| paja555 | 
 |
(3.8.2007 11:17:42)
Také se musím přiznat proč jsem tady a co mám na srdci.Rakovina je mrcha a svině největší.Prominte mi ten výraz:-(Vzala mi kamarádku a maminku malé holčičky Aničky a manželku milujícího manžela.Ano je to tak,myslím tím Hannulku,která prožívala to co vy a bojovala do poslední chvilky.Je to nespravedlivý :-(
Proto všem,co mají stejné onemocnění jako má Sylva,přeju jenom to nejlepší a hlavně uzdravení.Holky nevzdávejte to,vím,že se to snadno mluví.Sama jsem si tím neprošla,ale vím co všechno musíte podstoupit a vytrpět jak fyzicky tak psychicky.Hodně jsem to vnímala s Hankou.mějte se moc hezky a nevzdávejte to:-)pa Pája
|
| Sysyna |
|
(12.8.2007 9:18:33)
Pajo,
po delsi dobe nakukuji a neverim tomu, co jsi napsala.Hannulka???Ja nevim , co napsat, brecim a neda se to zastavit.Je mi to tak lito.Je mi lito JI, strasne moc je mi lito male Anicky, jeji rodiny.
Neznala jsem ji osobne, jen jsme si psaly e.maily, ale posledni dobou zadny neprichazel.....ted vim, proc.Je mi tak hrozne, jako by se to stalo me nekomu blizkemu.Ta nemoc strasne spojuje.Kdo ji neprozil, nechape ty strasne stavy, pocity, zoufalstvi.....chce se mi kricet, klit, vztekat se.Nevim , co rict.
Prosim vyrid jejimu manzelovi uprimnou soustrast od jedne Sylvy z Brna, ktere Hannulciny slova moc pomohly.Pohlad a obejmi malou...je to krute, nespravedlive....kdyz mi psala, mela za sebou ozarovani..myslela jsem, ze je vse v pohode...co se stalo???Ach jo...ja fakt nevim , co psat....slova jsou jen slova.....
Ja mam za sebou krutych 8mesicu.....8x chemoterapie, 25ozarovani, operace-16dni v nemocnici....stresy, deprese, doslova padani na hubu a do bahna, ze ktereho se vydrapat bylo lehci, jen diky me rodine.
Ted mam pred sebou dlouhou cestu cca na 5let- denne hormony, 1x mesicne injekce do bricha..kontroly kontroly kontroly a s kazdou strach a obavy, aby vse bylo jen negativni.......
Co mi tech 8mesicu vzalo???Hodne.A dalo??Taky hodne....asi vetsi trpelivost a uctu k zivotu, uctu k lidem a treba i k tem, ktere moc nemusim....milovat kazde nove rano, at uz slunecne nebo zamracene, destive, studene, teple.....diky za kazdy novy den.Vic si uzivam svych deti, nejak vic citim, jak moc je miluju, jak moc je mi s nimi dobre, jak pro me tolik moc znamenaji....vic prozivam starosti a utrpeni druhych...nejsem lhostejna k lidskemu nestesti, dotyka se me, i kdyz toho cloveka treba moc neznam.
Spousta malichernosti a veci o nicem:-) je pro me po 8mi mesicich nepodstatnych.Na onkologii jsem za poslednich 8 mesicu potkavala lidi, kteri meli jmena..osudy , pribehy...a spousta z nich uz neni:-( Potkala jsem znamou pani.....strasne moc mi prirostla k srdci..umira na rakovinu slinivky, tak moc bojuje a tak moc chce zit.....bohuzel....nema uz moc casu.Boli me to, trapi me to.Tak moc bych ji chtela pomoct...
Ona a jeste par dalsich jsou moje ,,Pritelkyne z domu SMUTKU"...z domu, kam kdyz se dostanete, nezbyva Vam nic jineho , nez doufat, ze je to vlak nadeje, stesti, zdravi.....ze nekde na konci je slepy tunel, ktery tu cestu ukonci.Ze se tam zastavite a bude vse jen dobre, ze trapeni skonci.
Bojovat a myslet pozitivne, nevzdavat se...chtit zit- to vse by se melo.To vse jde, kdyz je podpora a sila rodiny, sila jedince....ale i kdyz ta sila je, ne vzdy je stesti.Kdyz jeden citi, ze stesti se nekam vytraci...ztraci silu, propada do depresi, do sveho sveta odevzdani se.....pak je jen krucek k tomu, nedojit na konec tunelu......Preju vsem uprimne a ze srdce hodne sil, stesti a dobry osud.Osud, ktery dovoli dojit na konec cesty a rict: ,,Jsem u konce, je to za mnou.Jsem uzdraven/a!!"
Je mi strasne moc smutno, tezko, uzko.
Hannulko, at jsi kde jsi..jsem s Tebou.Dekuji Ti za Tva slova podpory, ktere jsi mi psala.Treba se jednou setkame.Posilam Ti tam, kde jsi obejmuti.
Dnesni den je pro me stjne CERNY, jako ten muj listopadovy 2006...................................
|
| paja555 |
|
(13.8.2007 7:40:17)
Ahoj Sylvo,
je mi smutno a líto,že sem píšu smutnou zprávu.Hannulka byla moc moc hodná holka,bojovala do konce života a byla dá se říct nad věcí.Měla jsem ji a mám ji moc ráda a jediné co mě mrzí,že jsem ji to nestihla říct.Hannulka měla v dubnu po ozařování a pak se ale zjistilo,že mrcha nemoc je i jinde v tělě:-(.......A pak už zase koloběh,nemocnice spousta vyštření,znova ozařování.....Jak píšeš je to osud,loterie a nemoc si prostě nevybírá....Když hannulka zemřela ptala jsem se proč zrovna ona,tak mladá a hodná holka......jsou přece zlý lidi a proč ta nemoc si nevybírá tyhle lidi?????Spousta otázek a vím,že to nikam nevede.Mě zůstaly vzpomínky na Hannulku a také jsem v kontaktu s její rodinou,což mi dělá dobře.
Všem holkám ,co se léčí ze stejné nemoci jako Sylva přeju jenom to nejlepší,hodně sil a velikou podporu rodinnou,protože je to nejdůležitější co může rodina udělat.Hodně,hodně sil a pevné nervy neztrácejte naději a perte se.Tato nemoc hodně spojuje,to máš Sylvo pravdu:-)pa
|
| Radka | •
|
(13.8.2007 8:11:43)
Hannulku jsem neznala, vlastně znala jsem jen ten její nick, občas jsem ho na rodině potkávala.
Je mi strašlivě líto, co se stalo... Je mi nesmírně líto jejího manžela a její malé holčičky. Je to tak hrozně nespravedlivé, co se tady na světě děje. Dovedu se vžít do té hrůzy, kterou prožívala Hannulka a kterou prožívá ted její rodina. Mně připravila rakovina před dvěma měsíci o přítele a tatínka mé tříleté holčičky, byl to mladý třicetiletý člověk, nezdolný optimista, člověk plný plánů... Ještě tolik toho chtěl udělat, měl před sebou spoustu práce, a přesto musel odejít. Byl hrozně silný, ale i tak mnohokrát plakal, že nechce umřít.. Věděl, že umře, doktoři mu to řekli.
Den před smrtí mi volal, at za ním co nejrychleji přijedu do nemocnice, ať dovezu malou a ať přijedu se všema známýma, že se s nima chce rozloučit. Stáli jsme tam u jeho postele a brečeli...A on už byl tak moc unavený, nemohl ani sedět, jen ležel a ztěžka dýchal. Bolesti neměl, byl pod opiáty, ale při vědomí byl, naprosto jasně si uvědomoval, že již brzy UMŘE. A opravdu, ještě tu noc odešel...
Svírá se mi srdce nad tím, co prožíval, na co myslel, co se mu honilo hlavou... Že tady nechá svou milovanou holčičku, mně, a MUSÍ zemřít..
Všem vám, a hlavně Tobě Sysyno, přeji hodně sil v životě.
|
| gabina | •
|
(13.8.2007 9:40:10)
Ahoj zabrousila jsem na tuto diskusi náhodou jinak jsem tu ještě nebyla takže vás nikoho neznám, ale jakmile jsem pročetla vaše přispevky, tak tu brečím jak želva, je to opravdu tak strašně nespravedlivé, proč se to musí stát mladým hodným lidem. držím vám všem palečky ať to zvládnete a najdete oporu ve svých dětičkách, je mi moc líto co vás potkalo, jste stateční. Držte se gábina černá 2 děti
|
|
| paja555 |
|
(13.8.2007 13:47:47)
Ahojk,
Radko,je mi líto co Tebe a malou potkalo:-(Hlavně,,že máš malou ta tě bude držet nad vodou.fakt,je to nespravedlivý:-(Moc na Vás myslím.Hannulky manžel,řekl,že je to tak lepší,že Hance je ted mnohem lépe tam kde je,než v posledních dnech jejího života.Zní to divně,ale v určitém smyslu má pravdu.Radko,můžu se zeptat od kud jsi???
|
| Radka | •
|
(13.8.2007 15:49:35)
Pájo, díky... Je to strašlivě nespravedlivé, a to mě strašně bolí. Takhle mladý umřít. Nejhorší na tom musí být to VĚDOMÍ, že musí umřít. Já si vždycky říkala, že nejhorší, co může být, je tragická smrt (tragicky mi zemřel tatínek), ale po tom, co jsem ted prožila, vím, že daleko horší je tahle "očekávaná" smrt, alespon pro toho nemocného. Přítel potřeboval dárce kostní dřeně, zoufale na něj čekal, ale nedočkal se. Ta beznaděj musela být strašná, děsivá, úmorná. A naše dcerka chudinka nic nechápe, sice ví, že umřel v nemocnici, ale nedochází ji to... I když jsme jí řekli, že tatínek umřel, stejně pořád říká, že je nemocnici..
Jinak já jsem z Olomoucka, konkrétně od Mohelnice.
A jak je stará holčička od Hannulky?
|
| paja555 |
|
(13.8.2007 20:41:38)
Radko,to hrozný.Chápu Tě ,že to bolí.Drž se,máš malou a ta Tě bude držet nad vodou.taky si říkám,že je to nespravedlivý.Já mám zase mamku na vozíku,srazilo ji auto její druh zemřel a chlap co je srazil jezdí dále.......mamka jela s druhem na dvoukole a chlap je srazil a druh zemřel ,ale rok po nehodě celý rok ležel a nehýbal se.V tu chvíli jsem si říkala at zemře,že to bude pro něj vysbození....Zni to ošklivě,ale mamka si hrozně oddychla když zemřel.Já vím,že to zní blbě,ale takový je život....
Po Hance tu zůstala Anička 2 roky.Taky nechápe co se děje.Je malinká...
|
| Sysyna |
|
(13.8.2007 23:17:38)
Pajo,
nebyla minuta, abych dnes nemyslela na Hanku a Anicku.....kudy jsem chodila, tudy jsem videla jeji fotku v paruce s malou....porad a porad dokola jsem se snazila mit jine myslenky, ale stale jsem videla ji a malou.Porad dokola si rikam, ze to neni pravda, ze se mi to jen zda..vzbudim se...prectu si od ni dalsi nove zpravy....vzbudim se znovu a zjistim, ze i moje nemoc byl jen jeden velky hnusny sen....
Nevim co se se mnou deje, proc me smrt Hanky tak moc zasahla.Neznala jsem ji osobne, jen podle e-mailu a fote.A presto jsem uvnitr hluboce smutna a nejde mi ten smutek ze sebe dostat.A ver, ze to nejsou jen slova.Opravdu tak hluboce me nic v posledni dobe nezasahlo, jako Hanka.Zrejme je to opravdu tim, co jsem za poslednich 8mesicu prozila, prozivala..videla na onkologii, slysela...Ja se moc do reci ac ukecena ,,v Dome Smutku" s nikym nedavala.....byla jsme takovy tichy pozorovatel.Nic moc veseleho.Vic jsem o zivote a jeho krehkosti, jeho cene pochopila az tam.
Zivot je krehka nadoba a ne vzdy i kdyz je hyckany a opecovavany vydrzi v celku az tam, kde by si normalni clovek pral, aby byl.(takova ta predstava poklidneho stari....jednoho dne ulehnuti, a bezbolestne skonani ve spanku.)
Je to asi tim, ze koho tato nemoc osobne nepotkala nebo nepotkala nekoho jemu velmi blizkeho, s kym byl neustale v kontaktu, nepochopi asi plne myslenkove pochody, ktere se mi prohanej hlavou.
To, jak jsem byla blizko smrti, to co vsechno jsem musela prozit, vytrpet, prekonat.Kazdy den vstat a snazit se byt a zit a dychat a fungovat hlavne kvuli mym trem detem.A Hancin pribeh je tak podobny tomu memu...jen ten konec je straslivy a kruty.Mam pocit viny.Viny, ze ja mam tu moznost sve deti videt vyrustat.Mam moznost byt s nimi.Aspon doufam a nechci si pripoustet nejake jine moznosti.Vina, ze se muzu radovat z kazdeho noveho dne a Hanka ne.Ze Andulka je tak malinka a maminka je tak nedosazitelne daleko...Ze muj Tomik, ktery bude mit 2 roky me ma.Proste vidim Andulcinu fotku a ty jeji kukadla a brecim......vim, jak trpeli prcci tim, ze jsem 16 dni byla v nemocnici.Jak ma od te doby ten nejmensi neklidne spani.Jak se nekolikrat za noc budi, vola ,,mami" a kdyz spi s nami, nekolikrat za noc se me dotyka, chyta a objima...jako by stale presvedcoval, ze jsem s nim, ze tam jsem.
Ja proste touto nemoci vic vnimam to nestesti druhych.A to muzu dekovat nekomu s vyssi moci, ze ja mam jen to, co mam.Protoze vim a uvedomuju si, ze si vlastne nemam na co stezovat.Nejsem na tom tak zle, abych se litovala nebo neco vzdavala.Musim, chci a jdu dopredu.Je to tak strasne tezke, ale musim.
Vim, ze mam pred sebou jeste dlouhou cestu.Ze nevim, co prinese kazda kontrola.Je tezke na to nemyslet, oprostit se myslenky na to nejhorsi.Ale snazim se.Je to tak moc tezke.Vsichni kolemmi rikaji , abych nemyslela na nejhorsi,abych si rikala, ze vse bude uz jen dobre.Snazim se, ale uplne to nejde.
Dnes jsem mluvila s novymi sousedy, kteri budou stavet dum pred dva domy u od nas.Od Prahy jdou sem, aby byli nablizku svemu synovi a jeho rodine.Kvuli jeho nemoci.Bohuzel, pred dvema mesici jim navzdy odesel.
Najednou mi pripada, ze neni rodina kolem me, aby tato nemoc nebyla nevitanym hostem.
Ale s tim vsim se musim vnitrne poprat predevsim ja....chce to cas..porad je to jeste moc cerstve....
|
| paja555 |
|
(14.8.2007 7:10:00)
Ahoj,
Sylvo moc na Tebe myslím.Strašně hezky si to napsala.Odchod mě hodně zasáhnul ,stále ji mám před očima.A to jak byla nad věcí.my jsme se seznámily na diskuzi Kladna.jsme z Kladna a její manžel se bude stěhovat do Hradce,kde bude hanka mít pomníček a má tam rodiče.sylvo prosímtě poslala by si mi tu fotku Hanky a Aničky,prosím.Já mám sice fotky,ale jen dvě:-(
|
|
| paja555 |
|
(14.8.2007 7:11:02)
Sylvo,si strašně hodná,že na ně myslíš.
|
| Sysyna |
|
(14.8.2007 8:30:02)
Pajo, samozrejme, ze Ti fotky preposlu.
Hodna nejsem....jen soucitim a neni mi lhostejne to, co se stalo.Nedokazu si rict:,,Hm, byla nemocna a nemela stesti, jako ti druzi.....kazdy jednou odejdeme.A o mlaou se snad nekdo postara." a udelat STOP a jit dal.Mozna by to tak melo byt, ale me to proste nejde.Neumim to.Nikdy jsem to neumela.A jak se neco dotyka ditete...tak o to vic je mi smutno....
Jdu Ti poslat fotky....
|
| Radka | •
|
(15.8.2007 8:23:09)
Pájo, to je mi hrozně líto to s tvou maminkou a jejím druhem. Hrůza hrůza. Můj taťka byl taky sražen autem a na místě mrtev. Byla to pro nás rána jako z čistého nebe.A šofér se z toho dostal taky úplně v pohodě. Nechápu to.
Na malou Aničku ted často myslím, je sice malá a nechápe to, ale stejně ji maminka musela chybět. I když má určitě milujícího tatínka, ale maminka jí stejně bude moc chybět. Nejhorší na tom je, že si Anička nebude na svou maminku vůbec pamatovat, vůbec si ji nevybaví... Přeju jim hodně sil.
My zrovna včera byli na hřišti a tam se nás po chvíli nějaká desetiletá holčička zeptala, kde máme tatínka... a moje malá pusinka odpověděla, že v nemocnici... Achjo, vůbec nechápe, že už tam není..
|
| paja555 |
|
(15.8.2007 21:25:35)
Radko,je to smutné.Chudinka malá si myslí,že tatka je v nemocnici a ono je to jinak.Na jednu stranu je lepší,že je malinká a nechápe,ale stejně jednou přijde kdy to začne všechno vnímat a vyptpávat se a to bude pro Tebe hodně smutný.Moc na Vás myslíme a drž se:-)
|
|
|
|
|
|
|
| Sysyna |
|
(13.8.2007 23:20:34)
Radko, vim, ze slova litosti nepomuzou.Vim, ze to chce cas.At je ten Tvuj cas co nejkratsi k tomu se z toho vseho vzpamatovat!!
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)