| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Zvykáme si na mateřskou školu

 Celkem 69 názorů.
 hanka 
  • 

Křik až po 4 týdnech 

(26.9.2007 10:18:59)
Můj syn (3 roky) chodil do školky zpočátku v pohodě (jen do oběda), ale po 4 týdnech se to zlomilo, pláče už ráno doma i ve školce, že chce být raději doma. Přitom tam je všeho všudy 3,5 hodiny a po obědě už ho čekám.Nic se mu tam nestalo, nikdo mu neublížil, učitelky jsou hodné tety. Máte s tím někdo zkušenost? Jak dlouho to trvalo?
 Verča 2děti 
  • 

Re: Křik až po 4 týdnech 

(26.9.2007 10:46:55)
Ahojky, já jsem něco podobného zažila u dcery. Asi po dvou měsících si uvědomila, že maminka každé dopoledne někam odchází, hračky ve školce už měla odkoukané a taky se jí nechtělo vstávat.... Pomohlo, když mi učitelka ze školky zatelefonovala a nechala mne s dcerkou mluvit. Ta se tímhle způsobem ujistila, že maminka v té době "existuje". U některých dětí prý stačí pár dnů počkat a vydržet, u jednoho chlapečka pomohlo, když maminka začala nosit v kapse "překvapení pro statečného kluka". Někdy to byl kaštánek, jindy lipo, pak žvýkačka, pak šli zase sbírat barevné listí... Asi neexistuje obecná rada, jenom prostě zjistit, co dítěti asi vadí nejvíc a dát mu najevo naši lásku víc, než dáváme najevo jindy.
 Vikuk,Vašík 4/01,Týnka 5/04 


Re: Křik až po 4 týdnech 

(26.9.2007 10:48:44)
Tak my zase zlobily ze začátku. Brečela v šatně, nehrála si s dětmi, trucovala, jen koukala a ani nechtěla si sednout ke stolečkům . Trvalo to 14 dní a teď je úplně v pohodě. Jestli to bylo tím,že přišla její kamarádka a obě se podrží,že nepláčí nevím.
Držím palce,ať si tam taky zvykne a líbí se mu tam. Někdo to má obráceně, že se mu tam líbí a pak zlobí.
 1.3Magráta13 


Někdy to prostě nejde 

(26.9.2007 10:58:51)
Občas mi připadá, že je dnes ohromě moderní mluvit o tom, jak to mají děti složité. přitom jsou v naší společnosti nastavena určitá pravidla či zvyklosti, které se udržují již po několik let a většina dětí o dospělých je toleruje a zvykne si na ně. Tak je to i s nástupem do MŠ.

Domnívám se, že jakákoli změna je pro dítě zpočátku nepříjemná, ovšem beze změn to v životě nejde. Navíc existuje určité procento matek, které si prostě nemohou dovolit nějaké zvykací období. Má dcera nastupovala do MŠ čerstvě tříletá. Já jsem se do zaměstnání vrátit musela, jinak bych o místo přišla. Nějaké zvykací období nepřicházelo v úvahu. prostě to nešlo. Neříkám, že šlo všechno hladce. Zpočátku jsme plakaly obě. Dcera ve třídě, já po cestě do práce. Ale denně jsme si doma opakovaly, že to tak prostě musí být. Bylo to pořád stejné "Už jsi velká holčička a s velkými holčičkami už maminky doma být nemohou, musí se vrátit do práce, abychom měli peníze na jídlo a hračky. Ty musíš do školky, která je zase tvoje práce. Naučíš se tam nové věci, poznáš nové kamarády, budeš si hrát s novýma hračkama. Každý den pro tebe přijdu v tolik a tolik hodin. I mě se po tobě stýská, ale jsme šikovné holky a musíme to vydržet."

Podobnou větu jsme opakovaly do zblbnutí několik týdnů, až to prostě dcera vzala jako fakt a nakonec byla ve školce ráda.

Po pár letech přišla škola, a tam už nepomůže sebevětší pláč a rodiče ustoupit nemohou, protože zatímco do školky se někdy nemusí, do školy se prostě musí.

 Ekaterina 


Re: Někdy to prostě nejde 

(26.9.2007 11:28:54)
Na druhou stranu nevidím nic špatného na tom, když mám tu možnost, dopřát dítěti ve školce klidně i to "zvykací období". Určitá míra stresu je i pro malé děti asi důležitá, aby se naučily stres zvládat, ale nic se nemá přehánět. Moje nejstarší (a pěkně hnusná) vzpomínka je právě z prvního dne ve školce, kam mě maminka odvedla, nikdo se se mnou nebavil a prostě jsem tam musela být. Všechno nové, žádná známá tvář. Nikdo se ani nesnažil mi tam ty první dny nějak zpříjemnit. Jasně, že mě tenhle zážitek nezabil ani ve mně nezanechal nějaké trvalé následky. Ale nepříjemné to bylo, a hodně. Takže já teď nechávám syna (protože tu možnost mám) ve školce jen na dopoledne, aby si lépe zvykl. A jsem ráda, že se o tom, že to děti opravu složité mají, nejenom mluví.
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(26.9.2007 14:37:32)
Magráto, máš pravdu, že po pár letech přijde škola a tam se ustupovat nedá. Ale podstatný rozdíl je v tom, že je dítě už mnohem zralejší...
 Helena 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(27.9.2007 8:01:29)
Niekedy to proste nejde, ale niekedy to zase ide. Myslim tym, ze nie kazda maminka sa musi vratit do prace, ked ma jej dieta tri roky - napriklad je doma na MD s dalsim dietatom. V takomto pripade povazujem za nespravne, aby trojrocne dieta muselo ist do skolky.
Mala som tento problem s najstarsim, dnes takmer dospelym synom. Po dvoch tyzdnoch v skolke (prijemne prostredie, malo deti, mile ucitelky) zacal byt smutny. Ziadna hysteria, krik a plac, ale z veseleho dietata sa stalo melancholicke a posmutnele. Zdalo sa mi nezmyselne, aby za kazdu cenu zostaval v skolke, hlavne ked sa mi prave narodila dcerka a bola som teda doma. Syn zostal s nami doma este rok a v styroch rokoch zacal spokojne chodit do skolky a ani raz nemal problem. Myslim, ze na skolku proste dorastol.
Tymto nechcem spochybnovat, ze niekedy musi ist maminka do prace a dieta do skolky, hovoril len o pripade, ze nepracuje.
 Mortadela 


Re: Někdy to prostě nejde 

(27.9.2007 8:42:10)
Souhlas - dcerka mi vyprávěla, že u nich ve školce jeden nový chlapeček pláče každý den, a to už máme čtvrtý týden od začátku školního roku. Vysvětlovala jsem jí, že je mu smutno, že některé děti si prostě hůř zvykají a že mu mají s dětma pomáhat a hrát si s ním a zkusit ho rozveselit, ať si sama vzpomene jak jí loni pomohlo, když se jí ujaly Terezka a Kristýnka a zatáhly ji do kolektivu. Blablabla, včera jsem si připadala jako blbec, když přišla moje mamka, která se zná s jednou učitelkou z dceřiny školky. Ta jí o tom chlapečkovi vyprávěla taky a dodala, že jeho maminka je na mateřské s mladším sourozencem. :-o Pak opravdu moc nechápu proč ho nechá trápit, když to není nutné. Ale možná, že má paní jen jinou filozofii, nebo se upnula na myšlenku, že si chce na dopoledne od staršího odpočinout...
 petra 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(27.9.2007 10:55:12)
magráto,

souhlas. Mpje dcerka nastoupila do školky teď v září v dvou a půl letech. Předtím už chodila 1x týdně do jeslí, takže zvyklá na kolektiv už trochu byla. Naštěstí ve školce byl zvykací týden v srpnu, což v praxi znamenalo, že tam jeět nebylo všech 20 dětí a že kdyby bylo nejhůř mohu pro dcerku přijít už v poledne.
Paní učitelka však říkala, že pokud dítě nebude vyloženě plakat, je lepší ho tam nechat rovnou celý den, aby potom, až tam bude muset být celý den, bnebylo zaskočené. Takže dcerka hned první den ve školce byla celý den. (Dopoledne tam bylo5 dětí, odpoledne jen 3).Problémy začaly až později, když už bylo dětí 20, ale zvládáme to, jsem velké holky.
 majka 


Ale ty děti za to nemohou 

(27.9.2007 14:29:03)
Je mi jasné, že nikdo nechce přijít o zaměstnání a po třech letech do práce nastoupí. Já si ale myslím, že když dítě ve školce pláče a to víc dnů po sobě, tak je nesmysl ho trápit. A to že maminka nechce přijít o zaměstnání ho vůbec nezajímá a nechápe to. Moje děti ve třech letech plakaly. Prostě jsem je nechala rok doma a ve čtyřech letech už nebyl problém. Za ten rok je dítě už úplně jinde. To že nám prodloužili mateřskou na čtyři roky je dobrý, i když zaměstnání drží flek jen tři roky. Já mám štestí na zaměstnavatele, ten mi sice nedrží to místo původní, nastoupit musím na pozici, která je zrovna volná, ale to mi nevadí. Víc mi vadil pláč dětí.
Marie
 fisperanda 


Re: Ale ty děti za to nemohou 

(27.9.2007 15:00:58)
Já taky nechci aby moje dcera plakala ve školce, ale když se bude špatně přizpůsobovat, nic s tím nenadělám. Protože pokud bych ji nechala nastoupit do školky až za rok, tak v jejích čtyř letech přestanu pobírat rodičák, a co toho půl roku, než nastoupí do školky? Musela bych s ní být doma bez příjmu, a to fakt nevím, jak bysme zvládli. Zkrátka bude muset podstoupit tvrdou školu života, a pokud mi ji vezmou tento rok, tak bude muset nastoupit, ať se jí to líbí, nebo ne.
 LU,2děti 
  • 

Re: Ale ty děti za to nemohou 

(27.9.2007 15:10:40)
Fisperando, myslím, že děti mohou nastoupit do školky i jindy než v září.
Jinak můj syn taky plakal. Já studovala, tak se nedalo nic dělat a vzpomínky na školku má v jádru pozitivní.
 Míša 
  • 

Re: Ale ty děti za to nemohou 

(28.9.2007 0:19:35)
no záleží na školce, u nás například buď jen v září, a pro taková ta mrňata, která se narodila těsně po vánocích, takže v září nastoupit nemůžou, ale do dalšího září by to bylo moc daleko, je nástup v lednu. to je třeba náš příklad, malá je v únoru, takže od září dle pravidel naší školky nemohla (nebyly jí v tom kalendářním roce 3) ale musím od února do práce, do září daleko, tak půjde v lednu. Předesílám, že v našem městečku je jen 1 školka a v okolí jsou všechny dost nacpané, takže přespolní neberou, tudíž výběr=0, naštěstí je naše školka podle všeho dobrá.
 ZuziP 


Re: Ale ty děti za to nemohou 

(27.9.2007 18:29:39)
Fisperando, tak ti prajem, aby ti deti nedopadli ako tie moje. Aby si raz nemusela to svoje "at se jim to libi nebo ne" raz lutovat ako ja. Lebo nic nestoji za tie problemy, co sme mali my.
 Lenka 
  • 

Re: Ale ty děti za to nemohou 

(28.9.2007 9:38:27)
No, Majko, ale ne každý má to štěstí, že má manžela, který vydělává. Pokud jako svobodná matka zůstanu doma do 4 let věku dítěte a přijdu o práci, z čeho potom budeme žít? Nehledě na to, že takhle dlouhá mateřská snad nikde jinde ve světě není. V zahraničí je normální, že jdou děti do jeslí třeba od jednoho roku a myslím si, že to na jejich psychice žádné stopy nezanechá. Opravdu by mě zajímalo, jestli byla provedena nějaká studie, podle které jsou lidi ze západní Evropy, kde jsou jesle na denním pořádku, psychicky labilnější než Češi, kteří do jeslí nechodí.
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Ale ty děti za to nemohou 

(28.9.2007 10:10:04)
Lenko, to že na psychice dětí zanechává stopy, když jsou do věku tří let v jeslích, bylo promkázáno již někdy v šedesátých letech Matějčkem. Tím netvrdím, že nemůže v životě nastat situace, kdy nezbývá nic jiného, než dítě do jeslí dát... já byla jedním z takových dětí. A jsem přesvědčená o tom, že to na mě stopy zanechalo.
 Lenka 
  • 

Re: Ale ty děti za to nemohou 

(28.9.2007 12:05:58)
Opravdu by mě zajímalo, jak by to dopadlo, kdyby se někdo tímhle problémem zabýval řekněme za takových 30 let a zkusil by srovnat české děti, které do 3 let byly doma, se stejně početnou skupinou dětí z některé jiné evropské země, které chodily do jeslí. Myslíš si, že by se opravdu ukázalo, že ta druhá skupina je na tom hůře, že jsou ti lidi méně šťastní, úspěšní, méně psychicky odolní? Já o tom teda pochybuju.
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Ale ty děti za to nemohou 

(28.9.2007 17:43:08)
podívej se, pochybovat o tom můžeš, ale dokud někdo takovou studii neudělá, tak můžeš mít pouze hypotézu. Studie na vliv "institucí" už tu dávno jsou a z těch se dá lecos dovodit, ale tebou navrhovaná studie by mne zajímala taky. Taky ale záleží na tom, v jaké rodině dítě vyrůstá - u některých mohou být jesle lepší varianta vzheldem k příšernémur odinnému prostředí. Takže by se také muselo vybírat "srovnatelné" rodinné zázemí... a taky spúíše rodiny z jedné země, jinak se leccos dá svést na místní podmínky. V každém případě by to byla zajímavá věc...
 michelle 
  • 

Re: Ale ty děti za to nemohou 

(2.10.2007 12:29:38)
Nekdy se rodice musi prizpusobit detem, nekdy to bohuzel nejde. Syn sel do skolky ve 2.5 letech, nastesti bez problemu, spolecensky. Ted mam dcerku, to bude jiny orisek. Navic jsme se prestehovali do Irska. Jina zeme, jiny zvyk. Deti jdou do skolky (Creche) v 6 mesicich, jinak maminka prijde o praci. Pokud muzu srovnat s CR... zdejsi deti jsou mnohem samostatnejsi, prizpusobivejsi, prubojnejsi,... ve 3 letech jsou z nich takovi "mali dospeli". Na druhou stranu neumi tolik basnicek, pisnicek... maminka na to nema cas. Tohle se pak dohani ve skole, kam se nastupuje ve 4 letech.
 ZuziP 


Re: Někdy to prostě nejde 

(27.9.2007 18:25:22)
Magrato, pravda je niekde uprostred. Rodic by mal byt v strehu, kym dieta nie je v pohode a dat bacha, aby sa v nom nieco nezlomilo. Deti su rozne a to, co je pre jedno len neprijemnym obdobim, ktore zvladne, pre druhe moze byt traumou.

Nas presviedcali, ze placu vsetky deti, ze to bude v pohode a tak... a my sme uverili. Az kym nam syn po 2 tyzdnoch v skolke nezacal koktat a nekoktal az do nastupu do skoly - aj to dodnes dakujem, ze to vobec preslo.

Zo skolky sme ho brali (aj napriek presviedcaniu uciteliek, ze koktanie urcite prejde, ze to nie je prve dieta a podobne zvasty...).
A neskor sme nasli skolku, kde si postupne zvykal spolu so mnou.
Chvalabohu sme si to mohli dovolit, neviem ako by dopadol, keby sme tak neurobili.

Myslim, ze smutok a urcite tazkosti su pri zvykani normalne. Ale vsetko ma svoju mieru.
 Jana + 3 děti 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(29.9.2007 10:52:31)
Já s Magratou nesouhlasím. Vždy by se mělo hledět na pocity dětí, jsem ráda, že je taková doba, kdy se o tom hodně mluví. Má dnes už 17 letá dcera měla trauma ze školky a to ji poznamenalo dosud. Znám i případ chlapečka, kterému učitelka v MŠ svazovala ruce, ať nešahá na ostatní děti..... Maminka se to dozvěděla, až když chodil kluk do školy. Jako malý se za to styděl. Ale tenkrát byla jiná doba, nevěděli jsme nic co se v mateřských školkách děje. Prostě dítě nastoupilo ve 3 letech - jiná možnost nebyla. Děkuji za dnešní dobu, za možnost třeba i takovéto diskuze. Má nejmladší má teď 3 roky, taky nastoupila do školky, sice jen na dopoledne. Jsem ale rozhodnutá, že pokud by ve školce plakala, určitě ji tam nenechám a budu zvažovat další řešení.
 ZuziP 


Re: Někdy to prostě nejde 

(1.10.2007 0:33:28)
Tiez si myslim, ze plac nie je z nicoho nic a treba hladat dovod. Na skolku si nakoniec bez placu zvykli obidve moje deti a chcelo to len par dni nasej pritomnosti, u mladsieho dokonca len po necelej polhodinke rano a potom nas nechal ist.. Stacil im len ten pocit, ze ich tam nenechame len tak, ale ze ked potrebuju, mozeme byt chvilu s nimi. Zvykli si v pohode za par dni a nikdy potom v skolke neplakali.
 Saron 


Musíme dcerku odhlásit ze školky 

(1.10.2007 10:25:59)
Nepodařilo se nám už druhý rok, aby chodila do školky. Ráno pláče hned po probuzení, je hysterická , nechce nastoupit do autobusu. Je jí 4,5 roků a chce být se mnou doma. Na druhou stranu to není problém, protože mám doma ještě 1,5 starou dceru. Myslím si , že nemá smysl ji nutit. Ovšem paní učitelky jsou jiného názoru. Prý mám být na ní ráznější, že potřebuje školkový režim. Takže byly docela naštvané. Nevím jestli dělám chybu. Když ona je doma se mnou tak šťastná.
 Helena 
  • 

Re: Musíme dcerku odhlásit ze školky 

(1.10.2007 19:56:01)
Skutocne si nemyslim, ze robite chybu. Ved v kolektive viac-menej prezije zvysok zivota. Ak ma teraz 4 a pol, predpokladam, ze do skoly pojde az o dva toky, tym padom stihne jeden rok skolky aj v pripade, ze do nej nastupi az o rok... Ked ste doma s mladsim dietatom, moze byt kludne s vami. A ze ucitelky si myslia nieco ine? Ved je to vasa dcera a vase rozhodnutie!
 ZuziP 


Re: Musíme dcerku odhlásit ze školky 

(2.10.2007 17:23:38)
Suhlas s Helenou. Saron, ver svojej intuicii. Deti sa nedaju nacpat do skatuliek a to, co je pre jedno dieta dobre, nemusi byt pre to druhe. A to svoje dieta si poznas najlepsie ty sama.
 Petra, 2 deti 
  • 

Re: Musíme dcerku odhlásit ze školky 

(11.10.2007 2:33:17)
Dobry den,
kdyz je mala s Vami stastna, nechte ji byt doma.Skolka neni povinna. Neni to zadna ostuda. Mnohe ucitelky MS se v jednom clanku priznaly, ze nejlepsi vek pro nastup do skolky jsou ctyri roky. Trilete deti casto placou a petilete deti byvaji v pohode. Tak to bylo i u me dcerky. Dcerka zacala chodit do skolky ve trech a pul letech {jen 5 dni v mesici} a byla nestastna. Tak jsem ji jeste rok nechala doma a v peti letech nastoupila do skolky, byla uplne v pohode a byla vyspela.
 Danny 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(17.1.2008 13:21:37)
Myslím, že to je nejlepší, prostě to dítěti vysvětlit. Proč musí být ve školce a proč máma musí do práce. Časem to dítě přijme. Když jsem byla malá já, vodily se děti do školky o půl šesté, aby máma mohla být od šesti v práci, Takže v půl páté šup z postele. Taky to na nás nenechalo žádné následky. Jen možná od té doby v pracovní dny nesnídám.
 Danny 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(17.1.2008 13:21:42)
Myslím, že to je nejlepší, prostě to dítěti vysvětlit. Proč musí být ve školce a proč máma musí do práce. Časem to dítě přijme. Když jsem byla malá já, vodily se děti do školky o půl šesté, aby máma mohla být od šesti v práci, Takže v půl páté šup z postele. Taky to na nás nenechalo žádné následky. Jen možná od té doby v pracovní dny nesnídám.
 Danny 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(17.1.2008 13:21:42)
Myslím, že to je nejlepší, prostě to dítěti vysvětlit. Proč musí být ve školce a proč máma musí do práce. Časem to dítě přijme. Když jsem byla malá já, vodily se děti do školky o půl šesté, aby máma mohla být od šesti v práci, Takže v půl páté šup z postele. Taky to na nás nenechalo žádné následky. Jen možná od té doby v pracovní dny nesnídám.
 Danny 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(17.1.2008 13:21:43)
Myslím, že to je nejlepší, prostě to dítěti vysvětlit. Proč musí být ve školce a proč máma musí do práce. Časem to dítě přijme. Když jsem byla malá já, vodily se děti do školky o půl šesté, aby máma mohla být od šesti v práci, Takže v půl páté šup z postele. Taky to na nás nenechalo žádné následky. Jen možná od té doby v pracovní dny nesnídám.
 Danny 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(17.1.2008 13:22:33)
Myslím, že to je nejlepší, prostě to dítěti vysvětlit. Proč musí být ve školce a proč máma musí do práce. Časem to dítě přijme. Když jsem byla malá já, vodily se děti do školky o půl šesté, aby máma mohla být od šesti v práci, Takže v půl páté šup z postele. Taky to na nás nenechalo žádné následky. Jen možná od té doby v pracovní dny nesnídám.
 Danny 
  • 

Re: Někdy to prostě nejde 

(17.1.2008 13:22:35)
Myslím, že to je nejlepší, prostě to dítěti vysvětlit. Proč musí být ve školce a proč máma musí do práce. Časem to dítě přijme. Když jsem byla malá já, vodily se děti do školky o půl šesté, aby máma mohla být od šesti v práci, Takže v půl páté šup z postele. Taky to na nás nenechalo žádné následky. Jen možná od té doby v pracovní dny nesnídám.
 Bety 
  • 

Re: Křik až po 4 týdnech 

(26.9.2007 10:51:40)
Zažila jsem přesně to samé. Když starší syn nastoupil do školky a já byla s mladším dítětem na MD. První měsíc v pohodě, pak nastala změna. Ráno brečel, ve školce odmítal jíst. Domů chodil po obědě. Žárlil na mladšího sourozence a chtěl být s námi doma. Stále jsem ho ujišťovala, že ho máme rádi a on už je velký kluk a určitě si chce hrát s dětmi. Nakonec nám pomohla školní besídka, na kterou děti začaly nacvičovat. Ohromě ho to bavilo a bylo po problému.
S mladším synem to bylo horší, do školky šel, když mu bylo 3,5 roku. Ráno zvracel, nic nepomohlo. Manžel pracoval na směny, tak jeden týden byl syn doma a druhý chodil do školky. Bylo to pak o něco lepší. Do školky chodil od ledna a po velkých prázdninách problémy ustaly úplně. Potřeboval víc času než si zvyknul. Určitě pomáhá, když jde dítě do školky s kamarádem a nebo, když si ho ve školce brzy najde, pak se dítěti začne většinou ve školce líbit.
 Lída+2 


Re: Křik až po 4 týdnech 

(26.9.2007 12:17:45)
...co mi popisovala kdysi maminka mé kamarádky... ve školce strávila celý život jako úča...
Jsou děti co brečí při nástupu do školky...do 14 dní max. do měsíce je to přejde.
Podle ní je tohle lepší varianta.
PAk jsou tu děti co nebrečí vůbec....těch je málo.
A pak jsou děti co třeba týden až dva i dva měsíce odchodí a nebrečí po týdnu ale začíná zlom. začnou plakat... a to jak dlouho to je....je různý zase dítko od dítka. Ono prej jak ona říká si tam pohrálo a zjistilo, že ty hračky jsou fajn,ale , že to vyměnilo za maminku ) a to jim nepříjde tak fajn)a začnou....
Ona radí aby dítko začal vodit od prvního breku tatínek....většinou to je rychlejší...
a měla prý chlapečka co brečel 2 měsíce.... a pak hoto přešlo...,ale plakal jen mamince..každý ráno...odešla a on přestal...
 kosicek 


Re: Křik až po 4 týdnech 

(27.9.2007 15:55:49)
Tak u nás to dopadlo podobně..
1. dny (začal chodit od začátku září)se se mnou ani nerozloučil a do třídy běžel a chtěl raději do školky než do MC, pak už to bylo chladnější a tento týden začal brečet, říkat, že chce zůstat doma..
Od druhého týdne ve školce pravidelně přespává..když si ho vyzvednu po obědě, je dost mrzutý a rozhodí ho každá maličkost, po spánku ve školce je v pohodě, odpočatý, plný síly, ale druhý den se před dveřma do školky vzteká,sabotuje převlékání, ale ve školce je pak prý úplně v pohodě, alespoń mě v tom učitelky ujišťují..tak nevím..
 Sylvie 


Re: Křik až po 4 týdnech 

(27.9.2007 15:59:50)
Něco takového měla před lety při nástupu do školky nejstarší holka. Byla to v podstatě jenom únava z toho, že každý den musí po ránu vstávat, že každý den musí jít do školky... já v té době byla doma i s mladší holkou, tak jsem to nelámala přes koleno a stanovily jsme si dny, kdy do školky chodit bude a kdy ne - nejdřív to byly dva dny v týdnu, pak tři a ono se to během dvou měsíců srovnalo :o) (nevím, třeba by to šlo i rychleji, ale neměla důvod nijak spěchat)


-------------------
 luckaa 
  • 

Re: Křik až po 4 týdnech 

(29.9.2007 18:49:20)
ahoj Sylvo, to je pro mne potěšující čtení
totiž dcerka nastoupí do školky teď od října.já jsem s mladším bráškou doma a tak plánuji (podle toho jak to bude holka brát) že bude chodit 2x až 3x v týdnu.mám stanovené dny (ty zbívající máme program v mc a budeme všichni spolu) jedna ředitelka mš mi psala že i nepravidelně by to neměl problém.jsem ráda že čtu od někoho jiného,že to také tak jde.
dcerka projevila svůj zájem o školku loni kolem zápisů,tak jsme se zapsali s tím,že se stejně asi nedostanem,ale štěstí stálo na naší straně. jak to vše dopadne ještě uvidíme. od té doby se její vztah k nástupu do mš mění chce/nechce. uvidíme .myslím že jí může i docházka do mš hodně dát - koliktiv dětí,zajímavé činnosti na které není vždy doma prostor....
takže dky za reakci l.
 luckaa 
  • 

Re: Křik až po 4 týdnech 

(8.10.2007 10:36:38)
tak dnes jsem poprvé odvedla holku do školky na celé dopoledne...a s úsměvem (večer hlásila,že nikam nejde), jsem plná očekávání jaké to bude při vyzvedávání...už ráno tam měla paní učitelka připravenou hlínu(nebo něco takového) a budou modelovat jablíčko, v rámci tématu -podzimní plody, minulý týden tahali řepu.to jsme zjistili při jukandě. byly jsme se podívat na školku a krátce si holka pohrála na hřišti,doma jsme hned také četli pohádku o řepě a malovali..řepu a dědu,babičku,vnučku,kočku,pejska a nejdůležitější myšku....
uvidíme jestli bude chtít jít zase hned zítra nebo jak to uděláme.
jak jsem psala jsem doma na md s mladším bráškou a dcerku dávám do školky spíše kvůli kolektivu a tak aby se necítila být odstrčená a já si jí také chci jěště užít. chtěla bych aby školku navštěvovala tak 2x 3x na dopoledne zkrátka pro zábavu a kamarády a máme ještě zbytek dnů na to,abychom podnikali celodenní výlety a tak. chtěla bych, aby brala školku jako zpestření týdne.
dělám si nadějě,že by to tak mohlo být bez slziček.jasné je že jistý stres to bude,ale snad tenpozitivní,který ji posune trochu dál k osamostatnění.
zatím to bylo s úsměvem tak si budu myslet že je i dál spokojená :-)
hm je z toho asi cítit, že i já jsem z té mš docházky lehce mimo,jo,píšu sem spíše kvůlu sobě to je jasný držim si palce ať to také zvládnu :-)
 GABINA LEO 3ROKY 
  • 

Re: Křik až po 4 týdnech 

(9.10.2007 14:45:39)
TAK PRESNE NECO PODOBNEHO SE STALO NAM,OD PRVNIHO DNE TAM BYL NADSENEJ,PO CASE BEZDUVODNE ZACAL PLAKAT.NAVIC JEHO UCITELKA TAM OD PATKU NENI,TAK UZ TAM TENHLE TYDEN VUBEC NECHODI.UZ JSTE TO NEJAK VYRESILI?
 GABINA LEO 3ROKY 
  • 

Re: Křik až po 4 týdnech 

(9.10.2007 14:45:39)
TAK PRESNE NECO PODOBNEHO SE STALO NAM,OD PRVNIHO DNE TAM BYL NADSENEJ,PO CASE BEZDUVODNE ZACAL PLAKAT.NAVIC JEHO UCITELKA TAM OD PATKU NENI,TAK UZ TAM TENHLE TYDEN VUBEC NECHODI.UZ JSTE TO NEJAK VYRESILI?
 GABINA LEO 3ROKY 
  • 

Re: Křik až po 4 týdnech 

(9.10.2007 14:46:15)
TAK PRESNE NECO PODOBNEHO SE STALO NAM,OD PRVNIHO DNE TAM BYL NADSENEJ,PO CASE BEZDUVODNE ZACAL PLAKAT.NAVIC JEHO UCITELKA TAM OD PATKU NENI,TAK UZ TAM TENHLE TYDEN VUBEC NECHODI.UZ JSTE TO NEJAK VYRESILI?
 Jana038 


Nechce ve školce spát 

(26.9.2007 11:33:15)
Mám 4 letou dceru, chodí druhým rokem do MŠ. Loni chodila ještě spolu se svou starší sestrou, ta od září ale chodí do 1. třídy ZŠ. Cca posledních 14dní v červnu už ve školce zůstávaly po obědě (po ukončení mojí RD), problém nebyl. Zkoušely sice na babičku, která je předtím každý den vodila po obědě domů, aby pro ně chodila, ale když spát zůstaly, bylo to bez sebemenších potíží. Tenhle školní rok mladší dcera zůstala ve školce bez sestry. Dopoledne je spokojená, má tam některé stejné děti i z minulého šk. roku. Protože ale starší dcera má 2x v týdnu kroužky na druhém konci města, potřebovala bych, aby mladší ve školce alespoň jeden den v týdnu zůstala po obědě, abychom se starší kroužky vůbec stihly. Zkusila jsem tam mladší nechat minulý týden. Ráno vše v pořádku, paní učitelce sama donesla noční košilku a že tam dnes spinká. Před obědem mi volala učitelka ze školky, že malou bolí bříško a neutišitelně pláče. Přišla jsem si pro ni, na pár vteřin se přitulila, pláč se ztišil a jako když utne. A samozřejmě - bříško ji nebolelo, i pak sama řekla, že tam jen nechtěla spát...
Potřebovala bych poradit, jak ji přesvědčit, aby alespoň ten jeden den v týdnu ve školce zůstávala po obědě. Povinně spát nemusejí, pokud do konce čtené pohádky dítě neusne, může si jít např. ke stolečku kreslit, nebo hrát se stavebnicí apod., takže problém vyloženě ve spánku samotném není...
 Pája 
  • 

Re: Nechce ve školce spát 

(26.9.2007 22:05:59)
Jani, mám v podobné situaci holčičku, ale chci po ní spaní zase kvůli mladšímu bráchovi, prostě jí to vysvětlím, co je potřeba a za každý zvládnutý den kreslíme usměváčka=smajlíka a ty pak budeme posílat Ježíškovi, aby viděl jak a kdy byla velká, šiková, hodná. Myslím, že tě holka vydírá, že musíš přitvrdit a za každý zvládnutý úkon, vymyslet nějakou vaši odměnu. Ještě jsem chtěla říct, že dětem vyhovují systémy, takže když bude spát vy stejné dny, rychle si zvykne, bude pochválena že umožnila sesstřičce jít na kroužek a ještě nějaká odměna - no kdo odolá:-) držím palce pa
 Jana038 


Nechce ve školce spát - díky za radu, vyzkoušíme to 

(27.9.2007 8:33:44)
Ahoj, díky moc za radu a tip jak na ni. Určitě to zkusíme. Dnes jsem si prosadila, že to ve školce zase zkusí. Trvala na tom, že spát nebude, že si jen poslechne pohádku a pak vstane a půjde si kreslit. Za odměnu, že to jako velká holka zkusí, jsem jí z domova vytiskla omalovánky s princeznami a dovolila jí vzít si do školky barbínky i s princi a koníkem :o) (to jsou její zamilované hračky). Ale na ty usměváčky pro Ježíška jsem nepřišla - to je geniální :o))) To určitě zavedeme. Jo, ještě si při nákupu včera vybrala želatinové medvídky, které když nebude ve školce plakat a paní učitelky mi nebudou volat abych si pro ni přišla, dostane při vyzvedávání. Tak snad...
 Alice 
  • 

Re: Nechce ve školce spát 

(27.9.2007 10:58:28)
Tak to máte dobré, naše malá má pět a máme stejný problém spaní ve školce. Vy píšete, že ti co neusnou můžou si jít kreslit. U nás je to ale tak, že musí od 12-14 hod. povině ležet všichni a nesmí vstát z lehátka a to moje dcera nese nejhůř. Ležet dvě hodiny a dívat se do stropu. Učitelky prý nesmí nikoho pustit. Já osobně si myslím, že je to hloupost. Dcerka by tam ráda byla, ale ta doba ležení je opravdu dlouhá. Od 20. měsíců po obědě nespí tak je to pro ni úplný trest.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


A co kdyz place a drzi se kolem nohy!!??? 

(26.9.2007 11:41:37)
Ale ne moji, ale nohy pani ucitelky. Nas Mates, budou mu v listopadu 3, zacinal letos v zari na 5 dni. Pokazde, dkyz pro neho jdeme, vresti, ze domu nepujde a schovava se za pani ucitelku..
Zpocatku mi to bylo lito, ale vzhledem k tomu, ze 1.10. nastupuji do prace, jsem ted rada - vim, ze ma skolku rad, tesi se do ni.¨

Ale starsi synek, zazil skolkovou sikanu. Doufam, ze se to letos nezopakuje - kluci jsou spolu ve tride, tak se snad jako duo ubrani. Mate ekdo podobnou zkusenost, ze si mal edeti ublizuji? A jak jste to resily?
 Markéta, syn 5 l.  
  • 

Re: A co kdyz place a drzi se kolem nohy!!??? 

(26.9.2007 11:54:42)
A jaký druh šikany to byl? Náš prcek chodil loni ze školky s tím, že ho Honzík a Pepík mydlí. Já jsem mu z počátku naivně radila, ať jim zkusí vysvětlit, že to není zrovna košer a že domluvit se lze i jinak.. Nezabralo. Zabralo to, že mu můj muž vysvětlil, že když chytne ránu, bude ji muset vrátit. Já jsem proti tomu zpočátku protestovala, ale bohužel to byla jediná metoda, která zabrala. Dostal od Honzíka ránu, vrátil mu jí, a Honza to vyhodnotil slovy: "Já jsem si myslel, že jsi hloupej, ale ty jsi dost chytrej." A poté, co se to několikrát zopakovalo, je pokoj.
 Katoun 


Naše krize po 2 týdnech 

(26.9.2007 13:38:35)
Po přečtení příspěvků jsem se rozhodla, že se s vámi podělím a naše zážitky se školkou. Jsem na MD s mladším synem. V době nástupu do školky bylo staršímu 2,5 roku, mladší měl půl roku. Do školky jsem ho neměla potřebu dávat, spíše to vzešlo od něj. Doma mu zábava se mnou a miminem nepřipadala tak dobrá, při procházkách jsme pronásledovali ostatní děti. V dubnu jsme tedy šli na zápis, od té doby jsme chodili za dětmi z MŠ na školní hřišťátko, pokud to situace dovolila, tak i do třídy. Syn byl z MŠ a dětí nadšený. Bez okolků se podřizoval režimu. Tak to šlo do července, než se na prázdniny MŠ zavřela. Po jejím otevření na konci sprna jsem byla s učitelkami dohodnutá, že si syn přinese svoje papučky, kartáček, věci na převlékání, ... Dva týdny chodil syn nadšený, vždy jsem ho tam dala a za půl hodinky, pak hodinku se přišla podívat, vždy mě poslal domů, tak jsme postupně intervaly proslužovali. Pak zvládl celé dopoledne i s obědem. V MŠ ještě nebylo mnoho dětí a paní učitelka se mu maximálně věnovala, byl nadšený z její péče a pozornosti, z dětí, z velkého množství hraček. V září se školka naplnila na počet 21 dětí a nám začaly problémy. Paní učitelky (na tento počet dětí byla 1 na celý a 1 na poloviční úvazek) najednou měly více práce, o jejich pozornost a hračky se najednou dělilo více dětí. Přišla krize. Syn do školky chtěl, ale současně se mě snažil přinutit, abych byla někde poblíž. Nepotřeboval mě mít vedle sebe, ale poblíž, abych mohla kdykoliv zasáhnout, pokud by to potřeboval, vyprosit mu hračku, urovnat spor o hračku apod. Tak jsem s ním chvíli ve třídě zůstávala. Problém byl v tom, co udělat s malým půlročním miminkem. Žádné hlídání jsem neměla a tak jsem ho musela brát s sebou. Pak jsem odcházela do šatny, aby syn měl jistotu, že jsem nablízku. To bylo ale narušení režimu mimina a to se ozvalo. Musela jsem jít ven uspávat, starší syn dostal hysterický záchvat, že mu chci utéct, takže jsem ho vzala s sebou, uspali jsme mladšího a vrátili se do 10 minutách do školky. Pak to zvládal. Učitelka vypozorovala, že mu "vadí" předěly v činnostech, třeba konec volné hry, svačinka, nástup organizovanné činnosti, do které se zpočátku nechtěl zapojovat, pouze přihlížel. Odchod ven na školní hřiště a písek byl vždycky úlevou. Zpočátku jsem chodila ještě s kočárkem s nimi. Ve školce jsem mladší mimino krmila, přebalovala, uspávala. Pak už věděl, že bude oběd, po kterém si po něj příjdu. Zkoušel všechno, do školky se oblékl v pohodě, cesta do školky také probíhala bez problémů, ale vztekl se třeba před školkou na schodech, nebo jsme ještě zvládli dojít do šatny a převléknout se a pak přišla krize. Nakonec jsme se s paní učitelkou dohodly, že jsem už vyčerpala všechny možnosti, jak mu adaptaci ve školce usnadnit (on neměl problémy s adaptací, do školky chodil rád, ale nemohl snést ten pocit odloučení mezi dveřmi). Po příchodu ze šatny do třídy na něj učitelka čekala ve dveřích a hned ho vzala za ruku a šla mu něco ukázat, co ho zaujalo. Zpočátku plakal, mě tekly slzy ... Někdy se vztekal, musela ho vzít do náruče a odnést ... Sotva se ale zavřely dveře a syn věděl, že jsem pryč, ale hned mu byla nabídnuta zajímavá činnost nebo hračka, bylo během 5 minut po pláči. Já odcházela ze školky s pláčem, měla jsem výčitky svědomí, cestou ráno do školky se mi svíral žaludek, jak to proběhne, ..., říkala jsem si, že to nemám zapotřebí a on také ne, že toho necháme a za rok začneme znovu. Toto ale nedoporučila paní učitelka. Pak si zvykl, občas se ještě stalo, že když šli ven, ptal se kde jsem a kdy pro něj příjdu, ale to ustalo také. Chodila jsem vždy přesně a včas na dobu, na kterou jsem se s ním domluvila. Viděl, že plním slovo a bylo vše v pořádku. Chodil domů po obědě, protože tam nechtěl spávat, stačilo mu, že byl na pár hodin mezi dětmi, hrál si, naučil se něco nového. Nenutila jsem ho, byla jsem ráda, že je aspoň chvíli mezi dětmi. Po půl roce se sám jednoho rána spontálně rozhodl, že si vezme pyžámko a bude ve školce spávat. Koncem školního roku mě upozorňoval na to, že mám chodit později, protože ještě nechce domů. Nyní jsme začali druhý rok ve školce a vše je v pohodě bez problémů. Mladší syn je ve školce zvyklý od malička, právě on nechce ze školky odcházet, nejraději by tam zůstat se starším bráškou a ostatními dětmi, někdy si tam chvíli hraje a já si povídám s paní učitelkou. Počítám s tím, že za rok, až mu bude 2,5 roku by se ke staršímu přidal a já bych se snad vrátila o půl roku dříve do zaměstnání. Už teď by tam nejraději zůstal, sám se nají, trošku se snaží oblékat, ale má ještě plínečky a nejmladší děti stejně berou od 2,5 roku. Už ale nebudu pociťovat takový stres, je i povahově jiný než starší syn.
Každopádně chce to opravdu hodně trpělivosti a pevné nervy. Podle paní učitelky jsou také dnešní maminky moc přecitlivělé vúči svým dětem a okamžitě by to při prvních problémech s adaptací děťátka vzdaly. Chápu to, maminky v minulosti si toto nemohly dovolit.
 1.3Magráta13 


Možná ... 

(26.9.2007 14:21:39)
...je opravdu lépe, když nás okolnosti donutí a dítě prostě ve školce vydržet musí.
Mám zkušenosti z okolí (kamarádky, známé) a většinou se děti, jejichž maminky musely do práce a neměly možnost dítě do školky doprovázet, začlenily lépe a rychleji.
Skoro mi připadá, že děti, jejichž maminka má tuto možnost, to nějakým způsobem vycítí a o to víc vyvádějí. Když jsou postaveny do situace - musíš do školky, já musím do práce- možná nemají takovou potřebu zkoušet, jestli rodiče povolí, prostě vědí, že to nejde.
Určitě tu hraje roli i žárlivost, pokud je maminka doma s mladším dítětem. Starší sice chce být třeba v MŠ, ale tam má zase pocit, že po tu dobu přichází o něco zajímavého, co se děje doma. Proto mu třeba přijde ideální, aby maminka i mladší sourozenec vysedávali někde poblíž.
S těmi tatínky naprosto souhlasím. Tatínkové to tak neprožívají a asi ani nerozebírají.

Tím ale rozhodně nechci říct, že na zvykání dětí v MŠ a to že maminky s nimi pobývají ve třídě, je něco špatného. Přeji to všem dětem i jejich maminkám.

I když, občas mi přijde, že se svými dětmi necháváme zbytečně týrat :o))
 Hanka.jedno dítě 
  • 

Re: Možná ... 

(26.9.2007 20:09:53)
ja k čtu vaše příspěvky,tak zjišťuji,že to je všude tak trošku podobné.ja jsem musela nastoupit teď v září do práce a malé Aničče ještě není ani 2,5.od začátku září jí hlídají babičky a od pondělka nastoupila do školky.jen na dolpoledne a na 5 dní.Pondělí,úterý v pohodě a dneska už začala krize.taky si pobrečíme obě dvě.ale myslím si,že to brzy přejde,mě strčili do jeslí,když mi byl 1,5 a žádný následky na sobě nepociťuju.na jednu stranu mi to připadá,že jsem děsná matka,když dávám tak malé dítě do školky,ale pak si říkam,že jí bude určitě i k něčemu dobrá.samozřejmě,kdyby začla mít nějaké problémy,třeba se počůrávat nebo nevím co všechno,tak ji určitě ze školky stáhnu a počkám až trošku vyzraje
 Věra 2 děti 
  • 

šikana ve školce 

(26.9.2007 21:42:05)
Synovi byly 3 roky, když jsme jej dali do školky. Nejprve jsme si chodili jen hrát na hodinku, pak jsme jej dávali na 5 dnů v měsíci. Syn byl spokojený a chodil tam moc rád. Jeho problém byl, že velice málo mluvil. Doufali jsme, že kolektiv dětí a zapojování do her jej donutí k vyjadřování. Všechno šlo hladce, přicházeli nové slova a my byli spokojení. Pak jsme jej mohli dát do školky na 4 hodiny denně. Prvních 14 dní bylo v pohodě. Pak nastal zlom. Scény, když jsem jej oblekla, protože to odmítl, tak se zase vyslekl. Začal se v noci počůrávat a trpěl nočními můrami, vřískal ze spaní a nebyl k utišení. Mysleli jsme, že je to jen vzdor. Ale ty sny nás trápily. Později se dostavil panický strach z dětí. Nechtěl nikam,kde se vyskytovalo třeba jen roční dítě. To byla poslední jistota. Šla jsem do školky, promluvit s učitelkami. V odpověď se mi dostalo " No to se mohlo stát, vidíte, jak jsou některé děti divoké." Takže některé děti jsou divoké a já platím učitelky za to, aby mi tam ty děti mlátily syna. Hlavní věc byla ta, že syn se uzavřel do sebe, nedůvěřuje okolí a přestal mluvit úplně. Vzali jsme ho z téhle školky a nechali doma. Tenhle rok jsme mu našli jinou školku a je nesmírně spokojený, ale stále se bojí. Ještě dnes pláču, když si představím, co si musel prožít a neuměl mě poprosit o pomoc. Mimochodem to bití od ostatních dětí mi nedávno potvrdila dcerka mé známé,která chodila do jiné třídy.
 Lída+2 


Re: šikana ve školce 

(27.9.2007 6:28:39)
To mě mrzí. :-(
Zmizelo Vám to noční pomočování?
My se z něčeho podobnýho hrabem už třetí rok....:-(

nejvíc mě štvou ty úči co jsou nad věcí.....a skoro jako by jim to bylo jedno.. a já jsme ta hysterka co chce aby jí dítě netloukli.....nekousali a tak..
 Lenka, dvě dcerky 3 a 6 
  • 

Re: šikana ve školce 

(27.9.2007 10:31:09)
Mě se stalo něco podobného u starší dcerky. Neměla problém s adaptací do školky, snad jen malinky, po dvou měsících asi týden trucovala že nikam nepůjde. Naštěstí je to rozumná holčička a dopoledne ve školce zvládala na výbornou. Ale jednou taky přišla ze školky s tím, že ji jedna holčička ubližuje, že ji tahá, zvedá, sem tam se po ní ožene a vůbec je na děti ošklivá. Ptala jsem se jí jestli to řekla paní učitelce. A paní učitelka ji odpověděla že si to musí vyřídit samy. Já vím že se děti občas pošťuchují a nemá to větší význam, ale když tahle holčička ubližuje několika dětem a nedá si od nich říct, měly by učitelky zasáhnout. Myslím si že když dítě šikanuje už kamarády ve školce, je velká pravděpodobnost že v tom bude pokračovat i ve škole a sami už jste jistě slyšeli o školní šikaně. Je smutné že se toho člověk musí obávat už od prvních školních dní
 Veveruss + 3 


Re: šikana ve školce 

(27.9.2007 10:45:23)
Rozhodně souhlasím s tím, že by učitelky měly zasáhnout. Jsou to přece školení odborníci, kteří by měli jasně rozlišit, kdy je to pošťuchování a kdy opakované vybíjení agresivity. U nás ve školce je chlapeček, který kouše, strká do dětí.... ale naše výborná paní učitelka vše vyřešila. Hned si vzala stranou maminku, vysvětlila jí, že pokud to takhle půjde dál, mohl by taky chlapeček být vyloučen a že se děje opakovaně, že dětem ubližuje. Kousl i mého syna. Ten byl v pohodě, protože našel zastání a o to myslím jde, aby svým učitelkám důvěřovali. Učitelka se zároveň omlouvala mně, že jsou věci, které neuhlídají (to ale všechny maminky znají, že? ) Uvidíme, co bude dál, ale vím, že děti tam mají pozornou učitelku, co zasáhne.

 Věra 2 děti 
  • 

Re: šikana ve školce 

(27.9.2007 14:02:51)
Noční pomočování vymizelo asi za 14 dnů, kdy jsme jej preštali do školky dávat. Ale mluvit nechtěl dalšího půl roku. A důvěra k dětem už asi nebude nikdy jako dřív. A taky jsme změnili prístup k jeho výchově. Dříve jsme se snažili, aby nebil děti a snažil se to vyřešit jinak. Dnes říkáme, pokud dostaneš ránu, vrať ji. Je to smutné, tohle říkat dítěti, ale jak jinak se bránit.
 LU,2děti 
  • 

Re: šikana ve školce 

(27.9.2007 20:27:40)
Nemyslím si, že je špatné říct dítěti, že může ránu vrátit. Mírné a neprůbojné děti to potřebují slyšet, a naopak ty agresivní by měl člověk vést k empatii. Proto jsme syna dali (upozorňuji že ve 3. třídě) na karate. A trochu se mu tím odboural vnitřní blok, že je špatné někoho bouchnout. Nepere se, není agresivní, ale už si nenechá vše líbit. A má mnohem větší sebevědomí.
 Jana, dcerka 3 r. 
  • 

Prosím o radu 

(27.9.2007 13:15:14)
Dobrý den,
nevím, zda se sem můj dotaz hodí, ale zkusím to. Zajímalo by mne, jestli se někdo podělíte o dobrou zkušenost s mateřskou školkou v Mělníce nebo okolí Mělníka. Jsme tady noví a chtěla bych pro dcerku zajistit příjemné školkové prostředí. Nejde mi ani tak o vybavení školky, ale hlavně o přístup učitelek.
Moc děkuji.
Jana
 Šíšovi 


naše zkušenosti 

(27.9.2007 14:33:00)
Můj syn při nástupu do školky trpěl mluvním negativismem a po čase se začal počůrávat a pokakávat... Začali jsme chodit k různým odborníkům a jeho stav se po čase trochu zlepšit.
Po čase jsem ale musela změnit školku, kvůli zaměstnání... Paní ředitelka bývalé školky mi telefonovala a že jak si to vůbec dovoluji a že má pro mého syna asistenta, který by mu pomáhal(asi mimo kolektiv, což není zrovna nejštastnější nápad). Nedala jsem na ni a udělala jsem dobře.

Dnes chodí můj syn do školky, kde si nosí ze školky jen a jen písničky a básničky místo počůraného oblečení. Poznala jsem totiž, že takové věci jsou o lidech.
 Jana, dcerka 3 r. 
  • 

Re: naše zkušenosti 

(29.9.2007 17:55:17)
A můžu se zeptat o kterou školku v Mělníce se jedná?
Děkuji.
 Šíšovi 


Re: naše zkušenosti 

(3.10.2007 15:14:39)
Já se vám moc omlouvám, jen jsem reagovala na to, jak moc je důležité vybrat si školku s lidmi, kteří na to opravdu mají... Jsme z Brna. Ale nebojte se určitě i ve vašem okolí máte nějakou tu "kouzelnou školku", jak říká můj syn. a co se týká stydlivých dětí, poradila bych je dávat při každé příležitosti mezi ostatní, nebát se dětských koutků a hřišť a trpělivost a trpělivost.
 Giovanna 
  • 

Plache dite 

(30.9.2007 13:57:58)
I my jsme trochu bezradni.Nase ctyrleta,doma velice aktivni a na svuj vek hodne chytra dcera,ma problemy se zaclenenim do kolektivu.Kdyz pominu nasi dvoumesicni psych.pripravu, ze na podzim pujde do skolky a pote vsechna ta "ja nechci do skolky", hlavni problem asi je, ze si neumi najit kamaradku,je extremne stydliva,ve skolce se temer neprojevuje {doma nam odzpivala 6 anglickych pisnicek, ktere se behem 2 tydu ve skolce naucila.Kdyz jsem to rekla pi.ucitelce,dost se divila.Myslela si, ze dcera zadnou neumi,nebot ve skolce vubec nezpiva}.Vidim,jak strasne by si prala mit kamaradku,se kterou bude chodit ve dvojici,na kterou se vzdycky rano bude tesit....ale nejde ji to.Holcicka,ktera se ji libi ma pry jakehosi "Vikiho radsi nez me".Povzbuzuju ji jak se da,ale nevim si dal rady.A co hur-ma to po mne,byla jsem stejna a o to vic si uvedomuju,jak je to tezke.Nemate nekdo "recept",jak naucit dite lepe interaktovat,zaclenit se,najit si kamarady.....Diky moc.
 Helena 
  • 

Re: Plache dite 

(30.9.2007 15:22:36)
Nemohli by ste sa dohodnut s maminkou niektoreho dietata zo skolky a pozvat ju pohrat sa u vas doma s vasou dcerkou? Alebo ich niekam spolu vziat, aby mali spolocny zazitok, na ktory by mali sancu v skolke nadviazat...
 Giovanna 
  • 

Re: Plache dite 

(30.9.2007 19:35:50)
Dekuji,chystame to na nadchazejici narozeniny.Snad uz pak nebude sedet sama u stolku,chodit posledni a cekat,kdo na ni do dvojice zbude:-(
 Romča,Marťula 5 a Kuba 2r 
  • 

Re: Plache dite 

(2.10.2007 7:53:13)
Měli jsme podobný problém. A stále ještě nemáme tu stálou kamarádku ve školce. Ale osvědčilo se mi, že jsem s malou začala hodně chodit do dětských kolektivů - cvičení, maškarní bál, divadlo atd. Malá se naučila navazovat kontakt s dětmi a dnes když se jí zeptám s kým si dnes hrála ve školce tak slyším různá jména prostě se k někomu přidá nebo i sama něco zorganizuje a přibere kamarády, někdy jen tak sedí a pozoruje , ale to už k její povaze patří. Držím Vám palce.
 Werdy 


Školku nenávidí 

(29.10.2009 16:57:25)
Můj tříletý syn nastoupil do školky 1.září.Mateřskou mám na 4roky,takže klidně by mohl být se mnou do příštího září ještě doma.Jen jsem si říkala,že ho chci dávat do školky už nyní,zatím pouze na dopoledne,aby si pohrál a našel kamarády.A až by si zvykl,tak by tam mohl být celý den a já bych ukončila mateřskou a nastoupila do práce.Jenže Filípek si ve školce nezvykl,každé ráno je velký boj ho tam dostat.Dělá mi neskutečné scény,citově mě vydírá - říká mi,maminko já už tam nechci být,mě se tam nelíbí,prosím tě odveď mě domů a nejhorší na tom je že nic nepředstírá.Jeho smutek je skutečný.Jako jeho máma poznám kdy nespolupracuje z nějaké jeho náladovosti a kdy je to skutečné.Když už se mi povede i třeba po dvou hodinách zvládání ho přesvědčit,aby tam šel,tak ve školce nejí,nepije,nečůrá,nezapojuje se do her,s nikým se nekamarádí.Sedí v koutě a čeká na maminku.Nosí si tedy pití z domova,to vždy vypije.Vodím ho tam na 9 a vyzvedávám ve 12.Vysvětluji mu že vždy pro něj přijdu.Nicméně poslední dny už se mi ho tam dovést nepovedlo.Musela bych ho tam po zlym odtáhnout za ruku ale dělat to každý den,si nedovedu představit.Navíc si nemyslím že toto je cesta která by v něm změnila názor na školku.Nevím co dělat.Nehodlám ho lámat,chci aby do školky šel protože se mu tam chce,ne že jí má za trest.Tyto poslední dny jsem mu nedala najevo že do školky nešel protože se ráno vzbudil pláčem že do školky nechce,ale řekla jsem mu že je školka zavřená,že jsou prázdniny.Dala jsem mu pár dní pauzu aby se přestal stresovat.Nicméně po neděli ho chci zase do školky dát a třeba zkusit ho tam nechat do tří.Jenže si ho nedovedu představit jak se nechá dobrovolně převléct do pyžama a jít si po obědě lehnout,doma už rok spát nechodí.Vidím na něm že by se mu někdy chtělo,ale asi se bojí že by o něco přišel nebo nevím a tak se tomu brání.Vlastně jako všemu.A tomu novému,nemluvě.Dostat ho do auta,problém,z auta také problém,někdy i hodinu ho přesvědčuji aby vylezl.Když to jde po zlym,tak minimálně další hodinu hystericky vyvádí a chce se do auta vrátit.Jdeme do divadýlka,dlouho ho s manželem zvládáme aby se nechal převlíknout a vyrazili jsme.Dostat ho do aquaparku také problém a pak z něj? Totéž.Mě přijde že se bojí změn,ale jakmile už ho dostaneme kam potřebujeme,tak je nadšený a nechce domů.Babičku kterou často vídá,také nechce navštívit,první asi tak hodinu jí odmítá a pak si jí pustí k tělu a zase nechce od ní.Byli jsme na tříleté prohlídce,v čekárně byl ještě v pohodě,říkala jsem mu že se pan doktor jen podívá na Filípka a dostaneme do průkazu razítko a možná malý obrázek.Nadšeně přikyvoval.Jen co jsme vešli do ordinace a doktor mi řek ať malého svlíknu do slipů,tak Filípek dostal neskutečný hysterák,válel se po zemi,křičel,plakal a kopal kolem sebe.Ze zdi 2x strhl metr,na což pan doktor řekl dost naštvaně: tak si ho zas oblíkněte a přijdte až se trochu srovná,třeba za půl roku. Do průkazu napsal: nelze vyšetřit,ani zvážit pro odpor dítěte,negativismus. Ještě asi tak dvě hodiny vydržel venku hysterčit.Minulý týden na zubní prohlídce,jsme dopadli stejně.Prostě neotevřel pusu.Takže máme přijít na jaře.Je to peklo a neustálý boj a jsem už skutečně unavená jen z představy že ráno až se vzbudím tak zase mám před sebou minimálně hodinu abych ho dostala do školky nebo jen do obchodu nakoupit.Poslední týdny se se mnou bojí chodit i jen tak na procházky abychom to náhodou nevzali přes školku.Tak nevím jestli ho mám nechat doma a doufat že se do příštího září trochu srovná,nebo víc zatlačit na pilu a prostě ho začít nutit,což mi nepřijde jako správná cesta k tomu aby začal dělat věci s radostí.Filip je jinak velice inteligentní.Před druhým rokem uměl přečíst všechna písmenka a přidat k nim přirovnání : C jako cesta,K jako krtek,M jako máma atd...,má neuvěřitelnou pamět,je jako diktafon,cokoliv do něj namluvíte,on i po několika týdnech,měsících,je schopný do detailu říct.Puzzle pro děti od 6-8 let hravě zvládnul ve 2,5 letech,hrajeme pexeso a on vítězí.Sestavuje na svůj věk složité stavebnice,řeší logické hry,naučil se brzy mluvit.S auty ho to moc nebaví,tedy pokud je nemůže rozebrat.Vše musí být po jeho,dokonalé.Na dětském hřišti se s nikým nechce kamarádit.Je panovačný,dává rozkazy i o hlavu větším dětem a ty ho poslouchají.Je takový samotář a myslela jsem si že tou školkou se třeba změní,bude na děti kolem milejší a zapadne alespoň do nějakého kolektivu.Budu ráda za jakoukoliv radu jestli se mám naučit ho přinutit do školky chodit,nebo to zkusit za rok.Díky Veronika.
 Magda 
  • 

Re: Školku nenávidí 

(1.11.2011 22:27:19)
Dobrý den, dneska jsem natrefila na Váš příspěvek. Napadlo mne "Aspergerův syndrom". Jak se syn vyvíjí dál? (psala jste sem před dvěma lety...)
 Joanna Rogala 


Krecik 

(30.3.2008 11:15:24)
Mile maminky, Bilingvni Klub Krecik zve Vás k účasti na programu "První krůčky ke školce", který Vašim dětem pomůže s adaptací ve společnosti a usnadní jejich loučení s rodiči.
Adaptační program "První krůčky ke školce" je určen dětem od 2 do 4 let . Cílem našeho programu je:
- usnadnit dětem na začátku nového školního roku vstup do mateřské školy;
- přispět ke spokojenosti Vás i Vašich dětí;
- pomoc dětem adaptovat se v novém prostředí;
- zařadit se mezi současný kolektiv;
- najít uspokojení ve společně stráveném čase;
- komunikovat, účastnit se aktivně nabízených činností;
- přijmout určitá pravidla chování v kolektivu;
- dodržovat pravidla ochrany zdraví a bezpečnosti.
Dětem, které MŠ nenavštěvují nabízíme adaptační program a to 3x týdně od 10.00 do 12.30 hod., (pondělí, Úterý, čtvrtek). Cena - 2500 kc/m-c.
Přijďte se podívat, těšíme se na Vás!
www.krecik.euweb.cz
 mili 
  • 

Co vy na to ?? 

(13.9.2008 17:24:50)
Tak jsem se rozhodla také přispět,mám Chlapečka 3roky a 4 měsíce,má opožděné mluvení,ale je to už o moc lepší a to každým dnem,také je trošku panovačný.Nastoupil do školky a za dva dny,na mě paní učitelka spustila bandurskou,že mu musí vše říct extra a,že mu nestačí,když to řekne všem,pak,prý někoho kousl(nedělá to,není agresivní),utíká do sousední školkové zahrádky na další klouzačku atd.Stále něco,není určitě svatý je pěkný drak.Jenže pak jsem si všimla,že sedí sám u jídla ,zády k dětem a kouká do zdi,bylo mi vysvětleno,že by provokoval ostatní děti a,že jí pomalu.Další den se druhá paní učitelka podřekla,že když si dopoledne děti hrají na zahradě,musí náš malý sedět venku u stolečku a koukat se na ně,aby neběhal do sousední školkové zahrádky.Bylo mi ho hrozně líto,nedostal čas na adaptaci a byl automaticky po 3 dnech odstaven od kolektivu a podle mě,to hraničí až s šikanou,težko se teď asi zapojí,budu muset sehnat jinou školku:(než si ponese následky dál do života
 Werdy 


Re: Co vy na to ?? 

(31.10.2009 16:53:10)
To mi přijde hrozně drsný.Promluvte s ředitelkou,ať paní učitelky změní k Vašemu synovi přístup.Určitě bych se ale podívala po jiné školce.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.