Jana (2 kluci 5 a 7 let) | •
|
(19.6.2008 6:37:03) Naši kluci to dělali do 3 let (potom už si začali uvědomovat, že si tím ubližují tak přestali). Stačí osprchovat proudem tekoucí studené vody. Horší je to venku tam jsme si nosili flašku vody.
|
ala - 1 syn | •
|
(19.6.2008 9:53:28) Do tří let? To je strašný. Náš malý to dělá skoro od narození. Teď je mu rok a je to čím dál horší. To fouknutí do obličeje už moc nepomáhá. Ledovou sprchu jsem nezkoušela, jen postříkat vodou, ale to nezabralo. Pomohlo až obrátit hlavou dolů a plácnout po zádech. Proč se to nesmí? Stalo se některé z Vás, že Vám dítě hned dýchat nezačalo? Co jste dělaly? Mám z toho hrůzu:-((
|
Jana | •
|
(19.6.2008 10:53:52) Do těch tří let to opravdu trvalo u obou dvou (upozorňoval mě na to i dětský lékař - souvisí to s vývojem psychiky dítěte). Do té doby si totiž zatím neuvědomuje, že je mu po takovém záchvatu špatně a bolí ho hlava - dítě si to zpravidla přivodí už posléze více méně vědomě. Synové občas skutečně přestali dýchat i na 20 vteřin, byli modří jak obloha a prohnutí do luku, ale vždycky nakonec "naskočili". Všelijaké plácání a obracení vzhůru nohama nikdy nepomáhalo, lepší je voda (horší je to venku) - dítě musí zažít šok. Po druhém roce už jsem se to snažila řešit domluvou typu "Nevyváděj víš, že tě potom bolí hlava, bude špatně tobě." - někdy to pomohlo a dítě už se v začátku uklidnilo. Ale i tak přeji pevné nervy.
|
Mab |
|
(20.6.2008 23:27:29) Jedná se o tzv. afektivní záchvaty, začínají v kojeneckém věku a v batolecím postpně přestávají. Dítě po záchvatu pláče, vzteku se "zapomene" nadechnout, promodrá, může se propnout do luku a moho se dostavit i křeče. Stav spontánně odezní. Jsou různé manévry, jak donutit dítě opět dýchat, fouknout na něj, pocákat obličej studenou vodou, poplácat po zádech, ale na některé nefunguje nic, pak tedy vyzkoušet opak - tedy nedělat nic - dítě nestimulovat - nehladit, vůbec se nedotýkat. Neviděla jsem (a ani jsem o ničem podobném nečetla) dítě, které by se v případě afektivních záchvatů nenadechlo. Pokud stav trvá přeci jen déle a dítě již není propnuté do luku, ale naopak ochabne, je malátné, pak lze opět fouknout do obličeje a v případě nutnosti i krátce (většinou 2-3x stačí)prodýchnout z úst do úst (ev. úst a nosu). Chápu, že dívat se bezmocně na své dítě je pro většinu matek strašné. V každém případě vyšetření pediatrem a dle stavu i dětským kardiologem a neurologem je vhodné. Podobně může vypadat i jiné onemocnění, epilesie, infekce CNS i nádorové onemocnění, srdeční vady... Při těžkých opakovaných záchvatech se mohou dlouhodobě předepsat léky na zklidnění (aby se snížil práh dráždivosti CNS). Pro terapii lehčích forem bych doporučila zkusit homeopatika.
|
|
|
|
|