| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Čím chci být, až budu velká

 Celkem 187 názorů.
 kattynka a 2 čertici 


Ahojky, 

(30.10.2009 8:50:50)
tak já jsem na tom podobně s věkem ale s tím, že mám ještě 2,5 roku čas, ale taky jsem odešla z práce a přetrhala kontakty s původním zaměstnáním (od tam už mi i došlo, že kvůli reoganizaci, nemám počítač, že se vrátím)a moc mě to nyní mrzí. Jenže na druhou stranu si říkám, že se snad něco najde a pak se uvidí a vždyť i před prvním porodem jsem si různě polepšovala a měnila místa, proč teda ne i po RD. Hlavu vzhůru!
 januska.1 


Re: Ahojky, 

(30.10.2009 8:57:32)
Super článeček:-)Mám úplně stejné pocity akorát je mi o něco více...Ale docela jsem se zasmála..
 Tulka 


Bellano, 

(30.10.2009 9:14:36)
zase jsi mě po ránu pobavila.Nic tak nepotěší,jako cizí neštěstí~:-D.Mně se to taky krátí,ale já už nepřemýšlím,čím bych chtěla být,ale čím bych ještě tak mohla být.Ty umíš psát,tak piš.
 Amina 
  • 

Re: Bellano, 

(30.10.2009 9:26:53)
Jsme na tom úplně stejně (věk, počet dětí i věk, jen pohlaví se liší - tedy pohlaví těch dětí). Jen nejsem schopná v noci komukoliv dělat šťávu, protože blbě vidim a než bych našla brýle, děti by zbořily barák...
Nejistotu ohledně zaměstnání jsem vyřešila studiem. Začala jsem konečně studovat vysokou školu, ale je klidně možné, že schopnost vyplnit kolonku to nevyřeší:-)
Hezké dny
 Bellana 


Re: Bellano, 

(30.10.2009 10:04:51)
Psát můžu. Ale ještě bych potřebovala něco, co mě buded živit ~2~
 Zufi. 


Re: Bellano, 

(30.10.2009 10:21:20)
Piš více a brzy budeš jako Wivegh~x~.
A můžeš trávit prázdniny v Karibiku a víkendy v Paříži~t~~t~~t~.
(To jen narážka na jedno téma)
 Horama 


Re: Bellano, 

(30.10.2009 18:08:26)
Kdyby tě tak slyšel(a) Spytihněv. ~y~
 Iva Spalenkova 
  • 

Re: Bellano, 

(1.11.2009 22:09:18)
Tak krasny clanek uz jsem dlouho necetla.Je to,jako byste mi mluvila z duse.Mam stejny problem.Jsem take vystudovana ucitelka.Nikdy jsem si nemyslela,ze tuto profesi budu vykonavat,ale od te doby,co mam deti,vim,ze to je to,co chci delat.Oazkou je,jak uspeji,ale nemusim byt nutne ucitelkou na ZS.Premyslim i o MS.Treba je to i rada pro Vas.Vzdyt s "pedakem" je spousta moznosti.Nebo nekde v jinem institutu.
 petru 


Re: Bellano, 

(30.10.2009 10:21:43)
Občas takhle vidím inzeráty, že hledají někoho i na vedlejšák do novin nebo spíš jako přispěvovatele. To by třeba šlo zkusit dělat i při mateřské. Vím, že takové práce moc není, ale kdyby Tě bavila?
Já zase nemám pedagogické vzdělání a přišlo mi jako docela dobrá volba, když mám malé děti, jít učit. Třeba jsi se za léta mateřské změnila a pár hodin bys zvládla a možná by Tě to i začalo bavit. Já jsem se zkoušela ve školách ptát a dávali přednost učitelům.
Když se tak hledám, přemýšlim, co bych uměla a co tomu jsem ochotná dát. Jak jsi na tom Ty? Kromě psaní, neoblíbeného učitelství, lásce k zvířátkům?
 je.rr.y 


poděkování 

(1.11.2009 9:11:48)
Bellano, díky moc. Tvoje příběhy mě vždycky moc pobaví. Poznávám se v nich, jenom nemám ten dar, abych to tak vtipně napsala. Prosím, piš, dál!
 pumpkin + 2 baby 


Re: poděkování 

(1.11.2009 15:03:53)
Ano, presne tak. Suhlasim, aj ked mne sa uz ako-tak podarilo najst, co by som chcela robit. Pred rokom som po 5 rokoch materskej nastupila na doktorandske studium. Uvidim ako to cele dopadne, ale zatial ma to bavi. Drzim prsty a urcite pis, pis, pis. Je to super!~;)
 Vítr z hor 


Re: Ahojky, 

(30.10.2009 10:41:02)
Sny a realita.... chtěla jsem být vším možným, ale o jednom jsem měla od dětství jasno: ideálně by mi mělo být celý život 40, měla bych být buď schopná čarodějnice s kocourem nebo havranem na rameni nebo spisovatelka detektivek (samá vražda), měla bych mít vilu v zahradě, obojí šarmantně poznamenané časem a od psacího stroje/kouřícího elixíru na proměnu souseda v salamandra bych vykukovala oknem na bujné růžové keře.

Tohohle ideálu asi nedosáhnu, ale plánuju najít štěstí i v jiném oboru a před čtyřicítkou. Zatím se učím jako blbec mateřská nemateřská a jsem sama zvědavá, kde nakonec zakotvím (teda už jsem zakotvila, ale teď za tu kotvu tak nervózně popotahuju, jestli by se nedala přepíchnout trochu jinam).

Bellano, nechceš taky do školy? Myslím meteleskum bleskum než dolehnou složenky.
 Paulisa 


Re: Prijde to samo. 

(30.10.2009 11:20:59)
Autorko,
jsem presne ted o par metru dal nez ty, pred mesicem jsem po stejnych atacich paniky a neschopnosti nalezt, co by mne bavilo, nastoupila do prace.

Prislo to samo. nasla jsem inzerat na Jobs na 1/2 uvazku do televize. Sla na pohovor a ze 60lidi jsem byla vybrana. K tomu jeste ucim 4h na jedne skole.

Jeste pred pul rokem bych si vubec neverila, ze se pro mne nejake misto naskytne a ze by mne i nekam treba mohli vzit.

Par pokusu bylo navic pred tim neuspesnych.

A ted s laskou a nostalgii vzpominam na rana, kdy se nemuselo vstavat v 6:30 a kdyz se mi nikam nechtelo, mohla jsem s detmi zustat kraaasne doma...

Vsechno ma svoje. Hodne zdaru!
 Lassie66 


Re: Ahojky, 

(30.10.2009 16:22:05)
Také bych tu kolonku nevyplnila. Mimo to, že mi zaměstnavatel zkrachoval během RD s prvorozenou, mám podobnou pracovní historii. Začala jsem zdravotnictvím a před MD končila v kanclu. Mezitím školství, Au-Pair, pomocná síla na horském hotelu. Ještě jednou zdravotnictví. A pak ošetřovatelka seniora v domácnosti ve Skotsku. No a nakonec ten kancl.
Nápad, že během RD vystuduji jsem měla také a dokonce jsem na školu nastoupila. Během jedné z hodin se nás pedagožka snažila poznat a rozdělila nás dle svých parametrů do určitých skupin. Vyšla na mě skupina matek na RD ~t~. Má to své výhody - kdyby mi scházely konverzace na téma pleny a dobré příkrmy, mohu si zakonverzovat se spolužačkami.
A mám ještě jeden celkem velký pracovní hendikep - mám problém s nadřízenými. Tedy ne se všemi, ale s většinou. A k tomu žádný dobrý podnikatelský záměr, sakra.~t~
 Zajdulka 


Re: Ahojky, 

(1.11.2009 8:21:48)
Jsem na tom podobně. Zaměstnavatel taktéž zkrachoval už při mém 1. dítku a já nevím, kam se vrtnu. S rozdílem, že malé budou 3 už za měsíc. ~n~
 Inka+Viki 
  • 

Děkuju 

(30.10.2009 9:01:41)
Bellano, děkuju za tvůj dnešní příspěvek, protože přesně zapadl do mého momentálního rozpoložení ... mně je 35, prázdniny mi skončily, vrátila jsem se do pracovního procesu - ale bohužel jsem ten případ, že pracuju ve školství, ač bez pedagogického talentu, jenomže jiné věci umím ještě míň a tohle jsem alespoň vystudovala... taky bych ráda tuto kolonku v mém životě vyplnila jinak, ale marně hledám jak a tak tápu ... jinak u tebe mi to přijde jasné - ty se přece můžeš živit psaním, o tom, že máš k tomu talent a předpoklady, není sporu, teď jenom najít si své místo. Ale opravdu mi tímhle článkem promluvilas z duše a jsem svým způsobem ráda, že v tom nejsem sama, jenže mi chybí odvaha a tak sebevědomí zkusit něco jiného .. tak přeju, ať se to povede jiným!
 Inka+Viki 
  • 

Re: Děkuju 

(30.10.2009 9:40:56)
Ještě jak nad tím tak přemýšlím, tak doufám, že, Bellano, tvůj a (a vlastně i můj) případ nebude potvrzením toho, že absolventi učitelských oborů, kteří nechtějí učit, jsou odsouzeni k doživotnímu tápání ...
 čiči + Maty(7m) 
  • 

Mělas brát tu veterinu :D 

(30.10.2009 9:05:11)
Vymluvit ti z ekonomických důvodů veterinu pro učitelství? Myslím, že tam se stala zásadní chyba ;o).

Taky přemášlím, co jednou do této kolonky napíšu. Matýskovi je naštěstí zatím 7m a ještě bude mít nějaké ty sourozence snad v dohledné době. Ale. Gymnázium s maturitou není ta specifikace, kterou by si můj budoucí zaměstnavatel asi představoval. A jediná moje výhoda? Praxe v práci s penězi. Se kterými už nikdy, nikdy, nikdy nechci dělat, protože mě to připravuje vždy o část platu :(

A tak už po třetí ve svém životě zvažuji studium. Co na tom, že ta předchozí dvě jsem nezvládla dokončit. Teď to bude jiné. Budu pečlivější. Povinnou literaturu budu číst dopředu. Budu psát bezchybné seminárky. (S domácností a několika dětmi na starost. Co si tu proboha namlouvám?)A po skončení té úžasné dovolené budu mít zbrusu novou kvalifikaci, která mě bude bavit a zároveň mě uživí (už teď i přes růžové brýle vidím, že obor ve zdravotnictví nebude žádné finanční terno a mít noční služby... Ach jo.)
 Grainne 


Re: Mělas brát tu veterinu :D 

(30.10.2009 9:13:51)
Bellano, nejsi prostě "zlobivá holka"?
Mám totéž, až na to, že už dááááááávno nemám tebou zmíněné dovednosti a asi bych poslepu a v polospánku neobstarala vůbec nic.
Momentálně jsem ve stádiu usilovného přemýšlení, proč to tak mám.
Kdybys na něco přišla, dej vědět.
 Lenka (dvě děti) 
  • 

Re: Mělas brát tu veterinu :D 

(30.10.2009 9:31:11)
Ahoj, pro jednu také tápající, který obor se dá ve zdravotnictví -dálkově?- studovat, děkuji i za mail.
Lenka
 čiči + Maty(7m) 
  • 

Re: Mělas brát tu veterinu :D 

(30.10.2009 11:15:08)
No já se rozhodla pro porodní asistentku. Dá se to studovat v Ostravě a na Jihočeské univerzitě. Akorát člověk musí v průběhu studia udělat docela hodně hodin praxe... Teď nevím, kolik, snad 1000h? Já bydlím vedle velké nemocnice, tak tiše doufám, že pokud se na ten obor dostanu, tak že mnou nemocnice nepohrdne, i kdybych tam měla chodit v rámci dobrovolnictví vymývat mísy :D
 Emitom (Michi 8/04+Veru 7/07) 


Re: Mělas brát tu veterinu :D 

(30.10.2009 12:52:29)
čiči, mám takový pocit, že na Jihoč uni to musíš absolvovat v budějické nemocnici, že jinde ti to neuznají
a ano, je to tisíc hodin..
 Mirka 
  • 

Re: Mělas brát tu veterinu :D 

(31.10.2009 20:44:41)
A co farmaceutický asistent, dá studovat jako denní i dálkově, končíš s titulem DIS a pak pracuješ v lékárně?
 petru 


Re: Mělas brát tu veterinu :D 

(30.10.2009 9:55:45)
ČiČi a Ty máš veterinu?
Taky jsem o tom snila, mně to ale nevymluvila maminka nýbrž absolvent veteriny. Tvrdil, že většina holek si buď díky návalu učení nenajdou partnera a jsou nešťastné a nebo najdou a raději zkončí, aby na něj měly aspoň trochu času.
To je jen taková připomínka odvedle.
 Bellana 


Re: Mělas brát tu veterinu :D 

(30.10.2009 10:10:11)
Jo, náš veterinář taky furt říká, že to není povolání pro ženu, co by zároveň chtěla mít i rodinu... ~d~
 čiči + Maty(7m) 
  • 

Re: Mělas brát tu veterinu :D 

(30.10.2009 11:16:38)
Ha, nemám. Ale vždycky, když jdu se zvířenou od veta, tak si přeju, abych měla, protože bych byla v děsným balíku :)))
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


a co další dítě 

(30.10.2009 9:33:49)
A co další mimino? V takovém případě bys mohla plně využít svých dosavadních dovedností... :-) Nechci Ti to nutit, ale určitě je to alternativa... ;-)
 tornado-lou 


Re: a co další dítě 

(30.10.2009 9:44:56)
tak tak. chodit do prace neni povinne, zustat doma je taky moznost. (v zadnem pripade to neni rada, jen pripomenuti)
 Bellana 


Re: a co další dítě 

(30.10.2009 10:02:16)
Chodit do práce není povinné, ale kdo bude platit složenky? ~;)
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: a co další dítě 

(30.10.2009 10:06:22)
Ať na to koukám ze všech stran, tahle alternativa prostě vyžaduje výkonného partnera...~p~
 genova 


Re: a co další dítě 

(30.10.2009 9:54:24)
Neví co s sebou, tak dalši dítě...To je teda rada!

Článek mně neoslovuje. Nesdílím evidentně častý názor, že se na RD hloupne.
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: a co další dítě 

(30.10.2009 10:02:51)
To neni rada, jen alternativa... :-)
 Bellana 


Re: a co další dítě 

(30.10.2009 10:03:56)
Pořídit si další dítě problém "co dál?" nevyřeší, jen odloží. Bohužel :-)
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: a co další dítě 

(30.10.2009 10:09:10)
No jo, ale zase Ti dává více času na přemýšlení, co dál...~;)
 Bellana 


Re: a co další dítě 

(30.10.2009 10:11:11)
Myšlenka je to hezká, ale co se týče dětí, poslední dobou si říkám "dobrého po málu" ~t~
 Sylva2 
  • 

Re: a co další dítě 

(30.10.2009 10:42:41)
Hm, tak tohle mě minulo, mě se pro změnu vhodné pracovní příležitosti dějí mimoděk. Ale zas ti závidím tu svobodu. Máš před sebou spoustu možností, čím bys mohla být. Já myslím, že to možná chce jen tu odvahu. Belano, máš neupřitelný talent a na rozdíl ode mne navíc umíš pravopis:-). Já bych neházela flintu do žita. Moje kamarádka se ve skoro 50 letech rozhodla, že se bude živit psaním divadelních scénářů a zdá se, že jí to opravdu vyjde. Další paní tady ze vsi se po druhé mateřské rozhodla zanechat nenáviděné práce v bance. A to pozor, byla dobře situovaná a velmi dobře placená. Otevřela si kosmetický salon. Velmi dobře prosperuje a ještě ke všemu jí to baví. Kamarádka odtud nedopatřením vybudovala při mateřské prosperující zahradní firmu. Tvoje dítko má dva, je nejvyšší čas začít. V mekáči by tě byla hrozná škoda. Co se zkusit vnutit do redakce místních novin? Podle mě ti je souzeno živit se psaním. Tak držím palce.
 petru 


Re: a co další dítě 

(30.10.2009 10:04:24)
Anarad, závidím, že jsi pravděpodobně sebevědomá a úspěšná žena.
Já to tak bohužel nemám a proto článku rozumím. Po dlouholetém pobytu s dětma doma(manžel byl dost vytížený v práci, bydleli jsme dost daleko "civilizaci" a babičkám, bez PC a internetu - velká chyba) se mi povedlo najít zajímavou práci za minimální mzdu, která byla po 3 měsících zrušena, navíc moje děti těžko nesly, že jsem málo doma.
Pak jsem hledala dál a našla pozici, kam pan ředitel moc ženskou nechtěl a nakonec jsem ustoupila chlapovi, co nastoupil měsíc po mě. Po víc jak roce hledání se nade mnou ustrnula jedna blond dáma. A já blbec~q~ jsem se cítila nedoceněná (asistentka obchodního oddělení, která byla několikrát přeskočena při možné změně pozice) a odešla jsem za vysněnou prací. Ale ten kolektiv a pan šéf mě málem dohnaly k psychiatrovi, tak jsem to před nadcházející krizí vzdala.
Teď jsem doma, sice pomáhám manželovi s daněmi, ale už nevím, pro jakou práci se mám rozhodnout. A když jsem začala odepisovat na inzeráty, tak se mi stejně nedaří.
Bellano, bude mi brzo 40 a stále se hledám. Když nebudeš moc najít práci, třeba Ti pomůže, že píšeš zajímavé "příběhy". Držím palce.
 Ecim 


hloupnutí na RD 

(30.10.2009 10:22:36)
Já si myslím, že co se týče hloupnutí na RD, tak záleží jednak na mamince samotné (např. jaké má vzdělání, jak naloží s volnými chvilkami, když děti například spí - jestli se v té době třeba něco učí nebo kouká na TV), ale i na podmínkách, které maminka na RD má (věk a náročnost dětí, jak funguje či nefunguje tatínek, babičky dostupnost vzdělávacích institucí apod.,).

Petru a Anarad, podle mého názoru máte svou pravdu obě dvě :-).

Já se snažím na RD nehloupnout, na jednu stranu mám pocit, že se mi to celkem daří, ale na druhou vidím, že mě RD dost poznamenává - naštěstí převážně v tom kladném slova smyslu ~:-D
 petru 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 10:33:30)
Ecim, to je zase rána.
Moje sebevědomí zase kleslo. Jsem neschopná, nedokázala jsem se na rodičovské dovolené vzdělávat. Je mi to trapné.
Obdivuji maminky, které tady píšou, jak do půlnoci i do dvou pracují a v šest už vstávají. To bych nedokázala. Taky je pravda, že dost času jsem ztrávila u TV - ostuda. Teď už tam tolik nesedím, ale stejně nevím, jak se donutit doma pracovat. Nepíšu o údržbě domácnosti.
Každopádně jsi mě odhalila. Je mi trapně.
 Inka+Viki 
  • 

Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 10:40:42)
Petru, a když myslíš, že by tě učení bavilo - nechceš si dodělat pedagogické minimum? U nás na škole si jej dodělává polovina učitelů (jsou to lidi z praxe) a myslím, že už teď jsou to výborní pedagogvé! Jen tedy já mám k učení dost chladný vztah) - ale pokud by tě to bavilo - tak možnost dodělat si školu tady určitě je.
 petru 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 10:44:50)
Nevím, jestli by mě to bavilo. Ale už jsem se zkoušela učit různé věci a už nemám chuť dělat pedagogické minimum jen tak na blint, když jsem si to nemohla vyzkoušet v praxi.
Děkuji za snahu pomoci.
 Ecim 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 10:54:05)
Petru, trapně Ti být nemusí. Já si také poslední dobou říkám, že bych měla méně sedět u Rodinky a třeba se něco učit, ale pak se na to vykašlu s tím, že se mi MOMENTÁLNĚ CHCE sedět u Rodinky. Právě jako teď. Chtěla jsem jít s dětmi ven, ale syn místo toho usnul, mám tu práce jak na kostele, ale řekla jsem si, že si těch pár minut u internetu neodepřu.
Včera mě velmi pobavila moje maminka, když mě sledovala, jak od dětí a domácnosti odbíhám k internetu a zeptala se mě: "A to si s někým píšeš? A k čemu je to dobré?" Nezabíhala jsem do detailů, jen jsem jí řekla, že je to v podstatě podobné, jako kdybych si s někým povídala. Stejně ale u Rodinky sedím nejraději, když děti spí a já jsem tu jinak sama a nemusím nikomu nic vysvětlovat :-).
Před narozením druhého synka jsem chodila do jazykovky. Jednou jsem někomu říkala, že jsem se chystala jít psát úkoly, ale pak jsem raději šla ven, protože se mi MOMENTÁLNĚ CHTĚLO jít ven a ne psát úkoly. (Snažím se nazývat věci pravým jménem a ne se za něco schovávat.) A pak jsem se musela sama sobě začít smát, protože mi přišlo, že mluvím, jako kdyby mi bylo 10 a ne přes 30 :-).
 petru 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 11:01:29)
Ecim, tak jsem pověsila prádlo a nedali mi sem ještě nakouknout.
Děkuji, za pozitivní podporu.
Víš, já nějakou ideu, co dělat, v hlavě mám. Ale pořád nedokážu najít ten správný čas na to chci. Nevím, jestli mi to přinese peníze, podobně se zdá se bojí Bellana, když ji radíme, aby psala. A taky si hledám pořád jiné "důležitější" úkoly na práci.
Ne každý dokáže pracovat v domácím prostředí, kde ho od práce odvádí spousta jiných věcí a navíc ta RODINA.cz. Taky se snažím nereagovat na vše. Ale Tvoje příspěvky mám docela ráda. Petra
 Ecim 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 11:06:14)
Petro, dík :-). S tím domácí prostředím máš pravdu. Já jsem toho názoru, že práce doma je šikovná věc, když jsou děti hodně malé a když je po ruce spolehliví hlídání, ale pak člověku začne chybět kontakt s jinými lidmi. Celoživotně bych doma ROZHODNĚ pracovat nechtěla. Tak Ti držím palce, aby se Ti Tvou ideu podařilo co nejdříve realizovat. Já to také znám, idea je věc jedna a její uvedení do praxe věc druhá ~:-D.
 Alžběta, 3 děti 
  • 

Re: hloupnutí na RD 

(3.11.2009 16:43:16)
deprese neměj. já ani neměla pocit, že se na mateřské vzdělávám, byla jsem doma 12 let.... ale bylo to tak. kdysi jsem si koupila pc, zaujaly mě pc hry ( pařič jsem doteď), pak jsem začala pomáhat v kroužku svého syna, kamarád mi pro ně udělal stránky (sportovní oddíl) a já se tím začala kousat..... první foto jsem dělala 4 hodiny :o).... k tomu nějaká ta excelová tabulka... a pak, cca po 6 letech, období doma skončilo, protože kamarádka mě poslala na konkurz do jedné firmy. mě, vyučenou švadlenu bez maturity. měla jsem tam jen jít a něco udělat na pc. přišla jsem, dostala test a světe div se, jako jediná ho udělala. a excel. tabulky mě už 2 roky živí a to docela slušně. miluju pc... třeba taky máš v sobě nějaký ten um, který podceňuješ, který vlastně ani nevíš, že máš. já jsem měla pocit, že nic na pc neumím, že na uživení to není, ale nebylo to tak. když vidím, s jakými dovednostmi k nám do kanceláře přichází někteří zájemci o práci, mám sebevědomí až na půdu :o)
 Inka+Viki 
  • 

Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 10:37:27)
Ecim, pěkně jsi to napsala, podle mě RD není o hloupnutí, je to jen pro mnohé (ne pro všechny!) takový mezičas, po kterém je možnost něco změnit - na základě zkušeností nebo prostě jen přání pracovat i prožívat čas jinak než před RD. Fandím těm, které chtějí práci změnit a zčít někde úplně jinde, měn se to tedy bohužel nepovedlo.
 Vítr z hor 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 10:43:58)
Jo, RD je příležitost, to je hezky řečeno! Ke všemu - k nalezení jiné práce, přebudování domu, doplnění kvalifikace, zblbnutí, nalezení/ztracení partnera... Úplně jako nějaký sci-fi teleport. Akorát při nástupu do něj byl člověk sám a vystupuje s nejrůznějším počtem dětí.
 DENISA 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 10:51:58)
Veveru ~R^~R^~R^
 Ecim 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 11:02:46)
Veveru, to se Ti povedlo, to jsi napsala fakt vtipně! ~R^~x~~t~
Já jsem teď na MD přes 3 roky, před tím jsem pracovala ve firmě, která je velmi přátelská k maminkám vracejícím se z RD, v té firmě se mi po mnoha stránkách líbí, ale má to jeden jediný háček - náplň práce mě VŮBEC, ale VŮBEC nebaví. Do budoucna se chci věnovat jinému oboru, který provozuji při MD na ŽL. Momentálně se nacházím v rozpoložení, kdy jsem NADŠENÁ, že jsem doma, ale cítím, že za 1,5 roku docela přivítám změnu a půjdu na částečný úvazek pracovat. Chtěli bychom ještě třetí dítko, ale než si ho pořídíme, ráda bych aspoň chvilku pracovala, ale zase ne příliš dlouho, protože čas letí :-)
 Ecim 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 10:57:45)
Inko, to jsi napsala hezky, také to tak beru. A v určitých ohledech se i vzdělávám. Například se kvůli staršímu synovi poprvé učím značky aut, dřív mě to vůbec nezajímalo. Také už mám bohatou praxi při vymýšlení pohádek, zpravidla na automobilové téma. Například včera jsem potěšila synka pohádkou O třech chevroletech, ožralém krtkovi a servisu :-).
 Sylva2 
  • 

Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 11:00:26)
Jůůů, mohla by si jí zde poskytnout? Já jsem na vymýšlení pohádek úplně levá a tohle by určitě zabodovalo.
 Ecim 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 11:18:32)
Sylvo2, pokusím se o to napsat Ti zkrácenou verzi. Mému synovi je 2,5 roku, to jen kdyby ses divila, že pohádka možná nepůsobí příliš inteligentním dojmem:

"Byl jednou jeden krtek a ten šel pařit do hospody, vypil moc alkoholu a ožral se. A jak byl ožralý, tak šel z hospody, vloupal se do servisu, ukradl nářadí a když uviděl na parkovišti 3 chevrolety (každý jiné barvy), tak jim odmontoval kola, ukradl je a schoval si je do svého domečku. Chevrolety se ráno probudily, zděsily se a volaly servis, ať je přijde opravit. Servis s hrůzou zjistil, že mu někdo ukradl nářadí, a proto zavolal policii. Policie to okamžitě jela vyšetřovat. Mezitím se krtek probudil z opice, zapomněl, co den předtím vyvedl, vyděsil se, když zjistil, že má doupátko plné nářadí a ukradených kol, a zavolal policii. Celé nedopatření se rychle vysvětlilo, servis dostal zpátky své nářadí, chevrolety svá kola, krtek se všem zúčastněným omluvil za to, co jim vyvedl, a slíbil, že už se nikdy neopije."

P.S.Když už jsme u těch vysněných povolání, tak já jsem si dlouho přála být SPISOVATELKOU. Ale pak z toho nějak sešlo :-).
 Ecim 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 11:24:55)
Vlastně se v tomto oboru trochu realizuji. Od té doby, co jsem na MD, píšu dětem velmi obsáhlé deníčky. Jen ten letošní už má 107 stránek. :-)
 Sylva2 
  • 

Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 11:51:33)
Dík a škoda, že s tvých spisovatelských snů sešlo. To není pohádka, to je přímo absurdní drama. Taky by to nebyl špatný scénář na horor. Představ si, jak se ten krtek probudí z opice a zděsí se. Všude kolem nářadí a střeva chevroletů- záleží od kolika by to bylo přístupné, dle potřeby doplň - a on si vůbec nic nepamatuje...Vidím to přímo v barvách. Konečně něco zábavného v kině. Škoda, že nemůžu být třeba filmový magnát, hned bych to koupila.:-)
 Ecim 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 12:19:58)
Sylvo, to jsem ráda, že se Ti mé absurdní drama líbilo! Možná se tou spisovatelkou přeci jenom jednou stanu ~t~. Pak je taky úžasné, když část děje nějaké pohádky vymýšlí i můj syn. Jednou jsem mu chtěla vyprávět o tom, jak policejní auto vezlo několik zločinců do vězení, cestou se nabouralo a plakalo. Už jsem se nadechovala, že barvitě vylíčím, jak ti zločinci z rozbitého policejního auta utekli, ale syn to zazdil procítěnou větou: "A zločinci taky plakali." Manžel vtipně dodal, že plakali určitě proto, že jim přišlo líto, že nebudou v kriminále včas na večerníčka ~t~. Jo jo, mateřství má FAKT něco do sebe ~t~. A literátní tvorba také ~t~
 Ecim 


Re: hloupnutí na RD 

(30.10.2009 12:21:37)
A pak také často smícháme několik pohádek dohromady a okořeníme to prvky z vlastní tvorby ... A kam se potom hrabe ožralej krtek ~t~
 DENISA 


Ooooo booooze, jak ti rozumim 

(30.10.2009 9:41:22)
Jsem ted v naprosto stejnem rozpolozeni, diteti 2,5 a ja, drive tak schopna v kazdem pracovnim procesu, si pripadam jako naprosto nepouzitelna zena se zbytky mozku. Ani se nezamyslim nad tim kde by me pripadne chteli zamestnat, to ani snad nehrozi, ale nemam ani potuchu CO bych chtela delat. Za 15 let v procesu jsem vyzkousela obe strany barikady a vim, ze jako zamestnanec v kolektivu - NE, NE, NE (ty zabomysi valky mezi zamestnanci hruza). Jako zivnostnik sam za sebe, jenom ve styku s klienty - NE, NE, NE (vsichni klienti byli na zabiti). Jako vedouci organizujici tlupu vzpouzejicich se zamestnancu - NE, NE, NE. Ke sve puvodni profesi se nikdy nechci vratit. A to, co by me eventuelne bavilo, neprichazi v uvahu, protoze jsou to vsechno veci, ktere vyzaduji obrovskou spoustu casu, cas o vikendech a vecerech, takze neprichazi v uvahu. Existuje vubec nejake zajimave zamestnani pro zenu, ktera musi byt kazdy den ve 3 doma a chce byt o vikendu doma s detmi? Co zajimave, existuje vubec nejake?
 susu 
  • 

Re: Ooooo booooze, jak ti rozumim 

(30.10.2009 9:47:13)
pokud jde o pouhou existenci místa, tak já jedno mám. Na 6-hodinový úvazek projektuju elektrické rozvaděče. Jenom si nejsem jistá tou zajímavostí:-(.

Hmmm, jinak taky zjištuju, že po mateřské jsem nepoužitelná. Vědomosti o oboru se vypařily, všechno je jinak, a ze sebevědomé a schopné slečny projektantky je popletená paní projektantka. Pracuju třetím rokem a zatím se to zlepšilo jen málo. :-(
 DENISA 


Re: Ooooo booooze, jak ti rozumim 

(30.10.2009 10:24:03)
Jooo, elektricke rozvadece, tak to je ideove dost blizko mym snum o provozovani utulne kavarnicky pro bohemy ci minigalerie s modernim umenim ~d~. Ale bud rada, ze mas praci a jeste k tomu na 6 hod. A s tim ujetym vlakem ohledne znalosti se to taky zlepsi. Vim o cem mluvis, za ty roky co jsem doma se ucetni a danove zakony z meho oboru zmenily snad 100x, takze zacinat od nuly to se mi taky moc nechce. A ty idee, jak na materske budu sledovat vsechny novinky a zmeny abych byla porad v obraze - cha, cha. Jedine novinky co mam v maliku se tykaji vyzivy a plenek.
 susu 
  • 

Re: Ooooo booooze, jak ti rozumim 

(30.10.2009 10:27:37)
Za tu dobu, co dělám, tak už zastaraly i moje informace ohledně plenek. Tuším předevčírem jsem koukala v obchoďáku na balíky plínek a říkala si, to už je dávno, co jsme se toho nasháněli.

Teda Bellanin článek mi nějak nepomohl, začínám mít nějakou depku.
 Daniela 
  • 

Re: Ooooo booooze, jak ti rozumim 

(30.10.2009 16:30:26)
Co takhle vystudovat učitelství?Přípravy a opravy můžeš dělat, až budou večer děti spát, sem tam rodičák nebo školní výlet apod., ale jinak jsi odpoledne doma a máš prázdniny. Pozor, to jen tak vypadá, taky se musíš pořád vzdělávat, abys nevypadla z oboru a děti tě nepřeválcovaly, a taky musíš mít hoooooooodně pevné nervy.
 DENISA 


Re: Ooooo booooze, jak ti rozumim 

(30.10.2009 19:59:28)
Oh Danielo, dite mam jedno a naprosto mi staci, me nervy nejsou dost pevne. S detma to vubec neumim a jsem na ne alergicka ~2~.
 Lizzie 


Bellano, 

(30.10.2009 10:17:35)
jsem mnohem mladší, svobodná a bezdětná, ale myslím, že jsi napsala moc dobrý článek.
 Marie-Ellena 


Nemám spásnou radu 

(30.10.2009 10:31:52)
Každý z nás to má nastavené jinak, nemám spásnou radu.
Příspěvek se mi četl moc dobře, zkus to s tím psaním i když to taky není o tom jen sedět, když máš múzu, a psát. Aby ses tím uživila, musela bys psát komerčně a to múzu zabíjí a je to násilné.
Na mateřské jsem měla taky pocit,že jsem všechno zapomněla, ale během jednoho týdne mě pracovní frmol dostal zpět do tempa.
Jako malá jsem chtěla být policistkou, pak ošetřovatelkou exotických zvířat v ZOO, pak průvodčí a pak jsem měla dobře našlápnuto na žurnalistiku, ale.....vždycky je nějaké ale.
Nedělám ani jedno z toho, i když mám pocit, že je to od každého vlastně kousíček. Mám práci zajímavou, kreativní, komunikativní, není problém si vzít neschopenku nebo paragraf, protože je to státní sféra, máme tu dobrý mladý kolektiv, práce je dost a dost, šéf je zlatý....jen těch peněz není ve státní sféře tolik.
DRŽÍM MOC PALCE, ABYS NAŠLA PRÁCI, JAKOU SI PŘEDSTAVUJEŠ!!!!
 Ivka 
  • 

Život je stálé hledání 

(30.10.2009 10:42:03)
Bellano a další holky,to je právě dobře, že HLEDÁTE a přemýšlíte o smyslu...to podle mě naopak svědčí o vysokém intelektu! Bell-děti máš malé, ale neboj, už brzy se z nich stanou parťáci na výstavy, koncerty (dosaď si, co zrovna "frčí" u vás). Já když si vyrazím s 9-tiletým synem, beru to jako relax odpoledne s kámošem. Zajímá se o vesmír, geologii, archeologii, hrajeme spolu hry, co baví i mě (Carcassone), zajímá se o hudbu, chodíme na koncerty. Mladší je 4-letý, tak to je ještě trochu vzteklounek a "bolí nožičky", ale hudba a divadlo ho berou taky. S oběma se pak dají dělat všemožné sportovní aktivity, co baví a naplňují i mě. Také jsem řešila opětovné zařazení do pracovního procesu, ale to bych na tohle všechno už neměla čas!!! Navíc moje předchozí zaměstnání mě ohromně bavilo, ale když se na to teď zpětně kouknu, mám z toho osypky. V převážně mužské firmě v technickém oboru neustálé loktovačky a sebeprosazování, na poradách se bít v prsa "ó, jak my jsme dobří", plahočit se do úmoru za nějakým cílem, který pak byl stejně vždy šéfem zhodnocen jako "pozdě a málo"...tomu svůj život už opravdu zasvětit nechci. Nic jiného, co by mělo SMYSL, jsem zatím nenašla...totiž...jediné, co mi dává smysl, jsou děti, tak jsme se rozhodli pro třetí...ale to vůbec nedávám jako radu. I tak nepřestávám hledat svoje budoucí SMYSLUPLNÉ uplatnění...Všem holkám "hledačkám" přeju hodně štěstí, nebojte se zkoušet a nebojte se říct NE pokud to třeba není ono. Život máme jen jeden.
 DENISA 


Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 11:01:22)
V souvislosti s tvym prispevkem me napada: Predchozich 15 let jsem stravila v praci, vetsinou jsem mela 2 prac. pomery nebo hl.pr.pomer a zivnost k privydelku. Kdyz jsem chtela zvolnit a pracovat jen 8 h denne, v mem oboru to proste neslo, v praci narazovky do noci ktere nesnesly odkladu, doma otravovalo x dalsich lidi a naplanovani tydenni dovolene v roce velky problem. Nikdo ze zamestnavatelu nikdy nebral ohledy na muj volny cas a taky je chapu, davala jsem jim tu moznost, protoze jsem se obetovala, kdyz ostatni rekli, ze jdou domu, byla jsem mlada a bezdetna. A matku, ktera pospicha ve 3 domu a nechce resit narazovky, jentak nikdo rad nezamestna, coz taky chapu. Z ceho me jima hruza je to, ze jsem nedelala nic exotickeho, ze jsem delala neco, co by jini povazovali za idealni variantu prace pro zeny s detmi - obycejna ucetni.
 Inka+Viki 
  • 

Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 11:09:20)
Deniso, sice z jiného úhlu pohledu - ale taky mě jímá ta tvoje hrůza, že vlastně moje práce učitelky představuje pro maminku s malým dítětem IDEÁLNÍ práci ...
 haantje 


Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 17:03:56)
Děkuji Bellaně za článek, který mi mluví z duše. Měla jsem pocit, že široko daleko jsem jediná, která ve svých třiceti tápe, co sama se sebou. Mimčo je sice ještě malinký a doufám, že přibude další, ale čas letí a já si neustále hlavu lámu s tím, kudy se vydat, až nastane čas návratu do práce. Děti jsou sice ten největší smysl života, ale bez práce nejsou koláče a do důchodu, pokud se ho dožijeme, bude daleko a člověk by měl dělat něco, co ho baví a naplňuje. Tak se mi trochu ulevilo, že nejsem ojedinělý úkaz na této planetě a všem nám přeju, aby nás to jednou trklo a našly jsme to pravé pro sebe.
 petru 


Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 12:01:05)
Deniso, tak to vidíš. A já jsem v průběhu let zjistila, že mě práce s čísly baví. Začala jsem si platit (vlastně manžel mi platí) rekvalifikační kurz účetnictví. Ale potom jako samostatná účetní pracovat stejně nemůžu. Tak začínám mít pochybnosti, jestli to jsou dobře vynaložené peníze??
 DENISA 


Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 13:46:48)
Petru, ale o tom to neni. Samotne ucetnictvi me taky bavi, podvojka je moje velka laska, ale jako mnoho jinych zamestnani to neni jen o tech cislech, spis o mezilidskych vztazich. Takze si muzes vybrat, jestli sedet v uctarne plne zenskych a porad resit zabomysi valky, nebo sedet doma a prijimat klienty, kteri maji na tebe drobne pozadavky, jako napr. ze zakladu 5 mil. neplatit dane. Tohle me na te praci silene ubijelo, ne prescasy v dobe uzaverek, DPH ci mezd. Ale ted s ditetem i toto by byl velky problem, kdyz neni hlidani.
 petru 


Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 14:34:18)
Deniso, nepochopila jsem přesně. Ubíjely Tě ty žabomyší války nebo klienti, co chtěli vyřešit neřešitelné? Nebo jsi dokázala najít dost výdajů k 5mil. příjmům?
 DENISA 


Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 14:54:50)
Kdyz jsem byla zamestnana, tak jsem sedela v uctarne plne bab a ubijela me ta jejich rivalita, zvanivost, snaha hodit praci na ostatni, pomlouvani vsech atd. Kdyz jsem si udelala zivnost, tak me dohaneli k silenstvi klienti, kteri nikdy nedodali potrebne doklady, mysleli si, ze je to moje prace jim "najit" vydaje, aby neplatili dane atd. Napr. mi jeden z nich nejdrive 2 hod vysvetloval, ze on na psani knihy jizd nema cas, ja mu vysvetlovala, ze to po nem nechci ja, ale zakon, nakonec mi vynadal do buzerantek. Atd, atd, to by bylo na dloho. Proste jsem chtela rict, ze v teto profesi, ktera me bavila, mne stvala jak pozice zamestnance, tak pozice zivnostnika.
 Magda & 2 
  • 

Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 12:29:07)
Ivko, Bellano a dalsi, hledani smyslu je dulezite v kazdem veku, a to jak smyslu prace (zapojeni do pracovniho procesu a financni zajisteni), ale i hledani smyslu zivota a vlastni seberealizace, ktera se budto muze financne zurocit, ale i nemusi (hodnota seberealizace nemusi byt podminena penezi...). Za sebe muzu rict, ze jsem se na RD NASLA. A trvalo mi to rok, prvni dite bylo neplanovane, sotva jsem vystudovala VS a necele dva roky pracovala ve firme, kde me cekal profesni rust, uz jsem sla domu se starat o mimino. Prvni rok jsem trpela a nedovedla jsem si predstavit, ze "pece o potomstvo" by melo byt smyslem a naplni nekolika dalsich let...A byl to muj manzel, ktery mi povida: "A proc nezacnes studovat to, co te bavi? Nejaky rekvalifikacni kurz o umeni, historii, pamatkach, mohla by jsi byt pruvodkyni!" Dodneska nechapu, ze me to nenapadlo drive, byla jsem z plenek a kasicek tak zblbla, ze bych si ani netroufla na neco takoveho pomyslet...Behem dalsich let jsem si udelala 3 kurzy, zacala jsem prilezitostne provadet cizince a ted pracuju na tom, abych si zalozila vlastni firmu....A jsem tak spokojena s kombinaci pece o potomstvo a doplnovanim si znalosti z oboru, ktere jsou vlastne mym konickem, ze dokonce premyslime, ze bychom vyhledove zapracovali na 3.diteti...Myslim si, ze na RD je dulezite ziskat zpatky svoje SEBEVEDOMI, musi se na tom pracovat a i me to stalo slzy a pocity nemohoucnosti a menecennosti, ale ve chvili, kdy se postesti a ty najdes, co te fakt bavi (plus podporu a pomoc od svych nejblizsich), tak je to parada! Taky se nesmis bat experimentovat, musis byt pripravena vzdat se pohodli pravidelneho rezimu a vystoupit ze zabehlych koleji....Preju odvahu a otevrenou mysl! M.
 Ecim 


Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 12:35:49)
~R^
 hanci neposeda 


Re: Život je stálé hledání 

(30.10.2009 20:16:37)
Uzasny prispevek! Myslim, ze je to presne tak, o sebevedomi, nikoli o penezich. Ja jsem nedavno sla na nejakou neplacenou brigadu, po 2.5 letech doma, a ta euforie, kdyz nekdo poslouchal muj nazor a dokonce ho povazoval za prinosny! Seberealizace je strasne dulezita, i kdyz kazdy to ma nastavane jinak. S tim pruvodcovstvim je to uzasny napad!!! Gratuluju!
 Kopřiva Dvoudomá 


Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 12:11:22)
Bell, já chápu, že ten článek je nadsázka. Ale ony si jsou tvé články podobné jako vejce vejci, takže já osobně už od pousmání přecházím k povzdechu. Mám několik návrhů:

1) Přestaň si zdůvodňovat, co všechno nemůžeš jako ta roztomile nepraktická bohémka dělat, a udělej si řidičák, jinak tě nikdo nezaměstná.
2) Rovněž tak si přestaň libovat v té poloze viktoriánské bledničkové hrdinky rozložené na sofa, protože to je jenom takové literární pojmenování pro lenost a člověka tahle záliba značně paralyzuje (jako jogínka to určitě víš).
3) Zkus napsat i něco jiného než nadsazené postřehy matky na RD, které jsou založené stále na stejné poloze, stejných pointách a stejném jazyce, ať máš nějaké reprezentativní portfolio k předložení, pokud by ses chtěla ucházet o místo v médiích (a to bys podle mě mohla, určitě bys na to měla).
4) Prostě se trochu zmáčkni. A třeba začni práci tam, kde si myslíš, že "už nikdy více". Ono se něco přijatelnějšího vyloupne, ale nejspíš tě to nepotká, když budeš jen bědovat na tom viktoriánském sofa. Už SEŠ velká, o nic menší nežli tvůj muž, kterej nejspíš nemůže přemýšlet, jestli se v práci našel nebo nenašel, protože prostě někdo rodinu živit musí.

Tolik čtenářka, která sice dle svého mínění má smysl pro humor i nadsázku, ale už by si ráda od tebe přečetla i něco jiného, nového, svěžího... Tak tě ve svém zájmu žene z toho sofa. Doufám, že tu upřímnost rozchodíš :-)
 Hanka 
  • 

Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 12:16:10)
Kopřivo, na okraj
řidičák mám, ale neřídím. Zaměstnaná jsem :-)
 Sylva2 
  • 

Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 12:17:25)
Ajta Belano, jsi jogínka? A co se živit jako cvičitelka jógy? Já jsem začla tepve před měsícem a jsem celkem nadšená a naše pí cvičitelka nemá už vůbec žádné volné termíny. Takže to evidentně taky jde.
 Bellana 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:04:16)
Kdyby podle mě lidi cvičili jógu, tak skončí spletení jako prcelík a budou chodit jak zvoník od Matky Boží ~t~ Jsem totální amatér, cvičím jen dkyž mě k tomu dožene bolest zad.
 Grainne 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 12:29:32)
Bylo to sice pro Bellanu, ale.........neví někdo, kdo platí za válení se na viktoriánském sofa?
To by mi patrně šlo tak ze všeho nejlíp.
 Tulka 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 12:53:14)
Grainne,momentálně bych se na tuhle činnost taky cítila ze všeho nejvíc.A ani by mě za to nikdo nemusel platit,jsem holka v podstatě skromná,stačilo by mi,aby to MM toleroval.
 Grainne 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 12:59:21)
Tulko, MM to víceméně je schopen a ochoten tolerovat, obzvlášť když se tu a tam pozvednu, poklidím, uvařím, vyperu, což se dá mezi tím povalováním stíhat docela dobře.
Chyba je ve mně, já trpím utkvělou představou, že smyslupné je jít vytvářet nějaké ty všeobecně prospěšné hodnoty, ale kdykoliv se o to pokusím, jednak zjistím, že vytvářím sice hodnoty, ale prospěšné jen někomu a ještě mi v tom pořád někdo překáží.
Nebo je to tím, že práce zušlechtila opici a já už jsem tak dokonalá, že na mně není co zušlechťovat?~t~
 Bellana 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:01:43)
Grainne, ono je potřeba dát si pozor, aby člověk nebyl přešlechtěný ~t~
 Grainne 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:07:25)
Bell, ale jo.....no jo, občas se zaběhnu dbát na začlenění do slušné společnosti, ale nějak mě t prostě nebere. Pořád mi chybí ten pocit sebeobětování, vlastní ušlechtilosti a jiných dobrých vlastností společensky dobře integrovaného člověka.
 Tulka 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:03:24)
Grainne,to bude ono~R^.Mně už k dokonalosti taky nic neschází~t~.Jen mě rozčiluje,že si toho zatím vlastně nikdo nevšiml.
 Hanka 
  • 

(válení na viktoriánském sofa) 

(30.10.2009 19:45:31)
Též bych brala! A dokonce bych byla ochotná se do této práce nalíčit a vhodně obléknout (za ošatné).
 Magda & 2 
  • 

Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 12:34:01)
Koprivo Dvoudoma - palickou na hrebicek! Ve vsech smerech! Super! M.
 Petra plus Petruška 17 měsíců 
  • 

Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 12:53:17)
Také se mi ten článek nelíbil. Myslím že s jedním dítětem se toho dá zvládnout více než se věnovat pouze a jen miminku.
Také mě popadají strachy, co bude až...
Tak se snažím na to připravit. Udělala jsem si zkoušky na daňového poradce a díky tomu studiu jsem pořád ještě v obraze. Kdo chce, čas si vždycky najde.
Rodičovskou si asi ještě o rok prodloužím, z těch původních dvou let, nebráníme se ani druhému dítěti. Prostě všechno má v životě své místo. Teď nevyřešíš, co bude až... Ale lepší než si stále zoufat, je udělat něco proto, aby ten náraz do reality nebyl tak bolestivý...
 Bellana 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 12:58:54)
Nezlob se, ale to je pitomost s tím řidičákem. Existuje spousta pracovních míst, kde podmínka řízení auta není. Kupříkladu jedna moje kamarádka je úspěšná právnička a neřídí (z podobných důvodů jako já).
Já fakt nechápu, proč tolik lidí irituje, že neřídím. No tak neřídím. Jiní třeba nejedí maso nebo netřídí odpad. Každý jsme nějaký...
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:05:28)
Fajn, ovšem kdyby teď ta právnička teď začínala a nastupovala někam jako koncipientka (třeba po RD), tak bez řidičáku ji nikam nevezmou, protože na soudy a výslechy ji nikdo vozit nebude. Jasně, člověku v práci třeba i přidělí šoféra, ale musí něco nabídnout. Jestli ten článek byl (aspoň jsem to tak pochopila, takže fakt bez urážky) o tom, že si nejsi jistá, co můžeš nabídnout, tak by to chtělo aspoň ten řidičák.

Jinak to sdělení nebylo primárně o tom, že je chyba neřídit. Bylo o tom, že stylizovat se do role nepraktické, nešikovné, roztomile roztržité bohémky, která za to ale nemůůůže, není z hlediska pracovního uplatnění moc produktivní, a že někdy je dobrý tenhle postoj opustit.

A vůbec mě neirituje, že neřídíš, ale fakt. Na druhou stranu chápu, že tebe irituje, že na to furt někdo poukazuje. ~x~
 Bellana 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:09:22)
Jistě že irituje. Neřídit je moje rozhodnutí, učiněné s plným vědomím následků. Jak říká jeden můj oblíbenec, to je jen můj problém a vaše zbytečná starost ~t~~t~~t~

K tomu zbytku se mi prostě nechce vyjadřovat. Byla bych pak zbytečně osobní a tomu se chci vyhnout. Přeju hezký den.
 Grainne 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:12:58)
Já řídím a že by mi to rozšířilo možnosti a obzory, se říct nedá.
Pravda, v autě se čtyři pytle zeminy přepravujou líp, než busem.
 RaDus&holky 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 14:27:49)
Já teda taky řídím, ono to na venkově snad ani jinak nejde (teda jasně, že jde, ale o mnoho méně pohodlně), ale vůbec si nedělám iluze, že mi to při budoucím hledání místa nějak výrazně pomůže. Na své předchozí místo se přestěhovavši se (hele, přechodníky jsou fakt těžké, tak prosím neopravovat) vrátit nebudu moci, protože strávit na cestě hodinu a půl do a hodinu a půl z práce denně dle nezapadá do mých představ o dobré (nebo aspoň ucházející) matce.
Zatím jsem se tedy zařídila podle nějaké výše zmíněné rady a v lednu se nám k současnému pokladu narodí ještě odklad :-)
(normálně jí říkáme Ninuška a nenarodí se samozřejmě kvůli odkladu, ale proto, že ve zralém věku 37 let už by se další "odklad" nemusel vyplatit) :-)
 Hanka 
  • 

Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 19:53:38)
Kopřivo,

má sestra je právnička (mladá) a neřídí. K soudu jezdila tramvají, teď je na jiném místě a k soudu nejezdí vůbec, dělá jiné věci. Nezůstala bez zaměstnání.

Mně irituje, když se někdo naváží do neřízení; kamarádka je epileptička, řídit nebude nikdy, má snad nechat svého dobrého zaměstnání a jít prodávat housky?

Já řidičák mám dlouho a neřídím proto, že jsem příliš obezřetná i jako chodec a v dnešním provozu bych působila jen komplikace. Ano, jistá zaměstnání mi tím zůstávají uzavřená. Ale k použití na trhu práce se svou VŠ fakt jsem i tak.
 Petra plus Petruška 17 měsíců 
  • 

Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:07:24)
Bellano a Tobě samotné to nevadí, že nemáš řidičák?
Jak cestuješ s dětmi? Asi jsi holt vůči mě odolná, ale mě představa cestování MHD s dvěma živly trošku nahání úzkost :-)
Když máš auto, myslím že se i rozšiřují obzory, co se pracovních možností týče.
 Zufi. 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:12:47)
Např. já neřídím a nijak mě to při probírání Selské války a navlékání kondomů na kádinky, nevadilo.
 Petra plus Petruška 17 měsíců 
  • 

Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:15:39)
Pokud toto chceš dělat celý život, tak to není nic proti ničemu.
Mně přijde auto praktické právě když máš ty děti. Leckdo do práce dojíždí a přeprava např. kombinací MHD a vlaku může být docela zdržující.
 Inka+Viki 
  • 

Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:20:46)
Ja bych texty od Kopřivy neredukovala na otázku řídit-neřídit, myslím, že chtěla "zasáhnout" Bellanu citlivěji - ale to je věc mezi nimi.
Mimochodem - já neřídím a vadí mi to, při učitelování toho netřeba, ale pro praktický život se chci k řidičáku určitě dokopat.
 *Niki* 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:34:25)
Petruš, taky neřídím.Dokonce se 3 dětmi neřídím. To je na pováženou.Taky se ale nikdy neodstěhuju z města.

Článku Bell myslím rozumím. Jak té nadsázce, tak realitě. To že člověk něco vystudoval a někde něco dělal neznamená, že po RD v tom chce či může pokračovat. Měníme se, vyvíjíme,s dětmi jsem jiná než před dětmi. Uvidíme, taky nechávám myšlenky, ať mě někam vedou...dceři je něco přes rok, snad to do konce RD vymyslíme ~:-D
 Petra plus Petruška 17 měsíců 
  • 

Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:40:17)
Já neřídila do svých asi 27 let. Pak jsem si řidičák udělala, protože jsem chtěla změnit zaměstnání. Pak jsem si pořídila auto, abych mohla do zaměstnání dojíždět, služební jsem bohužel nedostala.
Já si nedělám vůbec iluze o tom, že jako o matku po RD se o mě budou zaměstnavatelé rvát. Tak se spíš snažím připravit na to, pokusit se uživit jako OSVČ, je mi to tak nějak bližší. Než si někde odkroutit svých 8 hodin a pak s jazykem na vestě absolvovat ten blázinec - školka, nakoupit, uvařit, umýt, uspat... Profesně se pohybuju kolem účetnictví, daní, tak se snažím tomu věnovat už teď. A tak nějak mi přijde málo do životopisu si pro toto období napsat - na rodičovské dovolené. Myslím že i v tomto období se vzdělávat dá. Pokud pisatelka vykonávala povolání o kterých psala, tak asi má mezery ve vzdělání, tedy já vidím toto období jako vhodné k tomu si to vzdělání doplnit. Jenže co člověk, to názor.
 Šešule 


řízení 

(30.10.2009 13:21:49)
S tím řízením tě chápu. Já sice řidičák mám, ale takřka žádnou praxi a taky se do toho nebudu hrnout, dokud nebudu muset. Mám nějakou poruchu pudu sebezáchovy, což je za volantem asi průser.
A když si vezmu, kolik lidí ročně na silnicích zemře... Nechci v tý statistice figurovat. Ani jako oběť, ani jako vidík.
 Šešule 


Re: řízení 

(30.10.2009 13:22:09)
mělo tam být VINÍK
 Ecim 


Re: řízení 

(30.10.2009 13:31:20)
Šešule, tak to jsme na tom podobně. Řidičák mám už 13 let. Ze začátku jsem se snažila řídit co nejvíce, ale příležitostí ubývalo. Nikdy jsem se například nedopracovala tak daleko, abych jezdila v autě sama. I když tím některé své příbuzné štvu, tak na plnou pusu přiznám, že si ZA TO MŮŽU SAMA a že JSEM SE MĚLA VÍC SNAŽIT. Před rokem a půl jsem se rozhodla k řízení vrátit a začali jsme s manželem trénovat. (Manžel má skvělý přístup a v řízení mě velmi podporoval.) Pak jsem ale podruhé otěhotněla, bylo mi zle, pak přišla zima, pak už jsem se s nedostatečnými zkušenostmi a s bříškem bála jezdit. Teď se chystám začít jezdit znovu, než uhodí mrazy.
Když vidím některé své kamarádky, jak prostě naloží děti do auta a dojedou si, kam potřebují, tak si říkám, že bych chtěla v tomhle být jako ony. Na druhou stranu ale nechci riskovat. V tuhle chvíli je pro mě přijatelnější se nechat všude vozit než třeba způsobit dopravní nehodu. On člověk vždycky volí to menší zlo :-).
 Šešule 


Re: řízení 

(30.10.2009 13:34:30)
Já mám výhodu výborné dopravní dostupnosti a jednoho dítěte, se kterým není při cestování problém. Až se odstěhujem do nějaké pr.ele, třeba to začne být aktuální. Sousedi začnou zavírat slepice, psy a kočky v obavě o jejich život (až budu řídit)~t~
 Ecim 


Re: řízení 

(30.10.2009 13:41:08)
Já mám výhodu v ochotné babičce, která nás vozí velmi ráda, v tom, že manžel také rád a dobře řídí, a v tom, že máme zatím jen 2 děti. Musím ale se sebou něco udělat, než si pořídíme 3.dítě.
 Grainne 


Re: řízení 

(30.10.2009 14:12:21)
Šešule, pro mě to už dávno není jen o tom mateřství ve smyslu opečovávání drobečků, drobečci jsou dospělí a poslední už se vymaňuje z maminčiny náruče velmi razatně, naposledy jsem to pocítila, když se odmítl vejít do posledních dětských velikostí.
To je třeba taková pitomina, jako teplá večeře, když vrznou vrata, nebo klid v duši, který můžeš poslat dál. Z práce přináším domů neklid a nervozitu a potřebuju naopak péči.
Taky je to o složenkách a o umění spoustu věcí naopak nemít............ne, nemám jasno a pořád nemám ten klid v duši a kdo ví, jestli ho získám. Spíš mám pocit, že vedu boj sama se sebou.
Možná bych to mohla svést na feministky a gender, ale tak to není, sami si musíme najít správnou cestu, jenom kdyby to nebylo tak strašně těžký a rozporuplný.
To sofa byl jenom takový žertík, vážně se nedá říct, že bych se při tomhle způsobu života jen tak poflakovala. Zatím jsem schopná si přiznat, že nevím co chci a nevím, co je správně.
 Valkýra 


Re: řízení 

(30.10.2009 15:11:07)
Grainne,
...Z práce přináším domů neklid a nervozitu a potřebuju naopak péči.
Tak to mám podobné. Nepotřebuju tedy péči, ale nejsem už po zbytek dne schopna tu péči poskytovat, nejradši bych někam zalezla, potřebuju "hledět do ohně". Prostě to neumím skloubit s péčí o rodinu. A asi už to jiné nebude, na to už to trvá dlouho a jsem dost stará.
A nedávno jsem si uvědomila, že čím víc toho na mě leží pracovně a čím víc se pohybuju v převážně "chlapském" prostředí, tím víc věci hodnotím a cítím "chlapsky" a začíná u nás dost chybět ženský prvek, není, kdo by vytvářel zázemí a tak... On ten ženský prvek není v tom, že mám dlouhé vlasy a čtyřky prsa~t~
Když jsem pracovala v "pomáhací" profesi, bylo to jiné. Ale taky to možná dost souvisí s mým manželem a jeho hodnotovým žebříčkem a naším vzájemným soupeřením, těžko říct.~d~
 Grainne 


Re: řízení 

(30.10.2009 15:39:05)
Valkýro, ano, přesně tohle mě dohnalo sem. Kariéra, pracovní bojůvky a že jsem schopná vyhrávat kdejakou bitvu.....ale domů přijde jen nějaký zbyteček mně samotné.
Nějaký čas šlo "přepínat", ale pak přepínač přestal fungovat, najednou mi vlastní rodina - děti a manžel připadali jako cizí lidi, který neznám a nemám sílu je poznávat tak, jak se mění. Vyděsilo mě to. To vážně nechci. Chci práci, která by mě naplňovala, dávala smysl a nebrala mi to nejcennější, co mám.
To už raději tu bábovku.
 Valkýra 


Re: řízení 

(30.10.2009 15:44:52)
Grainne,
já jsem takovou práci i kdysi měla, ale nechala jsem ji z důvodů, že jsem tam měla čtvrtinový příjem než manžel a že on mi to dával hodně "sežrat". Jenže to nebylo tím, že bych nebyla dobrá, prostě v tomhle oboru bych si víc vydělala těžko.
Nechala jsem se zatáhnout do soupeření a byla to chyba. Na začátku bylo to, že manžel hodnotí jen peníze a péči sice očekává, ale jako doprovodný produkt těch peněz.
 Grainne 


Re: řízení 

(30.10.2009 16:02:57)
Valkýro, to už je spíš vztahová chyba. Nevím, jak jinak to nazvat. Každý se s něčím tak, nebo onak potýkáme, já se opírám o vztah jako o jistotu, to ostatní už beru tak, že to přijde, nebo to nějak oželím a v případě nutnosti vezmu cokoliv, co zaplatí složenky.
Pak budu prchat k teplému ohni.
 Valkýra 


Re: řízení 

(30.10.2009 16:07:16)
Grainne,
to, že je to vztahová chyba, vůbec nepopírám. To je holý fakt.
Další chyba byla, že jsem to nechala tak postupem času zamotávat, že teď jsem já v hodně nevýhodné pozici po všech stránkách.
Dneska vidím, že poslat tenhle vztah (vztah už ani ne, spíš ekonomický svazek) do řiti bylo mnohem jednodušší dřív. Ale to tu nechci ventilovat.
 petru 


Re: řízení 

(30.10.2009 17:29:39)
Valkýro, Tvá diskuze s Graine mě docela překvapila.
Když jsem tak před dvěma roky častěji pobývala na rodině, připadalas mi dost vyrovnaná a vtipná (což jsi jistě i dnes). Ale najednou vidím, že vše není tak růžové jak vypadá. Asi to taky doma nemáš jednoduché. Gratuluji Ti, že to zvládáš.
 petru 


Re: řízení 

(30.10.2009 17:30:16)
Valkýro, chtěla jsem napsat, že to zvládáš s takovým nadhledem a klidem?
 Valkýra 


Re: řízení 

(30.10.2009 17:56:34)
Petru,
ale já nemám moc pocit, že to zvládám, dost se v tom plácám.
Konkrétně se plácám mezi tím smířit se s lidmi, jací jsou a najít si na tom to hezčí a nebo udělat radikální řez, kdy musím počítat s čímkoli.

Zatím se snažím o to první, ale moc mi to nejde a tak si tu ulevuji~f~~f~~f~ Některé věci mě prostě budou vytáčet vždycky.
Pevná a rozhodná nejsem a vtipná v reálném životě taky nějak čím dál míň~d~
 petru 


Re: řízení 

(30.10.2009 18:10:39)
Valkýro, doufám, že Tě vytáčejí hlavně lidi, kteří tak úplně nesouvisí s Tvým soukromým životem. Kdyby jo, třeba Tvůj manžel, jak jsi naznačila, tak mě to mrzí. Ale to mi právě připadalo, že jsi smířená s tím, že jsi s ním soutěžila a tak ses vzdala zajímavé práce.
Jestli Tě to štve i dnes, tak tomu asi rozumím. Mě by to asi přímo sr...o.
Já bych si na manžela neměla stěžovat vůbec, ale občas mě dostává, a to v dost pro mne důležitých věcech, které se mi tady nechtějí rozebírat.
Taky teda chápu, že si tady ulevuješ.
 Grainne 


Re: řízení 

(30.10.2009 18:08:46)
Valkýro i tomu dobře rozumím, když mě nebije, nepije a peníze (tu a tam) nosí domů, co bych ještě chtěla.
Našel se někdo, kdo mi dal víc a dokázal i přijímat, potřebuju brát i dávat.
 Valkýra 


Re: řízení 

(30.10.2009 13:39:26)
Ecim,
podle sebe vím, že "opravdu" řídit jsem začala, až když jsem byla v autě sama. A poprvé to byl dost divný pocit. Do té doby jsem sice jezdila, ale ta spoluzodpovědnost byla na někom jiném.

Dodneška na delší vzdálenosti raději jezdím s někým, ale klidně to může být neřidič, prostě nerada cestuju sama a nechci zůstat třeba sama bůkvíkde s nepojízným autem.
 Ecim 


Re: řízení 

(30.10.2009 13:44:02)
Valkýro, tak tohle Ti věřím.
Moc ráda bych se naučila jezdit sama i jenom s dětmi, ale vím, že to bude dlouhá cesta. Budu potřebovat dlouhé mezistádium - já u volantu+děti vzadu+dospělý doprovod.
 Zuuuza 


Re: řízení 

(30.10.2009 17:03:39)
Ecim, držím palce, aby ses k tomu jednou rozhoupala. Já mám řidičák přesně 10 let. Ale řídit jsem začala až letos v březnu. Manžel je neřidič. Bydlíme ve velkoměstě. A rodiče máme oba daleko. A už mě prostě nebavilo být závislá na vlacích, MHD, známých, rodině apod. A jsem na sebe teď hrdá, že řídím! Zvládla jsem i dálnici. Nejdraději jezdím sama. Nebo se synem. Je to naprostá pohoda zajet si za kamarádkami za 15 min. než se s dítětem plahočit MHD trojnásobnou dobu, navíc s několika přestupy! Chce to překonat jen ten strach. A uvidíš, že to půjde. Držím palce. Zuzka
 Lizzie 


Re: Co začít něco dělat?  

(30.10.2009 13:34:39)
No, povalečství podle mě vypadá jinak (a že pár těch, co k tomu mají sklony znám).
Bellana toho, co se práce týče, vystřídala dost, osobně jí neznám, ale jako husa mi nepřijde.
Možná je to tím, že jsem též méně praktická osoba se sklony k bohémství a vidím to jinak.

P.S: Javier Bardem nemá řidičák dodnes,-) Když řídil ve Vicky Cristina Barcelona, vzal si jen pár lekcí jízdy, aby mohl za ten volant sednout:)
Pokud se někdo na řidičák třeba necítí nebo má své důvody, proč ho nedělat, naprosto ho respektuji.

Třeba jednou Bellana napíše bestseller a pak se tu bude smát. Povídky na webu špatné nemá:-)
 Hanka 
  • 

čím budu 

(30.10.2009 12:14:39)
Bellano,

je to parádní článek. Veterinářkou, nebo raději prodavačkou ve Zverimexu (ti nemusí utrácet nemocná zvířátka) právě teď touží být má mladší dcera :-)

Chtěla jsem být něco jako madam Curie. Na střední, když se ukázalo, že jsem technický typ, ale ne vynálezce, jsem chtěla být lodní konstruktér. Stala jsem se obyč. stojní inženýrkou se specializací na výpoč. techniku a celkem úspěšně jsem se tím živila, dokud nepřišlo 7 let mateřské a mi neujela i ta nejposlednější elektrická mašinka v oboru.

Během mateřské jsem ale celkem náhodně udělala pár menších překladů, které se postupně rozrůstaly. Dnes se já, osoba cizojazykově naprosto indisponovaná, živím překládáním knih :-) a to z angličtiny, tedy jazyka, který jsem okusila až po VŠ v rámci své počítačové práce. Taky jsem holka pro všechno (kancelářsko/technické všechno) pro jednu malou neziskovku na půl úvazku (to aby mi z překladatelské samoty úplně nehráblo :-) )

Člověk někdy míní, okolnosti mění a najdou něco, co tě bude bavit. Piš, to ti očividně jde, posílej své věci novinám, ono se třeba drápkem chytneš. Nebo se najde něco jiného, co tě chytí.

Držím palce.
 lucyová (kluci 07/2006 + 05/2008) 
  • 

Re: čím budu 

(30.10.2009 21:45:10)
Tebe překládání fakt živí? Já překládala před mateřskou asi 3 roky, ale bylo to jen hobby u jiné práce. Když jsem si spočítala, kolik mi to dává na hodinu, tak na uživení mi to úplně nepřipadalo. Bohužel, protože jinak by to patrně byla ta zázračná práce, co mě baví (neb jinak se taky hlásím k armádě bezradných hledačů povolání, v němž bych si připadala schopná a naplněná :-))
 Hanka 
  • 

Re: čím budu 

(30.10.2009 22:13:12)
Uživit se slušně se dá IMHO překládáním odborných textů, případně exotičtějšími jazyky.
Já překládám beletrii a baví mě to (hodně) a žiju, ale nadosmrti nebo na nějaké vyskakování to asi není - zatím se u toho držím díky pružné pracovní době a možnosti být s nemocnými dětmi doma kdy a jak se mi zachce.
 Šešule 


Mám to podobně 

(30.10.2009 13:15:07)
Sice jsem si za svým cílem šla, dostala se na VŠ, na kterou jsem chtěla, docela dobře jsem začala... a pak zjistila, že to vlastně dělat nechci. Vzhledem k tomu, že se nedokážu plácat "od ničeho k ničemu", tak jsem si ještě na VŠ pořídila dítě. Za rok končím a netuším, co budu dělat dál. Navíc vím, jak moc "perspektivní" jsem pro budoucího zaměstnavatele.
Leda si pořídit další dítě. To bych sice chtěla, ale kdo to bude živit, že jo.
 Grainne 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 13:18:12)
Jestli to nakonec nebude v tom zmítání se mezi důležitostí bábovky a utírání pokakaných prdelek (já už tedy mám jenom tu bábovku) a nutností společenské integrace za účelem zařazení se do normálu. Tedy splnění jakési budovatelské normy.
 Velšice 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 13:24:43)
Cítím se úplně stejně a řeším totéž ~d~
 Šešule 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 13:32:02)
Grainne, kdybych chtěla být ženou v domácnosti, tak bych si MD užívala a neměla výčitky, že "nesplňuju normu". Já ale potřebuju kontakt s lidma (což na MD moc není) a peníze na stromě taky nerostou. Bohužel. Kdybych mohla být denně v kontaktu s lidma (nemyslím tím nákup v sámošce a návštěvu pískoviště) a mohli jsme si to finančně dovolit, tak si dokážu představit, že si budu svou úlohu ženy v domácnosti docela užívat. Aspoň chvíli~;)
 Ecim 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 13:37:39)
Šešule, tohle chápu, také potřebuji i jinou náplň než mateřství. A jinak co se týče té role ženy v domácnosti - považuji ji za dobrou věc, ale za těchto podmínek:
1.Když má žena malé děti, které vyžadují nepřetržitou péči.
2.Když to tak té konkrétní ženě i celé její rodině vyhovuje.
(Znám i pár žen, které to s pobytem v domácnosti a péčí o děti dost silně přešvihly a odskákali to pak všichni zúčastnění.)
 Šešule 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 13:45:18)
Hlavně pod bod dva bych se podepsala!
Obdivuju ženský, co mají hodně dětí a věnujou se mi cele a baví je to. Smutný je, když se ženská s péčí vnucuje a nikdo o to nestojí, nebo když naopak poslouchá kecy o "válení se doma".
 Ecim 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 13:53:27)
Šešule, tak to máš pravdu. Oba extrémy, které uvádíš, jsou špatné.
A s tím bodem 2 - o tom bych bohužel mohla psát dlouhé romány. A některé ženské to tak zoufale nechápou! Když jsem pár žhavým kandidátkám na titul "obětavá supermatka" vysvětlovala, že dítě starší 10 let je nejšťastnější, když po příchodu ze školy aspoň 2 hodiny neuvidí jediného dospělého a že fakt nechce mít věčně maminku za zadkem, ať s ní má sebelepší vztah, tak na mě ty ženské koukaly jako na naprostého cvoka.
 Ecim 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 13:56:07)
To byl i jeden ze zásadních důvodů, proč jsem si pořídila děti rychle po sobě a proč s tím třetím dítětem nechci moc dlouho otálet. Prostě chci redukovat na minimum tu dobu, kdy mě jedno dítě ještě bude potřebovat MÍT HODNĚ doma, zatímco to / ty další už mě naopak bude / budou potřebovat NEMÍT HODNĚ doma.
 Šešule 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 14:07:26)
Obětavé supermatky- mamka nikdy nebyla to, čemu se říká obětavá supermatka, ale měly jsme výborný vztah, svěřovala jsem se jí v pubertě a tak. Kamarádky s obětavými supermatkami měly sice pokaždé na výlet řízky, ale zato o nich ty jejich matky nic nevěděly. Někdy je míň víc~R^
 Vaal 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 15:23:14)
Naprosto souhlasím..jak jsem ve druhé třídě dostala klíče od bytu na krk a byla tam třeba v kuse pět hodin sama...nesmírně mi to vyhovovalo...zvala jsem si kamarádky, já chodila k nim..prostě dítě ulice...ale byla jsem šťastná~R^
 Ecim 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 16:58:31)
Tak u mě ten přelom nastal ve 3.třídě (9 letech). Bylo to ale spíš dané okolnostmi. Když mi bylo 8 a bráchovi 3, tak šla moje maminka do práce na 6 hodin denně. V těch 8 letech to pro mě bylo tak akorát. O rok později jsme se přestěhovali, rodiče se rozvedli a maminka s námi zůstala sama. Naštěstí jsem si v té době ty minimálně 2 hodiny denně o samotě VYCHUTNÁVALA. Zároveň jsem si to ale vyčítala a měla pocit, že maminku určitým způsobem zrazuju. (Legrační.) O 5 let později maminka onemocněla a šla do invalidního důchodu. I když spolu máme krásný vztah, tak kombinace dospívající dítě potřebující soukromí versus vážně nemocný rodič téměř neustále se zdržující doma byla těžká pro nás pro všechny. Do toho se ještě přimotaly problémy s dalšími příbuznými, měla jsem tehdy (asi i částečně neoprávněný) pocit, že všichni se zajímají jen o to, jak to mají těžké oni, ale to, jak je bráchovi a mně, celkem nikoho netrápí.
 Vaal 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 23:14:05)
No jo..já také na dospívání nevzpomínám ráda..rodiče na mě uplatňovali dost rafinovanou výchovu...nic na první pohled nezakazovali,jen občas a já se moc nebránila, spíš si se mnou povídali..a já věřila jejich názorům, které teď zpětně vyhodnocuji jako chybné....Svou úzkostlivou výchovou mě sevřeli a děsně jsem tím trpěla :-)...V pubertě najednou přitvrdili a má volnost a štěstí zmizely...asi se báli, aby mě někdo nezbouchl, nehodil drogy do pití..takové ty klasické strachy...dost mě to štvalo, protože na svůj věk jsem moc naivní nebyla....připadalo mi to z jejich strany zbytečné.Cítila jsem se jak v kleci.
Správně dítěti nadávkovat míru volnosti a soukromí považuji za ten nejtěžší výchovný manévr pro rodiče...překonat strach o své dítě a vykopnout ho do života, ať se otrká...Bez toho z něj, bohužel, nic pořádného nevychovají..Já jsem dost po mých rodičích...taková kvočna, co je nejspokojenější, když má svá kuřátka pod křídly...No bude to pro mě jednou velmi těžké, dát mému dítěti svobodu a prostor pro vlastní omyly..ale vím, že to udělat musím :-)
 Ecim 


Re: Mám to podobně 

(31.10.2009 12:00:04)
Vaal, máš pravdu, ono to s tou výchovou není vůbec jednoduché. Ono u nás nešlo o nějakou přehnaně tvrdou výchovu, mám pocit, že nás maminka vychovávala ve stylu "zlatá střední cesta" a skoro vždycky se jí to dařilo. Například jsem přeskočila fázi bitek o to, v kolik hodin se mám večer vracet domů, protože na střední škole jsem večer moc nevyrážela a na VŠ jsem si mohla chodit domů, kdy jsem chtěla, ale pod jednou podmínkou - že budu mít doprovod. To považuji za rozumné, protože v noci je to pro ženskou nebezpečné bez ohledu na to, jestli je jí 18 nebo 30.
U nás byl problém spíš ten, že jak byla maminka skoro pořád doma, tak se často příliš trápila věcmi, které za to třeba až zas tolik nestály.
Jen jsem v duchu zuřila, když mi někdo řekl: "Ale ty to máš skvělé, když má na tebe maminka tolik času." Ono všeho moc škodí.
 Inka+Viki 
  • 

Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 13:51:47)
Grainne, teď tu delší dobu přemýšlím nad tím co jsi napsala, jestli mám - jak to bylo? - nutnost zařadit se do normálu ... no nevím ... hlavní důvod mé práce je získání peněz - znamená to, že se chci integrovat do normálu? jenže když bych někomu řekla, že učím pro peníze, tak mě odsoudí, bo učit se musí z lásky, má to být povolání atd. jejda tak se v tom plácám ... prostě mám asi nereálnou představu, že bych se chtěla zařadit k lidem, kteří vydělávají VÍCE než já tím, co VÍCE než já umí ... ach jo, ale s tím zmítáním - to je pravda! zmítám se v tom tedy docela dost!
 petru 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 14:43:28)
V tom se teda fakt zmítám. Mezi bábovkou a zařazením se do "normálu".

Úplně silně cítím ty závistivé pohledy (na malém městě), že si můžu válet šunky doma, protože mě manžel uživí.
Když pominu to, že uživí, ale jen díky příspěvkům rodičů, že mi chybí lidi (a pochybuji, že je najdu v kavárně), že mi chybí pocit, že jsem potřebná (jinde než u té bábovky) .... Prostě mi ten "normál" tak trochu chybí a pohledy okolí mě ještě víc ponižují.
 Grainne 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 15:34:39)
petru, pohledy okolí mě už dávno neberou - o to je to možná horší, kvůli nim mě to už dlouho nikam nepopohání. To není o tom striktně nepracovat, ale o tom, aby práce měla nějakou hodnotu (nejen ekonomickou) i pro nás samotné. Jestli víc dává, nebo bere.
 petru 


Re: Mám to podobně, pro Grainne 

(30.10.2009 17:35:17)
Grainne, mluvíš mi z duše.
Ráda bych se o Tobě dozvěděla víc, nejsem si jistá, jestli chápu, co v současnosti děláš nebo neděláš.
Nezdáš se mi jako žena dotvářející harmonický domov na sófa.
Navštěvuješ tady nějakou další diskuzi pravidelně nebo neměla bys chuť, ozvat se mi někdy na mail? Třeba bych se mohla něco přiučit. Petra
 Grainne 


Re: Mám to podobně, pro Grainne 

(30.10.2009 18:05:59)
Petru, já se vážně obávám, že učit se ode mně není nejlepší nápad a přiznávám, že jako pedagog, tedy profík, jsem selhala.
Ne, ty děti i ty klacky z učňáku jsem milovala, jenomže tak nějak jsem pořád měla pocit, že je nedokážu naučit přežít.
Číst a psát je naučí každej, to mi bylo málo.
 Ecim 


Re: Mám to podobně 

(30.10.2009 17:10:01)
Petru, rozumím Ti. Když jsem dokončila VŠ, tak jsem hledala práci skoro 3 měsíce. Dneska jsem za tuto životní zkušenost ráda, ale bylo to pro mě zatraceně nepříjemné a dost mi to srazilo hřebínek. Pamatuji si, jak jsem poprvé šla na úřad práce a ohlížela se, jestli mě nevidí někdo známý. Trvalo mi dlouho, než se mi zlepšilo sebevědomí.
Ještě jednou Ti přeju, aby sis co nejdříve našla nějakou zajímavou práci, která Tě bude těšit. ~x~
 Johanka 
  • 

A co takhle.. 

(30.10.2009 13:48:49)
A co takhle redaktorka? Vždyť píšeš hezky, s nadsázkou, s humorem, většina tvé články čte ráda, tak proč se nepoohlédnout po něčem takovém?
 zdravotnice porodnicodomorodka 


sebereflexe a kariéra 

(30.10.2009 15:54:35)
Článek je hluboká refelxe s nadsázkou napsaná, protože hloubka problému je jistě obrovská a autorka se zřejmě snaží, což je pochopitelné, tuto hloubku zlehčit vtipným psaním. Naprosto to chápu.

Uvědomila jsem si, že pro ženy s kariérou před mateřstvím je o hodně jednodušší nastoupit zpět do známého prostoru, oproti ženám, které z jakýchkoliv důvodů před mateřstvím kariéru nevybudovaly. A těm se taky lehce radí, protože jsou ve zcela jiné situaci a pozici.

Myslím si ,že autorika nepotřebuje ani radu, co dělat, ani kritiku, co by měla dělat jinak.

Potřebuje podle mne pochopení.

Bell, chápu to, tohle musí být opravdu nesmírně těžká fáze rozhodování a věřím, že z ní vyjdeš posílená. Držím Ti palce!
 boží žena 


Re: sebereflexe a kariéra 

(30.10.2009 16:06:02)
no tady je každá rada drahá co dělat po mateřské, obzvlášť těžké radit někomu, komu se ani moc nechce a hledá důvody co všechno již nikdy více..

běž prodávat~d~
 DENISA 


Re: sebereflexe a kariéra 

(30.10.2009 16:10:34)
Ty jsi opravdu "bozi". Akorat nevim jestli bych za to dala slovo "zena".
 Bellana 


Re: sebereflexe a kariéra 

(30.10.2009 16:23:45)
Frido ~x~
 sojka+07+09 


Re: sebereflexe a kariéra 

(30.10.2009 22:24:01)
Bellano, ještě nikdy jsem ti asi nic nenapsala, ale vždycky mě to cuká. Moc ráda čtu to co píšeš, zhltnu to a velmi často v tom vidím sebe. Já také dokážu mít takovou hlubokou sebereflexi, nehledám radu, zvlášt ne takovou jak mi vyzněla ta od Kopřivy Dvoudomé typu nestěžuj si a běž něco dělat. Věřím, že si potřebuješ chvilku postěžovat, ulevit si, že si tímhle psaním i čistíš hlavu, je to taková psychoterapie co pomáhá. Taky si myslím, že až přijde ten tvůj pravý čas, tak práce přijde, najdeš ji, nebo si najde ona tebe. Pro mě nejsi vůbec žena která by zapadla v davu. Jsi vyjímečná a mě třeba tvoje články dost pomáhají. Podle reflexí na tvoje psaní od ostatních bych řekla, že nejsem jediná. I kdybys už byla po zbytek života ženou v domácnosti, pro mě tohle tvoje psaní má hluboký smysl, fakt jsi mě oslovila. A tahle diskuse má konečně po dlouhé době opravdu úroveň, zaznělo tu dost zajímavých názorů. Já mám teď osmiměsíčního chlapečka, mateřské ještě hodně před sebou, ale protože mám zítra 32 narozeniny, tak dneska dost bilancuju. Měla jsem vyjímečnou kariéru ve specializované profesi, ale protože jsem pracovala s těžce nemocnými, umírajícími a starými lidmi, tak jsem stihla pět let po škole úúúplně vyhořet, na dno jsem se dostala. Tak je teď pro mě MD opravdovým odpočinkem. Nevím co budu dělat až se vrátím do práce. Všechno to z čeho mám atestaci jsem úplně zapomněla a nevím, zda ještě někdy zvládnu pracovat s takovým utrpěním. Jsme příjemně zabezpečení a tak si práci hledat nemusím, teda ne pro peníze. Něco ale dělat musím, přece nebude můj život prázdný, k něčemu tu na světě určitě jsem. Zatím jsem alespoň začala přednášet maminkám na MD a občas pracuju s dětmi. A moc se mmi líbí názor který tu zazněl, maminky, které pochybujete a bilancujete- to dělají hlavně inteligentní lidé, tak směle do toho, vy máte na trhu práce určitě místo.
 Masalák 


Re: sebereflexe a kariéra 

(30.10.2009 16:35:17)
Ano
 Kočanská 
  • 

trefa 

(30.10.2009 18:26:58)
Frido, naprosto jste to vystihla a krátce shrnula. Je to přesně tak. Vůbec nevím, co bych dělala, kdybych si nevybudovala nějaké postavení v zaměstnání před mateřskou. Asi bych se cítila přesně jako Bell, kterou bych touto cestou ujistila, že ani já vlastně nevím co je mé vysněné zaměstnání.... ehm....vlastně nejradši ze všeho bych vyhrála tak 200 milionů a stala bych se filantropkou :-)

Kolem sebe mám dost žen jako je Bell. Jsou všechny fajn, chytré a schopné (mnohdy mnohem schopnější než mnoho z mých kolegů/kolegyň). Nemyslím si, že je společenskou normou při dětech pracovat, zůstat doma a starat se o rodinu je také velmi záslužná a náročná práce. Je ale fakt, že kamarádky které jsou takhle doma mi "závidí" že já se z domova občas "utrhnu" a jdu do práce.
 Lizzie 


Re: sebereflexe a kariéra 

(30.10.2009 19:20:05)
To zní hodně rozumně~s~
 Masalák 


rozumím 

(30.10.2009 16:07:30)
Mám o pár let víc, mám 3 malé děti, ještě jsem na RD, VŠ mám, řídím, mám koníček, který mě naplňuje, věnuju se aktivitám v občanském sdružení, které jsme založili s přáteli, snažím se zdokonalit ve 2 jazycích a děkuji ti, žes vystihla tak dokonale moje pocity. Psát neumím :(
 Sylva2 
  • 

Re: rozumím 

(30.10.2009 16:11:13)
Akorát, že ty určitě něco vymyslíš, protože jsi akční žena. To Belana asi není, nebo alespoň tak nepůsobí.
 Bellana 


Re: rozumím 

(30.10.2009 16:20:47)
Ono je docela legrační, co z jednoho článku čtenář vyčte o mých aktivitách a neaktivitách. Mám koníčky, jsem občansky aktivní, umím cizí jazyky, dokonce se teď jeden nový jazyk učím, aby mi nezakrněl mozek. Upřímně závidím každému, kdo si na sklonku rodičovské dovolené připadá jako atraktivní kus pro potenciálního zaměstnavatele. Já ne. A to nemusí souviset jen s mým vzděláním či schopnostmi. Třeba jde jen o to, že věci, které mi přišly smysluplné, dokud mi bylo dvacet a něco, po třicítce najednou nějak nejsou to pravé. Proto hledám a doufám :-) Neexistuje jeden univerzální recept na spokojený život. Každý se s tím pereme po svém. já si u toho boje někdy i pobrečím a nestydím se za to ~;)
 boží žena 


Re: rozumím 

(30.10.2009 16:24:04)
V hormonálním poblouznění jsem si dokonce namlouvala, že tuto přestávku od pracovních povinností strávím zdokonalováním sama sebe. Že se naučím cizím jazykům....

tak to asi nebylo hormonální poblouznění, když se jazyk učíš, aby ti nezakrněl mozek

 Bellana 


Re: rozumím 

(30.10.2009 16:28:13)
No jo, Boženko, jenže s učením jsem začala až poté, co mi konečně klesla hladina prolaktinu v krevním oběhu, což je tak měsíc zpátky. To se mi teprve začíná rozjasňovat mléčná mlha ~;)
 boží žena 


Re: rozumím 

(30.10.2009 16:29:50)
no vidiš, tak to třeba bude pokračovat a tenhle článek byl zcela "předčasnej"
 Bellana 


Re: rozumím 

(30.10.2009 16:31:25)
Já ti, Boženko, nevím. Se právě bojím, že složenky začnou tlačit dřív, než se mi ta mozková kůra zregeneruje... ono to jde pomalu.
 petru 


Re: rozumím 

(30.10.2009 17:24:21)
Je to asi, Bellano, ještě daleko, než se nakonec rozhodneš. Ale docela by mě zajímalo, jak z toho vybruslíš. Třeba se zrovna trefím do té doby, kdy se tady zmíníš.
Jsem ráda, žes napsala tenhle článek, děkuji.
Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo se hledá, i když už jsem starší než Ty i některé další ženy, co se tady svěřily s podobným problémem.
Ještě bych si ráda přečetla, jak se našly některé ostatní přispěvovatelky, ale těch tady asi moc nebude, protože už možná nemají čas nebo potřebu chodit.
 Masalák 


Re: rozumím 

(30.10.2009 16:32:31)
Hm, mlha za mnou, mlha přede mnou ~d~~;)
 Liška s banem :) 


Re: rozumím 

(30.10.2009 20:21:07)
Mně RD končí za pár měsíců a také si budu muset najít práci. Tak si občas do hlavy hustím, že se budu ucházet o vyšší pozice, než před RD, protože: pokročila jsem v cizích jazycích, vystudovala další VŠ, rodičovskou mám už za sebou, tudíž jim nikam na pár let neodejdu. Budu muset prostě personalistu přesvědčit, že ty 2 děti není má slabá stránka, ale má přednost!!!! ~:-D
 hanci neposeda 


Re: rozumím 

(30.10.2009 20:24:34)
Jak ja tomuhle rozumim :o) Ono totiz po detech, ktere byt nekdy na ranu se uzasne rozvijeji, a to i diky nasi snaze :o), najednou najit zamestnani, ktere nejak ospravedlni mene straveny cas s detmi, nebo ma podobny smysl, je docela tezke, presne jak Frida psala, pokud jsme tedy nenajeli karieru uz pred materskou. Taky hledam, jen je to u me v cizine trochu stizeno, ze o moje kvalifikace nikdo nestal ani pred materskou :o( Drzim palce!
 Lizzie 


Re: rozumím 

(30.10.2009 21:07:04)
Bellano a nejsi na sebe třeba jen příliš náročná? Možná se v tobě skrývá víc, než si říkáš. A chyba je akorát v nedostatku sebedůvěry a prozatímní absenci spouštěcího impulsu. Na to si člověk ani nemusí pořizovat děti, aby prošel podobnou krizí...
Hodně štěstí~;)
 X E N A 


Prosím Tě, Bell, 

(30.10.2009 16:50:26)
mimochodem hezký článek, ale mě zaujala ta hvězda teleshoppingu. Můžeš to nějak přiblížit?
 Bellana 


Re: Prosím Tě, Bell, 

(30.10.2009 16:56:34)
Ani snad radši ne ~t~ To je na samostatný román :-)
 X E N A 


Re: Prosím Tě, Bell, 

(30.10.2009 17:19:39)
No tak koukej s ním ven, OK?
 Helena 
  • 

Ve tvém věku.... 

(30.10.2009 22:36:27)
....bys už mohla vědět, co chceš v životě dělat a na co se hodíš a na co ne. Z tvého příspěvku jsem usoudila, že se nehodíš v podstatě na nic. Tak s tím hleď rychle něco dělat. Nebo že bys byla až tak rozhozená tím mateřstvím?
 Taodvedle 


Re: Ve tvém věku.... 

(30.10.2009 22:55:27)
Bell chapu te. a ja to musim jeste resit v cizi zemi. nastesti jsem naslo, co chci jednou delat, a pracovat na sobe, a hrozne me to bavi. ted jeste abych se v oboru uplatnila.
preji ti at se muzes zivit tim co ti jde nejlepe a bavi te. ty sama vis co to je
 Jana 
  • 

Re: Ve tvém věku.... 

(31.10.2009 10:33:40)
vase starosti bych chtela mit. Taky bych rada premyslela, co vyzkouset abych se realizovala, ale zustala jsem sama s malym ditetem, ktere m usim zivit, tahnout hypoteku, hlidaci babicky nemam. Takze ve 2,5 malej pomaze do jesli a ja hakovat do prace, ktera me nebavi, ale je relativne dobre placena a pro me je priorita uzivit dite a doprat mu krouzky, vzdelani...
 Taodvedle 


Re: Ve tvém věku.... 

(31.10.2009 15:39:42)
Jano kazdy mame sve starosti a kazde jine. ale muzu ti rict ze kdyz nevis co delat a kde delat, aby te to taky naplnovala , ti muze hodne zamotat hlavu. me aspon ano. Ja jsem stastna ze jsem se nasla
 Ecim 


Re: Ve tvém věku.... 

(31.10.2009 12:25:02)
Danielo, to je hezké, že víš, co chceš dělat, a že na sobě pracuješ. Máme jednu známou - dost smutný případ. Za minulého režimu vystudovala s červeným diplomem práva, měla před sebou skvělou kariéru a pak se vdala do ciziny. Tam nenašla žádné uplatnění, zůstala v domácnosti, přidaly se problémy s alkoholem, vztah s manželem šel do kytek, ale nerozvedli se. Spousta lidí ji kvůli tomu litovala, včetně mě. Jednoho dne mi ale docvakla jedna věc: Jak to, že za 20 let nebyla schopná s tím VŮBEC NIC udělat? Vždyť znám i několik jiných žen, které se vdalo do ciziny a i když to třeba nebylo vůbec jednoduché, tak dříve nebo později uplatnění našly - a kolikrát to bylo i lepší uplatnění, než by mohly mít doma.
On občas člověk musí dělat kompromisy. Po škole jsem také nenašla práci úplně přesně v tom oboru, ve kterém jsem chtěla pracovat, tak jsem prostě šla dělat něco TROCHU JINÉHO. Řada lidí se mně ptala, proč jsem si nenašla něco lepšího, že je mě na mojí pozici škoda. Já toho ale nelituju, ta práce mi hodně dala, ráda na dobu strávenou v té firmě vzpomínám a dodnes jsem s bývalými kolegy v kontaktu. A rozhodně mi přišlo lepší jít na chvilku pracovat na středoškolské pozici než být nezaměstnaná.
 myš 
  • 

Re: Ve tvém věku.... 

(31.10.2009 15:55:57)
No to zní hrozně mentorsky. Nevím teda odkdy nastává ten věk, kdy by člověk už měl vědět, co chce v životě dělat, ale podle mě je dost lidí i ve starším věku, kteří to prostě nevědí.
Ne každý má to štěstí mít nějaký talent, být nějak jasně vyhraněn, vystudovat zrovna tu správnou školu, popř. hledat....a nalézt.
Navíc si myslím, že je i dost lidí co pracují prostě proto, že se musí nějak živit a není to tím, že by věděli že tohle je to ono, co by chtěli v životě dělat nebo na co se nejlíp hodí. Práce je třeba ani nijak nebaví, ale někdy ani není moc na výběr.
 Taodvedle 


Re: Ve tvém věku.... 

(31.10.2009 16:50:30)
Mys ale s tim se nikdo nemusi spokojit, ono to jde casto, jit za svym cilem a snem, ale kolikrat je jednodusi se vymlouvat na osud , penize , deti, manzela a hlavne je to ze clovek nesebral nikdy dost odvahy do toho jit.
 myš 
  • 

Re: Ve tvém věku.... 

(1.11.2009 9:37:58)
Ale jo, v některých případech to tak je, ale nic neplatí pro všechny. Tvrdit, že všichni musí vědět, co chtějí v životě dělat a mít nějaký cíl nebo sen je nereálné. Ne každý to ví a přijde na to a ne vždy se dá říct, že se prostě jen nesnažili.
 Káča, v očekávání 
  • 

Jedno zaměstnání by bylo nasnadě 

(1.11.2009 11:54:33)
Poté, co jsem před asi třemi měsíci objevila váš první článek, setřela slzy a snesla pár nakopnutí od potomka číhajícího v břiše, který kupodivu nebyl nadšen těmi záchvaty smíchu, kterými jsem ho díky vašemu článku počastovala (je to vaše vina, ale na druhou stranu - možná byl rozjařený), vaše články aktivně vyhledávám a těším se s nimi. Proto prosím, prosím, prosím - napište knihu, jednoznačně nebudu jediná, kdo si jí koupí, budete zahrnuta obdivem a světskými statky a do kolonek budete moci blazeovaně až samolibě psát "spisovatelka s davy obdivovatelů"! Díky za články!!! (Návrh určitě ne originální - nedívala jsem se, kolikrát už v téhle diskuzi zazněl - ale zato sobecky upřímný :-) )
 Bellana 


Re: Jedno zaměstnání by bylo nasnadě 

(1.11.2009 20:38:55)
Knihu jsem napsala, ale davy fanoušků nám na zahradě fakt nestanují ~t~ I když pravda, u nás na vsi mě teď zná každý ~z~
 smutna 


redakce@rodina.cz 

(2.11.2009 20:27:36)
Milá Bellano,
myslím, že byste mohla zkusit jednoduché.Pomocí svých pocitů se řídit.Tedy -kam jít. Co je " to dobré pro mě". Kde je tedy ta cesta pro mě?? Opakuji - jen podle svých pocitů - kladných - poznáte- SEBE - a to, co POTŘEBUJETE. Co tedy potřebuje vlastně vaše duchovní já, či jak nazvat vaši duši. Nejsem vůbec v nějaké sektě, či církvi, či co. Jsem psycholožka, která má letitou praxi státní a léta i soukromou v Brně, Komíně, Podlesí 13, to´t adresa.Není to důležité, jen pro identifikaci.
Velice mě ten Váš příběh zaujal. Určitě jste vnímavá osoba, které jde o " pravdivý život se svým vnitřním založením" . To Vám schvaluji, ať je to to založení jakékoliv. Je lepší si to vše o sobě uvědomit, než předestírat. Každý ale máme obrany proti tomu, v nás ne moc dobrému. Je to obvyklé, my psychologové v tom lépe jen čteme.Vy, co přijdete, jen lépe nám napovídáte. Jedinečně!!!
tak bych se snažila s nějakým psychologem přijít věci na ten " vtip" - kde je prostě " zakopaný pes".Zdravim
 magggi synáček z léta09 


Že Ty máš taky ráda Betty McDonaldovou? :o) 

(5.11.2009 22:41:47)
Přečetla jsem i některé Tvé další článečky na Tvých stránkách - osvěžující a skvělé! Díky ~R^
 Ecim 


Re: Že Ty máš taky ráda Betty McDonaldovou? :o) 

(6.11.2009 12:48:15)
Bellano, také moc ráda čtu Tvé články ~z~~x~
 Bellana 


Re: Že Ty máš taky ráda Betty McDonaldovou? :o) 

(6.11.2009 14:55:05)
Mám. Ale ještě radši mám Ermu Bombeckovou. Ta je dokonalá ~R^
A díky :-)
 Ecim 


Re: Že Ty máš taky ráda Betty McDonaldovou? :o) 

(6.11.2009 15:16:01)
Bellano,Ermu Bombeckovou neznám, ale Betty McDonaldovou přímo zbožňuju. Jinak poslední dobou koketuji s myšlenkou, že si objednám nějakou Tvoji knihu, a mám pocit, že tato diskuse byla "poslední kapkou", která definitivně ovlivní mé rozhodnutí. ~t~~x~
P.S. A z Tvých vtipných článků mám nejraději článek "Máma, táta a sex". ~t~ Neuvažovala jsi někdy o externí spolupráci s nějakou psychologickou poradnou? Mám pocit, že by (NEJEN) tento Tvůj článek mohl mít na určitý typ pacientů přímo ZÁZRAČNÉ učinky. ~t~~x~~t~~x~
 Bellana 


Re: Že Ty máš taky ráda Betty McDonaldovou? :o) 

(6.11.2009 15:40:10)
Ecim :-)
Objednat si můžeš jen jednu knihu, víc mi jich zatím nevyšlo. (Třeba zde: http://www.dobre-knihy.cz/detail-16349/agata-a-ja-chrastilova-gabriela.htm)

K těm zázračným účinkům... jo, někdy mám pocit, že žiju, abych ostatním lidem zvyšovala sebevědomí :-) Třeba by se toho dalo nějak terapeuticky využít ~t~
 Ecim 


Re: Že Ty máš taky ráda Betty McDonaldovou? :o) 

(6.11.2009 16:13:01)
Bellano, díky za odkaz, jsem ráda, že to nemusím nikde složitě hledat. :-) Mým koníčkem je literatura a díky Rodince si v poslední době dost rozšiřuji obzor :-).
Mně se na Tvých článcích hrozně líbí, jak vtipně a výstižně dokážeš popsat pocity, se kterými bojuje spousta lidí, ale neumějí to tak vyjádřit, a pak díky tomu, že ty pocity vidí tak pěkně popsané, s o to větší vervou pustí do řešení svých problémů ~z~. Alespoň takhle to působí na mě. Pokud jde o věci, které považuji za důležité, jsem až nechutně cílevědomý člověk ~t~.
 Bellana 


Re: Že Ty máš taky ráda Betty McDonaldovou? :o) 

(6.11.2009 16:25:37)
Ecim, děkuju.
To je asi ideální kombinace. Když mě pomůže, že se vypíšu, a někomu jinému pak pomůže, když si to přečte :-)
 Ecim 


Re: Že Ty máš taky ráda Betty McDonaldovou? :o) 

(6.11.2009 16:51:14)
Bellano, přesně tak! :-) Ať žije efektivita a produktivita ~t~
 Veveruše 


Cítím se stejně:-) 

(9.11.2009 22:51:51)
A to je mi čerstvých 37:-). Akorát ty prázdniny budu mít o kapánek delší (ještě sladkých 21 měsíců). Taky jsem vystudovala VŠ, sice jinou, než jsem původně chtěla - holt jinam než na práva mě nevzali:-)), vykonávala jsem celkem 7 let praxi ve státní správě, možná i vybudovala něco jako kariéru - v oboru o mě alespoň ještě během první RD celkem věděli, dokonce jsem si občas ještě přivydělala přednášením, ale po narození druhého dítka jsem už nějak úplně vypadla z oboru. Nejspíš nebude problém se vrátit, dokonce možná nebude problém ani s pracovní dobou, kolegové v práci byli moc fajn, ale - jednak se mi moc nechce vracet se do starých kolejí, po 7 letech to prostě už chtělo změnu - a jednak - cítila jsem, že mě práce uspokojuje asi tak na 50 %, a to se mi zdá málo. Taky pořád čekám, že se objeví nějaká zajímavá příležitost, nápad, a ono pořád nic:-( Nejhorší je, že od narození druhorozeného už nemívám večer na nic sílu, už i na ten internet chodím sotva jednou za týden...
 Veveruše 


Cítím se stejně:-) 

(9.11.2009 22:53:03)
A to je mi čerstvých 37:-). Akorát ty prázdniny budu mít o kapánek delší (ještě sladkých 21 měsíců). Taky jsem vystudovala VŠ, sice jinou, než jsem původně chtěla - holt jinam než na práva mě nevzali:-)), vykonávala jsem celkem 7 let praxi ve státní správě, možná i vybudovala něco jako kariéru - v oboru o mě alespoň ještě během první RD celkem věděli, dokonce jsem si občas ještě přivydělala přednášením, ale po narození druhého dítka jsem už nějak úplně vypadla z oboru. Nejspíš nebude problém se vrátit, dokonce možná nebude problém ani s pracovní dobou, kolegové v práci byli moc fajn, ale - jednak se mi moc nechce vracet se do starých kolejí, po 7 letech to prostě už chtělo změnu - a jednak - cítila jsem, že mě práce uspokojuje asi tak na 50 %, a to se mi zdá málo. Taky pořád čekám, že se objeví nějaká zajímavá příležitost, nápad, a ono pořád nic:-( Nejhorší je, že od narození druhorozeného už nemívám večer na nic sílu, už i na ten internet chodím sotva jednou za týden...

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.