| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Poškození novorozence při porodu

 Celkem 139 názorů.
 Leander 
  • 

když se musí miminku pomoci na svět 

(3.5.2007 8:41:54)
V druhé době porodní u mě došlo ke komplikacím, po podání určité látky na podpoření stahů dělohy, jsem dostala anafylaktický šok. Došlo pak k prodloužení druhé doby porodní (2 hodiny). Protože dítě začalo mít potíže s kyslíkem, lékař se rozhodnul použít vakuumextraktor, jelikož hlavička už byla sestouplá v porodních cestách, nešlo uskutečnit SC. Lékař mi tvrdil, že je tato metoda vybavení plodu zcela bez rizik! A tady se dočítám, že přece jen nějaká rizika jsou. Můj chlapec má dnes 9 měsíců, nesedí, neleze, převrací se ze zad na bříško, ale nazpátek mu to zatím moc nejde. Jinak je však šikovný, směje se komunikuje, žvatlá...jako každé jiné dítě. Neuroložka říkala, že je ještě v normě, ale máme trochu cvičit, protože prý je jen pohodlný. Přesto stejně ve mě trochu hlodá červíček pochybnosti a ptám se sama sebe : nemůže být nějak postižen tím porodním traumatem? Nemáte někdo, prosím, podobnou zkušenost, nebo neznáte někoho, kdo měl podobně komplikovaný porod?
 Staňka 
  • 

Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(3.5.2007 8:55:03)
Taky u nás nešlo všechno hladce.My jsme skončili na kleštích. Malý měl na hlavičce velikou bouli a trošku odřené ouško. Mám o něho velký strach,pořád ho pozoruji i když 2 UTZ mozku dopadly dobře. Jsme stále v péči neurologa a cvičíme Vojtovu metodu (má 4 měsíce). Zatím mi tvrdí,že je malý v pořádku,jen víc preferuje jednu stranu a má ochablejší svaly na krku a na zádech. Je to psychicky moc náročné,ale bez těch kleští by mi umřel a tak za ně děkuju Bohu. Je to moje druhé děťátko a je tak strašně hodný a krásný (první byl "tarzan" :-))toto je náš andělíček. Přeju všem dětem co se nenarodily hladce, aby bylo všechno v pořádku a maminkám hodně trpělivosti.
 Mája 
  • 

Re: obrna 

(3.5.2007 9:10:39)
ahojky, u nás byl porod naprosto v pohodě, jen byl asi o něco rychlejší, skóre 10-10-10, takže super, během třetího měsíce jsem si ale všimla, že se jednak točí pouze k levé straně, spí pouze nalevo i když jsme ho správně polohovali, koníci moc nešli pást, tak jsem se radši nechala poslat k neurologovi, a bylo to dobře, byl tam opravdu vývoj spíš k jedné straně ale hlavně z toho důvodu, že nejspíš jako následek porodního zranění má ochrnutou levou horní část ruky. Tak jsme hned začali cvičit Vojtovu metodu a momentálně nám bude 9 měsíců a jsme v podtatě v pohodě. Tak chci jen říct, že nevím, ale asi se ty porodní zranění nedají hned poznat nebo zjistit, tak si maminy musí všímat a případně své doktory donutit k poslání k neurologovi a na nějakou rehabilitaci, když se jim něco nezná a nenechat se moc ukolíbat, že se to sraví a uvidíme za měsíc a pod. . A Vojtovka je super, sice opravdu náročná, ale fakt pomáhá a čím dřív se začne tím líp.
 fisperanda 
  • 

Re: Re: obrna 

(3.5.2007 9:26:25)
Mám taky zkušenost. Rodila jsem KP, nejsem sice odborník, ale podle mě to nebylo nejšťastnější rozhodnutí doktorů. Porod sice proběhl v pořádku, ale potom malá začala mít problémy s kyčlema. Nosila třmínky a balila jsem ji do širokého balení, to bylo všechno. Potom asi když jí byly čtyři měsíce si doktorka všimla, že ňák špatně drží hlavičku a poslala nás na neonatologii. Tam přišli na to, že dcerka má úplně vykřivenou páteř, jak se snaží přizpůsobit tělíčko té kyčli, hlavu taky furt měla na jednu stranu, zkrátka byla do tvaru písmene C. Bohužel si toho nikdo nevšiml dřív a začlo se to řešit dost pozdě. Poslali nás na rehabilitaci do nemocnice, tam ale řekli, že tady s tím už nic nenadělají, že už jsme tu dobu rehabilitace zameškali a zřejmě budou muset za pár let provést operaci páteře. Byla sem zoufalá a ani jsem nevěděla, kdo je za tohle zodpovědný, evidentně šlo o zanedbanou péči od začátku. Možná si řeknete, že sem blbá, že sem nepoznala, že je něco špatně, ale říkala sem si, že když chodím často na prohlídky a všechno je v pořádku, tak se nic neděje. Navíc sem nevěděla, že by měla na zádech ležet rovně a né do céčka. Takže nás potom poslali ještě do dětské nemocnice, kde se specializují na Vojtovku, prý to mám zkusit, ale moc tomu nedávají. No a tam jsem narazila na velice schopnou rehabilitační sestru, cvičila sem s dcerkou Vojtovku přes půl roku a děly se zázraky. Už zanedlouho byly vidět výsledky, dcerka dělala opravdu pokroky až se úplně napravila. Vojtova metoda je úžasná věc, nedám na ni dopustit.
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: obrna 

(3.5.2007 11:01:59)
Chápu. Já už bych ale ,,pro jistotu" nikdy s rehabilitací nesouhlasila.
 Dana 
  • 

Re: Re: obrna 

(3.5.2007 10:58:18)
No že je super bych neřekla. Náročná ano. Já jsem za tři měsíce neviděla žádný efekt(tedy kromě celodenního křiku),cvičili jsme poctivě. Pak nám byla rehabilitace neuroložkou ukončena.Měsíc nato dítě přestalo neustále křičet a dneska už je to zase sluníčko. Jen doufám, že jsem mu nezaložila na nějaké psychické potíže. Dodnes vlastně nevím,proč jsme cvičili-prý pro jistotu.
 Danča 
  • 

Re: Re: Re: obrna 

(3.5.2007 13:54:45)
No dcera měla od narození na kyčle třmínky až do jejích 6 měsíců. Vůbec se sama neposadila, nelezla. Poslali nás na rehabilitaci a byla nám doporučena Vojtova metoda. Dcerka totiž měla strašně ochablé svalstvo, takže jsme je tímto posilovaly. Rehabilitační sestra nám i říkala, že Vojtova metoda by defacto prospěla všem dětem, protože krásně posílí svalstvo celého těla. Takže pro všechny, jen tak, preventivně.Myslím, že je i v dnešní době výborné a pro dítě méně "nepříjemné" plavání.
 Insula 


Re: Re: Re: Re: obrna 

(3.5.2007 17:34:39)
Dančo, Vojtovka není pro každého. Je to pro odůvodněné případy. Nemám proti ní nic naopak. Kde je to potřeba určitě super pomůže, ale dneska se podle mě cvičí často preventivně (jak píše Dana) a zbytečně.
 Dana, Kubík 4/05 
  • 

Vojtovka 

(3.5.2007 18:40:41)
Mně příjde divné vojtovku cvičit "preventivně", i když některé maminky si řeknou, že jsme také cvičili preventivně. Kubík měl hypertenzi, po několika týdnech při cvičení vojtovkou se mu svaly posílily a byl celkem v pohodě, jenom když měl cokoli dělat na levou stranu, trvalo mu to cca o 14dní déle, než na pravou (otáčení atd.). Rehabilitační sestra mi sice říkala, že to je v normě, že to u něj bude kosmetická vada, ale přesto si nás nechala až do 16 měsíců a já toho nelituji. Naučila mě se na malého koukat, jak zapíná svaly, když vytáčel jednu nožičku, tak odkud ten pohyb jde a které svaly nezapíná, no cítila jsem se skoro jako na školení. Ale protože sama mám skoliozu (a bohužel skoliozou deformovanou lopatku), tak jsem ráda, že vím, jak mám Kubíka hlídat (jako třeba jestli má obě půlky zadečku stejně vysoko, zádové svaly jestli zapíná stejně apod.). Jaké máte zkušenosti, také vám rehabilitační sestra vysvětlovala PROČ cvičit nebo jenom JAK cvičit?
 Dana 
  • 

Re: Vojtovka 

(4.5.2007 16:59:52)
Jenom jak cvičit. Na každý dotaz reagovala podrážděně a odkazovala nás na neuroložku. A ta zase na terapeutku. začarovaný kruh, vůbec nevím, co bylo v nepořádku. Jedna tvrdila, že se dítě stáčí doleva, druhá doprava, jedna viděla hypertonus a druhá naopak ochablé svalstvo. Kdyby nám byli rehabilitaci po 2,5 měsících neukončili, byla bych jelakonzultovat do Prahy.
 honney 
  • 

Re: Vojtovka 

(8.5.2007 14:11:36)
Taky jsme měli štěstí na rehabilitační sestru. Všechno nám třikrát vysvětlila, jak se která část těla má nebo nemá napínat, nechala mě s malým dělat nový cvik tak dlouho, dokud jsem se ho nenaučila. Hodně nás povzbuzovala, hlavně ze začátku, protože jsem byla celá nešťastná z toho řevu, jak se malému cvičení nelíbilo. Sestra nám říkala, že musíme cvičit poctivě, pravidelně a ve stejný čas a mimi že si na cvičení zvykne. Byla to pravda, malý si na cvičení zvykl, pak už jenom občas kníkl a vydržel. Měli jsme k Vojtovce doporučených ještě několik posilovacích cviků, třeba na balóně, a to malého hodně bavilo, proto se na cvičení těšil. Cvičili jsme od šesti týdnů do necelého roku.
Myslím si, že když maminka cvičení moc nevěří a když ho odbývá, způsobuje tím oboustrannou nespokojenost.
Ublížit to dětem přece nemůže.
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: Re: obrna 

(4.5.2007 16:54:48)
Jak mi napsala paní Kováčiková, ředitelka Corpusu Olomouc,kde se rehabilitační pracovnice připravují, dítě se rozhodně preventivně rehabilitací zatěžovat nemá(cituji). Chápu, že se tím terapeutky živí, ale jak už jsem tady jednou psala, neexistují žádné výzkumy o vlivu na psychiku. Neuroložka mi řekla, že citlivé dítě může být v dospělosti neurotické, jiný odborník zase, že jakákoli pohybová aktivita malého dítěte vede k jeho rozvoji. Takže Vojtovku ano, ale jen pro ty děti, které to opravdu potřebují.
 Lucka 
  • 

Re: Re: Re: obrna 

(6.5.2007 21:30:01)
Souhlasím. Moje dcera do 6 neděl dávala více hlavu na pravou stranu. Věděla jsem, že se děti do šesti týdnů různě kroutí, ale raději jsem to asi v 5 týdnu řekla dětské doktorce. Ta nás odeslala na neurologii, kde nás objednala na začátek 7 týdne. V 6 týdnech jsme byli na kontrole u dětské lékařky a té se zdálo vše v pořádku, mě se to už také zdálo vyvážené. Ale u neuroložky jsme se dozvěděli pravý opak. Bylo řečeno, že dcera psychicky v pohodě, ale fyzicky je na tom děsně. Prý nebude lézt, sedět, a pak špatně chodit a o sportu ani nemluvím. Byla jsem v šoku. Odešla jsem s brekem. Manžel naštěstí byl všude s námi. Hned jsme byli poslány na rehabilitaci, po přečtení zprávy z neurologie mi bylo řečeno to samé. Sestra začala s dcerkou divně cvičit a říkala tomu Vojtova metoda. Byla to hrůza. Dcera byla hrozně uplakaná. Nemohla jsem se smířit s tím, že pediatr řekl něco jiného a neurolog taky a mně se zdála dcerka taky v pořádku. Zavolala jsem kamarádce, která pracuje U Apolináře. Zajistila mi tam prohlídku dětskou neuroložkou, která má na starost nedonošené děti do dvou let. Po půl hodině prohlížení a přetáčení mé dcery řekla, že je naprosto v pohodě. Tak jsme si oddechli. Když jsem jí ukazovala cviky, co s ní sestra na rehabilitaci dělala, tak konstatovala, že by jí tím akorát ublížila.. Takže si myslím že nějaká prevence je na nic, když je dítě v pořádku. Samozřejmě jsem ještě poprosila dětskou lékařku, zda by mi napsala doporučení na jinou rehabilitaci. Chtěla jsem ještě slyšet jiný názor. Na rehabilitaci jsem neříkala před vyšetřením kde jsme všude byli a ani co nám řekli. To jsem všechno řekla až po vyšetření, kde nám bylo sděleno, že je v pořádku. Teď jsem si byla už jistá. Dceři jsou teď 3 roky a neměla žádné problémy se sezením atd. Jezdí na kole a letos byla poprvé na lyžích. Nejraději bych paní doktorce, která mě tak vystrašila poslala pár fotek. Vojtova metoda je jistě dobrá, ale jen pro některé případy. Myslím, že se to někdy dost přehání. Za každou cenu to cvičit. V Motole tuto metodu používají opravdu v nejnutnějších případech. Mají ten názor, že se dítěti může narušit psychika. Známé dcera musela Vojtovu metodu cvičit a tohle jim bylo řečeno v Motole. Její dcera teď nemá ráda, když jí někdo mačká a mazlí se s ní. Přeji všem maminkám zdravé děti a hodně trpělivosti při řešení podobných problémů. Omlouvám se, že jsem to napsala tak dlouhé.
 Veda, 2 dcery (7 a 5 let) 


Re: Re: Re: Re: obrna 

(7.5.2007 8:08:52)
Tak s tím mazlením Vám dávám za pravdu. Se starší dcerou jsem cvičila asi 4 měsíce a opravdu dlouhou dobu se nerada mazlila, pořád utíkala. Teď už je to lepší, přijde se na chvilku pomazlit. Pamatuji si, jak u toho cvičení vždycky strašně plakala. I náš pes, když ji slyšel plakat až ven, tak strašně vyváděl. Jako by tím dávál najevo, že jí ubližujeme. Vojtova metoda je dobrá, ale jen když to dítě opravdu potřebuje.
 Jitule,dcera 2 roky 
  • 

Re: Re: obrna 

(6.5.2007 18:02:19)
Mám podobnou zkušenost-měla jsem porod rychlý a téměř bez komplikací,dcera se narodila a měla skore bylo též 10-10-10.Vývoj se zdál v pořádku prvních pár měsíců až do chvíle, kdy jiné děti už seděly, lezly ...Naše dcerka neseděla, pouze se plazila a upřednostňovala levou stranu při zabírání rukou.Naše DL neviděla situaci zle,pořád opakovala, tak bude sedět později, lézt později...V 11měsích dcera onemocněla Torticollis,měla hlavičku na stranu.K neurologovi jsme doporučení nedostali.Asi po2týdnech se to dcerce srovnalo.Ale zopakovalo se to na naše první společné Vánoce.Museli jsme dojet na pohotovost, protože dcera neudržela rovnováhu(tou dobou už si stoupala s oporou).Po vyšetření neurologem se udělalo CT mozku,s negativním výsl.Následovala rehabilitace Vojtovou metodou, ta nám pomohla velmi - dcerka velmi brzy začala lézt po čtyrech.Po několika měsích se opět objevilo Torticollis a to už jsem se nechala poslat na neurologii a tam docházíme dosud.Podstoupili jsme 2xCT mozku,nyní čekáme na výsledek z magnet.rezonance,protože závratě se objevují vždy po pár měsících.Už jsme s manželem zoufalí a stále se nemůže přijít na důvod dcerčiných potíží.Nemáte někdo nějakou zkušenost se závratěmi a diagnozou Torticollis u malých dětí?Předem děkuji za příspěvek. A též doporučuji nenechat se ukolébat radami typu:tak bude Vaše děťátko např.sedět,lézt,chodit později,protože jde snadno něco zanedbat,ale náprava je většinou dlouhodobější a psychicky pro všechny náročná.
 Oga30 


Re: obrna 

(2.4.2010 9:41:27)
Ahoj Majo,
mam dvouleteho syna a meli jsme stejny problem...napis mi prosim te na olga.mlcochova@seznam.cz tvuj mail. zatim Olga
 Leander 
  • 

Re: Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(3.5.2007 9:16:10)
Ano, i moje děťátko (taky druhé), by bez toho vakuumextraktoru umřelo. Jsem samozřejmě vděčná, že mi ho lékaři zachránili. Je to, ale strašné pokaždé se děsit při každé odchylce od tabulkového vývoje, že by to snad mohlo být z toho. Bylo by mi moc líto, kdyby měl mít nějaké následky. My zatím Vojtu necvičíme, ale jestli prý se malý do dvou měsíců nezlepší budeme muset taky začít docházet na rehabilitace. Doktorka mi tvrdí, že z neurologického hlediska je zcela zdráv, má všechny reflexy, ale žádná další vyšetření mu zatím nedělala.
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: Re: Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(3.5.2007 11:35:36)
Ahoj, obě moje děti (nedonošené) se začaly trošku víc pohybovat v 8 měsících - do 6 měsíců ležely jak placky. Také jsem měla obavy, jestli někde něco doktoři nezanedbali - říkali pouze, že to jsou lenoši. V 9 měsících přišly na to, že se mohou otáčet, v desíti se začaly plazit, pak lézt a od 13 měsíců chodí samostatně. A to jsme od 3 měsíců s oběma chodili plavat a prý plaváčci jsou čipernější ...
 Insula 


Re: Re: Re: Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(3.5.2007 17:38:51)
Jano, nedonošené děti bývají pozadu. Mají se jim prý odečíst měsíce, které měli ještě strávit v děloze a to "jejich správný věk". Asi na tom něco bude. :-)))
 Helois+Hela03/06+Dia07/09 


Chvíli pozadu, pak zase napřed 

(9.5.2007 21:55:21)
Moje dcera je také nedonošená, ještě v roce mi říkali jak jí mám pořád ještě ten měsíc odečítat, ale přitom se sama postavila už v 8 měsících, od 13 měsíců samostatně chodí. Dlouho jsme lezli, to jo, ale pak to šlo rychle. Dneska se tabulkově vyrovná dětem o tři měsíce starším (psychicky i motoricky). Zpočátku byla dost pozadu, ale od narození jsme cvičili Vojtovku až do půl roku, pak rehabka na míči. chci tím jen říct, že děti, které cvičí Vojtovu metodu, ač jsou původně pozadu, často pak své vrstevníky naopak předeženou.
 JankaP 


Leander 

(3.5.2007 9:24:38)
Leander,
pro tvůj klid nutno říct, že bez rizik ve skutečnosti není ani obyčejné píchnutí injekce... Myslím, že porodník musel rychle zvážit riziko přidušení v porodních cestách a rizika vakuumextraktoru, a podle mého se rozhodl správně, pokud to můžu posoudit jako člověk, který u toho nebyl a lékař není. Píšeš, že "dítě začalo mít potíže s kyslíkem". To mohlo být také příčinou synových nynějších potíží...
V případě takových vad skutečně nejvíce pomůže cvičení, takže cvičte, i když to není jednoduché! Přeju, ať se situace lepší!
 Radka (kluci 11 a 13let) 
  • 

Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(3.5.2007 9:53:13)
Milá Leander, nebojte se, určitě bude vše v pořádku, já jsem malé postavy, druhého synka jsem přenášela a tak se vykrmil na úctyhodných 4,10, díky tomu však přišel na svět pomocí kleští a měl zlomené obě klíční kosti. Ještě několik dní poporodu jsem se strašně bála, že nebude v pořádku, hlavně protože mi nikdo v porodnici nechtěl nic bližšího říct. Dnes je mu téměř 11 let, má samé jedničky, od podzimu jde na gymnázium, je i sportovně velmi zdatný. Tak hlavu vzhůru. Vašemu miminku držím palce.
 Míša, syn 4 roky 
  • 

Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(3.5.2007 10:08:30)
Ahoj, taky jsem rodila pomocí vakuumextraktoru. Před 4 roky. Jediný následek byla trochu otlačená hlavička, což se brzy spravilo. Dneska jsou synovi 4 roky, počítá do tisíce, jezdí na kole...prostě zcela OK. Neboj se!
 Sáva 
  • 

Klíční kost 

(3.5.2007 10:39:11)
Mému miminku také při porodu zlomili klíční kost a nikdo mi nevysvětlil jak se to stalo. Byla jsem z toho v šoku a to mi to ještě oznámili až za dva dny. Měla jsem úplně bezproblémový porod, jen podle mě to bylo příliš uspěchané od doktorů ke konci. Někde jsem četla článek od rakouské porodní asistentky, kde psala, že tam nechávají miminko dorotovat a pak se nemusí lámat klíční kosti. Dělá se to tak, že si maminka lehne na bok.
 Veda, 2 dcery (7 a 5 let) 


Re: Klíční kost 

(3.5.2007 10:43:43)
No vidíte, já rodila první dceru na boku a přesto měla natržený kývač hlavy (článek níže Taky jsme cvičili). Někdy je asi těžké tomu předejít, asi hodně záleží na doktorovi. Rodila mě doktorka, tu noc bylo porodů víc, takže možná chvátala, nevím ...
 Dana 
  • 

Re: Klíční kost 

(3.5.2007 13:59:51)
Každý porod je dost idividuání a i jeho průběh, velikost miminka. Já na porodním lehátku musela prodýchat pár kontrakcí na boku a čekalo se na dotočení miminka. Přesto šel na svět kleštěmi, naštěstí je naprosto v pořádku.Jak jsem psala už výše, s dcerou jsme cvičily kvůli třmínkům na kyčle Vojtovku a se synem, který přeskočil vývoj a neseděl a rovnou lezl, tak jsme zase posilovali břišní a zádové svaly. A rehabilitační sestra říkala, že by miminka měla cvičit Vojtovku preventivně, že krásně zesílí tělo. Dnes je na posílení určitě výborné plavání.
 Róza 
  • 

Re: Re: Klíční kost 

(3.5.2007 15:28:28)
Ale to je normální, že miminko nejdřív leze a pak se z lezení postupně posadí.
 Insula 


Re: Re: Re: Klíční kost 

(3.5.2007 17:41:59)
Rózo, přesně tak. Nejdřív lezení, pak sezení.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Re: Klíční kost 

(3.5.2007 20:34:48)
Tak to je muj starsi syn nenormalni... nelezl skoro vubec, za to se presne na den , v pul roce casne rano postavil v postylce, pak pustil rucicky , sedl si.. a od te doby to delal stale - prkulit se umel take brzy, ale jak zjistil, ze se dokaze pritahnout rukama a postavit z kleku, bylo hotovo. Mesic na to, presel postylku bokem, tj. drzel se horni hrany a sel prisunem v bok :-)
Druhy syn - ukazkovy vyvoj, sice fofrem, ale jak pises : nejprve lezeni, potom sezeni...
Oba chodili schodne v deviti mesicich, vyvojove vady z toho nemaji zadne
 Insula 


Re: Re: Re: Re: Re: Klíční kost 

(4.5.2007 10:05:41)
Cairo, to buď ráda, že jste nemuseli chodit na cvičení (jako já s dcerou, protože se narodila císařem). To bys musela určitě se synem cvičit. Já tomu někdy nerozumím. Na jedné straně se říká "nechat každému dítěti jeho přirozený a individuální vývoj" a na druhé straně se děti nutí cvičit. Přitom je normální, že některé děti třeba nelezou. Viz například moje sestra, ta skákala po zadku a chodila brzy. Cvičit se má, když je nějaký problém (teď myslím Vojtovku, jinak je cvičení samozřejmě prospěšné).
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klíční kost 

(4.5.2007 17:01:58)
V telvizi jsem nedávno viděla dokument o dětech a tam říkali, že je známo 25 způsobů dětského lezení. Jeden z nich je po zadečku.
 Vikinka 
  • 

Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(3.5.2007 17:35:57)
Úplne chápem Tvoje obavy a myšlienky, ktoré Ti prelietajú hlavou. Starší syn /teraz 3-ročný/ sa tiež narodil vákuoextraktorom po dlhom a nepostupujúcom pôrode. Syn mal skoro 4 kilá, čo na prvorodičku vysokú 158 cm bolo tiež dosť. Mal kefalhematóm, krvácanie pod spojivku oka, zlomenú klúčnu kosť, torticollis. Neotáčal hlavičku na pravú stranu, asi 2 mesiace sme cvičili, upravilo sa to. Do 10. mesiaca ležal na zemi ako placka, sem tam sa otočil na jednu alebo druhú stranu, a aby sa otočil na bruško alebo opačne, tak to už ho muselo fakt niečo veľmi zaujať. Bol strašne kľudný, cez deň mi spával 2x aj 3 hodiny v kuse. Tiež som mala strach, vinu som dávala vákuoextraktoru. Plaziť sa začal v 10. mesiaci a potom to nabralo nečakaný obrat. Loziť začal v 11. mesiaci, krátko na to sa sám posadil, postavil, začal obbchádzať okolo nábytku, vyliezol kde sa dalo, v 13. mesiacoch sám chodil. V roku a pol rozprával v krátkych vetách, v necelých 2 rokoch poznal celú abecedu ... Skrátka dobehol a v niečom aj predbehol vývojové tabulky. Takže je v poriadku aj napriek komplikovanému príchodu na svet a verím, že tomu bude tak aj v Tvojom prípade. Dcérka sa narodila po krátkom pôrode, bez problémov a do 10. mesiaca tiež nezvládla nič iné, len sa pretočiť na bruško a opačne. Chodiť sama začala až v 15 mesiacoch, zato teraz /17 mes./je z nej divoch, všade vylieza, na kuchynskú linku, na stôl, okennú parapetu a tam sa postaví a kričí: tojim /stojím/. Proste máme doma o zábavu postarané. Každé dieťa je originál a vyvíja sa podľa svojho pohybového vzorca.
 Eva, 5 dcerka, 3 syn 
  • 

Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(3.5.2007 21:54:25)
Ahoj, chci Tě jen trošku uklidnit, měla jsem oba porody plánvané císařské řezy, a syn si poprvé sedl až v 10 měsících. Chodit začal asi v 15 měsísích. Dneska je to velmi živé dítě, naprosto v pohodě. Když byl malý, hodně jedl a tak byl i trošku línější - v 6 měs. měl jen z kojení 9 kg. Tak s tím sezením bych si starosti nedělala :).
 m41 
  • 

Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(5.5.2007 6:05:49)
Maly byl bohuzel taky narozeny s pomoci vacuum extraction po dvouch hodinach tlaceni byly videt jenom vlasy a potom co "jsme mu pomohli" mel zhruba asi tak dva dny bouli na miste kde sedel ten vacuum cup.Jinak byl ve vsech vecech jak ma byt lozit zacal kolem konce sesti mesicu a chodit zacal v jedenacti.Takze ten nemel zadny nasledek s timto typem porodu tak nevim jestli to ma neco spolecneho s tim ale taky nerikam ze ne.
 ivca 
  • 

Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(8.5.2007 21:34:53)
Tomášek se mi v 9 měsících taky jenom převracel, seděl jenom když jsme ho posadili my. Stoupl si a začal lezt v 11 měsících. Teď je mu rok a chodí když se nás drží za ruce. Byla jsem z toho že ještě neleze taky nervózní, ale byl prostě pohodlnej. Můj starší syn Davídek taky lezl v 11 měsících a chodil sám ve 13 měsících. Na děti se nesmí spíchat. Přestaňte sledovat tabulky, každé dítě je jiné! Pokud se nestáčí na jednu stranu nebo nepreferuje jednu stranu těla, nemá smysl stresovat.
 Petra, 1 dcera 
  • 

Re: když se musí miminku pomoci na svět 

(9.5.2007 11:16:16)
Moja dcera prisla na svet kliestovou metodou kvoli nepostupujucemu porodu po 25 hodinach snazenia (vazila 4Kg), mala trosku modrinky nad lickami a prasknutu cievku v ocku. Po porode sme tiez absolvovali vysetrenie u neurologa a vsetko bolo v poriadku. Prvykrat sa sama postavila v postielke az v 10. mesiacoch a chodit zacala v 15. a od "milujucich" pribuznych som si vtedy vypocula dost neprijemne narazky o tom, ako ostatne deti v rodine chodili uz v 10. mesiacoch a pod. a ci to nemoze byt kvoli tomu porodu a ci nebude nejaka "opozdena". Dnes ma 5 rokov a je z nej sikovna mala baletka (uz mala aj vystupenie v divadle a zozala velky potlesk:-)) Recituje, spieva a je velmi sikovna. Nikoho, kto ju dnes pozna, by ani nenapadlo, aky komplikovany bol jej prichod na svet...
 DariaX 


Re: Re: prosim radu 

(9.5.2007 11:25:20)
Ja bych vas holky rada poprosila o radu, brala z vas nektera antikoncepci Diane35? Jak dlouho vam trvalo az ste otehotneli? Nebo po nejake jine HA.Diky moc.
 Martina 
  • 

Re: Re: Re: prosim radu 

(9.5.2007 12:12:02)
Brala jsem jí několik let, léčila jsem s ní jako podpůrnou léčbou vážné onemocnění kůže na obličeji. V 32 letech jsem otěhotněla 3 měsíc po vysazení bez problémů. Máš s ní nějaké problémy? Já si jí nemohla vynachválit.
 DariaX 


Re: Re: Re: Re: prosim radu 

(9.5.2007 12:16:56)
Ja sem brala Dianu vlastne tak 4 roky, a vysadila sem prave prvni mesic. Tak jsme to souseli na ostro :))) a jsem zvedava jak to dlouho bude trvat.
 Martina 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: prosim radu 

(9.5.2007 12:30:41)
Tak ať se daří. :-)
 Veda, 2 dcery (7 a 5 let) 


Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 9:50:39)
Dcera se narodila normálně, do dvou hodin od příjezdu do porodnice byla na světě. Z porodnice jsme odcházely s tím, že je vše v pořádku, měla jen mírnou žloutenku. Hned další den jsme šly k dětskému lékaři, tam opět vše v pořádku. Za pár dní jsem si při koupání všimla, že má dcera na krku zamodralou bouli. Tak jsme hned druhý den jely lékaři. Ten mi sdělil, že má natrhnutý sval (podle článku se jedná o kývač hlavy) a pochválil mě, že jsem si toho všimla včas. 4 měsíce jsme cvičily Vojtovu metodu, vše bylo v pořádku. Asi v pěti letech se mi zdálo, že se dcera hrbí. Takže jsme opět začaly cvičit. Zanedlouho poté jsem si všimla, že má dcera jednu nohu o kousek kratší. Lékař přeměřil kosti, rozdíl tam byl nepatrný. Ale pro jistotu nás poslal k ortopedovi. Ten udělal rentgen, rozdíl skutečně malý, ale na první pohled to vypadalo, že je jedna noha kratší. Přišel na to, že má dcera šikmou pánev a doporučil dál pokračovat v cvičení. Mluvila jsem o tom s rehabilitační sestrou a pravděpodobně je to následek natrženého kývače. Ale není to 100% jisté. Když byla miminko, cvičila jsem s ní opravdu poctivě. Dnes už je to horší, chodí do školy, takže je málo času. Šikmou pánev má pořád, jestli se to spraví, nevím. Snad s tím v budoucnu nebude mít nějaké problémy. Od rehabilitační sestry vím, že cvičením se dá hodně napravit. Takže pokud vám to, maminky, lékař doporučí, tak ho raději poslechněte. Není to nic příjemného, ale vydržet se to dá.
Když se mi narodila druhá dcera, tak jsem si moc přála, abych s ní nemusela taky cvičit. Cvičit jsme sice nemusely, za to měla nevyvinuté kyčle, takže peřinka, pak řemínky. Taky nic příjemného. Ale srovnalo se to a je to v pořádku.
Všímejte si dětí a pokud se vám něco nezdá, nenechte se odbýt. Lékaři se může stát, že během krátké prohlídky něco přehlédne. Vy jste s dítětem pořád, vy vidíte, jak se dítě chová, jaké dělá pokroky.
Přeji všem maminkám zdravá dítka a pokud to není přesně tak, jak si představují, ať se vše pokud možno brzy napraví.
 fisperanda 


Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 10:15:01)
Jo, přesně tak. Já sem takový případ, kdy nechcu s každou blbostí otravovat doktory, protože "toho mají hodně" a "nám celkem nic není" , ale mám zkušenost že čím větší povyk se ztropí, čím je matka hysteričtější, drzejší... tak se dítěti dostane větší péče a pozornosti. Takže doporučuju otravovat doktory, nenechat se odbýt, chtít všechno vědět, co se děje, co budou dělat, nastudovat si informace a klidně to na doktory vybafnout. Pokud se vám něco nezdá, nenechte se doktorem vyšoupnout z ordinace, požadujte ať vás odešle na adekvátní vyšetření a když to bude nutný, lehněte si na zem v hysterickým záchvatu a bušte rukama do země, rvěte si vlasy a vyhrožujte že na ně pošlete pořad Na vlastní oči :o)
Pokud sklopíte uši, nemusí se vám to vyplatit.

Zrovna mně se to takhle stalo, jak sem takový usměvavý blbeček, co si všechno nechá líbit, tak mě doktor přemluvil, no přemluvil... řekl mi, že před porodem provedeme obrat zevními hmaty, prý bezbolestný zákrok,nic přece neriskuju, když se povede, tak dobře, když né, tak nic... informace veškerý žádný, jenom mě vyprovodil z ordinace s tím,že druhej den nástup. Tak sem poslušně nastoupila a už na lůžkovým, kde mě připravovali, mi jedna maminka říká :"Taky ti řekli, že je to bezbolestný? No to se teda těš!" A ukázala mi modřiny na břichu. Byla sem vyděšená jak králík. Musím říct, že to byla bolest horší jak porod. Drtila sem sestřičce ruku a řvala jak tur, ačkoli nejsem žádná hysterka. Následkem kapačky, co mi dali, sem se dostala do jakýhosi šoku, kdy nikdo nevěděl, co se děje, jestli mě mají operovat, nebo co, malé se v břichu nedařilo, srdíčko splašeně tlouklo, no hrůza. Nikdy víc. Později sem to říkala svojí gyndr. a ta mi řekla, že kdybych jí zavolala, nedoporučila by mi to v žádným případě, takže sem si říkala, moje blbost, měla sem se pídit po informacích, měla sem si o tom něco zjistit. Byla to zbytečnost, u které sem byla v ohrožení já i dcerka.
Takže - i informace od doktorů si ověřovat. V tomhle je fakt super internet, je to skvělá možnost jak se něco dozvědět.

Omlouvám se za odbočení od tématu, sem se ňák rozepsala...
 Sáva 
  • 

Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 10:35:15)
Fisperando,
tak to jste meli jeste stesti. Mam znamou, ktere to doktor delal v 7.mesici a miminko bohuzel neprezilo. Bylo to jeste za komunismu.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 13:22:35)
Víš Fisperando, máš pravdu. Právě jsem v situaci, kdy rozvažuju, jestli si budu v ordinaci dětské lékařky rvát vlasy, či se tam rozplácnu na zem celá (potrénuju u Michalky, je v tom přeborník), aby už konečně něco s těmi mými dětmi dělala. Sice je to mimo téma, moje porody byly bezvadné, ale zase jsou pořád nemocné. Pořád, pořád, pořád.... už od září, na přeskáčku, občas dohromady - do teď jsem se nechala ukolíbat větou "některé děti jsou často nemocné", ale teď už jsem si řekla ne! To není normální. A chci to řešit! Takže až se větší dcera dostane z neštovic, menší dobere antibiotika, tentokrát na zánět obou uší, až jim oběma přestane hnisavá rýma trvající od 25.3. a pokud se mladší nevyhodí neštovičky, půjdu k dětské lékařce a budu trvat na nějakém řešení situace, co já vím, nějaké léky na imunitu, či co.
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 13:31:29)
Ahoj Jani, zase tě využiju a zeptám se : Jak poznám u malé ten zánět uší ? Terezka je taky narozená 1/06 a vůbec nevím, jestli bych poznala, že jí bolí uši. Asi je to provázeno horečkou? Opět díky moc za info. Zuzka
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 14:11:34)
Ahoj Zuzko,
takže máme stejně staré holčičky. Při každém našem ušním maléru jsme měli horečku. Teď naposledy od čtvrtku a až v pondělí se zjistilo, že jsou to ouška. Taky můžeš zkusit zatlačit ouško směrem do hlavičky (celou plochou posledního článku prstu), pokud se rozpláče, bác ho, je to tam. Já už jsem z toho zoufalá, Miška to má už potřetí a na vině je ta její hnusná hnisavá rýma. Království za to, že se bude umět vysmrkat!
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 17:08:57)
To je děs. Ještě, když jsou holky dvě a všechno od sebe pochytaj. Já chodím s Terčou na alergologii a imunologii k Apolináři. Jsme tam jak doma od Terčinýho narození. Prošli jsme spoustu odborných ambulancí tam a všude byli velmi ochotní. Nedělají, žádné problémy s vyšetřeními, drahými krevními testy, prostě velká nemocnice, spousta dětí, nemusí se nijak extra šetřit. Nemusíš mít ani doporučení od svého pediatra, objednáš se přímo na imunologii po telefonu. Sice to tam není žádná krása, i když jsme objednané, někdy déle čekáme, někdy je vidět, že mají toho lékařky dost, ale vždy jsou velmi ochotné a vnímavé a sdílné. A perfektně tam dětem odebírají krev, za což jsem vděčná, protože odběrů jsme měly nespočet. Ani jednou se nestala chybka. Já už vůbec od našeho pediatra nečekám, až mě někam pošle (i když je také ochotný) a rovnou se k odborníkům objednávám tam. Po telefonu řeknu co a jak a oni mi poradí. Je to sice vždycky celodenní výlet, ale stojí to za to.
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 17:10:33)
Prosimtě, píšu ti to hlavně proto, že imunologické testy jsou hodně speciální a drahé. Mohla bys narazit na lékaře, kterým se kvůli financím do toho nebude chtít.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Díky za tip 

(4.5.2007 7:33:28)
Jenže problém bude v tom, že my jsme z Frýdku-Místku, Praha je pro mě opačný pól zeměkoule :))), ale zkusím si zjistit, jestli případně něco takového není tady, alespoň v Ostravě. Už mi totiž docházejí síly.
 Zuzana+Terezka 


Re: Díky za tip 

(4.5.2007 9:04:26)
Ty bláho, no Frýdek Místek je opravdu daleko. K Apolináři jezdí lidi z velkých dálek, ale z opačného pólu zeměkoule fakt asi ne :-)) Tak držim palce při výběru, není to jednoduché. Vůbec se nestyď vystřídat více lékařů. My se teď stěhujeme z Prahy, tak nás také čeká obcházení nových doktorů. Všech. Uf.
 Insula 


Re: Re: Re: Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 17:50:58)
Jano, kamarádka má neustále problémy s ušima s dcerou (skoro 4 roky). Každý měsíc jí je musejí píchat a i hůř slyší. Vyndali jí už i nosní mandle, protože jí to tlačilo na Eustachovu trubici. Ale nepomohlo to. Byla na vyšetření v Praze a tam zjistili, že má zúžené zvukovody a tak jí čeká v září operace. Dají jí tam prý nějaké dvou milimetrové kroužky, které trubice roztáhnou a pak sami vypadnou.
 Hanka 
  • 

Re: pro Janu 

(3.5.2007 15:27:17)

Ahoj Jani,
mám o dva měsíce mladšího chlapečka a byli jsme na tom úplně stejně.Věčně hnisavá rýma,zánět středouší,zánět průdušek,vysoké horečky.......prostě pořád něco.Když už to vypadalo na další zánět v uchu tak mi doktorka řekla,že po čtyřech prodělaných zánětech ucha v roce hradí pojišťovna očkování právě proti zánětům uší. Prozatím dostal rybomunil na podporu imunity,a musím to zaklepat máme pokoj.
 Dana, Terka 11 let 
  • 

Nosní mandle 

(4.5.2007 14:08:21)
Zkus se zeptat doktorky, jestli to nemá souvislost s nosními mandlemi. Od kamarádky holky jsou taky pořád nemocný (antibiotika snad berou pořád dokola) a naposled je doktorka poslala na ORL, že to vypadá na zhnisané nosní mandle. Teď jim je budou trhat, protože se infekce pořád opakují.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Nosní mandle 

(4.5.2007 19:40:12)
Právě dneska říkala doktorka na ušním, že se asi Mišce na ty mandle budou muset podívat. A dětská říkala totéž o Terezce. Nejsem proti, pokud by to mohlo pomoci.
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 13:26:00)
Fuj, no to mně uplně polilo horko. Taky nás čekal tenhle obrat, ale malá možná vytušila průser, tak se jala narodit dřív, než byl termín obratu.
Taky jsem si doteď naivně myslela, že to fakt nebolí, když to MUDr. říkal. Mohla bys mi sem ještě připsat prosím nějaké podrobnosti, např. proč by ti to gynekoložka bývala nedoporučila a v čem to může být ještě nebezpečné atd. ? Prý se to provádí pod ultrazvukem a nedávno tu nějaká maminka psala, že to byl ohromný a krásný zážitek. Předem díky, Zuzana.
 fisperanda 


Re: Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 15:33:22)
Zuzko, už moc nevím jak to bylo, přece jenom jsou to dva roky...
Myslím ale že u toho hrozí odloučení placenty, nebo co, fakt nevím, možná by to chtělo na tohle téma článeček.
Každopádně po porodu se ukázalo, že malá měla obtočenou šňůru kolem krku, takže proto se nemohla otočit, někdo mi pak v nemocnici říkal, že se mohla tím obratem i udusit, jenom nechápu, že to nebylo vidět na ultrazvuku.
Takže už nikdy víc. Myslím, že pokud se dítě neotočí, tak má důvod.
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: Taky jsme cvičili 

(3.5.2007 17:22:04)
No, právě, malá měla obtočenou šňůru kolem krku nadvakrát. Nejprve jsem cvičila cviky na otočení plodu, úplně jsem cítila jak se v břiše otáčí, ale vždycky, když byla "naštorc", tak se zastavila. Určitě to bylo kvůli té šnůře a já jí takhle trápila. Jinak obtočený pupečník viděl až lékař na 3D ultrazvuku, z toho důvodu (konec pánevní a zamotaný pupečník) zvolil císaře. Dodnes jsem přesvědčená, že nám tím zachránil život. Právě kvůli tomu odtržení placenty a udušení mimi. Zbýval jen krůček k tomu, abych rodila normálně. Fuj, asi máme někde andělíčka strážného. Návštěva tohoto lékaře se uskutečnila velkou shodou nečekaných okolností a vlivů 1 den před porodem.
Každopádně už bych taky nikdy mimi uměle neotáčela. Musela jsem jí v tom břiše fakt potrápit.
 Insula 


Nešla bych na to 

(3.5.2007 17:57:51)
Nechápu, proč to doktoři ještě dneska dělají. Otočení je bolestivé a hrozí odloučení placenty. A taky bych se bála otočení pupeční šňůry kolem krku nebo jinde. Nikdy bych na to nešla. Navíc poloha koncem pánevním je fyziologická, takže normální. I když porod je pro mimčo rizikovější a může být i zdlouhavý.
 vlad. 
  • 

najdi si pediatra, kterému věříš 

(3.5.2007 16:15:18)
Dnes je možná svobodná volba lékaře. Myslím, že lépe než se válet hystericky po zemi, je najít si pediatra, se kterým jsi spokojená a kterému můžeš věřit. Jako lékařka taky nestojím o spolupráci s někým, kdo mi nevěří.
 fisperanda 


Re: najdi si pediatra, kterému věříš 

(3.5.2007 18:22:14)
Nemluvím o pediatrech, těch je všude mraky, a samozřejmě si člověk vybrat může. Teda - pokud žije ve městě a ne na vesnici, tam tady tohle zase padá. U nás třeba, pokud je problém s kyčlema, je člověk odkázaný na jedno pracoviště, a tam už opravdu výběr žádný není.
 Lída+2 


Re: Re: najdi si pediatra, kterému věříš 

(4.5.2007 6:36:51)
Jak jsi na to přišla:-OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Jsem ve městě 16 000 obyvatel. Pediatra potřebuju změnit už rok.... a jsem bez šance. MAj plný stav až nadstav. Je jich tu jen asi 5:-(
Ale pokud mi pomůžeš pro děti najít jinýho. Budu fakt vděčná.:-)

My to tu máme i se zubařem- k tomu jezdíme 50km.:-(
náš praktickej má taky nadstav....-(
 Staňka 
  • 

Vojtovka 

(3.5.2007 11:37:15)
Celý těhotenství jsem se bála,že se malý narodí dřív (vypadalo to tak) a že budu muset cvičit. No nakonec se narodil 2 dny před termínem a ty kleště nám stejně ke cvičení pomohly. Já proti té Vojtové metodě taky nic nemám,malý u toho brečel snad jen první 3 týdny,teď si povídá a cucá ruce...a cvičí jak gymnasta :-)
Vývojové tabulky taky nesnáším,neuroložka se vždycky postaví k takové mapě a ukazuje: vy už máte tolik a to byste měli dělat toto...Je to fakt frustrující.Hlavně mamky nesrovávat s jinýma dětma. Sestra chodí s chlapečkem taky na neurologii a mají skvělýho doktora a ten říká do 4 let se to srovná :-) hlavně ho s nikým nesrovnávejte. Ale jde to těžko,že?
 Džejn 
  • 

Tabulky... 

(3.5.2007 12:35:57)
Ad vývojové grafy a tabulky:
Dcera se narodila zadečkem, porodní váha 2,75, 47 cm. Teprve kolem roku začala sedět a obracet se - váha 6,75 kg. Při pohledu na všechny tabulky a zjištění jak moc jsme "pozadu" jsem myslela, že zešílím. Jediné pozitivní bylo, že v roce mluvila v jednoduchých větách, ve 13 měsících uměla první básničku. Chodit začala přesně v 16 měsících.
V 7 letech - nástup do školy - vážila 15 kg.

Dnes je jí 15,5, váží 42 kg, měří cca 163 cm. Ano, je drobná, je hubená, dodnes toho moc nenasportuje :-), ale výborně se učí (je na 8 letém gymplu) a je naprosto zdravá. Menzes dostala ve 12 letech - navzdory obavám lékařů,že je "pozadu".

No a když jdu dnes po ulici a vidím ty 15 leté prdelaté holky, jak jim těch 20 kg nadváhy teče z bokovek, tak si říkám, že je vlastně dobře, že ta "moje podvýživa" (jak jí láskyplně říkám) je taková, jaká je.

Takže na nějaké grafy a tabulky se vybodněte, pokud je dítě jinak šikovné, tak je přece úplně jedno, jestli se obrací ve 4 nebo v 15 měsících....
 fisperanda 


Re: Tabulky... 

(3.5.2007 13:00:19)
Na tabulky kašlat je dobrá rada. Sama bych se podle ní řídila. Jenomže dcerka taky byla ve všem pozadu. A nejsem tak drsná, abych nad tím mávla rukou, samozřejmě sem srovnávala. Chodit začala až v roce a půl, budou jí dva a do nedávné doby jsme o ňákým mluvení ani nesnili. Dobře vím, že každý dítě je jiný a říkala sem si, bohudíky za to, že je, jaká je, že je zdravá... ale nedalo mi to a když sem viděla ostatní děti v jejím věku, který byly fakt už jinde, tak mě to mrzelo. Né že bych chtěla "turbomena" ale třeba když sme chodili do cvičení a všechny ostatní děti se napovel rozeběhly k maminkám a ona si tam sedla a hrála si s prstíkama a vůbec nevěděla, co se po ní chce, tak mě jí bylo líto. Chtěla sem, aby byla stejně šikovná jako ostatní, ale nebyla. Když ostatní děti lezly do tunelu, tak sem ji tam musela násilím vtlačit a ona se uprostřed zasekla a museli sme ji vysypávat ven. Normálně bych se tomu smála,ale byla taková ve všem a mě to fakt mrzelo. Né kvůli mně, ale kvůli ní.
Takže nebrat děti podle tabulek je dobrý, ovšem koho to nezamrzí...
 Katka 
  • 

Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 14:06:37)
Fisperando, já myslím, že ti dcerky nemusí být líto kvůli ní. Ona si podle mě v tomhle věku ani neuvědomuje, že je "jiná" než ostatní vrstevníci. A než si to začne uvědomovat, tak je určitě dožene. Můj druhý syn je taky takový "pomalejší" nebo spíš možná lenoch. Občas mě to trochu zamrzí, že nemám takové to "dokonalé" děťátko, co ve všem ty různé tabulky předbíhá. Ale on je jinak takové spokojené usměvavé dítě, jemu je určitě jedno, že ještě neleze, nesedí, atd. Tak se snažím mu to nedávat nějak najevo, nebo ho litovat. A říkám si, že než bude chodit do školky, určitě chodit začne:-)Katka
 Evžíček 


Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 14:27:47)
Fišperando, já mám doma přesný opak- starší syn začal chodit v 10 měsících, v 5 měsících seděl, teď je mu 2,5 roku- běhá, skáče, hází, přeleze plot, ničeho se nebojí- chodí v bytě potmě ap.- je to normální torpédo- no a kromě máma, táta , bába, brm a maší- vlak- nemluví a pořád máme plíny...sice všemu rozumí, ale podezírám ho, že se mu proste nechce :-) Takže nezoufej, děti co jsou na tom skvěle fyzicky, můžou být pozadu někde jinde
 Zuzka a Anežka 06/05 
  • 

Re: Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 15:11:48)
Naše malá je také moc šikovná - umí např. spoustu básniček a písniček, ale na nočník si odmítá sednout, max. si na něj sedne v plíně :), když jí plínu sundám, je scéna, zapře se a prostě ji tam neposadím. Babičky sice odbývám, že má ještě čas (a že to, že nás tam posazovali už v půl roce je nesmysl), ale trochu nervozní, jak ji to naučíme, jsem. A zuby si šmudlá kartáčkem ty přední a to je vše a také nevím, jak na to... Když ji myju hlavu, ví o tom mininálně celý barák, ne-li ulice :). A ještě k té porodní váze, měla 3,60 kg, ale mezi našimi známými a kamarády je spíš výjimka - mají děti s porodní váhou dost pod 3 kg...
 Róza 
  • 

Re: Re: Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 15:34:20)
Zuby je potřeba dočišťovat a to klidně než jdou do školy nebo i déle. Dopručuji začínat kousacími ploškami stoliček, protože tam se zuby kazí nejsnáze. Pak až přední.
 Zuzka a Anežka 06/05 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 15:45:23)
... já se možná špatně vyjádřila - ona si je právě vyčistit nenechá. Trochu si "vyčistí" ty přední a končí a mě nechce nechat do pusy sáhnout ... Tak budu ráda za každou radu, jak na to? Nevím, jestli jsou takové děti všechny, ale jak jsem psala - když ji myjeme hlavu, je scéna a řev, uši si nechce nechat čistit, nos také ne ...
 Róza 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 15:58:32)
Já to mám taky tak. Teď jsem nalepila na kartáček rybičku a začalo jí to bavit. Taky jsem nyní (20 měs.) zavedla pastu (dámtam jen symbolicky) a jakmile o tom začnu, už letí a říká Pa (jako pasta). Předtím ječela a říkala to své důrazné NE,
 Zuzka a Anežka 06/05 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 16:32:50)
Rozesmálo mě to "důrazné NE" - to je jako u nás. Na všechno ne :). Pastu jsem začala zkoušet dnes - trochu gelu od Weledy - no snad se to všechno co nejdřív naučí ...
 Róza 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 16:47:07)
Nevím, co má gel od Welidy, ale moc doporučuji, aby ta pasta nebo gel měly aminfluoridy a ne fluorid sodný nebo fluorfosforečnan myslím draselný. Aminfluoridy jsou nejúčinější a má je například Elmex. Doporučuji dávat opravdu jen symbolicky. Moje koťě třeba vůbec neumí plyvat, takže to všechno papá. Kvůli tomu jí ta pasta a čištění taky začalo tak bavit.
Jsem dentální hygienistka, to jen pro úplnost.
 Monča, Matěj 12/2005 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 16:49:48)
Syn si ze začátku také nenechal do pusy sahnout, stáli jsme před zrzadlem a on by čistil kartáčkem kdeco jen ne svoje zuby. Teď to dělám tak, že ho položím na přebalovací pult, do každé ruky musí dostat hračku a ještě mu musím něco vyprávět a teprv potom pootevře pusu a dovolí mi tam zarejdit kartáčkem. Ale už se to lepší. Myslím, že za chvíli to zvládneme i bez těch hraček.
 Mortadela 


Zuzko, 

(4.5.2007 7:21:26)
vy máte doma naši Klárku? :-) Fakt, vy popisujete moje dítě. Naše je ale starší, je narozena v září 2003. A musím zaklepat do dřeva, že kolem 3. roku se zklidnila, teď už si nechá vyčistit zuby (ale nesmí to trvat dlouho), na nočník se také nakonec naučila (ale až ve 2 letech a 10 měsících, dřív to prostě byl marnej boj), nechá si vyčistit uši, zastřihnout vlasy a nehty... Prostě dřív bylo nemyslitelné na ni sáhnout, teď už v pohodě. Hodně nám pomohla homeopatika, popsala jsem homeopatce jaká je Klárka osobnost a ona vybrala ten správný lék. Šlo teda hlavně o ten hysterický přístup k nočníku. A povedlo se. Tak nezoufejte, třetí rok bývá hodně zlomový a malá se taky srovná. :-)
 Pety+Verunka, 3.3.05 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tabulky... 

(28.5.2007 0:10:47)
Zuzko, malá si taky nechtěla nechat vyčistit zuby, ale musím říct, že teď se to o dost zlepšilo a pomohlo nám toto:
1) začala jsem jí při zpívání říkat oblíbenou básničku nebo písničku (někde jsem to četla) a u nás to kupodivu zatím funguje, dokud neodříkáme poslední sloku z Polámal se mraveneček, tak čistíme
a za 2) spali u nás její dvě sestřenky (téměř stejně staré) a tak si čistili zoubky všechny společně a to se jim moc líbilo a teď, kdykoliv odmítá čištění tak jí řeknu, že přeci Krystýnka s Pavlínkou si také čistí zoubky, že to přeci viděla, a že si je čistí právě teď atd. a hnedka si to zase rozmyslí (alespoň na chvíli)
a taky pomáhá častěji měnit kartáček, když už ho má okoukaný, koupíme jiný, jdeme ho koupit společně a také si ho sama vybere a zase má do toho trochu větší chuť
tak zkuste něco z toho a třeba to zabere
Petra
 Irena, 2 kluci 
  • 

Re: Re: Re: Re: Tabulky... 

(4.5.2007 20:09:54)
Já jsem klukům při čištění zubů říkala, ať na mě zařvou jako tygr: UAAAAA! A pak jsem honem kartáčkem čistila. A znovu a znovu. Nebo jsem vymyslela písničku, kde se musí hodně otevírat pusa. A časem jsem je to naučila. Byla to dřina, ale vyplatilo se to, zuby mají pěkné.
 Patty 
  • 

Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 14:30:41)
fisperando, uplne ti rozumim. Kazdy, kdo tvrdi, ze nesrovnanva, tak to nebude tak uplne pravda. Tezko se v tech tabulkach daji ale posoudit mentalni schopnosti ditka ve veku mezi rokem az trema ...
Treba nas kluk ve 2.5 letech skoro nemluvi a prijde mi oproti dceri tehdy (nyni 4.5 roku) stale detinsky. Proste taky uvazuju, ze asi nebude mit IQ clena Mensy, ze proste nebude skvelej zacek apod. ... taky uz se utapim ve smutnych predstavach, ze vsechno nebude idealni, ale takovej ten zivot asi je.
 Pruhovaná 
  • 

Re: Re: Re: Tabulky... 

(3.5.2007 16:00:26)
Nic si z toho nedělejte, kluci jsou zkrátka pozadu :-). Nechci naštvat maminky kluků (taky jednoho mám), ale podle nějaké knížky jsem si vždycky pro útěchu říkala, a to opakovaně: "chlapeček není holčička" . Moje starší dcera byla taky ve všem napřed (kromě porodní váhy) než kluk - balíček, který měl plíny v noci až do čtvrtého roku, o řeči a sociálních vztazích ani nemluvím. A hle - teď je kluk ve třetí třídě, jde mu to tam mnohem snáz a lépe než tenkrát dceři (ta je v primě) - všechno dohnal, v intelektuální oblasti předehnal. Ale je jiný. Chlapeček zkrátka není holčička :-).
 Lída+2 


Re: Re: Tabulky... 

(4.5.2007 6:52:07)
Jo a ještě bych tě ráda uklidnila.
Moje první dítě: otočit z břicha na záda- předvedlo sestřičce při propouštění z porodnice. Ze zad na břicho cca v 2měsících, 4měsících lezl a v 6 stavěl v 9 chodil....jak já říkám láskyplně-šílený miminko....:-DD
Nyní je mu 8,5let.... je sportovně úplně nemožnej: na kole se učil kdysi šlapat 14 dní,aby to vůbec pochopil... skok do dálky na Tv nepochopil doted´a celkově je na sport dost mimo....všechno se douho učí- až dvojnásobně než ostatní.....nakonec mu to průměrně jde....- možná je to i tím, že dost rychle roste má asi 140cm.Ale jinak výborně se učí. Je výtvarně nadanej.

Mladší dítě nyní 6. otočení si nějak neuvědomuju...on se moc nehýbal. JAK Tu někdo psal- ležel jak placka cca do 6měsíců...pásl hezky koníčky. A z břicha na záda se přetočil. klezl až na 8měsících. A jen do 2 metrů od místa co jsme ho posadili.:-) chodit začal na 15měsících. Na kole se naučil za 10minut a jezdil jako blázen. Na lyžích taktéž. V sokole jsou z něj nadšený, prý takovýhle dítě se tam najde jedno za 10-15let....kotrmelec na kruhách, hrazda, bradla...na vše se cvičitelce cpe..., že je malej ho nezajímá....jde mu i skok do dálky( myslím, že ho dělá dobře,ale skočí zatím maličko).
nemaluje- pastelka je jeho nepřítel:-D
a co bude ve škole se uvidí......

prostě si myslím, že vliv na to co to dítě a kdy dělá asi moc vliv nemá....já když vyprůměruju obě děti tak jsem na tom asi tabulkově skvěle.:-D....
 Jitule,dcera 2 roky 
  • 

Re: Re: Tabulky... 

(6.5.2007 19:18:20)
Fisperando,jsme na tom úplně stejně.Dcerka neseděla,nelezla,chodit začala v 15měsících.V lednu jí byly 2roky a zatím neřekla jediné slůvko.Máme hodně známých se stejně starými holčičkami a ty už toho napovídají.Je moc těžké říct si "nesrovnávej"tu naši berušku s ostatními a dodržet to.Máme s manželem podezření na nějaký problém se sluchem,jelikož naše beruška vůbec nereaguje na své jméno.Nyní po neustálém upozorňování na naše podezření se nám snad povede zajistit si vyšetření sluchu v Praze v Motole,nevíme jak to dopadne,ale chceme mít konečně jistotu a podle ní se zařídit.Byla jsem s dcerkou u Dr.logopedie a k ničemu to nevedlo.Dcera velmi zdatně ručičkama napodobuje co na nich vidí(řezání dříví,kýchání...)ale zvuky žádné.Ječet umí pěkně,ale ani jednoduché slabiky ma-ma,pa-pa...nic.Tak snad naše dítka jsou v pořádku a vše dohoní.Je mi malé též líto,tomu se prostě neubráníme ať chceme sebevíc.I když si to třeba naše děti mezi vrstevníky neuvědomují.Plně Tě chápu a tak nezbývá než věřit,že se to někdy zlomí a dcerky to dohoní:o)))
 Jitule,dcera 2 roky 
  • 

Re: Re: Re: Tabulky... 

(6.5.2007 19:21:30)
nějak jsem zapomněla napsat slůvko na obrázky reaguje ručičkami,jak jsem měla v hlavě myšlenku nestihla jsem jí naklapat celou do věty,omlouvám se.
 Lucie + 2 
  • 

Re: Re: Tabulky... 

(8.5.2007 17:41:49)
Nevěšte hlavu. Můj sedmiletý syn prakticky není schopný se samostatně obléknout, zakopává, občas spadne ze židle, slintá, pořád třepe rukama a hraje si na vybuchování....dost lidí nás lituje, že máme postižené dítě. Zvykla jsem si a beru to s úsměvem. Do tabulek ho rozhodně nejde zařadit, to se dalo asi pouze do tří, čtyř měsíců, potom už byl úplně mimo. Neuměl běhat ani chodit po schodech....Má IQ 160.
 petra 
  • 

Re: Tabulky... 

(3.5.2007 14:00:09)
milá džejn, já když rodila dceru, tak jsem před otěhotněním měla k výšce 165 cm váhu 47 kg, takže nezoufej. Porodila jsem naprosto normálně, přirozeně. Dcera měla 2,80 kg a 48 cm. V roce měla 8,43 kg, chodit začala v 15 měsících, ve dvou letech vážila 10,7 kg, ale zato mluví v souvětích. Věta typu "nemůžeme jít ven, protože prší" je u ní v tomhle věku normální. Naštěstí mám rozumnou dětskou MUR., která když viděla mě, tak prohlásila, že řešit tabulky a grafy u tohoto dítěte je při pohledu na matku naprosto zbytečné. já to okomentovala slovy - geneticky podměrečné dítě a máme vyřešeno.
(Jediný problém je s nákupem oblečení, vše je velké a široké - pro nás obě.)
 petra 
  • 

Re: Tabulky... 

(3.5.2007 14:08:13)
milá džejn, mně moje maminka taky říká ty moje podvýživo - mám k výšce 165 cm 47,5 kg. Narodila jsem se jako 2,5 kg nedonošenec. teď mám doma podvýživu č. 2 - slečna dcera se narodila 48 cm a 2,8 kg. V roce měla 8,40 kg, ve dvou letech 10,7 kg. Zato mluví v souvětích a chodí bez plínek. Naštěstí mám rozumnou dětskou MUDr, která když viděla mě a dceru, tak rovnou řekla, že u tohodel dítětě tabulky řešit nebude, protože na nás nejsou grafy... (Kromě grafů není ani oblečení, které by ám oboum nebylo velké, ale jinak jsme obě pohodě...)
PS: Moje maminka se při výšce 163 cm za celých více než 60 let svého života nedostala na váhu 55 kg (tedy kromě těhotenství.)
 ivie+puf+hanes+maja 


Re: Tabulky... 

(6.5.2007 10:13:40)
Dobrý den, chtěla bych napsat vlastní zkušenost s "tabulkovým vývojem". Rodila jsem třikrát, všechny porody byly v poho (max. 5,5 hod, děti spíš drobné 3,20 2,75 2,91, první dva vyvolávačky po odtečení vody, poslední spontánní). U druhého těhotenství bylo vše v pořádku (všechny testy), synek se narodil drobný, neplakal. Bylo mi řečeno, že je vše v pořádku. Jenže nenabíral (ani hlady neplakal) a postupně jsem sledovala, že je trošku jiný než jeho starší brácha. Otáčel se brzy, seděl v roce, chodil v roce a půl, mluvit začal až ve čtyřech letech. Neurolog, kam jsem šla, mi docela drsně (tenkrát mi to tak připadalo) řekl, že ho nevyživovala placenta a že mu "ujel mu vlak", jak vývoj půjde dál, že sám neví. V současné době je to tak, že starší syn (který měl "tabulkový" vývoj a byl šikovný) má nejhorší známky z tělocviku a mladší je sice "pořád kousek" za vrstevníky, ale zručný a mrštný, jen tu řeč pořád musíme "pilovat".
 katka+katka 
  • 

CS 

(3.5.2007 17:01:37)
Právě z těchto důvodů (mimo jiné) jsem preferovala císařský řez
 Staňka 
  • 

Re: CS 

(3.5.2007 19:54:32)
A to sis jako mohla vybrat? Pokud vim,tak se nikdo nezepta, jak si to budes prat.Na cisare se chodi po predchozi dohode kvuli zdravotnim problemum,nebo spatne poloze mimca ci placenty...ale ne jen tak z rozmaru maminy. A myslim,ze u vsech z nas bylo vsechno OK a proste se to pokazilo ke konci. Viz nas pripad,nakonec maly misto toho, aby hlavicku pritahl na prsa, tak ji zaklonil a uz se do me nevesel a pak uz prisly na radu ty kleste...
PS:jo a mimochodem moje spoluzacka rodila mrtve devcatko prirozene,(i kdyz je o cisare prosila pomalu na kolenach) protoze ji proste cisare nepovolili a nedoporucili,pak by uz totiz mohla mit jen jedno mimco.
 katka+katka 
  • 

Re: Re: CS 

(3.5.2007 20:24:13)
svým způsobem si vybrat můžeš, i když máš pravdu, že to tak úplně jednoduchý nebylo. Já měla strach, že porod nezvládnu (nejsem schopná ani spolupráce při odběru krve) a ohrozím tím dítě.
 Mediana 


Re: Re: Re: CS 

(4.5.2007 1:57:47)
Katko, pokud jsi z Prahy, mohla bys mi, prosím, napsat na mail kde a s kým byla takto možná domluva, například i finančně ohodnocená? Taky mám svoje důvody, které bych rozhodně neoznačila jako "rozmar maminy". Celkem neochybuju, že bych si byla schopná - kdyby to bylo aktuální, což není :( - obstarat dostatek indikací k CS od očního přes kardio po psychiatrii. Nicméně by mě zajímalo, jakým způsobem to probíhalo u někoho, komu se to dohodnout už podařilo. Díky. Mail je anna.gramova@seznam.cz
 katka+katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: CS 

(4.5.2007 8:41:42)
ahoj, já nikomu nic neplatila (kdybych musela tak bych samozřejmě zaplatila), vlastně to celý začalo tak, že jsem nejdřív chtěla jít na potrat (to mě zase ostatní odsoudí), prostě jsem neměla na to porodit dítě. Šla jsem ke své gynekoložce a když se zeptala, proč si to nechci nechat, všechno jsem jí vysvětlila. Řekla mi, že to chápe a že je nás s tímto problémem hodně a že mi pomůže- je i porodník, takže jsem šla do nemocnice, kde působí a tam jsme to naplánovali. Myslím si, že řada lidí tam věděla, proč se mi císař dělá a nikdo proti tomu nic neměl.
Jinak jako rozmar maminky považuju důvody typu - nechci jí mít vytahanou apod.
Já měla skutečně strach, že nebudu spolupracovat (vlastně jsem nespolupracovala celé těhotenství-zatímco všichni se na UTZ těší, já se klepala strachy). Vím, že jsem taková, zkoušela jsem s tím něco dělat, ale už jsem se s tím prostě smířila. Takže myslím si,že toto by se mělo uznávat jako indikace k císaři (pravda mě v tom nikdo celé těhotenství nebránil).
 Insula 


Re: Re: CS 

(4.5.2007 10:11:01)
Staňko, proč by už potom nemohla mít víc dětí???? Po jedno císaři je běžné mít další děti. I když někdy lékaři nedoporučují víc jak dvě sekce. Ale na diskuzi "Císařský řez" tady na rodince jsou matky, které porodily 3 i dokonce 4 děti císařský řezem bez problémů.
Jinak porod mrtvého plodu není samozřejmě důvodem k císařskému řezu pokud porod postupuje.
 Staňka 
  • 

Re: Re: Re: CS 

(4.5.2007 10:49:35)
To já nevím,proč jí řekli,že už by pak mohla mít jen jedno dítě,asi proto,že víc než 2x císař je prý větší riziko. A porod u ní ani nezačal natoš postupoval,prostě jen 4 dny před termínem měla pocit,že malou nějak necítí a tak jí přišli na to že, se bohužel uškrtila. Porod jí tedy vyvolávali....
 Insula 


Re: Re: Re: Re: CS 

(4.5.2007 13:51:13)
To je hrozný. Ale je pravda, že porod se nejdříve zkouší vyvolat. Takže pokud to potom postupovalo, tak se císař opravdu nedělá. Ale určitě není pravda, že by potom mohla mít už jen jedno dítě. I když jak jsem napsala, lékaři neradi vidí víc jak dva císaře. Navíc není nikde řečeno, že by po jednom (prvním) císaři nemohla potom rodit normálně. Moje bývalá kolegyně z práce rodila poprvé císařem (akutně dítě začalo být při porodu v krizi, dopadlo to dobře) a pak měla ještě další dva normální porody.
A jak je na tom kamarádka teď??? Má další mimčo???
 Mediana 


Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(4.5.2007 17:19:01)
Katko, děkuju, žes popsala, jak to bylo s plánovaným SC u tebe.
Já si porstě pořád myslím, že SC by mělo být možné provést i bez indikace jako placený úkon na přání. Ať jsou důvody a následky jakékoli. Pokud si je ochotná o zaplatit, je to záležitost ženy samotné, jakou službu si se zdravotnictvím vyjedná.









 Katka+katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(4.5.2007 18:04:02)
Já si to myslím taky, hlavně vždy nese následky za porod žena, ne porodník. Já bych nic proti tomu si to zaplatit neměla, ale takhle to tady prostě POŘÁD nefunguje a je to smutný. Nevím, jaké důvody máš ty, ale snažila bych se o "obálkový systém", ať už někde u samotného porodníka, nebo jiných specialistů (očních lékařů, ortopedů). Budu držet palce!!!Jinak nás "zájemkyň o cs" (z různých důvodů) je docela dost, takže mě přímo zaráží, že to ještě není povolené. Já jsem si skutečně myslela a myslím, že bych při přirozeném porodu dítě ohrozila. Fakt nejsem schopná spolupracovat při jakémkoli zákroku (s výjimkou měření tlaku - jediná věc, která mi nedělá u lékaře problém).
 Monika 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(5.5.2007 15:57:46)
Teda já jsem rodila "normálně" a na pokoji pak byla se dvěma holkama po císařském řezu - absolutně jsem jim nezáviděla vůbec nic!!! Nejenže je to rikantní jako každá operace (narkóza a pod), proto to taky asi většina doktorů na přání dělat nechce, ale ležet potom tři dny na kapačkách, s pytlíkem na moč, bolící jizvou (tj. nemůžete v podstatě ani zvedat dítě), opoždným nástupem kojení, a pak ještě "opatrný režim" (tj stále pokud možno toho moc nenosit, tj. ani třeba dítě v autosedačce) půl roku ...no, zlatý porod, teda!
 Kudátko+3 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(5.5.2007 20:08:05)
ja jsem rodila do vany a priste budu rodit stejne:) nemuzu si to vynachvalit, voda mi nahradila epidural
 Karin 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(7.5.2007 12:34:09)
Moniko, asi jsem měla jinou zkušenost, ale taky jsem rodila císařem, plánovaně..Druhý den jsem už chodila, na záchod jsem také chodila hned další den.. Bolelo to, to je fakt, ale dalo se to vydržet a že bych nemohla půl roku nic nosit, to ani náhodou.. Na mrně jsem byla úplně sama, tak mi nic jiného nezbylo. Příště bych šla zase do toho..
 MIRKA Z. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(9.5.2007 8:16:49)
Ahoj Moniko,
mam za sebou SC dvakrat a nemuzu si vubec stezovat! Na JIP se nelezi 3 dny ale pouze 24 hod.Pochopitelne pokud nejsou nejake komplikace, ale to muzou byt i po spont.porodu.
Cevka taky neni nic hrozneho, no a jiyva boli , to je fakt. O opozdenem nastupu kojeni nic nevim, v obou pripadech mi deti prinesli po 4 hod po operaci, a kojila jsem jako ostatni.
mimi zvedam a nosim taky. snad jen prvnich 14 dni jsem byla trochu opatrnejsi, ale jinak pohoda. Jo a mam v planu jeste jedno mimi, a to uz bude ten cisar povinny.
 Sara 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(10.5.2007 0:13:35)
Já měla u dcery indikovaného císaře kvůli tomu, že můj endokrinolog usoudil,že moje prakticky nefunkční hypofýza není schopná hormonálně uřídit bezproblémový porod. Navíc nám chyběla jedna tepna v pupeční šňůře. Můj gynekolog vymyslel s jednou chytrou profesorskou hlavou od Apolináře, že do mě naperou oxytocin a budou koukat co to udělá. Když by porod nepostupoval tak jak má, že provedou sekci. Jenže já si našla na webu spoustu info o tom, jak vlastne oxytocin funguje a vyšlo mi, že s tou jednou tepnou v pupečníku by to skončilo jistým přidušením dítěte=postižením na celý život. Tak jsem šla do Podolí, kde mi řekli, že pokus o přirozený porod s oxytocinem je vysoké riziko nejen pro dítě, ale i pro mne a volili sekci. Jenže - já začala spontánně rodit 2 týdny před termínem, kdy jsem neměla interní vyšetření pro operaci nic. Navíc porod postupoval hodně rychle. Teda - pouze kontrakce, žádné otvírání. Nakonec mi dělali urgentní c.ř. bez předchozího vyšetření a tak když srovnám kontrakce, tak byť jsou nepříjemné, pořád mi přišly jako něco, co bude za chvíli odbyto a ta bolest se dala docela dobře snést. Zatímco po sekci jsem první týden chodila jako robot. Člověk by nevěřil na co všechno používá břišní svaly - momentálně všechny "přeťaté". Hojení bylo sice rychlé (neměla jsem žádný problém s přenášením dítěte nebo autosedačky), ale stejně, kdybych si mohla vybrat bez ohledu na cokoli, jsem pro přirozený (a hlavně hladký - kdyby to tak šlo) porod. Ty přetnuté svaly jsou peklo.
 Duslik 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(12.5.2007 21:50:35)
Plně souhlasím,že spontánní porod je lepší co se týče bolesti. Syna jsem skoro 14dní přenášel, takže jsem dostala provokačku po které došlo ke kontrakcím. Po píchnutí plodové vody jsem se 5hodin pokoušela o normální porod
Ale protože se Domíkovi nechtělo sestupovat a hrozilo jeho přidušení, nastal velký "fofr". Než jsem se stačila vzpamatovat, už jsem ležela na operačním stole a byla mi provedena sekce. Na ty porodní bolesti člověk relativně rychle zapomene, ale to rozřízlé břicho bolí podstatně déle, člověk si připadá jak troska. Nemůže se zvednout z postele, obrátit se z jednoho boku na druhý, zakašlat, ani pořádně chodit. A když bolesti odezní, tak je zas břicho téměř půl roku necitlivé než dojde ke srůstu nervů. Dívím se těm, co vyžadují "císařák" s tím, že by porodní bolesti nevydržely. Kdyby věděly jaké bolesti je čekají po sekci, určitě by si to rozmyslely.

Laďka

 Dajli 


CS 

(13.5.2007 22:52:38)
Já jsem měla CS před 5 týdny, nebyl plánovaný, zjistili mi minimum plodové vody, začali s vyvoláváním porodu, nejdřív teda udělali zátěžový test oxytocinem. Miminko ho zvládlo dobře. Jenže porod nepostupoval, ani po několika tabletách jsem se neotevřela. 2. ráno rozhodli o CS a za hodinku jsem šla.

Chci napsat, že vše proběhlo v pohodě, co se mě i miminka týče. Po operaci mě probudili, anesteziolog se ptal, jestli mě něco bolí, že mi když tak něco dá a taky dal. Pak už mě nic nebolelo. CS proběhl v 11 hodin dopoledne a další den ráno v 5 mě sestřičky vyhnaly z postele do sprchy, myslela jsem si, že nevstanu, ale šlo to kupodivu a dobře. V noci se mi spalo taky dobře, samozřejmě díky nějakým oblbovákům. Miminko mi donesli na nakojení někdy odpoledne a hezky se přísálo - je to šikulka :-)
Chci tady jen povzbudit ty, které čeká plánovaný CS, že jsou i případy, kdy nemusí skoro nic bolet - jako mě. Samozřejmě, že se mi špatně vstávalo, nemohla jsem zakašlat (musela jsem mít po ruce teplý čaj, abych kašel zvládla), ale jinak NIC :-) 3. den mě tam trošku při námaze řezalo nebo píchlo, když jsem vstávala, ale bylo to mimo jizvu, asi to trošku táhlo.
A dokonce mě pustili o den dřív, než normálně po CS pouští, protože i miminko přibralo nad porodní váhu :-)
Berte to jako povzbuzení, že každý porod je individuální. Bříško mám teď pravda trochu necitlivé kolem jizvy, ale to ničemu nebrání.
 Staňka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(4.5.2007 18:47:43)
Kamarádka je momentálně těhotná,tak jí všichni držíme palce,aby to dobře dopadlo.( jinak u porodu měla samozřejmě manžela a malou si společně pohřbili...brečím jen si to vybavim)
 Insula 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(4.5.2007 21:29:50)
Tak to jí taky držím palečky.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(5.5.2007 15:41:06)
Ahoj holky.
CS je narocna brisni operace a jako kazda ma sva rizika. Proto se vzdy uprednostnuje klasicky porod. Ja musela pred 2 mesici na ukonceni tehu z genetickych duvodu ve 23tt a taky mi porod normalne vyvolali. I kdyz to bylo o to snazsi, ze chlapecek byl jeste maly. A vyvolavany porod boly vic nez normalni....a neni to jen ma zkusenost. Ale i tak, kdyz uz je to za mnou, jsem rada, ze jsem nemusela na CS. Takhle jsem v pondeli nastoupila, v utery vse probehlo a ve stredu rano jsem sla domu. Byla jsem v nrakoze jen 10 minut pri cisteni delohy.

Ale preju krasna a zdrava miminka vsem, my se snad taky jeste dockame....
 Irča, 1 dcerka 
  • 

Re: CS 

(5.5.2007 13:41:51)
Nechápu, proč u nás doktoři preferují stále, jak oni říkají "přirozený" porod. V případě mojí švagrové 20hodin bolesti, malá ztrácela ozvy, až když chtěli použít kleště, tak našla sílu a malá doslova vylítla ven, porodní cesty měla tak úzké, že tlačila celé odpoledne, malá se narodila až v 19h, nechali ji prostě trápit. Další známá tlačila 3hod., malého páčili kleštěmi, natrhli mu pusinku, další švagrová rodila koncem pánevním, malá měla 3400g, i tak prostě prý je přirozený porod lepší, taky šlo malé o život, měla pupeč.šňůru omotanou 2x kolem hlavičky. A to nevluvě o tom, že si ty holky 2měs. po porodu pořádně nesedly na zadek, byly šité v narkóze, potrhané, prostě děs. Mám sestru v Americe, tam - ikdyž to je další extrém - rodí císařem skoro každá mamina. Ale při těchto hrozných zážitcích , které jsem jí popisovala, prostě chtěla volat dotyčnému primáři osobně a říct mu, jak by asi rodila jeho žena a takto riskovat život bezbranného dítěte je hazard. Naštěstí můj porod měl hladký průběh, ale kdyby byl problém, tak si najdu porodnici, kde mi vyhoví, vím, že to jde. Protože se stejně člověk po nějakém problému spravedlnosti nedovolá.
 katka+katka 
  • 

Re: Re: CS 

(5.5.2007 15:03:33)
co tady popisuješ je naprosto příšerný a taky nelidský, je hrůza,že se něco takového děje, jinak máš pravdu v Americe je to přesně naopak, tam skutečně přistupují k maminkám invidiuálně, kamarádka se tam vdala a taky tam rodila, ale myslím, že tam k tomu přistupují správně - vysvětlí ti všechna rizika vaginálního porodu, ale i rizika cs a na tobě je pak rozhodnutí, myslím, že tak je to správně, jinak má kamáradka se rozhodla pro vaginální porod, a po druhé pro cs, kdyby měla rodit po třetí tak prý neví
 Mediana 


Re: Re: Re: CS 

(5.5.2007 23:43:45)
Katko a Danielo,
doslova s vámi souhlasím.
Samozřejmě víme a známe zaklínadlo o tom, že SC je velká příšní operace.
A porod klešťema nebo vakuumextraktorem snad není operace? Vždyť sama medicína to klasifikuje jako operativní porod!
Třeba Katčiny důvody pro SC naprosto chápu, kdo by je nechápal, musel by být snad stroj.
Představa, že při legalizaci SC na přání by všechny ženy chtěly rodit operativně, je taky mylná. Je spousta holek, které naopak usilovně touží po porodu co nejpřirozenějším, viz diskuze Porod doma a celá ta debata.
Stejně jako mají právo na to, aby byly vyslyšeny, domarodky, mají totéž právo i rodičky s legitimními důvody pro SC.
Tak jako má svoji anamnézu Katka, mám ji i já. Jsem pár let před 40 a kdybych (prosím osud) otěhotněla, nechci riskovat průchod plodu pordními cestami. SC je rizikový pro matku, ale méně rizikový pro dítě. Já to riziko a následné možné komplikace břišní operace na sebe vezmu ráda. Kdyby se povedlo donosit dítě, nechci ho ohrozit za žádnou cenu, protože bych už neměla žádnou další šanci to zkusit znovu.
Naprosto uznávám, že přirozený porod je pro dítě důležitá základní existenciální zkušenost překonání překážky a prožitku vlastní síly, ale věřím, že se to dá kompenzovat výchovou a komunikací s dítětem.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 0:05:56)
Jsem sama tak pročítám diskuze a ráda bych Vám napsala svou zkušennost. První porod (rok 1991) byl "brnkačka". Bolesti jsem měla asi od 5hod. ráno a za 5min. půl osmé byl malý na světě. Podotýkám, že jsem přibrala asi 9kg a malý mě 2,95kg, 49cm. Druhý porod (rok 1999)byl pro mě horor. Přibrala jsem víc jak 24kg (pak už jsem se nevážila) porod byl vyvolávaný. Po dvou kapačkách a po zvonění kuchyňskou minutkou u břicha (aby malý prý nespal) mě bylo řečeno, že pokud do půl hodiny neporodím tak mě čeká císař. Naštěstí při usilovném tlačení mém i porodní sestry na mé obrovské břicho se malý narodil. Měl 4,18kg a 55cm. I doktor se divil jak jsem tak velké dítě mohla porodit. To je za mnou a zůstal jen opravdu takový děsivý pocit, když příjde řeč o porodu. Jen jsem chtěla říct, že tady si uvědomuji, že i můj druhý porod byl vlastně brnkačka, protože se povedl bez větší pomoci (kleště apod.). Všem zde přeji zdravá miminka a hlavně žádné následky takovýchto porodů.
 fisperanda 


Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 11:52:36)
Mně příde paradoxní, že v době, kdy si ženský můžou nechat udělat prsa, zvětšit rty, vyhladit vrásky a odsát tuk, v době, kdy se provádí potraty, si ženská nemůže zvolit, jestli bude rodit císařem nebo normálně.
To mi připadne trochu postavený na hlavu.
 Mediana 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 12:12:09)
Fisperando, moje řeč.
 katka+katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 13:13:46)
Máš naprostou pravdu, neřekla bych to líp. Samozřejmě chápu, že se to nikomu nelíbí, protože to musí platit zdravotní pojišťovny, ale kdyby se to dělalo na náklady matky, tak absolutně v ničem nevidím problém. Jinak CS je velká břišní operace, ale ono odsátí tuku taky není úplně bezpečné a bezproblémové (zkušenost mojí kolegyně z práce).
Tak mě ještě napadlo, jsou petice proti radaru, za zlegalizování trávy a určitě jsou ještě další - není i nějaká za zlegalizování CS na přání matky? Ráda bych to podepsala, pokud by nějaká byla.
 Raduna 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 13:24:35)
Leda bychom ji spustily my, Katko:-)
 katka+katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 14:05:42)
není to špatnej nápad, nikdy v životě jsem zatím žádnou petici nepodepsala, takže ani nevím, jak se něco takovýho zakládá (nevím, jak jinak bych to napsala), ale byla bych pro
 Raduna 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 14:37:43)
ja taky ne, ale asi staci se podivat do nejakyho zakoniku...melo by to urcite nekde byt i na internetu.
 Zuzana+Terezka 


Re: Chce se mi pořádně zařvat ! 

(7.5.2007 21:39:04)
Je to postavený na hlavu. Ale jsem po pročítání diskuse úplně nejvíc špatná z toho, že ta nebohá maminka svojí uškrcenou holčičku MUSELA rodit vaginálně a že ukončení těhu z genetických důvodů se MUSÍ také končit vaginálním porodem. Já když si jen na zlomek sekundy představim, jak tý nešťastný mamince muselo být, když cítila jak rodí svou mrtvou holčičku..... Chce se mi brečet a zároveň řvát z okna beznadějí. Do háje, přeci alespoň v tomhle případě by si žena měla mít možnost vybrat!!!
 Mediana 


Re: Re: Chce se mi pořádně zařvat ! 

(8.5.2007 1:26:33)
Zuzano, zařvi a zařvi nejradši v předpokoji gynekologický sekce lékařský komory nebo tam, kde se tato dogmata rodí. Tam, kde se rodí děti - a kde se ty děti rodí z žen a ženami - nepatří ani omylem. Jdu řvát s tebou a taky si myslím, že uříznutý prstík je lepší. Když kur*a těhotenství není nemoc, tak proč je porod definován jako stanovená léčba a ne jako volitelná služba? Chceš rodit doma, v porodním domě, ambulantně - ok, tvoje odpovědnost? Chceš rodit SC a riskovat rupturu dělohy při dalším těhotenství - ok, tvoje odpovědnost? To je to proboha tak složitý, že to lékaři, lidi, který se našprtali tisíce stran za šest a mnoho dalších let studia, nedovedou pochopit????
Nejspíš je to i v tom, že porod není nijak speciálně legislativně upravený a vztahuje se na něj odpovědnost lékaře a ani trochu odpovědnost rodičů. Ale to jen tak plkám, o legislativě nic nevím, jen se domnívám...
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Chce se mi pořádně zařvat ! 

(8.5.2007 9:06:45)
Krásně si se rozčílila, díky, hned je mi líp, když se někdo rozčiluje se mnou :-))
Nedávno jsme s manžou přemýšleli, co žene muže-lékaře k tomu, aby se dali na dráhu porodníka-gynekologa. Nevím, nepřišli jsme na to. Aby nevznikla mýlka, i já mám gynekologa muže a jsem s ním velice spokojená. Jen prostě nechápu ten poměr mužů a žen porodníků v našich porodnicích. Vždyť je to tam samý chlap ! Já osobně nechci, aby o právech žen před-při-po porodu rozhodovali převážně muži. Nechci sem míchat politiku, ale pokud se o právech nás žen "dohadují" stejně jako naši politici např. o reformách, tak je zřejmé, že o nás jde až na posledních místech.
P.S. Abych udělala radost mužům, musím říct, že ani nejsem nadšená z toho, že např. ministryní obrany je žena. Sice sympatická, ale co je mi to platný, že jo :-)) Na vojně ani ve válce nikdy nebyla. A můj porodník nikdy neměl a nebude mít porodní bolesti.
Uf, to jsem se rozepsala, trochu zmatený, ale snad jste pochopily, co jsem tím chtěla říct. Ahojky Zuzka
 katka+katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Chce se mi pořádně zařvat ! 

(8.5.2007 15:52:27)
Pro zasmání : asi před rokem jsem byla s kamarádkou na pohotovosti, měla silný zánět vaječníků a doslova se plazila, jak ji to bolelo, v ordinaci měla i problémy se svléct a gynekolog jí povídá, ale vždyť vás ten zánět vaječníků nemůže tak bolet - dodnes nevíme, jak to mohl s takovou jistotou tvrdit, je to muž, takže tuším, že vaječníky nemá a tím pádem nikdy ani nemohl zažít jejich zánět:-)))

Ale teď vážně, nejde o to, jestli o nás rozhodují muži, ženy, marťani či kdokoli jiný, jde o to, že bychom měly mít právo rozhodovat o svém těle a dítěti, které nosíme a jsme to my, kdo by o tom měl rozhodovat, ne lékaři, kteří dítě vidí při porodu, pak ještě možná jednou, dvakrát při pobytu v porodnici a pak už nikdy
 Insula 


Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 19:22:38)
Mediano, odpověděla sis vlastně sama. Porod císařským řezem je nejen finančně náročnější, ale taky zhruba 6x rizikovější pro matku než přirozený porod. A lékaři chrání na prvním místě matku, protože ještě může mít další děti. Je to smutné, ale je to tak.
Já osobně jsem taky pro, aby se žena mohla rozhodnout. A také si nemyslím, že by se většina matek rozhodla pro sekci. Při dnešní propagaci přirozeného porodu. :-)
 jana /verunka 6 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 21:11:46)
ahoj,já jsem si nemohla vybírat. Porod vyvolávali kvuli mojí cukrovce. Po 12 hodinách kontrakcí které byly po 2 minutách a krížových bolestech se malá začala přidušovat a mě nepostupoval porod (byla jsem stále jen na 4 prsty)Byla jsem strachy bez sebe, protože kamarádce mé známé se přesně takhle přidušoval syn to byla asi otevřená na 7 cm tak to prostě ve vrchlabí¨prubli spontáně no a když bylo zle tak bylo na sekci pozdě. Dneska má malej dětskou mozkovou obrnu epilepsii a je na tom motoricky opravdu hodně špatně a když prý s ním bude pracovat tak se naučí možná chodit. Takže když jsem na monitoru sledovala jak ji ozvi klesají na 60 a pobíhají kolem mě dva doktoři s vnitřníma sondama tak jsem toho doktora prosila at to radsi riznou hned nez aby se mala pridusila a melo to skoncit spatně. Takže se mala narodila sekcí. Po všeobecné "masáži" nejlepší je přirozený porod a článcích typu kontrakce jsem si prospívalala me chytaly deprese ze jsem selhala a nebyla schopna svoje dite porodit normalne. No ale pak se podívam na malou a uvědomím si že díky sekci mam zdravou holku a ne postizene dite případně dítě mrtvé. Samozřejmě že se bojím abych mohla mít druhé dítě. Někdo totiž psal ze taky chtěl porod sekcí kvuli konci panevnímu a ten doktor na ní vyrukoval s tím, že by taky potom nemusela mit dalsí děti. Přijde mi že se dneska všechno žene do extremu přirozené porody (rodit doma na koberci) a to same s kojením.
 fisperanda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(6.5.2007 21:37:29)
Já jsem rodila KP, ještě k tomu jsem měla preeklampsii, ale ani to nebyl důvod pro císaře. Naštěstí všechno proběhlo dobře, ale když se ohlídnu zpět, co všechno se při takovým porodu mohlo stát, dělá se mi z toho špatně. Je to jenom moje vina, že sem si nezjistila více informací a nepoptala se u jiných doktorů, popř. v jiných porodnicích, jak by postupovali, možná bych měla na výběr, ale těžko teď soudit. Každopádně nasledné komplikace u dcerky (s kyčlema) mě utvrdily v tom, že přirozený porod byla od doktorů špatná volba. Mám z toho ponaučení, že nikdy víc nebudu doktorům slepě důvěřovat a spolíhat na jejich zkušenosti a odbornost. Jsou to jenom lidi, i ti se mohou mýlit, ale následky si ponesu já a případně moje dítě.
 Sara  
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: CS 

(10.5.2007 0:27:30)
To je pitomost, čekám druhé dítě každým dnem a mám za sebou jeden porod sekcí a druhý mě čeká. Můj porodník mi říkal, že běžně jsou možné 3 sekce, další jsou rizikové kvůli ruptuře dělohy. Prostě se řeže stále do skoro stejného místa. V některých asi ojedinělých případech může být problém i u druhého dítěte, ale pokud se ta jizva dobře zhojila, tak nevím v čem může být problém. Vždyť dělohy našich prababiček vydržely i deset těhotenství, tak co by nevydržely 2 rozříznutí a sešití?
 lenka - zatím bez dětí 
  • 

snížená imunita a těhotenství 

(10.5.2007 12:03:55)
Ahoj, chtěla bych se vás zeptat, zda jste měly některé problémy s imunitou a jak jste prožívaly těhotenství, zda byly nějaké komplikace... v blízkém čase bychom se chtěli také pokusit o miminko, ale mám trochu obavy, kvůli mému zdraví. Mám sníženou imunitu - každou chvíli mám rýmu a zvýšené teploty, když se napiju studeného pití nebo si dám nanuka hned mě bolí v krku a opět mám zvýšenou teplotu. Brala jsem nějaké léky na podporu imunity a musím říct, že mi dost pomohly,ale stejně mám trošku strach. Děkuji za vaše názory popř. vaše zkušenosti. Lenka
 Patty 
  • 

Re: snížená imunita a těhotenství 

(14.5.2007 19:27:27)
Ja jsem take neoplyvala pevnym zdravim, kazda chripkova vlna me chytla, ale musim rict, ze behem tehotenstvi jsem nebyla nemocna, jen v 7. mesici ryma a kasel, ale zadne horecky, ustala jsem to taky. Nejdulezitejsi jsou snad prvni 3 mesice, resp. asi prvnich 20 tydnu tehotenstvi ve zdravi. Takze z me zkusenosti ... snad bude lip !!! Me tehotetenstvi opravdu zmobilizovalo veskerou imunitu ve prospech muj a naseho ditka !
 soniczka + Matýsek 


Re: snížená imunita a těhotenství 

(15.5.2007 16:44:41)
Leni, nemuíš se bát. v čem je rozdíl, tak v tom, že si tě budou více hlídat. já mám vysoce rizikový těhu, ale s imunitou jsme na tom od dost hůř než ty-jsem nucena chodit na infuze už několik let. Teď jsem 24tt a všechno mám v úplným pořádku(tada maličká, já nepřibírám, ale to není kvůli imunitě). Už asi tak od 10tt vím, kdo mě bude rodit:oD a od velkýho utz-20tt- jsme vedena v poradně pro těhu v porodnici. Jinak žádný jiný rozdíl , než zdravá mamina, nepociťuji.. tak se neboj:oD
 Lenka 
  • 

Re: Re: snížená imunita a těhotenství 

(15.5.2007 19:55:53)
moc děkuji za vaše odpovědi. budu jíst víc zeleniny a ovoce (už jsem začala) a snat vše dobře dopadne. Děkuju!! :o)
 sona dvojčata 
  • 

Re: CS dvojčata 

(10.9.2007 9:12:40)
Rodila jsem dvojčata koncem pánevním- během 3 minut- obě jsou absolutně v pořádku
 Dana, Terka 12 let 
  • 

Re: Re: CS 

(7.5.2007 8:24:06)
Loni jsme byli s dcerou vyndávat znaménko na prstě. Když jí ho lékařka vyndávala volali z porodního, aby okamžitě přišla k nim na sál, protože při císaři miminku uřízli prstík. Tak nevím co je lepší. Každý porod má svoje rizika. Já měla štěstí a můj porod byl úplná hračka. Prvně u mě uvažovali také o CS, kvůli velmi úzké pánvi a velikosti plodu, ale pak přišel porodník, že to zvládneme spontálně. Nabízel mi epidurál, ale to jsem odmítka. Než si nechat píchat do páteře, tak raději odrodit s bolestmi, které nebyly vůbec tak hrozné.
Přeji všem krásná a hlavně zdravá miminka!!!!
 Irča, 1 dcerka 
  • 

Re: Re: Re: CS 

(7.5.2007 17:09:41)
...každý má mít možnost volby. Podle mě je lepší ten uřízlý prst než postižené dítě, je to sice hrozné, ale je to tak.
 katka+katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: CS 

(8.5.2007 15:54:26)
naprosto s tebou souhlasím, určitě je lepší uřízlý prst než postižené dítě
 Staňka 
  • 

Kleště 

(7.5.2007 9:01:45)
Jak už jsem psala,syna jsem před 4 měsíci porodila kleštěma.Mám na to hrozný vzpomínky,nehojila sem jak bych měla, 2 dny po porodu jsem prakticky nechodila a neseděla (to pak jen na nafukovacim kole celých 6 neděl)...Ze začátku mi vůbec nedošlo co se vlastně děje a co se mohlo stát s malým. Zatím to snad vypadá dobře,modlím se aby to tak zůstalo. Ty kleště beru jako nutné zlo,ale co mi ublížilo nejvíc a co si ponesu jako trauma z tohoto porodu byla porodní asistentka,která mi celou dobu říkala,jak netlačím,že mám taky už konečně myslet na dítě-nedělala jsem nic jinýho!! (končila jí směna a už na mě neměla náladu)....
Při vizitě mi pak doktor co nám kleštěma pomohl řekl,že i kdybych tlačila sebevíc,stejně bych malýho neporodila,měl zakloněnou hlavu. To ta nepříjemná pordní asistentka neviděla? To mi nemohla pomoct dřív? Když byla tak chytrá?
Chtěla jsem mít 3 děti,nevím jstli bych do toho šla znovu.Mám pocit,že spíš ne a je mi z toho smutho.Připadám si jako blbec,který neumí porodit ani vlastní dítě.
 Helena 
  • 

kleště 

(7.5.2007 9:41:44)
Staňko,
moc často se aktivně do diskusí nezapojuji, ale musím reagovat, když čtu Vaše obavy z toho že snad neumíte porodit své vlastní dítě. Buďte klidná, určitě to umíte. Jak popisujete porod, tak to byla chyba porodní asistentky, která měla rozpoznat dříve, že něco není 100% v pořádku a ne Vás pořád nutit tlačit. Asi jste tlačila a porod přesto nepokračoval. Vždyť to je jasná známka toho, že se něco děje (ach jo, kam se nám ten zdravý selský rozum poděl?). Když si příště najdete spolehlivého lékaře nebo porodní asistentku která Vás odrodí, tak uvidíte, že porod pro Vás bude úplně jiný zážitek. Já (ze své vlastní zkušenosti)doporučuji spíše zkušenou porodní asistentku, která dokáže vést samostatně porod a samozřejmě Vás na něj připravit, poté pomoci s kojením a vůbec se o Vás komlexně postarat. Existuje almanach PA, do kterého se můžete podívat: http://www.porodniasistence.cz/almanach.htm.
Moc Vám držím palce, aby to příště bylo podle Vašich představ.
 Staňka 
  • 

Re: kleště 

(7.5.2007 14:05:47)
Děkuju,ale opravdu nevím jestli se ještě jednou odvážím. Mám dva krásné syny a asi zůstane jen u nich.(ani ten první porod za moc nestál-krátká pupeční šňůra zamotaná v nožičkách,neklesající plod..(pořád se vracel zpátky)vymačkali ho ze mě...nástřih a protržení až do konečníku. Já fakt asi nejsem stavěná na porody :-) Nic, mám to za sebou a naštěstí (neštěstí) nemám dceru,která si tím projde taky.
 Helena 
  • 

Re: Re: kleště 

(8.5.2007 10:22:50)
Tak je fajn, že máte dva kloučky, to člověka zaměstná až až a úplně to stačí. A aspoň máte od těch porodů pokoj :) Tak se mějte moc hezky
 Leander 
  • 

Re: Kleště 

(8.5.2007 20:00:05)
Milá Staňko, úplně chápu tvé pocity méněcenosti. Jak už jsem psala, já zase rodila své druhé dítě vakuumextraktorem. Já si také někdy říkám, že nejsem na ty porody nějak stavěná i když jsem si vždycky přála velkou rodinu. Poprvé jsem rodila zase SC, pro nepostupující porod, a taky to nebyl moc pěknej zážitek. Já dostala u toho druhého porodu přímo na sále anafilaktický šok (to je prudká alergická reakce) po podání Buscopanu, celá jsem otekla, vyskočil mi tlak a přestala jsem ostře vidět, prostě hrůza, a představ si, že personál si myslel, že simuluju. Kdybych tam sebou neměla své nejbližší, manžela a kamarádku, kteří byli schopni s personálem komunikovat a tlačit na ně, aby se mnou něco dělali (já nemohla ani mluvit), myslím, že bychom i s miminkem umřeli přímo na sále. Neochota a arogance některého nemocničního personálu je do nebe volající. Není to však naše chyba a nemusíme si to vyčítat.
Když už jsem měla porod konečně za sebou, byla jsem nejšťastnější na světě, v tu chvíli jsem se však také zapřísáhla, že už nikdy více. Sednout jsem si také nemohla asi 4 týdny (jen na kruh) a sexuální život taky nic moc samozřejmě. No, ale říká se, že na to každá časem zapomene. Nevím už je to 9. měsíc a já si to ještě pamatuji až moooc živě. Ale i kdybych na to nezapoměla, mám dvě skvělé děti, jež moc miluji, takže i kdybych už nikdy neotěhotněla budu šťastná. Hlavně, aby ti naši drobečkové byli zdraví a neměli z toho traumatu mít nějaké potíže, to si přeji ze všeho nejvíce. Přeji Ti jen to nejlepší do budoucna, a nevěš hlavu, měla jsi jen smůlu na porodní asistentku, není to tvoje vina a už vůbec né tvá neschopnost.
 Staňka 
  • 

Re: Re: Kleště 

(9.5.2007 10:59:45)
Mila Leander,dekuju, je ,aby tohle vsechno pochopil nekdo, kdo tim neprosel,nemela sem o tom s kym mluvit. Taky se mi to porad vraci, a to mam chvilema pocit,ze uz je to pryc,ale jen si to reknu,tak je to zase zpatky. Nic,mame to za sebou,nejak se zahojime,[rika se ze ceska zena a svedska ocel vydrzi vsechno]hlavne aby ty nasi malicci byli ok.
Ale musim rict,ze aspon nejak sem tu protivnou porodni zenskou vytrestala.Nutila me lezet na levym boku,ze tak bolesti zesili,[tak vetsi si uz predstavit neumim] a me se tak krasne ulevilo a bolesti skoro prestaly.To ji nastvalo ocividne,tak me donutila otocit napravo,no a tam to fakt zesililo a uz to jelo...
ani nevim jaky je rozdil mezi tim vasim vakuzvonem [taky mi tim vyhrozovali] a tema klestema.Ja byla otevrena na 9cm,pak me jeste cca7cm rozstrihli,doktor strcil do me ruce,pretocil malymu hlavu,pak tam strcil ruce i s klestema a vytahnul ho..Nic preju uz jen samou radost a vsechno v pohode.
 Hanka 
  • 

Re: Re: Re: Kleště 

(16.5.2007 17:39:30)
Hruuuza!Prozila jsem si neco podobneho,ale ten hrozny pocit strachu vystridal krasny pocit,hned kdyz jsem videla malou,zapomela jsem na vsechno!Kleste jsou strasny,hlavne to,ze nevite jestli bude vse ok.Manzel byl zeleny,skoro na vybuleni,ale byl ma jedina opora u porodu,protoze snad vsichni co u me byli(a nebylo jich malo),se chovali desne!Musite dychat nosem a vydechnout pusou,rikam jak kdyz mam rymu,to je jedno,to musite!Proste skoda mluvit!Takze maminky musime se drzet a myslet hlavne na to hezke,at nase deticky maji jeste nejake ty sourozence!Paaa Hanatko
 ALIS  
  • 

KAŽDÝ POROD JE JINÝ 

(7.5.2007 17:33:21)
Já jsem rodila v 38letech 3 dítě a myslela jsem si že mě nic nepoloží-OMYL. Byla jsem přesvědčována že mám velký zdravý plod a proto jsem se na to psychicky i duševně připravovala.V den porodu mi řekly že to bude koncem pánevním že se malá neotočila.Při stazích ji vypadla levá nožička tak ji doktor dostával zpátky-podařilo se.Jak se pak zjistilo přestala růst stehenní kost kolem 16týdne těhotenství.Ale přitom jak šla ven tak se zlomila pravá stehenní kost.Ale to mi ZAPOMĚLI říct a my se dozvěděli až na kontrole kyčlí po šestinedělí.Nebudu popisovat jak to dítě plakalo při přebalování.Báli jsme se na ni sáhnout.Ale dělali z nás hysterické rodiče.Dodnes nechápu jak to mohl gynekolog přehlédnout,mimo jiné měla i srostlé ledviny a nevyvinutou pánev.Dnes je jí 7 let má 18cm rozdíl mezi končetinami obrovské problémy schůzí ale při posouzení zdrav.stavu ohledně vyplácení peněz je to drobný handicap neboť má zdravou hlavu a ruce-ale to je zas o něčem jiném.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.