| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Úklid dětského pokoje

 Celkem 84 názorů.
 Insula 


ještě malé 

(8.10.2009 8:45:07)
Mám děti ještě malé, ale i tak je těžké je přimět k uklízení. U nás zatím zabírá to, že přijdu s velkým pytlem a začnu rozházené hračky házet do něj s tím, že tohle všechno jde do popelnice. Ale co budu používat v pubertě, to netuším. :-(
 Blanka 
  • 

Re: ještě malé 

(8.10.2009 8:48:36)
Tak v pubertě asi mávneš rukou, já si někdy říkám, že mi to za ty nervy nestojí, chci aby neměli špínu, ale že se jim tu a tam něco v pokoji válí, fakt neřeším, nedělala bych nic jiného.
 Gabča 
  • 

Re: ještě malé 

(8.10.2009 8:59:09)
Tak přesně to samé praktikuju u mé tříleté dcery. Poprvé to teda pro ní byl šok, který těžko rozdýchávala, ale uklid trval pár minut a bylo fajn :) Funguje to dodnes, teda musím si vždy dávat pozor, aby v tom pytli skončila i nějaká hodně oblíbená hračka, pak se rychlá jako blesk. :) Jsem fakt hrozná macecha ....
 Radka + 2 
  • 

Re: ještě malé 

(8.10.2009 10:51:18)
U nás zatím zabírá jen to, že hračky, které nejsou uklizené přes noc, utečou, ale taky mi to nevydrží donekonečna :)

Důraz metody byl podložen tím, že jednou v noci hračky opravdu zmizeli a vraceli se po jednom, každý den, když byl uklizený pokojíček. Ale s puberťáky ... fakt nevím.
 Martina,chlapeček03,holčička99 


Re: ještě malé 

(9.10.2009 16:05:11)
my jsme měli pohádku o dětech které si neuklízeli a mizeli jim hračky ale jak říkáš nevydrží to dlouho na moje to už nefunguje nebo že bych jim to dnes povykládala~t~
 zuza+12/97+02/99+24.4.08 


To je jak u nás 

(8.10.2009 10:59:48)
Jé Matyldo nebyla jsi u nás,takle přesně jak to popisuješ vypadá uklid pokojíčku u našich holek,akorát místo psa je tam 1,5 roční prcek.A vše jim rozhazuje malá.
 Ecim 


mé uklízecí trauma 

(8.10.2009 11:50:04)
Jako dítě jsem úklid nesnášela, nejvíc jsem nenáviděla úklid šatníku. Když mi bylo cca 6-7 let, tak mi můj o 5 let mladší bratr s nadšeným výrazem v obličejíku často vyhazoval oblečení ze šatníku. Jsem přesvědčená o tom, že mě tím nechtěl štvát, jen ho to prostě bavilo vyhazovat. Já jsem pak řvala jak tygr, když mě to rodiče nutili uklízet s odůvodněním, že "když já jsem byla takhle malá, oni po mně také všechno uklízeli". Když jsem si musela uklidit po sobě - no budiž, to jsem ještě dokázala překousnout. Ale uklízet nepořádek, který jsem nezavinila, to už jsem nerozchodila. Ale je fakt, že jsem se na bratra často jen vymlouvala ~;)
 Pepa+tříletá tygřice a roční dračice 
  • 

Re: ještě malé 

(8.10.2009 12:12:00)
My nevyhrožujeme popelnicí, ale tím, že když se o ty hračky nestará a naváží si jich, tak je dáme chudým dětem, které žádné nemají a budou si jich vážit. Docela to zabírá...
 Anakonda+2 


Re: ještě malé 

(8.10.2009 12:52:20)
U nás to taky zabírá...plus zákaz TV..či něčeho jiného oblíbeného....zatím to funguje..je jí 4,5 roku~z~~z~~z~
 Winky 
  • 

Re: ještě malé 

(8.10.2009 13:09:33)
U nás když jsem byla malá byl taky uklízecí den čtvrtek :-) - celkem ideální, nenarušovalo to chod víkendu :-) Mamka na nás se ségrou byla docela "pes", já měla docela dost dlouho takové čtecí období jak tu někdo psal - jednou rukou jsem něco málo dělala a v druhé držela knížku a furt četla :-) - tak to měla se mnou těžký. Moje "až si dočtu kapitolu" ji vytáčelo nesmírně...... (ze zkušenosti věděla že nedočtu nikdy nic neboť okamžitě začínám číst něco dalšího - kapitolu, knížku ..) Takže na mě se nějak vyřádila, ségra proplula celkem s čistým štítem i pubertou. Ale pak když jsem se osamostatnila a odstěhovala se mamka nestačila divit, kde se v našem patře (měly jsme pro sebe 2 pokoje a koupelnu v podkroví, naši mají ložnici a koupelnu v přízemí) bere TOLIK nepořádku. Koupelna bývala drastická kdykoli jsem tam přijela na návštěvu. Navíc v pokoji sestra měla vždy nějaké morče nebo jiného hlodavce, ti běhali po koberci a všude bobkovali, taky kočka jí tam spávala a občas se vyčůrala do kytky.... sestra v klidu :-) Zlepšilo se to částečně cca před rokem, kdy začala udržovat svou vlastní domácnost v domečku s přítelem (i když jen víkendově nebo nárazově). Ale zase on je ultrabordelář, takže to jednak nemusí s úklidem hrotit, druhak to nemá ani moc cenu.

Moje dětičky 1,5+4r jsou zatím celkem zpacifikovatelný - když řeknu úklid tak je úklid, drndání od dcery taky občas slyším, většinou musím zdůrazňovat a připomínat protože je povahou "překračovací", ale funguje to aniž bych musela do vývrtky. Ale taky přemýšlím jak udělat líp úložné prostory, nejradši bych měla nějaké zásuvkové kontejnery kam se to dá nahrnout tak nějak hromadněji :-)
a hlavně s oblečením je kříž, to není moc kam dát, navíc děsně nerada žehlím, takže to je komplexní rodinný borčus.
 Petra 
  • 

Re: ještě malé 

(9.10.2009 12:04:52)
Joooo, tak to snad byla pisatelka u nás nabrat inspiraci! Mám jen syna 14 let, ale je to přesné, trefné, i s tím psem.... :-D
Když byl malý, zkoušela jsem popelnici jako nejkrizovější řešení, ale teď fakt funguje jen letecký den. Když už to nemůžu vydržet, protože na "udržování pořádku" synáček neslyší ("Mě se hejbá koš!!"....plný muších larviček), pak vysypu na jednu hromadu oblečení, CD + DVD, sešity do školy, pastelky, klíďo vyklopím aktovku....je mi to fuk, musí se v tom přebírat, pokud chce cokoliv najít, protože ani jedna jediná věc není na svém místě a musí se udělat generální úklid. Jakmule vidí, že začínám sypat na hromadu, pochopí, že je skutečně zle a konečně začne něco dělat. A podle toho co a jak dělá já buď skončím, nebo pokračuju. Když to nejde po dobrým, musí to jít takhle. Samotnou mě to nebaví, ale snad z toho vyroste a pochopí.....

A s tím čtecím obdobím to znám, dělala jsem jako malá totéž :-D

 Nítěnka 


Re: ještě malé 

(8.10.2009 13:11:56)
U nás kupodivu zatím úklid celkem jde. Ale co budev pubertě, toho se děsím už teď. Dceruška beruška totiž už asi od 3 let občas odmlouvá jak puberťák, ač nemá žádný přímý takový vzor poblíž. No pokusíme se dělat, co umíme, dokud je ještě proutek ohebný...
 Limai 


Re: Jo jo,praktikuji podobnou věc 

(8.10.2009 13:48:54)
Akorát neházím do pytle,ale z okna nebo z balkonu,takže si to dcera musí jít ještě posbírat a má o to víc práce.Je to jediné co u nás zabírá.Nějaké zákazy nebo pozitivní motivace-pche...s tím se fakt nechytám.
 Dáňula 


Re: Jo jo,praktikuji podobnou věc 

(8.10.2009 13:55:28)
~t~~t~~t~ to s tím vyhazováním věcí z okna udělala naše máma jednou v životě. Výslede byl takový, že zrovna vyhodila to, na čem nikdo z nás nijak nelpěl, takže jednak byla za histerku a pak si to šla za týden posbírat, když už jí to pod tím oknem fakt štvalo. Je teda fakt, že jsme pak pár ran schytali a ještě s náma asi 14 dní nemluvila, ale holt jsme byli strašní hajzíci, no. ~:-D Ale dodnes se tomu smějeme ... už všichni. ~t~~t~~t~
 Lucka+ 2kluci+ Valentýnka 


: Jo jo,praktikuji podobnou věc 

(9.10.2009 12:15:13)
Já to doma taky praktikuju, kluci jsou sice celkem zvyklí po sobě uklidit než jdou spát, případně si uklidit hračky se kterýma si zrovna dohráli, ale i tak čas od času se na stole a jiných odkladných plochách nakupí "pár" přebytečných věcí.. a pak následuje podobný scénář.. pošlu děti uklízet a oni si místo toho hrají atd.. když to trvá celé dopoledne i po několika mých narážkách na úklid většinou ještě upozorním, že příjdu za 10 min a jestli nebude aspon trochu uklizeno, tak budou mít hračky letecký den ~;) a to se tak občas opravdu stane a vypadá to tak, že do prostřed pokoje shrnu vše z vyvýšených ploch případně vyhrabu věci z pod postele a pokud v rámci úklidu nahážou všechny hračky do jedné bedny tak i tu tam obrádím dnem vzhůru. Takže to pak vypadá jako u popelky která přebírá hrášek ~t~ Mě sice většinou před tímto krokem tečou nervy ~o~ ale bývá to učinný a pak je během 20 min vygruntováno~:-D
 SnowWhite 


Re: ještě malé 

(8.10.2009 15:59:56)
Insulo, neboj, funguje to pořád... s tím rozdílem, že se nám momentálně ten naditý pytel válí uprostřed pokojíčku :-). Já už ho jen překračuji, pokyny k úklidu vydávám zásadně mimo jejich pokoj a pak cvičně dotazuji a řvu a řvu a řvu.... bordel je tam permanentní, stabilní a nepřekonatelný :-)
 Brebina, E+M 


Re: ještě malé 

(10.10.2009 14:01:15)
Také jsme ještě malí a donutit je k uklízení je dosti problém. Zkoušela jsem taktiku, že věci sbalíme do tašky a odneseme jiným dětem - dcera souhlasila!!! a hledala tašku....

Moje máma to řešila jiným způsobem, řekla 3x že si máme uklidit a když nebylo, šla a všechno vyházela se skříňěk na podlahu a my museli hnedka nastoupit a uklidit hezky zpět, fungovalo to...

Co bude v pubertě, to fakt netuším, nicméně to bude velice zajímavé~t~~t~~t~
 mamule1 


Re: ještě malé 

(11.10.2009 9:03:56)
U mých dětí nezabírá ani metoda po dobrém(uklidíme spolu~z~),ani po zlém(řev~o~).A bohužel nezabírá ani metoda vyhodím vám všechny hračky(my už si s nima stejně nehrajeme).Jakmile někdo přijde na účinou metodu,dejte mi prosím okamžitě vědět~y~.A pokud možno na mail.
 marketa 
  • 

Re: ještě malé 

(11.10.2009 12:09:35)
no jestli rikaji, ze si s nima stejne nehraji, proc je tedy trosku nezredukovat. proc opravdu nejit a cast dat do krabice a nejdriv do sklepa a pokud se po nich nikdo nebude ptat, tak prodat nebo venovat? pokoj bude prehlednejsi a uklizeni snazsi ;-)
taky svoji dceri obcas hracky proberu, abychom se v tom neutopili.
 Ivatema 


Re: ještě malé 

(11.10.2009 19:06:14)
U nás taky zabírá pytel(tesco taška). Do ní dám vše, co je potřeba uklidit-hračky, školní potřeby, ba i oblečení. Děti mají maximálně 24 hodin na úklid-pak obdaruji bezdomovce. Funguje to skoro vždycky, jen nedávno zvítězila lenost a naše holčička řekla, ať to teda vyhodím. Byla tam zrovna krásná panenka, oblečky na panenku....tak jsem to schovala, že to dám na charitu. Prý to nevadí, krčila holčička rameny. ale po týdnu se jí to rozleželo a tu panenku by chtěla.....Zatím odmítám-panenka je stále zamčená ve špajzu....
 Theend 


Re: ještě malé 

(11.10.2009 20:15:30)
Doporučovala bych nedávat. Já jsem podobným způsobem připravila svého tříleťáka o vodní samopal. Nechal ho totiž před domem a odmítal si ho sám donést domů. Upozornila jsem ho, že si ho možná vezme někdo, kdo půjde kolem, když ho tu nechá. Nechal, tak jsem ho nepozorovaně odvezla do města a položila tam na lavičku, ať si ho najdou jiné děti. Tříleťák se na samopal pak nějakou dobu ptal, řekla jsem mu, že si ho asi opravdu někdo odnesl. Zafungovalo to, od té doby si na své věci dává pozor.
 Theend 


Re: ještě malé 

(11.10.2009 20:16:05)
Doporučovala bych nedávat. Já jsem podobným způsobem připravila svého tříleťáka o vodní samopal. Nechal ho totiž před domem a odmítal si ho sám donést domů. Upozornila jsem ho, že si ho možná vezme někdo, kdo půjde kolem, když ho tu nechá. Nechal, tak jsem ho nepozorovaně odvezla do města a položila tam na lavičku, ať si ho najdou jiné děti. Tříleťák se na samopal pak nějakou dobu ptal, řekla jsem mu, že si ho asi opravdu někdo odnesl. Zafungovalo to, od té doby si na své věci dává pozor.
 Elen 


Re: ještě malé 

(14.10.2009 14:02:27)
..taky mam tuhle metodu a zatim zabira u meho skoro petileteho Kuby.A v puberte?No to nevim..~d~,mozna zakazy typu: bez tv, pc..do te doby mne snad neco napadne...~b~
 Blanka 
  • 

To je přesný 

(8.10.2009 8:47:15)
Taky někdy šílím z toho , že neuklízejí, mají ve všem bordel. Někdy si zas řeknu, že jsou horší věci. Když mě to ale drapne, tak řvu. Stejně si asi myslí svoje.
 Valkýra 


Re: To je přesný 

(8.10.2009 8:55:16)
Já už jsem dávno rezignovala nejen na úklid dětského pokoje, ale tak nějak celého bytu. Řekla jsem, že budu provádět maximálně klasický úklid - mytí povrchů, luxování, ale ne sbírat jejich pohozené věci a odpadky. To nějak nevzali na vědomí, tak se u nás neuklízí skoro vůbec, protože se pro poházené krámy k těm povrchům nedostanu. Jejich představy jsou, že úklid je komplet moje záležitost, moje představy jsou jiné. Tak je u nás bordel. A když píšu bordel, tak opravdu nemyslím jedny ponožky na zemi nebo jeden hrneček na stole~d~

U dcery bych taky musela při úklidu asistovat a koukat se na její zpomalené pohyby a otrávené ksichty, tak na to kašlu, je dost velká na to, aby to uklidila sama nebo požádala o částečnou pomoc, kompletně to za ni dělat nebudu.
 Andy +3 (22, 19, 16) 
  • 

Re: To je přesný 

(8.10.2009 9:21:24)
Mám to podobně, rezignovala jsem již tak dávno, že si ani nepamatuju, kolik jim bylo. Dva kluci, velmi velmi odlišní, a malá holka v jednom pokoji. Takže tam byly hory učení, plno "strašně důležitých" věcí a hračky. Vše v jednom chumlu uprostřed pokoje, zcela neprůchodno. Na dveřích se objevila cedulka BEZÚKLIDOVÁ ZÓNA a pokud obsah pokoje neexpandoval přes dveře, neřešila jsem to. Teď jsou sedm let rozestěhovaní do dvou pokojů, nejstarší syn má menší sám pro sebe, nevstupuji, zvířata tam nepouštím a s chutí bych mu na dvěře dala oznámení - toxické nebo biohazard :-) Mladší syn (čistotný puntíčkář) s dcerou (malá bordelářka) sdílejí jeden pokoj a dokázali si zorganizovat i pravidelné vysávání (bez říkání). Když byli kluci spolu v jednom pokoji a dcera v druhém sama, byl všude binec. Sice se někomu může naše stávající uspořádání zdát zvláštní, ale mladší syn si s dcerou dokáží vyhovět, takže sdílení společného pokoje je bez problémů, a nejstarší si holt hnije ve svém doupěti a k úklidu ho občas přiměje jeho přítelkyně :-) Prostě každé dítě je jiné, leč všechny asi musejí projít bezúklidovým obdobím.
 Ecim 


Re: To je přesný 

(8.10.2009 9:46:34)
Andy, hlavní je, že jste děti rozstěhovali do pokojů způsobem, který vám všem vyhovuje.
Na tom bezúklidovém období, o kterém píšeš, něco bude.
A když spolu jednu místnost sdílejí lidé s různým vztahem k pořádku, je to většinou dost drsné. S mým bratrem, který je na pořádek velkorysý, to ještě šlo. Ale mám bratrance a sestřenici, se kterými sice hezky vycházím, ale jsou nepořádní hodně a kdybychom spolu měli bydlet v jednom pokoji, tak se zabijeme. Chápu, že i moje uklízivost může být pro moje okolí těžko stravitelná :-)
 Andy +3 (22, 19, 16) 
  • 

Re: To je přesný 

(8.10.2009 11:02:33)
Kluci nejsou spolu z několika důvodů, (mohlo by dojít ke krveprolití), jak jsem psala, jsou každý úplně jiný, jeden studuje druhý chodí do práce, to je zcela jiný rytmus. Kluk s holkou mají každý svou zónu v pokoji, na úklidu se dovedou domluvit, prostě si vzájemně vyhověj, oba studují, což znamená určitou shodu. Nejstarší pracuje na směny, zejména v noci a časně ráno by příchody a odchody rušil spolubydlícího, pokoj neuklízí, občas u něj pobyde jeho přítelkyně (stále stejná slečna). Když děti byly děti, taky mi přišlo zcela logické - kluci spolu, holka sama, v pokoji. Realita je ovšem, vší logice navzdory, jiná a překvapivě vyhovuje všem.
 japala 


Re: To je přesný 

(8.10.2009 16:16:44)
ten sám problém
 Gabča 
  • 

Taky to známe 

(8.10.2009 8:53:47)
Bohužel ani naší rodině se tohle nevyhnulo. Není to ani dva týdny, co totéž prožila má sestra. A je to o to horší, že první dítě má po umělém oplodnění a navíc já jsem zrovna těhotná. Občas mívám i špatné svědomí vůči ní... :( Já teda těhotenství neměla bezproblémů ani jedno a dle mé mámy, být těhotná před 30ti lety, tak jsem bezdětná, protože nebyly ultrazvuky a při každém krvácení se šlo automaticky na "výškrab". Přeji ti ať to co nejdříve překonáš a už brzy chováš krásné miminko. :)
 Gabča 
  • 

Re: Taky to známe 

(8.10.2009 9:00:32)
omlouvám se to patřilo jinam :(
 DaVinci 


Koloběh života 

(8.10.2009 8:59:24)
Byla jsem dítě, které muselo být nuceno k úklidu. Občas to skončilo vysypanými šuplíky do prostřed pokoje a neskutečným řevem mé milované maminky. Dnes občas řvu já na své dítko a hrozím vysypaním všeho na hromadu. Ty vzory :-) Jo a jinak máme doma čisto, když jsem si pořídila vlastní domácnost, začala jsem uklízet tak nějak sama od sebe.
 Ecim 


Re: Koloběh života 

(8.10.2009 9:18:52)
DaVinci, tak v tom se vidím! Jako malá jsem byla hodně nepořádná, občas jsme kvůli tomu měli doma velké boje. Pak jsem časem přešla do opačného extrému. Jsem hodně uklízivá, ale na léčení to ještě není :-). Zatím stále ještě naivně doufám, že když děti povedu k uklízení nenásilně a systematicky, tak se snad uklízet naučí bez větších problémů. Jsem zvědavá, co budu říkat za pár let ~:-D Starší syn uklízí zatím docela rád, nejspíš je to i tím, že jsme mu pokojíček uspořádali tak, aby šel snadno uklízet. Jinak si hrozně užívám to, že mám už 4 roky vlastní domácnost, kterou si můžu pulírovat podle svých představ.
 Hanka 
  • 

Re: Koloběh života 

(8.10.2009 10:44:00)
Doma jednou za čas vyhlásím, že dcerám (13 a 9) vyluxuji a ať laskavě uvolní koberec :-) Většinou tak po dvou dnech ho najdu a můžu loxovat (někdy si luxují samy, ale jejich koberec je taková potvora lapací, že mě výsledek jejich práce obvykle neuspokojí a raději jim nechám obyvák).

Jinak chovám neskonalý obdiv ke kamarádce se třemi dětmi (syn 16, dcery 9 a 7). Její děti uklízejí! Ne vždy bez říkání, ale všechny. Ona to řeší jednoduše - syn nesmí k rodinnému počítači, dokud nejsou hotovy povinnosti (základní úklid, nádobí, vyluxování), dcery na počítač kašlou, takže jejich metlou je večerníček nebo pohádka :-)
Ty děti jsou tak nacvičené, že sice občas hudrají, ale vcelku to neřeší. Žasnu.
 Markéta 
  • 

Re: Koloběh života 

(8.10.2009 10:53:30)
Ono záleží na tom, jestli mají děti nějakou zálibu, na kterou je jde "nachytat". Například náš mladší reaguje na výzvy typu "až si uklidíš, můžeme hrát dámu". Ale pro staršího je ideálním stavem, když sedí na zemi mezi nepořádkem, něco si montuje z lega a všichni mu dají pokoj - to je pak těžké ho nějak motivovat. Na něj opravdu platí jen jediné - to lego mu z koberce surově vyluxovat. Bohužel jsou mezitím i kusy, co lux ucpávají.
 Hanka 
  • 

Re: Koloběh života 

(8.10.2009 11:09:18)
Já to spíš vidím v tom, že člověk některé věci prostě dětem jako malým povolí a už je to nikdy neodnaučí. Ta kamarádka má děti 3 a od necelých dvou let nejmladší je s nimi sama, kdyby je neměla víc "na povel" než je zvykem, mohla by se jít věšet na kliku od WC :-)
U nich je každodenní malý úklid a nádobí a středeční a sobotní luxování a větší úklid něco tak samozřejmého jako čištění zubů, není to věc k debatám (ano, vím, že některé děti je třeba tlačit i k tomu mytí zubů, devítileté dceři musím stát za zadkem :-( )
 Ecim 


Re: Koloběh života 

(8.10.2009 11:56:54)
Ano, člověk se musí přizpůsobit situaci, ve které se zrovna nachází. Jako malé mi občas dlouho trvalo, než jsem pochopila, že pokud na mě někdo nekladl nějaké nesplnitelné požadavky, ale chtěl po mně rozumné věci, tak je lepší prostě vyhovět než se dlouze dohadovat a pak to stejně muset udělat.
 katka 2+2 
  • 

Re: Koloběh života 

(8.10.2009 13:27:21)
můj nevl. 19 letý syn si nečistil zuby už aspon dva roky... a jak ho chceš donutit? jeho problém, jeho smrad, jeho zubní kazy.... však si na mne vzpomene...

u nás funguje "letecký den" - vyhlásím ve středu, že v sobotu bude a co není uklizené, vyletí oknem.... funguje to...
Děti (10,14,19 + 14) si své pokoje luxují sami,postele si taky převlíkají... je fakt že to mají příkazem. Koberce jsme do nového domečku nepořizovali, občas to stačí stáhnout nasucho mopem...
A jsou hrozní bordeláři (mají to mít po kom...)
 marketa 
  • 

Re: Koloběh života 

(8.10.2009 12:17:04)
luxovat lego? jste milionari :-O ???
 Markéta 
  • 

Re: Koloběh života 

(8.10.2009 12:42:19)
A co s klukem jinak? Následuje řev, ale pak nějakou dobu dává pozor a na pokyn "bude se luxovat pokoj" podlahu vyklidí. (Nehledě na to, že lego je velmi odolné. Takže jde z luxového pytlíku vydobýt, umýt a po nějaké době buď nenápadně namíchat zpátky do krabice, nebo slavnostně věnovat jako "nové". Ale pšššt, to našemu Kubovi neprozrazujte.)
 Rozállie 


Re: Koloběh života 

(10.10.2009 10:23:25)
Taky koukám, když mě se omylem povede vyluxovat lego, tak se pak přehrabuju v tom vysavačovém pytli .... ~b~ Je to zážitek, ale stojí to za to, jelikož tam kolikrát najdu hotové poklady, zvlášť když děti vysávají sami. Onehdá jsem takhle nejstarší dceři zachránila řetízek od jejího šamstra.
 Anadar 


Re: Koloběh života 

(8.10.2009 11:06:53)
To je přesné.Jako dítě jsem byla dost nepořádná.Věci se mi válely po židlích,v posteli plno knih a když jsem byla donucená luxovat,zapnula jsem lux a četla si tak dlouho,dokud jsem měla pocit,že trvá vyluxování pokoje.|V největším nadšení jsem tak nejvýš vyluxovala střed pokoje.Prostor pod postelí a rohy jsem neřešila,šoupání židlí bylo nad mé síly.Velmi podobně jsem se tvářila na úklid celého bytu.Léta přešla a někde po trase jsem nabyla uklízecí schopnosti-nejspíš zodpovědností za stav vlastního domova.
Bůh mne za mé mladistvé uklízecí hříchy potrestal čistě pánskou domácností.Dva synové,manžel,z počátku i tchán,nyní kocour.Všichni tito jedinci mají o pořádku svou představu,dosti odlišnou od té mé.
Vyprávět o tom,co jsem nalezla v lednici po měsíční nepřítomnosti by znamenalo poštvat proti sobě mikrobiologickou společnost za zničení mimořádně vzácné mikroflóry nalézající se v takové rozmanitosti a množství v jedné lokalitě.A tak dále.
Množství prázdných(v lepším případě) PET lahví na čtvereční metr v pokoji našich mladistvých je rovněž ohromující.
Dům uklízím.Hochů pokoj nikoli.Hochy nechávám s chutí zaměstnávat svým mužem - a tak betonují,mění pneumatiky ,sekají zahradu a tak podobně.
Pokud budou opravdu chtít mít kolem sebe pořádek,ono jim to docvakne taky.
 Radka + 2 
  • 

Re: Koloběh života 

(8.10.2009 11:08:08)
Byla jsem tiché, přemýšlivé dítě, které milovovalo svůj uklizený pokojík, když bylo u někoho na návštěvě, před odchodem hračky uklidilo, když u mě návštěva nechala nepořádek obrečela jsem to a pak tiše uklidila, rodičům jsem nikdy neodporovala, protože jsem je milovala a nechtěla je trápit, přála jsem si jen to, co mohlo být splněno ... no byla jsem blbá :)

Až na to poslouchání rodičů jsme byli s m. stejní.

Máme dvě děti, které úklid vyčerpává, holčička sedí uprostřed pokoje, brečí a volá: "Maminko pojď mi pomoc, mám tu nepořádek a já nevím jak to uklidit"
Prcek prohlásí, že on zkrátka uklízet nebude. Diskutují s námi o všem, zapojují se do hovorů a opravdu nemají problém odmítnout naše přání, neřku-li příkaz. Kde jsme je vzali?!
 Ecim 


Re: Koloběh života 

(8.10.2009 12:01:42)
Radko,
také dnes kriticky hodnotím řadu věcí, které jsem dělala jako malá, takže Tě chápu.
A děti prostě překvapují. My s manželem jsme byli taková slušně mluvící dítka (většinou), zato náš starší synek má problémy se sprostými slovy - i s výrazy, které doma zaručeně neslyší. Snažíme se z toho nedělat vědu a řešit to v klidu, ale občas to dá práci. A nejlepší je, když nám babička promlouvá do duše, abychom zařídili, aby syn neříkal do pr.... a za pět minut to do pr.... před ním zakřičí sama. ~t~
 helice 


:o) 

(8.10.2009 10:59:43)
chichíí, mám holky malé-6 a 4 roky a to si pořád říkám, že až budou větší ........... Přesně takhle to u nás vypadá. Musím si sednout a jednu věc po druhé říkat, která jí jak a kam uklidí nebo odnese. Mezitím asi tak stokrát rozsoudit, čí co je, která si s čím hrála atd, atd. Takže se asi těším marně :o).
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Motivační kalendář 

(8.10.2009 11:40:55)
S bordelem v pokoji jsme taky bojovali. Nejdřív se nám osvědčila výše zmíněná metoda "vezmi to a dej to tam", ale to mě po čase přestalo bavit. Nějak to nevedlo dceru k samostatné činosti.
Pak měla jít do první třídy, takže se uzpůsoboval pokojíček. V rámci toho jsme pořídili systém úložných boxů a šuplíků z IKEA a tím se uklízení hrozně zjednodušilo. Majda přesně ví, co kam dát (panenky do jedné bedny, stavebnice do druhé, kuchyňkové věci do další...) a nepotřebuje pomoc.
Ale donutit ji k uklízení bylo stejně náročné. A to jsme nakonec vyřešili, stejně jako další věci, motivačním kalendářem. Do toho se lepí samolepky nebo malují značky za splněný úkol. Stanovili jsme, že prostě ve čtvrtek se uklízí pokoj a přesto vlak nejede. Žádné, teď se mi to nehodí, až zítra... Prostě ve čtvrtek večer jdu kontrolovat úklid (pravda, párkrát jí to během dne připomenu). Pokud by nebylo hotovo, nebude mít značku v kalendáři a tím ztrácí nějaký "bonus", na kterém jsme se domluvili (např. víme, že o víkendu jedeme na výlet, kde budou kolotočové atrakce, takže dohoda zní, pokud budeš mít tolik a tolik značek, smíš si vybrat atrakci navíc, na kterou půjdeš, dobře zabírá i prémie v podobě času na PC, společné hry a pod.) Znamená to ale, že i kdyby to tam třeba v úterý bylo jak po výbuchu, nereaguju a jsem zticha. Jen musí mít kde spát a kudy se dostat ode dveří k posteli. Musím říct, že nám to skvěle funguje, zatím se ještě nestalo, že by ve čtvrtek nebylo v pokoji uklizeno. A Majda sama je hrdá na to, že to zvládla.
 Martina,chlapeček03,holčička99 


Re: Motivační kalendář 

(9.10.2009 16:29:25)
Jo, jo ten jsem viděla na sránkách kalendáře s nápadem, my si tam každý rok kupujeme rodinný, a motivační jsem si udělali a malovali smajlíky - usměvavého a zamračeného, jenže pak nějak nebyl čas tak se zapomínalo a už se to zase nedodržuje, ale mohly bychom to zase vyzkoušet, díky za novou motivaci, my jsme tam měli kromě úklidu např. i přípravu do školy, přípravu do flétny a zpěvu.
 RenataMor 


Re: Motivační kalendář 

(11.10.2009 13:16:52)
Tak u nás to fungovalo jen několik týdnů a ne na 100%, raději se toho vzdají než aby se namáhaly~a~
 metty, 3 kluci 


marnost, marnost a nic než marnost 

(8.10.2009 12:18:19)
Tak tohle je typický scénář i u nás. Jen klukům je 5 a 7 let :)) Dokud si do pokoje nesednu jako panský dráb, tak se tam nic nepohne. Sem tam ještě funguje countdown - hlásím kolik minut zbývá do oblíbeného pořadu,který bez úklidu neuvidí, ale jinak je to čirá beznaděj.
 Dáňula 


Re: marnost, marnost a nic než marnost 

(8.10.2009 13:49:53)
Ježiš a to to moje stvoření nejní ještě ani v pubertě, ale teda uklízení pokojíku vypadá velmi podobně. Akorát teda nemáme koberec, takže když po hodině nakouknu, jestli se dá aspoň šlápnout na podlahu a dotknout se tak i parktet ... a stále to nejde a on mi přitom tvrdí, jak děsně uklízí, tak vezmu koště, smetu všechno na jednu hromadu z komod, stolku, podlahy, řeknu, že si vytřídím, co chci, aby jim zůstalo doma(přeci jen něco nebylo zrovna levné, nebo se mi to líbí), on ať si tam vybere co chce zachovat pro sebe a zbytek - až dotřídíme, tak bez milosti letí do koše. A zatím to funguje a je pak uklizeno i celkem rychle. Ale kdyby to šlo bez toho hodinového přemlouvání aby si tam začal uklízet, že mu i pomůžu atd. ... tak bych se vůbec nezlobila. Zase na druhou stranu zbavím se rozbitých hraček, které by za jiných okolností nenechal doputovat do koše za žádnou cenu.
 foxina 


uklid 

(8.10.2009 13:05:41)
hmmm tak já když byla malá, tak měla mamča zajímavou metodu. prostě nařídila budík a do zazvonění jsme musely mít se sestrou pokoj uklizený, jinak následoval nějaký zákaz nebo trest. když tak zpětně přemýšlím, tak to mělo svůj efekt. pokoj byl do zazvonění vždycky v pořádku! někdy jsme to se sestrou braly jako strašnou otravu, ale někdy to vnás vyburcovalo soutěžního ducha a to pak byl úklid o závod! Jo a když náhodou někdy mamině ruply nervy, tak byla schopna nám všechen nepořádek a rozházené šuplíky vysypat doprostřed pokoje na jednu haldu! jo jo, jsem zvědavá, co budu za pár let praktikovat já :-)
 Káťa a škubánci 


úklid malých dětí 

(11.10.2009 19:10:11)
Moje maminka se mě se snažila naučit pořádku do té doby co jsem se odstěhovala. Přes veškerou její snahu se jí to moc nepodařilo. Pořádek miluji, ale nějak ho nedokážu delší dobu udržet. Tak si říkám jestli mám právo, to striktně vyžadovat o dětí.
Jinak u mých dětí (6+4)se mi celkem osvědčilo neříci všeobecné "ukliďte si", ale vždy konkrétně rozdělit co kdo má uklidit.
 Dalila 
  • 

Skřítek 

(8.10.2009 13:46:53)
U nás tedy funguje skřítek pořádníček. Všechny hračky, které zůstanou na noc neuklizené skřítek odnese a už nevrátí. Funguje to a to skřítek nikdy nic odnášet nemusel, alespoň zatím. Synovi je 3 a třičtvrtě.
 Limai 


Re: Skřítek Pořádníček 

(8.10.2009 13:50:16)
u nás taky fungoval když byla dcera malá,nyní jí je šest,takže zkazky o Pořádníčkovi již nežere.
 Dalila 
  • 

Re: Skřítek Pořádníček 

(8.10.2009 13:55:09)
je mi jasný, že to není na dlouho. Pak asi budou lítat hračky oknem :-))
 Tenna /2 


Jako přes kopírák!! 

(8.10.2009 18:13:33)
Matyldo, to je naprosto dokonale popsaný průběh úklidu dětského pokoje u nás. D o k o n a l e ! :-) Moje děti jsou o něco mladší a nemáme psa, ale to je jediný rozdíl. Vše ostatní sedí do detailu :-)
 Hana, 2 puboši 
  • 

Balzám na duši 

(8.10.2009 18:26:34)
To je jako u nás doma :-) Takové články tak ráda čtu! Je to balzám na mou zdeptanou dušičku. Vždycky mě potěší, že v tom nejsem sama. Ale přes to všechno jsem za ty své puboše vděčná a nedala bych je za nic.
 dajmab 


U nás je už měsíc pořádek 

(8.10.2009 19:31:06)
- a proto propadám optimismu a potřebě podělit se o moudra, ale jasně, vím, že to nebude mít nutně dlouhé trvání. Holky 8 a 10 na konci prázdnin už nedokázaly najít ani aktovku, tak jsme na to vlítly. Bylo to jen pro silné nervy: půl roku staré zkamenělé chleby, rozmačkané sušenky a další blivajz, ale především snad tuna papírů a dalších krámů. Nekecám, přes 3 dny jsem skoro jak na šichtě v práci seděla v tom pokoji na židli a radila a pomáhala. Výsledek: 3 plné popelnice (čili 3 týdny jsme si nemohli dovolit produkci jiných odpadků), pokoj poloprázdný a ve vysokém lesku. Za odměnu byly zakoupeny nové podložky na stůl a pár knížek. Nejvíc se dětem líbí, že do uklizeného pokojíčku za nimi moc ráda chodím (jak neustále zdůrazňuji)a povídáme si a hrajeme hry, co se vynořily. Je to pro ně asi největší motivace a zatím uklízejí vzorně i nadále. A ne, dřív jsem je taky nezanedbávala, jen v tom pokoji jsem se radši moc neukazovala,aby se do mně teď někdo nepustil.:-)
 Markéta 
  • 

Re: U nás je už měsíc pořádek 

(8.10.2009 20:14:20)
Téééda, gratuluji. Také se snažím pozitivně motivovat a hlasitě obdivovat uklizený pokoj, dokud uklizený je :-) Ale to si vždycky musím dost pospíšit.
 Theend 


My neuklízíme 

(8.10.2009 19:51:19)
Vím, že to zní hrozně a taky to u nás doma hrozně vypadá. Ale prostě opravdu nevím, jak to s tříletým a jednoletým dítětem zařídit. Jednou za týden se vrhnu na uklízení hraček, abych mohla vytřít. Mladší jde přesně v mých stopách a okamžitě vše vyhazuje zpět na zem. Musím sebou vždycky hodit, abych stihla jakž takž vytřít, dokud není ještě podlaha celá pokrytá hračkami, pak už to zas nejde... Přemýšlela jsem o tom, jestli staršího vést k uklízení, ale jak by to vypadalo, kdyby mu to ten mladší zase hned rozházel? Nakonec by se servali. Ještě jeden vzkaz autorce: nesmírně obdivuji tvou trpělivost.
 Hanka 
  • 

Re: My neuklízíme 

(8.10.2009 20:19:22)
Martino, to se uklízí a vytírá uprostřed noci při baterce, když děti spí. Teda já ne, ale jedna velmi pořádná známá to tak dělala :-)
 Lassie66 


Re: My neuklízíme 

(8.10.2009 20:32:42)
Martino, máme stejnou věkovou kombinaci, včetně roků narození. Nemohu jinak, než souhlasit~t~. Jo, někdy mám slzy v očích a jsem přesvědčená o tom, že už v životě nikdy nic neuklidím. Mladší syn je ještě akčnější, než byla dcera, vytahuje, otvírá, patlá, drobí, přenáší z místa na místo a navíc pořád kadí, takže když mám pocit, že si mohu konečně na chvíli sednout, tak cítím závan ~t~.
 Theend 


Re: My neuklízíme 

(8.10.2009 21:45:06)
Potěšila jsi mě, díky. Člověku je vždycky líp, když ví, že v tom není sám. S tím kakáním je to u nás to samé, není výjimkou, že v poledne jsme už na čtvrtém hovně.
 Lassie66 


Re: My neuklízíme 

(8.10.2009 22:15:30)
~t~~x~
 Teraza Horáková 


NO, PŘED PÁR ROKY BYCH SE NEDIVILA 

(9.10.2009 0:26:25)
resp.... asi bych sepsala článek v duchu podboném :-)))) a nečekala na reakce - očekávala spíše ty negativní.


U nás to totiž jede ve dvou rovinách - jeden společný pokoj, pro človíčka, co ´řeší budoucí problémy listva až tak, že přijde ze školy bos a neustále ztrácí telefon..

a ta rovina druhá jede ve formě vyrovnaných ponožek, srovnaných tužek dle velikosti, a perfektní šuplata.


Občss vylepí na dveře ceduli "zákaz vstupu, chcete-li převléct postele, či vyluxovat, na vlastní nebezpečí, KLEPEJTE"---
 Jedůfka / 99,00 


Koukám, že je to všude stejné! 

(9.10.2009 8:18:47)
Máme dva kluky 9 a 10 let a taky obývají společně pokoj, resp. dva minipidi pokoje, v jednom mají ložnici a ve druhém pracovnu - tak to chtěli. Ty neustálé dohady - to není moje, to já uklízet nebudu - mi už nejednou navodily myšlenku, že je jednoho dne přestěhuju ve spánku a ty pokoje jim oddělím, na druhou stranu mi přijde líto, protože večer před spaním jsou největší kámoši a jsou rádi, že jsou spolu, přestože přes den skrze věčné hádky čekám, jestli jim ublížím já, nebo to zvládnou sami.

Boj s nepořádkem u nás probíhá naprosto stejně, nejsem schopna zajistit, aby se mezi časopisama neválely špinavé ponožky a radši tam moc nechodím, bo bych se zaručeně pokaždé rozčílila. Někdy přece jen je potřeba do pokoje vkročit - třeba když jeden z nich vyjímečně potřebuje pomoct s úkolem. Ovšem halda bordelu na stole, na haldě položený sešit, do kterého syn píše úkol ve stoje, protože na židli je taky hromada věcí, mě zaručeně zase přinutí k ústupu.

Největší problém vidím v tom, že když už je dotlačím k úklidu a úklid po velkém vypětí sil proběhne, s naprostou jistotou to v pokojích za hodinu vypadá naprosto stejně jako před úklidem. Tak má to vůbec cenu se nervovat?

Jo a koše mají v pokojíčku dva, každý pod svým pracovním stolem a vynáší si každý svůj :-)))

 sovice 


Re: Koukám, že je to všude stejné! 

(9.10.2009 8:20:19)
Hned je mi líp, když čtu, že i jiné děti mají psací stoly a židle zavalené kravinami a úlohy píšou ve stoje :-)
 SnowWhite 


Re: Koukám, že je to všude stejné! 

(9.10.2009 8:33:37)
Já jen vidím jak by dívky dotáhly ty dva koše k dokonalosti a házely by odpadky jedna druhé do toho jejího koše :-) a ve finále by se porvaly, protože ani jdna ani druhá s ním nepůjde.
 Víťa , holky 14 +16 
  • 

Re: Koukám, že je to všude stejné! 

(9.10.2009 13:00:17)
Nemlich to samý, s tím rozdílem, že si s úkoly jedna sedne do obýváku a druhá do kuchyně a roztáhnou se po celém stole, kde před chvílí svačily. Když příjdu domů, není ani kam položit poštu. Říkám si, že v tomhle věku už by měly mít rozum, já jsem si alespoň pořádek ve svém pokoji udržela. Ale výsledek je horor. Jen taktak, že je donutím uklidit 1x týdně - v pátek, protože chtějí jet na koně. pokud není jejich pokoj alespoň relativně uklizený, hrozí, že by nejely nikam. Zatím to funguje.
 Jedůfka / 99,00 


Re: Koukám, že je to všude stejné! 

(9.10.2009 15:36:13)
Tak to já na ně dost prskám, když mají tendence psát si úkol jinde než v pokojíčku, protože tam vždy po nich zůstane binec, navíc je u toho kolikrát puštěná televize a to nesnáším, protože pak ten úkol dělaj 3x tak dlouho a s chybama.

Občas taky zahlásím, že dokud neuklidí pokoj, tak něco nebude, jenže to je pak bič i na mně, protože oni jsou schopni ho uklízet klidně tři dny vleklým tempem i za cenu, že neuvidí oblíbený pořad a na to nemám nervy. Takže většinou se uspokojím s uklizeným oblečeněním (jinak by neměli co na sebe) a čistou podlahou. Stoly řeším průběžně (většinou dělám, že je nevidím) a zbytek - skříně, police a pod. neřeším vůbec. Pak jednou za rok většinou o prázdninách děláme velkou debordelizaci.
 Martina,chlapeček03,holčička99 


Jsem ráda že jsme taky normální rodinka 

(9.10.2009 15:47:43)
Takové to příspěvky mě vždy přesvěčí že i my patříme mezi normální rodiny a moje děti se ničím neliší od svých vrtsvníků. Moje děti syn 6 dcera 10 mají každý svůj pokojiček zatím stále nemají dveře do pokoje a ani je nechcou (původně to byl velký pokoj který jsme předelili sádrokartonovou zdí)po příchodu kouknu na levo a tam je stále uklizeno a když už tak uklid trvá cca 10 min a stačí to říct 1x to je pokoj syna, a když kounu na pravo tak je to jako po výbuchu na zemi se válí oblečení, flétna, hračky a už 3 dny vyházené dvě skříňky a to pokoj dcery. Já už se nerozčiluji a doufám že to tento týden uklidí ona nebo tatínek kterému dojdou nervy, ale to je jeho problém a případně se nepojede na koncert Ewi Farné to je snad dost velká motivace aby tam bylo koooonečně uklizeno.

A na pobavenou: jednou večer jsem si nachystala na zem k synově skříni věci na oblečení ať ráno nemusím nic chystat, ráno jsem přišla do pokoje a ptala jsem se kde je hromádka obečení, no já jsem si ji uklidil do skříně abych tu neměl nepořádek~;)Snad mu to vydrží a jednou mě bude nějaká moje snacha říkat jak jsem ho hezky vychovala~t~~t~~t~~t~~t~~t~
 Martina,chlapeček03,holčička99 


Re: Koukám, že je to všude stejné! 

(9.10.2009 15:53:25)
Dcera chodí psát do kuchyně protože prý nemá místo na stole má stůl cca 80x110 cm, syn má malinký 40x70 a má tam místo pořád tak nechápu ale už jsem dělala letecký den vše co bylo na stole jsem smetla dolů na zem.. CHceme synovi vyrobit taky větší stůl no snad to nedopadne jako u dcery~;)
 Káťa a škubánci 


Re: Koukám, že je to všude stejné! 

(11.10.2009 19:29:07)
řekla bych že velikostí stolu to nebude.~:-D
 Ecim 


Re: Koukám, že je to všude stejné! 

(12.10.2009 8:40:52)
Souhlasím, já jsem ve svém bordelářském období dokázala udělat nepořádek na stole libovolné velikosti :-)
 nordica 


bude líp 

(9.10.2009 18:11:47)
Tohle všechno jsem si taky zažila - sice jen s jedním synem, ale zato v několikanásobné míře. Začínali jsme taky "nálety", vyhazováním věcí z okna a přerostlo to do úmorných hádek s pubert´ákem (argumenty typu: "pořádek je pro blbce" byly to nejmenší). Nakonec jsem do jeho pokoje přestala - kromě naprosto nezbytných případů- chodit. Syn se před časem přestěhoval do studentského bytu do Prahy a ani nevíte, jaká to byla rajská hudba pro moje uši, když mi první týden volal: mami, jdu koupit Savo, kýbl a mop - tady se musí pořádně uklidit! Myslela jsem, že ho někdo vyměnil. Je to ale pořád on - najel na nepochopitelný systém - v pokoji v Praze uklizeno, v pokoji doma stále binec, leč už jen lehký a snesitelný. Chce to fakt se snažit být v klidu a říkat si: ono to jednou přejde :-)
 Ecim 


Re: bude líp 

(9.10.2009 19:48:34)
Teď jsem si vzpomněla na jednoho kamaráda, byl velký bordelář, ale jeho vztah k pořádku se výrazně zlepšil poté, co začal v cizině bydlet v podnájmu s ještě podstatně většími bordeláři.
 RenataMor 


Máme to taky doma, 

(11.10.2009 13:10:48)
ale v mladším vydání, Jára-11 let a Renča 8 let.Binec zopravidla ničí není, nikdo nic nevytáhnul a přitom v pokojíku 18m/2 není kam šlápmout bez rizika, že se vám tam zapíche lego, LPS, školní pomůcky....Uklízí se směrem pod postel a do skříně, takže mě může trefit, když jim to opět vyhazuju.Křik nepomůže, mají mě na háku, kolektivně se smějí za zavřenými dveřmi.Nakonec to dělám stejně-jako dispečer-každou věc jmenuju a určuju, kdo ji uklidí, popř vyhodí.Druhý den není opět kam šlápnout, protože v uklizeném pokojíku něco hledaly.....
 Renáta 


ok 

(12.10.2009 12:02:26)
Tak, abych řekla pravdu u nás je to jak přes kopírák náš Jakub, který je dostatečně starý na to aby věděl, že trička se necpou za postel a ani zpět do skříně, se chová jak malý kluk, kterému je 13. Jenomže je mu 20. Pak jde na scénu mladší syn Sebastián tomu bylo teď 16 a ten popis hádky jak kdo komu co sebral, a kdo co komu schoval.........ten popis znám důvěrně. Existuje v momentě uklízení dalších milon otázek a nějakých výmluv, ketré mají jistou přednost před uklidem. No ale, když to venmu kolem a kolem tak jsem doma NĚKDO !!!! Protože někdo uklidí, někdo vynese koš, někdo zajde s Vikaču a Melkec ven. Protože v pslední fázi jsem chtěla přece Yorkshírky já. Takže je na mně abych se o vše opět postarala. V momentě onoho zmíněného úklidu....se začínají dít divy, protože trička vyžehlená den před tím se okamžitě ocitnou v koši na prádlo s tím že to bylo špinavé, a v tom případě je třeba zaznat, že kam jinam než do prádelního koše patří! Je asi hrozně těžké vzít ten komín triček a dát je do skříně ono pro větší rychlost úklidu je jednoduché to sebrat a fláknout do prádla. Někdo to vypere zase, že? Druhá věc je ta, když to zjistím, že se tam včerejší žehlení nachází v tom prádle.....tak je u nás v momentě uklizeno, ale tak že ti dva hrdinové nemají v čem chodit......protože to letí z OKEN!!!!! A je mi jedno, že si sousedi budou povídat to či ono! A nazávěr, když si ještě něco dovolíte říct...těm pubescentům tak slyšíte sykavky, a různé jiné zvířecí zvuky.
 Vlaďka (tři kluci: 5,7,10 let 
  • 

Máme doma to samé... 

(14.10.2009 10:36:01)
My máme doma úplně to samé, naprosto stejný scénář. Jsem ráda, že v tom nejsem sama :-)
Hodně zdaru a nervů :-)
 Silvie+6 
  • 

děkujúúúúúúú:-) 

(17.10.2009 2:38:34)
ještě jednou dík :))))
 Silvie+6 
  • 

děkujůůůůůůů 

(17.10.2009 2:42:08)
oprava překlepů :-) , to bude tou hodinou, teď už je to asi dva roky co nespím, máme dvojčata :-))), ale jinak jsme velká šťastná rodina.....
 gabiko 


všechno do koše 

(21.10.2009 19:27:07)
a jak to řeším já? dceta 10 let, syn 3 roky, takže už oba mají rozum. řeknu jim: přijdu za půl hodiny, pokud to nebude uklizené, vše, co není na svojem místě, hážu do koše.
před chvílí jsem ho vynesla, takže se do něj vejde plno věcí.
tím myslím takové věci, na kterým dětem záleží - auta, korálky, knížky. mp3 zatím nemají :-).
a to byste, milé holky, koukaly, jak to je rychle uklizené. ze zkušeností mých dětí totiž oba vědí, že už jsem jim to udělala a fakt to stojí za to. samozřejmě, že to nešlo do popelnice. ale jak viděli, že to házím do odpadkového koše, tak to byla rychlovka v uklízení.
 19letá 
  • 

stejně je nedonutíte 

(24.2.2010 0:51:22)
já patřila vždycky k těm bordelářům, neplatili na mě zákazy ani výhružky. a rodiče to vzdali a bylo všem líp. dneska je mi 19, mám svůj byt a udržuju si tam jen takovej pořádek aby nikde nebyly odpadky a špína. kalhoty na zemi neřeším a nic není úhledně v komínku. to však neznamená že je u mě špinavý nádobí a krysy libující si v nepořádku. já bych to uklízení tak nehrotila, jen to nejnutnější, občas vyluxovat, vytřít, sesbírat věci který by mohli za několik dnů změnit konzistenci a je to. jsem naprosto spokojená. a vy rodiče si ušetříte nervy a čas.
 Dája 1 


děkuji 

(10.1.2014 16:01:51)
Zrovna jsme uklidili pokoj - UF!! Měla jsem pocit, že je něco špatně ve výchově - úplně stejný postup jako v tomto článku!! Mám děti kluka 12 a dceru 7. V závěru jsem seděla v pokoji a jmenovitě ukazovala na každou věc se slovy "ještě toto ukliď". Děkuji za tento článek, vidím, že je to stejné i u větších dětí. Tudíž chyba není na mém přijímači ;-). Přeji úspěchy v úklidu dětských pokojů!! ~o~~g~

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.