Katka, 26 let (21.týden) | •
|
(15.1.2001 9:20:15) Konečně jsem přibrala - první 2 kg. Pohyby cítím od 18.týdne, hodně se mi začali zvětšovat prsa a roste bříško. Mívám občas křeče v břiše, bolí mně ruce. Už se necítím tak unavená jako dřív. Manžel se o naše miminko začal více zajímat - už občas taky postřehne pohyby našeho miminka.
|
Normenka |
|
(22.4.2005 14:42:32) ahojky jestli se chcete podělit semnou o vaše pocity tak písněte budu ráda.Pa
|
|
Patricie,druhé těhotenství, 1 syn | •
|
(23.4.2006 15:10:01) Ahoj! Já pohyby cítím taky zhruba od přelomu 17 a 18 týdne. Je to taky dáno tím, že podruhé už člověk ví, na co se má soustředit a dokáže pohyby vypozorovat daleko dřív a taky už jsou povolené pánevní a břišní svaly, tak bříško roste daleko rychleji než poprvé. Alespoň u mě to tak je. Taky hubeňouři (jako já) mají větší šanci na dřívější rozpoznání pohybů. já jsem teď v 19 týdnu a dělají se mi malinkaté bouličky na břiše, když se hemží a kope! Je to fajn!!! Taky je fakt, že musím být v klidu a soustředit se!!! To pomáhá. tak zlomte vaz a na brzké kopání..........(miminek samozřejmě)
|
|
|
Markéta,24let, 1.těhotenství,21.týden | •
|
(6.8.2001 14:09:18) Jsem ve 21. týdnu. ještě jsem nepřibrala, naopak, zhubla jsem 1kg. Taky už se, díky Bohu, necítím tak unavená a od minulého týdne cítím pohyby. Šíleně mě začaly bolet záda, hlavně v práci. Prsa mám naběhlá (škoda, že je to jen přechodné). Trpím zácpou a z toho mám občas křeče, ale jinak se ve srovnání s minulými měsíci cítím výborně. Bříško už není k přehlédnutí.Připadá mi, že to se mnou manžel dostatečně neprožívá a nezajímá se a dost mě to mrzí.
|
Monika, 20.tyden | •
|
(6.8.2001 14:27:43) Marketo,
mozna ti to opravdu jen tak pripada s tim tvym manzelem. Nenechej si kazit radostne ocekavani, vsak on se taky brzy prida ;-) A kdyz ne pred narozenim, tak po narozeni uz si ho potomek urcite ziska!
Mej se a zdrave mimi Monika
|
|
Julie, 21. tyden - prvni mimi | •
|
(6.8.2001 17:47:02) Mila Marketo,
Jsem stejne jako ty v 21. tydnu. Kdy mas termin? Ja na 21/12. Muzi prozivaji tehotenstvi jinak nez my zeny. My se citime tehotne uz ode dne, kdy nam lekar povrdi tehotenstvi. Vetsina muzu se "citi tehotni" od chvile, kdy se tehotenstvi stane realitou a to v dobe kdy, ti zacne poradne rust brisko a kdy uz mohou take budouci tatinkove citit pohyby. Kdyz jsme zjistili, ze jsme "tehotni" tak muj manzel byl stastny, ale zaroven trochu "vyjukany". Myslim, ze presne nevedel, co od neho ocekavam. Tak jsem "to" vzala do svych rukou a postupne ho nasmerovavam, tam kam potrebuji. Ohromne se mi osvedcilo, ze se mnou chodi na klicove lekarske prohlidky. Srdicko jsme poprve slysela oba najednou a na detailni ultrazvuk jsme take sli spolu. Po detailnim ultrazvuku si najednou uvedomil, ze uz je tam nekde schovany maly clovicek a zacal se o brisko vice zajimat... Marketo, tak ze radim trpelivost....
|
Markéta,24let, 1.těhotenství,21.týden | •
|
(8.8.2001 13:12:47) Ahoj Julie a Moniko, moc Vám děkuju za reakci. Je mi jasné, že je pro chlapa dost těžký pochopit, co se v nás odehrává za zázrak. Člověk je zblblej ze vší tý literatury, kde se píše, jak se musí budoucí maminka hýčkat, jak se jí má manžel věnovat, zajímat se o těhotenství a společně se připravovat na příchod mrněte...ale skutečnost není tak růžová a občas to zamrzí. Asi je to u chlapů otázka času, kdy jim to "dojde", v hodně případech je to asi až po porodu, až ten zázrak vidí "naživo". Jenomže mně se teď situace ještě zkomplikovala. Manžel jede v říjnu na 2-3 měsíce služebně do zahraničí. Ví to asi 2 dny, ještě jsme to ani pořádně neměli čas probrat. Vím, že je to pro něj příležitost a že budeme taky potřebovat každou korunu a rozhodně souhlasím s tím, že by měl jet (taky si to v práci nesmí rozházet, protože bude živit rodinu), ale ještě jsem to nestrávila a moc mě to trápí. Představa, že odjede v době, kdy ho budu dost potřebovat a kdy by měl možnost získat si vztah k miminku v bříšku, připravovat se se mnou na porod a zařizovat byt....a co když mu to tam prodlouží a nebude se mnou u porodu, nebo porodím dřív a on u toho nebude moct být???.... Představa, že na to všechno budu sama bez něho....Radši budu končit, ať to tady nezaberu jen pro sebe. Mějte se krásně. Markéta
|
Monika, 20.tyden | •
|
(8.8.2001 14:08:02) Mila Marketo,
Rada bych ti napsala, ze to malicke je dulezitejsi nez vsechno jine, ale protoze znam zivot a protoze mam doma skoro workoholika, tak to rozhodne delat nebudu. Manzele by pri sobe meli stat ve vsem dobrem i zlem, ale to asi obcas znamena i zatnout zuby, kdyz manzel odjizdi pracovat do zahranici v tu nejmene vhodnou dobu. Sama pises, ze je pro vasi budouci rodinu dulezite (i pro to malicke) aby tam jel. Takze rozumim, ze je ti z toho smutno, ale smirila jsi se s tim, ze to nejde zmenit. Je skoda, ze jste nemeli cas to v klidu "probrat", ale az to udelate, tak si oba ujasnite, co bude nejlepsi.
Oni sice v te odborne literature pisou, ze si dite zvyka na hlasy rodicu uz pred narozenim, ale jine studie zase dokazuji, ze je rychle zapomina, pokud je adoptovano. Ja osobne si manzela u porodu moc preji mit a on to taky chce, ale na druhe strane, pokud by se to nepodarilo, urcite to nebude zivotni zklamani.
Je to fakt asi strasne neprijemne, ze se tvemu manzelovi ta prilezitost naskytla zrovna ted, ale takove veci se v zivote stavaji. Na druhe strane si myslim, ze kdyby te to melo fakticky moc trapit, mozna by se chtelo jeste jednou zamyslet, jestli je ta jeho cesta opravdu nutna, aby toho pozdeji nelitoval.
Mej se hezky, drzim palce pri rozhodovani a taky zdrave a stastne mimi. Monika
|
|
Sylvie | •
|
(10.8.2001 18:40:25) Ahoj Markéto, asi ti nepomůžu, ale třeba tě trošku potěší, že skutečnost opravdu často nebývá taková, jako v knížkách - jako třeba u nás. Manžel sice v zahraničí nebyl, ale celé dny trávil v práci a večer chodil domů unavený, když jsem si s ním chtěla popovídat o výbavičce, zeptal se "Kolik?" a tím považoval věc za vyřízenou. Byt jsme zařizovali až po narození dcerky, protože dřív manžel nemohl a já na to neměla dost sil. Když jsem vytáhla chytrou knížku o těhotenství a porodu, tak se na ní se mnou jednou podíval - spíš ze zdvořilosti. Víckrát jsem mu jí nevnucovala a on si ji taky nevzal, i když ležela stále na stole (mám pocit, že jsem v ní listovala snad třikrát denně:-) ).Vztah k bříšku? Jednou viděl malou kopat, když jsem mu to chtěla ukázat podruhé, nechápavě se na mne podíval - "ale já už to přeci jednou viděl...", spíš našeho mimíska bral jako "vetřelce", který mi ubližuje (poslední čtvrtrok jsem pomalu nemohla chodit, sedět ani ležet, jak jsem měla stále zablokovanou páteř). A já byla zoufalá - vždyť on nemá k našemu dítěti žádný vztah... Utěšovalo mě, že se mnou manžel chodil na sono a pokaždé mohl na obrazovce nechat oči, tak jsem si říkala, že to s ním nebude tak hrozné. A pak se malá narodila a je radost je vidět společně, jak si spolu krásně rozumí. A ještě něco - zrovna v době kolem termínu musel jezdit pracovně po celé republice, často hromadnou dopravou (naše auto víc stojí v autoservisu než jezdí po silnicích...). Pro případ, že bych začala rodit a manžel nestihnul včas přijet, jsem se domluvila s kamarádkou, že by ho zaskočila. I když by manžel o porod přišel, já bych aspoň nebyla v nemocnici sama s pocitem opuštěnosti. Markéto, užívej si těhotenství a zbytečně se netrap. Ahoj Sylvie
|
|
Timička |
|
(7.8.2007 14:13:30) Markétko, jsem poprvé těhotná. Můj přítel začal naše těhotenství brát až po prvním ultrazvuku, kdy jsem mu domů přinesla fotečku, pracuje od rána do večera, byt jsem zařizovala sama za pomocí přátel, teď na něj čekají komody pro miminko, aby je složil, ale není problém, zvládnu to i sama. Co se týče výbavičky, taky se zeptá jen "kolik potřebuješ?" věcičky mu ukážu a on jen joooo hezký, má hlavu plnou jiných starostí. Na ultrazvuk se mnou nechce jít, prý si počká na originál :-)je fakt, že se na mimi těší, pohladí bŕíško, dá pusu, ale jinak vše zařizuju sama a taky nevím, jestli v době porodu nebude na cestách, máme vinařskou firmičku a je možné, že akorát bude 300 - 400 kilometrů daleko se zbožím, ale mám v záloze sestru a maminku, bydlí sice 100 km daleko, ale za hodinu a půl dorazí.
|
|
|
Markéta, 19.týden | •
|
(8.8.2005 9:53:50) Potřebovala bych poradit, jestli je opalování v těhotenství škodlivé. Opaluji se ráda a dobře, žádné problémy mi to nezpůsobuje, jednou, maximálně dvakrát do měsíce navštěvuji solárium. Jeden lékař mě vystrašil, že se opalování používalo ve starém Egyptě jako prostředek k potratům.
|
Eva K, 22tt | •
|
(23.11.2005 14:56:49) Solárko bys neměla vůbec, slunce přiměřeně. Zkus si to ještě ověřit jinde, jednou jsem to četla, ale netýká se mě to, takže jsem se více nepídila. Zkus se zeptat i ve svém solárku, podívat se po netu. Solárko přeci jen není "normální" sluníčko. Eva
|
|
Lenča | •
|
(20.12.2005 17:08:49) Ahojky,opalování v těhotenství je určitě škodlivé, zkus třeba nastříkávací opalování, dělají to v Praze ve Vršovicích, vydrží tak 10dní, obličej a dekolt stojí 200,-Kč a celé tělo asi 400,-Kč, teď nevím přesně.Měj se
|
Lucka 25let, 16.týden těhotenství | •
|
(26.2.2006 11:07:14) Problém s opalováním jsem řešila taky, protože chodím občas do solárka a nechtěla jsem ztratit svou barvu, ale bála se toho, že bych mohla miminku uškodit. Avšak několik lékařů nezávisle na sobě a taktéž diplomovaná porodní sestra v kurzu pro těhotné, kam chodím, mě ujistili, že pokud si zajdu na solárko tak 1x max. 2x týdně max. na 10min, nemůže se miminku nic stát, naopak, opalování uvolňuje svaly a celé tělo, což nám v těhotenství jen svědčí:-) a pomáhá to na bolest zad:-) takže budoucí maminky, nebojte se opalovat, samozřejmě s mírou:-) a zahoďte všechny cosmopolitany, kde píšou to, co je zrovna IN :-)
|
Jájina 24 | •
|
(27.2.2006 17:05:49) taky si myslím, že opalování nemůže nebýt škodlivé a zvlášt v solárku. A zrovna v těhotenství na opáleném vzhledu teda trvat nebudu. Přednější mi je zdraví mé a dítěte. Neříkám, že se nevystavím sluníčku, ale rozhodně se nebudu válet u vody a nebudu chodit do solárka, které není nejlepší ani pro zdravé lidi. Pořád to všude kolem slyšíte, jak je to škodlivé :)
|
IvaB | •
|
(14.9.2006 22:15:48) Pokud si dobře pamatuji z přednášek z biofyziky, tak sluneční záření, ani záření ze solárka není schopno proniknout takovou vrstvou, aby se dostalo až k plodu. Jediné čeho bych se bála by byl vznik těhotenských skrvrn.
|
|
IvaB | •
|
(14.9.2006 22:16:56) Pokud si dobře pamatuji z přednášek z biofyziky, tak sluneční záření, ani záření ze solárka není schopno proniknout takovou vrstvou, aby se dostalo až k plodu. Jediné čeho bych se bála by byl vznik těhotenských skrvrn na pokožce.
|
|
|
|
|
|
|
|
sally | •
|
(6.8.2001 20:33:38) Markéto, Julie má pravdu, chlapi to berou jinak. Devět měsíců je dlouhá doba a mezitím co žena je běžec na dlouhé tratě (plánuje, vymýšlí, diskutuje dlouho před tím než dojde ke změně), chlapi reagují až na nastalé situace a nechápou, proč by se měli zaobírat problémem, který ještě nenastal. Navíc těhotenství je situace, kterou ten muž nemá nijak pod kontrolou, nemůže jí nijak ovlivnit, nijak vyřešit, nemůže ti nijak pomoc. To je pro něj hrozný pocit a možná proto se hovorům o těhotenství vyhýbá. Navíc uvědom si, že pro tebe je teď miminko středobodem vesmíru (a je to tak v pořádku, protože ono tě potom bude potřebovat naprosto celou), mezitím co tvému okolí je dost jedno, co se děje a zajímat je začne až se narodí. Před pár lety, když mě miminka ještě "nebrala" jsem měla dvě těhotné kolegyně a řeknu ti, že to byla síla - neustále jsme měly v kanceláři debatní kroužek na téma - mám zácpu, bolí mě žáha, podívej jak mi narostly prsa, kolik jsi přibrala, kolik máš teď v pase, ve tři ráno mě kopal, včera jsem zvracela.... uf... přiznám se, že to bylo poměrně k nevydržení - zvlášť když byly schopné hlasitě a do všech podrobností probírat průběh porodu mezitím, co já měla na telefonu důležitého klienta. Takže - tvoje okolí nemusí mít pochopení pro to, že pro tebe je důležitá každá maličkost - prostě jen proto, že oni těhotní nejsou - a nemusí to od nich být výraz necitlivosti, nebo nelásky k tobě - spíš jenom určitá bezradnost (jak má netěhotný člověk reagovat na sdělení "zase mě pálí žáha"??? s těhulkou si popovídáš o tom co máš jíst, pít, ale netěhulka maximálně zamručí, že je jí líto, že je tobě špatně). A neboj, uvidíš, jak tvůj muž bude celej vedle, až se to narodí.
|
|
Gabriela | •
|
(14.8.2001 21:15:47) Mila Marketo,
docela ti zavidim, ze jsi zatim nic nepribrala. Ja jsem v 21.tydnu a pribrala jsem 8kg. Mam velke bolesti zad a neustale citim pohyby ditete. Manzel je nadseny z meho rostouciho briska a velice se tesi na miminko. Doufam, ze i tobe se dostane takove pozornosti.
|
Markéta,24let, 1. mimčo přijde v prosinci | •
|
(15.8.2001 9:25:54) Ahoj Gabrielo, ta záda, to je opravdu něco. Bolí to čím dál víc. Dělám v kanceláři a tam trpím jak pes. Přitom si myslím, že židli nemám zase tak špatnou. Když přijdu domů a lehnu si, je to děsná úleva. Když stojím nebo chodím, tak je to lepší, ale jakmile sedím....někdy se to skoro nedá vydržet. Jinak už mám "břicho jako buben", nevážila jsem se, ale už to šlo snad nahoru. Teď je na bříšku opravdu vidět každý týden. Už je krásně cítit, jak mimi kope a tak se i manžel začal trošičku zajímat. Snad to bude už jen lepší. Měj se moc krásně a buďte oba zdraví Markéta
|
Eva K,24tt | •
|
(7.12.2005 11:22:54) Mě pomáhají kočičí hřbety a v práci se snažím často vstávát, třeba si zajít ke kopírce apod. A sedět správně. Večer si dávám kočičí hřbety a taky si kleknu před balón a opřu se o něj rukama a horní části hrudníku a lehce se pohupuji. Nebolí mě přímo záda, ale třísla a je to taky od zad. Můžeš zkusit úlevové porodní polohy zaměřené na záda nebo masáž levandulí. Nebo přestaň pracovat..:-) Jinak moje miminko je hroznej divoch/šikula, prvně kopalo jen dvakrát denně, teď mám pocit že pořád:-). Taky mívám dny, kdy mi břicho tvrdne i když se jen zvednu ze židle, jindy zase můžu utíkat na tramvaj a naopak se cítím osvěženě.. Musím své bříško i miminko poslouchat:-). Eva
|
|
|
|
Lída,holcicka 12týdnů |
|
(10.11.2001 19:12:27) Jsem ve 20 týdnu.K dnešnímu dni jsem přibrala 10kg i přes to, že jím racionálně : zelenina,ryby,drůbež,tmavé pečivo.Uzeniny a vepřové maso nejím vůbec! Před otěhotněním jsem vážila 52kg. Pohyby mám od 18 týdne.
|
Ála 22.týden | •
|
(11.11.2001 18:38:34) Já jsem k dnešnímu dni také přibrala tolik a břicho mám velké jako moje švagrová těsně před porodem.Ćekám sice dvojčátka ale přesto mám hrůzu jak budu vypadat v 9.měsíci.Stravuji se také co nejzdravěji,večer už jen ovoce,ale jak je vidět...Ale to nic,všechno shodíme,jen když budou miminka zdravá!
|
|
Eva, 1. těhotenství | •
|
(26.3.2002 15:08:04) Lído, reaguji i když už asi pozdě - zřejmě jste už šťastná maminka. Jsem nyní ve 20. týdnu, moje výchozí váha byla taktéž 52 kg, a už jsem stačila přibrat 8 kg. Jsem z toho dost nešťastná, protože se snažím jíst taky zdravě, už kvůli "Filípkovi" se necpu čokoládami a tak. Zajímalo by mě, kolik jste přibrala celkově a jak Vám jdou kila nyní dolů. Prý to jde lehčeji když kojíte. No uvidíme. Já mám obavy sama ze sebe, že u mně to bude problematičtější vzhledem k mému věku - bude mi 31 a je fakt, že po té třicítce jsem se musela začít kontrolovat, dřív jsem se přejídala, necvičila, a přitom jsem nepřibírala... Přeji Vám, ať jste z Vašeho miminka šťastná a ať Vám prospívá jak má. Zdraví Eva R.
|
gabka | •
|
(1.7.2002 20:23:56) nic si z toho nedelejte, ja jsem take ve 20,tydnu a take jsem pribrala dost = 7kg. Ale hlavu nevesejme, hlavne ze je nam i tomu nasemu drobeckovi fajn,ne?!!!!!
|
|
|
Eva, 1. těhotenství | •
|
(26.3.2002 15:08:10) Lído, reaguji i když už asi pozdě - zřejmě jste už šťastná maminka. Jsem nyní ve 20. týdnu, moje výchozí váha byla taktéž 52 kg, a už jsem stačila přibrat 8 kg. Jsem z toho dost nešťastná, protože se snažím jíst taky zdravě, už kvůli "Filípkovi" se necpu čokoládami a tak. Zajímalo by mě, kolik jste přibrala celkově a jak Vám jdou kila nyní dolů. Prý to jde lehčeji když kojíte. No uvidíme. Já mám obavy sama ze sebe, že u mně to bude problematičtější vzhledem k mému věku - bude mi 31 a je fakt, že po té třicítce jsem se musela začít kontrolovat, dřív jsem se přejídala, necvičila, a přitom jsem nepřibírala... Přeji Vám, ať jste z Vašeho miminka šťastná a ať Vám prospívá jak má. Zdraví Eva R.
|
Renata | •
|
(27.3.2002 10:16:17) Zajímalo by mě, když jsem objevila cer.hlen, jestli to byla ta vysněná ovulace, hlen se objevil ve prostřed cyklu a trval 3dny. Jak by měla správně trvat dlouho ovulace? Jak to, že se mi v mikroskopu, v tý době neobjevily žádné kapradiny?
|
|
|
Vlasta,26 let, 20.týden těhotenství | •
|
(5.8.2002 13:55:49) V tomto týdnu se cítím stále tak unavená jako dříve-někdy víc,někdy méně,ale celkově se cítím fajn (od začátku nemám žádné problémy).Přibrala jsem 4 kg a bříško už je pěkně vidět.Pohyby mám od tohoto týdne.Manžel to se mnou moc prožívá,jsem za to ráda.Každý den mi několikrát sahá na bříško a pořád na miminko mluví.Už se oba těšíme,až se narodí.Právě pro něj pomalinku připravujeme pokojíček.Možná je to brzo,ale když mi jsme tak natěšený.....
|
|
|
Klara, 20. týden | •
|
(1.12.2001 13:22:32) Nic si z toho nedělejte, já jsem nejdříve zhubla sedm kg a teprve teď jsem první přibrala. Pohyby taky cítím od 17. týdne, jen manžel nic necítí. Mám dojem, že to období velkého přibírání nás ještě čeká.
|
|
Petra, dcera 8 let | •
|
(24.2.2004 22:27:04) Jsem rovněž zrovna ve 20.týdnu a mé dítě údajně váží 600-700g (dle vyjádření lékařky), tak mi to nějak s tím článkem nesedí.
|
Aja | •
|
(25.2.2004 12:45:24) To je divný,já jsem taky ve 20 týdnu a můj kluk váží 336 g. Asi budeš mít obřátko :-))
|
|
vera-vila |
|
(8.3.2004 13:06:32) Spíš mi připadá, jestli doktorka nemyslela váhu dělohy, tzn. vše - mimi, placentu i plodovku
|
|
Deniska, 1. dítě | •
|
(21.10.2006 11:05:25) Jsem v 19. týdnu, a mé dítě prý váží 500g!!Myslíte že to bude opravdu tak velké dítě, může se váha později urovnat?Moc se trápím, mám strach z porodu tak velkého dítěte, jsem mladá a mám dost úzkou pánev...
|
Jiřule a 3 skřítkové |
|
(21.10.2006 16:29:43) Ahojky za 1. UTZ zkreslují.Vždycky je to + - 500g a za 2.miminka rostou nárazově takže třeba za měsíc můžeš mít mimi odpovídající tabulkám nebo dokonce může být menší. Moje dítka(ty první dvě) byly většinou v bříšku cca o 10- 14 dní větší. Jakub měl ve 31.týdnu 2,5 kilča a nakonec byl jen 4kilák:-) a Anuška měla jen 3,9 takže žádní kor obříci to nebyli. tak se neboj. uvidíš jak bude mimčo růst dál. A kdyby bylo opravdu tak obrovské tak tě s úzkou pánví bez dozoru nenechají:-) neboj
|
|
Vlastimila |
|
(25.10.2006 12:22:41) Nevěř jim a nestresuj se, řeknou takovou váhu a pak to má normálně 3kila 20. Hodně holkám už to řekli. podele ultrazvuku je to jen odhas a často to bývá blbost. mám da kluky a čekám třetí
|
|
Vlastimila |
|
(25.10.2006 12:22:41) Nevěř jim a nestresuj se, řeknou takovou váhu a pak to má normálně 3kila 20. Hodně holkám už to řekli. podele ultrazvuku je to jen odhas a často to bývá blbost. mám da kluky a čekám třetí
|
|
|
|
wiera,21.tt,1.těhotenství | •
|
(16.6.2004 19:36:26) Jsem v 21.tt. Nechala jsem si před třemi dny říct pohlaví našeho miminka a prý to má být chlapeček. Už jsem přibrala,ale nevím přesně kolik, to se dozvím až v poradně za týden. Mývám bolesti zad a rukou a mám potíže se spaním a s pálením žáhy. Pohyby už také cítím, i když ne každý den. Pupík už mam taky nepřehlédnutelný. Jinak se cítím ok, až na občasné nepříjemné pocity, které si neumím vysvětlit. Mnoho zdazu všem pupkandám...
|
|
Eva 24 | •
|
(23.11.2004 12:25:31) Konečně jsem se dostala do poloviny těhotenství.Čekám první miminko a už se na ně s manželem moc těšíme.Hodně se teď u mě střídá nápor energie a únavy.Plačtivé období už mě naštěstí přešlo.Záda mě zatím nebolí,jen problém zácpy mě občas trápý.Už pár dní cítím pohyby,hned se mi zdá těhotenství hezčí.Snažím se podle rad moudrých knih a kamarádek si s Pupíčkem (jak zatím mimču říkáme než se dozvíme co to bude) hodně povídat a číst mu pohádky.Je to docela zábava.Držím všem budoucím maminkám palce ať jsou zdravé a spokojené.
|
|
Eva K, 22tt | •
|
(23.11.2005 14:42:38) Buď v pohodě, ono pro chlapa je těžší navázat vztah s tvorečkem, který je uvnitř tebe. Zrovna jsme to řešili na cvičení, do porodu jsou někteří chlapy odtažití a pak jsou skvělý, neboj. Říkali to tam maminy čekající třetí a ty věděli o čem mluví:-). Ten můj by zase chtěl vědět, co to bude, aby si svého potomka lépe přiblížil. Chlapy jsou prostě jiní. Eva
|
|
Anezka | •
|
(17.3.2006 15:13:00) Ahoj maminky,prozivam sve prvni tehotenstvi-))Prislo to dost necekane,jsem teprve v 7.tydnu.S pritelem planujeme dost narychlo svatbu,ale moc se tesime-))datum bohuzel vychazi az na 20.tyden tehotenstvi...Muzete mi poradit,jak v te dobe budu vubec vypadat?Jestli se takove saty vubec sijou-))Dekuju vam moc Anezka (25 let)
|
Karmelka |
|
(17.3.2006 20:20:11) každý vypadá jinak,ale určítě už budeš mít bříško i větší poprsí,tak šaty radši nějaké volnější-né kvůli tomu aby si to skryla,ale aby ses v tom cítila pohodlně.hodně štěstí ke snatku a zdravému mimi.
|
|
Romana | •
|
(20.3.2006 12:17:06) Ahoj, já jsem sice nebyla těhotná ani se ještě nevdávala, ale kamarádka se vdávala jako těhule, půjčila si šaty v půjčovně a pozor: břicho jí od zkošky 3 týdny před svatbou během 14-cti dnů narostlo tak, že původní zablokované (a již zaplacené) zrušila a 3 dny před svatbou hystericky běhala po půjčovnách v Praze - nakonec sehnala. Jen chci říct, že to bříško může narůst doslova ze dne na den. Ale výběr jakýs takýs je, i na těhulky.
|
|
Marcela | •
|
(20.3.2006 18:16:12) Ahojky, já se také budu vdávat ve 20. týdnu těhotenství. Já doufám, že snad bříško nebudu mít snad ještě tak velké.Šaty už mám vybrané a vzhledem k tomu, že jsou na zádech na šněrování, tak doufám, že mně budou. Jak jsem ale teď četla tyto příspěvky, tak mě to trochu vyděsilo. No, nechám se překvapit........ Papapa M.
|
|
Milli | •
|
(13.4.2006 12:23:09) jasně že ano. I když spousta svatebních salonu má teď v nabídce šaty tak do č. 42 - 44. Pokud jsi jinak štíhlá, tak si jistě vybereš. Vyber si šaty volné a pohodlné. Pokud si budeš v šatech bříško mačkat, může se ti udělat nevolno zrovna ve chvíly, kdy budeš pronášet své "ANO". Takže se poohlédni po salonech a hodně štěstí!!!!!!
|
|
Hedvika | •
|
(13.4.2006 16:22:51) Milá Anezko, vdávala jsem se vloni ve 22t těhotenství. Má konfekční velikost před otěhotněním se pohybovala kolem vel. 40 a na svatbu jsem měla 40/42 cca 6 kg navrch. Zkušenost se svatebními salóny v Praze mám velmi nevalnou, výběr ve větších velikostech nic moc a já jsem byla velmi náročná s konkrétní představou. Chtěla jsem být krásná jak princezna a vyrazit partnerovi dech (po 10ti letech to jde špatně :-))) Nakonec jsem si nechala šaty ušít. Nikdo by mě nikdy nenarval do těhotenského "mundůru" a tak jsem měla nádherný korzet a sukni s vlečkou. Obdobné modely se půjčují v půjčovnách kolem 9000 Kč, ale jen ve velikostech 36 a 38. Korzet byl na šněrovačku a trochu kratší, aby netlačil na bříško. A musím říci, že je to rozhodně lepší než šaty do Ačka. Obsluha v restauraci mi nevěřila, když jsem říkala, že zanedlouho budu maminkou (malý se narodil přesně za 6 měsíců od data svatby). Nevím, jestli nepíšu příliš pozdě, ale pokud bys šaty stále neměla, tak se mi ozvi na hpytlik@post.cz (Mám je stále doma a ještě jsem se nedostala k tomu, abych je prodala)
|
Lenka,20tt | •
|
(14.4.2006 14:20:27) Ahoj, jsem v polovine tehotenstvi a zacinam premyslet o porode. Jeste mi to moc nedochazi. Zajima me porod ve vode, mate nekdo s tim zkusenosti? Ktere nemocnice to podporuji a jestli to opravdu ma take vyhody? Dik
|
Jana, dcera 8 let + 20.tt | •
|
(16.4.2006 11:37:52) Ahoj Lenko, já sama zkušenost s porodem do vody nemám. Ale před pár dny jsem mluvila s kamarádkou, která rodila v Kadani (a do vody) a moc si to chválila...
|
|
vienneta | •
|
(16.4.2006 13:17:40) Hezký den, porod do vody má své výhody. Ale je to závěrečná, takříkajíc kultovní záležitost. Každopádně během nepříjemných kontrakcí je ten pobyt ve vaně fajn. A je jedno, jestli pak z vany vylezete, nebo to vyzkoušíte v ní. Porodní asistetnky, pokud budete chtít, to s Vámi ve vodě zkusí. Jestli budete chtít podrobnější zkušenoti, ozvěte se. :-) Krásný zbytek těhotenství!
|
|
Jiřule a 3 skřítkové |
|
(16.4.2006 16:18:53) Lenko já ti doporučuju aby jsi si neplánovala jak budeš rodit:-) Já u Kubíka chtěla do vody a během porodu mi byla voda přímo odporná:-) najdi si porodnici,kde ti do dovolí..já vím jen o Vrchlabí..kdyby jsi fakt měla chut rodit do vody,ale třeba ani nebudeš nakonec chtít:-)
|
|
|
A | •
|
(31.7.2006 12:54:39) Ahoj, tak si tak brouzdám a vidím článek jako bych ho psala já.
Přesně, chci partnera po 10 letech překvapit, co se mi líbí je malé tak 36 a 38, já mám normál 40-42 a teď nevím, ale jsem 21TT a zatím jsem přibrala tak cca 3 kg, ale možná je to tím, že jsem "ROBA" (180/74)a "cvrčík" se má tudíž, kde schovávat. Přitom vysněné šaty z katalogů mám, něco na způsob Blanky Matragi, nějaký krásně jemně vyšitý celý korzet, ale skutek utek, b´d mají staré modely, nebo nově moderní jednoduchý styl. Takže jsem si při Tvém příspěvku řekla, že aspoň nejsem v názorech sama. Už teda nějaké mám, ale ne podle mých představ, kdybys chtěla zkus mi poslat fotku Tvých šatů na emal: adriana0001@seznam.cz, mrkla bych se jak Ti slušeli.
Díky a hodně zdraví Adriana
|
|
|
Hela, 23 let,1.těhotenství,19tt | •
|
(2.5.2006 8:30:52) Ahoj, nevím jestli neodpovídám pozdě, ale dobrý je salon Adina(je v Praze a Hradci Králové). Já jsem se sice vdávala bez bříška, ale vím, že v nabídce měli spoustu šatů pro těhulky. A měli zdarma i více zkoušek na eventuelní upravení šatů. Hodně štěstí
|
|
Lenka | •
|
(24.5.2006 18:14:30) Ahoj, i já se budu vdávat s bříškem ve 22 týdnu, přibrala jsem asi 5 kg, a je to na mě už vidět, mám zarezervovaný korzet na šněrovačku (snad bude šněrovačka stačit) a sukni, která se případně půjčí o velikost větší a povytahne nad bříško (musí být dost dlouhá). Vyjela jsem 15 km za Prahu a vybrala si za poloviční cenu než v Praze! V Praze se asi opravdu vdávají jen nevěsty do velikosti 38:-). Mám teď 40 (dříve 38) a byl to problém v Praze něco najít... Hodně štěstí.
|
|
|
poprve tehulka V. - 20.tt | •
|
(12.10.2006 22:57:39) Ahoj Market, take jsem mela trapeni s "muzem". Vlastne to bylo jeste horsi, nejsem vdana a miminko bylo napadem meho pritele jak me dostat zpet po nasem velkem rozchodu... "Bohuzel" mu to (byt na jeden pokus) klaplo. Rikam "Bohuzel", protoze ve chvili, kdy jsem mu tehotenstvi oznamila vypadal naprosto vyplaseny a snad i nastvany. Vztah sel najednou z kopce, az jsme se temer prestali stykat. Ja si prosla trpkym obdobim, ale vse se da zvladnout a miminko jsem zacala milovat, hlavne po te, co jem zacala vnimat prvni pohyby...Cas ale neuprosne leti a obcas se nam s pritelem jednomu po druhem preci jen zastesklo... No a vzhledem k tomu, ze uz jsem ve 20.tydnu, brisko zacina rust. Ja si vsimam, ale jen diky kalhotum a fotografiim, ale on... jak me dlouho nevidel, opravdu si zacal uvedomovat, ze ve me roste maly clovicek, jeho dite. Diky celemu trapeni, kterym jsem si denno denne prochazela kvuli jeho nezajmu o neco, co vlastne chtel on sam, jsem byla UCHVACENA, kdyz jsem ho najednou nemohla od briska temer odlepit - ani jsem nechtela. Navic jsme se vcera dozvedeli, ze to bude chlapecek... take se zrejme nas brzo novopeceny tatinek premistil ze zeme do sedmeho nebe. Jak uz ti radily dalsi tehulky, dej tomu svemu muzi cas... zapoj ho do navstev spojene s ultrazvukem - Vsak si vzpomen, jak to s tebou zacloumalo, kdyz jsi videla sve male na obrazovce poprve...Nekdy muzi neprojevuji zajem ne proto, ze je to nezajima, ale preci jen jsou mene vsimavejsi a nekdy "stydlivi" projevit se jako "citi", ktere zajima nenarozene dite. Zkus nekdy nechat tehotenskou knihu na stole otevrenou na strankach s obrazky jak mimi vypada... Myslim, ze kdyz tvuj muz bude v mistnosti sam, zvedavost mu neda a do knihy nahledne... Jinak opravdu neporadim nic jineho, nez pockat jeste par tydnu, az brisko jeste povyroste. Nevim tedy, jak ted vypadas, ale kdyz te muz vidi kazdy den, mozna mu vubec neprijde, ze by tvuj zakulaceny pas zapricinilo rostouci miminko. Take kdyz ucitis, ze male kope, neboj se vzit manzelovu ruku a polozit jeho dlan na sve brisko. Az poprve uciti, mozna bude nedockave ocekavat, az to prijde znovu a znovu. Ovsem kazdy to jiste bere jinak... Muzi jsou vsak jini a samotne je casto nenapadne nic, co my zeny povazujeme za samozrejmost. A to neni jen v tehotenstvi!
|
|
|
Verca | •
|
(6.10.2007 10:48:47) Jsem ve 20.tydnu,nemam skoro zadne brisko,nikdo na me nepozna, ze jsem tehotna.Miminko se na ultrazvuku ukazalo vystavne.Pribrala jsem uz 5kg, ale asi jen v prsou, z cehoz nemam radost.Nechci to videt po porodu, to se asi ani nenadechnu :) Cvicim ve fitku a chodim na ruzne kondicni posilovani pro netehotne a nemam s tim problemy, jen pouzivam nizsi vahy.Pohyby stale necitim, jen jsem nafoukla.Obcas me picha v brise a boli vazivo kolem panve a stydke kosti.
|
Teya | •
|
(6.10.2007 12:45:46) Chtěla bych se zeptat, má výška matky nějaký vliv na porod (např. automatické provedení císařského řezu atd.)?
|
|
|
|