helena + veverčátka |
|
(6.4.2009 8:55:12) Často se setkávám s tím, že někdo tvrdí, že ta či ona odmítá mít děti, ale nakonec je to vlastně jinak. Třeba se již léta snaží, ale kdo říká do celého světa, že to prostě nejde? Kdo říká všem okolo, že ten člověk se kterým jsem, ty děti vlastně nechce nebo nechce teď? Kdo říká do světa, že má nějaký zdravotní či finanční problém a musí děti "odložit" na později? Pak se jako nejjednodušší řešení pro všechny "chytré" nabízí univezlální odpověď, že děti zatím nechceme.. Lidi hrozně rádi řeší, proč ti či oni ještě nemají děti, ale kdo ví co je opravdu za takovým rozhodnutím?
|
Evča, kluci 90+96 |
|
(6.4.2009 9:25:28) Souhlasím s předchozím příspěvkem - řada lidí může tvrdit, že děti (zatím) nechtějí, než aby každému přiznávali, že by sice děti měli rádi, ale jaksi to nejde. Tudíž bych nesoudila jen na základě povrchní znalosti.
Osobně si nedokážu představit, že bych neměla děti. Kdybych neměla vlastní, usilovala bych o adopci nebo pěstounskou péči. Uvedu svůj názor, se kterým nemusíte souhlasit: Naši předkové měli děti i za velmi složitých situací - hlad, války, nevolnictví, nejistota všeho druhu. A přesto předávali tu štafetu života dál a dál - až ke mně, k vám... A připadalo by mi sobecké a nevděčné ke všem těm předkům, kdybych odmítla předávat tu těžce vydobytou štafetu života zase dál, přestože se máme dnes všichni relativně dobře.
Ale nikoho neodsuzuzuju, pokud se rozhodne děti nemít. Je to svobodná volba každého člověka a dnes mají ženy mnohem lepší možnosti seberealizace než kdysi. U žen je velmi složité skloubit náročnou práci a péči o malé děti - prostě nejde oboje dělat na 100%, pokud tedy ta dotyčná nemá jednak dostatek energie a motivace k obojímu a jednak ochotné pomocníky okolo, ať už chápavého manžela, pomáhající čipernou maminku (babičku těch dětí) atd.
Pokud žena odmítá mít děti, může být celý život velmi užitečná ve své profesi a může tak prospět i jiným, kteří děti mají. Pracující žena bez dětí může dělat celý život své povolání naplno, může mít vyšší plat a tudíž odvádí i více peněz do fondů, z nichž se financuje zdravotní péče a sociální dávky pro ty, které děti mají.
O ženě, která nechce mít děti, pojednával i příběh "Něžný vetřelec" z cyklu "Soukromé pasti" na TV Nova. Blíže viz zde http://soukromepasti.nova.cz/clanek/epizody/nezny-vetrelec-2.html
|
Evča, kluci 90+96 |
|
(6.4.2009 9:42:58) Ještě něco: Nejde jen o volbu mít či nemít děti, ale i o volbu počtu dětí. Znám lidi, kteří si pořídili jedno dítě, protože měli pocit, že "to tak má být" a "kvůli rodičům, kteří se těšili na vnouče". Ale mají jen jedno dítě a další nechtějí.
Jiní lidé mají těch dětí víc - aspoň dvě, ale když se zadaří, tak klidně tři, někdy i víc. Anketní otázka by tedy klidně mohla znít, proč si lidé nepořídí další dítě, přestože jsou zdraví rodiče i to dítě, přestože mají dostatek financí, slušné bydlení atd.
Holt lidé mají různé životní priority a rozdílné přestavy o životě. A vzájemná tolerance nám všem jen prospěje.
Nabídnu ještě jeden pohled na otázku, zda mít děti:
Je dobré si uvědomit, kam v dlouhodobém měřítku vede to, že lidi mají v průměru jedno dítě. Národ stárne, přibývá důchodců, které by neměl kdo živit. Takže do země přicházejí imigranti z různých zemí s odlišnými kulturními a životními prioritami. Tito imigranti mají hodně dětí. Zpočátku se zdá, že je to dobré řešení - na původní stárnoucí obyvatele má kdo vydělávat. Jenže z dlouhodobého hlediska přibývá problémů s menšinami, viz Francie, Německo, Británie atd. A co s tím? To dnes nikdo neumí řešit a do budoucna to bude asi ještě horší. A původní Evropané si mohou říkat, že to asi nějak nedomysleli...
Připadá mi smutné, že na počátku problémů s přistěhovalci stála neochota původních obyvatel mít dostatek dětí, aby byla zajištěna prostá reprodukce národa...
|
Tamarkaa |
|
(6.4.2009 9:45:00) Hmm, pochybuju že bude někdo rodit z politických důvodů, to bylo v Německu za Hitlera
|
slepenina |
|
(15.4.2009 16:29:49) Je mi líto žen, které děti nechtějí anebo nemůžou je mít. Musím říct, že jsou ošizeny o hodně hezkého co jim ty děti můžou dát. V blízkosti mého domova je žena, která má jednoho syna a říká, že ho nikdy nechtěla a o dalších už vůbec neuvažovala. Sama říká, že děti nemá ráda a synovi to také řekla, že byl nechtěné dítě a nyní se k ní syn obrací zády, má svou rodinu a na matku nemyslí, což plně chápu. Známá nemohla otěhotnět a vzala si dítě z dětského domova a jelikož měla celkem slušnou karieru tak zůstal na mateřské manžel. Vše jde dát dohromady když se aspoň trochu chce a ona je velmi spokojená, že to dítě má a nemůže si ho vynachválit, dítěti je v současnosti asi 18 let a tak si i prošli těžkým obdobím puberty ke spokojenosti všech.
|
|
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 9:59:12) Ráda bych se vyjádřila k tomu, jak poznat, že nějaká žena je rozhodnutá dítě nemít. Jistě, může se objevit řada faktorů, které zapříčinily bezdětnost, a vysvětlování a odůvodňování může být až následné. Je ale množství žen, které mají před sebou slibnou kariéru (například se mohou stát kolem třicítky významnou manažerkou, ředitelkou, či získají jiný post, který se nabízí jen jednou za život a zpravidla těm mladým), a v tomto případě je velmi těžké se zodpovědně rozhodnout, co má přednost. Průšvih je, když takováto žena podlehne volání přírody někdy hluboko po čtyřicítce a usilovně se snaží počít dítě. Když to vezmeme z čistě přírodního hlediska, tak příroda chce po každém druhu (ale v případě člověka je zřejmě sama proti sobě), aby se reprodukoval. Aby se tříbily kvalitní geny a druh se vyvíjel a pokračoval. Toť smysl života všech přírodních druhů, tedy i člověka. Jenže člověk je vynalézavý, klidně si dál předává i nekvalitní geny a zachraňuje vše, co by "krutá" příroda bez výčitek vyselektovala. No a postupem času se člověk naučil žít i s potlačováním pudů po plození potomků. Nechce se mi věřit, že by skutečně existovaly ženy, u nichž není vyvinutý mateřský pud a cit. Ale může to tak být.
Z mého pohledu je čistě věc konkrétní ženy, jestli chce nebo nechce dál zalidňovat planetu, přivést dítě do světa pomalu končící civilizace,... ale musí mít možnost, aby své rozhodnutí nikomu nemusela vysvětlovat. Mít dítě je největší věc, která se mi v životě přihodila (a to jsem o tom před tím nijak moc nepřemýšlela, jestli mít nebo nemít), takže mě už mockrát napadlo, jak se někdo může dobrovolně tohoto zázraku zříct. Ale na jedné straně to některé ženy opravdu neřeší, na straně druhé to musí některé z nich donekonečna vysvětlovat samy sobě. A to je největší trest. Byla bych tedy pro to, aby byla respektována jejich svobodná volba a moc se to nepitvalo . Nemít dítě je totiž mnohem těžší než mít třeba tři.
|
Tamarkaa |
|
(6.4.2009 10:17:38) "...aby se reprodukoval. Aby se tříbily kvalitní geny a druh se vyvíjel a pokračoval. Toť smysl života všech přírodních druhů, tedy i člověka..." Nevidím to jako smysl, viděla bych to spíš jako součást pouti životem, nestačí mi porodit, předat geny a umřít. Má prostě jiný důležitější důvod proč tu na zemi jsem.
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 10:39:37) Ale já jsem psala, že je to tak z hlediska přírody, je to prostě přírodní plán. A jistě, člověk se z přírody dost vymanil. Jenže v sobě furt tu základní výbavu má a s tím nic nenadělá. To, že máš vyšší smysl, je jistě pravda, od většiny matek jsem ale slyšela, že smysl svého života nelezly až, když se jim narodily děti (což je opět v plánu přírody), kulturní svět ti umožňuje děti nemít a přitom žít smysluplný život (nebo si to alespoň myslet). Jistě. Já jen psala o tom, že je člověk pouze jedním z přírodních druhů, který má ovšem naneštěstí ještě invenci.
|
Petra Neomi | •
|
(6.4.2009 11:35:40) Na druhé straně, zvířata nijak smysl života nepitvají. Fena netruchlí, že nemá šťěňata, ve vlčí smečce se reprodukuje jen alfa pár... Uplatnit nebo neuplatnit své geny je z přírodního hlediska rovnocené. Existují samice, které se nenechají nakrýt, nebo pobijí všechna mláďata a i to je z přírodního hlediska běžná selekce. Imho je selekcí i naše touha mít, nebo nemít děti. A pokud jde o uplatnění na světě, Jane Austenová taky žádné děti neměla a zanechala stopu. Koho zajímá, kolik dětí měl Platón, nebo Shakespeare? Imho je opravdu každého osobní věc, jestli se chce reprodukovat, nebo ne.
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 11:43:55) Jenže člověk se v častých případech nereprodukuje z vlastní vůle. Takže právě třeba neposlechne volání genů, čímž kvalitní geny nedostanou možnost se dále rozvíjet. Selekce je daná něčím úplně jiným. Přírodní selekce je například neplodnost. Ale ne rozhodnutí, že budu při sexu tak obezřetná, že se nerozmnožím. Ta vlčice nad tím rozhodně nerozjímá, jestli chce užívat plnohodnotný život bez vlčat nebo s vlačaty. No a ta J. Austinová? Bude to chtít jiný příklad, protože právě její dílo je kompenzace toho, že nemohla mít vlastní rodinu. Je to vedlejší produkt. A Platóna a Shakespeara sem nepleť. To jsou muži. Pro samce je důležité mít mnoho potomků, aby přežili aspoň nějací. Pro samici je důležitá kvalita mláděte, spokojí se s menším množstvím, když to bude kvalitní partner. Takže přístup k plození potomků je u mužů a žen trošičku jiný.
Nicméně, jak doufám, jsem ve svém prvním příspěvku zdůraznila, že je to skutečně každého věc a jako takové se to musí brát.
|
Bellana |
|
(6.4.2009 11:44:56) Zase kdyby Jane měla fakoše, nevznikla by Pýcha a předsudek Moje oblíbená kniha
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 11:48:22) Moje taky. To máš pravdu, bezesporu. Jenže, na druhou stranu, můžeme doufat, že všichni, kdo se rozhodnou, že nebudou mít děti, nás oblaží podobnými skvělými díly (nejen literárními)? Myslím, že ne, protože jejich volba je dobrovolná, nebyli k ní donuceni, nemusí nic kompenzovat.
|
Bellana |
|
(6.4.2009 11:49:32) někdy nás oblaží kvalitní literaturou i dětní, to je fakt
|
|
Bellana |
|
(6.4.2009 11:53:45) Teď si říkám, že fakt můžeme jen spekulovat, zda by Jane A. s deseti dětmi za zadkem a středostavovským manžílkem byla šťastnější ... člověk nikdy neví Mně děti život obohatily, ale z druhé strany si dovedu představit, že kdybych setrvala na svém původním rozhodnutí být dobrovolně bezdětná, tak prožiju taky kvalitní život ...
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 11:58:03) No zřejmě by šťastnější byla. Protože by se nevymykala. Už tím, že v té době žena psala knihy byla dost podivná. Navíc stará panna, nálepka jak hrom. Dneska bys jistě mohla žít plnohodnotný život i bez dětí, jenže k tomu máš skvělý prostředí, dneska nikomu není nic do toho, jak žiješ, tenkrát si všichni koukali do talíře a posuzovali. Bylas vlastně každodenně na pranýři. Děti a středostavovský manžel by pro tebe byly požehnáním. Navíc, ona evidentně děti měla ráda.
|
Bellana |
|
(6.4.2009 11:59:33) Třeba byla, třeba ne. Jak říkala moje babička, kdyby byly v prdely ryby, nemusely by být rybníky Prostě jen spekulujeme. Já jsem sobecky ráda, že se Jane nevdala a psala
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:22:49) Prominte, nevím, jak mám napsat přehlasované ééééééééééé
|
Bellana |
|
(6.4.2009 13:25:31) To je fakt. Co by byl můj život bez Bouřlivých výšin a Jany Eyrové
PS: Taky neumím přehlasované ééé. Který čudl na klávesce mám zmáčknout?
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:26:45) Co by byla moje PUBERTA bez bouřlivých výšit, Villette, a milé, dokonalé, JANY???
|
Bellana |
|
(6.4.2009 13:30:55) Villete mi nějak nesedlo. Ani v pubertě. Ale nedávno jsem si pustila adaptaci Jany Eyre z produkce BBC ... a normálně jsem si poplakala (se teda přiznám a zničím si tak image drsoňky) ... prostě Jana je Jana
|
|
|
Bellana |
|
(6.4.2009 13:35:47) Val Díky.
ëëëë
|
|
Bellana |
|
(6.4.2009 13:35:55) Val Díky.
ëëëë
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:41:30) vlevo od backspace mám háček, čárku, plus a rovná se
|
Bellana |
|
(6.4.2009 13:44:09) Hroudo, mrkni POD backspace.
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:48:22) Já jsme VŽDYCKY vědela, že sem nechodím plkat zbytečně!!! ëëëëë, ËË!!!
|
|
|
|
|
|
|
Tvoje horší já |
|
(6.4.2009 21:28:00) Hroudo, ty chceš napsat Brontë? Je to čudl dva čudle napravo od ů, aspoň u nás doma.
|
|
|
|
Bellana |
|
(6.4.2009 11:59:43) Třeba byla, třeba ne. Jak říkala moje babička, kdyby byly v prdely ryby, nemusely by být rybníky Prostě jen spekulujeme. Já jsem sobecky ráda, že se Jane nevdala a psala
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(6.4.2009 12:02:03) Asi tak.... Jasně, že děti obohatí život o novou zkušenost, ale jsou i jiné zkušenosti, které stojí za to a jsou různé životní sny.
Koneckonců, píšu o samých ženských a většině z nich děti nedopřeju, překážely by ději :))
Tohle je pro Bellanu: Ovšem koketuju s myšlenkou nechat mít Lotu děti s Torgem. Myslím, že by byli roztomilí rodiče a Volmar fajn dědeček :)
|
Bellana |
|
(6.4.2009 12:05:00) Petro, faaaaaaaaaakt!!! Jdi do toho! Vidím Volmara v živých barvách Akorát si neumím představit, co Urias? Přidělíš mu roli strýčka?
|
Petra Neomi | •
|
(6.4.2009 12:11:25) No, to ještě nevím, pnutí by tam asi vzniklo :) Já si prostě dovedu představit, že Uriáš by to všechno bral zodpovědně, a Torge se porostě ucákne :) Navíc, přece jen nevím, jestli Lota s vampýrem dítě mít může. To zažívání... jak by se to propojilo, když oni jedí jen tekutou stravu.
|
|
Petra Neomi | •
|
(6.4.2009 12:11:28) No, to ještě nevím, pnutí by tam asi vzniklo :) Já si prostě dovedu představit, že Uriáš by to všechno bral zodpovědně, a Torge se porostě ucákne :) Navíc, přece jen nevím, jestli Lota s vampýrem dítě mít může. To zažívání... jak by se to propojilo, když oni jedí jen tekutou stravu.
|
Bellana |
|
(6.4.2009 12:13:29) Upířátko? Hele, to by byla dobrá inovace žánru ... Ale tipla bych si, že Torge si ucákne a riáš se pak bude starat Jj, literatura ze života
|
Bellana |
|
(6.4.2009 12:14:56) Srry, Uriáš ... obohacení mého života mi strká pazoury do klávesnice.
|
|
Petra Neomi | •
|
(6.4.2009 14:31:00) No, já to mám nastavené tak, že vampýři se rozmnožují pohlavně :) Upíři vznikají kousnutím Tvůrce, ale vampýři jsou rasa. Vždyť víš, že Uriáš má maminku, tatínka a vůbec velkou famílii :) Mmch, kdybych byla vampýr, měla bych víc dětí, jedno tak za třicet až padesát let, to by byla frekvence pro mně :)
|
Bellana |
|
(6.4.2009 14:35:14) No jo, já vím, že má Uriáš maminku a tatínka. Ale ještě jsem od tebe nečetla o žádném maličkom roztomijouškém upíčím mimískovi. To by byl fakt převrat. jediného upířího mimíska si vybavuji v seriálu Angel, ale ten pak děsně rychle vyrostl Prostě mi to nedá si nepředstavovat, jak místo lahvičky s UM dostává upířátko flašku s krví ... nebo vampírky kojí? Jak to vlastně je?
Zaplať Buddha, že "moji" upíři jsou neplodní a množí se toliko kousáním do hrdel
|
Bellana |
|
(6.4.2009 14:37:07) UpíŘím, pochopitelne. Freud by se divil, kam všude tu píču protlačím ...
|
|
Petra Neomi | •
|
(6.4.2009 14:37:29) Buď musím kojení vymyslet, nebo se přídržet konvencí a nechat připustit zkušeného taťku Torgeho :) Ten má dětí spoustu.
|
Bellana |
|
(6.4.2009 14:39:55) Dětí má sice spoustu, ale s výchovou dětí zatím moc zkušeností nemá, co? No, všechno je jednou poprvé. Osobně by mi víc vyhovovala varianta s malým vympýrkem. NAvíc Uri jako taťka ... to ěm úplně rozněžňuje, on je vysloveně typ pro rodinu
|
Petra Neomi | •
|
(6.4.2009 14:48:06) To nepochybně ano :) Ideální tatínek, a jak by Lotu obletoval, ty kytice a šperky po porodu. Jestli bo bude takhle, Lota ho určitě zmlátí :) Mmch, poslední povídka sbírky Zaklínačka Lota je o Torgeho plnění rodičovských povinností. Synka už má, pravda, odrostlejšího, ale snaží se ho vychovávat.. ehm, po svém. Vůbec je tam toho hodně o dětech, porod v zaklínačské škole a tak :) Pro maminky s dobrým žaludkem jak dělaný :)
|
Bellana |
|
(6.4.2009 14:49:52) Jestli bude u porodu v zaklínačské škole testosteronový porodník, přestanu tě číst
|
Petra Neomi | •
|
(6.4.2009 14:53:02) Je u toho spousta různejch testosteronovejch chlápků, ale ani jeden není porodník :) Tak nějak tam zevlujou :)
|
Bellana |
|
(6.4.2009 14:53:47) Normální testosteronoví chlápci mi neva Spíš naopak
|
|
|
|
|
|
|
dalsianonymni |
|
(13.4.2009 18:30:44) omlouvam se, ze se vam platu do soukrome debaty, ale cetla jsem knizku, kde bylo vampyri miminko :) , jmenuje se Jina rasa od Jenny Nowak a odehrava se v Cechach
|
|
|
|
|
|
|
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:20:33) Přesně takto to mám a takto to občas v debatách o dětech a o rodičovství vysvětluju svému okolí. Kdybych teď o své děti přišla, byla by to tragédie, ze které bych se pravděpodobně nikdy nevzpamatovala. Kupodivu na nich dost lpím , na těch našich "parchoších". Ale kdybych je nikdy neměla, umím si představit spoustu přinejmenším stejně uspokojujích a naplňujících "životních projektů" Žila bych jinak, dělala jiné věci a mj. bych byla mnohem svobodnější bez toho neustálého strachu o tu naši sebranku. děti jsem si pořídila ráda a dobrovolně, ale rozhodně s vědomím, že to není jediná cesta, jak prožít život a že se tím mnohého vzdávám. Miluju svoje děti, starám s eo ně, jak nejlépe umím, ale nedělám si z mateřství kult a z dětí jediný smysl života. Nevkládám do nich žádné iluze, spíš tak nějak očekávám, že jednou vyletí z hnízda na na opotřebovanou matku se více méně vyprdnou. Dopředu deklaruji ochotu pomáhat s péči o vnuky a brát si je v létě na část prázdnin, nicméně kdybych vnuky neměla, tak si program na stáří jistojistě najdu.
|
|
malaa |
|
(6.4.2009 18:21:31) Hroudo, mluvíš, resp. píšeš mi z duše. Cítím to naprosto stejně. Dík, já bych to tak vyjádřit asi neuměla .
|
|
|
kahop |
|
(14.4.2009 11:58:20) Naprosto s Tebou souhlasím. Mám tři děti - dvojčátka neplánovaně. Dokážu si představit a i před tím než jsem je měla jsem si dokázala představit plnohodnotný život bez dětí. TeĎ jsem samozřejně ráda, že je mám.
|
|
|
|
Meluzína78 |
|
(6.4.2009 13:05:58) můj příspěvek je teď mimo téma, ale taky tu knihu miluju :)
|
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:11:56) Tož by napsala něco jinýho, třeba "Cumel a povijan"
|
Bellana |
|
(6.4.2009 13:13:09) Hroudo, myslíš? To je spíš něco z mého lierárního písečku, ne?
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:25:43) většina literárních písečku je prohrabaná nesčetněkrát...což nebrání tomu, koupit si lopatičku, kyblíček a hrábnout si taky
|
Bellana |
|
(6.4.2009 13:29:06) No jo, kdo by si rád nehrábl. Ale abych se vrátila k Cumlu a povijanu ... dokážeš si představit, jak Líza kojí a přebaluje? Ale, jak o tom tak uvažuju, Jane by to napsala asi taky vtipně ... kdyby jí těch deset fakošů nechalo čas na psaní
|
|
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(6.4.2009 11:51:49) Je otázka, jestli psala, protože nemohla mít děti, nebo nemohla mít děti, protože psala :) Sama jsem spisovatelka, takže dokážu pochopit, že člověk při téhle práci po dětech nezatouží.
Ale ano, určitě to měla složité, musela by si kvůli dítěti pověsit na krk nějakýho chlapa :)
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 12:00:13) No ona právě ale chlapa chtěla. Jenže byla v nevýhodné pozici- nemajetná, pomáhala s dětmi svých sourozenců (něco jako neplacená služka), bohužel ne zrovna krásného zevnějšku, což ale bylo způsobeno nemocí, pokud vím, měla černou půlku obličeje. No a po večerech místo odpočinku a asi i neodbytných myšlenek na zpackaný život prostě psala.
|
Bellana |
|
(6.4.2009 12:00:59) Chtěla ... ale upřímně, nedovedu si ji představit jako pokornou manželku
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 12:04:15) . Třeba by byl osvícenější a pokornou manželku by ani nechtěl, no, nějakej prohlédnuvší pan Darcy, že .
|
Bellana |
|
(6.4.2009 12:05:40) Kolik panů Darcyů asi bylo k mání? Ono upřímně ... kolik jich je teď?
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 12:07:22) Proto si je musíme napsat... .
|
|
|
|
|
|
|
|
Levandulová | •
|
(6.4.2009 20:22:48) A co byste si pomyslely o ženě, která sice už děti má, ale svoje další dá raději do pěstounské péče?
|
|
|
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 10:42:53) Tamarko a jaký je ten další smysl, pro který tu jseš? Vážně by mě to dost zajímalo. To víš, většina filosofů hledala celý život ten vyšší smysl života a do smrti došli tak akorát poznání, že promrhali život. Tak je krásné, že už to víš teď. To ti moc závidím a ráda bych se nechala inspirovat.
|
Tamarkaa |
|
(6.4.2009 11:50:27) Tak třeba z hlediska Véd, ale i dalších filozofických směrů a náboženství je smysl lidské existence v hledání vyššího smyslu v sebepoznání a touze po Bohu a návratu k němu. Život je zde jako učitel a dává nám výzvy k překonání různých překážek a důležité je, jak se k nim dokážeme postavit. To jak to zvládneme nás k Bohu přibližuje nebo také posílá do nižších vtělení, kterými jsou na zemi třeba zvířata nebo na jiné démonické planety kde se pak taková duše může realizovat v tom co potřebuje. Smrtí končí jen život fyzický, nikoliv naše putování... . To že se množíme je biologický program, to bezesporu (takový program mají i zvířátka) nějak se sem dostat musíme . Člověka od zvířete dělí právě filozofie, náboženství a touha objevovat. Jinak jasno nemám, pátrám....
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 11:54:42) Vida, vida, to se ti někdy ozvu, máme stejný zájem. Jenže právě většina náboženství klade důraz na nebránění početí (pokud tedy už nejsi rovnou vyvolená - mniši, jogíni,....). Takže zřejmě pro prostý lid musí vést cesta k Bohu zase jen skrze děti. Nakonec musí tu přece zbýt nějací věříci, no ne?
|
Tamarkaa |
|
(6.4.2009 12:09:01) Já myslím že dítě může být cesta a myslím si to narozdíl od většiny těch různých jogínu, kteří tvrdí, že tě to odvede do říše smyslového humbuku... . Ale je fakt, že to pak není o tom, že si pořídím malého panáčka a řeším dokola jakou mašličku mu uvážu, prostě ten dnešní konzum. Někdy vidím matky jak se obětují, kolik je to stojí času, úsilí a mají můj velký obdiv, jak zapomínají na sebe samy a to je ta cesta, rozpouští to ego...
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 12:15:32) Tamarko, ono je to taky o tom, že ti osvícení jsou ve valné většině muži. Někdy je podezírám, že nám závidí, že můžeme mít děti a zažít tu smysluplnost s tím spojenou. Ty máš děti? Rozpuštění ega bereš jako pozitivní, že jo? Obávám se ale, že péče o dítě přinese rozšíření srdce, ale ego nerozpustí, ona každá pochvala prcka (a kolik jich přijde) je voda na mlejn pýchy a ta ego zase hezky dofoukne. To jen že na dítě můžeš být pyšná bez výjimky, nemusíš každou chválu hned shodit (coby "sebechvála smrdí" ). No, dětmi se k osvícení asi nedobereme, ale zase máme neuvěřitelně bohatý život .
|
Bellana |
|
(6.4.2009 12:16:54) Ivevko, i dětní, dokonce i matky mohou dosáhnout osvícení. Rodičovství může být i duchovní praxe ... semo tamo
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 12:19:48) No to jistě, jen si myslím, že se dostanou k osvícení navzdory rodičovství, nikoliv skrze. Ale je to jen můj osobní názor . Mimochodem, literaturu o upírech beru všema deseti, copak je to za dílko?
|
Bellana |
|
(6.4.2009 12:31:58) Ivevko, ono je to asi jako se vším, kus od kusu: někdo nedosáhne osvícení nai kdyby seděl učiteli na koleni, jiný to zvládne i s mateřskou školkou za zády Osvícení je záležitost mysli, ne rodiny (nebo Rodiny?)
Pokud mohu udělat úspěšnější kolegyni s upíří literaturou reklamu, koukni na www.alraune.cz
|
|
|
|
Tamarkaa |
|
(6.4.2009 12:22:13) Ivevko , no právě ... pro mě je ta duchovní cesta nejdůležitější a když si představím cestu s dítětem, milion rodinných oslav kde se bude mluvit zase o ničem (to mě hodně vyčerpává), partnera, který chce abych měla stejné názory jako on, který moc neuklízí, školky ve kterých je každý den na jídelníčku dvakrát maso ...nevím, nevím... . Já si na to prostě netroufám, nevím jak by to zapadalo do mé introverce a lásky k tichu, strašně nerada bych ublížila. Jsem víceméně rozhodnutá že se dětí vzdám, ale srovnaná s tím nejsem, zatím ne. S tím egem máš pravdu, proto jsem psala že jen některé matky....
|
Ivevka | •
|
(6.4.2009 12:28:29) Obávám se, že žádná matka. Ne, to kecám, když můžou bejt matky co s klidem svejm dětem hnusně ubližujou, jistě můžou bejt takový, který se odpoutaj od chvály na potomka. Jo jo, láska k tichu, introverze, duchovnost, to mi něco připomíná. To maso by mi nevadilo, jsem masožravec. To, že jsem přestala meditovat v půlce těhotenství a ještě jsem se k tomu nevrátila (navíc se to přetavilo v úzkost, nervozitu a nesnesitelnost, byla jsem v meditacích už docela daleko), to už je jiná, ale na to budu mít času, až děti odrostou... no a když umřu, tak už si s duchovností taky lámat hlavu nebudu . Intenzivní péče o děti je prvních pár let. A už v té době se děti stanou integrální součástí tvé osobnosti, takže to neřešíš jako něco rušivýho. Kvůli tomu si děti neodpírej, je to fakt dar z nebes. (I když ty oslavy, to je fakt humus :-/ ).
|
Tamarkaa |
|
(6.4.2009 12:35:43) No jo, ale až by mi děti odrostly, tak to už budu skoro mrtvá (je mi 35) ))... jinak já jsem nebyla taky schopná meditovat když jsem otěhotněla (pak to nedopadlo, prosinec 08), nevím proč, byla jsem spíš úplně vyřízená a vyděšená, ale to je jiná kapitola
|
Bellana |
|
(6.4.2009 12:38:55) Já znám docela hodně lidí, kteří meditují a mají děti. Měla jsem doby, kdy jsem to vnímala podobně jako ty, Tamarko. Ale pak jsem si uvědomila, že si pletu touhu po osvícení se strachem ze života. Třeba to máš jinak. Jen ti ukazuju jiný (osobní) pohled na věc
|
Tamarkaa |
|
(6.4.2009 14:20:27) Bell, také jsem o tomto přemýšlela. Ono to souvisí s tím, že pokud má člověk rodinu, musí velmi rozptylovat svou mysl různými věcmi, které s tím souvisí, což meditaci zrovna nenahrává, jakoby se zaplétá do karmických akcí a reakcí. To je ten důvod proč se jogínům a mnichům nedoporučuje rodina. Jinak já nejsem žádný jogín, ale nějak k tomu pořád vnitřně tenduju, měla jsem být muž no...
|
Bellana |
|
(6.4.2009 14:26:46) Tamarko, ono je důležité, aby nohy běhaly okolo, ale mysl seděla na místě. Někdo bude roztěkaný i v jeskyni, jiný bude zvládat jedobodovou koncentraci i uprostřed inferna zvaného večerní uspávání fakošů Myslím, že nikomu se nedoporučuje nic. Někdo může být mnich, někdo jogín. A někdo zvoolí cestu laika (s tím, že až chamraď vysmahne z domu, může se rodič konečně stát jogínem ). Děti nemusejí být hendikep. A dokud žiješ mezi lidmi, stejně se ti karma zaplétá jak klubko vlny To bys musela fakt někam do Himalájí do jeskyně, baštit trávu a kopřivy, aby ses tomu vyhnula Navíc poskytnout někomu vlastní tělo (těhotenství a porod, kojení) a vychovat ho, to je velký dárek. A dobrá karma Neadoruji život matky. Ale z druhé strany nemám pocit, že by mi děti bránily v tom důležitém (kromě spánku, v tom mi tedy dost aktivně brání ).
|
tyna | •
|
(6.4.2009 14:30:58) Bellano to je moc hezky napsany uplne souhlasim!!! vcetne toho spanku
|
Bellana |
|
(6.4.2009 14:36:25) Tyno, díky.
|
|
|
Tamarkaa |
|
(6.4.2009 14:47:49) Jo Bell, takle jo, já vím, meditace v pohybu, taky chodím do práce a dělám různý jiný věci, jeskyni bych fakt nezvládla. Horší je to s tou nepřipoutaností k čemukoliv, tam si myslím, že to s dítětem fakt nejde, to je obrovská připoutanost. Ale já nevím, jak jsem psala, nejsem s tím srovnaná jen se k tomu že to tak dopadne schyluje.
|
Bellana |
|
(6.4.2009 14:50:24) Zase bacha na připoutanost k vlastní nepřipoutanosti
|
Tamarkaa |
|
(6.4.2009 14:54:11) Kecy, kecičky ))....
|
Bellana |
|
(6.4.2009 14:55:30) Nebo taky ne To musíš vědět sama. A být k sobě upřímná
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bellana |
|
(6.4.2009 12:34:03) Tamarko, zase díky dětem, rodině, oslavám a všem tem blbinkám okolo nežiješ ve vakuu. Ono někdy sezení v meditační jeskyni se může proměnit v zírání do blba
Mmch, třeba Marpa měl rodinu a ještě podnikal v zemědělství Dá se zvládnout leccos.
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:39:39) já jsem to od jisté doby začala brát fatalisticky - jestli má mbejt osvícená, tak to přijde. Jestli né, tak mě meditace nevytrhne a půjdu raději 1/ ve veloné chvíli na pivo 2/ v nevolnické chvíli upíct buchtu. Meditovat se dá i u žehlení - akorát nehrozí osvícení ale spíš popálení, jak je vidět na mé levačce. Kdo to řekl, že osvícení lze dosáhnout i na Václaváku?
|
Bellana |
|
(6.4.2009 13:43:37) Poslední dobou moc nežehlím, tak doufám, že osvícení nemá s žehlením přímou souvislost Pro mě je formální praxe důležitá, ale to neznamená, že meditace není spojená i s všedními úkony. Na druhou stranu, i na meditačním polštářku se dá skvěle spát, když na to přijde Každopádně, pokud mě něco brzdí na duchovní cestě, je to moje lenost. Parchantíci jsou v tom tentokrát nevinně
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:50:42) souvislost to nemá, protože kdyby to souvislost mělo, tak já už svítím až na druhej konec republiky.
|
Bellana |
|
(6.4.2009 13:51:28) To mi spadl kámen ze srdcë
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katla |
|
(6.4.2009 13:32:36) Tamarko, souhlasím. Navíc mě by to přišlo jako degradace mých vlastních dětí, kdybych je považovala pouze za splněnou reprodukční povinnost. Normálně jsem zvážila různé možnosti, bylo mi jasné, že jako bezdětná bych si uměla zařídit pěkný a plnohodnotný život, nikdy jsem se nedomnívala, že jediným posláním ženy je rodit, ale stejně jsem si děti nakonec pořídila, protože jsem přece jen CHTĚLA.
|
|
|
|
|
|
|