| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Štěstí nemusí být úplně dokonalé

 Celkem 60 názorů.
 Lizzie 


3 měsíce 

(9.9.2009 8:56:48)
jsou rychlovka, jsou lidé, kteří čekají léta.
Každopádně gratuluju:-) Je fajn, že ne všichni během vyřizování adopce nezešediví.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


:o) 

(9.9.2009 9:58:01)
Hodně štěstí!
 Emčak 


Re: :o) 

(9.9.2009 13:48:29)
Ano porodit dítě je jenom startovní čára, vlastně jak málo rožije člověk s bříškem a kolik toho prožije s dítětem v náručí, přejeme hodně štěstí E
 marlenka78 


Honzík 

(9.9.2009 10:08:30)
Gratuluju maminko!
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Váš Honzík je VÁŠ 

(9.9.2009 10:15:20)
Kdyz sem byla mala, davali v TV film o divence z detskeho domova, ktera prosla adopci. DOdnes si pamatuji posledni vetu z filmu:
Vas vsechny si maminky donesly donesly domu, protoze jste se jim narodili.. ale mne si moje mama vybrala a mezi spoustou deti..
Vybrali jste si ho, protoze byl a bude vzdycky ten NEJ
Hodne stesti vsem trem!
 Feliz 


Re: Váš Honzík je VÁŠ 

(9.9.2009 10:40:21)
Přesně na tohle jsem si vzpomněla taky.

Hned bych se ke svému Honzíkovi vzala dalšího svého Honzíka :-)
 Maryl 


Re: Váš Honzík je VÁŠ 

(9.9.2009 13:25:38)
Cairo,
taky si ten film pamatuju,byla to taková ta kudrnatá holčička,úplně mám slzy v očích.~s~
 Hanka+Hančí5/05+Štěpán12/07 


Re: Váš Honzík je VÁŠ 

(9.9.2009 21:29:17)
Také si na ten film pamatuju!
Teda ne vyloženě na film, ale na tu větu!
Váš Honzík je VÁŠ!!!!
Ať máte super život!
 Magda 
  • 

Začátky mohou být různé 

(9.9.2009 10:30:23)
My máme to štěstí, že máme vlastní dvě holčičky. Ale po pravdě musím říct, že těhotenství pro mě nebylo nijak příjemné období a to obzvláště to druhé a okamžiky po porodu byla spíš úleva. Skutečná láska k dětem u nás stejně začínala postupně až jsme se víc poznali. Je to jen začátek a ten nemají všechny děti ani rodiče stejný a nic to neznamená. Moc vám přeji, ať jste šťastná a spokojená rodina.
 Jana + 3 rošťáci 


Re: Začátky mohou být různé 

(9.9.2009 10:51:53)
Ano, je to různé, já například byla po druhém porodu šíleně naštvaná, že mám ZASE holku!!! Nebyla jsem naštvaná na miminko, ale na to, že je to HOLKA!!! Ale manžel, pro kterého to bylo první dítko a navíc byl u porodu, byl tak nadšený, že za pár minutek jsem byla šťastná taky. Vždyť ta holčička byla tak krásný!!! A zdravá a úžasná a a a a a a..... Nic nemusí být od počátku jen úžasné, i v těhu ženy zažívají nepříjemné chvíle, ale když pak mají zdravé DÍTĚ v náručí...co chtít více??? A je úplně jedno, zda jsme to dítě nosily 9 měsíců v bříšku, nebo nám ho "dali" ve věku rok, dva,...
Honzíčkovi i mamince přeji jen to nejlepší
 .Žaba 


Re: Začátky mohou být různé 

(9.9.2009 11:06:18)
Mno, našťastie je dnes možnosť si nechať pohlavie povedať dopredu a človek sa vyhne onej minútke sklamania tesne po porode, keď s ním zmieta ešte spústa ďalších pocitov. Pokiaľ človek nie je ÚPLNE pripravený prijať "zase holku", je asi lepšie si oné krátke sklamanie prežiť o pár mesiacov skor a pri porode byť už natešený na "zase hoku! ~;)
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Řekli nám pohlaví.... 

(9.9.2009 14:11:49)
Cha cha cha - Žabo - teď jsi mne FAKT pobavila....

My jsme nechěli znát pohlaví, ale velice namyšlený pan doktor mi na UTZ řekl: "A víte, co to bude, maminko?"
Povídám, že nevím a že to NECHCI VEDĚT.....
A on na to: "Ale vy už doma máte holčičku a tady je to tak jasné - no podívejte se sama - tady je penis, tad jsou varlátka...." ukazoval mi elektronickým ukazovátkem na obrazovce nad mojí hlavou.... Asi si mylel, že máme-li doma děvče, udělá mi radost přislíbením kluka...
My ale celé těhotenství počítali s druhou holčičkou a tak jsem po tomto výkladu (byla jsem už hospitalizovaná, tak jsem nemohla nic moc dělat, jen ten mozek pracoval na plné obrátky...) ležel a přemílala novinku v hlavě. Tak to bude kluk, no dobře.... No tak to možná bude i lepší, že to bude kluk .... tchán bude mít radost..... možná i můj táta......Tak fajn, bude to kluk, budemem mít páreček..... Jo, bude to lepší, že budemem mít páreček, a pokud se rozhodneme jít do třetího tak to aspoň nebude třetí dcera... JO, bude to fajn, že to bude kluk!!!!!
Týden mi to tvalo, než jsem to v hlavě převexlovala z toho, že to bude Anežka na to, že to bude Kubík.... A že to tak bude dobře.
Pak se Aninka narodila.. A já - asi lehce zblbá porodem - jsem porodníka (narozdíl od toho z ultrazvuku, kterému ještě teklo mléko po bradě velice zkušený poroník) přesvědčovala, že se určitě španě kouknul a není to holčička...
Pan doktor na mně kouknul přes brejličky, usmál se a pronesl: "Maminko, už jsem pár miminek v životě viděl a jedno vím jistě - tohle miminko je SKUTEČNĚ holčička!!!"

Takže - nechejte si říct pohlaví dítěte, ale pokud to nebude z plodové vody, tak tomu zase tak moc nevěřte. Je to jisté tak na 50% ~b~ ~b~ ~b~
Simča
 .Žaba 


Re: Řekli nám pohlaví.... 

(9.9.2009 21:28:17)
:-) No jo, no...
To som práve nikdy nezažila. Mne zakaždým povedali správne. ~:-D
 kattynka a 2 čertici 


Re: Začátky mohou být různé 

(9.9.2009 12:50:16)
jejda, já to měla naopak já byla zklamaná, že to bude chlapec zase ~p~. Ale ne tím, že bych chtěla holčičku, ale spíš reakcí okolí: zase kluk! No to si užiješ! Teda to je fakt blbý! apod a z toho jsem měla de fakto depku celé těhu ~n~. Myslím, že by si ti blbci měli nechat takové řeči od cesty, dneska už bych jim to vytmavila jinak, ale tenkrát jsem byla telátko. Hezky to řekla v jednom rozhovoru Kodetová, když je to zdravé, ještě si vybírat pohlaví je rouhání, buďme za ty naše drobečky š¨tastní, ať už to má mezi nožkama cokoliv
 Maryl 


Re: Začátky mohou být různé 

(9.9.2009 13:28:56)
Teda Katynko,
jak může být někdo tak omezený a říkat tohle budoucí mamince.Já fakt nikdy nikoho nesoudím,ale tohle mi někdo říct,tak ~o~
Přeju Vám hodně štěstí a ti kdo Vám tohle říkali fakt nechápu~x~
 kattynka a 2 čertici 


Re: Začátky mohou být různé 

(9.9.2009 17:14:25)
No mě akorát mrzelo, že jsem byla rozhozená, pak jsem si vyčítala, jestli to mimi ve mně cítí ~f~. Byla to doba, kdy starší měl období vztekání, mně blbě do 5 měs. každý den a já si nedokázala představit, že zvládnu ještě druhé a do toho ty blbé kecy typu, to jsi teda chudák apod. a hormony, dělá to divy. Dneska se tomu smějeme a manžel mi ze srandy říká, že jako rodička kluků bych ve středověku byla bombastická partie. Vše se zvládlo, starší se bráškou zklidnil, malýho miluje a pomáhá a ten se v něm jen vidí a dneska si klepu na čelo, když vidím, jak se k sobě mají a jak jsou skvělí a o tom to je. Jen chci říct ostatním maminkám, protože jsem se potkala už s dvouma co jim do toho taky nějací chytráci tak vrkali (taky 3 chlapečky nebo holčičky), že se na ty kydy musí vykašlat a být rádi za to, že děti jsou a jsou zdravé.
 malatovic rodinka 


Re: Začátky mohou být různé 

(9.9.2009 13:59:39)
NO U ME TO BYLO PODOBNE JA PO KRATKEM ALE DOST BOLESTIVEM PORODU TAKY NEMUZU RICT ZE BYCH BYLA STESTIM BEZ SEBE ZE MAM MALEHO V NARUCI TED UZ JSOU MU TRI ROKY A JE TO MOJE NNEEEJJJ STESTI~:-D.TED HO UPLNE MOC MILUJU.TAKZE NEZALEZI JESTLI BYL CHLAPECEK DANY AZ VE DVOU LETECH TIM VETSI UZ S NIM JE ASI LEGRACE.DRZIME PESTI AT TO RODINCE KLAPE!!~R^
 petluše 


Gratuluji 

(9.9.2009 10:57:24)
Gratuluji a přeji hodně trpělivosti a lásky, ať jste vy i Honzík spokojení.~x~
 annnnna 


ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 11:28:56)
za dva měsice se nam narodi modrooke (jinak to byt nemuze podle toho co znam z genetiky) miminko František, kterého bychom rádi předali do rodiny možná jako je ta autorky článku. Víc dětí než máme mít už nechceme z různých důvodu, důležité jsou určitě naše partnerské problémy ale nejen to. Jenže děti jsou dar a já ho nemohla radikálně odmítnout.
Rodina která si miminko bude chtít osvojit by neměla odmítat ani jeho biologické rodice, vzdyt může být někdy opravdovou pomocí, že znám biomámu svého syna, mám její email, fotky, znám osudy dětí, které vychovává
Co myslíte?
Anna
 Efka 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 12:05:24)
Nedokážu si představit (nesoudím, opravdu, jen si nedokážu představit) situaci, ve které bych se vzdala svého dítěte. Ani kvůli špatným vztahům, ani dalším pěti dětem v malém bytě, ani kvůli penězům. Jak to jde? Podle mě musí být mnohem těžší dítěte se vzdát, než ho vychovávat v těžkých podmínkách.. Možná je to tím že mám jen dvě, a když se to pak hromadí, jejich hodnota lehce klesá? Už to není tak úžasné, ale pak jen únavné.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 12:06:35)
Jsi statecna!

A k otazce, zda byt v kontaktu - rikam NE.
Urcite by pozdeji nastali problemy.. ditko ti muze byt podobne a bude se vyptavat..
Adoptovat dite, nechtela ych znat jeho biologicke rodice, jen rodinou anamnezu..
 Tajtrdlík 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 12:07:45)
Myslím si, že hodně záleží na důvodu proč biologičtí rodiče nemohou dítě vychovávat, ale v dnešní době, kdy si můžete z antikoncepce vybírat, bych si nedělalal veliké iluze o těchto důvodech.
Důležité je dohodnout se na nějakých pravidlech, dítě musí mít jistoty: ano toto je moje maminka a tatínek a tady bylím, to ostatní jsou tety nebo jdeme na návštěvu apod.
Najít už nějakou rodinu, která to zkusila.
 Rapiti 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 12:51:10)
Můžu mít všetečnou otázku? (Nemusíš mi odpovídat.)
Co tomu říkají další děti, že jejich brášku dát k adopci? Nebo to nevědí? V tom případě, jak se taková věc dá utajit? Nedovedu si to představit. ~d~
 Maryl 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 13:32:55)
Annno,
držím Vám palečky.Tohle je prostě život a myslím,ne jsem si jistá,že někdo bude za Františka hrozně moc šťastný.Měly by si z Vás vzít příklad všechny ty,které pohodí dítko v igelitce do popelnice nebo tak podobně.Buďte silná~x~
 maja 
  • 

Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 14:02:59)
Jako máma 3 adoptivních dětí říkám: klobouk dolu a nebojte se , Vaše mimino udělá nějaký pár těmi nejšťastnějšími rodiči na světě. Už te"d se na něj těší i když o Vás nic nevědí. Řečeno s klasikem: adopce byly, jsou a budou. To je prostě život. Pokud jste svoje rozhodnutí důkladně po všech stránkách promyslela...opravdu se nemusíte bát, že by vašeho prcka nikdo nemiloval ( spíš bude mít ten opačný problém...aby z něho nebyl rozmazlenec, protože bude mít tolik radosti, lásky a pozornosti, jako málokdo...holt kdo dlouho čeká, tak si to chce potom vynahradit :)
A co se týče "obrazu" biolog. rodičů ? Nikdy neříkáme nic špatného, snažíme se vždycky nalézt něco, čím dítě potěšíme.( ať už bio rodiče vyváděli cokoli) Protože si moc dobře uvědomujeme a jsme a celý život budeme vděčni, že se svého dítěte vzdala, odložila ho na k tomu určeném místě a nehodila ho do popelnice.
A k vašemu dotazu znát bio rodinu nebo ne. My jsme pro NE, nače adopce byly nepřímé,tj. bez vztahu k určitým osvojitelům. Anamnézu částečně známe ( co úřady věděli to řekli) Bála bych se vměšování ze strany bio rodiny. To už bych potom mohla jít spíš do PP ( pěstounské péče), tam je účast bio rodiny běžná. Ale příznivců přímé adopce je dost, určitě najdete pro své dítě príma rodinu. Zkuste se obrátit na FOD ( fon ohrožených dětí)
 maja 
  • 

Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 14:05:38)

Pro autorku článku
"Někdo mi říká, jak můžu být šťastná, když Honzík vlastně není náš, "
To vám fakt někdo řekl? Slyšela jsem od lidí za těch 11 let různé hlouposti ( našemu nejstaršímu ado dítěti je 11 let) , ale takovouhle teda ne.
 FialoFka 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 15:30:37)
Můžu se prosím jen na něco zeptat těch, které o tom něco ví? Když se těhotná žena rozhodne dát miminko k adopci, může se tady v ČR sama domluvit s nějakým párem, že jim miminko porodí a např. pak jdou společně na úřad s tím, že se dohodli a miminko bude pak po narození "papírově" jejich? V žádném případě nemám na mysli obchod s dětmi!!! Nebo se to musí řešit přes kojenecké ústavy, apod., že si maminka nemůže vybrat a "udělá" to za ní úřad? Pokud se ptam hloupě, tak se omlouvám.
 marshmallow 
  • 

Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 15:48:11)
takhle to asi fungovat nebude, ale legální možnost je že se otec toho náhradního páru nechá zapsat do rodného listu jako otec dítěte a pak ho má ve své péči. Biologická matka pak může být soudně zbavena rodičovských práv a parnerka "otce" si může parnetovo dítě osvojit. takže tak.
 FialoFka 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 15:52:14)
Teda tak to vůbec legálně nezní, ale asi to tak u nás v ČR bude :-) Díky moc..
 maja 
  • 

Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 16:43:29)
no tak takhle se můžete lehce dostat do problémů..... matka se dítěte nikdy nevzdá a otec ( fiktivní) bude celý život ( dokud se dítě nevzdělá do max 26 let) platit na cizí dítě. proč to dělat takto, když je naprosto legální možnost:
adopce se dělí na přímé a nepřímé
přímé jsou takové , kde se matka domluví s osvojiteli ( tedy lidmi , kteří si její dítě osvojí= adoptují) přímo. Tj. např. ví, že někdo v jejím okolí chce dítě a nemůže ho mít, tito lidé se s matkou domluví, matka po porodu dítě předá jim , po 3 měsících co ho mají noví rodiče v péči dají návrh k soudu na osvojení 1. stupně,( zrušitelné- mohou zrušit pouze osvojitelé z vážných důvodů), v roce na nezrušitelné. Tohoto jednání se účastní matka dítěte a tam také může požadovat své dítě zpět..u zrušitelného. Je lépe do toho ještě před porodem vzít i sociální pracovnici z místa bydliště nových rodičů.....přímých adopcí je mnohem méně než těch druhých, a to právě proto, že osvojitelé mají strach z vlivu bio rodičů, protože obě starny se znají , vědí kde kdo bydlí a kde tudíž dítě žije atd. Je to pro silné nervy. Zprostředkování přímých adopcí je zakázáno zákonem ( proto se kolikrát rozebírá jakou roli v tom hrál FOD a podobně) mimichodem u FOD musí být noví rodiče prověřeni státem, takže musíte dělat ty přípravky, psych testy atd., pokud si matka najde někoho sama nemusí prověření noví rodiče mít. Přímá adopce není možná mezi přímými blízkými příbuznými. Např. matka sestře , sestra sestře atd. Mnohokrát se i satne , že ankonec úřady dělají bio matce peklo a vše se nakonec zvrtne a dítě stejně skončí v kojeňáku. Proto je lepší přizvat tu soc. prac.
Nepřímá adopce- je jich většina. Matka odloží dítě v porodnici, nebo později, dítě jde do kojeneckého ústavu, je tam min. 6 týdnů ( šestinedělí) a poté musí podepsat souhlas s osvojením s tím, že se jedná o jí neznámé osvojitele. Úřad pro dítě nalezne vhodnou rodinu z žadatelů, kteří prošli prověřením a testy. Matka a noví rodiče se neznají, nikdy se neviděli. Bio matka neví kam dítě jde, rodiče znají totožnost matky z rodného listu a ze souhlasu s osvojením. Zprostředkovávat osvojení smí v Čr pouze stát.
 maja 
  • 

Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 16:48:45)
matka musí podepsat ...tím jsem myslela, ne že když ho už jednou odložila tak musí , ale pokud se skutečně i po těch 6 týdnech rozhodla dítěte vzdát, tak podepíše. ( může si klidně dítě vzít domů...nevím jestli jí nějak prověřují nebo tak...)Dítě musí mít souhlas bio maminky s adopcí jinak nic. Samozřejmě jsou ještě adopce dětí, jejichž rodiče byli zbaveni rodičovských práv atd
 annnnna 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 21:51:54)
Díky moc Majo za podrobné informace, v podstatě mám toto vše zjištěno, ale ty jsi to velmi srozumitelně shrnula. Protože bych opravdu dala přednost tomu znát rodiče i to aby oni znali mne uvažuji nyní i o PP. Nemohla bys postup a podmínky pro ni podobně přehledně načrtnout?
Dobrý je tip na sociální pracovnici, ale my se dohodli i s možnými osvojiteli, že s úřady budeme vše řešit až po porodu, po šestinedělí. To proto,že celá věc je křehká a život ani zdraví novorozenětě není nikým zaručen. Myslíš, že je to možné v našich podmínkách nebo to předání ztěžuje? Myslím úřady ne psychologické aspekty.
Jinak pro ty co se ptaly jak je to celé možné atd. nevím co je nejlepší řešení ale zatím volím toto protože se zdá, že se s ním já, a tím pádem i mé děti vyrovnají ze všech možných nejlépe. Ale možná to tak není.
ale tohle řešení poskytuje velkou svobodu ke změně názoru alespoń zpočátku narozdíl třeba od potratu (popelnice uz snad neni řešení ale zoufalý a iracionální tresný čin)
Děkuji všem za reakce a názory
anna
 maja 
  • 

Re: ja jsem v inverzni situaci 

(10.9.2009 12:51:07)
Podmínky pro předání dítěte do PP ( pěstounské péče) : naprosto laicky řečeno, do PP dáš dítě stejně jako do adopce. Buď přes kojeňák což jak jsem pochopila nechceš a nebo rovnou. Bu´D si je najdeš sama ( myslím rodiče pro své dítě...což bys podle zákona měla, protože jinak je to trestné ..zprostředkovávat smí jen stát) anebo se obrátíš na FOD , který nezprostředkovává ( ne, ne, to nesmí), ale dává dohromady lidi ( zkamarádí je , aby pak mohli říct, že se seznámili sami někde v cukrárně a slovo dalo slovo).
Dítě předáte, sepíšete "papíry" ( můžete za pomoci soc.prac.), po třech měsících dávají pěstouni žádost k soudu o svěření dítěte do PP.
U PP je to tak, že ty a tvůj muž jste i nadále rodiči dítěte, máte zachována všechna práva , platíte státu výživné na dítě, stát platí pěstounům výživné na dítě, noví rodiče nejsou rodiče , ale pěstouni, nemohou dítěti změnit jméno, např. pas dítěti lze vyřídit jen s vaším souhlasem, totéž operace, změna školy atd, vy jako rodiče máte právo v soudem určené dny dítě navštěvovat ,po skončení PP tj. v 18 letech ( nebo po dokončení přípravy na vzdělání)může dítě udržovat vztah s pěstouny, ale nemusí , oni k němu nemají žádná práva ani povinnosti ( tj. dítě po nich nedědí, nemůže si na nic dělat nárok)...je to zjednodušeně řečeno, jako kdyby vaše dítě jelo k někomu na výchovu. Říká se tomu pěstounská péče za účasti biorodiny. Celou dobu víš kde a u koho dítě je a zas oni vědí kdo jsi ty. PP lze kdykoli ukončit ( samozřejmě jeli to v zájmu dítěte, rozhoduje o tom soud).
Pokud by to nějak víc někoho zajímalo tak třeba na www.adopce.com , nebo i tady na rodině je "náhradní rod.péče".
 maja 
  • 

Re: ja jsem v inverzni situaci 

(10.9.2009 13:05:09)
Ptáš se , jak se dívají úřady na přímou adopci ( hned po narození nebo po 6 nedělí v tom úředně u přímé ad. není rozdíl) : no, moc rádi to nevidí, což tě ale nesmí odradit. Ze zákona máš právo se dítěte vzdát a sama si rodinu vybrat, zákon to umožňuje, je to legální věc a nemá nikdo právo ti v tom bránit. Jenže...není nic horšího než srážka s blb.em. Pokud vím, většinou, pokud to zkrachovalo a dítě nakonec bylo úřady odebráno a strčeno do dětského domova, šlo o VELMI ANGAŽOVANÉ ÚŘEDNÍKY , kteří hledali co není a to "obchod s dětmi". ( odebráno, myslím to, že dítě již bylo v nové rodině a z té ho odebrali pro podezření z obchodu s dětmi).
Na www.adopce.com jsou případy dobrých konců i odkazy na nedobré konce , totéž na stránkách FODu. Na stránkách Fodu je to pokud si pamatuji dobře naleznutelné, jsou tam příběhy. Na www.adopce.com budeš muste hledat téma, ale zas tam najdeš zkušenosti maminek , které dítě přijali i se ho vzdali. Ale jak říkám, budeš muset hledat, koukni i na starou diskuzy.
Jak píšeš, že byste předali dítě po 6 nedělí: to vidím jako velmi rozumné pro nastávající nové rodiče, ale pro tebe? Pokud to celé jde přes kojeňák, maminky své děti odkládají ihned po porodu, netvoří si k nim tudíž citovou vazbu....držím palce, abyste tohle ustáli....Když jdou do adopce děti starší, které již nějakou dobu žily u svých rodičů , tak většinou byly z rodiny odebrány pro zanedbávání, takže i když rodiče měli na děti vazby tak jim zřejmě nedělá problém ty vazby přetrhat. Takhle jak to plánujete vy ..klobouk dolů, fakt.
Ještě prakticky: pokud budeš mít doma dítě 6 týdnů, musíš s ním chodit k doktorovi, tudíž již nemůžeš před okolím nic utajit....v mých očích jsi hrdinka a každý by se měl před tebou sklonit ( vzát se dítěte pro jeho dobro je něco naprosto úžasného)...ale aby se tak na to dívalo tvé okolí.
 FialoFka 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(10.9.2009 9:00:25)
Díky moc za vysvětlení!! ~x~
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 20:16:53)
Vísm skoro určitě že to jde, je to tzv. přímá adopce. Fakt je, že úřady to moc nepodporují. Pokud vím, něco podobného zprostředkovával FOD.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 20:16:53)
Vísm skoro určitě že to jde, je to tzv. přímá adopce. Fakt je, že úřady to moc nepodporují. Pokud vím, něco podobného zprostředkovával FOD.
 Bumbi&05,08,10 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 22:09:07)
Fialovko, jde to teoreticky, že za bio-otce označíš toho "budoucího" otce, pak se dítěte vzdáš a jeho žena si dítě osvojí, tak vznikne nová rodina. "Legálnějc" to zatím v ČR nejde.
 annnnna 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(10.9.2009 1:01:24)
přímé adopce jsou legální i v ČR, lepe to popsala výše Maja
 Vaal 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(10.9.2009 9:30:33)
Annnno, přímé adopce? Co to je? Je u nás možné, aby sis pro své dítě rodiče vybrala?....Aby si měla jistotu, že skončí v dobrých rukou? Nebo pokud by tě tu nějaká maminka oslovila a byla ti sympatická, že by si ji dítě "přenechala"?
 Jana 
  • 

Cekame na PP! 

(9.9.2009 15:30:12)
Mame triletou prdolu, cas, penize, zazemi nejmin pro tri deti a dalsi nejak neprichazeji...

Adopci bez poznani biorodicu bych nechtela...

Sama jsem driv vzdy rikala, ze na potrat nemuzu (proste bych to nedokazala) a kdybych si to dite (jedno proc) nemohla "dovolit", tak ho donosim k adopci - ale chci VIDET ty budouci rodice!!

CHAPU!!!
 MYŠa2myšáčkové 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 21:57:21)
Ani nevíš, jak rádi bychom Vaše miminko adpotovali, kdyby to bylo možné, máme už tři děti doma a další se nám nedaří, byli bychom strašně moc šťastní, kdyby k nám do rodiny přibylo ještě nějaké děťátko,...už jsme se rozhodli pro adopci.....ale uvnitř moc toužím po co nejmenším miminku, což se nám asi nesplní, leda takovouto cestou....prosím, kdybyste miminko opravdu chtěli dát k adopci, ozvi se nám :-) mys17@seznam.cz
 Bumbi&05,08,10 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(9.9.2009 22:18:09)
Annno, hluboce smekám a chápu tě naprosto. Přeju hodně síly. Jste úžasní, když chcete udělat tolik lidí šťastnými, místo volby zabití, která je naší společností tak široce akceptovaná.
My jsme uvažovali o náhradním mateřství - jsem ráda těhotná a ráda rodím a pevná vazba k dětem se u mě i u muže rozvíjí v horizontu měsíců, mládě pochopitelně chráníme od narození, naprosto instinktivně, ale opravdu naším dítětem se stává až postupně. Hodně lidí kolem nás to nechápe, ale my to tak máme nějak oba ~d~ Dovedu si představit, že ho pár dnů po porodu předám "jeho" rodičům... A určitě bych je chtěla znát a těšilo by mě mít zprávy o tom, jak roste. Na druhé straně bych se bála, abych se jim nevměšovala do života...
 annnnna 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(10.9.2009 0:57:18)
Bumbi, jsem rada ze to nekdo může citit podobně. Dobrovolně:-D bych do dalšího těhu nešla, ale ten stav mi přijde taky docela přirozený, přestože po narozeni mimča necitim žádne nadpozemske pouto. Spíš údiv, štěstí, vděk jak hezky to funguje. Je to taková neosobní radost.....
....u nás by ji po čase překryla starost až dost osobní zpruzenost...
....není tady tedy zázrak našeho nechtěného početí:-) pro jiný pár? Ten,který má kapacitu radovat se a žasnout déle než do doby po porodu...?
a proč se občas neradovat s nim? I když touhu a silu starat se o další dítě nemám...? Mam zas neco jiného, momentálně už monumentální břicho
 maja 
  • 

Re: ja jsem v inverzni situaci 

(10.9.2009 12:33:50)
Náhradní mateřství ( nositelství) není v ČR dovoleno zákonem !! Matka je v ČR ta žena, kteá dítě porodila.
 MYŠa2myšáčkové 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(10.9.2009 22:03:46)
Bumbi, jestli jsem to dobře pochopila, tak maminka Anna už pro maličkého Františka rodiče má...tak kdybyste se jednou nějakého miminečka chtěli dobrovolně vzdát, tak nás byste udělali nesmírně šťatnými :-) ...~p~~s~
 Renáta,syn 16 let,dcera půl roku 
  • 

Re: ja jsem v inverzni situaci 

(10.9.2009 20:53:30)
Smekám před vaší statečností.Určitě to není snadné rozhodnutí,ať už jsou důvody jakékoliv.Přeji vám vše dobré.Tohle by měly číst ty tzv. "matky",které porodí tajně a dítě zabijí.Nejsem si ale úplně jistá,že je pro adoptivní rodiče dobré znát biologické rodiče a na druhou stranu vědět,kde moje dítě žije.Obávala bych se,že přijde čas a budu ho chtít zpět-toho bych se na místě adoptivních rodičů taky neskutečně bála.
 Iveta. 


Re: ja jsem v inverzni situaci 

(14.9.2009 21:26:37)
Sama si nedovedu představit, vzdát se dítěte po narození, zvlášť až po 6-ti týdnech Zato si z vlastní zkušenosti dovedu představit těch 6 týdnů strašného strachu adoptivních rodičů, že si to během nich rozmyslíte. Ale velmi si Vás vážím za rozhodnutí, miminko donosit. Pokud si to rozmyslíte a necháte si ho, určitě budete dobrá máma a pokud ho dáte k adopci, učiníte tímto velkým darem někoho neskutečně šťastným a miminku dáte milující rodiče. A můj názor je, že je lepší se neplést novým rodičům ani již jejich dítěti do života. Já jsem ráda, že tomu tak u nás není a věřím, že čas na opětovné shledání určitě v budoucnu přijde, ale ne teď. Určitě se však najdou rodiče, kterým by kontakt nevadil hned od začátku, otázka je, jestli je to dobré i pro dítě. Přeji vám, ať se rozhodnete správně a myslete na to, že noví rodiče vám budou za tento obrovský dar vždy vděčni a miminko se bude mít skvěle.
 zuzkasim 


Rozbití iluzí 

(9.9.2009 13:35:54)
Ráda bych trošku rozbila ty iluze o mateřské lásce od prvního okamžiku, kterou jsem čekala, miminko v ruce a ono stále nic a ještě dlouho nic... Mateřská láska u mnoha lidí vyroste postupně a nenajdete ji u prvních chvil s děťátkem v náručí. Prostě ne každý cítí tu něhu a lásku, ale jsou lidé, u kterých ta láska vykvete časem, až se s miminkem více poznají, sžijí a takových lidí je kupodivu dost. Netušila jsem to a byla jsem u prvního děťátka zklamaná a možná si připadala i špatná, protože jsem prostě žádnou lásku necítila. Zájem ano, snahu o maximální péči, ale láska to nebyla. Ta opravdu přišla až časem. Naopak mě překvapilo, když jsem před lety dělala au-pair, jak moc jsem přilnula k holčičce, kterou jsem měla na starosti. Myslím, že nebiologické dítě může mít člověk stejně rád jako biologické, protože s ním prožívá pokroky, radosti i starosti a v konečné fázi není až tak veledůležité, kdo dítě porodil.
 Efka 


Re: Rozbití iluzí 

(9.9.2009 22:28:47)
Zuzkosim, mluvíš mi ze srdce. Jako aupair jsem totálně přilnula k holčičce a dokonce jsem si nedovedla přdstavit, že jednou budu mít své détě raději. Po porodu jsem sice něco cítila, zájem, silné emoce, empatie k tomu drobečkovi, ale opravdová láska přišla až postupně. Z toho se dovolím vyvodit, že adoptivní rodiče mohou cítit to co biologičtí.
 Maryl 


Terezce 

(9.9.2009 13:35:57)
Terezko,
dojala jste mě,mám slzy v očích.Nebojte,Váš mateřský pud Vám napoví,co je správné.Bude z Vás skvělá maminka a Honzíček,ten ještě ani netuší,jaké štěstí ho potkalo ve formě milujících rodičů.Je to nádherná zpráva v dnešní době,kdy se všude omílá jen krize a v tv jedna hrůza za druhou.Objímám Vás virtuálně a přeji,ať Vás láska provází celým životem.
 Alena06 


Re: Terezce 

(9.9.2009 16:06:41)
hodně štěstí!!!
 Lucie+3 


hodně štěstí!!!!!! 

(9.9.2009 16:31:03)
Terezko, hodně štěstí vám i celé vaší rodince. Tečou mi slzy po tváři.....Já sama mám dvě vlastní děti a ráda bych ještě třetí, ale adoptovat jsem vždy chtěla, nebudu, jelikož se má situace a život obrátili jiným směrem, našla jsem si manžela, děti mít můžeme a on upřednostňuje vlastní...teď houpu tříměsíčního synka, ale vím, že kdybych houpala dvouletého adoptivního chlapečka, milovala bych ho stejně, je to o tom, kolik lásky dokážete dát. Věřím, že Vám ji bude po celý život vracet. Buďte šťastní!!! K tomu co bylo psáno výše, ano, je lepší dát dítě k adopci, v krajním případě vložit do babyboxu, než ho pohodit někde v igelitce, o tom nemůže být řeč. Já osobně jsem tedy adoptované dítko také chtěla, ale rodiče bych nechtěla znát za žádnou cenu, nechtěla bych ani vidět jak vypadají, asi bych je pak v něm viděla, takhle jste jen vy a "vaše" dítě. Chápu, že rodiče dávající dítě k adopci by náhradní rodinu znát chtěli, ale já bych to nedovolila, jednoznačně říkám NE! Rozhodli se vzdát dítěte, byť z jakýchkoliv důvodů, ale tím se plně svého rodičovství vzdávají. Ale adopci ve všech směrech samozřejmě schvaluji, kéž by to jen v našem státě mohlo být snažší....Ještě nakonec...ano, i já se setkala s názory známích a kamarádů, že "to" dítě nelze mít rádo stejně jako vlastní, ale to je omyl, dítko lze milovat jakkoliv si přejete, láska nezná hranic, to jen ti lidé nejsou ti pravý, toto cítí a proto je dobře, že k tomuto se nikdy nerozhodnou, nejsou k tomu určení. Můj manžel vychovává se mnou mojí dceru z prvního vztahu a věřte, že jí miluje jako svého synka, skvěle si rozumí, je starostlivý a milující otec, je to totiž i hodný a skvělý člověk....
 vjenka 
  • 

mít rád 

(9.9.2009 20:45:08)
proč by mělo vadit, když má někdo rád adoptované dítě, vést diskuze apod...spoustu lidí má rádo zvířata a také si je neporodili...jsou ochotni pro ně udělat cokoli
 Kačík+klučík 


Gratuluji 

(10.9.2009 1:03:50)
Přeji Vám,celé rodince a Honzíkovi hlavně štěstíčko,hodně lásky.Na řeči lidí nedejte,kdo nezažil,nepochopí.Honzík je prostě Váš a bude už napořád,je to nádherný pocit být maminka,užívejte si toho plnými doušky a hlavně,ať je Váš brouček spokojený,šťastný a zdravý...Není nic důležitějšího.Mějte se moc krásně,držím palečky.:-) :-) :-)
 Iveta. 


Gratuluji 

(14.9.2009 21:09:57)
Gratuluji k synovi. Něco podobného jsem před šesti lety po desetiletém marném snažení zažila také. Bylo to nádherné, miminko bylo naše od prvního dne a nic se na tomto pocitu nezměnilo ani po šesti letech, kdy se nám mezi tím narodily dvě děti. Je to opravdu jedno, jestli si ho maminka sama porodí nebo ne, i když uznávám, že těhotenství i porod byl pro mě také úžasný zážitek. Užívejte si tu radost, štěstí a úplnou rodinu.
 Ajajaja, 2 deti 
  • 

Proč nemusí být úlně dokonalé?? 

(16.9.2009 0:59:27)
Po pravdě řečeno, po porodu našeho prvorozeného mě nezalil žádný pocit štěstí atp.. porod byl hodně komplikovaný, zdlouhavý a bolestivý. Jediné, co jsem cítila, byla obrovská úleva, že už to mám za sebou.. Nechci, aby to tu vyznělo nějak tvrdě, ale k našemu dítěti jsem si musela "najít cestu" a naučit se ho mít ráda - v podstatě ho "adoptovat" - těhotenství, cítění pohybů v břiše atp.. s tím moc nesouviselo. Dítě bylo plánované a chtěné!!!! U druhého to už bylo jinak, už jsem byla matka, takže jsem mimčo adoptovala ve vteřině :-)
 jana224 


Honzík 

(19.9.2009 22:59:13)
To je krásný článek plný lásky.Přeji hodně štěstí , pohody a radosti !!!
 Teraza Horáková 


Re: Honzík 

(19.9.2009 23:31:21)
a mně tohle štěstí jako DOKONALÉ PŘIPADÁ.
 Sarah37 


prosba o spolupráci 

(30.3.2011 11:17:59)
dobrý den,

Váš příběh mně zaujal. V současné době píšu diplomovou práci o adopci. Chtěla jsem Vás poprosit, zda byste nebyla ochotná popovídat si o Vašem příběhu do této práce. Samozřejmě diskrétně. Žádné Vaše osobní údaje, by se v práci neobjevily.

děkuji

pokud by jste měla zájem napište mi na Sarah37@seznam.cz

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.