vědět třitýdny dopředu, protože batoh byl zrovna "u mámy" atp.

Původní model byl, že jsem žila v původním bytě a rodiče se střídali. To střídání pravidel nebylo tak hrozné, v tom podstatném se shodovali a ty rozdíly byly lehce k zapamatování. Vydržel to asi rok. Pak už to nešlo kvůli financím a kvůli jejich novému životu. V 15ti jsem si vydupala internát, protože už jsme to nemohla dál vydržet. Můj domov pak byl pokoj na intru.
 Lassie66 


Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(17.2.2010 11:47:46)
Jano, dobrý pohled z druhé strany. A předpokládám, že rodiče tvrdili, že vám to všem takto vyhovuje...
Jinak doufám, že jsi už ten pravý domov našla a že jsi spokojená ~x~
 Srdííčko 


Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(17.2.2010 12:08:25)
Jani, ptali se tě rodiče, jestli to tak chceš?
 Jana 
  • 

Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(17.2.2010 12:21:58)
Ptali, ale až po delší době. V první chvíli byla střídavá péče asi dobrý kompromis, já jsme zůstala doma a rodiče se střídali. Pak najednou začaly problémy a rodiče to řešili mezi sebou. Na můj názor došo až když jsem chtěla internát. Teprve pak jimoběnma došo, že se mito taky nemusí moc líbit. Jájsme nikdy nebyla rebel, byla jsem "tiché, poslušné dítě" a nikoho nenapadlo, že to může být taky proto, že jsme nešťastná. Pak se vzájemně obviňovali a já jsme si vymohla internát.

Moc se nestýkám ani s jedním a svým dětem bych tohle nikdy neudělala. Pevně doufám, že ani k tomu u nás rozvodu nedojde.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Se střídavou péčí nesouhlasím 

(16.2.2010 11:34:10)
dobrý???


A vzhledem k budoucím problémům, nebylo by jednodušší dělat vše pro to, aby vůbec k rozvodu nedošlo???


Předloni se řešil naprosto zbytečný rozvod souseda, který prostě nebyl schopen udržet kalhoty na zadku. Zničil život nejen sobě (kupodivu se svou vášnivou milenkou není spokojen), ale také své ženě, dětem, milenčině rodině....

Stačilo pouze nebýt rozežraný!!!!!!!!!!!!!!!
 Fiona 
  • 

Jak stridava pece (ne)funguje u nas 

(18.2.2010 8:58:35)
Ziju v Anglii a mam 6ti leteho syna. Jeho otce jsem si nikdy nevzala a prakticky hned po jeho narozeni jsme v jednom byte zili jako dve samostatne jednotky, on chodil do prace a mel ruzne zajmy, ja doma se synem uklizela a varila, takto jsme zili do synovych prvnich narozenin, kdy jsem se od nej i se synem odstehovala. Vzdy jsem mu umoznila pomerne velky kontakt, vetsinou ho mel na 2 dny v tydnu s tim,ze tam syn jednu noc prespal. Nebylo to soudne rozhodnute, byli jsme tak proste dohodnuti. Ve 2 letech syna se zjistilo, ze trpi poruchou autistickeho spektra a ma vazne problemy, zacalo se ukazovat,ze kdyz prijde z kontaktu s otcem, tak nevi kde je, trva mu dlouho nez se z toho vzpamatuje, proste bezny autismus ale nekolikrat zhorseny jen tim,ze byl mimo domov. Zacala jsem si tudiz prosazovat, ze by syn nemel k otci chodit na noc, nabidla jsem nahrazku za to 2-3 dny v tydnu behem dne, kdy spolu muzou delat ruzne aktivity,ale syn se mi vzdy vrati domu, do stejne postele a ke svym hrackam. Bylo to velice razantne odmitnuto ze strany otce, ktery se nejspis citil ze bude odstrcen a zacal me tahat po ruznych soudech, zacal si vymyslet,ze syna nezvladam, ze jsem spatna matka, ruzne jine lzi, ktere se me velice dotkly. ja jeho nikdy nepomluvila, jde mi predevsim o zajmy syna, nemam to zapotrebi i kdyz taky bych si mohla prihodit a mela bych toho dost co rict. Behem te doby jsem si nasla noveho pritele, nyni manzela a spolu mame dalsiho synka (nyni 9 mesicu). Po vic jak 3 letem souzeni jsme na tom tak, ze syn ted chodi kazdy den jinam napr. v pondeli je u nas, v utery s otcem, ve stredu u nas, ve ctvrtek s otcem a patek a vikend je stridan, jednou nas vikend a jednou vikend otce. Pred 2ma roky jsem toho mela dost, vecne omezovani ze strany otce, vecne vmesovani se do zivota, vyzadovani telefonatu a e-mailu kazdy den, vyzadovani rozhodovani o uplne vsem, informovani ho o jakemkoliv objednani u doktora (a ze jich syn ma hooodne). Zazadala jsem si o vyjmuti syna z jurisdikce a trvale premisteni do CR, kde jsme si s novym manzelem (taky cech) koupili vlastni byt a synovi nasli specialni skolku, ktera nabidla peci o syna jiz od 3 let.
Samozrejme jeho otec razantne odmitl a zazadal o svereni syna do pece. A to se tahne uz 2 roky, syn az do nedavna nedostaval zadnou specialni peci, dokonce i specialni ucitelka ktera mela navstevovat jednou tydne aby se synem pracovala odmitla chodit.
Abych to zkratila, o syna se stale soudime, nyni po dvou letech byla konecne prizvana i specialistka na autismus aby vyjadrila svuj nazor a doufam tedy, ze to k necemu bude, nebot tohle souzeni uz psychicky nezvladam ani moje rodina, ze syna je uplnej blazen, hrozne mu tohle stridani skodi a zda se mi, ze jsem jedina, kdo to vidi. Nakonec premyslime i o tom, ze se ho budeme muset vzdat jen aby si nemusel prochazet timhle peklem.
Ja se stridavou peci absolutne nesouhlasim, myslim,ze i normalni dite by s takovymhle programem melo co delat.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak stridava pece (ne)funguje u nas 

(18.2.2010 9:02:43)
Samozřejmě nemůže fungovat střídavá péče, když jeden z dospělých (nebo oba) se chová jako debil... proto píšu, je to o lidech.
 Fiona 
  • 

Re: Jak stridava pece (ne)funguje u nas 

(18.2.2010 9:17:55)
u nas je to spis o tom,ze ja se vzdy starala o postizene dite a ten debil si na nej dela nepredstavitelne naroky, to dite to nemuze nikdy zvladnout. s clankem do pismene souhlasim.
 Le.V. 


Nesmysly 

(16.2.2010 8:49:06)
To co tu paní píše jsou holé nesmysly. Neumím si představit kdo tohle mohl napsat. Snad matka, která chce sebrat děti tátovi, aby se mu mstila, a zakrývá to odborným pojednáním? Já sama jsem rozvedená pár let a děti si střídáme. S býv.manželem se nemáme rádi, přesto by nás nenapadlo přenášet to na děti!!! Oba je milujeme a naše spory na ně nepřenášíme. Děti jsou naprosto spokojené, mají mámu i tátu, týden spí u něj, týden u mě, a k tomu nás navševují i jen tak jak mají chuť (mají to kousíček, cca 5min, zcela jsme jim bydlení přizpůsobili). O tom že nemají domov nemůže být řeči!! Naopak si s chutí zařídily u obou z nás své pokojíčky do kterých se těší. Když sem se jich ptala, jestli přece jen nechtějí být jen u mě, řekly mi, že by bylo taťkovi moc smutno, že chtějí spávat spravedlivě u obou z nás. Myslíte si snad, že děti jsou tak sobecké že myslí jen na sebe a ostatní jsou jim jedno?? I děti chtějí dělat radost a nenechávat milované lidi smutné. Jak by jim bylo kdyby museli bydlet jen u mámy a táta by je tam jen navštěvoval (čímž by přišel o společné vaření večeří, čtení před spaním, učení atd atd) a nemohl s nimi sdílet každodenní běžné věci. Navíc návštěva (jak ji tu paní idealizuje), návštěvou zůstane, pro otce je to cizí prostředí a nemůže se k dětem chovat jak by chtěl. A to nemluvím o tom, že 90% dnešních matek po rozvodu, chce použít děti jako pomstu manželovi, vytáhnout z něj co nejvíc peněz a způsobit mu co největší smutek ze samoty =o( Když tu paní uvádí, že maximum rodičů není schopno se domluvit (a to má pravdu), jak si asi představuje jak to vypadá když soud dá děti matce?? V praxi tak, že matka vítězoslavně panuje, dává otci patřičně znát své vítězství, děti mu nechce půjčovat s výmluvami že jsou nemocné, mají moc školy atd. Otec musí platit tak, že sám nemá na živobytí (kdyby přestal, hrozí mu vězení). Matka mezitím vtlouká dětem do hlaviček, že je otec nechce, že za nimi nechodí ani jim nic nechce koupit, nemá je dost rád... a už jsme u klasického českého modelu, který zažívají tisíce tatínků co přišly o dítka díky našemu pitomému soudnictví. A dovoluji si napsat že je tím porušována naše ústava, která "zaručuje" každému svobodu a práva. Jak je možné, že jsou slušným otcům sebrány jejich vlastní děti i když o ně moc stojí???? chjo =o(
 DENISA 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 9:19:33)
Nemyslim si, ze tu muzes napadat vyzkumy odborniku z oboru psychologie, jenom proto, ze u vas je to idealni - lepe receno - ty si myslis, ze je to idealni. Myslis, ze k tem zaverum odbornici dospeli bez toho, aby zkoumali i deti? Podivej se nize co pise Sarka, suche zavery odborniku doplnuje poznatky z praxe. Mozna, ze mate deti jeste male, ale jak pise, ty vetsi se najednou stavaji "vycuranejsi", a protoze nelze v obou domacnostech nastolit stejny zpusob ziti, tak voli mezi rodici dle kriterii osobnich vyhod. Samozrejme se to stava i v rodinach bez SP, kdy napr. dite v puberte utece k tatinkovi, protoze mama po nem chce aby se myl a ucil, kdezto tatinek si s nim jenom uziva. Ale deti ve SP tohle resi kazdy tyden.
 cyann 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 11:58:13)
Já znám minimálně dva výzkumy, které škodlivost střídavé péče nedokazují či přímo popírají. Ono u výzkumů je dost důležité, kdo a jak je dělá. Dokud se nepodívám na metodologii, teoretická východiska a (někdy i)zadavatele, výzkumem se neoháním.
 cyann 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:25:16)
Nedalo mi to a podívala jsem sa na Web of Science, databázi nejvýznamějších vědeckých světových časopisů, na heslo "shared physical custody", což je víceméně ekvivalet naší střídavé péče. Je tam spousta výzkumů, ukazujících prospěšnost tohoto typu péče (za určitých podmínek).
Tím nechci říct, že si osobně myslím, že je střídavá péče to nejlepší řešení, naopak rozhodně nesouhlasím s tím, aby se navrhovala plošně (v zemích, kde se to tak děje, např. finsko, to má svoje negativní důsledky). Ale argumentovat výzkumy, jak to činí autorka, podle mě není tak úplně vědecky košer - kdyby chtěla najít výzkumy dokazující opak, najde je, a dokonce v prestižnějších periodicích.
 cyann 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:29:23)
pro zájemce přidávám citaci z jedné meta-analýzy:
Joan B. Kelly: Children’s Living Arrangements Following Separation and Divorce: Insights From Empirical and Clinical Research. Family Process, Vol. 46, No. 1, 2006


More than half of college students who experienced their parents’ divorces an average of 11 years earlier indicated that they wanted more time with their fathers, and less than 10% in any timeshare category wanted to see their fathers less. Closeness to fathers increased incrementally with incremental increases in time with fathers (Fabricius, 2003), as did college financial support (Fabricius, Braver, & Deneau,2003). Seventy percent of these young adults indicated that equal timesharing arrangements would have been the best possible situation. Among those who lived in shared physical custody, 93% expressed satisfaction and believed that the arrangement was the best for them (Fabricius). Another study of college students who had lived in shared physical custody reported fewer feelings of loss and were less likely to view their lives through a lens of divorce, compared with those in sole physical custody arrangements (Laumann-Billings & Emery, 2000).

A meta-analysis of 33 studies comparing joint physical and sole maternal custody from court, convenience, and school-based samples indicated that children in joint physical custody arrangements were better adjusted across multiple measures of general, behavioral, and emotional adjustment, self-esteem, family relations, and divorce-specific adjustment. Regardless of whether the ratings were provided bymothers, fathers, teachers, clinicians, or the children themselves, joint custody children were better adjusted than sole maternal custody children. Although joint custody parents reported less past and current conflict compared with sole custody parents, conflict was not a predictor of the joint
custody advantage in child adjustment (Bauserman, 2002). Two other studies similarly found joint physical custody to be more beneficial to children and adolescents than sole maternal custody along multiple dimensions when conflict was low, but these benefits were suppressed by high levels of conflict (Lee, 2002; Maccoby & Mnookin, 1992).
Overall, the empirical literature demonstrates numerous benefits to children, including better psychological and behavioral adjustment and academic achievement, when their living arrangements enable supportive and loving fathers to be actively involved in their children’s lives on a weekly and regular basis, including a combination of overnights and school-related and leisure time. Further, the vast majority of children want more contact with their nonresidential parent than is typically decided
between parents or by courts, and many favor the concept of shared physical custody. Those children and adolescents who have lived in shared physical custody arrangements are generally satisfied, feel loved, report less feelings of loss, and do not frame their lives through the lens of parental divorce, compared with those who lived in sole custody of their mothers.
 genova 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 9:22:45)
A tohle zase vypada jako agitka zhrzeného otce...
 Le.V. 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 9:48:07)
až na to že jsem máma tří dětí, žádný otec. a zažívám to narozdíl od většiny z vás ne z doslechu, ale denně. Když už se to tak pokazilo, a rodina se rozpadla, nechápu proč chcete dětem brát jednoho rodiče (tedy otce)...
 .Žaba 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 9:59:59)
No vieš, mne ale nepripadá v poriadku, že sa deti kôli smútku jedného z rodičov prispôsobujú niečomu, čo nie je úplne normálne. Deti by v tomto veku mali riešiť úplne iné veci.
 genova 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 10:03:58)
Taky mně zarazila věta "táta bude smutný" ale zapomněla jsem reagovat.
 Le.V. 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 10:15:14)
Děti "o to co je normální" přicházejí rozvodem. A ne střídavou péčí. Ta se jen snaží nahradit to, že se všechno pokazilo. Já nevím jestli mé děti jsou atypické neboco, ale zkrátka mají city, milují stejně nás oba a chtějí nás oba. Bohužel nejsem milionář abych měla velké sídlo a pod jeho střechou sme mohli být všichni. Tohle je to nejlepší co jsem mohla udělat (a to s velkým sebeobětováním, protože když u mě nejsou, moc se trápím- aspoň vím jak se cítí ti tátové co o děti přišli )
 MrakovaK 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 10:31:27)
Tak nesuď ostatní rodiny. Že to u vás momentálně funguje je dobře, ale článek mi připadá docela dobře napsaný a i pravdivý.
 Le.V. 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 10:39:07)
tohle je diskuse, žádné souzení... Můj názor je ten, že žádný soudce nemá právo sebrat děti otci, který má o ně zájem. Pokud je otec chce nechat mámě a navštěvovat je, nic nenamítám... Ale v našem státě děti berou tátům násilím ~a~
 Natascha 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 14:38:16)
Hm, a já si myslím, že soudce má povinnost mít na prvním místě prospěch dětí, takže má právo rozhodnout tak jak uzná za vhodné - a třeba i proti právům otce (matky).
 Srdííčko 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 14:54:15)
Přesně tak, první jsou zájmy dítěte.

Narovinu, já SP zkraje taky nechtěla, ale exm mě k ní dotlačil. A měl pravdu.

Ostatně, jak byste teda řešili tohle? : jedno dítě fixované více na matku, druhé na otce a obě na sebe navzájem?

Tak strašně se mi stýskalo, než jsem si trochu zvykla. Proto mě hrozně štve, když slyším, že je to fajn pro rodiče, co si chtěj válet šunky a jiný předsudky.

 KKarolina 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 16:29:48)
Ahojky,dost často jsem přemýšlela jak by to bylo kdyby jsme se rozvedly,děti mám ještě celkem male-předškolní,taky jsme měly krizi v manželství možná spíš ještě máme a já nenašla jedine dobre východisko,vše má sve pro a proti,nikdy bych mu nechtěla děti sebrat,nechtěla bych ale o ně přijít i já.Oba je milujeme a on je skvělý táta jako já si troufám říct,že jsem dobrá matka.Nám to už moc neklape-taková ta žabomyší válka bez konce,vím,že ho miluji,ale i nenávidím a nevím co převladá víc.Někdy bych chtěla vzít nohy na ramena,ale nemůžu,mam tu ty dva drobečky které nemůžu tátovi vzít a střídava peče?Nevím jsem rada,že u Vás to funguje,protože to by bylo možná jedine řešení z kterého mám ovšem hrůzu a věřím,že má i jistá negativa.
 jary 
  • 

Re: Nesmysly 

(21.2.2010 12:15:18)
Ty máš spíš syndrom nějakého přetsžní. Kdy kde jsi byla sama na jak dlouho? Nech mu je na víkend, nebo je na víkend pošli někama a zůstaň doma, nebo obojí. Uvidíš, jestli ho pak ráda uvidíš, nebo nic. Odpočiň si, vypni, pak se zamysli.
 Petra 
  • 

Re: Nesmysly 

(16.2.2010 12:28:01)
Zdají se mi ty výzkumy vytržené z kontextu. Jak tu někdo psal, dokud je neuvidím celé i s metodologií, těžko si z nich něco vezmu. Autorka vybrala citace, které vyhovují jejímu názoru.
Je pravda, že střídavá péče je v Čechách málo známá a prozkoumaná. Navíc se nedá paušalizovat, úplně jinak může působit na batole 2 roky, fixované na mámu, jinak na jedenáctileté dítě...
Já mám syna ve střídavé péči a odsouzení mojí osoby bylo v počátcích dost značné. Silnější o to, že syna střídáme s bývalou partnerkou (týden/týden). Dřív u ní býval na víkendy a 1 den v týdnu, pak sám řekl, že to chce mít jako dcery partnerčiny nové ženy (má je ve střídavce s manželem týden/týden.)
Lidé většinou naprosto nechápu, proč ho bývalka má, protože z jejich pohledu je to pro ně "cizí ženská". A to i pro ty, kteří primárně neodsuzovali naše soužití. Prostě nebiologický rodič pro ně rodičem není.
Já zažívám obé - bio i nebio matka - a musím říct, že cit k nebio dítěti je naprosto stejně intenzivní, jen nechávám některá rozhodnutí (syn je ještě malý) na bio mamince, pokud nesouhlasím. Když si představím, že bych ho třeba v 5 letech musela opustit a už ho nikdy nevidět, protože jsem přece "cizí ženská"...když jsem byla u porodu a trávím s ním i probdělé noci...
Pak by všichni adoptivní a pěstounští rodiče vlastně rodiči nebyli.
Ale zpět ke střídavce. Když se objevil zádrhel (např. věděl, že o tomto víkendu bude něco zajímavého, ale on jde pryč), opakovaně jsem se ho ptala, jestli chce střídavku zrušit a zdůrazňovala, že to záleží jen na něm. Ale nechtěl.
Některé problémy se vyskytují, ale ty byly stejné i při víkendových návštěvách. Jde o dolaďování přístupů, aby výchova v obou domácnostech odpovídala. Nedávno jsme se sešly všechny 4 u psycholožky jako nezvislého mediátora a snažily se ještě "doladit" a popovídat si, jak může různé věci syn vnímat.
 Markéta s párkem 
  • 

Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:06:49)
Já jsem pro to, co tu už zaznělo - jeden domov, ale s tím, že druhý rodič se může s dítětem stýkat tak často, jak chce a jak to jde, klidně u něj i přespávat.

Ale chtěla bych se tě zeptat na pár věcí, které s tímhle tématem nesouvisejí. Jestli jsem to pochopila dobře, tak biologická matka tvého syna je tvá bývalá partnerka. Předpokládám tedy, že jí říká mami. Jak říká tobě? Teto, nebo jménem? A jak to vysvětluje kamarádům, že nemá tátu, ale ...? Jak na to kamarádi reagují?

A ještě by mě zajímalo, jestli když spolu žijí ženy, se lépe dohodnou na rozdělení domácího uspořádání, když odpadá takovéto tohle je ženská práce, to já dělat nebudu, muž je živitel, tak já musím chodit do práce apod.
 Petra 
  • 

Re: Nesmysly 

(16.2.2010 15:30:51)
Ahoj Markéto, je to hodně otázek naráz...
Pokud tě to bude ještě víc zajímat, můžeš si zadat do vyhledávače název rozhovoru "Máma si myslela, že jsem to chytla, říká lesbická scenáristka" - tam o některých věcech mluvím. Nebo v Reflexu "Dvě matky a Kryštof." Případně si pustit na webu České televize pořad Partnerské vztahy, díl "Partnerské vztahy gayůa lesbiček." Tam jsem se synem a současnou partnerkou ještě jako těhotnou. Teď máme 2 kluky. Starší je můj biologicky, je mu 9, narodil se z um.oplodnění po 8 letech vztahu s bývalou partnerkou. Po dalších 5 letech jsme se rozešly. Vztah krachoval delší dobu, ale strašně jsem nechtěla rodinu - navíc netradiční - rozbít, tak jsem ještě 2 roky se zaťatými zuby zkoušela vydržet. Celkem tedy vztah trval 13 let. Partnerce říká syn "teto". Na "dvě mámy" jsme si tehdy netroufly kvůli společnosti.
Nyní jsem s novou partnerkou 4.rok a jsem nebiologickou matkou jejího syna, 15 měsíců. Malej ještě nemluví, ale jsme pro něj obě mámy, říkáme to tak. Mně říkáme většinou "druhá máma".
Ráda ti odpovím na další otázky, ale spíš přes mail.
 Alenka v říši divů 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:28:25)
no nevím, ale jasně si vzpomínám, že když se moji rodiče hádali a mě bylo okolo 14 let, tak jsem to těžce nesla. Pak jsem zjistila, že když vyrobím nějaký průšvih, tak se oba spojí proti mně a budou se hádat se mnou.... Jelikož jsem nechtěla, aby se hádali, tak jsem dělala problémy. Ano je to hloupé, ale já tím v té době řešila domácí dusnou atmosféru, i když to bylo pro mě svým způsobem nevýhodné.
A teď co se tím snažím říct: "tatínek by byl smutný" není to náhodou, byť nevědomá, manipulace?
 Alenka v říši divů 


Re: Nesmysly 

(17.2.2010 13:23:30)
Já přece neříkám, že takhle to funguje všude. Já jen říkám, že to, co na první pohled se dospělím zdá být nějaké, může být z pohledu dítěte (nebo puberťáka) naprosto opačně.
Nemám nijak vyhraněný názor na střídavou péči, jen si myslím, že vlastní děti jsou pro rodiře někdy prostě nečitelné (samozřejmě rodiče taky někdy číst ani nechtějí, a moje matka je do dneška přesvědčená, že byla jako matka naprosto perfektní). Taky netvrdím, že střídavá péče nemůže fungovat, jen je třeba být "ve střehu" jestli se u dětí, byť nechtěně, nevytváří nějaký pocit viny nebo tak něco. Z vlastní zkušenosti vím, že jsou případy, kdy děti jednají sebedestruktivně, jen aby stmelili / potěšili rodiče. Jistě můžete namítnout, že průšvih nikoho nepotěší, ale třeba v jednom období puberty jsem se chronicky přejídala (a byla pěkně tlustá a měla problémy s klouby, kvůli nadváze) jen proto, aby maminka měla radost, když už toho navařila takové kopce.
 Alenka v říši divů 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:28:32)
no nevím, ale jasně si vzpomínám, že když se moji rodiče hádali a mě bylo okolo 14 let, tak jsem to těžce nesla. Pak jsem zjistila, že když vyrobím nějaký průšvih, tak se oba spojí proti mně a budou se hádat se mnou.... Jelikož jsem nechtěla, aby se hádali, tak jsem dělala problémy. Ano je to hloupé, ale já tím v té době řešila domácí dusnou atmosféru, i když to bylo pro mě svým způsobem nevýhodné.
A teď co se tím snažím říct: "tatínek by byl smutný" není to náhodou, byť nevědomá, manipulace?
 Alenka v říši divů 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:28:32)
no nevím, ale jasně si vzpomínám, že když se moji rodiče hádali a mě bylo okolo 14 let, tak jsem to těžce nesla. Pak jsem zjistila, že když vyrobím nějaký průšvih, tak se oba spojí proti mně a budou se hádat se mnou.... Jelikož jsem nechtěla, aby se hádali, tak jsem dělala problémy. Ano je to hloupé, ale já tím v té době řešila domácí dusnou atmosféru, i když to bylo pro mě svým způsobem nevýhodné.
A teď co se tím snažím říct: "tatínek by byl smutný" není to náhodou, byť nevědomá, manipulace?
 Alenka v říši divů 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:28:32)
no nevím, ale jasně si vzpomínám, že když se moji rodiče hádali a mě bylo okolo 14 let, tak jsem to těžce nesla. Pak jsem zjistila, že když vyrobím nějaký průšvih, tak se oba spojí proti mně a budou se hádat se mnou.... Jelikož jsem nechtěla, aby se hádali, tak jsem dělala problémy. Ano je to hloupé, ale já tím v té době řešila domácí dusnou atmosféru, i když to bylo pro mě svým způsobem nevýhodné.
A teď co se tím snažím říct: "tatínek by byl smutný" není to náhodou, byť nevědomá, manipulace?
 Samarlu 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:18:21)
To zas taky né!!! Děti jsou osobnosti, lidi s citama, normálně, ne? Prostě vnímají ve vztahu to samé - druhý je smutný/šťastný - přece děti v úplné rodině taky nějak reagují na to, že jeden z rodičů není ok - trápí ho nemoc, mimorodinné problémy, rozhádal se se svým sourozencem, rodičem, ztratil kamaráda...a podle toho třeba reagují, máma je smutná, pochovala nejlepší kamarádku, táta je unavenej, protože celej den řídil auto, máma je marod...
 genova 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 15:56:20)
No, tohle je velice diskutabilní. Myslím si, že v rodině ve ktere vše běží normálně děti moc nevnímají rodičovské city. Bytˇ se nám to třeba může nelíbit nemyslím si, že je správné je na ně upozorňovat.
Až když věci opravdu váznou pak děti začnou vnímat emoční rospoložení rodiču a to už je jasný signál, že tudy ne.
Dětičky jsou relativně sebestředné bytosti a tak je to do určité míry správně. Začnou-li se starat o naše smutky nemusí to pro ně dobře dopadnout.
 KKarolina 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 16:52:28)
Moje dcerka je třeba velice citlivá bytůstka,vím,že ji nějak nerozháže když mě bolí břicho,nebo mám angínu a je mi zle,ale jak jde o citové smutky vycítí uplně vše,objíma mě a chce se mazlit,proto, aby maminka nebyla smutná.Docela jsem koukala jak citlivě reaguje na mé city.
 babuk 


Re: Nesmysly 

(17.2.2010 10:11:30)
bylo by prijemne, kdyby si nekteri z prizpevatelu uvedomili, ze si slapou na jazyk - mluvi o "zajmu rodicu" a "pravech NA dite" kdyz mluvi o stridavce a vzapeti vyslovuji SVUJ nazor, jak to dite citi a jak veci jsou a maji byt. Vyjadruji tedy jednoznacne opet "zajem rodice". Libi se mi zminka o pseudoargumentaci vedeckymi studiemi, protoze ja sama jsem nasla vyznamne studie z obou stran. Zajimave je, ze PROTI stridavce nemluvila zadna rozvedena matka, ktera je schopna se se svym ex domluvit (tedy, na foru jsem nenasla takovy nazor.
Myslim, ze otazka domova je mnohem hlhbsi nez se na foru prezentuje. Vubec nejde o misto jako takove, nebo jejich pocet. jde o akceptaci ditete a jeho sveta. pokud dite citi, ze je prijimano a ze se mu vychazi vstric, na poctu mist nebo na poctu clenu jednotlivych domacnosti temer nesejde. Ne, dite nemusi mit jeden domov. Ne, domov neni misto, kde je MATKA. Ne, dite se nemusi citit vykorenene, pokud se stehuje na vice mist, ani kdyz se na nich zije ruznym zpusobem. Podstatou je atmosfera a prijeti.
Jsem rozvedena matka, slovenka se slovenskym ex, zili jsme mnoho let ve francii a hodne jsem cestovala, meli jsme dva domovy - v bratislave a ve francii, stehovali jsme se trikrat v bratislave a sestkrat ve francii, to vsechno uz s dcerou. Mela svuj pokoj tam i tady, vzdycky jiny. A citila se doma tam i tam, a dokonce rikala domu (stejne jako treba ja a mnoho jinych deti, ktere jsem slysela) kazdemu mistu, na kterem jsme pobyli delsi dobu a bylo nam (a tedy ji) moc dobre - tedy treba nase chalupa na horach, chata kamaradky, ale i hotel v egypte (dva tydny) a podobne.
jelikoz na slovensku neni stridava pece zakonem povolena, museli jsme si ji dohodnout "jenom tak". a funguje uplne v pohode, muj ex zije zcela jinym zpusobem nez my dva predtim spolu a jinak nez ja ted.
Dceri je 12 a pul roku, stridame se uz 7 let. porad chodi rada tam i tam, nema problem a muze sama navrhovat zpusob traveni prazdnin i vikendu - jelikoz se citi doma u obou, a my jsme schopni domluvy, neni problem natahnout tyden, nebo odskocit si treba na akci k mame pocas pobytu u taty a obracene. Letni prazdniny domlouvame operativne, k mori jezdi vzdycky jenom s jednim - na stridacku
Opravdu si myslite, ze dite nemuze postradat scou sbirku anglicaku nebo stavby z lega tyden, kdy je pryc? Muze. Deti vedi, co je dulezite a snazi se o to na maximum. Jenom my jim ukazujeme casto jine cesty a deti se nam snazi vyhovet ("vem si s sebou tu panenku, bude ti u tatinka schazet a ji tady bude smutno!")
Prestanme myslet za deti a bude nam vsem lip. A kdyz bude kultivovane dobre nam, bude i nasim detem. A je jedno, zda s kazdym zvlast nebo pohromade.
 Srdííčko 


Re: Nesmysly 

(17.2.2010 11:22:33)
Přesně, mě jako dospělou to překvapilo, že si berou čím dál míň věcí, jenom rozečtené knížky, MP3 do batůžku. Dřív jsme vozili všechno možný, nebylo nám zatěžko se s autem dvakrát otočit.
 Lea 
  • 

Zůstat bydlet na jednom místě a komunikovat..?? 

(16.2.2010 10:29:38)
Trochu mi v článku vadí povídání o tom, jak se kvůli střídavé péči oba rodiče musí prakticky vzdát svého osobního života a musí svoje aktivity přizpůsobit dětem. A navíc musí spolu oba bývalí partneři občas komunikovat, chudáci! Ale co rodič, který by byl tzv. primárním pečovatelem, u něj je v pořádku, že dětem obětuje své koníčky a prakticky vše, co je těžké skloubit s péči o děti, a naproti tomu rodič, u nějž dítě nebydlí, si může klidně někam odcestovat, přestěhovat se, žít jako bezdětný? Naopak si myslím, že v případě střídavé péče má vždy každý z rodičů aspoň určitý čas na sebe, na své přátele, nové partnery bez nutnosti starání se o děti v intenzitě 24/7. Pořídit si dítě je o velké zodpovědnosti, kompromisech, nesobeckosti. Pokud jsem rodič a mám za dítě zodpovědnost, nemůžu žít jako "za svobodna". Takže co se týče problematiky střídavé péče versus psychika rodičů, tam bych až takový problém neviděla, složitější už je to s dětmi, tam je to hodně individuální, některému dítěti to může plně vyhovovat, jinému vůbec. Taky záleží na věku dětí, na jejich prioritách co se týče upřednostňování jednoho z rodičů, na vzdálenosti bydliště rodičů atd.
 Grow 


Re: Zůstat bydlet na jednom místě a komunikovat..?? 

(16.2.2010 10:43:58)
Leo, ono nejde o to, že by byl primární pečovatel "chudák", který rezignuje na vlastní osobní život, zatímco ten druhý si užívá života. Jde o to, že ne každému (ať už je to dospělý nebo dítě) vyhovuje žít chvilku tak, chvilku onak.

Jeden týden jsem rodič, druhý týden jsem "bez závazků" a věnuji se svému novému partnerovi a koníčkům. Pak se přepnu a jedu dál. Takhle to vedu několik let: veškerý můj život určuje, jestli je týden/měsíc "s dětmi, nebo bez dětí". To je ta schizofrenie a nekonzistentnost, o které se v článku píše. A u dětí se ještě umocňuje tím, že jsou to ony, kdo se obvykle pravidlům přizpůsobuje...
 Věrka, dcera 15 let 
  • 

Re: Zůstat bydlet na jednom místě a komunikovat..?? 

(6.11.2011 17:44:31)
S tímto názorem zcela souhlasím! Nechtěla bych zažít, aby mé dítě cítilo, že už kvůli novému partnerovi není vítáno. Jinak samozřejmě lidé jsou různí a nejde říct jednoznačně, co je lepší. Podstatný je názor dítěte, ale jde samozřejmě také o dohodu s bývalým partnerem, s novým partnerem... Myslím že by mělo být také možné, aby se situace upravila po nějakém čase, kdy se např. SP vyzkouší. Třeba se může poměr "pobytů" upravit. Nebo se zjistí, že bude lepší zvolit raději jedno nebo druhé místo.
 Grow 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 10:31:37)
Milá La. V.,

nevím, jestli jste "tou paní" mínila mě, ale já jsem nic nepsala, jen jsem přeložila úvod obšírnějšího pojednání o dopadech střídavé péče na psychiku děti. Autory citovaných průzkumů byli vesměs dětští psychologové, které sotva můžeme osočit z toho, že by chtěli svým malým pacientům ublížit.

Upřímně vám blahopřeji k tomu, že u vás střídavá péče funguje. Nemusí tomu tak být vždy. Znám jiný případ: rodiče se v zájmu dětí dohodli na střídavé péči. Děti milují oba rodiče stejně, u obou se cítí dobře, ale zkrátka nezvládají to neustále střídání prostředí, výchovných postupů, životního stylu atd. V důsledku samy děti žádají, "aby už to střídání skončilo" - a věřte, že toto není případ, který jsem si právě vymyslela, ten se skutečně stal.

Jakékoli zobecňování není dobré, zejména pak v tak složité oblasti jako je výchova dětí a partnerské vztahy. Skutečně můžete nějak doložit, že 90% matek vidí po rozvodu ve svých dětech jen nástroj pomsty a prostředek k získání peněz? Opravdu se domníváte, že pouhých deset procent žen je schopno dosáhnout se svým bývalým partnerem oboustranné dohody, která bude kompromisem zohledňujícím zájmy dětí i dospělých? Opravdu jste si jistá, že jiným uspořádáním než střídavou péči děti o "neprimárního" rodiče PŘICHÁZEJÍ? Proč by proboha měly???
 Le.V. 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 15:06:43)
Pro Grow:
Pokud ste tu slátaninu psala, tak jsem mínila Vás. Trvám na všem co jsem řekla. Moje tvrzení je ověřeno praxí a ne zaujatými výňatky z článků. Jak tu moudře psala Cyann, kdo chce najít něco zlého, najde kdykoliv.
Píšete, že se nemá zobecňovat, nicméně sama jste střídavou péči zcela odsoudila ("cesta do pekla" ??)
"90% matek vidí po rozvodu ve svých dětech jen nástroj pomsty..."- tím jsou myšleny ty matky co se hodlají dlouze soudit (a vyhrát stůj co stůj) a neberou ohled na názor dítěte ani otce. Ty rozumné se s otcem dohodnou a tahanic a trápení není třeba.
Co se týká "neprimárního" rodiče, to snad ani nemá cenu komentovat. K rodičovství se rozhoduje obvykle dobrovolně a oba rodiče jsou hlavní a nezaměnitelní a to jim NESMÍ nikdo brát ani po rozvodu. Leda že by se toho sami vzdali.
 Natascha 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 15:24:09)
Mně tvoje radikální názory asociují článek od Petry z minulého týdne. Někteří rodiče se ohánějí svými právy natolik, že by snad byli schopni děti rozpůlit.
 Grow 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 17:01:47)
Pro La. V.:
Tu slátaninu, jak článek nazýváte, jsem nepsala já, což je ostatně patrné i z mé dopolední odpovědi. Jen jsem přeložila úvodní pasáž materiálu, který mě zaujal, protože velmi výstižně shrnuje i můj vlastní názor vytvořený na základě vlastních zkušeností (nejsem na tomto poli teoretik, to mi věřte).

Název o cestě do pekla, který vás tolik pobouřil, jsem rovněž převzala z anglického originálu. Nedovolila bych si prezentovat cizí článek s vlastním názvem.

Opravdu mě zaráží vaše vidění světa: buď střídavá péče, nebo matky-potvory, které prostřednictvím dětí svého bývalého partnera vydírají citově i finančně. Skutečně nic mezi těmito dvěma možnostmi nevidíte? Skutečně vás neoslovil žádný z těch příspěvků, v nichž se tady lidé svěřují s vlastními negativními zkušenostmi se střídavou péčí? Proč si myslíte, že když to vám funguje, musí to fungovat i všude jinde? Jakým právem tvrdíte, že právě to vaše rozhodnutí a uspořádání je jediné správné?

A neříkejte mi, že jste nepochybovala - sama to ve svém prvním příspěvku přiznáváte. Ptala jste se přece svých dětí, jestli nechtějí být s vámi, a ony odpověděly, že nechtějí zarmoutit otce, tak jste se rozhodla pro střídavku. Čistě hypoteticky: kdyby tehdy řekly, že chtějí být spíše s vámi, byla byste tak plamenným zastáncem střídavé péče?

Ale co mě na vašem postoji asi zaráží nejvíce, je to, že děti, které nevyrůstají v režimu střídavé péče, o jednoho z rodičů PŘICHÁZEJÍ. Tuhle argumentaci opravdu nechápu. Pomineme-li ty hloupé matky (není jich ovšem 90%), které otci dovolí být s dětmi jeden víkend za čtrnáct dní, případně mu v kontaktu s dětmi brání úplně, nevidím opravdu důvod, proč by měly děti o jednoho z rodičů přijít. Budu ráda, když mi napíšete důvody, které vás k tomuto razantnímu přesvědčení dovedly.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 17:28:32)
Hloupé matky, které půjčují děti mužům 2x měsíčně na 14 dní. Krásné. A ono se to v praxi dělá ještě i nějak jinak?
Mám ve střídavé péči sedmiletého syna. Na rozdíl od "odborníků" v článku vidím jako jednoznačné pozitivum střídavé péče to, že o svůj soukromý život NEPŘICHÁZÍM a nemusím se takzvaně "obětovat dítěti". V době, kdy je syn u otce si můžu dělat co chci, nemusím podepisovat úkoly, vyzvedávat ze školy, z kroužku, nemusím večer sedět doma na zadku nebo shánět někoho na hlídání. Nemusím ráno vstávat v 6:30, abychom byli včas ve škole. Můžu si dělat co chci a naprosto netuším, proč bych měla během týdne volna něco řešit a konzultovat. Exmanžel není nesvéprávný dement a ani můj syn není úplný pitomec. To mám jako volat každý den, jestli mají dopsaný stránky v písance nebo jestli nezapomněl kluk ve škole rukavice? A proč, proboha?

 Lassie66 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 17:56:53)
Monty, právě - to pozitivum je pro rodiče....
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 18:02:23)
Lassie,
a pro dítě ne? Ono je pro dítě lepší vidět jednoho z rodičů 2x do měsíce?
Zajímavý názor.
Chyba není ve střídavé péči, chyba je v lidech. Vždycky je minimálně jeden po rozvodu ublíženej, zahořklej a nenávistnej. To působí na děti negativně. Můj syn nemá se střídavou péčí problém, protože na sebe s exmanželem vzájemně neútočíme, vycházíme spolu dobře, nedáváme dítěti "sežrat", jaký je ten druhý zlý a ošklivý... to, jestli si v jedné domácnosti dítě musí čistit večer zuby pět minut a ve druhé vůbec je detail, autorka článku se točí na kravinách. Dítě snad dokáže pochopit, že rodiče jsou rozdílné individuality a proto se chovají různě. Jde o to, jak se chovají k němu po citové stránce a po stránce uspokojování jeho potřeb. O to, kde má dítě vláčky až tak moc ne.
 Samarlu 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 18:18:06)
Monty, naprostý souhlas. Dík.

Kruci, proč si tohle dospělí lidi nemůžou přiznat ani po desítkách let, že ty kecy "všechno jsme ti obětovali" a "měla jsi všechno" jsou jen divadýlko, aby si omluvili svý jednání, jeden že nebyl ochotnej začínat v jiným městě, a druhej že nebyl sto přijmout myšlenku, že jeho bejvalej partner je rodičovsky schopnej a kompetentní.

To není k odpovědi, jen jsem si chtěla ulevit.
 Lassie66 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 18:26:50)
Monty, nevím. To nemůžu posoudit. Pokud se na to dívám z hlediska svého - od osmnácti se neustále stěhuji, měla jsem dočasnou postel všude možně, ale domov mi stále chybí. Sice už bydlíme "ve svém" ale za domov to nepovažuji. Je to nepříjemné. Stále mám tak nějak pocit, že už jsem tu dlouho a čekám, kdy zase zvednu kotvy. Přitom toužím po svém domově, ale to není jen místo - domov člověk musí cítit. Nevěřím, že to může cítit na dvou místech, ale to je můj dojem a pochopitelně to může být jinak. Já balila bágly mockrát a určitý neklid mi to dalo.
 otec na slovensku 
  • 

Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 18:50:37)
Deti bežne do školy dochádzajú už na základnej škole. Deti úplne bežne od 14 rokov študujú mimo trvalého bydliska a preto bývajú na internáte väčšinu roka mimo domova a nikoho to nevzrušuje. Tak teda ak je striedavá starostlivosť pre deti nevhodná, tak rovnako tak je pre deti nevhodné študovať mimo miesta trvalého bydliska, pretože na internáte nemá dieťa nikoho z rodičov!!! Čo štúdium na vysokej škole? Tiež zakázať, ak má dieťa bývať na internáte...
 Stáňa a dva kluci 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 19:05:40)
No ono ani intr od 14 nemusí být pro dítě nějaká super záležitost. Sama jsem to zažila a teda nic moc. Radši bych byla doma. A nebyla jsem jediná. Argument vysokou školou už je poněkud mimo. To už jsou téměř dospěláci. Někteří výdělečně činní už se v tomhle věku stěhují od rodičů.
 Petra 
  • 

Sobectví :-)) 

(16.2.2010 18:00:32)
Monty, super... souhlasím. Můj 9ti letý syn je navíc ADHD. Kdybych ho neměla s bejvalkou ve střídavce, možná bych ho už zabila... každopádně bych byla strašně "vycuclá" a moje trpělivost by určitě nebyla tak značná. V tomhle ohledu na střídavé péči "vydělává". Ostatní aspekty, které jsi vyjmenovala, rozhodně nejsou zanedbatelné. A teď se připravme, jak se na nás PRAVÉ MATKY sesypou. Takové sobectví, užívat si, když je dítě chudák pryč. Pravá matka přece truchlí a hroutí se.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Sobectví :-)) 

(16.2.2010 18:06:11)
Petro,
samozřejmě, protože správná matka s myšlenkou na dítě uléhá i ráno vstává, nemluvě o tom, že se jí o něm v noci zdá. A představit si, že je ubohé děťátko třeba celý TÝDEN bez její láskyplné náruče... naprostý horror!
Bohužel, spousta žen nemá žádný "osobní život", zajímá je jen péče o samce a dítě a pokud není samec, tak aspoň o to "chuďátko". Takže logicky nemohou pochopit, jak je člověk rád, když vypadne někam na výstavu, na koncert, jde s kamarády na skleničku... protože co by tam měl dělat, když už je jednou MATKA, že jo.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Sobectví :-)) 

(16.2.2010 18:13:52)
To si jako vážně myslíš, že ty, které tu argumentovaly v něčem proti střídavce jsou zrovna ty MATKY, o kterých tu s despektem píšeš?
Ti nevím. Když vezmu v potaz všechny argumenty, které se tu vyskytly, ať už pro nebo proti, tak si myslím, že je třeba je brát vážně. Určitě je dost dětí, kterým by SP nevyhovovala(nemají rády změny, potřebují určitou stabilitu, svý věci, lidi kolem sebe atd), stejně jako věřím, že existují děti, pro které to vhodné bude. Ale rozhodně bych nedokázala tvrdit, že SP je jediná vhodná nebo nejlepší možnost. To určitě ne.
 cyann 


Re: Sobectví :-)) 

(16.2.2010 18:30:42)
No ale článek tvrdí, že je to v každém případě špatná varianta. Nejsem do střídavé péče nijak extra nadšená, ale ta kategoričnost je zkrátka podivná, ještě navíc ve spojení s tím, jak "využívá" argumentaci výzkumy.
A Monty má pravdu určitě v tom, že to, jak se cítí rodiče, tj. i matka, je zásadní pro to, jak se cítí dítě. Takže určitá míra "egoismu" je pro dítě zdravá, rozhodně zdravější než sebeobětování.
Myslím si, že ty "chuďátka" jsou mnohem odolnější, než si myslíme, a dovedou se přizpůsobit všerůzným okolnostem, pokud jsou milována... Ostatně, kdo se rodí do ideálních podmínek?
 Stáňa a dva kluci 


Re: Sobectví :-)) 

(16.2.2010 19:02:12)
Jo článek je vcelku jednostranný, s tím souhlasím, nicméně v hlavních argumentech mu dávám za pravdu a hodně bych nad nimi přemýšlela, pokud bych se musela rozhodovat. Zásadní mi přijde to neustálé přesouvání dítěte sem a tam, týden co týden...to může být pro některé děti fakt schíza, žádný jeden pevný bod. A obzvlášť, pokud jsou menší. Čím menší dítě, tím mi SP přijde nevhodnější.
Monty to zas hodila do extrému. Ono i u varianty dítě u matky, otec jinde(či event. naopak) má matka dost možností, jak si dobít baterky a vyrazit třeba na výstavu nebo do kina nebo co já vím kam. A obzvlášť tehdy, pokud má otec velký zájem vídat děti často, to přece vůbec nemusí být problém.
 Grow 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(16.2.2010 19:39:59)
Ano, Monty, dělá se to i jinak, jen se musí chtít. Rodič, se kterým děti nebydlí, se s nimi může (nebo spíše měl by) vídat častěji než jednou za čtrnáct dní, může s nimi klidně trávit téměř polovinu jejich volného času. Samozřejmě to předpokládá, že matka nebude "hloupá" a nebude mu v tom bránit - a že on nebude "uražený", protože střídavá péče by podle něj byla lepší.
 cyann 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(17.2.2010 9:22:03)
A jaký je pak rozdíl mezi střídavou péčí a takovýmhle uspořádáním (50% času s otcem)? Už asi jenom formální. Pokud namítnete, že ten, že dítě má pořád "hlavní" domov u matky, tak můžu oponovat výzkumem, podle kterého i ve střídavé péči si cca polovina dětí tak nějak rozhodne, který z domovů je ten "hlavní" a to je pak ta jeho základna (francouzský výzkum, dělal ho F. de Singly).
 *Šárka* 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(17.2.2010 9:57:38)
Cyann, vyjadřejuš se k tomu, co jsem psala já. Nemám potřebu Ti oponovat nějakým výzkumem, vyjadřovala jsem se na základě SVÝCH zkušeností.

Moje dítě se pohybuje mezi rozvedenými rodiče od svých cca 13 let. Ze situace vyplynulo, že zůstal v mé péči. Žádná moc úřední či co nezásahla do toho, aby se s ním táta nemohl vidět, kdy chtěl a kdy se mu to hodilo. Někdy to bylo i 50% času, jindy zdaleka ne. Což vyplývalo ze změn, které nastaly v životě exmanžela po rozvodu. Přibyly další závazky, časem práce mimo město.
To, že má syn stabilní místo a domov u mě a nezměnil ho za pět let asi 10x podle momentální tátovy situace, rozhodně nehodnotím jako něco špatného.
Oproti exmanželovi vedu celkem stabilní život bez větších zvratů. Což je samozřejmě ovlivněno i tím, že alespoň jeden rodič fungovat prostě musí :-).

Pokud má bývalý manžel podmínky pro to, aby mohl každý den dítě dovážet do školy místo MHD, tak prostě dováží. Dtto možnost trávit s ním čas odpoledne, o víkendech, brát ho na výlety a různé cesty. Pokud ne, je se mnou (teď už vzhledem k věku má často i svůj program).
Nemáme problémy se dohodnout v názorech na výchovu a když, (jeden případ mi právě vyvstal na mysli) můj bývalý manžel bez problémů respektuje, že já jsem ten "hlavní" rodič, který je tu vždy, když on nemůže,
 Grow 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(17.2.2010 10:09:50)
Cyann, ten rozdíl je právě v tom, že děti mají jasně vymezený domov. Budu ráda věřit tomu francouzskému průzkumu, že polovina dětí si sama označí jeden z rodičovských domovů za svou základnu. Druhá polovina to neudělá - a při pročtení této diskuse zjistíme, jaký z toho mají pocit a jaké to má dopady.

 Le.V. 


Re: Nesmysly? Ani ne... 

(17.2.2010 13:34:06)
pro Grow:
napíšu jen něco, protože už se to ubírá směrem na hodiny a hodiny mluvení...
Na fungování je potřeba dvou rozumných lidí, jestli jeden dělá naschvály tak to vážně nepůjde. Ale to bychom mohli začít řešit sto jiných témat typu "proč si teda bral/a někoho takového".
Když se člověk rozvádí (to je opravdu peklo), pochybuje o všem a všechno zkoumá. Já měla v sobě desítky protikladných pocitů najednou, jen jsem musela zvolit který potlačit a který upřednostnit tak, aby ze mě nebyla právě ta ublížená matka zaslepená pomstou.
K tomu "přijítí" o rodiče, samozřejmě to není stejné jako smrt. Ale z rodiče se stane jen jakási návštěva. Nemůže s dítětem sdílet to co je běžné každý den. Scvrkává se to na park, kino, k babiččce...
Nevím jak si představujete oněch 50% času. Pokud jsou tím myšleny i noci, tak nechápu smysl takové výhradní péče (teda kromě toho, že to ublíží jednomu z rodičů). Protože pak se dítě stejně stěhuje a stejně má dva domovy atd... (myslíte že dítě zajímá, co je napsáno na nějakém papíru od soudu?)
 maja 
  • 

Re: Nesmysly 

(16.2.2010 12:57:28)
takhle to vypadá jako kdyby každý táta toužil vařit dětem věčeři a číst knížky před spaním... tak tě můžu ujistit, že náš táta a to jsme úplná a řekla bych spokojená rodina , dětem čte vyjímečně a vařit jsem ho snad ještě neviděla , leda v Mečkáči ....ano je správné aby to co popisuješ dělal, ale nějak to asi nepopisuje většinovou populaci chlapů .
 mamina79 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:52:34)
Milá Lev,

nedá mi, a musím na Tebe reagovat. Já sama jsem rozvedená, a ve svém okolí mám i několik kamarádek (kamarádů), kteří jsou taktéž rozvedeni. Všechny děti jsou v péči matek. Ani v JEDINÉM případě nevím o tom, že by matky nechtěly otcům děti dávat.
Většina otců je totiž normálních-narozdíl od magorů z K213-a uznávají, že děti, a to především malé děti, mají zůstat u matky a většina žen je normálních, a pokud otec přispívá a k dětem se chová dobře, tak jsou rády, že si je bere, a nijak mu nebrání (to je i můj případ). Spíš si mi ženy stěžují na to, že časem, a hlavně když založí novou rodinu, se o děti otcové přestávají zajímat.
Já sama se rozváděla, když bylo dceři 8 měsíců. To snad měla soudkyně navrhnout střídavou péči, když jsme se nemohli dohodnout? Ne, svěřila ji mně, a nevím o tom, že bych ex jakkoliv bránila se s malou vidět. Má ji každý druhý víkend rozsudkem plus dohodou mezi námi navíc, např. o státních svátcích, v době Vánoc. Konkrétně poslední Vánoce ji měl 25. - 27.12. a 30.12.-1.1.
Za jediný argument pro střídavou péči považuji to, když jsou děti dostatečně staré a výslovně řeknou, že to tak chtějí. Myslím, že nejideálnější je harmonická rodina s oběma rodiči, to snad potvrdí každý, a druhé nejlepší řešení, když spolu dva nemohou žít, děti u jednoho rodiče s tím, že s druhým se mohou vídat tak, jak jim to bude vyhovovat (samozřejmě ne na úkor povinností, jako je škola).
 Le.V. 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 13:59:35)
pro: mamina79
Jak tu někdo rozumný psal, nelze vše aplikovat plošně. V případě osmiměsíčního maloška by každý rozumný taťka souhlasil s tím, že bude dítě u mámy a on za ním bude chodit. Na střídavou péči by si počkal třeba do tří let věku... pokud by chtěl. Samozřejmě někteří otcové o to nestojí, ale proč sebrat děti těm co své děti chtějí nevím... rodič je matka i otec
 KKarolina 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 17:07:42)
Myslím si,že je zbytečne se o toto přít,protože jako je každá matka jiná,tak i otec i děti a vůbec rodina.Každýmu to může vyhovovat uplně jinak,někomu tak a někomu onak,priorotou by mělo být dítě a jeho věk a potřeby.Sama bych neuměla rozhodnout jak to zlo jako je rozvod udělat menším,neumím posoudit výhody či nevýhody toho či onoho,ale vím,že všude je něco pro i proti.Myslím,že svou pravdu máte všechny a víte,že nic z toho není uplně dokonalé...
 mlok 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 21:26:31)
Naprosto s vami souhlasim. To, co popisujete, je uplne bezny cesky folklor, kde se vse ridi podle letitych socialismem vstipenych praktik. My se stridame o dite uz temer tri roky a je to to nejlepsi, co jsme mohli po rozchodu pro dite udelat. Panuje mezi nami naprosty soulad v predavani veci, ditete, pece a stylu vychovy. A co vidim ve svem okoli, nejsme jediny pripad, kde to funguje ke spokojenosti naprosto vsech. Hledani proc to nejde, vymluvy a msty prikryte pestovanymi tmarskymi tradicemi v CR stale jeste vladne. Ono prekrocit svuj stin, odpustit a snazit se o zdravy vyvoj ditete je preci jen tezsi nez si stezovat a hledat bebicka. Pokud jde rodicum o dite, tak proto neco obetuji.
 Grow 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 22:06:09)
Mloku, a co když to prostě nefunguje? Co když jsou rozdíly mezi rodiči a jejich výchovnými přístupy tak velké, že děti samy žádají o ukončení střídavé péče, protože jim to zkrátka takhle nevyhovuje?

Tady spousta lidí vychází ze dvou krajních možností - buď střídavka, nebo víkendový tatínek. Ale to je přece úplný nesmysl! Mezi tím jsou ještě jiné možnosti, jen se je pokusit najít! Svět není černobílý, i když vidět ho tak je určitě jednodušší.
 Grow 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 22:07:01)
Mloku, a co když to prostě nefunguje? Co když jsou rozdíly mezi rodiči a jejich výchovnými přístupy tak velké, že děti samy žádají o ukončení střídavé péče, protože jim to zkrátka takhle nevyhovuje?

Tady spousta lidí vychází ze dvou krajních možností - buď střídavka, nebo víkendový tatínek. Ale to je přece úplný nesmysl! Mezi tím jsou ještě jiné možnosti, jen se je pokusit najít! Svět není černobílý, i když vidět ho tak je určitě jednodušší.
 Nejlepší tatínek 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 22:42:16)
Je to tak, těch možností je víc - třeba víkendová maminka. :-)
 Stáňa a dva kluci 


Re: Nesmysly 

(16.2.2010 23:18:10)
Ano je jich víc, za nejlepší považuju nejlepší tatínku se vůbec nerozvést:-)
 cyann 


Re: Nesmysly 

(17.2.2010 9:25:13)
Ano, a pro některé děti a rodiče je střídavka to nejlepší řešení, zatímco pro některé ne. To ale článek popírá.
 Papula 


Re: Nesmysly 

(17.2.2010 17:47:06)
Jako byste mi mluvila z duše...
 jary 
  • 

Re: Nesmysly 

(21.2.2010 12:11:53)
Omyl. Taky by mohl být primárním pečovatelem otec, a občas je. Jen v článku je to ne férově napsáno.
 Rosemary, syn 15 let 
  • 

Re: Nesmysly 

(26.2.2010 7:39:16)
Teda já si myslím, že to dá zdravý rozum, že střídavá péče nemůže být naprosté většině dětí příjemná, a zvlášť dítěti, které má některé rysy autismu.Víc se o tom rozepisovat nebudu, už to napsali jiní
 nekázanka 


k článku 

(16.2.2010 9:01:23)
Přijde mi, že to je napsané v duchu hesla "kdo chce psa bít, hůl si najde".
Docela dobrý nápad na střídavou péči mají jedni mí přátelé, kteří ze svého velkého domu udělali zázemí pro svoje děti a nestěhují se tak jejich dítka, která chtěla zůstat spolu a ve svém, ale oni dva. Každý má v domě svůj pokojík a zázemí jinde. Netvrdím, že by to tak fungovalo vždycky, ale pořád mi střídavka nepřijde jako tak zavrženíhodná.
Navíc jsem nepostřehla, že by se autorka ptala dětí, které to zažívají.
 *Niki* 


Re: k článku 

(16.2.2010 9:09:46)
Takhle ano, s takovou střídavou péčí souhlasím.
Já nemám nic proti společné či střídavé péči, jen proti stěhování dítěte, pro které je to i tak těžké. Když chtějí rodiče být s dítětem, ať se stěhují po 14 dnech oni.
Jenže na to je většina rodičů pohodlná či na to finančně nemá. Takže holt balí co chvilku dítě zaštítěné "právem obou rodičů na dítě".
 DENISA 


Re: k článku 

(16.2.2010 9:13:49)
No tak tento pripad je idealni. Ale ruku na srdce, kolik rozvedenych rodicu si muze dovolit tak velky dum, ze si tam muzou v poho zit vsichni?
 ErikaB 


Re: k článku 

(16.2.2010 9:17:20)
To jako bydlí manželé po rozvodu spolu kvůli dětem?
 nekázanka 


Re: k článku 

(16.2.2010 9:23:21)
ne, ale jejich původní dům slouží jako základna a hlavně v něm zůstaly děti (je jich hodně, i proto se to zdálo jako nejlepší řešení).
 genova 


Re: k článku 

(16.2.2010 9:27:11)
Chápu správně, že deti žiji ve vlastním domě, a rodiče se za nimi stěhuji?
Přiznam se, že bych se nerada citila u vlastních děti na "cizím" uzemi...
Trochu z toho mrazi.
 nekázanka 


Re: k článku 

(16.2.2010 9:29:23)
to je ale dům, kde původně bydleli úplně všichni. a je obrovský, takže to jde.
 genova 


Re: k článku 

(16.2.2010 9:34:35)
Nejde o to, že je obrovský, jde o to, že jednou jsem se z něj odstěhovala, žiju jinde a stěhuji se někam za dětma kde to neni tak úplně moje... Jestli jsou všichni skutečně spokojení, budiž. Já bych to nechtěla.
 Ráchel, 3 děti 


Re: k článku 

(16.2.2010 10:03:49)
no, řekla bych, že je důležitější, aby byly spokojené děti ~e~
 genova 


Re: k článku 

(16.2.2010 10:10:11)
To žádná, jde mi o to, že nevím jak je to s autoritou rodiče když se stěhuje za ditětem do JEHO uzemí. Jestli nedocházi u děti k podvědomému jednání typu "tedˇ mně rozčiluješ běž pryč domu" a rodič může skutečně ztrácet půdu pod nohama vzhledem k tomu, že je "na návštěvě".
Sečteno podtrženo, děti v takovém vztahu nemůžou být spokojené.
 Lucie (+3 zlatíčka) 


Re: k článku 

(16.2.2010 10:13:44)
A můžou být vůbec spokojené děti, když není spokojený rodič?
 Jája 
  • 

Re: k článku 

(16.2.2010 10:20:17)
U nás je rodina, děti má velké. Postavili spolu rodinný dům. Pak se rozvedli, muž si našel jinou. Jeho první žena ale neměla kam jít a měli spolu děti. Přece ji s dětmi nevyhodí na ulici. Tak 1. žena bydlela na patře, 2. žena v přízemí. Děti (i z druhého manželství měl muž děti, 1. manželka zůstala sama) volně pendlovaly mezi oběma matkami. Když bylo cokoli třeba udělat na domku, měl to na starosti onen muž. Obě ženy si navzájem hlídaly děti, když bylo třeba, když se jelo nakoupit, jely obě ženy spolu. Vypadalo to jako mnohoženství, ale vyhovovalo to všem, aspoň jsem o nějakých hádkách neslyšela.
 *Šárka* 


Re: k článku 

(16.2.2010 9:46:10)
Děti ve vlastním domě - bytě. A střídání rodičů.

Takovou myšlenkou jsme se také zaobírali, víceméně teoreticky, nejsou k tomu vhodné podmínky. Některé věci by to vyřešilo - jiné ne (rozdílný přístup rodičů k povinnostem, ke škole atd.)
Ale - co ostatní děti, které v nových vztazích figurují také? Škatulata hejbejte se každých 14 dní?
 *Niki* 


Re: k článku 

(16.2.2010 9:49:00)
Šárko, s příchodem nových dětí je to těžké v jakémkoliv uspořádání. Představ si,pokud se matce či otcově nové ženě narodí další dítě, které na místě zůstává... a to "původní dítě" se stále balí a pendluje...taky nic moc na pocit stability a milovanosti, myslím...
 *Šárka* 


Re: k článku 

(16.2.2010 10:06:03)
Mono, máš pravdu.
Pod tím vším co tu píšu, schovávám názor napsaný i v článku - děti by ideálně měly jeden domov a možnost kdykoliv zajít za druhým rodičem a trávit s ním dostatek času (proč ne i 50%). Ale jeden domov, jeden rodič, by měl být tak nějak.. dominantnější, hlavnější.

Jsem taky rozvedená a s otcem svého dítěte vycházím dost dobře. Funguje to podobně, jak jsem psala. K všestranné spokojenosti už několik let.

Ale v předchozím příspěvku jsem nepsala o nových dětech. Psala jsem o dětech "starých", tedy o těch, které už mají noví partneři rodičů.
V našem případě nejsme všichni z jednoho města.
Pokud by se v takovém případě vždy rodič s partnerem stěhoval na dva týdny k dětem (a pak zase někam jinam), jak by k tomu přišly děti, které ve střídavé péči nejsou a chválabohu už domov mají? (Myšleno s ohledem na to, že samy rozvodem svých rodičů o zázemí už jednou přišly.)

Pak by zbývalo snad jen každé dva týdny rezignovat na svůj osobní život a věnovat se výhradně svým dětem ve střídavé péči. A i o tom se ve článku psalo.

PS: u nás to tak vyhrocené není, jedno zaangažované dítě je na pokraji dospělosti (to moje), další (nového partnera matky střídavých dětí) je předškolní, v péči druhého rodiče.

 .Žaba 


Re: k článku 

(16.2.2010 10:03:31)
To si napísala dosť výstižne. Zrejme podobne sa cítia deti, ktoré sa sťahujú od jedného rodiča k druhému a zase naspäť...
 Žžena 


Re: k článku 

(16.2.2010 10:13:19)
To ale předpokládá jednu věc: že rodiče rezignují na případné další vlastní vztahy nebo tvorbu nové rodiny. To mi nepřijde správné, být pouze periodickým vychovatelem. Tedy pro mne osobně a moje nastavení.
Jakkoli může být nový partner třeba matky a další dítě, které si s ním matka pořídí, traumatizující záležitost pro dítě, jemuž se rodiče rozvedli, stejně tak to může být pozitivní událost a vítané rozšíření rodiny. To už je na té rodině, jestli se bude starší dítě cítit jako vyděděnec nebo jestli bude spokojeně žít v domácnosti, kde jsou funkční mezilidské vztahy.
Já jsem třeba byla moc ráda, že mám sestru (kterou má moje máma s novým partnerem).
 Žžena 


Re: k článku 

(16.2.2010 10:18:12)
To ale předpokládá jednu věc: že rodiče rezignují na případné další vlastní vztahy nebo tvorbu nové rodiny. To mi nepřijde správné, být pouze periodickým vychovatelem. Tedy pro mne osobně a moje nastavení.
Jakkoli může být nový partner třeba matky a další dítě, které si s ním matka pořídí, traumatizující záležitost pro dítě, jemuž se rodiče rozvedli, stejně tak to může být pozitivní událost a vítané rozšíření rodiny. To už je na té rodině, jestli se bude starší dítě cítit jako vyděděnec nebo jestli bude spokojeně žít v domácnosti, kde jsou funkční mezilidské vztahy.
Já jsem třeba byla moc ráda, že mám sestru (kterou má moje máma s novým partnerem).
 DENISA 


V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 9:25:29)
Nic nelze zevseobecnovat a urcite SP muze nekterym detem vyhovovat, ale urcite ne vetsine. Souhlasim se vsim, co bylo v clanku receno. Osobne znam dve rodiny co ji provozuji a ani u jedne nemuzu rict, ze je k tomu vedl zajem o blaho ditete. V jednom pripade to byl natlak noveho partnera, ktery se o dite nechtel starat porad a v druhem to byl vytezny tah otce, ktery se tak mstil manzelce a tak dlouho to honil soudne, az vyhral. Z doslechu take vim, ze v prvnim pripade, kde je dite jeste male, dost casto place po matce a druhe vetsi ma dost velke problemy ve skole, protoze se s nim jeden tyden matka uci, kdezto druhy tyden se muze flakat a hrat cele noci hry na PC. Oba velice smutne pripady.
 Liška s banem :) 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 10:09:19)
Máš šťastné manželství, rozumného manžela, 2 krásné děti, ale...kdybychom se nedej bože někdy rozvedli, nevím nevím, jestli bychom byli schopni se domluvit na uspořádání opravdu v zájmu dětí. Možná by to dopadlo tak, že bychom se akorát navzájem snažili jeden druhého co nejvíc ranit a na to jsou děti ideální páky.

Takže si myslím, že neexistuje nějaké ideální porozvodové uspořádání, protože rozvod je prohra pro všechny, hlavně pro děti. Jsou jen méně špatná, špatná a velmi špatná porozvodová uspořádání.
 Taodvedle 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 10:15:52)
taky jsem cetla o par pripadu, kde deti zustali ve spolecnem dome, rodice si pronajali maly byt, a tam se stridaji po tydnu( teda kazdy ma svuj) a funguje to super, samozrejme jednou tydne musi si pri vymene vsichni sednout ke stolu a resit ruzne veci aby vse fungovalo.
Mne se to libi, vim co je to pro otce ( mnazel si s tim prochazi) kdyz dite vidi malo. Kdyby jeho ex neodjela zpet do jeji vlasti, tak by jsem asi meli taky stridavou peci, nebranil se ji nikdo.
 Hilly. 


Na střídavé výchově se mi nelíbí ... 

(16.2.2010 20:29:04)
to rozdělení péče týden, či dva týdny u jedoho rodiče a týden či dva týdny u druhého.Prostě střídání po příliš dlouhých časových intervalech.
Trápí se tím jak rodiče, tak dítě, ať tu tvrdí kdo chce, co chce. Je to nepřirozené.
Jako ideální střídavou péči, pokud se vžiji do pocitů dítěte,i rodiče, bych viděla takto..
-rodiče by bydleli relativně blízko u sebe( do 15 minut pěšky)
-jeden víkend by bylo u jednoho rodiče, jeden u druhého ..pokud by třeba dítě jelo na víkend někam se skautem, tak by se předání prostě o víkend posunulo
-přes týden by spalo v jednom domově a druhý rodič by s ním trávil 2x v týdnu odpoledne, podle toho by si i rodiče upravili pracovní dobu, to znamená, že by ho i vozil na kroužky, dohlížel na něj, když by si hrálo venku, učil se s ním..no a potom by ho večer doprovodil domů.
Dítě by chodilo do jedné školy, školky...
Frekvence střídání po dvou týdnech, nebo po týdnu, mi přijde hrozně násilná.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Na střídavé výchově se mi nelíbí ... 

(16.2.2010 20:36:04)
Syn chodí do stejné školy, na stejné kroužky, kromě aktovky si nic nikam nepřeváží... nějak nerozumím tomu, proč by mělo být nepřirozené, že dítě tráví s oběma rodiči stejně času. Spíš mi přijde nepřirozené, když ho jeden má přisáté k ňádrům a druhý si ho může milostivě půjčit dvakrát za měsíc na odpoledne.
 Hilly. 


Re: Na střídavé výchově se mi nelíbí ... 

(16.2.2010 20:45:30)
Pokud se podíváš co jsem psala, tak ten čas, který tráví s dítětem oba rodiče, v bdělém stavu dítěte...je téměř totožný. Bylo by uhozené hopočítat na hodiny.
 Hilly. 


Re: Na střídavé výchově se mi nelíbí ... 

(16.2.2010 20:45:51)
Pokud se podíváš co jsem psala, tak ten čas, který tráví s dítětem oba rodiče, v bdělém stavu dítěte...je téměř totožný. Bylo by uhozené ho počítat na hodiny.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Na střídavé výchově se mi nelíbí ... 

(16.2.2010 20:53:34)
No tak to nepřirozené je, obzvlášť být přisátý ještě v osmi~t~. Ale proč to pořád hážeš do extrému? Pokud jsou rodiče rozumní, tak budou schopní se domluvit na co nejčastějších kontaktech i v případě, že dítě zůstane u jednoho z rodičů, ne?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Na střídavé výchově se mi nelíbí ... 

(16.2.2010 21:03:29)
Stáňo,
to je sice pravda, ale někdo, kdo chodí jen na návštěvu prostě není tak úplně ten samej rodič jako ten, co je doma...
Ex původně chtěl syna do péče a je fakt, že nebýt jeho rodiny - resp. jeho autoritativní matky, která by ze mne a mých požadavků pak už měla vyloženě "prdel", byla jsem ochotná s ní souhlasit. A určitě bychom se s ex domluvili, že si syna můžu brát kdy chci.
Jenže ono to prostě není fér. Ani vůči dítěti, ani vůči tomu rodiči, co sice může přijít kdy chce, ale zas má minimum té "denní praxe" ve SVÉM prostředí.
Já nechci, aby ke mně syn chodil na návštěvu nebo já k němu. Chci, aby byl u mne doma. Byť na 14 dnů v měsíci. Má tu svůj pokoj, svoje věci... chci, aby věděl, že je doma u OBOU rodičů a OBA ho mají stejně rádi.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Na střídavé výchově se mi nelíbí ... 

(16.2.2010 21:17:59)
Já ti rozumím, je to těžký. Na druhou stranu, i když bude jeden rodič ten "ústřední", může tam dítě mít pokojíček, vlastní věci atd. Jo je pravda, že v tomhle případě má ten hlavní domov jeden. Otázkou je, jestli to fakt pro některé děti není lepší. JEstli ta daň za to, že to ti dospělí nezvládli, není prostě moc vysoká a neodskáče ji především dítě. Že se pak opravdu nemusí cítit úplně doma nikde. Přesně jak bylo v článku, dítě se stane tím "pouhým návštěvníkem", nikoli jeden z rodičů, což bych považovala za víc fér...Ale asi to bude individuální, dítě od dítěte....
 cyann 


Re: Na střídavé výchově se mi nelíbí ... 

(17.2.2010 9:29:40)
To určitě můžou. A jiní se zase můžou domluvit na střídavé výchově, když rozumně posoudí, že to pro jejich konkrétní dítě bude to nejlepší.
 Jíťa 
  • 

Re: Na střídavé výchově se mi nelíbí ... 

(18.2.2010 19:00:18)
Znám lidi, kteří to takhle mají.
Jeden rodič děti ráno odvede do školky, druhý je vyzvedne a má je až do následujícího rána, kdy je zase zavede do školky. Víkendy si střídají.

Asi taky záleží na čem jsou rodiče ochotni se dohodnout.
 Taodvedle 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 10:16:31)
taky jsem cetla o par pripadu, kde deti zustali ve spolecnem dome, rodice si pronajali maly byt, a tam se stridaji po tydnu( teda kazdy ma svuj) a funguje to super, samozrejme jednou tydne musi si pri vymene vsichni sednout ke stolu a resit ruzne veci aby vse fungovalo.
Mne se to libi, vim co je to pro otce ( mnazel si s tim prochazi) kdyz dite vidi malo. Kdyby jeho ex neodjela zpet do jeji vlasti, tak by jsem asi meli taky stridavou peci, nebranil se ji nikdo.
 & 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 10:33:40)
Danielo, jak by to v praxi fungovala, bud by se stehoval tvoje nevl. dcera nebo tvuj manzel. Tyden by bydlel u vas a tyden s ni.
 Tragika 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 10:25:38)
Mně by jen zajímalo, kolik matek chce po rozvodu střídavou péči? Zatím znám jen ty otce.

Jeden, který vyžadoval střídavou péči, si na syna udělá 4 roky po rozvodu čas 1x za měsíc.
Původně chtěl syna do své péče! všem bylo jasné, že se jedná o pomstu matce, nikoliv o jeho zájem o dítě.

Ten druhý střídavou péči má a za ten týden se dětem rapidně zhoršuje prospěch, na kroužky je též nevodí. Spát chodí kolem půlnoci a vůbec si mohou dopřát všeho zakázaného ovoce, které u matky nemají.



 *Šárka* 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 10:29:01)
Tragiko, já jednu znám. Tu "naši".
 16.5Salám&Lajka14 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 17:21:39)
Mně neznáš nebo co? ~;)
 Tragika 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 10:26:44)
Mně by jen zajímalo, kolik matek chce po rozvodu střídavou péči? Zatím znám jen ty otce.

Jeden, který vyžadoval střídavou péči, si na syna udělá 4 roky po rozvodu čas 1x za měsíc.
Původně chtěl syna do své péče! všem bylo jasné, že se jedná o pomstu matce, nikoliv o jeho zájem o dítě.

Ten druhý střídavou péči má a za ten týden se dětem rapidně zhoršuje prospěch, na kroužky je též nevodí. Spát chodí kolem půlnoci a vůbec si mohou dopřát všeho zakázaného ovoce, které u matky nemají.



 tinas 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 10:48:55)
Tragiko,
třeba já,pokud bych se rozvedla bych o střídavou péči stála.Děti nemůžou za to,že se rodiče rozvádějí.Navíc pečovat o dítě/děti celoročně může být i dost náročné - každý si někdy potřebuje odpočinout. Dalším faktorem je to,že bych nechtěla svoje děti připravit o možnost být s tátou a tátu o možnost být s dětmi.I když by nebyl mým manželem pořád by byl otcem svých dětí.
Život máme jenom jeden a tak si ho máme užít a ne se zbytečně prudit a mstít se navzájem prostřednictvím dětí.
 Jahala. 


Re: V clanku je hodne pravdy 

(16.2.2010 12:52:18)
Tragiko, přesně podle mě se musí nastavit termíny střídání aby člověk už musel vychovávat a ne si říct no co když ho teď mám tak si to jen užijeme. Jinak s našeho minimálně měsíce v kuse o prázdninách je možná jednou za měsíc přespání z pátka na sobotu. Dcera měla kamarádku ve střídavé péči a holčině se to nelíbilo 10 let.
Tinas, nevíš jen si to myslíš realita je posléze někde úplně jinde a dost důležité je i jestli opustíš nebo jsi opuštěn. Je to sobecké, ale je to tak a i když se snažíš to potlačit . Lidé jednají dost podvědomě.
Jinak střídání v bytě u dětí vypadá téměř ideálně, ale jen do té doby, než se do toho dostanou nové děti z nových vztahů. To jakpo se mi narodí další dítě a já to nové dítě na týden,dva,měsíc opustím protože teď je na řadě jiné z mých dětí ~d~.
 Katka 
  • 

Máme střídavou péči a je to běs 

(16.2.2010 14:37:16)
Biologická matka si po třech letech vzpomněla, že má syna a hurá k soudu. Soud přihlédl k psychologickému posudku, kde stálo, že dítě má rádo oba rodiče a je pro něj těžké rozhodnout se. A tak po třech letech u otce nastala střídavá péče týden-týden. Z jedničkáře se stal během dvou let trojkař, nemá kamarády, všechno je mu jedno, říká přesně to, co chcete slyšet, aby se zavděčil. Vzdaluje se svým nevlatním sourozencům na obou stranách. Nepatří nikam. Matka střídá partnery a byty. Otec má další děti a žije stále se stejnou parnerkou na stejném místě, ale stejně nemá sílu nic udělat, dokud dítě, dnes již puberťák, neřekne, kde chce být. Sociální pracovnice uvedla, že vzdělání není priorita ve všech rodinách a že se rodiče, kteří spolu nekomunikují, mají dohodnout. Jenže tu je obrovský rozdíl v životním stylu, hodnotách atd... Nikdo střídavou péči nechtěl rozhodl soud, ale ne v zájmu dítěte, ale podle přání.
 Katka 
  • 

Máme střídavou péči a je to běs 

(16.2.2010 14:37:51)
Biologická matka si po třech letech vzpomněla, že má syna a hurá k soudu. Soud přihlédl k psychologickému posudku, kde stálo, že dítě má rádo oba rodiče a je pro něj těžké rozhodnout se. A tak po třech letech u otce nastala střídavá péče týden-týden. Z jedničkáře se stal během dvou let trojkař, nemá kamarády, všechno je mu jedno, říká přesně to, co chcete slyšet, aby se zavděčil. Vzdaluje se svým nevlatním sourozencům na obou stranách. Nepatří nikam. Matka střídá partnery a byty. Otec má další děti a žije stále se stejnou parnerkou na stejném místě, ale stejně nemá sílu nic udělat, dokud dítě, dnes již puberťák, neřekne, kde chce být. Sociální pracovnice uvedla, že vzdělání není priorita ve všech rodinách a že se rodiče, kteří spolu nekomunikují, mají dohodnout. Jenže tu je obrovský rozdíl v životním stylu, hodnotách atd... Nikdo střídavou péči nechtěl, rozhodl soud, ale ne v zájmu dítěte, ale podle přání.
 Srdííčko 


Re: Máme střídavou péči a je to běs 

(16.2.2010 14:45:21)
To je děs a případ přesně toho, co by být nemělo. Matka k tomu není vhodná. Na střídavku musí být dva kvalitní rodiče se stejnými výchovnými postoji a velikou ochotou k jednání ( samochvála hmhm... )

Soud musí rozhodnout, že je to vhodné a soud rozhoduje na základě posudku od sociálky. A tady je kámen úrazu. HLAVNÍ je schopnost komunikace mezi rodiči, ne nerozhodnost dítěte a už vůbec ne takhle malého.

SP je dobrá varianta, ale jen pro někoho. Stejně jako výhradní péče u matky pro dítě např. otce narkomana, násilníka. Musí se šít na tělo a toho sociálka není schopná. Je moc rozvodů, málo zkušených lidí.
 MrakovaK 


Jojo 

(16.2.2010 10:39:19)
Se článkem souhlasím, i když věřím, že existuje minimum rozpadlých rodin, kde střídavá péče funguje. Naši se rozvedli, když mi bylo 14, žádné tahanice nebyli, otec rozumný. Zůstala jsem doma-tedy u matky a ta otci nikdy nebránila, aby mě vídal kdy chtěl, či já jsem za ním jezdila, kdy jsme to naplánovali. Tak se mně to zdá ideální. Rozhodně bych se tenkrát nechtěla stěhovat do jiného města každý týden. To bych si opravdu myslela, že ztrácím domov. Ve svém okolí neznám nikoho se střídavou péčí.
 Le.V. 


Re: Jojo 

(16.2.2010 11:19:13)
měla jsi štěstí na hodnou mámu... teď si představ že matka řekne otci ještě před rozvodem "pomstím se ti za každou cenu, přijdeš o děti, o peníze i přátele". Soud (v našem státě) jí děti skutečně svěří, začne do nich hned hustit že táta je hajzlik, pomlouvá jej všem přátelům, navíc zůstane v původním domě- otec musí pryč aby nerušil.... Četla jsem nedávno takový případ, skončilo to sebevraždou dcerky =( Matka jí celé dětství lhala že ji otec nechce, ona si připadala méněcená a nemilovaná, až pak se dověděla jak byla podvedena. Kolik žádostí k soudům tatínek už podal, jak o ni bojoval. Nějaká Janička z Chrudimi, psali to ve zprávách na netu =(
 Jana 
  • 

Re: Jojo 

(16.2.2010 11:24:51)
Nebo z druhé strany, děti zůstanou matce a otec nejeví zájem - já osobně bych prostě nechtěla být sama na výchovu našich společných dětí, zejména v případě, kdy rozvod nebyl z mého popudu.... asi jsem sobecká, ale ať se o děti stará taky ten druhý....
 Le.V. 


Re: Jojo 

(16.2.2010 12:01:48)
V úplné rodině by to mělo být tak, že si může jeden rodič odpočinout, zatímco se stará ten druhý. To je po rozvodu nemožné. Já děti miluju nadevše, a opravdu se trápím když jsou u otce, ale i tak přiznávám že ten týden co u mě nejsou si odpočinu. Snažím se nebýt smutná a třeba cvičit, něco napéct, číst... využít ten čas na dobré věci (je to i tak těžké).
 Samarlu 


Re: Jojo 

(16.2.2010 18:14:09)
Jenže takovejch rodin je minimum. Buď jsou boje o "půjčování" (a ženské tím bývalé umí leckdy dost vydírat), nebo se bývalí partneři "sobecky" rozstěhují daleko.

Můj táta bydlel přes 100 km ode mně, to jsem se těžko coby žákyně 1. stupně mohla sebrat a po kroužku zajít za tátou do práce, jít s ním domů a večer spát k mámě, byť by mi to stokrát oba dovolili.

Jsem přesvědčena, že hodně času s odstěhovaným rodičem je fantazie, ale kdyby to bylo, bylo by líp. Ve vztahu s tátou chybí ta odžitá všednost (zejména školní), žákajdy, kázání kdy mám přijít domů, že bych za ním chodila, jestli by mi pomoh sehnat věci na příští tejden na pracovní vyučování, že jsme probírali to a ono, o čem mi on vyprávěl... ať se snažil jak chtěl (a že chtěl, ale moc si to s máti neusnadnili).
 Minka+Sabi 11/05+Sebi 4/11 


souhlas 

(16.2.2010 12:06:21)
Velky souhlas s timto clankem .......... v 99% stridavou peci nevidim jako vhodnou.

Myslim, ze pro dite je dulezite mit domov jeden! ....... povazuji za velmi dulezite, aby se dite nemuselo delit o tatinka ci maminku s nekym cizim - malokdo je vsak tak obetavy, ze dokaze vydrzet bez partnera do dospelosti ditete.
 Petra 
  • 

Re: souhlas 

(16.2.2010 12:34:01)
Tenhle názor mi připadá naprosto zcestný... nový partner jako "cizí"? Ano, někdy si nemusí dítě a nový partner sednout, ale opravdu vám připadá vhodnější unavená matka-samoživitelka, než nová rodina???
Měl(a) byste vidět mého syna, když poznal současnou partnerku. Ani v nejlepších snech jsem si nepředstavovala, že by si ji mohl tak rychle a v krátké době oblíbit. Strašně se těšil na "svatbu" - uzavření regist.partnerství a když jsme jeli z obřadu, chytil nás obě za ruce a řekl: "Tak a teď už jsme opravdická rodina."
Jenomže v mém případě si stejně kdekdo řekne... "no jo, to už je úplná hrůza..." - s tím počítám.
 DENISA 


Re: souhlas 

(16.2.2010 12:38:18)
Pridam se. Vidim to na svem manzelovi, kdyz on byl maly, tak neco takoveho jako SP oficielne neexistovalo, bydlel s matkou, ale ta si schanela partnery, takze ho dost casto strkala do nove rodiny otce. Citil se tam sice dobre, ale jako host k jejich dalsim detem. Dodneska netusi, co to pojem "domov" znamena. Mysli si, ze domov je obydli. Cely zivot rad trajdal po svete, vsude si citil dobre, nikdy sebemensi stesk po domove. Tohle ovsem neni az takovy problem, to je spis vyhoda, nikdy nelpel na nejake nemovitosti, tak jako ty starsi generace, co si svuj domov (dum) postavili vlastnima rukama. Horsi je, ze diky absenci domova v detstvi nema vztah ani k jednomu z rodicu, tzn. ani kladny, ani zaporny, proste zadny. Ac nejsou vubec spatni, tak proste semtam zavola, semtam navstivi, ale spis po me urgenci, samotneho ho to nenapadne.
 Margot+1 


Schizofrenní situace 

(16.2.2010 12:52:33)
Z vlastní zkušenosti vím, že schizofrenní život ve dvou světech, které se nikdy nepotkají, je pro dítě neúnosný. Trpěla jsem tím bez ohledu na to, že rodiče neměli střídavou péči. Cítila jsem to např. tak, že jeden víkend MUSÍM věnovat otci, druhý matce a až ten třetí mám sama pro sebe... Paradoxně se to vyřešilo až tehdy, když jsem si založila vlastní domov, vlastní útočiště (a že to bylo brzo - v 17ti letech). Za nezávislost jsem zaplatila např. tím, že jsem celá VŠ studia absolvovala při práci - což byla opět schizofrenie...
 Srdííčko 


Mám střídavou péči 

(16.2.2010 13:09:22)
už 8 let a funguje ke spokojenosti dětí. Nám rodičům se stále stýská. Máme oba nové manželství, "nové" děti. S bývalým mužem jsme se stali přáteli, můžeme se na sebe obrátit o pomoc a mám ráda i jeho nového prcka a pokud můžu soudit, i on má rád našeho ( zájem, dárky ... ). Nějak nemám náladu po těch zaujatých s prominutím nesmyslech, co jsem tu četla, psát podrobněji. Jenom si často s dětmi říkáme, že jsme opravdu velká rodina a někdy si připadáme jak z americkýho slaďáku. Děti už jsou velké, jeden puboš, jeden těsně před a kdykoliv na toto téma mluvíme, jsou rádi, že nepřišli o tátu. Dokážeme se domluvit o všem , vše platíme napůl, staráme se o marody ten, kdo zrovna může, máme klíče od svých domovů a po zavolání si běžně vyzvedáváme věci, společně na SRPŠ, mohla bych pokračovat do bezvědomí.....
 Le.V. 


Re: Mám střídavou péči 

(16.2.2010 14:13:59)
pro srdííčko:
To je milé a mám velkou radost že je tu někdo podobný. Píšeš to z vlastních zkušeností, jako já. Většina tady to zná jen z doslechu, a píší o něčem co nikdy neprožili ~x~
 Amy 
  • 

Re: Mám střídavou péči 

(16.2.2010 14:39:03)
Gratuluju a moc Vám to přeju (nejen Vám, ale všem, kdo střídavku mají). Svou vlastní praktickou zkušenost nemám. Zatím nám to klape a doufám, že nám to tak i vydrží. Kdyby nevydrželo, též by došlo na střídavku (z mnoha různých důvodů). Osobně znám 3 rodiny, ve kterých mají střídavku a ve všech to funguje ke spokojenosti všech včetně dětí. Naopak znám 20 rodin, kde má jeden z rodičů primární péči a funguje to ke spokojenosti všech jen ve 3 rodinách. Z reakcí pod článkem si nic nedělejte a hodně štěstí do budoucnosti. Z mého (laického) pohledu chce střídavá péče mnohem větší ochotu, odhodlání, pokoru....než obvyklé řešení (tj.dítě ve výhradní péči matky) a ne každý je toho schopen.
 KKarolina 


Re: Mám střídavou péči 

(16.2.2010 17:20:28)
To je prostě super,moc Vám to přeji,že to šlape~R^~g~
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

Re: Mám střídavou péči 

(16.2.2010 22:58:49)
V tom případě vůbec nechápu, proč jste se vlastně rozváděli. Asi to vaše původní manželství nebylo zase tak nesnesitelné, abyste kvůli tomu museli rozbíjet rodinu.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Mám střídavou péči 

(17.2.2010 0:24:58)
Takže prostý fakt, že nechci být něčí manželka jako argument zřejmě neobstojí. ~;) Partner/manžel je majetek, obchodovatelná komodita, a vlastní svoboda a právo na sebeurčení jsou druhotné a nedůležité. Jsem dvakrát rozvedená a mám ráda oba své exmanžely jako lidi, jako kamarády, ale NECHCI být jejich partnerka. Chápe to vůbec někdo? Dovede někdo pochopit situaci, kdy se rozvádí dva lidé, kteří se mají rádi, jen spolu nechtějí trvale žít? Nebo je pro vás láska tak mocně spojena s pocitem vlastnictví? Po prvním rozvodu jsem šla s exmanželem na pivo, po druhém jsme se dobře bavili celou cestu ze soudní síně. Ale to zřejmě není in, na rozdíl od nenávisti, štvaní, osočování atd. atd. ~;)
 10.5Libik12 


Re: Mám střídavou péči 

(17.2.2010 0:33:13)
Kultivovaný rozvod je OK,vlastně neznám mnoho lidí, kteří by se rozváděli po italsku. Ale pokud nechceš být něčí manželka, tak potom spíš nechápu ty dvě svatby před tím.
 Lassie66 


Re: Mám střídavou péči 

(17.2.2010 9:15:18)
Monty, nejsi v poslední době ve své kůži. Něco tě žere. Nebo někdo zneužívá tvůj nick(stejně jako nick Hroudy), protože tahle Monty nějak pořád kope kolem sebe...~d~
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

Re: Mám střídavou péči 

(17.2.2010 12:17:24)
Když nechci být něčí manželka, tak se nevdávám.
 Srdííčko 


Re: Mám střídavou péči 

(17.2.2010 11:35:17)
Nepřekvapuje mě, že nechápeš, nejsi sama. Klape to, protože už vůbec nejde o nás, ale o děti. Jako rodiče jsme tým, jako manželé jsme byli děsiví. Zkušenost je nepřenosná.

Dál píšeš, že uznáváš jen rozvod v extremních případech. Nevíš evidentně, o čem mluvíš. Jsou i jiné, plíživé a přesto ubíjející druhy soužití. Rozvod není nic, na co bych byla pyšná, ale kdykoliv vzpomenu, co mě k tomu vedlo, volba byla správná.

Ale přeju ti, abys ve své sladké nevědomosti strávila zbytek života. Někdo má to štěstí, že se nemusí učit ze špatných věcí, co ho potkají. Ovšem tito pohodáři pak rádi hodnotí, co sami nezažili.
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

Re: Mám střídavou péči 

(17.2.2010 12:20:59)
K pohodářům mám hodně daleko. Píšu to hlavně proto, ýe jsem se také rozváděla. Zpětně vidím, že kvůli blbostem. Bohužel jsem také vzala úplnou rodinu svým dvěma dětem. V druhém manželství jsem se snažila držet zuby nehty, bohužel jsem ovdověla. Alew určitě bych vydržela s těmi zkušenostmi, co jsem měla.
 diplomka 


Re: Mám střídavou péči 

(17.2.2010 22:08:57)
Dobrý večer, zpracovávám diplomovou práci zaměřenou na střídavou péči a potřebuji do "výzkumné" části získat zkušenosti rodičů praktikujících střídavou péči.Bojuji stále s malým počtem respondentů. Mohla bych ty z Vás, kteří máte osobní zkušenost poprosit o spolupráci? Poslala bych Vám mailem okruh otázek. Předem děkuji za ochotu.
 diplomka 


Re: Mám střídavou péči 

(17.2.2010 22:11:26)
Dobrý večer, zpracovávám diplomovou práci zaměřenou na střídavou péči a potřebuji do "výzkumné" části získat zkušenosti rodičů praktikujících střídavou péči.Bojuji stále s malým počtem respondentů. Mohla bych ty z Vás, kteří máte osobní zkušenost poprosit o spolupráci? Poslala bych Vám mailem okruh otázek. Předem děkuji za ochotu.
 Astrit 


Střídavá péče je zlo 

(16.2.2010 13:35:31)
Střídavá péče je zlo až na nepatrné výjimky, kterých opravdu moc není. Většinou se jedná o snahu otce pomstít se matce a přihřát si polívčičku na tom, že může ženě ublížit. Takto vyvzdorované děti pak končí místo v péči otce v péči jeho matky, babičky. Znám tento případ. Hlavně, že si taťka přišel na své. Ale opravdu se netýká všech, jsou taťkové poctivci, kteří se dítěti věnují, a jsou takoví, kteří na ně kašlou.
 Vaal 


Velký souhlas 

(16.2.2010 13:39:19)
Střídavá péče mi přijde dobrá tak akorát pro rodiče...Naopak mi taky nepřijde ideální "půjčovat" dítě otci jednou za čtrnáct dní na sobotu. Chtělo by to nějaký kompromis.
 Kristýna, 10.6.2007, 28.8.2011 


Nám střídavá péče funguje 

(16.2.2010 14:06:17)
Máme ve střídavé péči manželova syna. Střídáme se s jeho maminkou a jejím partnerem vždycky jednou za týden nebo jednou za 14 dní, podle toho, jak to vychází.
Střídavá péče u nás funguje skvěle, souhlasili s ní všechny strany včetně manželova syna, který to víceméně sám navrhl. Má rád jeho maminku, má rád i nás. Nedovedu si představit, že by tady trávil jen jeden víkend za 14 dní. Vždycky se na něho moc těšíme. Ale kdyby to tak nechtěl, nebude to tak! Vyhovuje mu to.
Samozřejmě to stojí mnoho kompromisů ze všech stran - a to i z mojí. Například bych ráda bydlela na druhém konci republiky, odkud pocházím, protože jsem tam nechala všechny s vé známé a kamarády, rodinu a tady nějak ne a ne zapadnout. Necítím se tu pořád doma. Ale musíme tu bydlet, protože potřebujeme, aby to měl Marek blízko do školy a do kroužků. Prostě on je ta priorita. A dokud je malý, je to, podle mě, naprosto to nejlepší, co můžeme udělat.
 Taodvedle 


Re: Nám střídavá péče funguje 

(16.2.2010 16:19:21)
ja bych byla ochotna s manzelem se dohodnout na stridave peci, kdyz uz ted jsou deti starsi a muzu taky vice pracovat, a nejsou uz na me takovy zavislaci. s malymi asi ne.
Myslim ze je to dobre pro starsi deti, ktere jsou si uz vedomi kde je jejichm misto a urcita socialni zralost.

Kristi ahoj, jak se mas , napis mi mail, rada bych s tebou pokecala, uz jsem se dlouho neslyseli.
 Taodvedle 


Re: Nám střídavá péče funguje 

(16.2.2010 16:19:51)
H@M nerozmela jsem uplne otazce?
 diplomka 


Re: Nám střídavá péče funguje 

(17.2.2010 23:49:26)
Dobrý večer, zpracovávám diplomovou práci zaměřenou na střídavou péči a potřebuji do "výzkumné" části získat zkušenosti rodičů praktikujících střídavou péči.Bojuji stále s malým počtem respondentů. Mohla bych ty z Vás, kteří máte osobní zkušenost poprosit o spolupráci? Poslala bych Vám mailem okruh otázek. Předem děkuji za ochotu.
 Gladya, bývalá dasa, 


Jak kdy 

(16.2.2010 17:03:10)
Já střídavou péči nepovažuju za univerzálně nejlepší řešení ani ji nezavrhuju. Autorka má v jedné věci pravdu, rozvádějící se rodiče by měli péči o děti vyřešit tak, aby děti rozvodem trpěly co nejmíň. A jak to zorganizovat? To záleží na konkrétních podmínkách, hlavně na dítěti. Tady bych opravdu nekompromisně trvala na hájení práv dětí a práva rodiče bych brala až na druhém místě. Rodiče, kteří se snaží využít nebojím se říct zneužít dítě jako nástroj pomsty partnerovi, podle mě práva dítěte porušují. Snad mi rozumíte, nemyslím damozřejmě práva v pojetí legilativy.
Takže pokud je střídavá péče opravdu nejlepší PRO DĚTI, proč ne?
Ale slyšela jsem vyprávět, že do střídavé péče bylo svěřeno batole nebo snad dokonce miminko, to tedy nevim nevim, jestli je to pro maličké dítě dobré řešení, ale nejsem dětský psycholog ani pediatr, takže jde jen o pocity a dojmy. A zdroj té informace o miminku ve střídavé péči byl vysoce "seriozní" - JPP v kadeřnictví
 www.stridavka.cz 
  • 

Tolik zla v jednom článku se jen tak nevidí... 

(16.2.2010 17:58:07)
Nedí divu, že se autorka ani pořádně nepodepsala. A dokonce ani v některých místech nezakrývá, že článek je zaměřený ne v zájmu dětí, ale proti otcům. Zdůrazňuje potřebu domova pro dítě, což je jen neživé místo (a proč vlastně nemít domovy dva?), namísto potřeby obou rodičů, tedy živých bytostí dítěti nejbližších. O rodiči, který s dítětem nežije říká, že "dítě může s tímto rodičem bez problémů trávit čas stejně, jako kdyby navštívilo příbuzného bydlícího přes ulici". Je to přesně tak - druhý rodič je degradován do role jakéhosi příbuzného, se všemi negativními důsledky pro další výchovu a vývoj dětí. V článku bychom našli spoustu další lží a bludů, jako například: "Střídavá péče není cestou k tomu, aby dočasně válčící jednotlivci obnovili vztah či přátelství, případně aby se naučili spolupracovat." Je to přesně naopak - střídavá péče stabilizuje vztahy, protože nikdo z rodičů už nemá důvod bojovat o dítě. Staví rodiče do rovnoprávného postavení a tím dítěti nejlépe nahrazuje rodinu. A z principu nutí rodiče spolupracovat. Pokud chcete znát pravdu o střídavé péči, nečtěte takovéto lži a podívejte se na články na www.stridavka.cz.
 Astrit 


Re: Tolik zla v jednom článku se jen tak nevidí... 

(16.2.2010 19:06:52)
Hlavně, že vy jste se podepsala~;)
 www.stridavka.cz 
  • 

Re: Tolik zla v jednom článku se jen tak nevidí... 

(16.2.2010 21:49:07)
Jsem www.stridavka.cz - stránka o péči o děti :-)
 Kája 


Feministický článek 

(16.2.2010 18:07:48)
Škoda slov... Jen by mě zajímalo, jestli by autorka hovořila stejně, kdyby děti zůstávaly v péči otců jako v některých dnes prudce se rozvíjejích zemích (např. Čína) a kdyby otcové upíraly matkám právo na výchovu dětí. To by ti najednou byla střídavá péče dobrá, viď?
 otec na slovensku 
  • 

Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:16:42)
Súhlasím s týmto názorom v tom, že keby to bolo opačne a deti by boli automaticky zverované mužom, tak by ženy aj život položili za to, aby existovala striedavá starostlivosť.
Keby ženy-matky nebránili otcom v styku s deťmi, tak vôbec nemusí byť striedavá starostlivosť. Matky veľmi často bránia otcom v styku s deťmi, matky veľmi často otcov pred deťmi ohovárajú, tak preto musí byť v zákone striedavá starostlivosť, aby mali deti možnosť aspoň nejako ozažiť detstvo aj s otcom.
 Samarlu 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:18:44)
To je smutná pravda.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:22:10)
No, já si jen představuju tu úžasnou rodinu se zahořklou matkou a velmi bojovným otcem, jak jim soud nařídí střídavku. Super. Ještě že už nejsem dítě...
 Kája 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:24:03)
Když jim nařídí střídavku, otec přestane bojovat a matka pak nebude mít důvod být zahořklá.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:27:14)
Nejsi trošku naivní? Chtěla bych vidět takový happyend. Vcelku dost dospělých lidí vůbec netuší, co je to zralé chování a jak spolu lidsky, bez hádek a na základě nějakých kompromisů vycházet. Natož po rozvodu. Přes dítě si dost často vyřizujou vlastní účty a o lásce si dítě může nechat leda tak zdát...
 Samarlu 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:29:49)
To je ještě smutnější pravda. A nejlepší je, když pak coby puboš poslouchá kecy o tom, co všechno mu dopřáli a jak se mu věnovali.
 cyann 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:46:45)
To je bohužel opravdu naivní představa. Ale možná, že když to bude více běžné, nebudou to matky brát automaticky jako svojí prohru ("a ona nemá dítě ve svojí péči? to je alkoholička nebo co?") a nebudou tolik zahořklé...
 Petra Neomi 
  • 

Re: Feministický článek 

(16.2.2010 19:40:35)
ALe ona je to opravdu prohra všech. I z ohlasů tady je vidět ta konfrontace, prostě se "rozpůlí" dítě, aby se dospělí nehádali.
Ideální střídavé péče je imho ta, která není nařízená soudem, ale to vyžaduje dobré vztahy mezi partnery. Ovšem z podstaty věci mají rozcházející se lidé opravdu dobré vztahy jen zřídka kdy.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 19:59:38)
Však nám taky střídavou péči žádný soud nenařídil, my jsme se na ní normálně dohodli. Teda, my chtěli společnou a ta nám neprošla.
Jinak naprosto nesouhlasím s tím, že "máma" je "máma", zatímco otec jen nějakej strejka, co klopí prachy a s dítětem se může poňuchňat dva víkendy v měsíci.
 *Šárka* 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 20:51:54)
Monty, a on to tu někdo tvrdí?
Už dopoledne jsem tu psala, že na základě SVÝCH zkušeností (tj. mé dítě v mé péči s bezvadnou spoluprací exmanžela kontra střídavka pubertálních dvojek mého přítele) upřednostním variantu - jedno hlavní "doma" a spolupracující rodiče. I třeba 50% času u rodiče, který v péči dítě nemá.
Jj, i tak to chodí...

Záměrně jsem nerozlišovala matku a otce, protože ten jediný konkrétní případ, který znám, je trochu netypický. První krok od rodiny, a to významný, udělala matka. Střídavá (vlastně společná) péče byla nastolena automaticky, po dohodě, nikdo o děti nebojoval či toho druhého nepodrážel.

A - řešit čištění zubů u prvňáčka mi připadá jako prkotina ve srovnání s nesytematickou a leckdy protichůdnou výchovou malinko problémových pubertálních holek. ~j~
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

Re: Feministický článek 

(16.2.2010 23:05:26)
Správně píšete, že je to prohra všech. Hlavně bychom si měli uvědomit, že samotný rozvod je ta největší prohra. Všechno ostatní se už jenom odvíjí od tohoto faktu. Nechápu, proč se ti lidi, kteří se tak najednou a zázrakem umí domluvit na střídavé péči a na všem kolem toho, vůbec rozváděli.
 genova 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:39:01)
Pánove, atˇ se vám to líbí nebo ne, otec není matka (a naopak).
Vím, že tento názor tedˇ "nefrči" ale vidím to tak, že je nelze brát jako stejné. Že se výjimky najdou, je jasné, ale to ještě není důvod prosazovat absolutně stejné "nároky" na výchovu bez ohledu na pohlaví rodiče.

 Natascha 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:43:12)
Pokud zůstane muž na rodičovské dovolené s dítětem a utvoří si s ním silné pouto on, nikoliv jeho žena, která se věnuje velké kariéře, pak plně souhlasím s tím, aby při případném rozvodu dostal to dítě do péče on. Kolik takových mužů u nás je? Tuším 1 – 2 procenta.

Ale jinak, pokud žena není asociál a dítěti se od narození normálně plně věnovala, pak by měla mít VŽDY přednost před mužem alespoň do deseti let věku dítěte. Od deseti let věku dítěte by se dalo uvažovat o tom, že by mohlo jít do péče muže, pokud s tím souhlasí, nebo zavést střídavou péči, pokud jsou k tomu všestranné podmínky a všichni zúčastnění s tím souhlasí. Péče o dítě spočívá v tom, předat mu co nejvíce lásky do života a v co nejpevnějším osobním poutu s nejmilovanější osobou. To je ta devíza, která ho pak celý život drží pevně na nohou. A můžete se třeba na hlavu postavit, nejpevnější vztah si dítě udělá v prvních letech života se svou mámou - táta bývá až na druhém místě. Pokud to pouto násilně v raném věku přervete, můžete dítěti způsobit trauma na celý život. Je pak celý život nějakým způsobem kvůli tomu pochroumané.

To je můj názor. S dítětem se nehandluje.
 Dana, dvě děti 
  • 

Re: Feministický článek 

(16.2.2010 20:12:55)
Tak s tímhle naprosto souhlasím. Příliš často se zapomíná, že člověk je živočich a že lidské mládě má přirozeně pevnější vazbu na matku. Matka je stejně tak vázaná na dítě.Vazba se postupně uvolňuje a teprve pak přichází na řadu otec, který dítě seznamuje s vnějším světem. Vnímám jako úplnou hrůzu,že se kvůli uměle vykonstruovanému právnímu řádu vyhoví v některých případech otci a zcela se tak popře biologická zákonitost.
Nemluvím teď o narkomankách, alkoholičkách apod., ale o průměrné matce. která se o děti chce starat, ani o pubertální mládeži, která by měla mít právo si vybrat.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 20:31:52)
Vnímám jako úplnou hrůzu,že se kvůli uměle vykonstruovanému právnímu řádu vyhoví v některých případech otci a zcela se tak popře biologická zákonitost.

Já zas vnímám jako úplnou hrůzu, že by někdo nejradši nosil své dítě do puberty v kapse na břiše jako klokanice.
Pokud jde o "biologickou danost", bylo by asi dobré vědět, že v přírodě žádné mládě nezůstává rodičům na krku 18 a více let.
 Lassie66 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 20:36:04)
Monty, to tvé neustálé srovnávání s přírodou.... copak chodí srny do školy, velbloudi rodí v porodnicích nebo jsou někteří klokani v ID? Takhle se to přeci nedá brát...
Jinak hodně zvířat v přírodě žije doživotně poblíž své matky, ve stádech či smečkách. Nevím o to, že by některý živočišný druh používal jednu noru u otce a sudé týdny zase noru matky.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 20:38:31)
Lassie,
no ono taky žádné zvíře nedosáhlo takového stupně civilizace. Srny si nechodí do trafiky kupovat noviny, lišky neřídí tramvaj a králíci nevyučujou na FTVS.
Kdyby člověk nebyl fyzicky a psychicky schopný ustát změnu prostředí, nevystrčil by nikdy plochý nos z Afriky.
 Lassie66 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 20:42:17)
No o tom píšu - ale k přírodě přirovnáváš ty, já se jen přidala.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 20:44:54)
Já s tou biologickou daností nezačala. ~;)
 Lassie66 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 20:49:24)
Vidíš, to už se mi dneska stalo podruhé ~f~. Dobrá, nejsi původcem, zajíce přednášející na FTVS vynecháme ~t~~x~
 Dana, dvě děti 
  • 

Re: Feministický článek 

(17.2.2010 13:04:42)
Tu jsem uvedla já a trvám na ní. Bez ohledu na vaši nechuť mít poblíž své pubertální potomky, člověk je savec. Stále prodělává těhotenství, rodí, buduje si závislost na matce, aby poté, co se od ní ve vhodnou dobu odpoutal, mohl vykročit do světa. Jistě existují individální rozdíly, ale tříleté dítě, jak to tady někdo uvedl, do střídavé péče nepatří. Smysl takové péče vidím v momentě, kdy je potomek schopný si vybrat a neustále stěhovat se chce, jinak to vidím jako páchání násilí na dítěti ve jménu vyhovění pomstychtivým a sobeckým rodičům.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 13:17:54)
Smysl takové péče vidím v momentě, kdy je potomek schopný si vybrat a neustále stěhovat se chce, jinak to vidím jako páchání násilí na dítěti ve jménu vyhovění pomstychtivým a sobeckým rodičům.

Dano,
aha, zatímco odtržení jednoho rodiče od dítěte je nenásilné, humánní a v pořádku.
Mmch., synovi bylo 3,5 roku, když jsme se s ex rozešli a začali praktikovat v podstatě střídavou péči - vzhledem k věku dítěte a tehdejším podmínkám v rámci jednoho bytu. Světe div se, fakt z něj není slintající debilek s neurotickým tikem, má rád oba své rodiče a s oběma je rád doma.
 Lassie66 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 13:48:22)
Monty, slintající debílek s neurotickým tikem to určitě není, o tom nepochybuji. Netvrdím ani, že tento způsob péče je škodlivý. Prostě nevím. Jen se mi nelíbí, když někdo hlásá, že má ideální řešení pro všechny, protože to se prostě nedá říct nikdy, nikdy nevíme, co prožívají ti, o nichž se mluví. Ty sama jsi zde několikrát psala, že syn není nijak sdílný, že je po tobě, že je umění z něj něco dostat - jak tedy víš, jak se cítí, co prožívá, zda mu vyhovuje mít dva domovy? Jak víš, že vůbec nějaké místo za domov považuje? Jsou zde příspěvky lidí, kteří podobný systém zažili na vlastní kůži a tak ideálně to nevypadá.
A ještě jedna věc - dítě s tím třeba souhlasí - tak jako my všichni často souhlasíme s něčím, o čem ani kolikrát nemáme představu. Ale v praxi to třeba nedopadne, pak se rozvádíme, stěhujeme, měníme práci atd. Souhlas dítěte(ani dospělého) s něčím, co nezažilo, není to, o co bychom se měli opírat. Je nutné zjistit, jak se dítě cítí, vyslechnout si jeho názor - ale to vše i v průběhu té péče. I když je stejně problém s tím, že kdyby se mu to následně nelíbilo, další řešení by se vymýšlelo špatně, jelikož každé řešení má výhody a nevýhody.
Jinak jsem přesvědčená, že svého syna miluješ a snažíš se dělat věci tak, aby byl spokojený.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 16:49:28)
Lassie,
nikdo netvrdí, že je střídavka ideální, ale pokud jsou rodiče rozumní lidé a dítě není psychicky labilní nebo postižené, je to nejmenší možné zlo.
Se synem jsme se o střídavé péči bavili mnohokrát a JE s ní spokojený. On když s něčím není spokojený, dá to celkem zřetelně najevo. Ani v jedné domácnosti nezažívá žádné konflikty, hádky, nepohodu - je vždycky s lidmi, kteří ho mají rádi. Myslíš, že je lepší, když má dítě domov jeden, ale rodiče se štěkají jako psi, vyčítají si první poslední, řeší před dětmi spory atd.? Já tedy ne...
 Lassie66 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 16:52:50)
Monty, proč by na sebe museli štěkat? Není nic lepšího univerzálně - pro každého je dobré něco jiného. Je také možné nechat dítěti jeden domov, pravidelně se vídat, trávit společně prázdniny, víkendy a neštěkat se. Nebo ne?
Co ty příspěvky od lidí, kteří to zažili na vlastní kůži? Nesdělují nic?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 16:55:23)
Lassie,
co zažili na vlastní kůži? Pokud jsem si všimla, tak střídavou péči tady odsuzují ti, co nic podobného nezažili.
 Lassie66 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 16:56:54)
Ale no tak, Monty - víš dobře, co mám na mysli za příspěvky.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 16:58:48)
Nevím, na mou duši.
 Myšutka* 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 17:07:33)
Monty, dopoledne tady psala Jana (je to ve vláknu "se střídavou péčí nesouhlasím"), která to zažila. A odvázaná z toho evidentně nebyla. Což neznamená, že tvůj syn nemusí být spokojený. Já věřím, že je. Je spousta nešťastných dětí, co pozorují, jak se máma s tátou štěká a střídavou péči by přívítaly. Univerzální recept asi neexistuje, je prostě potřeba se domluvit a udělat to, co je v dané situaci pro dítě nejpřijatelnější. A dát si pozor, aby si dospělák nespletl skutčené pocity dítěte s tím, co si myslí, že by dítě podle něj mělo cítit.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 17:10:11)
Myšutko,
víš, on můj syn má rád oba svoje rodiče a asi by byl dost nešťastnej, kdyby měl jednoho vidět jen jednou za uherskej rok. Nebo dvakrát do měsíce. Myslím, že většina dětí má ráda oba svoje rodiče a oba rodiče mají rádi svoje dítě. A co je nejpodstatnější, oba dva jsou stejně plnohodnotní, protože jediné, co otec nemůže je kojit a kojenci se do střídavé péče nesvěřují. ~;)
 *Šárka* 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 17:21:08)
Monty, psala jsi:

nikdo netvrdí, že je střídavka ideální, ale pokud jsou rodiče rozumní lidé a dítě není psychicky labilní nebo postižené, je to nejmenší možné zlo

A co třeba vhodné podmínky pro zabezpečení optimální střídavé péče? Pokud je rozvádějící se lidé nemají, nepomůže jim ani rozum, ani psychicky stabilní a výjimečně zdravé dítě.

U někoho se zkrátka všechny optimální předpoklady sejdou a pak vznikne výjimka, které budiž čest.
Podle Tvého psaní na této diskusi jsi takovou výjimkou Ty a tudíž gratulace ~x~.

Ale zkus chápat, že poměrně často se všechna "pro" pro ideální SP nesejdou a pak je to více nebo méně špatně (nebo docela malinko).

Jsme jenom lidé, tedy - většina z nás.~;)
 *Šárka* 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 16:56:49)
Myslíš, že je lepší, když má dítě domov jeden, ale rodiče se štěkají jako psi, vyčítají si první poslední, řeší před dětmi spory atd.? Já tedy ne...

Zase extrém.
Notabene nesouvisející se SP.

 Lassie66 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 17:02:54)
Monty, mimochodem - ti štěkající se rodiče by stejně nebyli ideálními kandidáty na SP, nebo ano?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 17:06:05)
Lassie,
dost rodičů se štěká, aniž by se rozváděli a tudíž o SP ani nežádají, že. ~;)
 Lassie66 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 17:12:19)
No právě, ale ty jsi to podala tak, že je lepší SP než štěkající se rodiče.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 18:10:15)
"nikdo netvrdí, že je střídavka ideální, ale pokud jsou rodiče rozumní lidé a dítě není psychicky labilní nebo postižené, je to nejmenší možné zlo."
Monty nesouhlasím, že je to nejmenší možné zlo, rozhodně ne pro každého, u malých dětí bych to nepraktikovala vůbec. Není to jen o nějaké labilitě. Záleží na vrozeném temperamentu, citlivosti, vrozených vlastnostech dítěte. Záleží na jeho věku. A to vše je potřeba vzít v potaz.

Bavili jsme se o tom s manželem, jsme oba z rozvedených rodin a ani jeden bychom jako děti SP nechtěli. A to manžel článek ani neviděl. Reagoval tak, že by nebyl doma nikde. Takže rozhodně to není jednoznačný, že v případě rozumných rodičů je to to nejlepší.
 Mortadela 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 9:30:06)
No, ono se taky málokteré zvíře dožívá devadesáti let, takže časové intervaly jednotlivých etap vývoje mají jinou délku než u zvířat, že.
 Samarlu 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 22:07:15)
No to bych teda nechtěla, aby byl otec mých dětí, byť jsou ještě malé a doma jsem s nimi já, z výchovy mocí úřední vyšachován na dva víkendy do měsíce.

Myslím, Natascho, že máš asi pravdu s tím prvotním principem, ale dva víkendy v měsíci je zpohledu dítěte hrozně málo a deset let naopak hrozně moc. Ani ne půlka by podle mě stačila.
 *Šárka* 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 22:17:20)
Proč vyšachován, notabene z moci úřední?
Prostě se dohodnete a fungujete, je to jen na rodičích. Být odkázán na rozhodnutí moci úřední vidím opravdu jen u hodně problémových rozchodů dvou nevyrovnaných lidí. A i to se časem změnit a pravidla se upraví :-). Ony se časem upravují stejně .. vývoj.

Souhlasím s tím, že se tu převážně porovnávají extrémní případy. Ty budou vždy a všude a pokud je vůle, mohou být zrojem nekonených debat a vzájemných antagonií. Jde tu snad o to?

 Natascha 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 8:48:07)
Samarlu, ale já jsem nepsala nic o dvou víkendech do měsíce, ano, to je jistě málo. Ale přesně jak píše Šárka, proč to hrotit z extrému do extrému? Ani nezatracuji střídavou péči, jen si prostě myslím, že ve většině případů je pro děti nevhodná.
 Kja 


Re: Feministický článek 

(17.2.2010 14:04:36)
Uplne s Natasou souhlasim. Podle me neni stridavka ideal, ale naopak druhy extrem k situaci: mozna Ti pujcim dite na vikend. Existuje prece rada rozumnejsich odstinu.
 cyann 


Re: Feministický článek 

(16.2.2010 18:43:20)
Naprosto souhlasím. jen nevím, proč je příspěvek nazván "feministický článek" - já si s feminismem spojuju naopak snahu zrovnoprávnit (a vyrovnat podíl) oba rodiče v péči o děti a o domácnost, tj. i po rozvodu. Ale možná to má někdo jinak.
 Terka79 


Re: Feministický článek 

(20.2.2010 12:45:02)
Nevím nevím, ale feministkám by se to asi moc nelíbilo. Ty by pokud vím, nejradši braly vše půl na půl. Rozhodně by nechtěly stát u plotny, uklízet a samy se starat o děti....
 *Niki* 


Re: Feministický článek 

(20.2.2010 13:17:49)
Terko, já se za feministku pokládám a za podstatu vidím to, že si nenechám určovat, co mám a nemám chtít, mám a nemám dělat... feministka může být ředitelkou zeměkoule i ženou v domácnosti, pokud je to její volba a cesta. Jsem ráda, že žiju v době, kdy si sama rozhodnu, kde budu a co budu dělat, aby to odpovídalo mému naturelu a mým požadavkům, a ne společenské poptávce a tomu, jak by to chtělo okolí.

Znám dost žen, které se za feministky považují a střídavou péči nepokládají za dobré řešení...

Ano, spousta žen se cítí degradována, pokud se mají starat. Já spravedlnost nevídím v tom, že všichni dělají 50%, ale že oba dáváme 100% do toho, co umíme a co je ku prospěchu nám osobně i celé rodině. Ze střídavé péče by u nás neměl prospěch nikdo, protože jsou faktory, které jsou nedělitelné a nepřenositelné...

Feministka si klidně k plotně stoupne a o dítě se postará. Hysterku nejistou v kramflecích to bude "degradovat", ale to už je spíše osobní problém.~z~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Feministický článek 

(20.2.2010 13:26:23)
Mono,
feministka nejsem, nedegraduje mne starat se o dítě ani stát u plotny. Mne to jenom nijak zvlášť nebaví a nehodlám tím trávit veškerý svůj čas.
Na střídavé péči je z pohledu rodičů nejspravedlivější to, že OBA mají stejně povinností a stejně volna. Z pohledu dítěte je spravedlivé to, že má oba rodiče kompletně k dispozici po stejný čas.
Za normálních podmínek to prostě fungovat může, netvrdím, že je to ideální řešení, ale pořád lepší než tatínek na dva víkendy v měsíci.
 *Niki* 


Re: Feministický článek 

(20.2.2010 14:09:58)
Monty, dítě nemusí mít tatínka dva víkendy v měsíci. Stavíš proti sobě "ideál" v podobě střídavé péče a pak matky-mrchy, nedávající nebohé děti nebohým snaživým otcům. Když se dva domluví, můžou se děti a otec vidět klidně 3x týdně... nemusí se kvůli tomu balit kufry dítěti. Vše je o dohodě v zájmu dítěte.

S mužem jsem konkrétně já proto, že ho mám ráda, máme závazky vůči dětem, a i když to někdy skřípe, umíme se domluvit.
 *Niki* 


Re: Feministický článek 

(20.2.2010 14:12:12)
Jo a stát u plotny mě taky nebaví. Klidně jen namažu chleba a vydávám to za večeři~j~
Baví mě být s dětma doma, když jsou malé.... a prospívá to i jim, taky jsou se mnou rádi.
 Bouřka 


střídavá péče 

(16.2.2010 19:49:03)
Článek docela hezky shrnuje výtky, které vůči střídavé péči mám. Vždycky jsem z ní měla dojem, že je spíš pro rodiče než pro dítě. To podle mě potřebuje být pevně zakotvené v 1 prostředí a mít jasno v tom, kde je doma. Domov jsou lidé, kteří obvykle žijí spolu, místo, kde platí nějaká pravidla a také konkrétní místo. Ztráta dosavadní společné rodiny je hodně těžká, netřeba ji dle mého umocňovat o ztrátu domova.
Ve svém dospělém životě jsem se párkrát ocitla v situaci, kdy jsem pendlovala mezi několika místa, přičemž nebylo zjevné, kde mám v tu chvíli to doma. Strašně mě to vysávalo, cítila jsem se vykořeněná. Co to musí dělat s psychikou dítěte? (Mě by to totálně složilo, ještěže za mého mládí tohle nehrozilo.) Jinak, kolik z vás pendlovalo mezi bytem a chatou - chalupou? Ač jste to tam třeba milovaly/i a pobývaly/i tam pravidelně, vsadím se, že jste měly/i jasno v tom, kde je doma.
 Kája 


Re: střídavá péče 

(16.2.2010 20:34:12)
To, že se mezi dvěma "základnami" nedokážete pohybovat vy, neznamená, že by kvůli tomu byla střídavá péče špatná.
 Hilly. 


Re: střídavá péče 

(16.2.2010 20:51:15)
Takže se střídavá péče bude aplikovat každému dítěti jako ta správná, bez ohledu na jeho věk, osobnost a povahu? Aha...~a~
 Kája 


Re: střídavá péče 

(16.2.2010 21:37:23)
Ano. Stejně jako se péče obou rodičů "aplikuje" i v úplné rodině a nikdo se neptá na věk a povahu dítěte, protože jakékoliv dítě prostě potřebuje oba rodiče - po rozvodu to platí stejně. ~s~
 Hilly. 


Re: střídavá péče 

(16.2.2010 21:57:47)
Ale ono nemá DVA rodiče, ono má dva týdny JEDNOHO a potom dva týdny DRUHÉHO. A u batolat takovéto přehazování považuji už za úplné zvěrstvo.
Jedno období mě hlídala na střídačku s mou rodinou babička a řvala jsem když jsem šla k ní, a řvala jsem když jsem šla od ní. To jenom přidávám svou osobní zkušenost. PŘISTUPOVAT RUTINNĚ K STŘÍDAVÉ PÉČI JAKO JEDINÉ SPRÁVNÉ JE PODLE MĚ VELKÁ CHYBA.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: střídavá péče 

(16.2.2010 22:04:27)
Hilly,
a ten týden, co je syn u mne, tatínek neexistuje? Nemluví se o něm, nevolá se mu, když se stane něco důležitého? Myslíš, že si rodiče posílají dítě jako balík, nikdy spolu nepromluví, nemůžou zajít společně s dítětem do cukrárny nebo jít oba na besídku do školy?
 Hilly. 


Re: střídavá péče 

(16.2.2010 23:46:15)
Myslím, že důvody pro a proti jsou dost dobře vysvětlené v článku. Dokonce jsou podložené celkem pochopitelnými argumenty několika zahraničních odborníků. Možná by stálo za to, tu zavést anonymní diskuzi pouze pro děti, které by se k střídavé péči vyjádřily, ovšem bez toho, aniž by nad nimi stál rodič a cenzuroval jim jejich myšlenky.
Pokud tu nějaká maminka napíše, že jejich Honzíček je ve střídavé péči velmi spokojený, tak to tak vidí ona...pokud tu někdo napíše, že něco podobného zažil a ubíjelo ho to, což se v této diskuzi objevuje, tak to má pro mě rozhodně větší vypovídající hodnotu než to první tvrzení.
Docela bych věřila tomu, že tyto děti vypadnou "z domovů" co nejdříve to bude možné, jenom aby už konečně nemusely nikde pendlovat a měly svůj vlastní domov.Ostatně to tu myslím i někdo píše, že tuto situaci podobně řešil.
Jdu spát, dobrou.
 Kja 


Re: střídavá péče 

(17.2.2010 13:59:53)
Je nepopiratelnym faktem, ze nekomu stridani prostredi nevadi a nekomu vadi nesnesitelne. Kdyz pomineme vsechno ostatni ... jsou deti, kterym by nevadilo stridat se po dvou dnech v peti ruznych prostredich a byli by totalne v pohode a jine, ktere jsou rozhozene, kdyz maji prespat u babicky. Nekteri lide se aklimatizuji behem nekolika minut, jini na to potrebuji nekolik dnu, nebo i tydnu. Takze nejde rict, ze je stridavka obecne vhodna nebo nevhodna.
 Bouřka 


střídavá péče 

(16.2.2010 19:49:39)
Článek docela hezky shrnuje výtky, které vůči střídavé péči mám. Vždycky jsem z ní měla dojem, že je spíš pro rodiče než pro dítě. To podle mě potřebuje být pevně zakotvené v 1 prostředí a mít jasno v tom, kde je doma. Domov jsou lidé, kteří obvykle žijí spolu, místo, kde platí nějaká pravidla a také konkrétní místo. Ztráta dosavadní společné rodiny je hodně těžká, netřeba ji dle mého umocňovat o ztrátu domova.
Ve svém dospělém životě jsem se párkrát ocitla v situaci, kdy jsem pendlovala mezi několika místa, přičemž nebylo zjevné, kde mám v tu chvíli to doma. Strašně mě to vysávalo, cítila jsem se vykořeněná. Co to musí dělat s psychikou dítěte? (Mě by to totálně složilo, ještěže za mého mládí tohle nehrozilo.) Jinak, kolik z vás pendlovalo mezi bytem a chatou - chalupou? Ač jste to tam třeba milovaly/i a pobývaly/i tam pravidelně, vsadím se, že jste měly/i jasno v tom, kde je doma.
 striedavá starostlivosť 
  • 

STRIEDAVÁ VÝCHOVA PRISPIEVA K REDUKCII NÁSILIA NA DEŤOCH 

(16.2.2010 22:30:18)
PhDr. Eduard Bakalář, súdny znalec: eduard.bakalar@ff.cuni.cz
originál: http://www.iustin.cz/files/hkbakalar.pdf

STRIEDAVÁ VÝCHOVA PRISPIEVA K REDUKCII NÁSILIA NA DEŤOCH

ÚVODOM
V štúdii sa pokúsime ukázať, že pri striedavej výchove dochádza k nižšiemu výskytu situácií
v ktorých by dieťa bolo vystavené nežiaducemu tlaku, ktorý ide proti jeho genetickej výbave.
Vychádzame z poznatkov evolučnej psychiatrie.
Je to len čiastkový pohľad, ale veľmi významný. Iný, doplňujúci pohľad by nám umožnili štatistiky hláseného násilia na deťoch získané od polície, z detských krízových centier alebo od pediatrov.

A / NAJSKOR DVE DOLEŽITÉ DEFINÍCIE, VYMEDZENIA

Syndróm týraného, zneužívaného a zanedbávaného dieťaťa

Definícia
Syndróm týraného, zneužívaného a zanedbávaného dieťaťa (sy. CAN) je súbor nepriaznivých
príznakov v najrôznejších oblastiach zdravotného stavu a vývoja dieťaťa i jeho postavenia v
spoločnosti, predovšetkým v rodine. Je to výsledok prevažne úmyselného ubližovania dieťaťu,
najčastejšie spôsobeného alebo pôsobiaceho najčastejšie jeho najbližšími vychovávateľmi, hlavne
rodičmi. Za týranie, zneužívanie a zanedbávanie dieťaťa sa považuje akékoľvek nenáhodné,
preventabilné, vedomé (prípadne aj nevedomé) konanie rodiča, vychovávateľa alebo inej osoby
voči dieťaťu, ktoré poškodzuje telesný, duševný i spoločenský stav a vývoj dieťaťa, prípadne
spôsobuje jeho smrť. Najčastejším javom, ale zároveň najhoršie preukázateľným, je psychické
týranie dieťaťa. Najčastejšie sú páchateľmi osoby z najbližšieho okolia dieťaťa.1

Nedovolená manipulácia s deťmi a syndróm CAN

Manipulácia s dieťaťom je situácia, kedy je pre výsledok vlastného prospechu ovplyvnená
pravdivá skutočnosť. Manipulátorom môže byť spoločnosť, rodič, širšia rodina, organizácia,
inštitúcie, vrstovnícky kolektív a pod. napr. je ním:
- popudzovanie proti druhému rodičovi alebo prarodičom,
- zakazovanie kontaktu s niektorým z rodičov alebo z prarodičov,
- navádzanie k chybnému správaniu k druhému človeku,
- využívanie niektorých informácií na diskreditáciu človeka pred dieťaťom a pod.2

B / POROVNANIE DVOCH TYPOV VÝCHOVY

V texte porovnáme podmienky a príležitosti na manipuláciu dieťaťa u dvoch typov porozvodového usporiadania: u rodičov s výhradnou starostlivosťou a u rodičov so striedavou starostlivosťou. Naše porovnanie sa neopiera o výskumné šetrenia a sprievodné štatistiky, je vedené len tzv. zdravým rozumom (common sense) a intuíciou, to všetko je podopreté 42 ročnou súdne znaleckou praxou u opatrovníckych súdov v Prahe a 17 ročnou poradenskou praxou (Poradňa pre rozvodové problémy s deťmi). V porovnaní zachytávame skôr priemer, celkový trend a počítame s tým, že existuje niekoľko výnimiek.

I. Fakt súdneho rozhodnutia

Výhradná starostlivosť Striedavá starostlivosť

Rodič s dieťaťom vo výhradnej starostlivosti zvyčajne nepočíta s účasťou druhého rodiča na výchove dieťaťa. Mnohý rodič je v hĺbke duše presvedčený, že bez toho druhého rodiča by rodinná situácia bola pokojnejšia. Rodičia so striedavou starostlivosťou si ju buď sami zvolili, alebo na ňu pristúpili, keď akceptovali odporúčanie znalca alebo rozhodnutie súdu. Predpokladom na to je určité zmierenie sa s druhým rodičom.

Z porovnania vychádza väčšia pravdepodobnosť, že rodič s výhradnou starostlivosťou bude v rokovaní s druhým rodičom skôr "tvrdší", čo zvyšuje pravdepodobnosť, že bude dieťa buď popudzovať proti druhému rodičovi, alebo dieťaťu zakazovať styk s ním, najčastejšie oboje.

II. Väčšia kontrola zo strany prostredia

Rodičovi s výhradnou starostlivosťou nie je do rodinného prostredia príliš "vidieť". Máme na mysli pracovníkov OSPOD, poradenských psychológov a pod. Rodič so striedavou starostlivosťou vie, že jeho správanie (k dieťaťu, k druhému rodičovi) je viac "na očiach" okolia, najmä pracovníkov OSPOD, učiteľov, psychológov, susedov a pod.
OSPOD... Odbor sociálno-právnej ochrany dieťaťa.

Z porovnania vyplýva väčšia pravdepodobnosť, že rodič s výhradnou starostlivosťou sa bude menej ovládať a popustí viac uzdu negativistickým prejavom voči druhému rodičovi. Môže to byť na začiatku len na úrovni predstáv, neskôr aj na úrovni verbálnej či konkrétneho konania. Naopak, rodič so striedavou starostlivosťou sa bude ovládať lepšie.

III. Silnejšie postavenie rodičov s výhradnou starostlivosťou

Rodič s výhradnou starostlivosťou má v spoločnosti a na súde pravidelne pevnejšie postavenie. Je to dané tradíciou prakticky od nepamäti. Neboli to vždy matky, ktoré výhradnú starostlivosť získali, v čase antického Ríma a v mnohých krajinách aj oveľa neskôr to boli otcovia, ktorí získali výhradnú starostlivosť o deti. Situácia sa začala meniť v prospech matiek až začiatkom minulého storočia. Avšak či to bol otec, alebo matka, vždy to bola výhradná starostlivosť. Striedavá starostlivosť bola u nás (ČR) zavedená nedávno (v r. 1998 (počet súdnych rozhodnutí v tomto smere je stále malý (v roku 2008 XXX prípadov), čo je z celkového počtu rozhodnutí o ďalšej výchove len nízke percento. Štatút tohto druhu starostlivosti je teda v určitom zmysle vrtký. K tejto situácii nemálo prispievajú nepriaznivé kampane na webových stránkach feministických organizácií i väčšiny médií.
Predstava (pre oboch rodičov), že by znovu prechádzali súdnym konaním, znaleckým vyšetrovaním s možnou dramatickou zmenou pomerov je zrejme brzdným mechanizmom proti prejavom výraznejšieho nepriateľstva voči druhému rodičovi.
C / KOMENTÁR K POROVNANIU

Uvedené nepriateľstvo (popudzovanie, zákaz kontaktu) sa netýka okrajových, nedôležitých osôb.
Určité nepriateľstvo k okrajovým osobám a ich diskriminácia je bežná u väčšiny rodičov a jej cieľom je prospech dieťaťa, rodiny: ( "To tvoje kamarátstvo s Tomášom sa nám nepáči, už raz prepadol a zo správania má tiež zlé známky ";" Choď nakupovať do horného obchodu, v tom spodnom človeka ľahko oklamú a majú tam často tovar po záruke. Naposledy sa mi to stalo včera." a pod.)

Spomínané nepriateľstvo (popudzovanie, zákaz kontaktu atď), ktoré nás v kontexte tejto štúdie zaujíma, je namierené proti druhému rodičovi. Druhý rodič nie je okrajovou postavou. Štatút rodiča nadobudol genetickou príbuznosťou s dieťaťom (dieťa má od matky aj od otca po 50% genetickej výbavy), pobytom v domácnosti od najútlejšieho veku dieťaťa, takmer každodenným kontaktom s dieťaťom a najmä priebežným uspokojovaním dôležitých potrieb dieťaťa. Medzi ne patria: pomoc dieťaťu s hygienou a pohybom, poskytovanie potravy, spoľahlivé a láskavé zaobchádzanie, pomoc pri učení základným zručnostiam a celkom určite priebežné prejavy lásky, záujmu a povzbudzovania. Potreba takéhoto rodiča je v dieťati geneticky pevne zakotvená.
Aj keby nami uvádzané dôvody v jednotlivých porovnaniach (I. až III.) platili vždy len pre 15%
rodičov, potom v súhrne je to takmer 50%, teda rozhodne nezanedbateľný podiel, ak je naším cieľom znižovať prejavy násilia na deťoch.

D / POZNATKY Z ODBORNEJ LITERATURY

Vypočujme si popredných odborníkov v evolučnej psychiatrii, evolučnej psychológii, skúseného detského psychológa a svetovo uznávaného znalca ľudskej psychiky.

I.

"S kvalifikovaným pohľadom do rodinných záležitostí našich veľmi dávnych predkov sa stretávame len veľmi zriedka, poznatky z evolučnej psychológie sú totiž nedávneho dátumu. I tento pohľad je však potrebný, pretože tam vtedy všetko začínalo ...
Počas evolučnej histórie ľudstva ženy často dokázali získať oveľa viac zaopatrenia pre svoje deti pomocou jedného partnera ako pomocou niekoľkých dočasných sexuálnych partnerov. Muži zaopatrujú svoje manželky a deti v takom rozsahu, ktorý je u primátov bezprecedentný. Tak napr. u všetkých ostatných primátov samica musí spoliehať len na svoje vlastné úsilie ako získať potravu, pretože samci sa o potravu so svojimi partnerkami nikdy nedelia. Naproti tomu muži zabezpečujú potravu, nachádzajú prístrešie a obhajujú teritórium. Muži chránia deti. Učia ich športu, umeniu lovu aj boja, priateľstvu, vyjednávaniu a ako postupovať v hierarchii a stratégii spoločenského vplyvu. Odovzdávajú svoj štatút a pomáhajú potomkovi pri formovaní recipročných spojenectiev neskôr v živote. Je nepravdepodobné, že takýto prospech by si žena zabezpečila od dočasného sexuálneho partnera. Nie všetci potenciálni manželia môžu priniesť všetky spomenuté pozitíva, ale v priebehu tisícky generácií ženy získali veľmi významné výhody, keď preferovali mužov schopných takto prispievať. "(Buss, 1999) 3

II.

"Antropológia doložila, že rodinné usporiadanie je univerzálnou charakteristikou ľudstva. Je
pravdou, že rôzne kultúry uprednostňujú rôzne typy rodín, ale všetky spoločnosti podporujú
rodinné zväzky toho či onoho druhu, v ktorých aspoň jeden muž a aspoň jedna žena sa starajú o
dieťa. Zdá sa teda, že rodina je archetypálnou konfiguráciou; práve jej univerzálnosť a pretrvávanie indikujú, že biologické základy rodiny sú druhovo špecifickou charakteristikou len druhotne modifikovanou kultúrnymi alebo ekologickými faktormi.
Zoskupenia podobné rodine existujú aj u iných primátov, ale u žiadneho z nich nie je rodinný život tak vysoko štruktúrovaný a inštitucionalizovaný ako u ľudí. Príčina toho musí byť v spojitosti s relatívnou bezmocnosťou a evidentnou nezrelosťou ľudských mláďat, čo predstavuje oveľa väčšie bremeno pre ľudskú matku, ako prežíva ktorákoľvek jej sestra z radov primátov. Niesť toto bremeno sama a bez podpory by bolo - v prostredí, kde prebiehala evolučná adaptácia - ťažké a často fatálne. Platilo to najmä pre ženu, ktorá - pri neexistencii kontraceptív -
rodila dieťa každý druhý alebo tretí rok. Úspech a dobro jej potomkov vyžadoval, aby u nej bol
ochranca a pomáhajúci druh. Videné z tohto hľadiska, snáď jediné jasné riešenie je vytvorenie rodiny. Je pravdepodobné, že populácia, ktorá prevzala usporiadané vzorce rodinného života, získala selektívne výhody v porovnaní s populáciou, ktorá takéto vzorce neprijala.
Neprekvapuje preto, že sme v procese evolúcie získali vlastnosti, ktorých funkciou je udržať
raz už vyformované heterosexuálne partnerstvo. Medzi tieto vlastnosti patrí: geneticky nadobudnuté tendencie k vytváraniu trvalých heterosexuálnych zväzkov, ďalej tzv. hypersexualita u ľudí a neskôr i tvorba zákonov o manželstve, ktoré mali funkciu udržať partnerov pohromade aj napriek rôznym treniciam a nedorozumeniam. Ďalej aj úsilie zredukovať sexuálnu žiarlivosť a súperenie medzi mužmi, čo im umožňuje zapojiť sa do činností poľovníckych a vojnových - v podstate kooperatívnych - bez straty príliš veľa času strážením svojich žien a strážením seba samých navzájom. Manželstvo podporuje súdržnosť spoločnosti a jej efektívnosť v súťaži; možno teda ľahko pochopiť, prečo sa takáto neoceniteľná inštitúcia v evolúcii vytvorila.
Je teda vysoko pravdepodobné, že ak náš druh existoval, deti boli vychovávané v rodinách. A ak - ako tvrdí evolučná psychiatria - je ľudské mláďa fylogeneticky pripravené prijať typické okolnosti okolitého sveta a reagovať na ne, potom je rozumné predpokladať, že vrodené štruktúry budú do určitej miery očakávať prítomnosť a správanie rodičov oboch pohlaví. Z toho vyplýva, že deti, u ktorých toto očakávanie nie je uspokojené, budú v rizikovom postavení."
(Stevens, Price, 1997) 4

III.

Ale nemusíme čerpať zo zahraničnej literatúry. Výrazné ocenenia rodiny nájdeme aj u nášho autora, prof. Zdeňka Matějčeka.

"Som presvedčený, že rodina je ľudskému rodu daná - pokiaľ bude ľudstvo existovať ako biologický druh, potiaľ bude existovať rodina. To je zakódované v samých biologických základoch nášho človečenstva - aby ľudia prežili, museli si pomáhať, rozdeliť svoje úlohy do určitých funkcií, ktoré by umožňovali vynásobiť ich silu a ochranu potomkov. Rodiny sa pri tom osvedčili ako usporiadanie najpraktickejšie. Iste, môžu mať rôzne podoby. Nie som dogmatik a netrvám na tej jedinej, ktorú poznáme ako európsky model. Domnievam sa však, že takto usporiadaná nukleárna rodina je pre všetkých svojich členov najvýhodnejšia - vzájomne si ju najviac užijú.
Dokazujú to aj skúsenosti z rodinného poradenstva - ľudia hľadajú v rodine sebanaplnenie a sebaprekročenie. Jedine ukotvený človek môže totiž podnikať dobrodružné výpravy do sveta
poznania a želaní. Ten, komu táto istota chýba, často nenájde ani sám seba." (Matějček, 1994) 5

"Zdá sa mi, že náboženské potreby je potrebné nevyhnutne odvodiť z infantilnej bezmocnosti a
odtiaľ vznikajúcej túžby po otcovi, najmä keď tento cit neprežíva len v detstve, ale je trvalo
poháňaný strachom z nadvlády osudu. Nepoznám žiadnu obdobne silnú potrebu z detstva, akou je
potreba otcovskej ochrany... Vznik náboženského postoja môžeme spoľahlivo sledovať až k pocitu detskej bezmocnosti ..."(Freud, 1927) 6

Názor, že popudzovanie detí, ich programovanie proti druhému rodičovi, zákaz styku s ním je
v podstate násilie na deťoch, sme získali po niekoľkých rokoch praktického pôsobenia v teréne.
Začínali sme v Detskej psychiatrickej liečebni. Počas neskoršej praxe sa nám tento názor len
potvrdzoval. Ak ešte zostali nejaké menšie pochybnosti, boli definitívne rozptýlené štúdiom evolučnej psychológie, psychiatrie a klasikov psychológie a psychoterapie. Čitateľom tu ponúkame štyri ukážky tejto literatúry.
Poprední odborníci z rôznych odborov hovoria na rovnakú "nôtu" a v rovnakej tónine. Tiež autor
článku dospel k presvedčeniu, že snaha vytrhnúť, vyrvať dieťaťu hlboko uložené genetické informácie, vrodené štruktúry, prekódovávať biologické základy nášho človečenstva, čo všetko je pre dieťa kľúčovo dôležité, je ťažký stupeň násilia na deťoch.

E / ZHRNUTIE

Naše akademické miesta, rôzne odborné komisie na Ministerstve spravodlivosti, na Ministerstve
zdravotníctva, na Ministerstve práce, sociálnych vecí a rodiny a inde (napr. komisia v Poslaneckej snemovni) popísaný problém nechcú vidieť. Je to ukážkový príklad tzv. pštrosej politiky.
Niečo iné je, keď učiteľ dá neustále provokujúcemu výrastkovi zaslúžených pár poza uši.
To je kriku! Zriadená komisia podrobne vyšetruje, ako to vlastne bolo, je vypočúvaná rada
svedkov, učiteľovi je pozastavený pracovný pomer, môže sa dostať aj pred súd. Médiá sa učiteľovho previnenia uchopia a rozmazávajú ho, objavujú sa "odborné" články o násilí na deťoch a pod.
Ale o najrozsiahlejšom poškodzovaní detí, ktoré sú témou tejto stati, sa takmer nehovorí. Veľká
škoda.

Literatúra
1 Syndróm týraného, zneužívaného a zanedbávaného dieťaťa. Olomouc, SOLEN 2008 (s. 17).
2 Syndróm týraného, zneužívaného a zanedbávaného dieťaťa. Olomouc, SOLEN 2008 (s. 26).
3 Buss, D.: Evolutionary Psychology. The New Science of the Mind. Kapitola Women"s Long
Term Mating Strategies. Boston, Allyn & Bacon 1999 (s. 106).
4 Stevens, A., Price, J.: Evolutionary Psychiatry. Kapitola Human Nature and Its Evolution
and Development. Londýn 1997 (s. 20-21).
5 Matějček, Z.: Dialógy o rodine. Kapitola Najviac vychovávame, keď nevychovávame. Praha,
Národné centrum podpory zdravia 1994 (s. 12).
6 Freud, S.: O človeku a kultúre. Praha, Odeon 1990 (s. 323).
 Nejlepší tatínek 


Jedině výlučná péče mužů 

(16.2.2010 22:41:02)
Plně souhlasím s autorkou článku - střídavá péče, kdy dítě musí pendlovat mezi otcem a matkou, je špatná. Dítěti se při ní nedostává dostatek otcovské výchovy, a proto je třeba prosazovat jedině výlučnou péči mužů, která dá dětem dostatek mužského nadhledu a tím i lepší předpoklady pro další život.
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

špatné je úplně všechno 

(16.2.2010 23:12:25)

Diskuse k tomuto tématu jsou naprosto zavádějící, protože špatné je v první řadě to, když rodiče dětem rozbijí domov a rozvedou se. Všechny další kroky jsou už jenom látání něčeho, k čemu nemělo vůbec dojít. Chápu rozvod s alkoholikem/čkou nebo s psychopatem/tičkou. Ale v takových případech se asi nebude nikdo domlouvat na střídavé péči dětí.
 Hilly. 


Re: špatné je úplně všechno 

(17.2.2010 8:22:16)
Heleno, dost s tebou souhlasím.
 Mortadela 


Re: špatné je úplně všechno 

(17.2.2010 9:37:28)
~R^
 KKarolina 


Re: špatné je úplně všechno 

(17.2.2010 10:32:44)
Kež by byl každý tak silný,aby v manželství vydržel,ale zůstávat jen kvůli dětem,když už to prostě nefunguje-hádky,urážení,psychické deptání to je rozvod možná menší zlo,než když jsou děti neustále svědky něčeho takového a to ani nemusí být alkoholik nebo psychouš-prostě se z lásky stane nenavist a je to v háji a snažit se to překonat může fungovat-ale jak dlouho?
 cyann 


Re: špatné je úplně všechno 

(17.2.2010 13:57:13)
Ano. Ale špatné je i to, když dítě vyrůstá v rodině, kde jeden rodič druhého nerespektuje a tyranizuje, a druhý se tomu podřizuje, jen aby zachránil rodinu. Špatné je taky, když se dítě narodí a vyrůstá úplně bez otce, ale špatné je i když matka radši půjde na potrat. Špatné je, když rodina má málo peněz, až tak že z toho neustále pramení konflikty. Nebo musí oba rodiče intenzivně pracovat a dítě tráví většinu času s cizími. Je špatné, když na školní prospěch kašlou oba rodiče.
Děti se prostě nerodí do ideálních prostředí, naštěstí většina z nich se s tím dokáže vyrovnat a často z toho i těžit, jak v nějakém výzkumu dokázal ten slavný Matějček. My jako rodiče se samozřejmě musíme snažit maximálně jim s tím pomoci, ale ne vždy je to v našich silách, a ani my k tomu nemáme ideální podmínky.
 KKarolina 


Re: špatné je úplně všechno 

(17.2.2010 16:01:42)
~R^~g~
 Z + 2 


Teda to je manipulativní pamflet. 

(17.2.2010 13:24:37)
Autorka článků se naprosto bezostyšně snaží hloupějšími čtenáři manipulovat a dle diskuse se ji to docela daří. Smutné. Vybrat pár tezí z mnoho let starých zpráv a tím podložit svůj hotový názor je prasárna a dá se tkto dokázat cokoliv. Netuším jak to je se střídavou pečí a doufám, že to nikdy nebudu muset zjišťovat, ale uveřejňování podobných manipulativních blafů by mělo být trestné.
 genova 


Re: Teda to je manipulativní pamflet. 

(17.2.2010 15:50:02)
Proč by to mělo být trestne?
Když to vezmu do důsledku, pak by bylo nutne zakázat všechny články, knihy, noviny, konec koncu všechna média, vzhledem k tomu, že jich je naprosta většina manipulativních (vědomě či nevědomě).
 Terka79 


souhlas 

(17.2.2010 15:06:27)
S článkem zcela souhlasí. Sama dost dobře nechápu, proč psychologové doporučují střídavou péči, když selský rozum mi říká, že to nemůže mít pro dítě větší přínos, než když bydlí u jednoho rodiče a s druhým se vídá.
Pro rodiče to má samozřejmě plno výhod. Mohou mít pocit, že své dítě neodstrčili, že se o něj starají stejně jako ten druhý a přitom mají vždy týden volno, kdy si mohou dělat co chtějí.

A teď se zkuste vžít do role toho dítěte. Máte své zvyky, svůj oblíbený koutek, svoji postel, svoje hračky, svoje kamarády atd. A každý týden, pravidelně bez diskuzí se toho musíte vzdát, jít bydlet jinam, mít kolem sebe jiné věci, jiné lidi.... Já osobně bych toto jako dítě fakt nesnesla. Nutně to musí vést k určité "schizofrenii", ztrátě jistoty, domácího zázemí.

Kromě toho všeho, dítě časem zjistí, co na kterého rodiče platí a může začít manipulovat, lhát atd.

Nikdy bych na něco takového nepřipustila. I kdybych se měla o děti starat sama.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(17.2.2010 16:52:30)
Terko,
píšeš: A teď se zkuste vžít do role toho dítěte. Máte své zvyky, svůj oblíbený koutek, svoji postel, svoje hračky, svoje kamarády atd. A každý týden, pravidelně bez diskuzí se toho musíte vzdát, jít bydlet jinam, mít kolem sebe jiné věci, jiné lidi.... Já osobně bych toto jako dítě fakt nesnesla.

A ono dítě přichází při střídavce o kamarády a vidí JINÉ LIDI? A kde? Syn chodí do JEDNÉ školy se STEJNÝMI spolužáky, na STEJNÉ KROUŽKY, dokonce ho i v "mých" týdnech 3x vyzvedává extchýně, takže nemění ani denní zvyklosti. Nebo ti JINÍ lidé mají být jako RODIČ? Otec je "jiný" člověk? Nerozumím.
 Amy 
  • 

Re: souhlas 

(17.2.2010 17:02:02)
Monty, nerozčiluj se, je to zbytečný.Nečetla jsem sice celou diskuzi, ale jsem zděšená, řada žen tady totiž otce považuje za rodiče druhé kategorie:-)
 Lassie66 


Re: souhlas 

(17.2.2010 17:05:35)
Amy, dokaž mi tvé tvrzení a jmenuj mi tu "řadu žen". Já jsem v diskuzi nic takového nevyčetla, až na vyjímky.
 Amy 
  • 

Re: souhlas 

(17.2.2010 17:17:48)
např. příspěvky Anarad a Natashi, z mnoha příspěvků v diskuzi lze vycítit, že matka je něco víc než otec (což teda můj názor není)
 Natascha 


Re: souhlas 

(17.2.2010 17:33:08)
No Amy jestli jsi z mých příspěvků něco takového vyčetla, tak je to tvoje vlastní projekce.
Psala jsem, že si myslím, že malé dítě si zpravidla utvoří silnější pouto se svou matkou, protože je s ní většinou po dobu tří roků 24/7. Pokud je s dítětem na rodičovské dovolené otec, pak bych při svěřování do péče dala jednoznačně přednost otci. Jak jsi z tohoto vydedukovala, že je otec pro mě rodičem druhé kategorie?! Asi nějaký problém s logikou.
Pokud ti termín citové pouto přijde jako zanedbatelná prkotina, pak se rozhodně nemůžeme shodnout.
 Natascha 


Re: souhlas 

(17.2.2010 17:38:34)
Ještě dodatek, já vycházím z vlastní situace, kdy jsme se handrkovali o roční dítě. Nevím, jaké je to u tříletých, pětiletých, desetiletých… dětí, věřím, že existují děti, které střídavku snášejí bez problémů, ale pro sebe si to prostě neumím představit a pro svoje dítě bych to nechtěla.
 genova 


Re: souhlas 

(18.2.2010 13:08:59)
Upřesnění: otec není rodič druhé kategorie ale jiná kategorie rodiče.
Děti jsem odnosila, porodila, odkojila a dotedˇ trávím s ními bezkonkurenčně nejvíc času já (otec je dlouho v práci aby nas uživil)a z toho lze dovodit, že otec není matka a že bližšího člověka než jsem já moje děti nemají. Znám je nejlíp (lépe než otec s kterým mají hezky vztah a trávi s ním nemálo času ). Jejích otce velice miluji a vážím si ho, a věřím (doufám), že se nerozvedeme. Pokud by k tomu mělo dojít v předpubertálním věku naších děti, není síly ktera by mně od děti odloučila (tím myslím i SP). Ve styku s otcem bych ani v nejmenším nebránila (pokud by důvod rozvodu nebyla rozsáhla porucha osobnosti ohrožujici život či zdraví děti). Úpřímně si ani nedovedu představit jeho celodenní péči (rád s ními blbne, ale běžná rutina je trochu mimo jeho rozlišovací schopnost). Myslím si, že by o SP ani nestál, spíš by se mu zamlouvalo "slíznout smetanu" (vzít děti na výlet, do kina, vyblbnout se a vrátit matce "na úklid").
Nevím proč ale mám dojem, že hodně chlapu funguje podobným stylem.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(18.2.2010 14:28:19)
Já se snad půjdu dobrovolně udat na sociálku. Mám SP s chlapem, který má invalidní důchod "na hlavu". Přesto to z něj nedělá rodiče druhého řádu ani jiný typ rodiče. Miluje syna určitě stejně jako já, možná je na něm i víc citově závislý proto, že už nic jiného důležitého nemá - tím myslím třeba práci. Přátele a koníčky pochopitelně má.
Neexistuje síla, která by mne donutila odtrhnout syna od milujícího otce, i když po dobu manželství byl jako partner nepoužitelný a prakticky začal fungovat jako otec teprve tehdy, když musel.
To, co zde často zaznívá jako argument je mmch. zároveň argument proti nesmyslně dlouhé MD a RD. Matka si na dítě vytvoří nezdravou vazbu, stane se pro ni ústředním bodem vesmíru a otec je degradován na moulu, co to všechno platí a občas si za bdělého dozoru rodičky může dítě poňuchňat. Asi budu muset založit nějakou občanskou iniciativu, hergot. Začíná mi těch chlapů být fakt dost líto.
 genova 


Re: souhlas 

(18.2.2010 14:37:20)
Monty, máš v životě jiné priority a to je v pořádku.
Za matku bych tě nechtěla a ni za nic, ale o tom to není.

Je velmi snadne se začit urážet ale myslím si, že ani o tom tahle diskuse neni.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(18.2.2010 14:44:28)
Nechci nikoho urážet. Je mi chlapů fakt líto. Oni si nemůžou udělat vazbu k dítěti, protože vydělávají peníze, aby se to dítě mělo dobře a proto se jich mají vzdát. Tohle je logika, kterou mi fakt hlava nebere.
Mimochodem, já bych tě za matku taky nechtěla. ~;) Než mít někoho neustále za zády a být láskyplně přivíjena na něčí hruď, to bych snad radši vyrůstala v DD.
 genova 


Re: souhlas 

(18.2.2010 14:53:51)
Alespoň na něčem se schodnem.

Pokud jde o chlapy a jejích "těžký" osud, řekla bych, že velká část chlapů by s tebou nesouhlasila. Prostě to tak neberou. Minimálně se v mém okoli nevyskytují ti co by "rádi kojili" kdyby to jen šlo.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(18.2.2010 15:02:06)
O kojení nebyla řeč.
Jinak nevím, co by chlapi neměli zvládat, zatímco matky ano. Nepřišla jsem na žádnou věc, kterou musí dělat bezpodmínečně matka a nikdo jiný.
 genova 


Re: souhlas 

(18.2.2010 14:39:18)
Ad dlouha MD a RD: některým ani to nepomůže utvořit si vazbu na dítě~d~
 Natascha 


Re: souhlas 

(18.2.2010 15:30:44)
Oni musejí vydělávat peníze, zatímco matka si doma vytváří s dítětem nezdravou vazbu.

Monty, ti jsi komik. Já pracuju od narození dcery, ex byl v té době dlouhodobě nezaměstnaný, přesto neměl zájem si žádnou vazbu s dítětem vytvářet, o dítě se začal zajímat, až když jsem zdrhla. Nevím, kam na ty stereotypy o chudácích chlapech chodíš.

Nejde o to, že by chlapi něco nezvládali, zatímco matky ano. Spíš to bývá tak, že chlap se o své dítě a o domácnost moc nestará, když je ženatý, má na to lidi, že. Až pak začne dokazovat, že to umí, a proč to nedělal, když byl ženatý? Manželka by si takový poklad, který by jí se vším pomáhál, jistě hlídala jako vzácný drahokam. Že by muž finančně nadstandartně zabezpečil rodinu a žena se starala jen o dítě - tak takový rodinný model se týká jen asi 5 procent rodin. Kdežto 95 procent rodin funguje tak, že oba rodiče musí makat. Oba by se tedy měli stejně starat i o své děti. Bohužel ve skutečnosti je to ale tak, že veškerá tíha a starost o dítě je na ženě, přestože musí pracovat v zaměstnání stejně jako její muž. Soudy tuto situaci znají, že se ženy dokáží o své děti lépe postarat než jejich zhýčkaní muži, kteří si neumí uvařit ani čaj, natož se postarat o dítě - z toho důvodu u nás existuje ta situace, že se děti převážně svěřují matkám.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(18.2.2010 15:31:56)
Kromě těch, které jsem si vzala já, mám kolem sebe jen samé pracovité, slušné a zodpovědné chlapy. ~;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(18.2.2010 15:35:39)
Natascho,
píšeš:
Spíš to bývá tak, že chlap se o své dítě a o domácnost moc nestará, když je ženatý, má na to lidi, že. Až pak začne dokazovat, že to umí, a proč to nedělal, když byl ženatý?

Odpovím ti. Protože to někdo udělal za něj. Kdyby si ženy nehrály na supermanky, taky by to mohlo vypadat jinak. Neříkám nutně muselo - mohlo. Oběma svým exmanželům jsem oznámila, že domácí práce dělat nebudu, teplé večeře taky vařit nebudu, a pokud s tím mají nějaký problém, můžou si na to najmout úklidový a kuchyňský servis. Zvláštní věc je ta, že se to sice oba pokoušeli všelijakými způsoby změnit, ale ani jeden nepráskl dveřmi s tím, že si to takhle nepředstavoval a adieu. ~;)
 Natascha 


Re: souhlas 

(18.2.2010 15:44:20)
No jo, jenže to by s tím hraním si na supermanky musely přestat všechny ženský. Dokud ve společnosti převládá názor, že domácnost je doménou ženy, tak osamělé bojovnice nemají moc šancí – pánové nemají moc důvodů na to přistoupit.
U mě to dokonce vychází fifty fifty, můj první partner, se kterým jsem žila 10 let, dělal v domácnosti všechno, výborně vařil… bohužel jsme spolu neměli děti. Druhý nedělal vůbec nic. Ale co tak vidím a slyším kolem sebe, ten druhý model je v Česku stále ještě častější, a mění se to velmi pomalu, jestli vůbec…
 Grainne 


Re: souhlas 

(18.2.2010 16:11:30)
Natascho, to snad čekáš, že jiné ženy budou měnit svůj způsob života kvůli tvým potřebám, nebo představám?
Stýskat si nad tím, že "můj partner doma nic ndělá" je naprosto legální, jak si to kdo zařídí, tak to má a někomu se to nepovede, ale už bych postavila do ilegality požadavek, aby se ostatní chovali tak, aby mi usnadnili život.
 Natascha 


Re: souhlas 

(18.2.2010 16:50:17)
Grainne, ty kvůli mně nemusíš měnit vůbec nic, nech si svoje očekávání a názory, já si nechám svoje.
 Grainne 


Re: souhlas 

(18.2.2010 17:10:43)
Zřejmě jsem se tě nemile dotkla, je mi líto.
Na tvém místě bych se už konečně realisticky smřila s tím, že i když možná máš pravdu, ostatní se tomu přizpůsobovat nebudou.
Mně to vážně ze spánku neruší a ostatní, předpokládám, taky ne.
 Natascha 


Re: souhlas 

(18.2.2010 17:30:43)
Já si dovoluji něco očekávat, ty si zase dovoluješ předjímat, jestli já jsem něco zvládla nebo nezvládla.
Já přece neříkám, že se někdo musí měnit. Já se jen snažím vysvětlit, co může být pozadím toho, že ženy dostávají „nespravedlivě“ častěji děti do péče než muži.
A jestliže oba rodiče pracují a jen žena k tomu navíc pečuje o domácnost a o děti, tak to sice nezměním, ale nadále si o takové budu myslet, že je úplně blbá. Sice by možná bylo v našich podmínkách realistické se s tím smířit, jak píšeš, ale to mi můj zdravý rozum nedovoluje ~d~
 Grainne 


Re: souhlas 

(18.2.2010 18:42:18)
Natascho, ona může být úplně blbá - dle tvých měřítek, ale ona podle těch svých může být i spokojená.
Pokud není, má to řešit, ovšem sama za sebe, ne za ty ostatní.

Opravdu netuším, co jsi zvládla, nebo nezvládla, já se snažím pohybovat v obecné rovině "těch ostatních", ty to zřejmě vztahuješ sama k sobě. Působíš poněkud agresivně, ale může to být tvůj způsob vyjadřování.
 Natascha 


Re: souhlas 

(18.2.2010 18:50:51)
Grainne, to je docela možné, že je někdo spokojený, když může porvat dvakrát tolik práce co jeho partner, ale já osobně se domnívám, že je za tím něco jiného než spokojenost. Sice jsi mě už několikrát varovala, že mně do toho nic není, ale ze sociologického hlediska je to stejně zajímavá otázka.~;)
 Grainne 


Re: souhlas 

(18.2.2010 21:21:39)
Natascho, zajímavé to je nepochybně, jako všechno, co se děje v partnerských vztazích.
Jen aby nám průměry ze sociologie příliš nepronikaly do osobního života.
 Natascha 


Re: souhlas 

(19.2.2010 10:57:28)
Může to být i tak, že člověk má tendenci chválit a obhajovat svoje vlastní uspořádání a třebas někdy nemá odvahu podívat se pravdě do tváře, aby nebyl nucet něco začít řešit a měnit, protože následky by mohly být bolestivé.
To je zamyšlení čistě v obecné rovině, chraň bůh, že bych někomu chtěla sahat do svědomí.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(19.2.2010 11:13:00)
Natascho,
pro mne je střídavá péče v podstatě dost nevýhodná. Kdybych se rozhodovala ZA SEBE, ve SVÉM zájmu, tak nechám syna v péči otce - brát bych si ho mohla kdykoli, s tím by problém nebyl. Otec nepracuje, má tudíž fůru volného času, má k dispozici své rodiče, kamarádku na hlídání, sestru, která si synovce taky ráda vezme třeba na víkend, protože vlastní děti už má dospělé... a já bych jen platila pravděpodobně vysoce nadstandardní alimenty plus veškeré potřeby dítěte. O střídavku bych zažádala tak v deseti, jedenácti, kdy už je dítě schopné jezdit samo do školy i ze školy, do kroužků a z kroužků, být samo doma...
Ale synovi by to nevyhovovalo vůbec. Připadal by si mnou odstrčený, nemilovaný, myslel by si, že se ho vzdávám a beru si ho jen jako kašpárka na obveselení. Že s ním nechci trávit večery, číst mu před spaním, podepisovat úlohy, prožívat s ním jeho denní starosti. Nechala bych si jen to "hezké" a ten všední opruz ať si s ním řeší tatínek.
Fakt je tohle pro dítě lepší? Ten pocit, že základní péči mu poskytuje jeden a druhý si ho bere jen tehdy, když se mu to hodí a má zrovna čas? Mně by to vyhovovalo absolutně, ale nechci o syna přijít. Protože ten rodič, který "jen" navštěvuje o dítě v jistém smyslu přijde vždycky. Nemá tolik příležitosti mu porozumět, sdílet s ním jeho "já", protože ho vidí JEN při výjimečných akcích, má s ním JEN tu zábavu, výlety apod. Není pro dítě důvěrníkem, stává se postupem času také jen kašpárkem na obveselení nebo kasičkou, ze které tahá prachy.
 Natascha 


Re: souhlas 

(19.2.2010 11:21:44)
Monty, já se nechci hádat. Opravdu mně nejde o to, abych měla dítě jen pro sebe. I vzhledem k tomu, že mně nedávno bylo 40, jsem často unavená a nemocná, bych víc než uvítala, kdybych se o péči mohla podělit. Ale dcera je hodně citlivá, prostě vím, že by střídavou péči těžce nesla – vycházím z jejích dispozic, které vy ostatní neznáte. Pokud ty jsi přesvědčená, že pro tvého syna je to to pravé ořechové, pak není o čem diskutovat. Ale proboha nezačínejme aplikovat střídavou péči plošně.
 sovice 


Re: souhlas 

(19.2.2010 11:59:53)
Monty,

my jsme si třeba dali při rozchodu hodně záležet na tom, aby děti věděli, že mají oba rodiče, kteří je oba milují, i když se táta stěhuje jinam. A troufám si tvrdit, že přes pouhé víkendové pobyty a jedno odpoledne v týdnu děti tátu neztratily a že to tak ani necítí. A nemyslím, že by děti, které se s tátou pravidelně a dost často stýkají a vědí, že se mu můžou ozvat a kdykoliv se na něj obrátit, měly obecně pocit, že o tátu přišly.

Je fakt, že ze vztahu s tátou se jim kus všedních problémů vytratilo; taky je fakt, že teď je to menší podíl, než jsem se bála - ono ten pravidelný víkend je i o té všednosti, ačkoliv v menší míře než doma, děti si tam nosí úkoly, obzvlášť ty větší víkendové, mladší u něj hraje na hudební nástroj, pomáhají v domácnosti. Jeden víkend za čtrnáct dnů prostě exmanžel a jeho žena nemají sílu trávit pouhým "obveselováním a bavením" dětí - i když zpočátku, když byly děti menší a odchod čerstvější, to bylo nevyváženější.

Na druhou stranu důvěrnosti s ním neztratily ani za mák. Někdy mu vcelku závidím - on si s nimi jedno odpoledne v týdnu dvě hodiny povídá!!! o škole, o životě a tak, třeba v čajovně nebo v cukrárně (bydlí v jiném městě, takže jdou obvykle někam posedět, buď k němu do kanceláře nebo do cukrárny nebo tak :-) ). O tom si já můžu nechat jen zdát - obzvlášť starší dcera je velmi aktivní a s tátou tráví v podstatě jediné volné odpoledne, které má; se mnou doma pak dělá úlohy, občas se koukne na nějaký puberťácký seriál, řeší spoustu praktických věcí a důvěrně spolu přes týden hovoříme někdy tak leda u mytí nádobí.

Naše situace není ideální, ale to není nikdy nic porozvodového. Přesto jsem přesvědčená, že je to pro nás konkrétní všechny, včetně dětí, v principu nejlepší z porozvodových možností. Řeči o "ztrátě otce", pojímané na nestřídavou péči obecně, se mi nelíbí a IMHO by se nelíbily ani mému ex, protože to obecně není pravda.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(19.2.2010 12:03:36)
Sovice,
a vnímala bys to stejně, kdyby to bylo naopak? Kdyby děti byly v péči otce a ty byla ten víkendový rodič?
 sovice 


Re: souhlas 

(19.2.2010 12:19:25)
Monty,

ne, v konkrétním případě bych to já dobře nevnímala. Protože my jsme si s exanželem úmyslně (zdaleka ne jen tlakem okolností a zvyků)už při narození dětí podělili role na "primárně pečující" a "primárně zajišťující". Exmanžel v té době rozjížděl firmu (lépe řečeno konečně překlepal její porodní bolesti), o které snil, vždycky toužil mít samostatnou, ale přitom tvořivou práci, nedělat "na někoho", ale mít sám pár zaměstnanců (ne příliš, netoužil být "jen" manažerem, chtěl mít i ten vytvářející podíl). Po pravdě řečeno finančí zajištění byl vždycky jen bonus navíc a v oboru, ve kterém pracoval, by i v našem regionu pravděpodobně přinesl domů o něco víc peněz i jako zaměstnanec a při běžnější pracovní době - ono ho to prostě bavilo. Mě zase pro mě samotnou nečekaně bavilo starat se o děti (a přitom jsem si našla, s jeho podporou, možnosti práce z domu, protože jinak by mě sedm let doma se dvěma dětmi přes veškerou lásku k nim nejspíš zabilo).

Podotýkám, že o děti se exmanžel vždycky uměl postarat normálně, u koupání maličké prvorozené dcery jsem měla dokonce pocit, že je šikovnější než já, a přebalování se neštítil, přestože to bylo většinou na mě, i když byl doma.

Kdyby se po rozvodu rozhodl, že bude bojovat o děti ve své péči nebo o péči střídavou, vnímala bych to jako zradu téhle dohody - vůči sobě. A vůči dětem jako velkou potíž navíc, rozbití režimu a domova o kus větší než jaké jsme jim připravili tak jako tak.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(19.2.2010 12:29:17)
Sovice,

byla jsem na té druhé straně. Jako "primárně zabezpečující". Exmanžel samozřejmě ze začátku chtěl syna do své péče s tím, že si ho budu moci brát, kdy budu chtít (ostatně už jsem to psala níže). Nepřišlo mi to fér vůči synovi. Přišel by o moje všední vidění světa, nemohl by ho se mnou sdílet, necítil by to pouto mezi námi, protože by nikdy nebylo takové. Vracel by se pořád "domů" k tátovi a u mne by byl "na návštěvě". A to myslím není dobré, konkrétně pro mého syna určitě ne. Má u mne domov stejně jako u táty, dostal možnost rozhodnout se, jak bude vypadat jeho pokoj, dostal svoje pravomoce, svoje "domácí zvířátko"... je tady spolurozhodovatelem, ne návštěvou, která se musí přizpůsobovat.
Na rozdíl od mnoha názorů zde prezentovaných si nemyslím, že domov dělá jedna postel a jedna skříň. Domov je záležitost pocitová. Doma jsem tam, kde mne mají rádi, kde se mi líbí, kde mám jednak své zázemí a jednak i svá práva. Tam, kde jsem na návštěvě, nikdy doma být nemůžu...
 sovice 


Re: souhlas 

(19.2.2010 12:40:54)
Monty,

já nemám naprosto žádné námitky proti VAŠÍ střídavé péči (osobně si myslím, že jsi sice byla "primárně pečující" rodič, ale ne tak úplně dobrovolně :-) ) a VAŠÍ dohodě. A dokonce si myslím, že pro vás tři je to pravděpodobně nejlepší možné porozvodové uspořádání.

Přesto si nemyslím, že je to "univerzální nejlepší možnost" a jsem přesvědčená, že pro nás čtyři by to nejlepší nebylo. A naštěstí jsme se na tom s exmanželem a víceméně i s dětmi splavně shodli.
 sovice 


Re: souhlas 

(19.2.2010 13:09:17)
Monty,

ještě k tomu, kde je domov... V našem případě hrála a hraje roli i ta záležitost, že táta dětí má novou ženu, a byli spolu od samého počátku. Především ona nemá tendenci je ve své domácnosti brát jinak než jako hosty. A nemyslím, že by se to s týdenním střídáním nějak vylepšilo. Jsou to pro ni hosté, nikoliv nezvaní, ale jak z různých vyprávění dětí soudím, nikoliv příliš žádaní. A podle mých zkušeností je ochotná brát právě tak ty dva dny v týdnu - projevuje se to třeba o prázdninách a tak. Ale to by byla zase jiná kapitola. Zkrátka exmanžel by se o děti bezpochyby postaral, kdyby se se mnou cokoliv stalo, ale o vytvoření domova v jejich domácnosti mám nemalé pochyby.
 Amy 
  • 

Re: souhlas 

(19.2.2010 9:48:50)
Vidím to stejně, taky mi těch chlapů začíná být dost líto.
 Amy 
  • 

Re: souhlas 

(19.2.2010 9:50:13)
Ale to je váš model, který si ty vztahuješ automaticky na všechny rodiny. U nás v rodině to bohudík funguje jinak.
 genova 


Re: souhlas 

(21.2.2010 17:09:32)
Pokud já vztahuji svůj případ na ostatní, co prosím tě deláš ty?

Rozhodně svůj případ nevztahuji na všechny kolem, jen mám tuhle zkušenost a několik mně blízkých osob má podobnou. Mám svoji zkušenost ráda a tu tvoji bych nechtěla za nic. Totˇ vše.~2~
 kacenkaii 


Re: souhlas 

(18.2.2010 18:36:02)
Otec ve většině případů nepatří mezi jiné nebo cizí lidi.Ale to se bavíme o tom,kde se rodiče na střídavé péči dohodnou.I když o prospěchu i takové péče nejsem přesvědčená.
Horší je,když se stane,že je střídavá péče nařízená přes nesouhlas jednoho,případně obou rodičů.Pak tam platí to,co bylo popsáno výše,jsou dva uplně oddělené světy,v jednom neexistuje matka,v druhém neexistuje otec(a to je ještě ten lepší případ,že se o druhém rodiči radši vůbec nemluví).Dvě oddělené rodiny,jiná pravidla,jiný přístup k životu,ke sportu,k učení atd.( Dost často to tak bývá schválně)
Aspon jeden rodič je v takovém případě snaží na dítěti dokázat druhému rodiči,že "on taky může" si dělat,co chce;otec se přece nebude podřizovat matčiným názorům,je taky "rovnoprávný rodič" a shválně bude vše dělat naopak,aby matka "viděla".
Když dítě předtím žilo třeba jen s matkou,tak v takovém případě odchází do cizího a jiného světa.K jiným lidem,než na které bylo doted zvyklé.
I to se děje,a to je teprv schizofrenie.
 Terka79 


Re: souhlas 

(20.2.2010 13:01:16)
Monty myslím, že tobě ani tak nevyhovuje střídavá péče jak to, že se o syna nemusíš v kuse starat. Sama píšeš, že kdyby ses měla rozhodnout podle sebe, tak svěříš syna do péče otce. A to už přece střídavá péče není. Ať chceme nebo ne, příroda ženy stvořila k péči o děti a to ani v moderní civilizaci úplně nezměníme.
Mluvíš o tom, že tvůj syn nemusí střídat spolužáky. To je taky samozřejmé, ale mluvím spíše o kamarádech venku nebo ve volném čase vůbec. Pokud s ex nebydlíte ovšem nějak blízko sebe.
A taky jak už tu někdo psal. Představ si, že každý z rodičů má další děti, které se nikam stěhovat nemusí. Jen to jedno musí neustále pendlovat.....
Každý má citovou vazbu ke svým věcem a pokud tvrdíš že ne, tak je to pokrytecké.
A tvrdit, že je špatné nějaké silné pouto mezi dítětem a jedním z rodičů je tedy zcela mimo. Promiň, že ti to říkám tak tvrdě, ale myslím, že jsi sama nezažila pevnou mateřskou lásku, protože jinak by jsi tak nemluvila. Každý snad ví, že dítě si v raném dětství vytváří silné citové pouto k JEDNÉ pečující osobě (a může to být klidně babička), a čím víc cítí lásku, tím je schopnější se v dospívání osamostatnit. Ty děti, které se nedokáží citově osamostatnit, jsou většinou ty, které prostě necítí z dospělých jistu.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(20.2.2010 13:23:03)
Terko,
ale on nestřídá ani ty kamarády ve volném čase, protože chodí do stejných kroužků ať je kde chce a ven s kamarády ve vnitřní Praze ještě nechodí, protože je na to malej. Vzdálenost mezi mým bydlištěm a bydlištěm ex je 20 minut autobusem.
Samozřejmě, že mi vyhovuje mít čas sama pro sebe. Ono to někomu snad nevyhovuje? Fakt jsou ostatní matky na krupici z představy, že by pro sebe měly volný večer a mohly si dělat, co chtějí?
 Natascha 


Re: souhlas 

(20.2.2010 13:43:40)
Monty ~:-D
Já když mám jednou za uherskej rok volno od dítěte, tak to jsou druhé vánoce.
Ale opravdu znám ženy, které neví, co s volným večerem (bez dětí, bez partnera) – je to pro ně za trest, například moje ex-švagrová.~d~
 Tvoje horší já 


Re: souhlas 

(20.2.2010 14:26:00)
Monty, já třeba jsem na krupici.~;)
Záleží asi hlavně na věku děcka. Ale musím říct, že i když byl nejstarší teď týden na horách, byla jsem jako na trní.

 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(20.2.2010 14:34:44)
Jano,
holt jsme lidé různí. Já bych zase byla na krupici mít dítě denně doma a neustále přizpůsobovat svůj režim jemu. Fakt mi třeba vadí vstávat v šest třicet. Synovi to vadí taky, ale bohužel školu, co by začínala od devíti jsme nenašli. Navíc do téhle chtěl kvůli tomu, že tam má kamarády ze školky. A kdybych měla celý měsíc vstávat v šest třicet, je ze mne do tří měsíců naprostá troska.
 *Niki* 


Re: souhlas 

(20.2.2010 16:08:39)
jinak Monty, já se do tebe nijak navážet ani útočit nechci.
Jen jsem chtěla vysvětlit, proč se mýlíš,když střídavku označuješ za nejlepší možné řešení, i s ohledem na přání dítěte.
Žiješ životem odlišným od většiny lidí, tvé dětství takové taky bylo a v tomto rodičovském masakru prostě pokračujete, asi vám vyhovuje to předávat z generace na generaci, aby nikdo z vašich členů nepoznal citové a rodinné zázemí a stabilitu. Jasně že tvůj syn se střídavkou souhlasí, už před tím nepoznal to, co většina dětí ze stabilních rodin.-..většina malých dětí by s tím nesouhlasila.
Chvályhodné na tomto modelu je, že se oba rodiče snaží, o dítě zajímají. Nechvályhodné je, že berou dítěti jedno zázemí, jeden domov, že své představy, přání a zájmy staví nad základní potřeby dětí. A to je mít domov a oba rodiče. Pokud spolu nemohou žít ani přes tento zájem dítěte, mají s ním být co to jde. A ne ho přesouvat s kufrem tam a zpět.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(20.2.2010 13:37:50)
A ještě tohle - pokud má dítě silné citové pouto jen k jednomu z rodičů, pravděpodobně k matce, že, tak proč se s těmi chlapy vůbec otravujete? Proč je nepoužijete jen na semeno a pak je nevyhodíte před práh jako to dělají včely s trubci? ~;)
 Natascha 


Re: souhlas 

(20.2.2010 13:46:21)
Monty, nepřeháněj:-)
Když se chlap povede, tak se hodí i na jiný věci, než na semeno ~;)
 Lassie66 


Re: souhlas 

(20.2.2010 14:00:27)
Monty, třeba proto, že máme citové pouto k nim...~d~
 *Niki* 


Re: souhlas 

(20.2.2010 14:03:54)
Monty, ale takto jsi to udělala ty. Ze semena synek, a pak vyhodit.
Je normální, když má dítě silné pouto k matce. Škoda že nevíš, o čem píšu, nezažila jsi to ani jako dcera, ani teď jako matka.

Jinak proč my dvě se neshodneme, v tvém zorném úhlu jsou jen muži. Já řeším, v případě rozvodu, na prvním místě dítě.

Volný večer či den mám ráda, asi každý, nevím, jak to s tím souvisí.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(20.2.2010 14:30:26)
Mono,
kdyby byli muži na prvním místě, nejsem dvakrát rozvedená.
Ač je mi tohle specifikování "co je na prvním místě" celkem protivné, tak přistoupím-li na něj, je na prvním místě moje svoboda.
 genova 


Re: souhlas 

(21.2.2010 17:23:27)
To je věc pro mně nepochopitelná. Od doby co mám děti jsem "svázana a uvázana" že to snad víc ani nejde. Těžko se to vysvětluje prozože je to paradox, ale nikdy dřív jsem se necítila svobodněji (vnitřně). "Svobodu" zajít si na kafčo, do kina, či cokoliv jiného bez řešeni hlídání bych nikdy nechtěla výměnou za ty "úvazky".
 16.5Salám&Lajka14 


Re: souhlas 

(21.2.2010 17:31:13)
Anarad,
možná je to proto, žes k tomu postupem života dospěla a ta zodpovědnost se ti líbí.
Já měla cca od sedmi let neustále zodpovědnosti víc než mnohý dospělý a měla jsem toho dost často plné zuby. Takže jsem v úplně jiné situaci.
 Ananta 


Schizofrenní uspořádání...(?) 

(17.2.2010 20:56:58)
"Jde především o to, že střídavá péče je schizofrenní uspořádání. Postrádá stabilitu a konzistenci; není pravděpodobné, že přetrvá po dobu celého dětství, a v dětech vyvolává zvýšenou potřebu manipulovat a nejistotu."

Když se to tady začalo zavádět, tak jsem si sebe představila jako dítě, jak by mi v tom bylo a přesně tohle mě napadlo, že je to "schizofrenní". Představila jsem si dva pokojíčky, dva byty, stále někam přecházet v jakémsi rytmu... vždycky mi tato možnost připadala jako jedna z nejhorších. Ono si na to to dítě zvykne, protože je to dítě a přijímá to jak to jde, nezná jiné možnosti. Je otázka co to s ním opravdu dělá, možná taky nic, jen bych to nechtěla prožívat.
 Jíťa 
  • 

Jednostranný blábol 

(18.2.2010 16:57:51)
Je úplně jedno jak si rodiče po rozvodu uspořádají vztahy k dětem. Každé má své pro a proti a každá rodina má jiné podmínky a možnosti.

Důležité je, aby byli rodiče i po rozvodu schopni se k sobě navzájem chovat slušně a respektovat se, aby se ve výchově a péči o děti shodli, nebo dohodli na nějakém kompromisu. Což ve velké většině případů zřejmě nejsou a pak tím ty děti trpí ať jsou u matky, otce nebo střídavě.
 LuckaKT 


absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 9:46:38)
Konečně PRAVDA!!! Prosím autorku o zdroje (studie, výsledky výzkumů - kde je najít?), které by mi mohly pomoci v mém současném sporu o děti. Praktikujeme prozatímní střídavou péči,otec si ji vynutil,a je to opravdu peklo.Dětem naprosto zničí život.Moje dvojčata mají nastoupit v září do školy a děsím se toho, jak to bude fungovat,pokud nám soud střídavou péči nařídí.Absolvovali jsme znalecké posudky,že kterých vyplynulo,že děti střídavou péči zvládají zatím v pohodě.Ale to,že z nich vyrostou rozpolcené osobnosti,nikoho nezajímá!Děti jsou pouze nástrojem manželovy pomsty,protože jsem s dětmi opustila dům(když on žil paralelní vztah s jinou ženou...).Nejhorší je ta bezmoc, kterou cítím po několika soudních jednáních - ta se vlečou již rok a já začínám ztrácet naději, že rozhodnutí o SP zvrátím.Vy, kteří nemáte zkušenosti s tímto uspořádáním,a myslíte si, že je dobré, nevíte,o čem mluvíte...
 Rosemary 
  • 

Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(26.2.2010 9:00:44)
ach jo, chudáku...
 LuckaKT 


absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 9:48:22)
Konečně PRAVDA!!! Prosím autorku o zdroje (studie, výsledky výzkumů - kde je najít?), které by mi mohly pomoci v mém současném sporu o děti.Praktikujeme prozatímní střídavou péči,otec si ji vynutil,a je to opravdu peklo.Dětem naprosto zničí život.Moje dvojčata mají nastoupit v září do školy a děsím se toho, jak to bude fungovat,pokud nám soud střídavou péči nařídí.Absolvovali jsme znalecké posudky,že kterých vyplynulo,že děti střídavou péči zvládají zatím v pohodě.Ale to,že z nich vyrostou rozpolcené osobnosti,nikoho nezajímá!Děti jsou pouze nástrojem manželovy pomsty,protože jsem s nimi opustila dům (když on žil paralelní vztah s jinou ženou...).Nejhorší je ta bezmoc, kterou cítím po několika soudních jednáních - ta se vlečou již rok a já začínám ztrácet naději, že rozhodnutí o SP zvrátím.Vy, kteří nemáte zkušenosti s tímto uspořádáním,a myslíte si, že je dobré, nevíte,o čem mluvíte...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 10:03:44)
Mám zkušenosti a přesto si myslím, že toto uspořádání je dobré, byť ne ideální.
Nelze mi nevzpomenout na nedávno probíraného "mužského šovinistu" Hausmanna. Kdyby chodil na tyto stránky, vyloženě by zajásal nad tím, jak se jeho teorie potvzují v konfrontaci s realitou.
Už dlouho uvažuji nad tím sepsat také nějaký veselý text o tom, jak se ženy chovají k mužům, vč. otců svých dětí. Čímž nechci tvrdit, že jsou chlapi báječní a skvělí. Ovšem existuje jen minimum těch, kteří by byli schopni vydírat ženu skrz dítě, brát si ho jako rukojmí, plakat před ním a hroutit se z toho, jaká je ta maminka pí.a a ku.va atd. atd.
Měla bych jeden návrh. Když vaše děti nepotřebují otce, co taky zkusit nepotřebovat jeho peníze? Proč by měl otec cálovat na dítě, které je mu proti jeho vůli odebráno a které postupem času začne znát jenom z fotek? Když někomu berete práva, berte mu je i z povinnostmi. Fakt by mne zajímalo, kolik žen by se rvalo o dítě do výlučné péče, kdyby v takovém případě byli muži zproštěni povinnosti platit. Myslím, že by jim pak střídavka přišla docela vhod.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 10:07:16)
Kolik už tu proběhlo témat o dělení majetku po rozvodu... ženy mají zvláštní dojem, že jim v lepším případě "ze zákona" patří polovina majetku, nabytého v manželství a jsou schopny se o něj rvát do krve. Ale že v manželství jsou nějaké děti, které jsou "napůl" obou manželů, to je obvykle až tak moc nezajímá.
Arthure S., jak moc pravdivá je tvoje Metafyzika lásky! ~:(
 aachje skunk a tři holky 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 10:10:29)
monty naprostý souhlas~R^
 kacenkaii 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 10:51:36)
Monty,ani nevíš,jak bych třeba toto přivítala.Už dlouho na tuto myšlenku myslím a ráda bych ji nějakým způsobem prosadila.Ženy taky můžou jít na potrat a vzdát se dítěte,tak at mají toto právo i muži.At mají možnost se vzdát svých práv i povinností.Kdyby se někdo ke mě přidal,mohli bysme s tím začít něco dělat.

Vezmu to z druhé strany,kdyby byla tato možnost,hodně "tatínků" by ji podle mě využilo a kolik dětí a maminek by mělo klidný život!Spousta chlapů si řekne,když už stejně musím platit,tak at taky za to něco mám!A to je hrozné.Proti tomu by se mělo něco dělat.

Řeknu ti,já sama bych to brala hned!
 kacenkaii 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 18:15:39)
A ještě pro něco bych byla.Dítě má přece právo na oba rodiče.Tak proč je styk s otcem pro dítě povinnost a pro otce jen právo?Matka je přece taky povinna v čase dle rozsudku být doma,aby mohla dítě předat,nachystat ho atd.Kdyby to neudělala,okamžitě by jí mohl chlap tahat po soudech.
Když je to tak,at je to i povinnost otce.V zájmu dítěte je otec oprávněn i povinnen se stýkat!A tak by to mělo být.Když by to neplnil,at je to taky v zájmu dítěte vymahatelné.
Však oni by si to pánové pěkně rozmysleli,vymáhat nějaké svoje právo,když by se zároven stalo i povinností.
 Natascha 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 18:20:52)
Tohle mně taky hlava nebere. Já musím sedět s doma s přichystaným dítětem, otec se buď objeví, nebo neobjeví... Jak k tomu to dítě přijde? Kde jsou jeho práva?
 kacenkaii 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 19:14:19)
Ale nejsme samy,kdo o tom přemýšlí.Už s tím přišli i nějací advokáti a snaží se to prosadit.
V rozsudku běžně uvádět - otec je oprávněn i povinnen se stýkat s nezletilým ve dnech ...atd.
To by tady hned jinak vypadalo.Okamžitě by odpadli ti,kteří to berou jen jako mstu matce nebo jiný podobný důvod.Takže hádám,že by pak zbyla asi tak nejvíc polovina tatínků.
Proč ne?To by bylo síto!To by soudům ubylo práce!Pořád si stěžujou,co maj práce,a tohle je cesta.
A zároven s tím dát otcům možnost se svých práv i povinností vzdát,na to by měl mít právo každý.

Pokud jde o tu střídavou péči,navrhuji toto:Věková hranice od 10let a souhlas dítěte by nahradil i souhlas druhého rodiče.
A máme tu další možnost,jak soudům usnadnit práci!Rodiče a jejich názory na to,kdo z nich dítěti rozumí víc a kdo víc ví,co dítě chce ,by odpadlo.Stejně je to blbost.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 19:20:41)
Věková hranice 10 let je nesmysl, vztáhla bych to na všechny školní děti. V deseti letech už může být naopak dost pozdě na adaptaci.
U mého syna střídavku značně zjednodušil fakt, že klasické rodinné prostředí vlastně nikdy nepoznal - s jeho otcem jsme se rozešli, když mu bylo tři a půl.
 kacenkaii 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 19:26:50)
Tak nevím,jestli jste celou dobu žili jako rodina,tak syn už určitě musel mít k otci vztah.
Ale určitě bych střídavou péči vyloučila u dětí,která nikdy nepoznali třeba otce jako rodiče,když se třeba rozešli ještě před narozením nebo těsně po narození dítěte.Tam podle mě není střídavá péče vhodná nikdy.
Co podle tebe?
 *Niki* 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 19:49:35)
Monty, a o tom to taky hodně je. Většina dětí žila jinak než tvůj syn a mělo nějakého primárního pečovatele (častěji matku). Tudíž vazby k ní mají silnější. I proto si myslím, že střídavka nemůže nikdy být většinovým modelem, protože jeden z rodičů je s dítětem víc, lépe ho zná, a dítě je na něj častěji vázáno...
Jednomu z mých synů je právě 3,5 roku a střídavku by opravdu nechtěl. A nemyslím, že by na tom bylo něco zvláštního, donedávna byl defacto jen se mnou....
 16.5Salám&Lajka14 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 20:20:41)
Mono,
jenže malé dítě má vazbu k matce proto, že potřebuje právě tu intenzívní péči od dospělého - častěji matky. S věkem se to obyčejně mění. Střídavá péče se netýká jen šestiletých dětí. Dítě je ještě i patnáctiletý puberťák. A třeba takového puberťáka zpacifikuje častěji lépe otec, že. Pokud je to zapotřebí. Nevím, jestli jste vy ostatní žili v idylickém světě lidí, co se ještě v osmičce chodí přitulit do matčiny náruče, ale když si vzpomenu na své dospívání, tak matky kluků obecně byly ty, co víc "prudí", protože kecají do úklidu a do oblékání a nerozumí jejich koníčkům, holky zase nadávaly na "fotry", co je nikam nechtějí pouštět... je to celkem přirozený vývoj. Lpění na matce jako důsledek primární mateřské péče do cca 3 let věku jednou ustupuje a pokud ne, tak vznikají celkem nepříjemné defekty osobnosti - "mamánci" a podobná exotika.
 HonzaT 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 20:27:28)
Ahoj Monty!
Mas pevne nervy, nejake nazory jsou skutecne zajimave~o~ Ja mam 2 kluky uz 5 let ve stridave peci - a kdyz jsem ex poslal odkaz ne tento clanek, tak neverila. Stejne jako ja neverim nekterym matkam... Mely by si precist knizku Maly tyran~t~
H.
 10.5Libik12 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 22:09:31)
To je zvláštní, jak si matky malých dětí, představujou, že velké děti od sebe odpoutají a může nastoupit nějaká pacifikace.
Dítě se projevuje kontinuálně, rp. má tu potřebu. Jestliže má v 16 problém a může za ním stát nejistá matka a neplatný otec, tak určitě nenastává doba, kdy by se formální změnou hlavního vlivu něco řešilo. Pokud dítě do té doby žije s jedním a přesto se potácí, měl by se právě ten jeden trochu zmátořit.

Mé dospělé děti otce vždycky milovaly, ale své průsery vždycky nosily za mnou. Kdybych synátora vybydlela, když fluktuoval a dělal ještě horší věci, aby mu "chlapák" fotr pomohl. tak je dneska zřejmě v kriminále.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 22:15:45)
Libiku,
na odpoutávání pracuju cíleně od té doby, co je syn na světě. Prostě má dva rodiče a nebude nepřiměřeně fixovaný jen na jednoho z nich - a pokud ano, je to jeho problém. Nebudu za něj v dospělosti řešit jeho maléry. Pokud je bude chtít řešit jeho otec, je to zase jeho problém.
 *Niki* 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 23:36:01)
Jak se pracuje na odpoutávání?

Jinak bych nějak řekla, že na odpoutávání (či spíš se snažila ani nepřipoutat) pracovala od narození celá generace našich matek a třicetiletých mamináčků v mamahotelech je tolik, až oči přecházejí...
 10.5Libik12 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 23:44:27)
Důvěra a pocit jistoty není fixovanost. Já jsem celé čtvrtletí mateřství poměrně liknavá matka, co se týče namazaných chlebů na sváču a přeorganizovaných aktivit, ale zkrátka jdou za mnou, když si nejsou jistí.Není jim přede mnou nic blbý (v dobrým slova smyslu). Před otcem (a že ho indiána, šamana, intelektuála třetího levelu, huliče, pařiče,bohéma) fakt akceptujou, trošičku upravujou svou realitu. Není tam ta blízkost.
 Rosemary 
  • 

Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(26.2.2010 9:12:34)
monty, zajímalo by mne, jakým způsobem cíleně pracuješ na odpoutávání od narození tvého dítěte...
 *Šárka* 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 20:05:55)
kacenkoii: Pokud jde o tu střídavou péči,navrhuji toto:Věková hranice od 10let a souhlas dítěte by nahradil i souhlas druhého rodiče.

?? Matka chce střídavou péči, dítě také (aby nepřišlo o tátu), ale otec nemá zájem. Vnutí mu soudy díte do SP pod tlakem?

Mono, balíme kufry dva. Dokážu si přestavit, že by se balily tři.
 kacenkaii 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 20:30:47)
Ne ,samozřejmě se předpokládá,že otec má o to zájem.
 *Šárka* 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 20:34:53)
Přišlo mi to podivné. Ale větu, že souhlas dítěte by nahradil i souhlas druhého rodiče, lze vysvětlit i níže uvedeným zpúsobem.

 kacenkaii 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 21:03:43)
V pohodě.
Ne, samozřejmě za předpokladu,že by jeden rodič chtěl a dítě taky ,tak by souhlas dítěte nahradil souhlas druhého rodiče,který by chtěl dítě do uplné péče a se střídavou by nesouhlasil.
Tak jsem to myslela.
 *Niki* 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 21:30:14)
Šárko, balení dvou kufrů si umím představit. Otcův a matčin.

Ale já netvrdím, že SP nemůže být za jistých okolností nejlepší z nabízených řešení. Možná za 5 let poupravím svůj postoj, mám malé děti (6, 3,5 a 1,5), vztahuju to dost na ně a SP by byla jednoznačně nejhorší možnost v jejich věku a případě.

Monty, mamánci jsou jinej level. Tam nepomůže žádná střídavá péče, tam pomůže jen cílená psychiatrická péče maminky a jejího malého třicetiletého chlapečka~y~
 Grow 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 15:05:20)
Monty,
no tak to vidíš, a já zrovna jednoho takového otce znám, bohužel je to zrovna ten, se kterým mám dvě děti. Když mu starší syn řekl, že už se nechce střídat, tatínek se před ním rozplakal a následně mu vyprávěl o tom, že by mu bylo smutno, že by k němu přece nechtěl chodit jenom na návštěvu...

Po dvou letech téhle schizofrenie toho mám vážně dost. Teprve tahle diskuse mi nastínila, jak to může taky vypadat. My máme z přání otce čas chirurgicky rozdělený na můj týden a tvůj týden, stalo se i to, že mi nedal dceru k telefonu, "protože právě snídala a on ji nechtěl rušit". Na školní besídce si sedl jinam, přestože jsem mu držela místo. Mohla bych pokračovat do alelujá, takovýchhle příhod mám plné kapsy.

Není to přitom tak, že bych z něj chtěla dělat "víkendového tatínka". Nejsem magor, abych si nebyla vědoma toho, jak je otec důležitý. Řekla jsem mu asi tisíckrát, že může kdykoli zavolat nebo přijít i v mém týdnu, že děti budou rády. Nepřišel, nezavolal, jen mi písemně sdělil, že se mnou "nehodlá trávit víc času než je nezbytně nutné". To, že chce vzít syna na týden do Alp, mi sdělil jednovětovým mailem, v němž nejvíce místa zabralo datum. Ne, neptal se, jestli s tím souhlasím - prostě mi to oznamoval.

Divíš se mi, když s těmihle zkušenostmi řvu, že střídavka je blbost???
 16.5Salám&Lajka14 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 15:14:10)
Grow,
u tebe je problém, že máte s ex špatný vztah.
Můj bývalý manžel taky neskáče metr do vzduchu, když mne vidí, nedávno mu zrovna ujela před klukem docela dementní poznámka, ale byl schopný se za to omluvit a celkem myslím, že se snaží, aby ty rozpory v synově zájmu byly minimální. Protože syna má fakt hodně rád.
 Onora 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(24.2.2010 22:09:00)
Grow,
ani se ti nedivím... když popisuješ své zkušenosti, napadá mně, jestli nemáme děti s jedním chlapem?~j~ Jsem rozvedená, syn má 11 a byl soudem svěřen do mé péče, nicméně jsme se s exmužem postupně dopracovali k neformální střídavé péči - týden/týden, pokud je syn nemocný nebo je jakýkoli jiný problém, je syn se mnou, ke všem lékařům chodím já, protože tatínek je pracovně velmi vytížen - dojíždí za prací mimo město, na třídních schůzkách nebyl nikdy ze stejného důvodu. Komunikace s tatínkem je komplikovaná... Když např. jeli spolu k moři, sdělil mi jen termín, přijel si pro kluka a nabalený batoh s věcma a odmítal mi sdělit, kam to vlastně jedou, nakonec na můj nátlak řekl. Od té doby, co jsme přešli na cyklus týden/týden (přesnou hodinu jsme nedohodli)a když si syna vyzvedává, komunikuje pouze s ním prostřednictvím mobilu a pokud se ho zeptám, proč se nedomlouvá přímo se mnou, tak odpovídá "nemám chuť se s tebou bavit, malý ti to měl vyřídit".
Nějakou dobu se taky handrkujeme o peníze, dostávám výživné, které nestačí pokrýt všechny synovy potřeby - podotýkám, že vše nakupuji a platím já (od běžných věcí, oblečení až po veškeré kroužky a sportovní potřeby). Dříve byla dohoda, že na dětské rekreace a náročnější sportovní potřeby budeme přispívat napolovic, nicméně už více než rok tato dohoda neplatí. Tak jsem se naštvala a požádala o zvýšení a on si najal právníka a přišel s protinávrhem, že chce střídavou péči a výživné si vzájemně platit nebudeme.
Soud mě čeká příští týden, tak jsem zvědavá, jak to dopadne, se střídavkou nesouhlasím, i když je to v našem případě možná formalita, ale nedovedu si představit to věčné dohadování, např. posledním evergreenem je diskuse o tom, jestli má kluk studovat víceleté gymnázium nebo ne - syn není studijní typ, i když má docela dobrý prospěch a společně s třídní uč. jsme se shodly, že bude mít velké problémy při zvládání všších nároků a navíc kluk sám na gympl nechce, což respektuji. Tatínek je ovšem jiného názoru, tvrdí - "já tu možnost jako dítě neměl a mně se tím splní sen, kluk na gympl půjde..." No a teď babo raď (a já si přeju, aby syn ty přijímačky neudělal...)~d~
 kacenkaii 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 10:52:43)
Souhlasím s tebou,taky mě zajímaly nějaké dlaší informace o tématu.A tobě moc držím palce!
 Grow 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(19.2.2010 15:13:26)
Napiš sem svůj mail, ozvu se ti osobně.
 LuckaKT 


Re: absolutní souhlas s článkem - vlastní zkušenost  

(23.2.2010 18:00:43)
Díky za odpověď. Sbírám všemožné materiály a hlavně odborné články a výsledky výzkumů, převážně zahraniční (protože české zatím bohužel nejsou...). Můj mail je l.kaufnerova@gmail.com
Díky, L.
 Táňulka 


Střídavá péče - v jednom bytě pro děti se střídají rodiče 

(8.3.2010 14:00:22)
Nemáte s tím někdo zkušenost?

Slyšela jsem, že takhle to fungovat může. Zajímala by mě praktická zkušenost. Děti takhle mají fakt jeden domov...
 nini 
  • 

střídavá péče 

(17.3.2010 14:10:28)
Je to naprostá pitomost, kdo to vymyslel, asi nikdy nežil v rozvedené rodině. Můj názor je možná nekompromisní, ale mám vlastní dětskou zkušenost, mnohaletou. Dítěti je nejlépe v prostředí, ve kterém dosud žilo, s kýmkoli a kdekoli v láskyplném prostředí, v klidu a pohodě, pokud možno. A hlavně: nestřídat prostředí. Schizoidní poletování mezi oběma rodiči je k ničemu, dítěti ti jen plete hlavu a narušuje již tak labilnější psychiku. Dítě se nepřizná, že mu to vždy nevyhovuje, jedna i druhá strana jsou spokojeny. Až na to dítě.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.