| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dvě děti a dost?

 Celkem 330 názorů.
 Blanka 
  • 

To je pravda, jenomže 

(22.9.2009 8:35:31)
To je pravda, jenomže většina lidí myslí na to, v jaké ekonomické situaci jsou nyní a pro někoho je prostě finančně neúnosné mít třeba i dvě děti. Určitě není dobře dívat se na to z téhle stránky, ale tak to prostě je a po přečtení balíčku úsporných opatření vlády, pochybuju, že se na tom něco změní.
 Iris 
  • 

Klišé 

(22.9.2009 9:01:40)

Ano, v časopisech se to tak píše. Pokud se rozhlédnu kolem sebe, spíš mi připadá, že výdaje singles vs. rodiny s více dětmi jsou přibližně stejné, ale peníze se utrácejí za rozdílné věci. V prvním případě jídla v restauracích, kosmetika, solárko, zahraniční dovolená, in oblečení. Ve druhém případě základní potraviny, oblečení ze sekáče, dovolená v tuzemsku, kroužky, očkování.
Jde spíš o odvahu utrácet za jiné věci, než okolní většina. Je pravda, že lidé se k vám chovají hůř, když jste naposledy byla u kadeřníka před dvěma lety a máte na sobě oblečení po tetičče.
Řekla bych, že jde víc o nastavení hodnot, než o ekonomický problém.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Klišé 

(22.9.2009 9:29:01)
naprostý souhlas
 Katka, 1 syn 
  • 

Re: Klišé 

(24.9.2009 16:06:09)
Pravda pravdoucí:) Připomnělo mi to situaci v nedaleké minulosti - byla jsem těsně před porodem navštívit mou nástupkyni v zaměstnání, vyšla jsem si tak, jak jen mi to pokročilé těho dovolilo - vlasy a pleť upravené, jinak volné kalhoty, triko a rozšláplé botky, vše čisté, úpravné, ale nikoliv snad dle dnešních měřítek natolik in. Má nástupkyně v elegantním kostýmku, ze solárka, načesaná, botky na podpatku. Potkali jsme před firmou pána, který s mou nástupkyní měl domluvenu pracovní schůzku, byl to ten samý pán, se kterým jsem také jednala zhruba rok před tím, tehdy byl milý, usměvavý, pozorný...atd. Při tomto druhém setkání na mne vrhl natolik otrávený, znechucený pohled, vyjadřující směs čitelných myšlenek - "odprejskni a neotravuj, už Tě nepotřebuju...", že jsem se mírně zarazila...dnes, po zkušenostech s hledáním částečného pracovního úvazku s dítětem, návštěv různých institucí apod. už to chápu...toto mne již jako matku bude více či méně potkávat celý život - najednou bude člověk tak nějak "nepotřebný"...pro ženskou s ambicemi je to docela bída. A protože peněz rapidně ubylo, životní úrovně taky, jsem v začarovaném kruhu. Taky začínám oblékat hadry ze sekáče a vlastně mi to je i jedno...jen na těch pohovorech vedle holek vyfiknutých z magazínů se nějak nečapu...poprvé v životě si uvědomuju, že znalosti bohužel dnes nejsou všechno:( Co bude dál, to nevím:(
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Klišé 

(24.9.2009 17:00:43)
"najednou bude člověk tak nějak "nepotřebný"...pro ženskou s ambicemi je to docela bída."

no tohle je jeden ze smutnych dusledku ceskeho systemu RP - zabehly model je zenska nekolik let doma s detmi - jiste bude chtit druhe - od takove radeji dal...

v zahranici materstvi neznamena pro zenu dlouhodoby vypadek a tohle se proste neresi...

 Grainne 


Re: Klišé 

(24.9.2009 17:24:23)
"najednou bude člověk tak nějak "nepotřebný"...pro ženskou s ambicemi je to docela bída."

Vážně si myslíš, že schopná ženská s ambicemi si neporadí? Nemá smysl svádět své potíže a nedostatky na děti a délku RP. Vždyť nikdo nikoho doma sedět nenutí. To, co popisuješ, může být problém konkrétní osobnosti, který žádný centrální zásah nezchrání.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Klišé 

(24.9.2009 17:43:40)
Grainne -ano, muze to byt problem jednoho cloveka a muze to byt problem spolecnosti, ktera se na matky s detmi diva jako na druhorade pracovniky...

oboji byt muze a nemusi....

ale zena, ktera ma ambice, ale nema hlidani, ma moznosti hodne malo, pokud nevydelava dost penez - za 7600 Kc mesicne asi chuvu na plny uvazek nesezenes... z meho pohledu je to urcity druh nuceni sedet doma
 Katka, 1 syn 
  • 

Re: Klišé 

(24.9.2009 18:23:24)
Jistěže jsem neměla v úmyslu psát příspěvek ve smyslu "stížnosti", možná to tak vyznělo, pravda:), jsem už ze stávající situace trošku otrávená, takže mohlo být:) Nemyslím si, že by si ženská s ambicemi nemohla poradit, ale jak už je psáno v příspěvku níže, může se sejít několik okolností dohromady, které jaksi zapříčiní,že to třeba nejde - což já si ale připustit nehodlám, takže si říkám, že mi to jen prostě déle potrvá:) než se zadaří. Jednou z okolností je a to mi nikdo nevymluví, právě onen nastavený systém RP a celkově zažitého přístupu k matkám na RD, který se jen tak nepodaří vymýtit, další okolnost je nyní vcelku palčivá situace ekonomická celosvětově a tudíž i samozřejmě nejen ekonomicky i u nás, která nikterak k zaměstnávání matek na částečný úvazek nepřispívá. V neposlední řadě samozřejmě i rodinné podmínky, které jsou u každé z zcela nás individuální. To, že se zatím nemohu (ale snad se zadaří...) realizovat pracovně tak, jak bych chtěla (připouštím, jsem zaměřena na jeden jediný obor,který teď zrovna nefrčí, ale který mě prostě baví, zajímá a kterému se chci věnovat), jsem vyřešila dalším studiem daného oboru, prostě abych alespoň nějak ten mozek zaměstnala:). Dále připouštím, že bych možná nyní uspěla někde na částečný úvazek za pokladnou nebo tak a nikdy neříkej nikdy, jednou třeba budu za takovou práci vděčná, ale prostě se mi do tohoto zatím nechce. Těch okolností je hrozná spousta a asi je na každé z nás, jak se s naší další pracovní budoucností popereme a věřím, že žádná z nás nelituje, že děti má, nicméně hůře se fakt připouští, že v další "kariéře" nebo i té kariéře už to prostě bude poněkud složitější. Buď jak buď, každá si nějak musíme v tomto ohledu zabojovat, někdo víc, někdo míň.
 Sindy 
  • 

Re: Klišé 

(24.9.2009 19:49:18)
Kimmy, prosím Tě, je u nás něco "fajn"? Zatím co jsem četla tvé příspěvky tak jsou to jen negativa. To mi připomíná rozhovor s členem mé širší rodiny, narozeným v Horních Rakousech..."vy Češi máte spoustu kladných vlastností, jakž takž vám to funguje v něčem líp a v něčem hůř než u nás, ale nepotkal jsem žádný jiný národ který by si sám na sebe (potažmo na podmínky pro život) tak moc stěžoval a to jsem toho prošel moc.
Fakt mi přijde že vidíme samá negativa i tam kde jsou jistá positiva.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Klišé 

(25.9.2009 3:07:03)
Sindy - ja myslim, ze Cesi maji dobre vlastnosti - jsou zrucni, vynalezavi, maji dobry smysl pro humor.

Ale zadna z tech vlastnosti nejak neni uplatnena smerem k tomu, aby spolecnost prospivala.

Neco funguje - neco ne - mne by zajimalo, co ze zakladnich statnich zalezitosti podle tebe funguje dobre - vynechala bych obranu, protoze do toho nevidim - ale vseobecne vzdelani, zdravotnictvi, infrastruktura, verejna sprava, justice - co z toho podle tebe patri do kategorie, ktera opravdu funguje, ktera je "fajn"?

Moje situace je problematicka tim, ze ziju v zemi, kde funguje mnoho veci - zdravotnici jsou zdvorili, objednavaji a berou na cas, vsechno ochotne vysvetli. Infrastruktura je skvela, verejna sprava neuveritelne vykona a z velke casti samoobsluzna pres internet, takze zadne fronty na uradech a predvsim zadne neprijmne urednice. Justice prisna a nekompromisni. Uplatky neexistuji.

Proste muj problem je v tom, ze ja vim, ze to jde jinak a lip, ze neni nutne podvadet, ze politici mohou rozhodovat ve prospech zeme a nikoli sebe sama, ze urednici se mohou usmivat, pokud je to soucasti jejich platebniho ohodnoceni....

Je na svete rada zemi, kde jsou na tom lide mnohem hur nez v CR - kde jsou lide utlacovani, zeny povazovany za druhorade obcany, kde urednici zcela verejne kradou a vydiraji. Je to duvod chvalit CR za to, ze tohle nedela?

Podle mne je zasadni problem v tom, ze lidi problemy vidi, dokazou je pojmenovat - ale odmitaji je resit. A dokud neni tlak verejnosti na zmenu, zmena neprijde - protoze politici jsou jako deti - kdyz deti zjisti, ze maminka sice hubuje, ale jinak se jim nic nestane - maji nejakou motivaci se zmenit?

Kdyby politici v Hornich Rakousich predvadeli to, co cesti politici - myslis, ze by lide jen sedeli v hospode a nadavali?
 kreditka 


To by si měl přečíst Janota 

(22.9.2009 21:04:07)
Tohle by si měl přečíst minist financí Janota, protože podporovat porodnost
1) zvýšením DPH
2) zvýšením spotřební daně na benzín a naftu
3) zvýšením daně z nemovitosti na dvojnásobek
4) snížením porodného o 3 000 Kč
5) snížením mateřské o 20 %
6) snížením rodičáku o 10 %
7) snížením přídavků na děti

je dost nesmysl. No nic pan ministr je za vodou sníží si plat max. o 4 % a rodiny s dětmi jděte se pást, koneckonců o jeho důchod nejde...
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: To by si měl přečíst Janota 

(23.9.2009 9:02:04)
Kreditko - porodnost v CR se nezvysila ani zvojnasobenim RP ani vyssim porodnym...

takze Janota je v tom dost nevinne - spis jen omezuje to, co stejne nefunguje

pokud vim, v CR se nikdo past nemusi a rodiny se nepasly ani v dobach, kdy byl RP 3 tisice....
 máta 
  • 

proč janota? 

(25.9.2009 16:58:27)
janota tady není od toho aby zvyšoval porodnost, ale aby zachraňoval to co zpackal paroubek svým rozhazovačným sociálním systémem. nezapomeň že krize dolehla i na čr a když se nezkrouhne všem půjdem se za chvíli pást. krom toho - jak už tady bylo řečeno vyšší mateřská porodnost nezvedne, leda u nepřízpůsobivých menšin.
 amy 
  • 

Naše rozhodnutí 

(22.9.2009 8:52:54)
Naše rozhodnutí o počtu dětí tedy nevycházelo z toho, jestli podpoříme důchodový systém, zplodíme nové daňové poplatníky..:-), ale z citové stránky věci s ohledem na finance (zda a jakým způsobem jsme schopni děti zajistit). Větší daňové úlevy nebo jiné finanční pobídky by mě nepřiměly k plození více dětí.

V době, kdy jsme si mysleli, že mi otěhotnět půjde bez problémů, jsme chtěli děti dvě (jen věkovým rozestupem jsme si nebyli úplně jisti). Začali jsme se snažit v mých 27, nešlo to, prošli jsme řadou vyšetření, z nichž vyplynulo, že jsme naprosto zdraví. Kubík se narodil, když mi bylo 33. Tehdy jsme to brali jako poslední pokus a když to nevyjde, nic se neděje, jen budeme bezdětní. Po všech procedurách kolem zjištění příčiny,umělého oplodnění a nepříjemného těhotenství jsem měla jasno : biologické dítě jen jedno. Rodit bych mohla klidně každý týden, ale snažit se otěhotnět, těhotnět to už nechci zažít. Momentálně doma řešíme otázku adopce či PP. Já bych ráda, ale manžel si není 100% a v tomhle směru nemá cenu tlačit na pilu. Stejně nebudeme chtít miminko, ale starší dítě (6-10, max.12 let), takže času je relativně dost.

Pokud jde o důchodový systém, tak s důchodem od státu moc nepočítám. Snažím se spořit si a více méně počítám s tím, že v důchodovém věku budu žít ze svých úspor a budu se muset uskromnit.

Jinak v článku nezazněl vcelku velký problém - neplodné páry (a že jich narůstá). Jednu dobu jsme v CARu trávili více času než doma, takže vím, o čem mluvím. Řada lidí má představu, že se jedná o páry, které se rozhodli mít první dítě kolem čtyřicítky a najednou se diví, že jim to nejde. Realita je jiná, dobrou polovinu tam tvoří mladé páry kolem 25 let.

Celkově jsem pro podporu rodin s dětmi, pokud jejím hlavním nástrojem budou vyšší daňové úlevy (nemám po ruce výplatní pásku, takže si nevzpomenu, jak přesně je tam ta položka pojmenována). Co se mi ale nelíbí, je návrh, že "čím víc dětí, tím vyšší důchod".
 Aneka_ 


Re: Naše rozhodnutí 

(22.9.2009 9:12:26)
Přesně tak - počet dětí by neměl být podle toho, kolik důchodců z nich jednou bude žít, ale podle toho, kolik jich matka/otec tedy rodina chce mít. Příjde mi divné verbovat matky do dětí jen proto, že to naše vlast, stát, zem potřebuje. NE, děti mají být proto, že je potřebuje a chce rodina, nikoli že je potřebuje stát.
A další věc jsou ony neplodné páry. Stále se tu křičí, že ti co mají málo dětí, by jich mohli mít více, protože se rodí jen 1,5 dítěte na rodinu namísto debilně požadovaných 2,? na rodinu, ale zohlednil vůbec někdo, že je mnohem více párů, kteří nejenže nemají, ale zkrátka nemohou mít více dětí a kdejaké apely na jejich produktivitu jsou u nich buďto bolestné, nebo úsměvné.
Naše společnost nezaniká jen tím, že matky nechtějí mít více dětí, protože by byly sobecké, ten problém není jen o chtíči, je to i o nemocech,o poruchách plodnosti o životním stylu a o následcích dnešního života, o civilizačních chorobách a o širokém spektru dalších faktorů. Zdaleka to není jen tak jednoduché jako "množme se"!
A i kdyby byl jen o chtíči, přeci nemůžeme plodit děti jen proto, že se to má?! Ano, je nás méně, bude nás méně a já se na svůj důchod musím připravit sama, poněvač nebude moc pracujících, kteří mi na něj vydělají, ale to je věc, kterou vezmu-li jako fakt, mohu zvládnout. A to i jinak než tím, že si naflákám 5 dětí, i když to tak necítím, i přesto, že by nás to jako rodinu položilo.... .
 Sindy 
  • 

Re: Naše rozhodnutí 

(22.9.2009 9:34:10)
No Aneko, já článek pochopila spíš tak, že máme prapodivně nastavenou společnost. Všimni si že už dříve zmiňované vstupné rodinné znamená 2+2, že všeobecně jsou 2 děti "správný počet". Pokud má člověk víc dětí tak je má "určitě proto že chce dojit stát" atd.
Neplodných párů je určitě hodně nemyslím že to je největší důvod ubývání populace. Nakonec i tvoje poslední věta mi vyzněla ve stylu že dvě jsou akorát (ne jen pro tebe ale obecně).
 Aneka_ 


Re: Naše rozhodnutí 

(22.9.2009 9:41:23)
Sindy - termín "nastavená společnost" je zavádějící. To, že někdo zohledňuje momentální trend vůbec neznamená, že diskriminuje ostatní. "Zvýhodnění", respektive ono 2+2 není nic jiného, než odraz reality - odraz faktu. Většinou se to tak dělá, že se zohlední to, co je převažující, bez ohledu na to, zda je to správné, či nikoli.

Poslední věta znamená pouze tolik, že je přinejmenším podivné dělat děti jen proto, že nebude na důchody.

To, zda chci nebo nechci více dětí je u mne na debatu. Nicméně fakt je ten, že považuji za zcela správné při zvyšování populace zohlednit vlastní situaci a touhu a naprosto odvrhnout úvahy ve smyslu, že když nebudu mít více dětí, tak nesplním průměr a nebude náš stát vzkvétat~t~
 Tvoje horší já 


Re: Naše rozhodnutí 

(22.9.2009 20:11:32)
K tomu "debilnímu" číslu 2,1 dítěte:
U nás je sex ratio 105 kluků na 100 holčiček. Znamená to, že kdyby se všechny narozené holčičky dožily reprodukčního věku, stejně by to číslo bylo 2,05. Bohužel tomu tak není, proto to číslo 2,1. V méně rozvinutých zemích je ještě vyšší.
 Romana, 2 děti 
  • 

Re: Naše rozhodnutí 

(22.9.2009 9:13:10)
Jednoduše jde jen o to, aby se začalo počítat i s rodinami, které mají více dětí v normálním běžném chodu života. Dnes je vše uzpůsobeno rodinám s 1ním max. se 2ma dětmi. Ale zase je fakt,že to vychází z reálné aktuální situace.. Realita je prostě taková, že lidé v průměru více než ty 2 nemívají..
 Insula 


třetí dítě 

(22.9.2009 9:14:14)
Chtěla bych moc třetí dítě, ale všechno je proti. Manžel nechce ani slyšet, pro mě velké zdravotní riziko (dva císaře, těhu cukrovka, vysoký tlak), bydlení máme malé ("jen" dva plus jedna), finanční situace taky nic moc a navíc manžel je nervák a dvou dětí má víc než dost. Takže mám asi smůlu.
 Róza 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 9:17:49)
Insulo já to teď taky pořád řeším "Mít či nemít". Já si hlavně uvědomuju že se může stát leccos a v jednom se dva hladové krky živí lépe než tři.
Jenže se nějak stále nemohu zbavit dojmu, že ještě nejsme komplet ~d~.
 Insula 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 9:42:38)
Mám stejný pocit. Jenomže se i bojím podstoupit to zdravotní riziko (hrozila mi ruptura dělohy). Navíc mi chybí i ten správný partner. Já myslím, že i po té finanční stránce bychom to "nějak" zvládli. ~n~
 Róza 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 9:46:20)
A jak vypadá správný partner na 3 děti? :-)
 Insula 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 9:58:05)
Ten, co rodině více věnuje. ~;)
 Vaal 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 9:48:17)
To tě chápu, jen nechápu přírodu, proč neumožní mít děti třeba zrovna lidem, kteří by jim mohli dát materiálně i citově téměř vše.~;((
 Tajtrdlík 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 13:11:11)
Tři děti musí chtít oba partneři, protože to opravdu znamená načas přizpůsobit volný čas jen dětem, ale ujišťuju vás, že se to několikanásobně vrátí.~x~
A uživit tři děti, kde se nají čtyři lidi, tam se nají i lidí pět, to je známá pravda. A myslím, že v tomhle by se mnou souhlasili dietologové, říkají přeci snězte polovinu své obvyklé porce.~t~
 Ecim 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 13:42:35)
Ano, musejí chtít oba. U nás je to tak, že já tři děti CHCI (a zdůraznila jsem to manželovi i pár minut po obou porodech), zatímco on říká, že dvě určitě a pak se uvidí. Že to třetí možná. Ale pak řekne něco, z čehož vyplývá, že už s tím třetím skoro najisto počítá. A já se jen v duchu raduju. :-)Mám ale chvíle, kdy bych do toho třetího šla HNED. Jako třeba teď, když obě moje dětičky tak krásně spinkají a já si tu můžu vesele diskutovat. ~;)Uvidíme, co budu tvrdit za pár měsíců :-)
 Xantipa. 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 13:51:53)
To není pravda, živit 2 děti je naprosto stejné jako 3 děti. Mluvím ale o běžných potřebách.
 Tajtrdlík 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 14:04:02)
Každé dítě nemusí mít přeci nové např: lyžařké vybavení, hokejovou výstroj, brusle, tenisovou raketu, kolo a další, ale můžou ho po sobě dědit.
K moři se nemusí jezdit každý rok.
My nemáme o moc větší výdaje než rodiny s jedináčkem nebo dvěmi dětmi.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 14:14:25)
No, můj šestiletý syn nemá ani lyžařské vybavení, ani hokejovou výstroj, brusle, tenisovou raketu nebo kolo, k moři jezdí s babičkou od klubu důchodců za pár šupů a měsíční náklady na jeho "provoz" jsou kolem deseti tisíc. Takže buď si neumím představit, jakým způsobem to vícedětné rodiny dělají, nebo to není tak úplně přesná informace. ~;)
 Xantipa. 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 14:23:06)
Monty - otázka - co to je "jeho provoz" - co pod to zahrnuješ? Já jen, že nějak neumím propočítat, kolik mě stojí moje děti. Tedy až na dceru, která je na VŠ a náklady mám přesně spočítané, neboť není doma a peníze jí jdou na účet. Ale ani u ní to není 10 tisíc měsíčně, je to míň.
Rozhodně neplatí, že když jedno stojí tzv. 10 tisíc měsíčně, druhé stojí taky 10 tisíc.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 14:27:42)
Xantipo,
co do toho zahrnuji - všechno. Jídlo, oblečení, poplatky za školu, družinu, kroužky, hračky, knížky, kulturní akce. ~;)
 Xantipa. 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 14:36:02)
Monty, to moje děti mají taky - myslím to všechno, co píšeš. Jen to prostě nemám spočítané a netroufám si říct, kolik to je. Řídím se jejich potřebami a tím, zda na to je. Ale u kluků jsem zatím nemusela nikdy říct - ne, nemám na to /asi jsou skromní - nejspíš/. Ale u dcery to říkám pořád~t~ Ta je neskromná velmi, nicméně svými požadavky asi zkouší, co může, nicméně bych řekla, že nemá pocit, že trpí nedostatkem.
 Xantipa. 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 14:45:05)
Ecim psala:
Znám ze svého okolí bohužel lidi, kteří to dramaticky nezvládají. Znám paní, která měla děti za studia a od 6 měsíců je dávala do jeslí, ale když byly děti skoro dospělé, tak s nimi zničehonic zůstala doma. A hádej, co se stalo? Obě děti se při nejbližší příležitosti odstěhovaly.
- no to ty děti musely ale zažít šok, nějak se jim nedivím.
Ale to právě vypovídá o tom, že ty potřeby dětí nelze odložit na potom někdy. S dětmi se má být doma, když to potřebují /jsou malé/ a pak se mají nechat, aby si trochu zažily pocit odpovědnosti a toho, že skoro dospělým dětem nebude matinka pomalu utírat nudli a zadek.
Ale zas na druhou stranu varovali odborníci před kluky - mamánky - kteří se ještě ve 30ti letech odmítají hnout z rodičovského hnízda a dopřávají si kompletního servisu, který je ovšem odpovídající u nezletilců. A co je horší, že tito rodiče jsou spokojení, jak mají svého mamánka u sebe pod křídlem jak mu mohou dopřát.
 Ecim 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 14:48:04)
Ten opačný extrém mě také děsí. Jeden můj kamarád má takového bratra. Je mu přes 40, nikdy s nikým nechodil a žije u rodičů. To je podle mého selhání na obou stranách. I když své děti miluju, tak tohle bych prostě nesnesla a vypakovala je z domova.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 14:45:24)
Xantipo,
on syn není rozmazlený v tom směru, že by chtěl značkové hadry, boty apod. Má drahý koníčky. Taková jedna encyklopedie o zvířatech stojí od 400 výš, 3D kino pro dva s jídlem a dopravou skoro litr, vstupy na Mořský světy a do různých muzeí, Aquaparky, neustále kupuju bloky, skicáky, pastelky... neřeším jídlo, na tom bych nikdy nešetřila. Utrácíme za něj víc, než je nutný, ale než chodit do Penny, to snad radši hladovět a okusovat ty encyklopedie. ~;)
 Xantipa. 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 15:06:22)
Monty, já neříkám, že je Tvůj syn rozmazlený. To je otázka přístupu a navíc ho neznám.
My třeba máme doma bezpočet encyklopedií - o kde čem, o historii, zvířatech, světadílech, astronomii, dinosaurech a já nevím o čem všem. Jenže mi nepřijde, že by nás to nějak zatěžovalo finančně, protože my ty encyklopedie nakupujeme průběžně - vlastně už 20 let, i když ty nejlepší jsou z posledních 10ti let. Takže v tomto ohledu je na tom nejlépe náš nejmladší. Ale zas jsou knihovny, kluci tam chodí minimálně 1x za měsíc, a protože nás tam už znají, tak spoustu encyklopedií jsme si mohli půjčit domů. Teda nevím, ale knihovnice u takových drahých knih říká, že je dětem nepůjčuje, ale že nás i děti zná, tak udělá vyjímku.
A 3D kina? Já vím, že obě žijeme jinak, ale tisícovku nás cca stojí kino pro všechny a tuším, že se do toho vejde doprava. Jídlo v restauraci už teda ne~t~ Ale nějaký pití a mlsky ještě jo.
Jinak nejdražší koníček byl hokej staršího z kluků. To byl teda nářez. Ale naštěstí ho to opustilo.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 15:10:41)
Xantipo,
do své knihovny jsem narvala neskutečné peníze... jenže o mořské flóře a fauně jsem neměla nic, nikdy mne to nezajímalo. Mám encyklopedie a knihy o architektuře, archeologii, vývoji Země, různé Brehmy a Ságy rodu "Homo", ale jak mořské hajzly tak dinosaury jsem holt musela přikoupit. ~t~
A ty výlety za kulturou - no, on když chlapec chce před kinem na oběd (nebo po kině na večeři) do Nordsee, tak tam ve dvou ty čtyři stovky minimálně zahučí. Miluje smažený garnáty. Ne že by je jedl denně, ale 2x do měsíce - hned je litr v háji. ~;)
 Xantipa. 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 15:18:10)
No, nechci rýpat, ale nedá mi to - kdyby moje děti milovaly garnáty, tak si myslím, že 1x za měsíc bych jim je dopřát mohla. No a když by i tohle bylo moc, tak 1x za 2 měsíce.
No ale nebudu Ti kazit chutě vyprávěním, co se mi stalo po jídle mořských potvor.
A asi platí, že děti nebudou jíst to, co nejsou zvyklé. Takže vzhledem k tomu, že mořské potvory nejím, tak ani ony na to nejsou zvyklé a tudíž je nevyžadují a i když jsem jim je chtěla dopřát, rozhodně mi neděkovaly.
Ale je pravda, že když má člověk víc dětí, prostě to nějak udělá. Teda většinou, protože blbý opravdu bylo, když jsem byla doma a finančně na dně. Ale naštěstí se mi podařilo, že se to nezopakovalo. 3x ťuk na dřevo~t~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 15:20:41)
Xantipo,
to není přesný, syn jí spousta věcí, který bych nevzala do huby. Třeba párky s kečupem. ~t~ Miluje pizzu ze stánku (já ji sním, ale se sebezapřením, stejně jako opečenou klobásu, kterou zase má rád chlap). Kozí pribináček nebo camembert, který zbožňuju já, by zas nevzal do pusy on. ~;)
 Xantipa. 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 15:31:19)
Teda nechci Ti kazit chutě, ale pizza ze stánku je pěknej fujtajbl. Teda skvělá byla v Bulharsku, ale taky ne všude, jen někde, což jsme si vychytali.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 15:35:00)
Nekazíš, mně to nechutná, ale občas se musím překonat - dítě i chlap to milujou. Co se mne týče, tak bych mohla žít jen na tataráku, sushi a carpacciu. Ale nějak se (vyjma toho tatatáku) mezi svými blízkými nechytám. ~;)
 Xantipa. 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 15:40:51)
nene - tatarák ani náhodou, carpaccio taky ne /opět syrové maso/, taktéž sushi. Ale na druhou stranu by mě sushi vcelku lákalo, ale tady u nás není kde a zajíždět kvůli tomu do Phy a zjišťovat, kde to je fakt super a ne nějaká nechutná napodobenina, se mi nechce.
Já mám nějaký odpor k syrovému masu:-©
 16.5Salám&Lajka14 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 15:50:44)
No vidíš, a já jím většinu věcí syrových, kromě sýrů teda. Mně nejvíc chutnají syrový věci a nemusím vařený, pečený, smažený... ~t~
 Xantipa. 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 15:54:41)
No, tak já aspoň dušený, smažený a pečený vyjímečně. Syrový jak co, ale maso teda rozhodně ne.
 Insula 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 21:06:38)
Jen na okraj, sushi nemusí obsahovat maso. ~;)
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: třetí dítě 

(23.9.2009 9:03:31)
Monty - co to jsou poplatky za skolu? Ona se ted zakladni skola plati?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: třetí dítě 

(23.9.2009 9:07:16)
Škola se neplatí, platí se družina, u nás 200,- na měsíc, plus stravné, což je asi 400,- (přesně nevím, protože děti dostávají takové čipy, kam se jim nabije celý kredit, který rodiče poslali na účet - posílala jsem 1500 s tím, že to plus mínus vyjde do listopadu/prosince). Pak se platí pomůcky a různé jiné hovadiny, fond družiny, školní fond, hygienické potřeby...
 Lassie66 


Re: třetí dítě 

(23.9.2009 9:10:11)
Monty, ale to jídlo bys musela platit i doma...~d~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: třetí dítě 

(23.9.2009 9:21:59)
Ale jasně že musela, o to nejde, prostě jsou to vydané peníze. ~;)
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: třetí dítě 

(23.9.2009 9:29:38)
jo tak to jo - mne zmatl termin "poplatky za skolu" - ja tomu treba rozumim jako penize za to, ze syn muze navstevovat skolu - nikoli provozni naklady spojene s navstevou skoly...

obedy - no jo - zivit to dite holt musis :-)
 Teraza Horáková 


Re: třetí dítě 

(23.9.2009 12:06:38)
Budilko, nemyslím, že to mají lidé nastaveno "dvě děti a dost". Spíš zvažují různé aspekty.

U nás proti mluvilo víc důvodů než jen snaha o vlastní bydlení, dvě děti se nám povedly napoprvé, ale - dvojčata, těhotenství komplikované, navíc dnes leckdo mateřství odkládá, i z důvodu, že hledá toho pravého, myslím, že mít první dítě kolem 30-ti, druhé kolem 35-ti a maximálně třetí do 40-tky je prostě tak akorát.

Někdo otěhotní hned po šestinedělí, u někoho je to komplikovanější. Takže ve snaze "a dost" vnímám i jiné aspekty než jen ekonomickou stránku věci a nepaušalizovala bych. Nemyslím si PROSTĚ, že ten problém je jen ekonomický.

Známá má hyperaktivního prcka s LMD a na další děti si prostě netroufá, jiná kamarádka zůstala s dítětem sama, roďte další děti, když k nim není táta atd.~w~
 Tajtrdlík 


Re: třetí dítě 

(22.9.2009 14:26:24)
No je pravda, že my jsme si děti pořídili do vlastního bytu (sice v paneláku), bez půjček a oba máme práci, kde nejsme od nevidim do nevidim.
Ale taky nám moc nezbývalo, když jsme neměli děti. Prostě to nějak přišlo s narozením dětí, ty peníze se prostě na nečem ušetřily.
Uvažovali jsme i o čtvrtém, ale to by jsme potřebovali větší byt a to by se znamenalo zadlužit, ale rodině se třema dětma jen tak někdo nepůjčí.
Zase ty předsudky.
 KKarolina 


Re: třetí dítě 

(24.9.2009 8:28:05)
ja taky a je mi to líto-řeším uplně to same a pěkně mě štve,že je vše proti mě.tak si říkam,že třeba čas vše v lepší obratí....člověk nikdy neví,tak hodně síly a štěstí vam přeji...~p~třeba jednou budeme mít to třetí miminko????~;)
 Hanka+2holky 


Re: třetí dítě 

(25.9.2009 11:24:51)
Mám to podobně-já bych chtěla,bydlení by bylo,v souč.situaci bysme je uživili,ale manžel:dva lidi-dvě děti,proč další,koukni v práci-kolik kolegyň má tři děti.......Teď se mi zdál takový krásný sen-nesla jsem si to svoje třetí dítě.....Já vím,třetí císař,třeba ve věku nad 35r by to už nemuselo jít tak dobře a vyjít tak dobře,ale i tak-přeji si po dvou plánovaných jednu "nehodu".
 Marcela (Ondrášek 05/05) 
  • 

Průměr 

(22.9.2009 9:21:01)
Problém je v tom, že nad tím moc přemýšlíme, proto nás ubývá. Ostatní etnika plodí a rodí a je jich dost.. Mě straší jenom finanční stránka, kdybych měla jistotu že dvě tři děti uživím v pohodě až do jejich dospělosti, šla bych do toho, ale takhle? Tak jsem si to omluvila - kamarád má čtyři děti, já jedno, v průměru máme každý 2,5 dítěte, takže máme splněno :o)
 ALianan 


Re: Průměr 

(22.9.2009 9:30:19)
Kdybych to brala tahle tak mám "splněno" několinásobně~t~ Ja z 5 sourozenců, muž ze 7.

A ikdyž jsem z velké rodiny i jedno dítě je na mě moc, druhé nechci. Nikdy jsem jako dítě nezažila přepočítávání peněz. Moji rodiče mají velký dům, pokoj jsem měla vlastní, chodili jsme do kroužků, nenosili obnošený oblečení, rodina štastná. Ale rodit děti mě naláká.

Muž to má nastavený jinak, ten by velkou rodinu bral, ale má smůlu.
 Tajtrdlík 


Re: Průměr 

(22.9.2009 13:18:26)
To je, ale taky rozumný názor, já oceňuji lidi, kteří dokáží říci, i přes společensky vžité normy, já nechci děti. Vždyť to přece neni samozřejmost, že každý musí chtít děti, jsou lidé, kteří se našli v oboru ve kterém pracují a pradoxně dokážou kolikrát pomoci dětem lépe než jejich vlastní rodiče.
Přitom nejsou špatní ani ti bezdětní ani ti rodiče.
 Ecim 


Re: Průměr 

(22.9.2009 13:46:43)
Ano. Já si život bez dětí neumím představit, ale také si říkám, že pokud někdo děti nechce, tak by je neměl mít. Dokonce i chápu to, PROČ někteří lidé děti nechtějí. (Já zase třeba nechci psa a neznamená to, že psy nemám ráda. Jen by mě pes prostě nebavil a hrozně omezoval.) Znám řadu lidí, co děti nechtějí, a když je vidím, tak si říkám, že je to štěstí, že žádné děti nemají. Takový byl třeba můj bývalý šéf. Skvělé postavení, spousta peněz, ale prostě nebyl rodinný typ a nijak se tím netajil. Bylo na něm ale protivné to, že dával najevo, že lidé, kteří děti mají, jsou podle jeho názoru natvrdlí zoufalci, kteří si zničili život.
 Tajtrdlík 


Re: Průměr 

(22.9.2009 13:59:27)
U toho šéfa bych už uvažoval o závisti.
Člověk se musí pro něco žít, nejčastěji jsou to děti, ale dost často je to i práce, která se dost často stává posláním.
Myslím, že šéf nemá ani jedno ani druhý.
Takvýto názory mívaj jen závistivci, nelze odsuzovat, když to neznam.
 Ecim 


Re: Průměr 

(22.9.2009 14:07:57)
Také jsme si to občas v práci mysleli. A shodovali jsme se na tom, že jemu není co závidět.
 Vaal 


Já bych měla třeba 4 

(22.9.2009 9:31:42)
...nechám to ale na přírodě..už mám za sebou jednoho císaře a dost komplikované těhotenství, tak budu vlastně ráda, když budu mít jednou dvě zdravé děti.
Možná by se mělo i trochu změnit zdravotnictví a hledat ZPŮSOBY jak mít více dětí, NE DŮVODY, proč je nemít...To teď narážím na situaci po dvou císařích, kdy vám cpou sterilizaci horem dolem.

Ač nejsem levicově zaměřená, dost mě štvou tendence ODS, zavést školné na VŠ. Ne všechny školy jdou studovat lehce, taková medicína či veterina je dost nářez, a vydělávat si u nich bokem je dost náročné. Takže už vidím "výborné" šance takové mladé lékařky, s půlmilionovým dluhem za studia a několika atestacemi před sebou, na velkou rodinu...Než ze svého nemocničního platu splatí dluh z VŠ, bude jí 40.

 amy 
  • 

Re: Já bych měla třeba 4 

(22.9.2009 9:38:36)
S tou medicínou máš pravdu. Já teda u ní sem tam nějakou brigádku měla, ale bylo to tím, že jsem jí chtěla studovat už od 5 let, takže jsem šprtala dopředu:-) Na škole jsem byla velká výjimka a řada přednášejících to velice špatně nesla.
 RáďaS 


Re: Já bych měla třeba 4 

(22.9.2009 19:32:26)
Tak to já jsem asi měla štěstí na doktorku. U druhho porodu, který také skončil nakonec císařem jako ten první, dr. přímo u operace poznamenala - jistě budete chtít ještě třetí dítě... tak na to u šití bude myslet. Nevím, co tím myslela, jestli mě šila nějakým důkladněji, aby děloha vydržela ještě třetí tehotenství... Myslím, že neměla na mysli sterilizaci, to bych určitě musela podepsat nějaký souhlas.
 RáďaS 


Re: Já bych měla třeba 4 

(22.9.2009 19:32:40)
Tak to já jsem asi měla štěstí na doktorku. U druhého porodu, který také skončil nakonec císařem jako ten první, dr. přímo u operace poznamenala - jistě budete chtít ještě třetí dítě... tak na to u šití bude myslet. Nevím, co tím myslela, jestli mě šila nějakým důkladněji, aby děloha vydržela ještě třetí tehotenství... Myslím, že neměla na mysli sterilizaci, to bych určitě musela podepsat nějaký souhlas.
 Hanka+2holky 


Re: Já bych měla třeba 4 

(25.9.2009 11:34:13)
Sterilizaci t.č.necpou po dvou sekcích jako dřív.Navíc zvažují i věk-když je ti 25 roků,tak si říkají-mladá,když bude rodičce 38roků-už je to zase jiný.Mě se norm.zeptala-dvakrát-v amb.a znovu na sále.Klidně jsem zopakovala svoje ne a hotovo.
Jinak s placením vš-v případě třeba mediny-to je fakt docela zážitek.Už teď si moje mladší kolegyně berou dovolenou na stáže,aby se nemusely upisovat na 10let.V které jiné práci to je?
 Masalák 


reakce  

(22.9.2009 9:52:16)
V mém okolí je mít 3 děti běžné, někdo má i 4. Když jsem byla o prázdninách s dětmi na chatě (blízko Brna, jen 60 km od nás :)) tak se nad tím, že mám 3 malé děti hodně lidí pozastavovalo, komentovalo to. Mile až obdivně. Jediný, kdo nám měl 3 děti za zlé, byla moje máma, ale už to zkousla.
 Romana, 2 děti 
  • 

Re: reakce  

(22.9.2009 10:03:40)
Je fakt, že u nás (Praha) těch vícečlenných rodin také vidím dost. Jenom v okolních ulicích se vyskytují 4 rodiny se 4mi dětmi a téměř 5 rodin se 3mi dětmi....tak možná to bude ve mě, že se do toho 3tího bojím jít :-D. Musím se ještě jednou zamyslet :-). Je fakt, že pocit, že nejsme ještě komplet, jak to někdo psal, mám velmi intenzivní :-D.
 Hanka+2holky 


Re: reakce  

(25.9.2009 11:41:24)
To já měla s tchýní,když jsem čekajíc první řekla,že druhý bude hned nebo po chvilce v práci....Prohlásila tenkrát,že jak je chcem v dnešní době uživit?No,docela mě to dostalo,ona jedináček,manžel jedináček-naštěstí mají naše děti bratrance od mé ségry.Ale docela dlouho mě to dost mrzelo-takže kdyby nám vyšlo třetí,asi by to nerozdýchali.Jo,jinak s narozením druhé začaly slábnou dary,peníze na vánoce,letos už nebylo nic-nejde o to,spíš princip-jak jim pak líčí,jak se těšila....A já si říkám,jestli jen na tu jednu....
 Lisa + 4 
  • 

Mít víc dětí  

(22.9.2009 9:56:48)
Ahoj, já bych ze své zkušenosti čtyřmatky ráda potvrdila, že mít čtyři děti není totéž jako mít čtyřikrát jedno. Ani finančně, ani časově, ani výchovně.. Ale jak se tak dívám okolo sebe, obávám se, že velká část Evropy zajde na životní pocit, že pokud člověk není dvakrát za rok na Mallorce a aspoň jednou na lyžích v Alpách, tak je něco špatně (to jsem si nevymyslela, je to výsledek nějakého průzkumu z Německa). To se s více dětmi doopravdy zvládá hůř. Pro mě je investice do dětí daleko víc o čase a energii, které je potřeba jim věnovat, a to si myslím, že se spoustě lidí už potřetí dávat nechce.. Taky proto, že 2 děti jsou desítky let vžité klišé, celá společnost je na to nastavená, takže k té energii, která se věnuje péči o dítě se musí ještě přidat energie k bourání společenských bariér. Myslím si, že ty peníze jsou doopravdy spíš taková zástěrka, že se lidem nechce přemoct ještě jednou. Na druhou stranu si ale taky myslím, že je lepší spokojená rodina se 2 dětma, než zpruzená s více.
 borovice + 5 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 10:20:11)
Nejvíc mě můžou dostat řeči typu: "Do dnešní doby tolik dětí" apod.
Do dnešní doby.... Děti se rodily za 30. leté krize, za druhé světové války, v padesátých letech. My si žijeme úplně za vodou proti tomu co bylo dříve.
 Marcela, Ondrášek (05/05) 
  • 

Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 11:16:03)
Tady ale nejde o to že bych potřebovala být dvakrát do roka u moře. Jde o to že jsme nedostali ani jeden od rodičů nic, ke všemu jsme se museli dostat sami a máme obyčejné platy, ze kterých vycházíme tak akorát, a ještě má partner sezonní výpadky, což může udělat až tři měsíce bez výplaty. Nesoudím rodiny se čtyřma dětma, ale ani s jedním. Vím že jedno dítě zvládnu. Dvěma už si nejsem jistá ani finančně ani psychicky, a radši budu s jedním v pohodě než se dvěma v Bohnicích.
 leli 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 11:40:12)
Mám podobný názor, my máme děti 3, finančně zvládáme, bydlíme v dostatečně velkém domku s minimální hypotékou, ale u rozhodování o třetím dítěti jsme spíše řešili, jestli na to máme fyzicky a psychicky. Máme ale výhodu, že jsme oba rodinné typy a volný čas strávený s dětmi nás baví. Oba ale tvrdíme, že s každým dítětem je třeba "zařadit vyšší rychlost", je to prostě víc práce, i když pro nás smysluplné.
Stejně tak si myslím, že člověk by měl mít tolik dětí, na kolik se cítí a je mu příjemné.
 Ecim 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 12:05:23)
S tou poslední větou naprosto souhlasím.
 Tajtrdlík 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 13:26:34)
Já si teda myslím, že pro většinu malých dětí moře neni až tak velký zážitek. Naše děti po dovolené ve Španělsku a dovolené na Šumavě odpověděli, že víc se jim líbil ten les a v něm ten potůček a koupání v rybníku taky bylo lepší než u moře.
Nedalo mi to, tak jsem se ptala kamarádek, jestli jsem třeba nevybrali špatnou destinaci. A názor, že doma je líp mi potvrdilo více maminek a to byli třeba v Řecku, v Itálii, na Krétě apod.
 Tajtrdlík 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 13:28:45)
Jo a vysoké hory, jako třeba Alpy mi maminky také vyvrací, ty maj úspěch akorát u těch větších a to jenom kvůli lyžování a to ještě ty děti nevydrží v kuse celý týden.
No prostě doma je doma, děti z nás udělají vlastence.~t~
 Aneka_ 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 13:33:21)
Moje dítě žije mořem ještě dnes. Ale asi to není jen tou slanou vodou - bude to asi tím, jak celkově ta dovolená dopadla. A moře je i pro mne naprostou relaxací a tak i celkové fungování rodiny bylo bezvadné a od toho i ty zážitky a dlouhodobý náboj, včetně touhy jet tam znova.
 Tajtrdlík 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 14:09:53)
U nás ta obliba domácí dovolené je asi dědičná.
Já i manžel, když na dovolenou, tak poznávací a na to jsou děti ještě malé.
Rekreovat se, ale raději jezdíme k nám domu. Lesy maj hezčí zelenou, rybník je mi na koupání milejší než moře a velké pískoviště se dá taky najít, navíc u moře je moc vedro.~t~
Je to věc nátury, každej jsme jinej.
 Xantipa. 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 14:14:09)
Tajtrdlíku - jen připomínka, u moře vůbec není takové vedro a dusno, jaké je tady u nás. Nevím, asi to dělá právě to moře.
Jasně že se mi líbí lesy u nás, pískoviště se taky najde, to je pravda. S rybníkem nesouhlasím, za současných ekologických problémů bych tam nevlezla jen tak, raději si vyberu hlídané a kontrolované koupaliště typu bazén. Nějak nemám důvěru k vodě, kde není vidět nic už od 10 cm hloubky.~x~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 14:16:50)
U moře není žádné extra vedro, hlavně kvůli vyšší vlhkosti vzduchu. Takže se tam vyšší teploty daleko líp snáší. "Suché vedro" jako je u nás tam fakt není. ~;)
 Tajtrdlík 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 14:47:09)
Jak jsem napsala je to věc nátury.
 Ecim 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 13:50:19)
Záleží na dítěti. My jsme loni byli u moře s 15 měsíčním synkem hlavně ze zdravotních důvodů. Máme v rodině astma a alergie a já jsem se potřebovala dát do pořádku před druhým těhotenstvím. Snažili jsme se ale prázdniny u moře vymyslet tak, aby se tam synkovi líbilo. Nakonec tam byl spokojený, jen to blbé moře mu tam překáželo. Jemu by stačil píseček, lopatička a kyblíček s malým množstvím vodičky.
Letos jsme byli jen po Čechách a děti byly také spokojené.
 Ecim 


Re: Mít víc dětí  

(22.9.2009 13:51:46)
Třeba já jsem k moři jezdila moc ráda.
 Iren 
  • 

Strašení "odborníkyů 

(22.9.2009 10:12:02)
Ježkovy oči, to je pořád ze všech stran krize, hroutící se systémy, globální oteplování, terorismus, islám zahltí Evropu... když si člověk takový "optimistický článek" přečte, to se nedivte že se mu nechce přivádět na svět další a další děti. Jednak máte obavy o jejich budoucnost a jednak máte strach, jak je v případě blížících se hrůz uživit. Přijde mi, jako by si média a různí odborníci libovali v různém stašení a předháněli se, kdo přijde s horším katastrofickým scénářem. Přitom se ví, že na světe bude brzy lidí více než je schopna uživit. Bohužel přistěhovalci problém Evropy nevyřeší, většinou nejsou schopni se přizpůsobit. Dle mého názoru nebylo ještě nikdy v naší zemi tak dobře jako je teď. Jinak je na každém, koli dětí a zda vůbec nějaké si pořídí. Možná méně takových článků a varování by prospělo více než strašit lidi.
 cyann 


Re: Strašení "odborníkyů 

(22.9.2009 10:41:12)
to je fakt. ve mně takovýto článek spíš vzbuzuje touhu si další dítě nepořídit a radši začít vehementně spořit na důchod. protože když si ho pořídím já a ostatní ne, tak stejně žádný důchod nedostanu, zatímco když si naspořím, je aspon nějaká pravděpodobnost, že z toho něco budu mít ~j~
 Grainne 


Re: Strašení "odborníkyů 

(22.9.2009 10:44:40)
Za jednoho času, když jsem měla pocit, že bych měla přivést na svět ještě někoho, ve mně, kromě touhy (nebo jen pudů:-)), pořád blikalo varovné světélko - komu bude sloužit.
Dítě totiž je pro společnost užitečné - za určitých okolností, pokud se v dospělosti užitečně zapojí do systému. Problém je, jaké má šance, pokud ho nebude provázet štěstěna, mimořádné nadání a další příznivé okolnosti a to včetně té, že nepodědí po své matičce rebelskou a svobodymyslnou duši.
Ve finále jsem dospěla k závěru, že jedinců, toužících být užitečnými a mít z toho prospěch tu pobíhá víc, než dost a procpat se mezi nimi k nějakému přijatelnému životu je náročné a skoro nemožné. Výsledek? Tady je prostě přelidněno, všichni chtějí něco mít, takže zákonitě se na někoho nedostane - mnohdy ani to základní.(Nebudeme doufám, srovnávat s Ghanou.:-))
 Tvoje horší já 


Re: Strašení "odborníkyů 

(22.9.2009 20:03:14)
Iren? Vůbec nemám pocit, že bych psala v článku o nějakých hrůzách a chtěla je odradit od plození potomstva.
 hataika/97,02,08/ 


Vlastní rozhodnutí. 

(22.9.2009 10:38:02)
Články o počtu dětí moc často nekomentuju,považuju to za každého věc a stejně se to většinou zvrtne v osobní osočování jednotlivých ikonek.

Osobně si nemyslím,že děti,které mají více sourozenců prožijí chudší dětství,stejně tak nepovažuji jedináčky za chudáky.Ono je to tak individuální,že zobecňovat prostě nelze.Existuje i mnoho žen,které děti nechtějí vůbec.Naše společnost je obecně netolerantní ke všemu,co trochu vybočuje,prostě se liší.A mezi náma,je hodně rodin,které mají dvě děti,finanční zázemí a přesto nefungují.Každý musíme zvolit co je nám nejbližší a na co se cítíme.Ono každá ta volba má svoje pro a proti a to je prostě fakt.Myslím,že nejhorší je,když se právě míněním okolí necháme natlačit do určitých rozhodnutí,které se od našich přání liší.Přiznám se,že rozhodnutí mít třetí dítě jsme před okolím tajili,nechtěli jsme být ovlivněni.Rozhodli jsme se my s partnerem a oznámili až těhotenství.Negativní reakce nebyli,v našem okolí je rodin s třema dětma celkem dost a rozhodně to nejsou tkzv.sociální případy.
 Jana 
  • 

Lidi pribyva 

(22.9.2009 11:33:47)
At si ma samozrejme kazdy kolik chce deti. Ale mit deti, aby v budoucnu bylo na duchody mi prijde trosku na hlavu. Za nas jsme se ve skole ucili, ze lidi je 5 miliard, dneska uz jich je myslim 7 miliard. Mela bych spis nez o duchod, strach o to, abychom za 50 let meli vubec co jist a pit, kdyz nas celosvetove bude cim dal vic.
 Gladya, bývalá dasa, 


co rozhoduje o počtu dětí 

(22.9.2009 11:40:54)
Počet dětí je soukromá záležitost každého, nevím proč to stále řešit.
Podle mě žádná "pronatalitní" politika nemá dlouhodobý účinek. Přídavky, porodné rodičák, to mě přece zásadně neovlivní při rozhodování o tom, kolik budu mít dětí. Tedy myslím že by nemělo.
Jiná věc je pomáhat vytvářet příznivé podmínky pro rodiny s dětmi - třeba podporou zkrácených úvazků a pružné pracovní doby. Celkem přijatelné mi přijdou i daňové úlevy. Ale jinak?

A se zabezpečením většího počtu dětí to vidím trochu jinak. Problém není víc dětí uživit, u nás nikdo hlady neumírá, je to je opravdu věc priorit a žebříčku hodnot. Jde spíš o to, že už rodiny s 3 dětmi musí řešit řadu praktických problémů, s více dětmi je komplikovanější doprava a cestování, je náročnější sladit volnočasové aktivity dětí atd. Je to náročnější, ale určitě to jde.

Já mám jedináčka, je to věc osudu a ne volby, za ideální považuji ten typický model 2 maximálně 3 děti. Já bych víc nezvládla (nemyslím tím neuživila). Ale tomu, kdo se cítí na 5 dětí, fandím. Tedy pokud starost o děti bere hlavně jakou svou záležitost a jen nečeká s napřaženou rukou na nějaké dávky.

A provokatiní douška: Ano, řada evropských zemí má problém s přirozenou reprodukcí obyvatelstva. Ale naše planeta je spíš přelidněná.
 Grainne 


Re: co rozhoduje o počtu dětí 

(22.9.2009 11:47:43)
Teď mě tak napadlo - jakým způsobem by politici, velkoryse podporující porodní politiku, chtěli řešit otázku zaměstnanosti ? Ona zase ochota pracovat ještě není jistá práce = jistý odvod.
Moudra, jako že by měl člověk dělat cokoliv, aby se uživil, ať si nechají od cesty.
 Nerida 


Mala poznamka 

(22.9.2009 11:47:29)
"rodina s několika dětmi zatíží životní prostředí mnohem méně než stejný počet lidí žijících osaměle ve svých vlastních domácnostech". Jenze onen politik to zrejme myslel tak, ze pokud rodiny budou mit pouze dve deti, tak lidi v celkovem poctu bude mene nez kdyz si rodina poridi deti vic. Cili je to ekologictejsi. Osobne je mi sumafuk kolik kdo ma deti, pokud je schopen se o ne starat a slusne je vychovat.
 Hana 
  • 

Máme se nejlíp v historii 

(22.9.2009 12:01:10)
To přece nejsou debilní argumenty, že naše společnost bude vymírat, když bude porodnost pod 2,1; to je prostě matematika. 1+1=2, ať se nám to líbí nebo ne!

Já mám děti 3 a měla jsem pocit, že to je ten správný počet, že je nás akorát. V poslední době začínám toužit po čtvrtém. Je mně skoro čtyřicet, je to poslední příležitost. Manžel nechce. Že bychom se nevlezli do auta, to je řešitelné. Spíš jde o to, že s dětma už můžeme cestovat, jezdit na kole, na vodu, chodit po horách, cokoliv... A s miminkem by byl utrum.

Padlo tu v diskusích, že by stát měl formou daňových úlev zvýhodnit rodiče dětí a taky vydělávajícího partnera, když je jeden z rodičů na RD. To všechno přece máme. Možná se vám to zdá málo (ani nevím, kolik to je, děti má napsané manžel, vydělává víc).

Samozřejmě počet dětí je intimní rozhodnutí rodičů. Když se vnitřně cítím na 2 děti, tak mně nic nepřesvědčí, že jich mám mít víc. Jde o rodiče, kteří by se cítili na víc, ale netroufají si kvůli financím. Problém vidím kromě celospolečenského tlaku 2 děti = optimum, taky v tlaku na přehnané zabezpečení dětí. Děti je třeba zabezpečit dostatečně a ne přehnaně, nejnovější elektronika, pokojíček jak pro Barbie, značkové věci, všechny kroužky, co se dají stihnout, každoroční dovolená v cizině, moře v létě, Alpy v zimě, pokojíček zásobený jak střední hračkářství, to vše není nezbytné.

A s tím, že v dnešní době tři děti se nedají uživit ... V jaké dnešní době! Máme se nejlíp jak jen se "prostý lid" kdy měl, líní a rozežraní jsme až hrůza. Lidi fňukají jak je zle, ale na zahrádce málokdo něco pěstuje k jídlu, málokdo chová aspoň slepice. Věci se nespravují, ale vyhazují, ponožky se nelátají...

A k školnému, vím dobře, že jsem studia proflákala a neudělala nic víc, než minimum, které mně umožnilo prolézt. Kdyby školné hnulo studijní morálkou a taky vznikl tlak na kvalitu vyučujících (někteří byli skvělí, někteří...), tak by to bylo dobře. Samozřejmě s možností půjček...
 babi_ 


Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 12:05:07)
jako celku dává smysl, ovšem zase jen "vcelku". Tj. jestliže se rodí dětí dost mimo Evropu, stačí to.

Co se týká důchodového systému, domnívám se, že živit v důchodu mě nebudou vlastní děti, ale zde tou dobou přítomní občané produktivního věku, tj. imigranti z těch "neubývajících" rozvojových zemí a Asie. (plus tedy vlastní úspory)

Proto si myslím, že apel na podporu vícečetných rodin EVROPSKÝCH (k jehož účinku na rozhodováni konkrétních jednotlivců skutečně mít děti a kolik se pro tuto chvíli nevyjadřuji) má poněkud rasistický nádech.
 stará Marie 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti - proč? 

(22.9.2009 12:07:31)
V souvislosti s přežitím společnosti mě ovšem napadá, jestli je to až taková hodnota, abychom kvůli tomu měnili obsah bilboardů. Tak vyhynem, no. Bude to někomu vadit?
 Winky 
  • 

Re: Mít děti kvůli přežití společnosti - proč? 

(22.9.2009 12:40:39)
viď, taky mě občas zaráží když si "lidstvo" myslí že teď je na nějakém vrcholu a mají bobky kdyby náááhodou nastal nějaký "poslední den" (viz americké filmové hororové fikce). Aztékové si taky možná mysleli že jsou na vrcholu své civilizace. Egypťané možná taky. Byly různá impéria a už nejsou. Proč by mělo být divné že i to "naše" evropské za čas smete vlna a začne psát novou historii..... Počet světlých zítřků není nekonečný :-)
S počtem dětí to souvisí. Globálně nás na Zemi není zrovna málo. Když tu nebudeme my, budou jiní. A po nich zase jiní.

Jen ti politici musí vykazovat zdání nějaké činnosti. Taková věc jako důchod - jak dlouhá je vlastně jeho historie - kdy se začaly vyplácet? Jaký je na něj "nárok" v historickém smyslu?
Nj, zanechám filosofování a jdu něco dělat. Práci. Ne zaměstnání.
 Jaana2 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti - proč? 

(22.9.2009 16:35:23)
Stará MArie, to přesně mě napadlo, dinosauři vymřeli taky a co?
 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti - proč? 

(22.9.2009 20:00:03)
Mně by to teda vadilo.
 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 19:59:25)
To s billboardy jsem možná napsala moc zjednodušeně. Myslím celkové naladění lidí, kteří často moc nefandí rodinám s více než dvěma dětmi. Všechna média jsou tím prolezlá.
 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 21:22:59)
Proč? Protože tvoří budoucí generace. Dva homosexuálové jsou mi docela ukradení.
 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 21:26:20)
No to je teda nihilismus.
Jestli podobně uvažuje většina lidí, tak to jsme vážně v .....
 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 21:31:10)
Nemluvila jsem o diktátu státu. A vůbec, nějak se tu volně zaměňují pojmy stát a společnost. Vážně jde o totéž? Nemyslela jsem si to. Mluvím o naladění společnosti, ne o opatřeních státu.
 Katla 


pro mne konkrétně naše společnost žádnou vnitřní hodnotu nemá  

(22.9.2009 21:30:51)
to není individualismus. I mnohem vyspělejší a kultivovanější kultury nakonec zestárly a zanikly. A šanci dostaly společnosti a kultury jiné.
Množit se "na sílu", když lidi nechtějí ve skutečnosti, je jako chodit na plastiky a myslet si, že tím obelstím zubatou.
 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 20:01:17)
Proč? Nevidím v tom rasismus. Možná podléháš druhému extrému. Proč se vzdávat vlastní kultury, historie, jazyka? Proč dobrovolně vyklízet prostor jiným?
 babi_ 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 20:47:58)
Jano Budilko, neni to druhy extrem. Hajis preziti evropanu, potazmo cechu [kdyz uz jsme u toho jazyka a zvyku - to jsou znaky naroda, ze] jako dulezitejsi, nez to, jestli se lidi vejdou na zem. Proc by tu vsude nemohli byt treba cinani, kdyz jim to mnozeni tak jde, a jsou prezitischopni. Rozhodujici ale je, ze zadne kampane a vyzvy i kdyby byly jakkoli rozumne neprimejou myslici lidi mit vic deti, nez na kolik se citi, a naopak. Lidi pozastavujici se nad vetsim poctem deti v rodine jsou stejne mimo, jako ty a Matejicek, kdyz rikate "meli by mit tri a vice". A to bez ohledu na to, ze jine vase nazory mimo nejsou ~;)
 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 21:08:53)
Matějček nebyl sociální inženýr, doporučoval vyšší počet dětí v rodině spíš z hlediska psychologického. Neodsuzoval bezdětné, ale říkal, že když už se lidé pro rodinu rozhodnou, měli by mít dětí víc.
Jinak - sociální "inženýrství" se praktikovalo a praktikuje, ať už se nám to líbí nebo ne. Samozřejmě ho těžko může prosazovat nějaká Jana B. Ale třeba japonská vláda vede kampaně na zvýšení porodnosti. Něco ve smyslu - dvě jsou málo, mějte čtyři děti, budete ve stáří šťastní.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(23.9.2009 9:10:17)
japonská vláda vede kampaně na zvýšení porodnosti. Něco ve smyslu - dvě jsou málo, mějte čtyři děti, budete ve stáří šťastní.

Jano - ale pokud se o toto skutecne zajimas, tak vis, ze kampan je jedna vec a realita druha. V Japonsku mlade zeny mit deti nechteji, protoze je nebavi byt s detma zavrene doma v miniaturnim byte, kdyz jejich manzel pracuje 12 a vice hodin denne - a samy uz na praci nemaji moc sanci...

Billboardy jsou to posledni, co ovlivnuje porodnost... (nicmene neuvazene rozdavani penez s porodnosti taky nic moc nedela)

Ale Japonsko bude brzo hezky priklad, kam to muze dospet - deti nemaji a imigranty nechteji...

 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(23.9.2009 19:23:06)
Však ano. Vždyť tím jsem reagovala na to sociální inženýrství. Snaha vlády je jedna věc, realita (u nás i v Japonsku) věc druhá.
 petluše 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 21:23:22)
No spíš jde o to, pakliž tu převáží uprchlíci z Afriky, tak to nebudou další daňový poplatníci, ale další sociálně potřební. Takže to nám s důchody nepomůže~d~
 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(22.9.2009 21:29:50)
Taky patřím mezi ty, kteří hájí právo muslimů na novou mešitu v Brně.
Ať jsem přijdou, ať tady žijí.
Ale opravdu by se mi nelíbilo, kdyby měla zaniknout naše kultura. Je mi jasné, že nic netrvá věčně. Ale Češi se tak nějak vzchopili až v devatenáctém století, po dlouhé éře útlaku. Doufám tedy, že to nebylo jen na dvě století.
 Katla 


Jako Budilko, já nevim,  

(22.9.2009 21:31:54)
ale mě zrovna tu Češi připadají jako taková historická nahodilost .....celkem bezvýznamná.
 Katla 


Jako Budilko, já nevim,  

(22.9.2009 21:31:59)
ale mě zrovna tu Češi připadají jako taková historická nahodilost .....celkem bezvýznamná.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(23.9.2009 9:13:34)
nevěřím hororovým storkám o zlých muslimech, kteří nás chtějí vyhubit.

nejde o to, ze by chteli nekoho vyhubit - jde o to, ze se zmeni pomer ve spolecnosti - az bude treba tretina obyvatel muslimska, budou i muslimsti poslanci a tak dale a tak podobne...

je to o vetsine a o mensine - ackoli paradoxne v CR momentalne vyhrava spis ta etnicka mensina (ovsem ne Vietnamci a spol), ktera uspesne vyuziva toho, ze se bila vetsina boji byt oznacena jako diskriminujici (aneb Misa Kocab by mohl povidat)
 Katla 


společnosti stárnou jako lidé  

(22.9.2009 21:24:10)
nekdy je to vysloveně ozdravný proces. Co je na nás tak výjimečného?
 Tvoje horší já 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(23.9.2009 19:20:55)
Pořád mi předhazuješ umělé regulace. Ale mně spíš jde o naladění společnosti. Mezi námi, ony ty pobídky ve formě mateřských, porodného, přídavků atd. stejně jaksi moc nefungují.
 Teraza Horáková 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(23.9.2009 19:38:20)
Jani, mně kdyby nabízeli 50000 měsíčně, stejně další děti neplánujeme. Jednoduchá matika, ono to fakt není jen o penězích, prostě jsme na ně staří.

Neznám NIKOHO, kdo by hodně chtěl a prohlásil, že si další dítě nemůže dovolit z finančních důvodů. Fakt ne.

Takže jen o těch penězích to asi nebude.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(23.9.2009 20:51:15)
Mně by mohli nabízet ještě 2x tolik a stejně bych do toho nešla. ~;)
 Teraza Horáková 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(23.9.2009 20:18:58)
madelaine, já si myslím, že je to fakt dobou, v jaké žijeme.

Byty jsou ještě nedostupné, sociálních jistot moc není a odvážných rodičů, co se nebojí, že nedožijí důchodu a věří, že vychovají své děti do dospělosti, ještě prostě není tolik.

Ve světě - jsem na západě, - kde jinde, fungují zajeté sociální systémy, na studia se šetří od školek, na důchody také, netvrdím, že je TAM snažší zajistit děti do budoucna, ale tohle všechno se u nás teprve vyvíjí, možná i to je důvodem. Nejsme zvyklí. Silné ročníky aktuálně odrodily, ale ty populační křivky se mění poměrně zajímavě pořád, klasická sinusoida, někde jsem je měla stažené a většinou se nejvíc dětí rodilo v časech úplně nejhorších nebo těsně po nich. Asi z té euforie :-))
 Teraza Horáková 


Re: Mít děti kvůli přežití společnosti 

(23.9.2009 22:59:45)
madel, asi tím, co jsem tu nablábolila :-))) jsou silné populační ročníky ... viz. ta sinusoida, vám ji snad holky, najdu.
 Astrit 


Roďte s utaženými opasky 

(22.9.2009 12:32:35)
Děkuji za článek, myslím, že jsi to vystihla velmi přesně. Je pravda, že rodina se čtyřmi dětmi pořád ještě trochu ve společnosti budí údiv jako by to bylo něco divného. Teze "dvě děti a dost" je zakořeněná velmi hluboko. Ale stojí za tím opravdu i ekonomická stránka...

Nedávno byl na Rodině článek jak se žije matkám v zahraničí a podle všeho se opravdu máme v ČR jako prasata v žitě stran sociální podpory státu, zatím...ale, to co nám chybí je podpora matek na trhu práce ve formě zkácených úvazků. Za vším stojí peníze a čas... U nás buď matka dře osm a více hodin denně, nebo je doma. Jiná alternativa prakticky neexistuje. A proto ženy možná volí méně dětí, aby se stihly o rodinu postarat (známe život na dvě směny) a zároveň ji finančně utáhnout.

Dále mě mrzí, že se teď všechno svádí na finanční krizi a chystají se škrty rodičovských příspěvků a přídavků na děti. Vláda se nám snaží nalhat, že tohle nás vytáhne z krize, že každá miliardička je dobrá. A přitom do ČEZu se lijí miliardy naprosto nestydatě, státní zakázky jsou předražené, státní úřady si kupují limuzíny s TV a palubkou vykládanou dřevem...tak nějak mizejí z rozpočtu prachy. A nám pak říkají - roďte s utaženými opasky. Fakt hnus.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Roďte s utaženými opasky 

(22.9.2009 12:42:28)
Nedávno byl na Rodině článek jak se žije matkám v zahraničí a podle všeho se opravdu máme v ČR jako prasata v žitě stran sociální podpory státu, zatím...ale, to co nám chybí je podpora matek na trhu práce ve formě zkácených úvazků. Za vším stojí peníze a čas... U nás buď matka dře osm a více hodin denně, nebo je doma. Jiná alternativa prakticky neexistuje.>/b> A proto ženy možná volí méně dětí, aby se stihly o rodinu postarat (známe život na dvě směny) a zároveň ji finančně utáhnout.

zlata slova - a velice pravdiva

I kdyz nekteri by ti tady rekli, ze se matky ze zkracenych uvazku neuzivi... ale o tom "uziveni" je uz tu taky dost podnetnych prispevku
 pernicka,12/05,5/08 


Re: Roďte s utaženými opasky 

(22.9.2009 21:48:10)
Přesně tak, já už toho našeho státu mám plné zuby po všech stánkách:-©
 Zawgat_Mohammed 


Reseni 

(22.9.2009 12:45:34)
Ac se to mnohym jevi jako krok zpet, myslim, ze by resenim bylo zrusit soucasny duchodovy system a zavest to, co platilo odjakziva - rodice vychovaji libovolny pocet deti, ktere je potom budou ve stari zivit. Kazdy si potom musi rozmyslet, jak si sve zdroje na duchod zaridi - poridit si vice deti, ktere jej uzivi, nebo radeji nemit zadne a misto toho cely zivot sporit? Vyresi se tim i problem cpani statnich penez rodinam s hodne detmi, ktere jsou casto tvoreny rodici, jimz se nechce delat a ani ve vychove deti se nijak nenadrou, tudiz vychovaji sice hodne deti, ale zaroven jim predaji model zivota "nac delat, staci plodit a stat se postara".
 & 


Re: Reseni 

(22.9.2009 13:00:25)
Prima reseni, sveho postizeneho syna, kvuli, ktremu nechodim do prace a nemam dalsi deti. Mam hodit ze skaly nebo skocit s nim..
 Tulka 


Re: Reseni 

(22.9.2009 13:04:57)
H&M,že takovéhle teorie bereš vážně~;).
 & 


Re: Reseni 

(22.9.2009 13:07:48)
neberu, ale jsem nervozni. Obcas mi ty teorie deti vydelavjci na duchod lezou krkem o neco vic, vetsinou se krotim..~;)
 Tulka 


Re: Reseni 

(22.9.2009 13:10:15)
Já se poslední dobou,co jsou tu tyhle skvělé diskuze,radši krotím úplně:-).
 Tvoje horší já 


Re: Reseni 

(22.9.2009 19:56:58)
Solidarita patří k lidstvu, nikdo nemůže za to, že jeho dítě je postižené. Problém je v tom, že systém počítal alespoň s prostou reprodukcí populace. A k té už možná skoro třicet let u nás nedochází.
 Zawgat_Mohammed 


Re: Reseni 

(23.9.2009 10:34:44)
H&M, to je jiny pripad. Samozrejme musi existovat nejake soc. zabezpeceni pro ty, kteri to ne vlastni vinou nemohou. Ale ne tak, ze se kazdy vykasle na to neco delat a state starej se.
 & 


Re: Reseni 

(27.9.2009 8:47:43)
Zawag, i tak je to nesmysl. proc by molodetni nebo bez deti, meli dotovat rodiny z vice detmy, kdyz oni z toho nic nemaji. Kdyz chces zrusit princip solidarity v duchodovem zabezbeceni tak tedy vsude. Zadny statni skolstvi, zdravotnictvi, rodicaky, danove ulevy nic... At si to ty rodice zaplati sami, kdyz chteji mit ctyri deti..
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Reseni 

(28.9.2009 3:32:26)
H&M, to mi pripada prehnane - zadne rodicaky - jsem rozhodne pro - ale platit si skolu a zdravotni pojisteni pro deti? Co jeste - platit za vydani rodneho listu? Platit za kazde verejne hriste?

Duchody jdou vyresit jednoduse, ale vlada se toho boji - staci se konecne rozhodnout a zavest osobni ucty odstupnovane podle roku narozeni tak, aby ti nejmladsi odvadeli do statni pokladny minimum a pak z ni nic nedostali a ti starsi odvadeli do statni pokladny vic a vic z ni dostali, ale taky ne uplne vsechno.

Hnat to do extremu nikdy nic nevyresilo. Zdravotnictvi a vzdelani neni o solidarite - myslis, ze by pro spolecnost bylo lepsi, kdyby se mezi lidmi pohybovali neleceni nakazeni lide a kdyby deti misto povinne do skoly se flakaly na ulicich - mas pocit, ze to by spolecnosti nejak pomohlo?

Mozna jsi to psala v afektu - nevim - ale prijde mi to dost mimo...
 & 


Re: Reseni 

(28.9.2009 8:49:53)
Kimmy, to byla reakce na Zawgat. Kdy ona navrhuje uplne zrusit statni duchody. Coz je podle mne nesmysl. 100% spolehat, ze z mojich deti budou danovi polatnici, je podle mne hodne velka naivita. Podle mne by se deti nerodily vubec, kazdej by setril. Neco, jako minimalni statni duchod by existovat melo, alespon v NL tak je, je to na hole proziti, ale je. Zebrajici duchodci, by mne poburovali vic, nez flakajici se pubertaci.

Dale je to reakce na teto a minuly clanek. Kdy autorky, se nam snazi podsunout, jak pezdetni budou v budoucnu parazitovat na jejich detech, coz je asi pravda, ale zarove si nevudomuji, ze ted monetalne investuje spolecnost do nich a to docela dost..
Zajisteni skolstvi a zdravtonictvi, stoji dost penez, coz dost lidi bebre, jako samozrejmost. V NL probehla tusi pred 3-4 lety reforma zdravtoniho pojisteni. Do te doby rodice platili pojistu, takze za deti. Zadne tlupy nakazenych se tu nepohybovaly.

Co se tyce osobnich uctu a duchodvych fondu. Nejsem ekonom, ty penize tam nikde nelezi, aby neztratily hodnotu, tak se s nima musi pracovat. A zaroven vyplacet duchody.. ty fondy, fuguji na pricipu letadla/pyramidy stejne, jako statni duchodvy system, az zakladna se pyramidy zmensi, bude mene lidi, kteri budou prispivat, tak nastane kolaps stejne, jako u statniho duchodveho systemu. Alespon tady se o tom mluvi, at soucastni 40 necekaji, ze budou mit, tak bezva duchod, jako soucastni duchodci.

 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Reseni 

(28.9.2009 11:45:36)
H&M - aha - no ja myslela, ze to asi bude neco takoveho, ale tak diskuse uz je hrozne dlouha ....

Vis co, u nas treba statni duchody nejsou... deti se rodi malo - ale podle mne ne kvuli duchodum, ale proto, ze mistni vlada velice nesetrne zasahla do demografickeho vyvoje v 60. letech, takze ted nemaji ty silne rocniky, ktere by vesele rodily.... no a ta 4-mesicni materska tomu taky moc neda...

Je to porad dokola - lidi nemaji deti kvuli statni pokladne nebo kvuli duchodum - ale sami kvuli sobe. Pro rodinna politika je urcite velice dulezita, kdyz je delana dobre - ale nikdo nema deti, aby mu mel kdo zaplatit duchod a pokud by byly duchody delane pres osobni ucty, urcite by kvuli tomu lidi neprestali mit deti. Uz jsem to tu psala - ani vyjimecne luxusni ceske podminky ceskou porodnost nezvedly - protoze holt ty podminky jsou nastavene jen na prvni tri roky a deti jsou zalezitost dlouhodoba... ale to nechci znova rozebirat.

Kritika bezdetnych je pitomosti - v tom s tebou souhlasim a rozhodne si myslim, ze bezdetni diky svym odvodum si rozhodne duchod zaslouzi.

Mezi osobnimi ucty a duchodovymi fondy je dost rozdil. Duchodovym fondum musis verit, ze s tvyma penezma budou disponovat rozumne - a bohuzel soucasna krize je dobry priklad, proc neni rozumne na ne prilis spolehat. Ale v osobnich uctech mas moznosti, jak s penezi nakladat - muzes penize investovat do velice bezpecnych prostredku, jako jsou dluhopisy nebo money market nebo komodity - jen se musis o celou vec starat... ale hlavne - je to tvoje zodpovednost - jak si to zaridis, tak to mas. Davat penize do statni pokladny odstrani veskerou kontrolu a davat penize do penzijnich fondu ti da kontrolu v tom smyslu, ze si muzes vybrat - ale jestli za pet prijde prijde novy fund manager, ktery nic neumi - mas smulu....

Duchody jsou velice slozita zalezitost a meli by se o ne starat vrcholovi odbornici na financne - a ne pitomeckove, co se staraji jen o vlastni kapsu...
 Tajtrdlík 


Re: Reseni 

(22.9.2009 13:43:32)
Naprosto nesouhlasím. Jsou lidé, kteří nemají potřebu mít děti, protože jejich dítětem se stala jejich práce a v ní jsou fakt dobrý. Kdo myslíte, že má čast 25hodin denně se věnovat vývoji např. léků na rakovinu, nových pomůcek pro postižené apod.?
Trochu návrat do totality, všecno podle jedné šablony a toho kdo vybočuje odstranit.~q~
 Tvoje horší já 


Re: Reseni 

(22.9.2009 19:54:05)
Ne, tak to není.
Mimochodem, profesor Holý, který vyvinul už několik "zázračných" léků, rodinu má, pokud vím.
 Zawgat_Mohammed 


Re: Reseni 

(23.9.2009 10:41:20)
Ja po nikom nepozaduji mit deti. Kdo ty deti nema, tak si muze na duchod sporit sam. Usetri vsechny ty penize, co by jinak utratil za deti, namisto pece o dite muze pracovat, diky cemuz vic vydela.
A ve vyzkumu leku pracujeme s manzelem oba a s peci o dite se to rozhodne skloubit da ~z~
 Tajtrdlík 


Re: Reseni 

(23.9.2009 12:51:46)
Pořizovat si děti kvůli důchodu je taky nesmysl.
Děti si rodiče přeci pořizují kvůli sobě, alespoň tak si myslím, že je to normální.
 Tajtrdlík 


Re: Reseni 

(23.9.2009 21:57:07)
Češi se honí jen za penězi. Kdo nemá nejnovější výstřelky módy je nula.
Tahle už uvažují děti v první, druhé třídě.
Proč musejí rodiče, které se dětem věnují, vysvětlovat, že nepotřebují nejnovější model mobilu apod. Proč naopak nemusejí vysvětlovat rodiče mamonáři, proč taky nejedou s dětma na společnou dovolenou místo nejnovějšího modelu BMW.
Peníze holt lidi kazí a u nás jde o peníze až na prvním místě.
 Tajtrdlík 


Re: Reseni 

(23.9.2009 21:59:13)
Teď jsem si vzpoměla na písničku:"Radši budu nemocnej, než abych byl chudej. Jak je krásný bejt lakomej."
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Reseni 

(23.9.2009 22:00:52)
Tajtrlíku,
mýlíš se, já to synovi vysvětluju. Nemám teda BMW, ale svým způsobem ten mamonář asi budu. ~;)
 Tajtrdlík 


Re: Reseni 

(23.9.2009 22:07:05)
Monty, ale jak píšeš, tak se synem mluvíš. Tak možná jsi mamonář, ale uděláš si na synka čas. A to je myslim to co děti od rodičů potřebují.~x~
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Rodinna politika statu 

(22.9.2009 13:22:14)
Jano - tvoje nazory me zaujaly uz v predchozi diskusi...

Souhlasim s tim, ze by stat mel rozhodne podporovat rodiny, aby mely deti. Jenze tato podpora je problematicka. Ja uz dlouho propaguju podporu rodin smerem ke skloubeni prace a pece o deti - nikoli, jak to dela CR - matku z pracovniho procesu dlouhodobe vyloucit. Bohuzel politici to neuznavaji a rada matek taky ne a odmitaji pripustit, ze prave tento system uzce souvisi s porodnosti. Ted se mozna mylim, ale Francie treba nabizi nejvetsi vyhody az pri narozeni tretiho ditete.. nehlede na dobrou dostupnost castecnych uvazku a danovych ulev.

Ale apelovat na rodiny, aby mely vic deti ve jmenu vyplaceni duchodu, je urcite spatny pristup - duchodova reforma je nutna lidi budou muset prijmout za vlastni duchod zodpovednost. Zodpovedni politici by uz davno zavedli system osobnich uctu a misto aby soucasne odvody rozdavali, by alespon cast lidem nechali jako skutecne uspory nebo pojisteni.

Je mozne, ze bila rasa skutecne vymira. Je mozne, ze za 100 let budou ve svete prevladat muslimove a Asiate - s tim tezko CR neco nadela a nic s tim nenadelame ani my. Je to dan za pohodli civilizace - ovsem je bez debaty, ze spravna rodinna a imigracni politika muze hodne ovlivnit.

Ovsem dokud se v CR budou zamestnavatele divat ukosem, dokud ceske skoly nebudou zaky a budouci generace inspirovat, dokud bude problem najit pediatra ci zubare, dokud budou lekari matkam vnucovat sve predstavy porodu - pochybuju, ze dojde k nejake zasadni zmene (at uz je vyse RP jakakoli). Protoze hodne deti se rodi hlavne spokojenym lidem - a v CR je prilis mnoho nespokojencu.
 Katla 


vysoká míra dekomodifikace mateck malých dětí  

(22.9.2009 16:56:11)
opravdu ztěžuje jejich návrat na pracovní trh. Navíc nedostatek alternativních možností než standardní 3 roky RD dlouhodobě povedou spíš k poklesu počtu dětí, neb 3 děti znamenají výpadek z trhu práce na relativně velmi dlouhou dobu - cca 5 až 9 let, řekněme. Pak už mnohdy nejde o návrat na pracovní trh ale prakticky o nový začátek, skoro od nuly.

Relativně píšu proto, že je to částečně vyvažováno dalším nesystémovým řešením, zvyšováním důchodového věku a prodlužováním délky povinného pojištění, takže ta výpadku z pracovního trhu se musí poměřovat celkovou dobou, kterou žena ještě bude v produktivním věku.

Ale i tak je ten výpadek dlouhý.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: vysoká míra dekomodifikace mateck malých dětí  

(22.9.2009 17:12:40)
Hrouda - souhlasim, cesky system RP je velice problematicky.
 Katla 


zdánlivě štědrý,  

(22.9.2009 17:18:21)
první roky, a pak najednou prorodinná politika končí. ve skutečnosti antiemancipační jak prase s k tomu drahý.
 Ananta 


Re: Rodinna politika statu 

(22.9.2009 21:33:20)
Přišlo by mi ideální, aby byla mateřská na rok a aspoň 13 000,- Kč. Po roce dobrá síť jeslí a možnost se vrátit do práce. Co je mi platné, že je mateřská na 3 roky, když ze 7500,- kč se stejně nedá přežít. Na dvouletou mateřskou s vyšším příjmem zase spoustu matek nedosáhne.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Rodinna politika statu 

(23.9.2009 8:43:49)
Ananta - materska by mela byt pocitana z platu - klidne treba 80% jeden rok a pak by se lidi museli rozhodnout...

Jenze kdyz tohle napises na Rodine - tak se ti dostane prednasky o tom, jak deti do tri let do jesli nemuzou a jak na nich jesle zanechavaji nasledky a tak... Vlastne me prekvapuje, ze jsi tu lekci zatim nedostala - asi tu mam nejaka privilegia...

Mne napr. bylo receno, ze dat deti do jesli v 18 mesicich je barbarske...

Ja s tebou samozrejme souhlasim, cely ten cesky RP je na nic, porodnost nezvysuje a akorat drzi matky doma a stat to stoji tezke penize... Je uz prokazane, ze vice deti se rodi v zemich, kde system umoznuje lepsi skloubeni prace a pece o deti...

Jenze - zatim je v CR prilis mnoho zen, kterym soucasny system ohromne vyhovuje a zadny politik se neodvazi s tim michat (leda nepolitik Janota) - proste zdravy rozum je az na poslednim miste...
 Jíťa 
  • 

Re: Rodinna politika statu 

(26.9.2009 11:45:35)
To je blbost už z jednoho důvodu. Rodilo by se ještě více ci...ňat - tedy dalších potenciálních vyžírků státní kasy.
 SnowWhite 


Úsměvné !!! 

(22.9.2009 13:23:56)
Milá Jano Budilko,

Tvůj pokus rozdmýchat diskusi ke článku Iky je legrační. Myslím, že se střetávaly v zásadě dvě reakce, z nichž ani jedna se netýkala počtu dětí přímo.První skupina horovala pro veškeré možné příspěvky, úlevy a výhody pro rodiny s více dětmi, druhá tento postoj odmítala. Tvoje paušalizování mi nesedí - do které kategorie spadám já - mám tři děti a připadá mi zbytečné požadovat či nárokovat si jakékoliv úlevy jen na základě faktu, že tři děti mám? Myslím - jak bylo již řečeno, že lidi si děti nepořizují kvůli politice státu ať je prorodinná sebevíc a pouze někteří mentálně postižení jedinci mají pocit, že když si "haranty nafrkali", tak teď ať se ostatní (stát) stará. Obě strany jsou tak diametrálně odlišné v přístupu, že se nemohou shodnou - jeden má pocit, že by měl dostávat a cítí se poškozen, druhý naopak nechápe proč si ten první cokoliv nárokuje.....
 Tvoje horší já 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 19:52:18)
Snowwhite, šlo mi o něco jiného - nechci se bavit o sociální podpoře větších rodin ze strany státu, spíš mi jde o otázku, jestli se jako společnost díváme správně na ideální počet dětí v rodině.
 SnowWhite 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 20:19:55)
Tak v tom případě promiň :-). Myslím, že situace není tak tragická - v mém okolí je dost rodin se třemi dětmi. Je fakt, že se 4 jich už tak mnoho neznám, ale taky se najdou :-)
 Tvoje horší já 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 20:25:32)
Taky máš tři děti, jestli si dobře pamatuju. Řekni, nezažilas nějaké trapné reakce okolí? Já tedy dost - počínaje tchýní a tchánem, které urazilo, že jsme se rozhodli pro třetí dítě přes jejich nesouhlas. Lidé se třeba ptají, jestli selhala antikoncepce, nechápou, proč jsme chtěli třetí dítě, když máme páreček atd. atd.
 SnowWhite 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 20:37:49)
No my jsme dost netypická rodina - na mé straně sestra a dvě sestřenice a všechny ! máme tři děti. Na straně manžela - bratr taky tři děti..... a nejsme věřící něbo tak něco... spíš to tak vyšlo. A co se reakce tchýně týče tak ta byla naprosto debilní už při druhém, takže žádná změna :-). A vzhledem k tomu, že se pohybuju v prostředí, kde to fakt není nic zas tak divného, tak jsem asi i reakcí byla ušetřena. U nás to bylo spíše o tom, že si všichni nedali vymluvit, že chceme chlapce. A přitom já kluky fakt nemůžu, takže mě štvalo spíš tohle.
 LENKA 
  • 

Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 21:08:41)
Idealni pocet deti v rodine je individualni. Pro nekoho je to jedno, pro nekoho dve, pro nekoho tri deti atd. Nechci rypat ani se po nikom vozit, ale zrovna tvuj postoj k rodinam s mene nez tremi detmi mi taky nepripada tolerantni. Mozna by mel kazdy zacit u sebe a teprve potom koukat co rikaji ostatni :-)
 Tvoje horší já 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 21:10:08)
Otázka je, proč by lidé měli být tolerantní k něčemu, co je ve svém důsledku pro společnost škodlivé.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 21:13:25)
Jano, není na tom něco divného nadřazovat zájmy státu nad zájem jednotlivce? Co se ti může jevit jako škodlivé pro stát, může být pro toho konkrétního jedince požehnáním. A v konečném důsledku i pro ty nenarodivší se děti...Jsou i lidé, kteří děti mají a neměli by je mít...
 Katla 


stáňo,  

(22.9.2009 21:22:55)
souhlasím.
Zájem státu je mi putna, stát se o mne taky nezajímá. A pokud se zajímá, tak stylem který mne absolutně nevyhovuje.
 Tvoje horší já 


Re: stáňo,  

(22.9.2009 21:25:30)
Nechápu ten váš individualismus. Nemluvím konkrétně o státu, ale přece bez druhých lidí nejsme nic. Lidstvo snad vzniklo a vzkvétalo tím, že existovalo jako společnosti, i když různě strukturované. Proč to dnes popíráme?
 Katla 


já nejsem individualista,  

(22.9.2009 21:28:15)
já jsme pro otevřenou společnost. dejme místo, šanci a cesty k integraci uprchlíkům. Zbavme se se předsudků, Ukrajinci, Gruzinci, Armenci nebo Vietnamci jso utaky lidi. jasné, s migranty jsou vždycky potíže, ale velká část těch potíží plyne z předsudků a bariér na straně většinové společnosti.
 petluše 


Re: já nejsem individualista,  

(22.9.2009 21:33:04)
Sice je to mimo diskuzi, potíž migrantů je ta že se nechtějí asimilovat. CHtějí svoji původní kulturu jak leží a běží přenést do nového, příhodnějšího prostoru.
 Katla 


POZOR. asimilace a integrace jsou různé pojmy  

(22.9.2009 21:36:59)
Já se nediví, že se nechtějí asimilovat. Stačí, když se integrují, tzn. žijí dle zákonů státu, kam se přistěhovali, naučí se řeč a pracují, platí daně a tak. Ale zachovají si svoji svébytnost, vedle jakyka cílové země i vlastní jazyk, vlastní kulturu a vlastní náboženství. Asimilace znamená vlastně takové rzpuštění v novém prostředí. Integrace je vlastně o toleranci, asimlace bývá často nucená a je spojena s určitým násilím.
 Tvoje horší já 


Re: stáňo,  

(22.9.2009 21:59:25)
Ano, jsem drzá. Ale pokud bych tvrdila, že každý má a musí mít tři nebo čtyři děti, tak by počty zas nějak nevycházely, protože by nás začalo dost přibývat. Spíš jde o to, že když se více lidí rozhodne pro větší rodiny, bude to v dnešní situaci pro společnost prospěšné.
 Grainne 


Re: stáňo,  

(22.9.2009 22:03:39)
Jano Budilko, většina zde zúčastněných sice bezděky přivádí děti na svět ku prospěchu společnosti, ale rozhodně to nebude prvotní úmysl. Nemyslím, že by v dnešní době mělo být přivádění dětí na svět cíleno na blaho společnosti.
Koneckonců, společnost se většinou dokázala vyrovnat i s velkým úbytkem obyvatelstva. Taky je otázka, v čí prospěch by se tyto děti rodily.
Ostatně, důraz na početné rodiny bývá kladen spíše v totalitnícg režimech - socialismus, nebo nacismus nevyjímaje.
 Tvoje horší já 


Re: stáňo,  

(22.9.2009 22:10:43)
Ano, stát tlačil na plození nových občanů v dobách, kdy je potřeboval - většinou jako vojáky.
Dnes je taky potřebuje - jako budoucí daňové poplatníky.
Ale mně nejde teď o stát - jde mi o pohled veřejnosti na otázku počtu dětí v rodině. Proč většina lidí preferuje model rodiny se dvěma dětmi? Proč početnější rodiny často narážejí na nepochopení?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: stáňo,  

(22.9.2009 22:13:55)
Každý, kdo vybočuje z řady, se setkává s nepochopením "většinové společnosti". Když budeš mít společensky akceptovatelné děti, ale obarvíš si vlasy nazeleno a propíchneš tvář sichrhajckou, taky budeš narážet na nepochopení...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: stáňo,  

(22.9.2009 22:14:00)
Každý, kdo vybočuje z řady, se setkává s nepochopením "většinové společnosti". Když budeš mít společensky akceptovatelné dvě děti, ale obarvíš si vlasy nazeleno a propíchneš tvář sichrhajckou, taky budeš narážet na nepochopení...
 Grainne 


Re: stáňo,  

(22.9.2009 22:17:55)
Jano Budilko, pokud se nehodlám chovat úplně tradičně, jednoduše musím mít sílu to únést a v případě rodiny je ti nabídnuta jiná možnost - o tu rodinu se důkladně opřít. Myslím, že pro takto vícečetné rodiny je rodinný život prioritou. Nějaké pohledy nakřivo už není třeba prožívat. Chápu, když si tu někdo na toto téma uleví, na druhou stranu poté zase zapluje do svého světa, který je ten dobrý a správný - pro něj.
Mám pochopení pro ženy, které se cíleně rozhodly děti nemít, třeba poté, když zjistí, že jim nemají co dát. Naopak s úsměvem pozoruju typickou "přírodní matku" obklopenou pěti dítky, jako stupínky. Líbí se mi to, působí klidně a vyrovnaně a děti taky. Žádná tlupa uřvaných rozjívenců.
 Grainne 


Re: stáňo,  

(22.9.2009 22:18:33)
Jano Budilko, pokud se nehodlám chovat úplně tradičně, jednoduše musím mít sílu to únést a v případě rodiny je ti nabídnuta jiná možnost - o tu rodinu se důkladně opřít. Myslím, že pro takto vícečetné rodiny je rodinný život prioritou. Nějaké pohledy nakřivo už není třeba prožívat. Chápu, když si tu někdo na toto téma uleví, na druhou stranu poté zase zapluje do svého světa, který je ten dobrý a správný - pro něj.
Mám pochopení pro ženy, které se cíleně rozhodly děti nemít, třeba poté, když zjistí, že jim nemají co dát. Naopak s úsměvem pozoruju typickou "přírodní matku" obklopenou pěti dítky, jako stupínky. Líbí se mi to, působí klidně a vyrovnaně a děti taky. Žádná tlupa uřvaných rozjívenců.
 Tvoje horší já 


Re: stáňo,  

(22.9.2009 22:07:52)
Ale Madelaine, nebuď naštvaná. Kdyby se nikdo neodvažoval tvrdit, co si myslí, že je pro společnost prospěšné, tak by asi zanikla sociologie a mnoho podobných oborů. Vždyť je to jen diskuze, nic víc, nic míň.
 Stáňa a dva kluci 


Re: stáňo,  

(23.9.2009 13:18:07)
Jano, nepovažuju se za individualistu. A vůbec mi není putna, co se kolem mě děje. Naopak, čím jsem starší, tím víc mi záleží i na lidech kolem mě, na sousedech, zajímá mě i dění v našem městě, ve státě. Nepovažuju historii, tradice za něco přežitého a zbytečného, naopak svébytnost každé země je podle mě dost důležitá. Ani nejsem zastáncem bůhví jakého babylonu a obřího míšení kultur. Xenofobní nejsem, jen se na to dívám i z pozice přistěhovalce, vykořenění není žádná sranda, dost s nimi v tomhle soucítím. Na druhou stranu si myslím, že za migraci je z velké části zodpovědný ten náš úžasný západní svět, o kterém si momentálně nemyslím nic moc hezkého, začíná být dost dekadentní. Asi se fakt blíží soumrak západní kultury, ale já jsem duší optimista~;).

JEn mo trochu přijde, že nějak nedokážeš pochopit, že jsme individuality a pro každého v jeho konkrétních podmínkách a vývoji je dobré něco jiného, ať už je to žádné, jedno, dvě nebo více dětí. A tak trochu se obávám uchopení tohoto tématu státem, vzpomenu si vždycky na Čínu a politiku jednoho dítěte a zvěrstva, co se tam děly...
 Tvoje horší já 


Re: stáňo,  

(23.9.2009 19:14:17)
Nemůžu přece nikomu nic diktovat.
Jediné, co jsem naznačila (v kontextu dlouhodobě nízké porodnosti) bylo, že by společnost měla změnit pohled na dvoudětný model rodiny jako na ideální.
 Ananta 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 22:20:56)
Moje mamka říkala .... "blbneš nahlas".... :-)
 Tvoje horší já 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 22:22:09)
Tak bacha, jestli blbnu, tak ne nahlas, jenom písemně...
 Ananta 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 22:24:21)
:-) nějak mi není jasné, kde se v tobě bere ten evangelický duch, já tě mám z diskuzí zapsanou jako dost inteligentní ženskou.
 Tvoje horší já 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 22:27:51)
Prostě mě osvítilo...
Ale teď stručně:
Opravdu si myslím, že situace, kdy se příliš mnoho lidí ve společnosti rozhodne mít jedno, dvě děti, popřípadě žádné, je pro společnost kritická. Nemyslím si to sama, pochopili to i politici.

Hrozí kolaps celé společnosti v horizontu pár desítek let. Otázka zní, jestli se s tím dá něco dělat a jestli má vůbec smysl s tím něco dělat.

A taky mě docela zajímaly důvody, proč lidi nemají děti.
 Grainne 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 22:37:16)
Jano Budilko, dělat se nedá vůbec nic, protože stávající ekonomický systém se v horizontu několika příštích desítek let zhroutí a přinese to ohromné společenské změny.
Tudíž je otázka, jak se společnost vypořádá s něčím úplně novým a poté možná začne znovu dumat nad potřebností množení se. Do té doby nemá smysl nic řešit.
 Zasjaj 


Re: Úsměvné !!! 

(23.9.2009 1:30:33)
Grainne,
to s tebou souhlasim, taky myslm, ze v dohledne dobe nekolika desetileti se budou resit uplne jine problemy nez duchodve zabazpeceni nebo prispevky do fondu pro rozvoj evropske kinematografie.
 Ananta 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 22:40:58)
Já myslím, že hrozí spíš totální kolaps evropské společnosti a kultury než cokoliv jiného. Vyhubíme se sami, vystřídají nás jiní, odolnější jedinci a možná to tady vrátí k přírodnějšímu způsobu života, náboženství, tradicím ... těžko říct, tam bude víc spojnic pro odpověď na otázku proč.

 Tvoje horší já 


Re: Úsměvné !!! 

(22.9.2009 22:43:12)
No vidíš, já si myslím vlastně totéž.
 Zasjaj 


Re: Úsměvné !!! 

(23.9.2009 1:42:01)
Jano,
"A taky mě docela zajímaly důvody, proč lidi nemají děti."
Panda velka se taky v zajeti temer nemnozi. Ma co zrat, zadne nepratele, kazdy ctvrtek veterinare, vsude spousty bambusu a zadnej stres, nema krom sexu nic na praci a prece nechce. Nase civilizace je takova celokontinentalni zoo, mame se nad pomery a nikomu se v tom uz nechce dal zit. Podle jedne teorie se tomu taky rika zamrzla evoluce - mnoho zivocisnych druhu se dal uz nevyviji a jen ceka na sve vyhynuti.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Úsměvné !!! 

(23.9.2009 8:59:11)
Zasjaj,
pandy mne rozesmály, je to vtipné a přesné. Vybavuju si, jak jsem kdysi četla, že se dokonce vědci rozhodli natáčet a pouštět pandám filmy o kopulaci, aby v nich o tuto akivitu vzbudili zájem. Psala jsem o tom povídku, o konkursu na herce do pandího porna, ale bohužel zůstala na některém z na věčnost odešlých disků. ~;)
 LENKA 
  • 

Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 13:38:35)
Ja jsem ze tri sourozencu a prestoze jsme meli hezke detstvi, vzdycky jsem citila, ze mi jeste NECO chybi. Nasi nemeli moc penez, takze jsme nosili obleceni jedna po druhe a nejcastejsi jidlo bylo chleba s maslem. Nikdy jsem nebyla v zahranici az ve svych 25 letech, kdy jsem si na to usetrila (delala jsem od 18). Nasi nas meli vsechny tri radi, ale protoze museli oba pracovat, abychom vysli z penezma, nemeli na nas tolik casu, aby si vsimli, ze my dve starsi sestry tu mladsi trapime (nebyly jsme zle nebo nevychovane, ale deti dovedou byt krute), dodnes z toho mam spatne svedomi. A vidim to i na sestre, ze ji to poznamenalo.

Mam dve deti a dalsi nechci. Zaprve, protoze mam strach, ze to nezvladnu, tak jako mi rodice...ano, muze to byt jine, ale nemusi a moje dite muze mit "nasledky". Takze to radsi budu resit tak, ze do toho nepujdu.

A za druhe, ano je ve me kus sobce. Jako dite jsem nikde nebyla (myslim ted zahranici). Strasne rada cestuju a nejde o to, ze to musi byt drahe. Miluju poznavat nove zeme. jednou za rok jsme tyden nekde ve svete. S tremi detmi uz si to nebudeme moct dovolit, s dvemi uz je to narocnejsi. radi si zajdeme jednou tydne vsichni nekam na obed (ale i tady hraje roli cena), jednou za cas jdeme nekam do zoo nebo na vylet. Nekupujem znackove obleceni a drahe veci, ale mame denne ovoce a zeleninu, celorznne potraviny a vubec "zdrave veci". Oba s muzem chodime di fitka a snazime se udrzet fit a zdravi. uz jsme dvakrat zmenily fitko, pokazde za levnejsi. kdyz budeme mit dalsi deti nebude na to.
Nechci se toho vzdat. At si rika, kdo chce co chce. jako dite jsem touzila po vsem moznem, ted si muzu sem tam neco dovolit, kdyz budu mit vic deti, budu zas touzit po vsem moznem a nebudu si to moci dovolit.
A az budu v duchodu, pokud budu mit vic deti, budu mit sice duchod (kdyz bude vic deti na to me zivit), ale nebude to nic moc a zase si nebudu moct nic dovolit.
Ano, jsem sobec. Svoje deti miluju na de vsecko, ale nemyslim si, ze bych mela proto prestat myslet i na sebe. Nemusim mit vsechno co uvidim, ale jsou veci, ktere i ja potrebuju sama pro sebe abych byla spokojena.
navic abych byla uprimna mam pocit, ze to nekdy psychicky nezvladam ani s dvemi detmi a kdyby meli pribyt dalsi, tak si to "hodim".
na dalsi deti se necitim, mam jasno a vubec me netrapi, kdyz na me lidi koukaji divne. jsem spokojena s dvemi detmi (mimochodem to druhe byl boj smanzele, ale nakonec se nechal zpracovat), se tremi a vice bych spokojena nebyla. A to je pro me rozhodujici.

Lidi by meli vseobecne byt tolerantnejsi k ostatnim, kazdy at dela to, co si mysli, ze je pro nej nejlepsi (co se tyka deti) a nekouka skrz prsty na ostatni.

Ano, jsem sobec! ale jsem spokojena ja, muj muz i moje deti.
 Tajtrdlík 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 13:52:53)
Proč si myslíte, že jste sobec? Protože máten jen "dvě" děti. Tak to přeci není.
Jste spokojená rodina a to je to nejcenější co můžete dát dětem. Budou-li spokojení rodiče, budou spokojené děti.
SPOKOJENÉ DĚTI BY MĚLI BÝT CÍLEM RODIČŮ.
Né se hnát za názorem společnosti, za sociálníma dávkama apod.
 LENKA 
  • 

Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 13:57:07)
Jsem sobec, protoze myslim i na sebe a ne jen na sve deti. Ale priznam si to a nemam s tim problem.
 Ecim 


opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:16:15)
Jednak se mi líbí, jak to říkáš na rovinu.
A to, že myslíš nejen na své děti, ale i na sebe, je správné. Nebylo by dobré vštěpovat dětem model, že je dobré myslet jen na druhé a nikdy na sebe. Já jsem okolo sebe vždy měla takových "altruistických matinek" hodně a někdy mám dojem, že z nich mám dodnes trauma. Od dětství jsem rostla z řečí typu "ona je skvělá, dětem se věnuje a na sebe kašle", "správná matka nemá koníčky". Nebo ve škole ty básničky o "úžasných mamičkách, které neustále štupují fusekle a od práce nemívají pokoje na chvilku". Je to nesmysl! Jako dítě jsem měla často chuť zařvat: "Jděte s tím všichni do háje, nikdo se vás o nic takového neprosí!" Dítě nestojí o to, aby se mu někdo cele obětoval.
Můj 2,5 synek je dost živý a náročný, ale také jsou chvíle, kdy na něm vidím, jak je šťastný, že si může někam vyrazit beze mě a já mám tím pádem trochu času pro sebe.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:22:29)
Ecim,
tak já to říkám takhle na rovinu i svému synovi. Z keců ala extchýně typu "správná matka obětuje život rodině a dítě má na prvním místě" vyloženě rostu. ~;)
 Ecim 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:31:36)
A já mám z takových řečí přímo chuť střílet! A budu učit své děti, že je to pěkná blbost.
Mockrát v životě jsem si natloukla kokos, než jsem se naučila jednu ÚŽASNOU věc. Než pro KOHOKOLI COKOLI udělám, tak si předem ověřím, jestli to POTŘEBUJE, jestli mi o to STOJÍ a jestli to OCENÍ. Pokud ne, tak jdu od toho. Také jsem nesnášela (hlavně v pubertě) a nesnáším dodnes, když se po mně vyžaduje vděčnost za něco, o co vůbec nestojím. Kdyby si ti OBĚTAVÍ jedinci věnující mi neadekvátní pozornost raději sedli k televizi a pár hodin předstírali, že tam vůbec nejsem!
Jsem sice ze svých dětiček velmi natřepaná, ale kdybych se jim měla takto OBĚTOVAT, tak by mě ti chudáčkové museli za chvilku utlouct paličkou na maso.
Snažím se řídit geniální větou, kterou mi kdysi řekl jeden kamarád: DOBRÝ RODIČ SE POZNÁ PODLE TOHO, ŽE ODHADNE, KDY HO DÍTĚ POTŘEBUJE MÍT U SEBE A KDY HO DÍTĚ NAOPAK POTŘEBUJE NEMÍT U SEBE, A ZAŘÍDÍ SE PODLE TOHO.
Znám ze svého okolí bohužel lidi, kteří to dramaticky nezvládají. Znám paní, která měla děti za studia a od 6 měsíců je dávala do jeslí, ale když byly děti skoro dospělé, tak s nimi zničehonic zůstala doma. A hádej, co se stalo? Obě děti se při nejbližší příležitosti odstěhovaly.
Nebo jeden můj kamarád vzpomínal na to, jak jako malý "musel" jezdit na tábory, i když tam byl zoufalý, přestože byli doma 3 dospělí a z toho jeden měl celé prázdniny volno. Ale když se ve 27 letech chtěl odstěhovat, mohli se rodiče zjevit.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:38:42)
Ecim,
pozor, ono se někdy těžko pozná, jestli dítě chce, nechce nebo je mu to jedno. Můj syn je třeba zvyklý odmala, že ho hlídá babička, teta, strejda, od tří let jezdil na prázdniny na chalupu k prarodičům, ve čtyřech už tam s nimi byl většinou sám, my (otec a já) za ním max. dojížděli na víkend. Já ani moc ne, protože když mu byly 4, s jeho tátou jsme se rozešli. Na školce v přírodě jediný nebrečel a nestýskalo se mu tam - ale jemu je to JEDNO. On nebude ani kvičet, že tam nechce, ani že tam chce. Stejně žije ve svým vlastním světě a něřeší, jestli je ten svět doma, na chalupě nebo na školce v přírodě.
 Ecim 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:45:12)
Monty, máš pravdu. Někdy to jde fakt těžko poznat. Já se snažím hodně sledovat zpětnou vazbu. Svého staršího syna dodnes uspávám, ale kolikrát se mi stane, že mu vymyslím nějakou hezkou zábavu, ale on si mezitím začne moc hezky hrát sám, a tak toho využiju, že jdu dělat něco jiného, a tu činnost, kterou jsem pro něj vymyslela, nechám na později.
A pokud jde o pobyt u příbuzných, tak mi občas třeba řekne, že chce jet někam "bez mámy". A já mu to umožním. Kdyby mě tam ale postrádal, tak pojedu za ním nebo si ho nechám zase přivézt.
 Ecim 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 15:16:54)
Monty,
za tohle moudré vysvětlení Ti syn bude určitě mnohem vděčnější, než by Ti byl za nějaké permanentní obětování.
 Tvoje horší já 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 19:50:26)
S tím musím souhlasit. Taky se mi eklují obětavé matky.
Z básně "Rozmilá matička pere mi košilku, od práce nemívá pokoje na chvilku.." přímo rostu.
 Ecim 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(23.9.2009 7:51:21)
Tak u téhle básničky jsem ve třetí třídě brečela ~n~
 Xantipa. 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:31:17)
Ecim, co píšeš, to byla pravda, ale za dob mé mamky. Teď jsem snad ještě neslyšela nikoho, kdo by toto heslo /správná matka myslí jen na rodinu - a podobné perly/ propagoval či snad na to jen pomyslel.
Problém je jen jediný - kolikát by mamina chtěla ty svoje koníčky, ale jaksi není nikdo, kdo by pohlídal po tu určitou dobu. A když už je, tak zas třeba nejsou na to hlídání peníze, protože mamina je třeba na MD a stát teď vesele vysílá - ano, být s dětmi doma a věnovat se jim 24 hodin denně je skutečně náročná práce, nevěřte nikomu, kdo říká, že to tak není, ale na druhou stranu stejně se doma válíte a tudíž je opovážlivost za toto válení chtít ještě peníze. Jestli chceš peníze, šup do pracovního procesu a dítě si vystřel třeba na měsíc. Když jsi dítě chtěla, tak se starej.
A nejhorší je, že toto přesně říkají i ty matky, které děti mají. Stylem - já měla 3000 a taky mi to stačilo, co byste vy matky vyžírky dneska nechtěly. Není to poněkud zrůdný?
 Ecim 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:37:31)
Něco na tom je. Ale řada koníčků se dá provozovat i doma při dětech. Třeba cvičení, četba nebo ruční práce. A taky z vlastní zkušenosti vím, že těch pár minut, než se obleču a učešu, to mé děti také přežijou.
 Aneka_ 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:45:21)
Xantipo - to ale není problém státu, že mamina nemá čas nebo peníze na koníčky, to je problém maminy a tatíka. Tedy té rodiny. Lze si najít koníčka doma(odpadá hlídání) nebo finančně nenáročného(odpadají náklady) nebo obé. Za to systém či stát nemůže, tohle je věcí jen a jen té dané rodiny a nikoho jiného by to zajímat ani nemělo.
 Ananta 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:46:16)
Přesně tak, jsem ráda, že i přes různé potíže moje matka nebyla "ta co se obětovala". Tohle jak někdo vypustí z pusy, tak mám chuť ho poslat do háje. Děti bych nikdy nechtěla vnímat jako oběť, vyvolávat v nich pocity viny za něco s čím nemají nic společného, to je radši nebudu mít. Obětavé ženy mám i ve své rodině a lezou mi na nervy, nikdo se jich o to přece neprosil
 16.5Salám&Lajka14 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:47:23)
Ano ano, když mi moje matka měla potřebu sdělit, jak si kvůli mně zničila život, řekla jsem jí na to, že měla brát Antigest. ~t~~t~~t~
 Ecim 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(22.9.2009 14:54:35)
Já už jsem pár lidí vytočila otázkou, proč si ty děti tedy pořizovali, když je to s nimi takové utrpení.
 Ecim 


permanentní kompromisy 

(22.9.2009 14:52:18)
Ananto, přesně tak! Já osobně se neobětuju NIKOMU. Permanentně se snažím o řešení, které vyhovuje nám všem - mým dětem, mému manželovi i mně. A pokud jsou ve hře i další příbuzní, tak i jim. Myslet se musí na všechny, neustále se musejí dělat kompromisy.
 pajda 
  • 

Re: opačný extrém také není dobrý 

(24.9.2009 8:20:21)
souhlasím! moje teta byla přesně ta matka, která svým 4 dětem a pak jejich dětem dala první-poslední. Celý život těžce pracovala, všem dokola pomáhala a teď když je stará a nemocná - tak na ni její vlastní děti zvysoka serou. Bydlí se synem a se snachou a ve svém domě je spíš na obtíž. Dobrá je jim jenom, když dostane důchod. Snacha jí ani neuvaří, a tak je teta celé dny na suché stravě. Je to fakt smutné. Proto jsem za zdravé sobectví! taky mám "jenom" dvě děti a na víc se necítím. Opravdu nikde není napsáno, že když budeš mít třeba 5 dětí a celá se jim rozdáš, tak že se ti to pak ve stáří vrátí.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: opačný extrém také není dobrý 

(24.9.2009 9:01:14)
Před pár lety jsem byla u jednoho právníka někde v Litoměřicích. Stáli jsme ještě před domem a mluvili, když přijelo x aut a vystoupilo x dospělých kolem padesáti let. Právník povídá - to jsou moji klienti, už dva roky se soudí o dědictví po matce. Ptala jsem se, jaké to je dědictví. Nebylo prakticky žádné, pět nebo šest potomků jedné matky se soudilo o to, že si jedna sestra vzala z bytu struhadlo, druhá mlýnek na maso... taky pěkné. Nikdy na to nezapomenu. ~;)
 Tajtrdlík 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 14:16:58)
Ale tím, že myslíte i na sebe, tak si můžete udělat nějakou tu radost a pak budete spokojenější, tím pádem klidnější a děti nebudete stresovat.~R^
Spokojené děti mají jedině spokojení rodiče. Myslím, že tak nějak to říkal Doc.Dr.Zděnek Matějíček.
 Ecim 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 14:22:42)
Tajtrdlíku, naprosto souhlasím s Tebou i s profesorem Matějíčkem!
 Tvoje horší já 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 19:48:45)
A profesor Matějček taky říkal, že když už se lidé rozhodnou založit rodinu, měli by mít tři děti. A ke konci života přitvrdil na minimálně tři děti.~;)
 Katla 


Matějíček nebyl děd Vševěd  

(22.9.2009 21:34:16)
byl to určitě významný muž, leč tímto své vlastní hodnoty vnucoval druhým, a to se nedělá.
 Tvoje horší já 


Re: Matějíček nebyl děd Vševěd  

(22.9.2009 21:35:41)
Hroudo, co blázníš? Každý přece své názory a hodnoty "vnucuje" jiným, zvlášť, když je prezentuje veřejně. Co jiného by taky měl dělat?
 Katla 


Re: Matějíček nebyl děd Vševěd  

(22.9.2009 21:38:35)
No nekdo nevnucuje. Ale já si myslím, že matejčka Budilka trochu překrucuje. taky jsem od něj něco četla, nebyl tak kategorický , nebo to na mne tak nepůdobilo. V mnohém bych s ním taky nesouhlasila.
 Tvoje horší já 


Re: Matějíček nebyl děd Vševěd  

(22.9.2009 21:42:57)
On nevnucoval nikomu, že musí mít nutně tři děti. Vůbec nikomu nevnucoval, že musí mít děti. Ale tvrdil, že počet tří dětí je pro ty děti ideální, protože vstupují do mnohem většího počtu vzájemných interakcí.
A ve sbírce esejů z konce života (přesný titul si bohužel nepamatuju) dokonce psal, že si myslí, že v rodině by měly být minimálně tři děti. Žádnou jeho knihu ale doma nemám, abych citovala.
 Katla 


tak tuhle jsem zrovna četla  

(22.9.2009 21:45:51)
ty eseje z konce kariéry. Mám je i doma. Píše tam, že sám měl nakonec 4 a považoval by za ideál pět.
celkově tam má dost sporných věcí.
Omlovala jsem některé věci tím, že už umíral, když to psal. je to pěkné, milé, ale rozhodně to není žádné vrcholné dílo.
 Tvoje horší já 


Re: tak tuhle jsem zrovna četla  

(22.9.2009 21:47:30)
To bych se tedy hádala. Měl tři děti. Paradoxem je, že žádný z jeho potomků nemá tři děti nebo víc, všichni mají po dvou. Takový už je život.
 Katla 


mám djem, že tvrdil, že měl štyry  

(22.9.2009 21:52:18)
děti.
 Tvoje horší já 


Re: mám djem, že tvrdil, že měl štyry  

(22.9.2009 21:53:22)
Můžeš mrknout, jestli se ti teda chce. Já bych se musela vloupat do místní lidové knihovny za tímto účelem.
 Katla 


víš jak dloiho budu hledat?  

(22.9.2009 21:55:27)
V tom našem bordelu? taky si pamatuju, že tam píše, že byl na křehké blondýnky a nakonec se oženil se statnou tmavovláskou. prostě už jen takový nezávazný psaní půl roku před smrtí. Asi bys se tím do písmene neřídila.
 Katla 


takže ten Matejček  

(22.9.2009 22:01:30)
"Chcetel-li mít děti, tak mějte aspon tři" (str. 126) a ted musím najít to, že on měl 4 a za ideál by považoval 5.
 Katla 


Knihu jsme našla, ted to najít v ní  

(22.9.2009 21:56:21)
moment.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Matějíček nebyl děd Vševěd  

(22.9.2009 21:45:57)
Není mi jasná jedna věc. Už jsem tu o tom jednou psala. Nemám ve svém okolí moc případů, kdy by spolu sourozenci v dospělosti nějak úžasně vycházeli a nemohli jeden bez druhého být. A že mám poměrně bohaté sociální kontakty. Většina lidí kolem mne vidí své přátele daleko častěji než sourozence. Protože sourozence si člověk nevybírá - na rozdíl od přátel. Prostě i kdyby bylo v rodině osm dětí, nelze zaručit, že nebude každé jiné a v dospělosti si max. zavolají k narozeninám a pošlou pohled k Vánocům. ~;)
 amy 
  • 

Re: Matějíček nebyl děd Vševěd  

(23.9.2009 8:29:56)
Já mám ve svém okolí různé případy - od vztahů, kde by jeden druhého nejraději zabil(bohužel je to trestné), po vztahy, kde se mají rádi. Do té první skupiny spadá mnohonásobně víc lidí, než do té druhé.

Za sebe - mám dva bratry. S mladším jsme odmalička nerozlučná dvojka, dýchali bysme za sebe, alespoň jednou denně si napíšeme SMS, výlety apod. podnikají naše rodiny dohromady, bydlíme záměrně co nejblíže od sebe (cca 10 minut autem). Ke staršímu takový vztah nemám, když bude potřebovat pomůžu mu, ale zatímco pro mladšího to udělám s radostí, pro staršího z "povinnosti". I se starším bratrem se pravidelně vídám, mluvíme spolu, ale nesvěřuju se mu. Mladšího bratra zbožňuju, staršího prostě mám. Krom toho mám i nejlepší kamarádku. Mladší bratr pro mě znamená víc než nejlepší kamarádka, starší nikoli.
 amy 
  • 

Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(23.9.2009 8:21:25)
Když by za mě Matějček otěhotněl, porodil, děti vychoval, živil, pomáhal ve studiu, věnoval se jim ve volném čase a rozvíjel je, tak těch dětí budu mít klidně 10.

Fakt, že někdo něco říká a považuje za nejlepší, pro mě není dost dobrý důvod, abych se tím řídila ve svém vlastním životě.
 & 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(23.9.2009 8:26:14)
Matejicek se pravdepodobne v hrobe obraci, kdyz vidi co vsechno je mu vkladano do ust..~;)
 Ecim 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(23.9.2009 8:48:19)
Ano. Každý musí sám vědět, co osobně považuje za nejlepší, a řídit se podle toho.
Také nemám ráda, když mi své postoje vnucuje někdo, jehož názory nepovažuji za směrodatné. (Myslím to obecně, není to nic proti Matějíčkovi.)
 Tajtrdlík 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(23.9.2009 13:04:28)
Ale i tak stále profesor Matějíček nadřazoval počtu dětí spokojenost rodičů. Nikoho do dětí nenutil.
 Tvoje horší já 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(23.9.2009 19:15:01)
Prosím, několik lidí tady komolí jeho jméno. Ten pán se jmenoval Zdeněk Matějček.
 Ecim 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 14:04:58)
Lenko, mně nepřijde, že bys byla sobec. Vždyť myslíš nejen na sebe, ale i na svého muže a své děti. Tomu, že ti v dětství vadilo žít hodně skromně, dobře rozumím. A líbí se mi, jak to všechno říkáš pěkně na rovinu.
 Gabča 
  • 

Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 14:05:07)
sobec určitě nejste, co by potom museli o sobě říkat bezdětní a ti co mají jedno dítě :) Náhodou se mi líbí, že myslíte i na sebe, já bych to taky chtěla umět, ale přiznám se, že mi to nejde a myslím na všechny kolem sebe a sebe odbývám :(
 Ananta 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 14:37:44)
Leni, mě vůbec jako sobec nepřipadáš. Jsi zodpovědná žena, která pochopila, že pro ni nemá smysl být orvaná matka několika dětí. Každý na to opravdu nemá. Máš to v hlavě srovnané, to nemá se sobectvím vůbec nic společného.
 Tvoje horší já 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 19:47:33)
Orvaná matka několika dětí...
To mi připomíná blog Vladany Malé na iDnes. Psala tam, že nechce děti, protože se jí příčí chodit v poblitých teplákách...
 LENKA 
  • 

Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 20:23:54)
A co je na tom spatneho? Kazdy ma urcite priority. Jestli to tak citi, proc ne?
 Tvoje horší já 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 20:26:36)
Promiň, ale já v tom vidím urážku matek.
Matka několika dětí přece není "orvaná". Mateřství nerovná se "poblité tepláky".
 SnowWhite 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 20:39:28)
Moje mateřství se dost často "poblité tepláky" rovná :-)
 Katla 


Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 21:43:48)
a kdyby jen poblité!!!! Co, dámy? ~z~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 21:47:07)
Tak já pamatuju jen 2x poblitou postel, když bylo synovi v noci blbě a nestihl to na záchod. My doma normálně moc neblijeme. ~t~
 Tvoje horší já 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 21:48:25)
Ona ta paní Malá možná myslela taková ty miminkovská ucintnutí, ta se ale většinou vyskytují na tričkách v oblasti ramen.~;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 21:50:08)
To taky nedělal, nedostal k tomu příležitost. Jak se najedl, už s ním nikdo nehejbal. Nezvracel ani na sebe, ani na nikoho jinýho. ~;)
 SnowWhite 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 21:49:50)
Tak to jsi šťastná žena. u nás se blije pravidelně a musím se při úklidu hodně přemáhat :-). Ale já jen, že mě zaujal termín poblitý tepláky....můžeš zaměnit za špinavý, pos....ý atd.
 Tvoje horší já 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 21:52:40)
SnowWhite, tady je odkaz na článek paní Malé o tom, proč nechce mít děti. Ty poblité tepláky jsou tam do slova a do písmene:
http://petrzilkova.blog.idnes.cz/c/24183/Je-mi-29-a-nemam-dite-No-a-co.html
 Grainne 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 21:59:42)
Já bych ji za to taky moc neodsuzovala. Možná jí vadí cizí poblité tepláky cizími dětmi a jednou změní názor. Nebo ho nezmění a bude žít v přesvědčení, že zplozením a porodem se vyhnula porobě a ponížení. Proč ne, když při tom bude šťastná?
MMCH, není to ta dáma, co tak odsuzuje cizí řvoucí děti a přemíru kočárků v dopravních prostředcích? Nechce se mi dohledávat v blogu. Mám dojem, že jsem to už četla a nijak mě to neoslnilo, ani nepohoršilo
 Tvoje horší já 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 22:02:13)
Myslím, že kočárky v tramvaji jí nevadí. Jen měla potřebu obhájit svoji bezdětnost a u některých narazila, i třeba za tu nešťastnou formulaci o teplákách.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 22:05:31)
Mně sice nevadí kočárky v tramvaji, byť mám lehké pochybnosti o inteligenci matek, které rvou v busu čtvrtý kočárek na místo vyhrazené pro dva... ale vadí mi řvoucí děti. Vadí mi strašně. Vadily mi vždycky a vždycky mi vadit budou. Přivádí mne to k šílenství. Možná proto syn nikdy neřval. Třeba se bál, že kdyby spustil, mohla bych ho taky v amoku prohodit oknem nebo něco podobnýho. ~;)
 Tvoje horší já 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 22:11:46)
Prý děti v krizových situacích většinou umlknou. Je to prý evoluční záležitost - jinak by nepřežily. Když jde o kejhák, miminka prý nepláčou.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 22:15:32)
Jano,
on to teda syn ani nikdy nezkusil, ale je to dobrý tip pro ostatní. "Jak zklidnit miminko". ~;)
 Tvoje horší já 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 22:19:14)
Jak zklidnit miminko - zařídit letecké bombardování nebo tak...
 Grainne 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 22:24:22)
Moje miminkařvala civilizovaně a v rámci mých možností, takže jsem nemqla je potřebu zklidňovat nálety. Ovšem mě moje matka zklidňovala jízdou v autě. V dobách, kdy vlastnění vozidla bylo jevem skoro podezřelým a jezdilo se výhradně v neděli na výlet.~t~
Pak tedy nemám být trhlá.~j~
 sovice 


Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 22:30:24)
K uklidňování v autě: nějak nechápu dnešní kočárky. Vždyť to skoro nehoupe! Miminka v kočárcích se přece zásadně uklidňují mohutným lomcováním kočárkem, pak má být v MHD klid, když ty dnešní kočárky jsou tak tupě vymyšlené! A sestřenka na jejich adresu vždycky říká, že ona by s takovým kočárkem dětství svých synů nepřežila: usínali doma téměř jen při mohutném kodrcání přes prahy, venku bylo vítáno každé staveniště, oceňovány větší šutry ~t~
 LENKA 
  • 

Re: Kdyby jen tepláky  

(22.9.2009 22:19:37)
To mas dobry, nas prvni rval prvni tri mesice temer neprerusene. ale uz jsem klidna, kdyz jsem se ted docetla, ze podle toho nebyl v krizove situaci. zato ja ano :-)
 SnowWhite 


Re: Kdyby jen tepláky  

(23.9.2009 19:32:08)
Díky za odkaz. Přečetla jsem a musím říct, že to ve mě nenechalo žádné pocity. Možná jen, že je tam zastoupena úporná snaha shodit ty, co se rozhodly mít dítě a popis "jejich" života se dá opravdu shrnout pod pojem poblité tepláky. Já rozumím i těm, které se rozhodly dítě zatím nebo nikdy nemít, je to jejich věc a je mi to úplně fuk....co nechápu je, že má paní Malá nebo jak se jmenuje potřebu svůj život obhajovat a život druhých shazovat. Proč když jí to vůbec nevadí a když ona žje to co chce? Že by to tak úplně nebylo? Jinak já s klidným svědomím můžu prohlásit, že jsem původně nechtěla ani jedno ze svých dětí a návazně na diskusi o dětském řevu se připojuji mezi nenávistné ženy, co dětský křik nevydýchávají. Moje děti bohužel nemají pud sebezáchovy nebo já dost jasně nenaznačuji, že se jedná o krizovou situaci, při níž jim jde o život :-). Právě tu jedna probíhá a zatím opět vítězí ten mrňavej skunk!
 LENKA 
  • 

Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 21:15:32)
Ja myslim, ze kazdy vsechno moc vztahuje na sebe. Ja to tedy necetla, ale treba tim pani chtela opravdu rict jen to, co tim rekla a ne to co si ostatni predstavuji, ze rekla. Muj syn prvniho pul roku blil jak amina (mel reflux), takze jsem nosila nahradni obleceni nejen pro nej, ale i pro sebe...a uprimne receno to nijak moje materske instinkty a pudy neposilovalo neustale se prevlikat :-)
 Ananta 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(23.9.2009 13:11:43)
Já to psala v tom smyslu že na to každý nemá a že nemá smysl být za každou cenu matka čtyř dětí, když by z toho pak byla orvaná sebeobětující se matka... když to někdo zvládá, tak samozřejmě klobouk dolů.
 petluše 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 21:15:38)
Lenko nejste sobec, jste realisticky myslící člověk. Já bych řekla že vše záleží na povaze. Jsem nejmladší z pěti dětí, naši pracovali na vesnici v zemědělství. Penězmi rozhodně neoplývali. Ale mě to nevadilo (vyjma puberty, ale určitě by se našlo něco jiného, zástupný nedostatek). Nenacestovala jsem toho moc, nevadí mi to. Jsem ráda že sourozence mám. Na druhou stranu, mám dvě děti, jestli bude někdy třetí nevím, máme to otevřené ale čas mě zatím moc netlačím. Mám před sebou cca pět let "plodného" věku.o)
 pernicka,12/05,5/08 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 21:38:51)
Souhlasím s tebou, já jsem také ze 3 dětí a mamka na nás byla sama, takže to bylo hrozné, doteď mám i sny o tom jak sme bydleli a jak sme se dělili o jednu čokoládku, kterou si mamka dovolila jednou za čas koupit.Vše nám máma šila, pletla, nikdy sme nikde nebyli a to ani u nás v republice. Vždycky sem si slibovala,že až začnu vydělávat, tak to bude jiné, a je, také sem u moře byla poprvé až v 25 a ve 20 dělala autoškolu, všichni ji měli už v 17, lyžovat sme začali až v 26, děti sme si pořídili až ve 28, a jsem ráda, že sme si to užili bez dětí, a že si to užíváme i s dětmi, ale jen se dvěmi.~p~~p~ Každý popadne jedno a jde se. Přidávám se k tobě do klubu~z~
 LENKA 
  • 

Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(22.9.2009 22:11:32)
Ja uz tomu dneska smeju, ale dlouho jsem mela "trauma" z nanukace. Kdyz nasi koupili jednou za mesic v nedeli nanukac, tak jsme si vzdycky prali, aby to bylo v nedeli, kdy u nas neni deda s babickou, protoze podle toho se delil nanukac bud na 5 nebo na 7 dilu. Kdyz jsem zacla sama vydelavat, tak se mi stalo mockrat, ze jsem si koupila nanukac a snedla pul i vic na posezeni :-)
nebo cecka. to byla moda. my nemeli ani jedno jediny. moncicaka, digitalni hru s vlkem a zajicem, rubikovu kostku, koleckove brusle, kolo. nekomu to muze vsechno pripadat jako malickosti (me dneska taky vetsinou), ale zkuste to rict diteti, ktere vidi, ze hodne spoluzaku ma aspon neco z toho a vy nic.
cokolada u nas byla jen v kolekci na vanoce. to fakt neprehanim.
jednak na to nasi nemeli a jednak jim to nepripadalo tak dulezite. a my jim to samozrejme rekli az po letech...ano, byli prekvapeni. mysluli si, ze jsme spokojeni ve vsem a takove povrchnosti nepotrebujem.
nejsem zastance toho, ze deti maji dostat vsechno na co si vzpomenou, ale taky bychom si nemeli myslet, ze to co nam pripada jako blbost, je nedulezite i pro nase deti.
 Ecim 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(23.9.2009 8:43:56)
Rozumím Ti. Také jsem měla pár takových traumat. (Ale jsem přesvědčená o tom, že moje maminka to snášela o dost hůř než my s bratrem.)
Dnes si to všechno kompenzuji tím, že na Vánoce nakupuji mnoho kolekcí nebo jsem se hrozně vyřádila při nákupu oblečků pro svoje děti.
Mám dodnes trochu "posunuté" hodnoty a asi mi to zůstane do konce života. Ale považuju to spíš za výhodu. Trpím například utkvělou představou, že můj manžel je bohatý, protože dostal od rodičů 3+1
v paneláku. Také si hodně vychutnávám to, když si můžu jít do obchodu koupit něco hezkého na sebe nebo když se mi podařilo našetřit na dovolenou u moře v penzionu a ne ve stanu.
 pernicka,12/05,5/08 


Re: Priznavam, ze jsem trochu sobec 

(23.9.2009 13:31:28)
jo jo, to jsou úžasné vzpomínky, céčka sem taky nikdy neměla~n~, i když ta doba měla nějaké kouzlo, nikdy bych to prožívat znovu nechtěla~;(( a svým dětem bych to taky nikdy nepřála, proto sme je měli až ve 28, abysme jim měli taky co nabídnout, vše v normě, žádné přeháňky, tak jak píšeš, ale aby sme měli prostě pohodu a nemuseli poslouchat jako já, že tohle si nemůžeme dovolit. Taky chodíme do sekáčů i do bazaru, máme to tak 50/50 nové i nošené a když jim chci něco dopřát, nemusíme mít nutně poslední modely, za ty ušetřené peníze si dopřejeme třeba dobré jídlo~w~ a zážitky někde, nejsem fanda přehnaného utrácení nebo právě pořizování si dalšího dítěte i když na to peníze jsou, vždycky může přijít horší doba a na tu chci být taky připravená.
 Vikinga 


A co přelidněnost jako demografický problém? 

(22.9.2009 14:15:56)
Všechny články na téma, jak by se mělo rodit více dětí, jsou postaveny na logických základech i argumentech.
Nikdo se ale nedívá na druhou stranu věci - stagnace populačního růstu je celosvětovou NUTNOSTÍ. Nikoli ekonomickou, nikoli pro blaho budoucích důchodců, ale pro přežití lidstva obecně.

Pár čísel, které vypočítali astronomové počátkem 90 let:
Kdyby roční přírůstek obyvatelstva činil stabilně 2%, dosáhla by pozemská populace v roce 3400 deseti sextilionů lidí. Přepočteno na povrch Země, každý jedinec by měl pro sebe dva centimetry čtvereční. V roce 2100 by Země měla za těchto předpokladů 50 miliard lidí (dnes je to kolem 7 miliard).
Zajímavostí je, že kdyby se měl za těchto podmínek stav populace stabilizovat, muselo by se okamžitě začít posílat každou hodinu do vesmíru 10.000 lidí:-)

Nulový nárůst populace předpokládá 2,1 dítě na rodičovský pár, což se nyní ve vyspělých státech děje. Já to vidím jako rozumné, byť to s ekonomikou určitě neudělá nic dobrého.

 Tajtrdlík 


Re: A co přelidněnost jako demografický problém? 

(22.9.2009 14:43:52)
Myslím si, že největším problémem ekonomiky jsou rodiny s hodně dětma, o které se nedokáží postarat.
Pořizují si je proto, aby dostávali od státu sociální dávky. Tyto sociální dávky, které pak končí ve výherních automatech apod., by se mohly investovat do podpory osvěty v rozvojových zemích, nebylo by tolik negramotných, HIV positivních, umírajích hlady, nezaměstnaných apod.
Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by pobíral přídavky na dítě, na bydlení apod, přitom znam i rodiny se čtyřmi dětmi, ale oba rodiče dělají (nemají žádný závratný příjem) a díky tomu se do limitu nevejdou.
 Tvoje horší já 


Re: A co přelidněnost jako demografický problém? 

(22.9.2009 19:43:42)
Vikingo, právě že porodnost v evropských zemích se pohybuje kolem čísla 1,5. Momentálně nedosahuje toho "záchovného" počtu 2,1 dítěte na jednu ženu v plodném věku snad ani ta Francie.

Opravdu je třeba jednat tak globálně, abychom vylidnili Evropu kvůli tomu, že Čína praská ve švech?
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: A co přelidněnost jako demografický problém? 

(23.9.2009 9:23:52)
Opravdu je třeba jednat tak globálně, abychom vylidnili Evropu kvůli tomu, že Čína praská ve švech?

Jano - co ty opravdu vis o Asii??

nikdo nejedna tak, aby vylidnil Evropu - lidi jednaji tak, jak jim vyhovuje. V Evrope neni silny nabozensky tlak na deti a zaroven zeny jsou dostatecne emancipovane na to, aby samy kontrolovaly pocet deti, ktere maji. A asi ani evropsti muzi nijak netouzi mit kupu deti - ale zalezi jim na tom, aby taky meli nejaky volny cas - pripadne se odmitnou usadit uplne...

Myslim, ze to vidis hodne zjednodusene....
 Tvoje horší já 


Re: A co přelidněnost jako demografický problém? 

(23.9.2009 19:22:07)
Fajn.
Takže nevím nic o Asii, když jsem tam nebyla? Asi jsi tam byla, ale žádnou informaci jsi teda neposkytla. Jen to, že vidím věci údajně zjednodušeně.
Tak to trošku rozviň, ať odůvodníš svůj výpad.
 Hana, 2 děti 
  • 

řeším, zda stačí dvě nebo je lepší tři  

(22.9.2009 15:30:13)
Mám dvě děti. Vždycky jsem si to přála, s manželem teď řešíme, zda skončíme při nich nebo půjdeme do třetího. Jsme oba dva jedináčci, z manželovy strany je zde pouze jeho matka (důchodkyně), s kterou se moc nestýkáme, a z mé strany je zde moje mamka (důchodkyně), která nám hodně pomáhá, bydlí s námi. Jinak její sourozenci žijí daleko a vidíme se s nimi a s jejich rodinami tak třikrát ročně. Hlavně manžela trápí jedna věc, za deset roků je hodně pravděpodobné, že budeme sami pouze s dětmi a až my se ztratíme, tak z naší strany nebude opravdu nikdo, kdo by jim byl blízký. Proto by chtěl to třetí, abychom my už vytvořili možný základ budoucí větší rodiny. Zajištění jsme, bydlení máme vyřešené, dluhy nemáme, oba VŠ, nároční taky nejsme. Ale já váhám právě kvůli tomu, že je výhodnější a jednodušší mít děti dvě než tři. Kvůli zaměstnání, kvůli autu, kvůli dovolené, kvůli ... .
 SnowWhite 


Re: řeším, zda stačí dvě nebo je lepší tři  

(22.9.2009 16:09:48)
Tak to neřeš :-). Se třema to taky jde. Zejména když jste zajištění, tak není problém opravdu nic....jen logistika je náročnější, ale i na to si člověk zvykne.
 zuzkahrn 


Re: řeším, zda stačí dvě nebo je lepší tři  

(22.9.2009 18:31:21)
~R^Ta logistika nám jde líp, než jsem myslela, stačí nám pro 3 děti auto, které jsme kupovali, když jsme čekali 2, dítko~:-D a počítali jsme se skládáním 2 kočárků. Teď muž pomrkává po modelu 5+2 sedačky, aby se s náma mohl svézt ještě babička s dědou nebo kamarád dětí.
 Katla 


Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(22.9.2009 16:34:53)
Budilko, ony ty debaty nad dvoudětným modelem jsou trochu zavádějící. To, že by bpřevažovat dvoudětný model by bylo naproposto v pořádku, někdo by měl jedno dítko, většina lidí by prostě měla dvě děti, méně pak tři , občas někdo čtyři a výjimky pět dětí a více. A Výsledek by byl tak nějak kolem těch 2,1, která správně uvádíš. Problém není PŘEVAŽUJÍCÍ dvoudětný model, problém je, že roste počet žen, které zůstávají celoživotně bezdětné. V německu to bylo snad až 1/3 žen ve věku 35+, co neměly žádné dítě. Při tomhle trendu by pak ta část žen, co děti mít chce a může, musela mít převažující model aspoň čtyřdětný, aby se populace omladila. Pokud prostě bude velké procento žen bezdětných, pak změnou modelu na třídětný jen výsledné skore vylepšíš, třena na 1,7, ale ubývání obyvatel a stárnutí populace jen trochu zpomalíš.
nezašmodrchala jsem to moc?
 Tvoje horší já 


Re: Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(22.9.2009 19:46:19)
Bezdětní budou existovat vždycky. Ať už chtěně nebo nechtěně. Proto si myslím, že by měl převažovat rodinný model minimálně trojdětný či čtyřdětný. Toto by se mělo považovat za obvyklý počet dětí v rodině.
Jinak - podle odhadů sociologů zůstane asi 17% dnešních třicátnic bezdětných. Je to pořád míň než v Německu, pořád ale jde jen o odhad. Uvidíme.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(22.9.2009 20:15:02)
No, pokud to kolem sebe nevidíš a nezažila si to, pravděpodobně to pro tebe obvyklé nebude. Obvyklé znamená většinou většinové, převládající...
 Petra Neomi 
  • 

Re: Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(22.9.2009 20:15:15)
No, pokud to kolem sebe nevidíš a nezažila si to, pravděpodobně to pro tebe obvyklé nebude. Obvyklé znamená většinou většinové, převládající...
 Petra Neomi 
  • 

Re: Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(22.9.2009 20:15:15)
No, pokud to kolem sebe nevidíš a nezažila si to, pravděpodobně to pro tebe obvyklé nebude. Obvyklé znamená většinou většinové, převládající...
 Tvoje horší já 


Re: Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(22.9.2009 20:19:53)
Obvyklé není většinové. HOWGH.
 Petra  
  • 

Re: Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(22.9.2009 20:35:36)
A jak bys jinak definovala slovo "obvyklé"?
 Tvoje horší já 


Re: Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(22.9.2009 20:37:21)
Obvyklé, běžné, něco, s čím se setkáváme prakticky denně.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(22.9.2009 20:42:28)
Ano, no a to, co je zřídkavé, není obvyklé. Když má většina rodin dvě děti, jsou rodiny s více či méně dětmi výjimečné, ne obvyklé :)
 Katla 


VELKY ROZDÍL bezdětní existovaly vždy  

(22.9.2009 21:07:22)
To je pravda. Z větší části to byli příslušníci různých církevních řádů a duchovní, či ti, kteří vstoupili do armády. Také z řady rodin zůstali někteří potomci neprovdaní či neoženění a bezdětní (leveobočky teď nepočítám) - jenže - buď byl příčinou bezdětnosti speciální status - příslušnost k církvi či dlouhodobá služby v armádě a nebo to byli ti znevýhodnení např. ti, co se na ně z rodinného majetku nedostalo, např. formou věna ....jinak dítě byla často opracovní síla, v šťastnějších případech dokonce opora a ekonomocké zajištění na stáří (i když určitě ne vždy) a u vyšších vrstev prostředek sňatkové politiky.
Dnes je situace opačná - děti jsou pro rodinu velkou ekonomickou zátěží, investie rodiny do dětí je veliká a návratnost žádná - jako daňoví poplatníci budou mé děti živit i bezdětné důchodce. navíc - z ekonomického i kariérního hlediska jsou bezudětní ve výhodě, jsou flexifilnější, atd. - bezdětnost jen atraktivnější, mnohodětnost je u průmerně příjmových i lehce nadprůměrnbě příjmových cestou do chudoby a čtyři, pět dětí i u vyšších příjmových skupin představuje potenciální riziko - stačí nějaký výkyv či přechodná ztráta příjmu a rodina líže dno. Proto není vůbec pravděpodobné, že by se vícedětný model ujal a zvýšení porodnosti může napomoci spíše snížení počtu bezdětných - čemuš osobně taky nevěřím teda, že k tomu dojde.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: VELKY ROZDÍL bezdětní existovaly vždy  

(23.9.2009 9:25:39)
Hroudo - beres to tak, ze deti jsou luxusni investice, ktera nema ekonomickou navratnost a dopravame si je tedy ciste pro poteseni, ackoli stoji nekrestanske penize?
 Katla 


v podstatě jo . zjednodošuně řečeno  

(23.9.2009 10:19:10)
moje děti jsou můj luxus. Když má někdo jinou představu luxusu, tak at své peníze směřuje jinam. My kdybychom neměli tři děti, tak si žijeme jak prasata v žitě, takto je to někdy tak tak, ale jsem spokojená. Rozhodně bych ale nikdy nikomu neupírala jinou cestu ke spokojenosti, k níž děti nepatří. Rodit děti není žádná společenská povinnost.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: v podstatě jo . zjednodošuně řečeno  

(23.9.2009 10:22:33)
jo jo - my nemit deti, taky se nas zivot ubira uplne jinym smerem... teda ne, ze bych litovala...

ale prijde mi paradoxni, ze v jedne zemi jsou pro urcitou skupinu lidi deti spise luxusem a pro jinou skupinu lidi zdrojem prijmu...

takovy Kocourkov, no...
 Katla 


protože já si třeba bez dětí  

(23.9.2009 10:39:47)
umím vydělat peníze a můj muž je vydělává, ale nemít děti, vydělal by více, protože takhle práci trochu omezuje, aby mohl být více k dipozici dětem.
Pro mne je toto moje první rodičovská téměř bez zaměstnání, protože se třema dětma už se pravidelné placené zaměstnání zatím kloubit nedá. Je to dost častá situace - pro velkou skupinu lidí nejsou děti jen velké náklady, ale paralelně i ztráta či omezení příjmu jednoho z rodičů - tudíž z ekonomockého hlediska vrcholný luxus. ~k~~k~~k~

Já jsme tak fakt šťastná, ale chápu, že někdo ne. nesnáším, když se na bezdětné kouká jako na pomalu ménecenné a úplnně KVETU. když se z bezdětných žen dělají bezcitné kariéristky. Sma a mám dost známých nebo kolegyň , co jsou bezdětné, takže vím, že jsou ve svých profesích mnohokráte více platné než já, se svým zástupem šropálů. Konec konců o významu bezdětných lidí bylo napsáno dost. Důležité je, aby se detní a bezdětní vzájemně respektovali a vnímkali vzájemne, ze vse má svá pozitiva a negativa.
 Ecim 


Re: protože já si třeba bez dětí  

(23.9.2009 10:55:30)
Hroudo, máš pravdu. I když pro mě osobně jsou děti nejdůležitější, tak znám i dost lidí, kteří je nemají a nechtějí, ale méněcenní mi nepřipadají. A jsem schopná pochopit i důvody, proč se takto rozhodli a proč by nechtěli žít stejný život jako já. A pokud budeme žít po svém a svůj způsob života nebudeme nikomu vnucovat, tak to bude v nejlepším pořádku.
 Katla 


a nakonec možná i tech dětí bude víc  

(23.9.2009 10:58:21)
a nebo nebude. Ale rozhodnmě je lepší motivace rodit v tolerantní, otevřené, pružné společnosti, kde jsou všechny životní styly, které nepoškozují druhé, akceptovány stejně.
 Vážný 
  • 

Re: Dvoudětný model rodiny není TEN problém, Budilko  

(23.9.2009 13:39:38)
Tam problém není. Za R.U. a i za první republiky byly bezdětné ženy, bezdětní muži a stejně bylo dětí dost. (Tehdy bylo daleko více řeholníků, kněžích, ale i učitelky, profesoři některých univerzit a ústravů, řada míst ve službě byla limitována tím, že člověk není ženatý apod.)

 Katla 


osud západní civilizace je mi u prd**e  

(22.9.2009 21:19:45)
Omluvte ten vulgarismus, ale to je na nás tak výjimečného? Bude to taková tragédie, když to, co se dnes nazývá Evropané se zredukuje a zbytek se rozpustí mezi jinými národy či rasami? Společnosti se měnily a zanikaly, kultury zažívali vrcholy a pády, celé civilizace mizely...bylo, je a když nenastane velká ¨globální katastrofa, která zlikviduje celé lidstvo, tak to tak i bude. Osobně je mi úplně fuk, jestli Čechů bude dvanáct milionů nebo dva a půl.
sama m ám tři děti, ale z čeho se mi zvedá žaludek, je výrok, který jsem párkrát zaslechla " jedno za maminku, jedno za tatínka a jedno pro stát".
Osobně jsem minimálně státotvorná a co se tohoto státu týče, tak se s ním identifikuju tak málo, že je mi to prostě vnitřně celé fuk.
 gatto 


Re: osud západní civilizace je mi u prd**e  

(23.9.2009 1:49:24)
Přesně tak :-)
 pernicka,12/05,5/08 


Ať to má každý jak chce 

(22.9.2009 21:28:48)
... my máme děti 2 a třetí opravdu neplánujeme, ani nechceme, tedy spíš já. Manžel by se nebránil, ALE..opravdu si nedovedu představit ten šílený kolotoč jako otrok jen kolem dětí a domácnosti, když manžel jezdí kamionem a já sem na vše sama, mám sice hodné babičky, ale nehodlám řešit další dítě tím, že se budu spoléhat na jejich pomoc, dokážu být hodně soběstačná, ale už rozhodně ne se 3 dětmi. Za chvíli budu řešit co s prací, o kterou sem přišla a jak vůbec budu schopná chodit pro děti atd. Navíc jak už tady někdo psal, je to opravdu něco navíc, jak budeme všichni jezdit v autě, kupovat větší nepřipadá v úvahu,o bytu nemluvě. Akorát se zařadím k těm co pořád naříkají jak nebyli 10 let nikde na dovolené protože v tolika už je to balík, že si nemůžu dovolit to a tamto, budu dětem říkat, že na tohle nejsou peníze. V tom se vyrůstala sama, nikdy sem nic pořádně neměla a jen sem musela tiše závidět ostatním, že jedou se školou na lyže, že si nemůžu prostě dovolit to co je pro ostatní standard,do 11 let sme bydleli v napůl obytné zřícenině bez koupelny a wc, všichni v 1 místnosti. Vždycky sem chtěla, aby moje děti prostě nemuseli slyšet, na tohle není. Takže já nehodlám zachraňovat stát a prostě si budu žít, tak, abych svým dětem dopřála co uznám za vhodné a i já zůstala ženou, co má koníčky a také čas na sebe a ne upocená matka u plotny co se honí jako blázen a počítá každou korunu. Když to tak někdo chce, jak je mu libo každý svého štěstí strůjce.
 Katla 


někdo je šťastný sám,  

(22.9.2009 21:49:59)
někdo s pěti.
Já se třemi a nejsem upocená matka u plotny.

Stereotypy by se měly odbourat na všech stranách. Vícedětní by měli přestat koukat skrz prsty na bezdětné, bezdětní by si neměli tvořit zbrklé úsudky a vícedětných, když nevědí, vo co gou, a když někdo prdí na stát, tak by neměl být hned označován za individualistu.
 Jitka  
  • 

pět dětí 

(23.9.2009 7:40:47)
Asi budu rarita, mám totiž pět dětí / 18,17,10,9 a 4 roky / . Jsem v pohodě až na to, že poslední dobou mě připadá skutečnost, že mám hodně dětí jako mínus. Mnoho lidí dává najevo, že snad žiju jen díky nim hodně lidí si myslí že pobíráme nadprůměrné sociální dávky, ačkoliv jsme nikdy neměli žádý příspěvek kromě přídavků, ty bereme, ale ostatní ne, oba pracujeme a dá se říct že nemáme vysoké platy, manžel 13-15 tisíc a já když je dobrej měsíc tak 10 k tomu ty dva a půl jsou přídavky pruměr je těch pětadvacet tisíc a měsíčně jde hned pryč skoro 14 000 na všechny poplatky . Rodiče nemáme a tak to někdy není sranda. Velcí na střední škole chodí na brigády a prostě to zvládáme. Nejsem žádnej pobožnej člověk, ani přistěhovalec, ani tmavší pleti jsem obyčejná ženská, která to tak chtěla a možná že v důchodu alespoň ten jeden z pěti /STATISTIKA / se o mámu postará.
 Hana1syn+druhé na cestě 
  • 

Jak se cítí děti ve vícepočetných rodinách? 

(23.9.2009 10:22:13)
Článek opravdu rozpoutal bouřlivou diskusi, ale je tu ještě další strana pohledu a to pohled ze strany dětí. Jsem z úplné rodiny a jsme 3 sourozenci, vyrůstali jsme za komunistů, ale již tenkrát jsem pociťovala, že rodiče ačkoliv se snažili, nemohli vše zvládnout. Nosila jsem starší oblečení, některé věci, co měli spolužáci nám koupit nemohli a také oba byli zaměstnaní a neměli na nás mnoho času. Tohle jsem chápala velmi brzy a smířila jsem se s tím. Dnes by mě to ve škole asi dávali spolužáci dost nevybíravě najevo. Určitě bych se necítila příliš dobře, ale tenkrát ty ekonomické rozdíly mezi dětmi se ustát daly a myslím si, že dětství jsem měla i přes všechny nesnáze šťastné.
 Tvoje horší já 


Re: Jak se cítí děti ve vícepočetných rodinách? 

(23.9.2009 19:17:28)
Moc tomu nerozumím. Nikdy jsem necítila stigma chudoby, a to naši s námi nebyli v zahraničí nikdy. Vůbec nikdy. Ani v tom Polsku. Přesto chci velkou rodinu a stále ještě uvažujeme o čtvrtém potomkovi, i když moje zdravotní potíže spojené s těhotenstvími hovoří spíš proti.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak se cítí děti ve vícepočetných rodinách? 

(25.9.2009 23:42:48)
myslím, že to nebylo až tak o tom, kolik vás jako dětí bylo, ale jak píšeš - že tví rodiče měli prostě jiné hodnoty. Ostříhat na blby nemusí nikdo, i když nemá peníze... to je o vkusu, ne o počtu dětí v rodině
 Xantipa. 


Re: Jak se cítí děti ve vícepočetných rodinách? 

(25.9.2009 23:50:40)
Tak to je pravda, i když třeba mamina zrovna není šikovná, vždycky se našel někdo, kdo to s nůžkami umí.
Já jako dítě ostříhala svou sestru, která je o 4 roky mladší, ne na blba, ale vypadala jako po tyfusu. Mamku málem trefil šlak, její blonďatá holčička, který konečně dorostly vlasy a teď tohle. Moje sestra prostě chtěla krátký vlasy, od holiče ji tehdy vyhodili, ať přijde s maminkou, mamka ji ostříhat nechtěla a tak sestra požádala mě. No a proč ne, vždyť na tom nic není - jsem si myslela. Děsný. Šla totálně na ježka, protože jinak to spravit nešlo. Sestra byla spokojená a mamka na mrtvici a ještě to musela zdůvodňovat ve škole, protože na ježka asi bylo zakázané, nebo nevhodné, protože tak vystříhaní chodili jen v kriminále a ne holky ve škole.
 Tvoje horší já 


Re: Jak se cítí děti ve vícepočetných rodinách? 

(23.9.2009 19:19:19)
Opravdu, toto jsem jako dítě nikdy nepociťovala. Mám pocit, že v té době byly tři děti v rodině běžné? Nebo ne?
 SnowWhite 


Re: Jak se cítí děti ve vícepočetných rodinách? 

(23.9.2009 19:38:41)
Jano jak staré máš děti a kolik ti je let? Promiň nemusíš odpovídat, jen tak mě zaujalo, že uvažuješ o čtvrtém :-)
 Tvoje horší já 


Re: Jak se cítí děti ve vícepočetných rodinách? 

(23.9.2009 21:37:05)
Je mi 37 a pár dní.
Děti mají 12 a půl, 10 a půl a 5 a tři čtvrtě.
 SnowWhite 


Re: Jak se cítí děti ve vícepočetných rodinách? 

(23.9.2009 22:29:03)
:-) díky tak to plus mínus sedí, jsme vrstevnice
 leli 


Re: Jak se cítí děti ve vícepočetných rodinách? 

(23.9.2009 22:16:59)
Hm, já jsem taky ze tří dětí a taky jsem nikdy pociťovala žádnou újmu. Oblečení jsem měla vždycky nové a hezké jako jediná holka a u kluků dědění nepřicházelo v úvahu, jsou o 14 měs. a všechno stejně rozbili. U moře jsem byli 1x v Bulharsku, bylo to fajn, ale nás stejně víc bavily hory a na dovolené jsme jezdili i 2x v létě, ale v rámci Čech a Slovenska. Typicky do Vysokých Tater a ještě někam. Rodiče měli normální povolání - účetní a technik a nikdy nevstoupili do KSČ, takže jsme nebyli nijak nadprůměrní. Žili jsme a žijem na Moravě a je pravda, že tehdy rodiče vydělali něco navíc pěstováním okurek, česneku a tak podobně. Hezký dům si postavili z velké části svépomocí, ale to u nás v okolí téměř všichni. Auto měli vždycky, nejdřív Škodu 110, pak Favorita, teď Fabii. Je pravda, že žili poměrně dost skromně(výdaje na restaurace, kosmetiku, dražší jídlo), ale na nás teda nikdy moc nešetřili, počítač jsme měli třeba mezi prvníma, sportovní vybavení jako lyže, kola taky bez problémů. Proto se mi nezdá to spojování 3 děti= chudoba.
 Vážný 
  • 

Re: pět dětí 

(23.9.2009 16:12:57)
Já vím, že gympl mého syna má v podmínkách výrazný zákaz neprázdninových brigád, kvůli narušování vzdělávání? Nemuseli jste to řešit?
 Tvoje horší já 


Re: pět dětí 

(23.9.2009 19:11:52)
Že do toho vstupuji - učím na gymnáziu. Nejsme někdy moc nadšeni z brigád maturantů, zvlášť, když studijní výsledky nejsou valné. Ale myslím, že škola ani nemá právo něco zakazovat. Snad doporučit.
 Jitka 
  • 

Re: pět dětí 

(24.9.2009 6:04:57)
Ne, tohle opravdu nebyl problém a kluci si vydělali , koupili si oblečení a zbylo na čerpání během roku, jasně, že jim peníze dávám , třeba učebnice , i když i tam se starají prodali ty z minulého roku - prostě já tím jen chci říct, že se musejí trochu starat, ale tím, že je jich pět rozhodně nestrádají. Mimochodem, aniž bych se chtěla vytahovat oba se učí dost dobře.
 Helena 
  • 

roďte děti nebo jako kultura zanikneme 

(23.9.2009 10:55:39)
Podívejte se na stránku http://www.youtube.com/watch?v=UTzEpt49yeU&eurl=http%3A%2F%2Fwww%2Eloupak%2E
Pak vám bude všem jasné, že jako kultura zanikneme.
 Katla 


věcně to je možná fakt,  

(23.9.2009 11:15:00)
ale ten militantní tón mě děsí.

navíc kdoví, někdy dochází i ke kvalitativním změnám, část muslimů se může "westernozovat", či sekularizovat, či zvlažnět, v dalších generacích mohou zazanmenat stejný pokles porodnosti .....těžko dělat nejaké lineárníé extrapolace
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: věcně to je možná fakt,  

(23.9.2009 12:29:30)
no to je bez debat - uz je to videt v Malajsku, ze vzdelane zeny mivaji min deti...

nicmene, kdyz nekde hraje vetsi ulohu nabozenstvi nez spolecenske citeni (neboli v muslimskych zemich se az tak nedba na spolecnost jako takovou) - tak to muze byt problematicke...

ale to vsechno zalezi na tom, jak rychle se to bude prevracet - myslim, ze existuje urcita "kriticka masa", kdy se veci muzou zvrtnou - ale jestli k tomu dojde, to nedokaze dneska nikdo rict....

 Vážný 
  • 

RIZIKO 

(23.9.2009 15:20:52)
Já si myslím, že nechuť mít děti, nebo jich mít více je i v něčem jiném než v přímém ekonomickém kalkulu.

Je to v RIZIKU.

Představte si situace: Jste šťastní mladí manželé, narodí se vám dítě. Dítě je po vás zdravé, klidné ale usilovné, inteligentní, společenské ve dvou letech ho dáte do miniškolky, od třech a půl je ve školce, doma vám vypráví jaké to bylo. Těch rok a půl po mateřské jste přitom stihla pracovat na 1/2 úvazku s tím, že vám Firma umožnila dělat většinou z domova. Manžel přibrzdil zahraniční šlužební cesty, ale ani to nemusel. Když mělo dítě v roce a půl neštovice, tak jich bylo jen pár a ty tři cesty do firmy pokryla paní na hlídání, kterou používáte jinak jednou za týden na společnou večeři s manželem. Ve čtyřech se rozhodnete mít druhé a již si budete chtít užít mateřství, tak zůstanete s dítětem do 3 let, čímž svému staršímu inteligentovi zjednodušíte dojíždění do první třídy školy pro nadané děti... Růžové... krásné

Druhá možnost (jeden reálný život, trochu změněné reálie)

Pracujete jako bankovní úřednice. Umíte kde, co, začínala jste ještě v době, kdy některé složitější produkty se počítaly ručně. Váš manžel je technik v telekomunikační firmě, dělá sítě. Abyste mohli bydlet, vzali jste si hypotéku. Šetříte, splácíte rychle. Máte jí asi ze třetiny splacenou a rozhodnete se mít dítě. Řeknete si, že lze prodloužit na pár let splácení, snížit splátky, nějak to překonáte. Již v polovině těhotentsví musíte na riziko. V 8 měsíci vás již raději stáhnou do nemocnice s diagnózou preeklampsie, otékáte, roste vám tlak. Za každý den platíte 60 Kč za pobyt. Manžel se snaží být s vámi a tak přehazuje na kolegy vzdálenější cesty s většími dietami, noční pohotovosti apod. Pediatři se brání předčasnému porodu a to i v situaci, kdy je jasné, že bude muset jít o císaře. Nakonec v první den donošenosti lékaři provedou císaře v situaci kdy již na monitoru má dítě problémy. Během porodu je podána celková anestesie, ale hned po ní dojne ke skokovému nárůstu tlaku, anesteziolog operaci přeruší a 30 minut snižuje tlak. Dítě je v narkóze s maminkou. Když se dítě narodí, zdánlivě se nic neděje, skóre je 10. Ale brzy zjistíte, že dítě neustále brečí a je neklidné. Vývoj neprobíhá normálně, v jednom roce po drobném úrazu konstatuje neurolog problémy s reflexy (vrozené), ale praktik nad tím mávne rukou. Ve dvou už musíte chodit na rehabilitaci. Abyste situaci vyřešili dohodnete se s manželem, že se pokusíte o druhé dítě, protože je jasné, že toto první nebude moci jen tak do školky, ale na zdravotní postižení to (alespoň tehdy) není. To se narodí relativně bez komplikací (preekalmpsie je problém prvorodiček), akorát slabší a s novorozeneckou žloutenkou.... Přeskočím pár let. Zjistí se že první dítě je extrémně hyperaktivní, s poruchami motoriky, psaní, čtení, s nejasnou lateralitou, s drobnými parézami, s problémy v logopedii, speciálka MŠ kam jste dítě vozila navrhuje ZvlŠ (netušítě vedlejší zájem-stejný subjekt), ale totéž doporučují i některé kapacity. Při řadě vyšetření se zjistí asthma a řada dalších problémů. Jezdíte na rehabilitace, ke specialistům, do lázní, hledáte ZŠ ochotnou ho přijmout, protože víte že je inteligentní, do PPP, chodíte do školy, k psychiatrovi pro léky, nacvičujete 6 let logo, 3 roky čtení a psaní... Jediná pomoc státu je, že nemusíte platit ZP.

Druhé díte je proti tomuto zlatíčko, bez problémů, akorát slabší a často nemocné. Jenže nemocnost roste a ve 3 ani ve 4 nemůžete do práce. Stejně vám naznačili, že o vás nemají zájem a tak jste přijala výpověď z organizačních důvodů a odstupným. Jste bez peněz, bez práce, bez sociálního pojištění (důchod). Naštěstí vám po roce doktorka navrhne že máte zkusit podporu při péči o osobu blízkou. Skoro se jí vysmějete, protože problémy se synem jsou daleko větší. Ale kupodivu to projde. Získáte 2000, po pár letech to zvýší na 5000 a na pár měsíců při překlopení vám přiznají i 9000. Ale pak vám to seberou celé....

Tohle je riziko, že to NEVYJDE a je to riziko poměrně velké. Bude chtít druhé dítě, když budete vědět, že se do práce nedostanete třeba 7 let?

A pak je tu druhé riziko: Co partner? I když je to manžel, tak Vás může opustit, ale je-li to partner, tak snadno a zítra. Už to prostě neunese. Nebo si najde v práci bezdětnou kolegyni, neutahanou... Budete ráda že vám zatím, než soud rozhodne platí aspoň nájem/hypotéku apod. Nebo je byt dokonce původně jeho. On se odstěhuje, bude bydlet u přítelkyně, ale za mírné výživné vymění klid v oblasti dětí... Vy upadnete do bídy... Na stará kolena pak v 6x letech zjistíte, že máte v dnešních příjmech důchod 8200 protože vám ho zmenšily půlúvazky kvůli dětem a že vám to nestačí ani na bydlení a budete pracovat v čím dál podřadnějších profesích až do smrti...

Ten problém není V PLÁNOVANÉM poklesu životní úrovně, ale v riziku poměrně pravděpodobné HORŠÍ varianty.

Myslím, že úkolem státu je zajistit slušné zabezpečení pro ty kdo do takové situace upadnou (řada věcí, slušné částky, pokud matka musí zůstat doma, spociální bydlení nejen jako startovací byty, sociální pojistky v hypotéčním zákoně, ...) a regres vůči těm, kdo tu situaci způsobí (obnovit výrok viny na žádost v rozvodovém rozsudku, vliv na dělení majetku, povinnost rovnocenné úrovně otce, matky a dětí...)
 LENKA 
  • 

Presne tak 

(23.9.2009 15:34:41)
Kamarad meho muze resi zrovna podobny problem. Maji jedno dite, ona by chtela druhe, on ma strach.
Ona delala nez se poznali v Anglii Au-Pair, neco usetrila, uz je to pryc. Jinak nema praxi zadnou, je ji 35.
On je sam pro sebe, dela vyskove prace. Momentalne se mu dari dobre, prace je dost, ted stavi stozary ve Svedsku, takze jim nic nechybi a i neco usetri.
Co ho ale brzdi aby si poridili druhe dite, je strach. Kdykoli se muze stat, ze nebude mit praci...to je ta lepsi varianta. ta horsi je, ze by si nedej boze treba JEN zlomil ruku nebo nohu. Konkurence v tomhle oboru je velika a nikdo na nej nebude 6 tydnu plus rehabilitace cekat ( a co kdyz mu zustanou nasledky?). Co budou delat potom? Jemu je 40. kdyby nemohl delat, to co dela, kde by mel zacit znovu?
 Romana, 2 děti 
  • 

Re: RIZIKO/Souhlas 

(23.9.2009 22:18:17)
Je to přesně tak. Životy lidí se liší a od jejich zkušeností se odvíjí pak buď to, zda si ta rizika připouští (nebo s nimi počítají), jiní třeba mají v buňkách optimismus a rizika si nepřipouští. Já jsem třeba právě povaha taková, že s horší variantou vždycky počítám :-) a pokud se občas nekoná, jsem za to ráda,ale omezuje mě to v některých rozhodnutích, například jít s lehkým srdcem do 3tího dítěte. Znám spoustu lidí, kteří řeknou jdem do toho (do čehokoli, nemusí jít o dítě) a ono to nějak dopadne, tohle já neumím. Pokud se pro něco rozhodnu, musím vědět, že to je promyšlené a že jsou eliminovaná rizika. Je to sice trochu "voprus", ale jinak to neumím a naprosto chápu, že spousta lidí to má taky tak a nevěřím tomu ,že by většina neměla více dětí proto, že by byli sobci a nechtěly děti, ale je to proto, že ví, jak snadné je dostat se do problémů a chtějí se tomu vyhnout. Pokud by šlo pouze o jejich osobu, tak se třeba ani tak nic neděje, ale oni už rozhodujou za své dítě, nebo děti, které už mají a nechtějí tomu riziku vystavit i je. Znám rodinu, kde všechno vycházelo. Mají 3 děti, matka na MD, bydleli v nájemním bytě. Otec slušně vydělával, jenomže najednou ztratil práci. Mají co dělat, aby zaplatili nájem, natož pak starším dětem věci do školy apod. Dopadli tak, že se museli odstěhovat na chalupu a doufají, že se z toho brzy vyhrabou. Nějak to vyřeší, ale třeba pro mě je to další varovný signál proto si to pořádně se 3tím dítětem rozmyslet. Teď když oba s manželem pracujeme mám pocit, že pořád je tu jistota, že alespoň jeden z nás při nejhorším snad tu práci mít bude a případně by se krize dala překlenout. Kdybych ale byla na MD a manžel přišel o práci, už máme zásadní problém...
 Vážný 
  • 

Důchodový systém 

(23.9.2009 15:42:28)
A ještě druhá věc:

Vaše dnešní odvody v důchodovém systému NEJSOU PRO VÁS, ale pro Vaše rodiče (nežijí-li, nebo pracují-li, tak v rámci časové i věcné solidarity), aby nemusela ze svého platu každá rodina odvádět cca 22000 Kč na jejich rodiče (vedle sociálního pojištění (čili solidarity s maminkami, dětmi, chudšími....) a pojistky na nezaměstnanost (plácnu - dalších 6000 Kč).

Čili na vás na důchod tam není ani koruna. Čím platíte na důchod? Výchovou dětí - budoucích plátců.

Spravedlivý systém by tedy zřejmě měl obsahovat prvek, kdy buď platíte výchovou dětí a nebo platíte náhradní finanční kompenzaci. A při počtu dětí např. 4 a více již budete v budoucnu odměněni zvýšením důchodu-

Se spravedlivým systémem je spojena řada problémů:

Co když se děti nedožijí dospělosti? Co když opustí náš sociální systém (a vlastně nesplatí svůj dluh)?
CO když se rodiče rozvedou a jen jeden nese břemeno vlastní výchovy? Atd.

Je to řada věcí, ale myslím, že principiální řešení je jednoduché:

1. Ten kdo vychovává dítě bude mít na svojí "část" dítěte odpovídající slevu na sociálním pojištění. Tuto změnu je nutno udělat, aby celková částka zůstala víceméně stejná, čili pro bezdětné půjde spíše o navýšení sociálního pojištění a to navýšení dost radikání (možná i 100 procent). U rozvodů dostane slevu ten komu je dítě svěřeno, zbytek vyřeší výživné. (Je možné nastavit měkčí podmínky na startu kariéry, při splácení školného apod... tj. například x let od ukončení standarní délky studia úrovně y)

2. Kdo vychoval nadstandardně hodně dětí a ty jsou sociálně pojištěné, tak jeho důchod bude přiměřeně zvýšen.

3. Pokud dítě unikne z povinnosti platit sociální pojištění (vězení, bez práce, cizina), uplatní stát vůči němu regres na základě toho, že za něj plní vyživovací povinnost na jeho rodiče. (Je třeba zajistit smlouvami osvobození od sociálních dávek pro ty kdo plní do zahraničního systému na principu rozumné vyváženosti, protože by šlo svým způsobem o revoluční krok...)
 Petr 
  • 

K čemu jsou děti? 

(24.9.2009 21:02:20)
Když jsem dělal ve fabrice, většina mých mladších kolegů byla bezdětná a o založení rodiny ani neuvažovala. Jejich hmotná životní úroveň byla při stejném platu někde úplně jinde než nás s dětmi. Rozhodně neměli v hlavě žádnou výraznou alternativu než pokračovat dál v životě singlers, užívat si a nedělat si zbytečné starosti. Předpokládám že některé z nich později partnerky k jednomu dvěma dětem přemluví.

Myslím že to tady nikdo v diskusi nezmínil, tak chci uvést na pravou míru: věřící lidé (křesťané) nemají hodně dětí proto, že by jim to nějaký článek víry nařizoval. Je to tak že věří, že Bůh chce aby se konkrétní děti narodily a rodiče jsou prostředníky k tomu aby se tak stalo. Křesťané se tedy snaží dát Bohu šanci aby se mohlo narodit to dítě které On chce poslat na svět. V okruhu lidí které jako rodina známe je běžné že rodiče mají víc dětí. Autor jednoho z článků na momentální hlavní straně má jedenáct dětí :o) v takovém kontextu mi připadá že je v pořádku mít víc dětí a stejně tak je v pořádku jich mít míň nebo žádné. Oproti mýtu je tohle běžný názor mezi katolíky.

My máme tři děti, na dovolené k moři nejezdíme, peněz máme málo. Ale jezdíme jinam a nemám dojem že by jsme byli nekulturní :o) u nás se hodně čte. Všeobecně mám dojem že ve věřící populaci se zohledňuje širší rámec skutečnosti než opačně. Věřící lidé berou do úvahy že jsou tu i jiné důležité záležitosti než jejich blaho nebo blaho jejich rodiny - ne že by na tyhle věci rezignovali, ale prostě k tomu mají ještě něco dalšího. Něco prostě dělají pro sebe, něco pro rodinu, a něco pro bližní a něco pro Boha. Potom můj pocit "tohle je příjemné" nebo tohle je nepříjemné" není jediný faktor pro rozhodování. To nemyslím jako nějaké vyvyšování, jen jako fakt do diskuze.

Jinak souhlasím s tím že rodit děti pro stát je ptákovina a taky by mi nevadilo kdyby v budoucnu populace na tomto území byla z větší části muslimská. Já se snažím poslat svoje (a zděděné) hodnoty dál v čase, ale netrvám na tom že to na daném území musí být většinové hodnoty.
 Barbucha 
  • 

Re: K čemu jsou děti? 

(24.9.2009 21:19:18)
No, jo Petře. To je pěkný, ale co mám dělat třeba já, když věřící nejsem a Bůh mi přijde jako takový trochu sci-fi (nemyslím špatně ani útočně). Jen jsem založená jinak, než ti, co dokážou věřit. Pro mě je pak podstatné, jestli se děti včetně zbytku rodiny budou cítit v životě příjemně nebo nepříjemně, protože pro mě dál nic jiného není, tzn. přišlo by mi škoda nevyužít ten čas tady k tomu, aby se třeba moje děti měly co nejlíp a abych třeba i já, za ten svůj život tady a teď stihla něco "dobrého" vykonat, co tu po mě zůstane.. A zase aby si věřící o nevěřících nemysleli, že je pro nevěřící až tak podstatné jejich osobní blaho. Když to beru podle sebe a známých, kteří mají děti, tak svoje blaho rádi obětují, pokud mohou dopřád lepší podmínky svým dětem. Takový člověk jako já, tedy nutně uvažuje, zda si pořídit za určitých podmínek více dětí a dostat se třeba do "nouze", nebo jich mít méně a mít tak jakous takous jistotu, že je "slušně" zajistím... Samozřejmě, že o tom, co je "nouze" a "slušně zajistím" se dá polemizovat a každý si pod tím představuje něco jiného. Ale třeba já bych byla špatná, kdyby se mi stalo, že půjdu do 3tího dítěte, zůstanu s malým miminem na mateřské, budu mít další 2 školní děti, manžel třeba ztratí práci apod. Teď máme práci oba a dává nám to pocit jakési jistoty, že dokážeme své děti zaopatřit. Takže já, se třeba z tohohle důvodu bojím mít 3tí dítě, přestože upřímně by se mi líbilo ještě jednou vidět vyrůstat člověka...jenomže mám z těch praktických a reálných věcí takový strach, že radši budu mít jen ty 2.
 Petr 
  • 

Re: K čemu jsou děti? 

(24.9.2009 21:39:46)
Ok, pěkně shrnuto, tak to je.
Jenom jsem chtěl - taky bez navážení se - upozornit na odlišný rámec rozhodování u věřících. Bůh pro ně není sci-fi (to je pěkně řečeno :o) ale realita. Nemají jen blízkou rodinu, ale i širší společenství ke kterému cítí závazky (a taky čerpají podporu). Vlastně máme, vždyť to píšu i o sobě.
Vždycky když jsme potřebovali tak nám někdo pomohl. A obráceně. To zakládá velkou míru jistoty.
 Anička; 


Re: K čemu jsou děti? 

(24.9.2009 22:14:35)
Mě názor pana Petra zaujal a líbí se mi jeho pohled na věc.

My třeba taky máme víc dětí než 2 ( a není to kvůli používání či nepoužívání antikoncepce, prostě jsme se pro ně všechny rozhodli )
- a i když děti nemají všechno super, tak je super to, že se mají navzájem, a ta celá smečka se má moc ráda. Každý, ať si vychovává tolik dětí, kolik stihne. Nicméně si myslím, že dost lidí má nahučeno do hlavy, že děti musí mít to a ono za věci ( aby nebyly tzv. socky), ale mít jen jednoho sourozence je také do jisté míry omezení, v legraci, hrách, a později i ve vzájemné opoře, když už je člověk starší...
Takže kdo má 2 děti, tak je také rodič, který děti omezuje - v sourozeneckých vztazích, a kdo jich má víc ( a logicky méně peněz), tak je zas omezuje materiálně;
my třeba omezení materiální nevidíme jako negativum, ale naopak jako něco, co člověka osvobozuje od těch nesmyslných reklamích tlaků a rodičovského stresu, aby se sehnalo víc peněz na to či ono...

Na našich děckách vidíme, jak jsou třeba daleko tvořivější oproti některým bohatším, prostě dokážou si vyhrát spokojeně s pár krabicemi, lepidlem, šiškami apod. Zatímco děti vyrostlé v materiálním blahobytu se často vztekají, když se jim zatoulá kousek lega, nedokážou se na chlíli sami zabavit, pořád čekají, že jim někdo bude "skákat kolem zadku" a tvořit program, protože jsou zvyklé chodit na drahé kroužky, hrát drahé hry na počítači atd.

No a nakonec, když při dnešní nehodovosti a civilizačních nemocech se dost často stane nějaká havárka či rakovina apod. , tak bych měla o ty dvě děti děsný strach, když jich je víc, mám strach taky, ale čistě ekonomicky, někdo by nám i po takovém neštěstí zůstal...-máme osobní zkušenost s jedním našim dítětem, které mělo velmi vážné zravnotní problémy a zachránili ho doslova zázrakem...

Takže dokud na děti bude chuť e energie, klidně ať jich máme raději víc, ať nám na stará kolena zbyde aspoň jedno slušně vychované, které nám nepíchne něco na rychlejší odchod do věčných lovišť a třeba si nás nechá i doma na dožití.

Na stát v otázce rodiny nehledím, pokud něco dají, je to navíc, pokud nedají nic, nějak se ta děcka obživí. Na chleba vždy nějak bylo a nějak bude a to ostatní si stejně do hrobu nikdo nevezmeme.

 šudla 


Re: K čemu jsou děti? 

(25.9.2009 8:34:46)
Také souhlasím s tím, co napsal Petr a Anička.

Přijde mi legrační, když se spousta našich "nevěřících" kamarádů domnívá, že máme čtyři děti, kvůli tomu, že nám to církev nařizuje, či kvůli tomu, že nesmíme používat antikoncepci.~:-D

Já myslím, že jsme se zodpovědně rozhodli je mít, protože víme, že je uživíme. Souhlasím s tím, co napsal Petr, že v krizových situacích se máme možnost opřít o společenství.

Já úplně chápu Barbuchu, taky se v hlavě zabývám vymýšlením krizových scénářů, co budeme dělat, kdyby se stalo něco strašného. Ale člověk se holt nemůže pojistit vůči všem katastrofám, které ho v životě můžou potkat, tak se snažíme dělat co můžem a jak nejlépe dovedem a to ostatní přenecháváme někomu jinému.
Ale rozhodně to neznamená, že jsem třtina klátící se ve větru. Naopak moc dobře vím, že za svůj život a za život svých dětí nesu odpovědnost.
 šudla 


Re: K čemu jsou děti? 

(25.9.2009 9:48:23)
Jsem římská katolička, praktikující, ale jsme s manželem konvertité, takže jsme žádnou předmanželskou přípravu neabsolvovali. Takže jak to na nich chodí, nevím.
Římskokatolická církev opravdu odsuzuje všechny formy antikoncepce, mimo tzv. metody plodných a neplodných dnů.

Já sice tuším proč, ovšem moc tomu důvodu nerozumím a nesouhlasím s tím. Zatím jsem se nesetkala s jediným rozumným důvod, který by nedovoloval používání jakékoliv neabortivní antikoncepce, tak nevím proč by se to mělo vztahovat pouze na tuto jednu velmi spornou a nespolehlivou metodu. Ve svém okolí neznám mnoho párů, které by jí používaly, naopak znám mnoho, které používají něco jiného.

To, že farář s něčím takovým strašil, mi přijde hrozné, naštěstí jsem se sama s ničím takovým nesetkala, naopak náš pan farář tvrdí, že je to věc každého, jak se rozhodne.
 šudla 


Re: K čemu jsou děti? 

(25.9.2009 10:16:00)
Jani,
já taky nejsem nijaký teolog, ale myslím, že v Bibli nic konkrétního o antikoncepci není. Rozhodně nic ve smyslu nějakých doporučení, či přikázání.
To těchto věcí, bych si opravdu nenechala mluvit. Hlavně jak jsem už napsala, když by mi někdo dal rozumný argument, proč pouze tahle metoda, tak bych o tom možná přemýšlela, ale žádný takový se ke mně nedostal.
A jak je vidět nepanuje jednota ani mezi faráři.~;)
 Marci 
  • 

Re: K čemu jsou děti? 

(25.9.2009 11:35:56)
Tomu hrození pekelným ohněm od kněze na předmanželské přípravě opravdu nevěřím, neznám kněze, který by byl příčetný a takto mluvil se snoubenci. Pravdou je, že morální učení církve zastává prostě zásadu, že každý manželský styk má být otevřen početí dítěte, tj. nemají být kladeny překážky početí - přesto v praxi je to tak , že naprostá a drtivá většina katolíků si ve svém praktickém životě toto pravidlo přehodnocuje, minimálně si uzávorkuje to slovíčko "každý" pohlavní styk ...
Je však jistě určitá menší část věřících, kteří toto pravidlo berou naprosto doslova a bez výjimky. Pokud mohu soudit kolem sebe, a co vím, tak většina známých katolíků má průměrně 2-3 děti,(výjimečně více) zkoušela přirozené plánování, po určitých špatných zkušenostech (relativně: o nečekaném těhotenství těžko mluvit jako o "špatné zkušenosti":-)používají též bariérovou antikoncepci či nekoitální praktiky, méně hormonální antikoncepci, kterou mnozí věřící považují za potenciálně abortivní, tj. zcela nepřípustnou.
 šudla 


Re: K čemu jsou děti? 

(25.9.2009 11:46:57)
Bohabojnou babičku bych rozhodně nepovažovala jako vhodného reprezentanta současného přístupu katolíků k používání antikoncepce. ~t~
 Kukajs (Mája+Jožka+Tom) 


někdy nejde o to, jestli chtit nebo nechtit 

(25.9.2009 14:46:15)
Tak nevím jestli se vůbec pouštět do diskuze, asi tu bude hodně těch, co se do mě ostře pustí, ale co když je situace nastavená tak, že nejde o to, jestli třetí dítě chtít nebo nechtít, ale jestli ho mít nebo nemít?? To se stalo mně. Na první holčičku jsme čekali více než dva roky, před narozením druhé jsme o dva maličké přišli při zamklklých potratech takže jsme čekali další dva roky navíc, no tak jsme to riskli, a při jednom spontánním milování se neochránili. JEDNOU. A co z toho bylo?? Třetí dítě. Takže mám pětiletou, půlroční a jsem ve třetím měsíci. Hrozně se bojím jak to zvládnu, s manželem od rána do noci v práci, bez účinné pomoci babiček nebo okolí, a hlavně - děti rok po sobě znamenají velmi vysoké náklady (například potřebujem ještě jednu dětskou postýlku, tandemový kočárek místo samostatného, který by se dal podědit, další autosedačku a podobně). Okolí se k tomu postavilo stylem - a to budeš odteďka rodit každý rok jako cikánka??? - a se mnou tu cloumají hormony, je mi špatně, v noci vstávám k maličké a přes den chodím jako zombie kolem záchoda. Ale při představě, že bych to třetí maličké měla nechat zabít, (čímž by se nám problémy vyřešily), bych se asi sama sobě nedokázala podívat do očí. Někdy prostě sebelepší plánování nevychází a pak jde jen o to, jak se k situaci člověk postaví.
 Petr 
  • 

Mít nebo nemít? 

(25.9.2009 15:20:48)
Kukajs, kdo by se do tebe pouštěl? Nakonec, kdyby jste aspoň podvědomně, v koutku mysli nepřipouštěli že se to může stát a že by jste to přijali, tak by jste do toho nešli, ne? Vím o čem mluvím :o)

Hlavně si prosím nedělej starosti. My si je tedy taky dělali, a ne jednou, ale nakonec ten strach byl vždycky zbytečný - tedy ten strach jak co zvládnem. Naopak, spíš ten strach může způsobit že budete mít zbytečné problémy tam kde jste vlastně docela schopní a kompetentní. Nakonec, dvě děti už máte, ne?
Navíc, děti už v děloze vnímají intenzivně emoce matky a hlavně to jestli ho chce nebo nechce. Přijaté dítě rovná se spokojené dítě.

Jak jsem psal výš, věřící můžou čekat masivní podporu od širokého společenství (a od Boha) a proto si asi nedělají takové starosti. Ale to není jen výsada křesťanů. Myslím že i ty máš spoustu přátel a že by vám mnozí určitě pomohli kdyby jste je požádali - penězma, hlídáním, oblečením, popovídáním. Stačí se k druhým obracet s důvěrou.

Je skvělé že jste se rozhodli takto. Myslím že až budete mít malé miminko nebudete ničeho litovat.
 šudla 


Re: někdy nejde o to, jestli chtit nebo nechtit 

(25.9.2009 17:09:46)
Kukajs, myslím, že jste se s manželem k tomu postavili skvěle. Na okolí se vykašli.
Dovedu si představit, že se musíš cítit pod psa, myslím tím těhotenství v kombinaci s půlročním dítětem. Ale myslím, že toho nebudeš litovat.
Nemáte ve svém okolí někoho, kdo by vám mohl postýlku půjčit? Nebo ti třeba chvilku pohlídat děti, aby sis mohla odpočinout?
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: někdy nejde o to, jestli chtit nebo nechtit 

(25.9.2009 17:12:40)
Kukajs, pokud o to budeš stát, daruji ikeáckou postýlku bez matrace, kdyžtak mi napiš mail. Tři děti jsou prima, ale moc dobře si pamatuju, jak hnusně černé myšlenky jsem měla ve třetím měsící třetího těhotenství - a to bylo plánované.
 Iris 
  • 

Re: někdy nejde o to, jestli chtit nebo nechtit 

(26.9.2009 10:59:22)

Příběh jedné tetičky: před dvaceti lety neplánovaně otěhotněla, v té době měla dvě děti. Byla těsně po rodičovské dovolené a začínala soukromě podnikat. Aniž by zbytek rodiny cokoli věděl, šla na potrat. Svěřila se mi s tím, teď, když čekám třetí dítě a celé příbutzenstvo mě odsuzuje. Celou tu dobu se tím trápí, občas to řeší alkoholem a zpětně je jasné, že by vše nakonec zvládli, i když by začátky nebyly jednoduché. Jenže je pozdě. Ale takové věci se nedají zobecňovat, každý je jiný a v jiné situaci. Jen jeden z mnoha příběhů... Držím moc palečky. Jak už tady někdo psal, psychika na začátku těhu není nic moc a fyzicky se člověk taky cítí pod psa, ale je to vše jen na pár týdnů, pak už to bývá lepší.
 Jíťa 
  • 

Sociální politika ČR 

(26.9.2009 12:39:10)
Celá sociální politika ČR by potřebovala důkladnou reformu.

Podle mě by nikdy neměl plat pracujícího člověka být na stejné úrovni jako sociální dávky. Čistá minimální mzda by měla být alespoň dvojnásobek životního minima.

Dále pokud by člověk potřeboval sociální pomoc (vč. mateřské dovolené), měla by mu alespoň 1 rok být vyplácena nějakým procentem z předchozího platu a hlavně zase by to mělo být o něco více než dostávají na sociálních dávkách lidé, kteří nikdy nepracovali.

Rodičovskou dovolenou bych úplně zrušila. Matkám, které se rozhodly zůstat doma s dětmi bych dala nanejvýš životní minimum. Ovšem jak píše výše Kimmy, chce to především vybudovat síť jeslí a dále podporovat zaměstnávání matek na částečné úvazky.

Stejně tak bych zrušila přídavky na děti a řešila to raději daňovými úlevami z platu rodičů (např. do x-let věku dítěte úplné/částečné osvobození od daně z příjmů obou rodičů...).

Rovněž výplatu životního minima na děti sociálně slabým rodinám bych úplně zrušila, protože větina takovýchto rodin neprodukuje pro společnost nic jiného, než další a další děti, které budou celoživotně zatěžovat státní rozpočet.
 10.5Libik12 


Re: Sociální politika ČR 

(26.9.2009 12:46:25)
Jenže civilizovanost státu se nehodnotí pouze stupněm produkce a navíc sociálně izolovaní nemají celkem možnost se na té tvé radostné produkci podílet.

Taky ti tam chybí postižení, rp. domácnosti, které jsou ochotné dát svému potřebnému péči na úkor kariery.
 Tvoje horší já 


Re: Sociální politika ČR 

(26.9.2009 12:55:01)
No, já bych s Jíťou docela souhlasila, až na tu poslední větu, na tu asi narážíš.
 Jíťa 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(26.9.2009 23:15:35)
Na druhé straně bych postiženým i důchodcům přidala, protože ti fakt nemají moc možností, jak si svou životní úroveň sami zlepšit.

Narážím hlavně na to, že spoustě lidí se nevyplatí pracovat, protože na sociálních dávkách dostanou daleko více, než by si vydělali. To je realita! Taky se mi líbí na rodičáku. Až se budu muset vrátit do práce, tak nám životní úroveň dost citelně klesne - bohužel.

Myslím si, že kdo pracuje by se měl mít lépe než ten, co žije z podpory státu. Ale u nás je to mnohdy naopak.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(28.9.2009 3:53:21)
Jito - postizeni jsou kategorie, kterych je mi v CR fakt lito - na to, jak se lide ohaneji solidaritou, je opravdu smutne videt, kolik penez tece zdravym praceschopnym lidem a jak se u postizenych prevraci kazda koruna...

Nicmene pokud jsem cetla, tak duchodci na tom s zivotni urovni vubec nejsou spatne a pokud neni inflace, tak v dobach prazdne statni pokladny holt neni pridavat z ceho.... Ale prvni krok je podle mne zrusit to rozdavani praceschopnym...
 Petr 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(26.9.2009 16:40:41)
Až na tu poslední větu bych celkem souhlasil. To je strašně plošné, nemůžeš všechny házet do jednoho pytle, a to ani kdyby jich většina byla stejných.

V Moorově dokumentu Bowling for Columbine je příběh osamělé matky kterou státní sociální politika donutila pracovat aby nepobírala nějaké dávky "jen tak za nic". Prostě jí přidělili práci, přes nějakou personální agenturu která se na to specializovala. Jenže ta práce byla přes sto kilometrů daleko a za žebráckou mzdu. A aby zaplatila nájem tak si našla ještě jednu práci...její syn ji viděl dvakrát denně když odjížděla a když šla spát. Ten kluk potom v první třídě zabil revolverem spolužačku, nikdo nepřišel na to proč.

Bylo by dobré kdyby dávky podpory byly nižší než mzda, to jo. Ale byloby zároveň dobré kdyby minimální mzda byla tak vysoká aby se za ni dalo žít a lidi s nízkou kvalifikací nedělali dvě tři práce aby se uživili. Ono je pak strašně lehké propadnout zoufalství a myslet si že je jedno jestli pracuju nebo nepracuju, protože to vyjde skoro nastejno.

 amy 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(26.9.2009 17:32:38)
Jíťo,

krásný návrh, bohužel ho asi žádný poslanec nebude mít odvahu předložit, protože v ČR žije dost lidí, kterým by nezbylo nic jiného než pracovat, a ono je jednodušší peníze dostat, než si je vydělat.

Jen tak přemýšlím, do kdy je nynější situace ČR únosná?
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(26.9.2009 18:09:51)
Jito - na tak radikalni nazor jsi z toho vyvazla pomerne lehce - nevim, kde se toulaji mistni zastankyne nizkoprijmovych matek, co povazuji jesle za barbarstvi....

Problem je v tom, ze vymyslet dobry system je nesrovnatelne tezsi, nez rozdavat lidem penize, ktere statu nepatri (neboli pochazi z pujcek). Dalsi problem je, ze platit lidem vysoke platy a odvadet z nich procentuelne vysoke castky by zrejme zrusilo vic pozic, nez krize - protoze uz ted maji podnikatele nekdy problem lidi a odvody zaplatit - dane plus socialni pojisteni plus zdravotni pojisteni - je myslim temer 50% platu - a ted si predstav, ze bys musela tu superhrubou mzdu zdvojnasobit.

Podle mne je reseni zrusit davky a odvody dat lidem, at si sami plati pojistovny (ktere by mely mit vic nez jednu uroven pojisteni) a at si sami spori na duchod. A soucasne duchody at se zaplati z tech rezerv, ktere mi tady hodne lidi popisuje - tedy lepsi management verejnych zakazek a dalsiho nevyhazovani penez do vzduchu.

Socialni politika by taky musela byt zmenena - ja porad nerozumim napr. proc nejsou socialni davky podmineny alespon 20 hodinami verejnych praci tydne - to opravdu ty obce nemaji nic, co by chtelo udelat, spravit, uklidit a tak? Proste dokud se lidem budou rozdavat penize pro nic za nic - neni cesta kupredu. Jestlize matka samozivitelka dostane vic penez od statu jen za to, ze je doma s ditetem, nez by dostala za pul uvazku nekde v krame - tak je to zacarovany kruh.

Proste jediny zpusob, jak zmenit chovani, je to chovani motivovat - ale ta motivace chybi, protoze politici o zmenu nestoji.

Ja jsem ted nekde cetla zajimavou teorii - levice rada mluvi o tom, jak podporuje chude a potrebne - ale v zasade politika levice smeruje k tomu, aby lidi chudi a potrebni zustali, protoze kdyby se vzmohli na vlastni nohy a byli by uspesni - zacali by volit pravici....

Nicmene ti salutuju aspon za tu odvahu tento nazor na Rodinu napsat!

Kimmy
 Grainne 


Re: Sociální politika ČR 

(26.9.2009 21:32:45)
Kimmy, ono je to celkem prosté - vyšší patra, ve kterých se volí pravice, jsou pro některé jedince uzavřená. Myslíš, že je pravičáci otevřou v zájmu lepších volebních výsledků?~;)
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(28.9.2009 3:47:07)
Grainne - nerozumim, co myslis vyrazem "vyssi patra pravice".... Jestli myslis, ze pravicaci mezi volitelna mista nepusti rozumne lidi - souhlasim s tebou. Prave proto je nutne, aby lidi existujici pravici ukazali, ze se jim tyhle metody nelibi. Ale k tomu je potreba bud volit mensi strany nebo skutecne zadat dialog - a to je hodne prace a lidem se nechce.

Problem CR je, ze politici sami od sebe nemaji etiku a lidem se nechce ji vyzadovat. Samozrejme je to hodne prace a vysledek nejisty - ale mavnuti rukou ma jen jeden jisty vysledek - nezmeni se nic.
 myš 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(26.9.2009 21:40:23)
Zastánkyně nízkopříjmovch matek nebo kýho výra to asi tak děsně neprožívají jak ty Kimmy ~t~ Dej si relax a neber to jak bitvu na život a na smrt, jsou to jen názory nic víc.

Ty máš evidentně problém zkousnout jiný názor, než je ten tvůj, jinak by ses o jinak smýšlející furt tak neotírala ~d~
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(28.9.2009 3:44:26)
Blbost....

Mys - ty a vsechny ostatni zastankyne nizkoprijmovych matek se z nejakeho duvodu otirate jen o mne - tady a v jinych diskusich uz mnohokrat padlo, ze RP by se klidne mohl zkratit a taky podstatne radikalnejsi nazory nez moje - ale nikdo se do tech lidi nepustil stejne jako se tady urcita skupina pousti do mne... Zjevne je to osobni antipatie a nikoli opravdove presvedceni, takze ja se podle toho taky zaridim a budu tu svou "exkluzivni" skupinu antifanynek jednoduse ignorovat. Protoze pokud si nekdo stoji za svym nazorem, je mu jedno, s kym se pousti do diskuse.

Dej si relax, Mys...
 amy 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(27.9.2009 7:44:02)
Kimmy, já s tebou souhlasím. Ale opět je tu ten problém, že peníze je jednodušší dostat, než vydělat.
Je mi na zvracení, když vidím, že člověk, který pracuje, je na tom stejně (ne-li hůř), než člověk, který žije z toho, co stát dá. Rodiče mají na Vysočině chatu a tam jsou na tom lidé finančně naprosto stejně - pracující i flákající se.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Sociální politika ČR 

(28.9.2009 3:39:09)
Amy - souhlasim. Nekde jsem cetla, ze nejvetsi problem demokracie je v tom, ze lidi ocekavaji stejna prava, ale nikoli stejne povinnosti - to si myslim je hrebicek na hlavicku.

A socialni system, ktery uprednostnuje nizkoprijmove rodiny proti stredni tride ve stylu CR - kde je stredni trida bita a nizkoprijmovi opecovavani... ten ma proste zadelano na problemy, at si Janosik rika co chce.
 honza 
  • 

http://tojesila.cz/ 

(28.9.2009 19:46:30)
kouknete na tenhle web, sou na nem skandali nasich politiku http://tojesila.cz/

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.