| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Černý den mého života : 23.listopad 2006 - diagnóza RAKOVINA PRSU

 Celkem 226 názorů.
 Libbi 
  • 

drzime palce 

(10.4.2007 10:08:14)
Mila Sylvo,
velmi obdivuji tvoji silu a uprimnost a hrozne moc Ti budu drzet palce, at to nakonec dobre dopadne. Rakovina je desne nefer a myslim si, ze dokud si ji clovek sam nezazije, tak si nedovede predstavit, jake to je byt jednou z onkologickych pacientu. Asi te jeste ceka dlouha a neprijemna cesta, ale jak rikas, Tvoje deti a rodina za to stoji a uz pro ne se to musi vydrzet. Je mi Te opravdu strasne lito, ale verim, ze to zvladnes a za par mesicu nam napises veselejsi clanek o tom, jaky je to pocit, kdyz nad tou mrchou clovek vyhraje! Preju hodne sily a trpelivosti a hodne skvelych lidi kolem.
 Johanka74 


Držím palce 

(10.4.2007 10:10:02)
Milá Sylvo, je mi moc líto, že tě tahle hrůza potkala a moc ti přeju,aby bylo zase vše OK! Jseš statečná holka a máš pro co žít, drž se! je skvělé,že máš rodinu,která tě podrží. Ač cizí člověk,moc na tebe myslím!
 Monika, 2 dcery 
  • 

Drz sa! 

(10.4.2007 10:19:46)
Aj ked bez jedneho prsniku, verim, ze si zatancujes na svadbach vsetkych svojich synov. Velmi ti drzim palce! M.
 Zajda 
  • 

bojuj 

(10.4.2007 10:58:14)
Děkuji ti za hodnotný příspěvek. Myslím, že mnohým ženám, které v současnosti prožívají podobnou situaci hodně pomůže. Já sice rakovinu nikdy neměla a nemám, ale v minulosti jsem si také prošla podobným "peklíčkem", kdy mi šlo doslova o "kejhák". Byla jsem po úrazu v akutním ohrožení života (je tomu 6.let) a mnozí v té době už nevěřili, že se s toho vylížu. A vidíš jsem pořád tu. V té době jsem měla 1 dceru a vím, přesně jak popisuješ, že největším motorem proč žít jsou děti. Já nikdy nebyla, na rozdíl od toho jak samu sebe popisuješ, silná. Naopak. Byla jsem spíš úzkostlivá, někdy až přecitlivělá, každá zátěž mě lehko zmohla. To bylo ale předtím, než se mi to stalo. To mě naučilo, jak ty říkáš zocelilo, nikdy bych nevěřila kolik ve mě dřímá skryté síly a chuti do života. Věřím, že každý má sílu se uzdravit, jde o to jestli v tu sílu věříme a dáme jí průchod. A tak jako kůň Artex, hrdina Nekonečného příběhu, podléhá v bažinách smutku své malomyslnosti, i my zemřeme pokud si tuto myšlenku připustíme. Já mám dnes dvě děti, vážím si každého dne jako by byl můj poslední a raduju se z maličkostí. Nikdy jsem nebyla tak šťastná. Každá špatná zkušenost, když jí překonáme, nám otevírá nové dimenze ne vnímání světa. S odstupem času, až tu "mrchu" zdoláš a já věřím, že ty na to máš, zjistíš, že jsi vlastně nic neztratila, ale naopak získala. Jsou to sice věci, které nejdou na povrch vidět, ale o to jsou cenější. Přeji ti mnoho sil, nevzdávej se a bojuj. Snad jsem to napsala srozumitelně, nevím, píšu to ve spěchu, ale snad ten kdo chce rozumět rozumí.
 Ajda 
  • 

Re: bojuj 

(10.4.2007 15:07:51)
Milá Sylvo,po přečtení tvého příběhu mě přejel mráz po zádech protože jsem si i já něco podobného prožila a je tomu už 9 let.Mě byl diagnostikován nezhoubný nádor velikosti pomeranče na plicích a taktéž jako ty i moje malá holčička tenkrát odmítala pít s prsu pod kterým se ten prevít schovával.Já měla štěstí,že nádor byl nezhoubný,ale za to mi poškodil nepatrně páteř.Myslím,ale že i když nádor je nezhoubný stejně psychyka hraje na člověku největší roli a proto bud co nejvíc silná a nikdy se nevzdávej.Mě když skončil kolotoč okolo mého zdraví a konečně přišli chvíle klidu tak zase zjistili mojí holčičce diabetes tipu 1 takže je na inzulínu a proto, my musíme být silný kvůli dětem aby oni nebyli jednou sami.Tak se drž a přeji tobě a tvím dětem hodně zdraví
 klou06 


i já ti chci popřát 

(10.4.2007 11:02:27)
...velmi jsem u tvého příběhu slzela, jsi statečná žena, nejen pro to, že jsi dokázala mluvit o svých nejnitěrnějších pocitech...je důležité o tom mluvit...moc ti přeju, aby vše dobře dopadlo, věř, že s každým dnem bude líp a líp...drž se a dej nám všem vědět, jak to dopadlo (věřím, že pozitivně)...
 Polárka- Adámek 7/04,Míša 20 


Re: i já ti chci popřát 

(10.4.2007 11:40:26)
Milá Sylvo, hrozně jsem u Tvého příspěvku brečela a hrozně moc mě dojal, i když vím, že zrovna toto nebylo tvým cílem. Ale myslím, že všechny mámy, si v průběhu čtení představily sami sebe na Tvém místě a přitom věděly, že si to vlasně představit nedáží, že skutečnost je daleko jiná, horší, krutější, běznadějná. Ale naděje je vždycky, jen je někdy opravdu moc těžké ji vydolovat... Přeji Ti z celého srdce, aby Tvoje naděje byla pořád větší, aby nezůstalo jen u naděje, aby jsi vše dotáhla do vítězného konce a spolu se svou rodinou, která si stejně jako Ty zaslouží obdiv, se už jen radovala a užila si šťastný život.
A doufám, že nejen já (jsem stejně stará - vlastně mladá jako Ty), ale i ostatní holky, mámy, ženský, si budeme dávat větší pozor a budeme své tělo víc pozorovat, podezírat a hýčkat....
 Mia 
  • 

Žlutý kopec 

(10.4.2007 11:06:07)
Ahoj Sylvo,
léčíš se na Žlutém kopci? Pracuji tady a moc ti držím palce! Jsem si jistá, že jsi v dobrých rukou. Je tady řada nadstandardních možností léčby. Určitě se zajímej o genetické vyšetření a klinické studie pro tvou indikaci.

A hlavně se drž! Ani si nedokážu představit, jak hrozně náročné to musí být s malými dětmi, ale na druhou stranu ti to aspoň nedovolí se užírat. Já sama mám také špatnou genetiku a někdy na to také myslím, kdy to přijde...

Upřímně ti přeji, ať následující roky zvládneš s nadhledem a co s nejmenším počtem krizí...a ať k nám za chvíli chodíš už jen na sporadické kontroly.

Opatruj se!
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Moc držím palečky a mám dotaz na Miu, 

(10.4.2007 11:55:19)
jestli jsem také riziková skupina ohledně rakoviny děložního čípku, když na ni zemřela moje babička v necelých 80 letech? A jak ovlivňuje vznik rakoviny velký stres?

Sylvo, moc držím palečky, aby ses z toho dostala, protože je to "sviňa". V naší rodině jí bylo hodně a okolo se s ní setkávám také (mamky kamarádky). Jenže ty seš ještě moc mladá, tak Ti moc přeju, aby ses s ní úspěšně poprala. Jen takový nápad - co zkusit k normální léčbě ještě nějakou alternativní - myslím jako doplněk? Třeba by to pomohlo. Ale to byl jen nápad, tak se nezlob. Nic nechci vnucovat. Drž se, ta psychika je moc důležitá, i když si nedokážu představit sebe samu, ale ty seš o hodně silnější, jak z článku vyznívá.
 Mia 
  • 

Re: Moc držím palečky a mám dotaz na Miu, 

(10.4.2007 12:38:18)
Ahoj Lenko,
nejsem genetik, ale obecně se dá říci, že genetické vyšetření (tj. sestavení rodokmenu, anamnéza, popř. odběr krve na DNA) je indikováno v případě opakovaného výskytu nádorů (určité diagnózy, např. prsa - vaječníky, nebo tlisté střevo a děloha) v rodině a v případě výskytu nádorů v nízkém věku. Což asi tvoje babička nebyla.

Zkus se podívat na stránky naše oddělení genetiky:
http://www.mou.cz/mou/section_show.jsp?s=903|916|994&selIdDoc=923

Jsou tam eventuálně i telefony a emaily.
Ale pokud ve vaší rodiny onemocněla pouze babička, a to ve vyšším věku, nemusíš se asi zvýšeného rizika bát a platí ,,pouze" běžná prevence.

Držím palce!
Mia
 Dana 
  • 

Re: Moc držím palečky a mám dotaz na Miu, 

(10.4.2007 15:59:45)
Prodělala jsem rakovinu děložního čípku v těhotenství, bulku v prsu jsem si našla dva roky předtím, po prvním dítěti. Ještě mám v živé paměti tu hrůzu.Přeju všem, koho toto potká, hodně sil i štěstí.
Lenko, víc informací najdete tady:http://www.hpvinfo.cz/hpvtext.html
 Jana 
  • 

Re: Moc držím palečky a mám dotaz na Miu, 

(16.4.2007 7:41:42)
Lenko,
rakovina děložního čípku je u 99% případů způsobena HPV viry, takže kdo tyto viry nemá tak ji s velmi velkou pravděpodobností nedostane.
Jana
 perdita 


Re: Re: Moc držím palečky a mám dotaz na Miu, 

(16.4.2007 7:48:16)
Jano, já teda jen nakukuju,ale musím říct, že chodím na pravidelné prohlídky svědomitě a za ta léta jsem měla jednou nález HPV (bez jakýchkoli příznaků) a nikdy potom, takže se klidně mohlo stát, že by byl a já zrovna nenavštívila dr. a ani o tom nevěděla...
 Sysyna 


Re: Žlutý kopec 

(10.4.2007 17:07:29)
Ano Mio, chodím na Žluťák.A jsem velmi spokojená, co se péče a chování lékařů, sestere a celého zdrav.personálu týká.Tady je opravdu vidět velmi profesionální přístup.
Taky doufám, že kontroly pak už budou jen a jen kontroly.
Díky!
 Ocean 


Re: Držím Ti palce! 

(10.4.2007 21:48:51)
Ahoj Sysyno,

dojala mě Tvá upřímná zpověď o nemoci a Tvých vnitřních bojích s tou bestií.
Díky Bohu,cítím z ní,že máš velkou chuť a sílu bojovat a hlavně vyhrát!
Moc držím palce,myslím na Tebe

pa,Ocean

p.s. kluci mají štěstí,že mají tak skvělou a silnou mámu !
 Malíci 1+4 
  • 

Re: Re: Žlutý kopec 

(10.4.2007 21:52:18)
Sylvi,je moc dobře že jsi svůj příběh napsala.Já jsem prodělala rakovinu prsu v roce 2001-2002 a samozřejmě chodím pravidelně na kontroly.V poslední době se paní dr. moc nelíbí obraz mé krve..trošku zlobí mrška,ale snad to nebude nic vážného.Je opravdu nutné o této nemoci hovořit.Píši o tom dost často a taky svůj příběh sepisuji do knihy-snad se mi to konečně podaří dokončit.Žiju strašně rychlý a divoký život,hltám ho plnými doušky,až to možná někdy přeháním.Ale miluji své děti,svou práci,a všechno a všechny kolem,někdy jsem toho všeho tak plná,že to musí ven a tak píšu a píšu.Teď mi navíc zjistili cukrovku takže další sranda navíc..pořád je důvot žít a s něčím bojovat,nevzdávat to.Jsem k dispozici pokud budeš potřebovat,najdeš mě na meilu,který je zde uveden a nebo na www.malikova.net .moje skromné stránečky,přečteš si tam i něco o mé nemoci.Drž se děvče,neboj se života a bojuj s důvěrou v lepší budoucnost.Bude líp,věřím tomu.A je třeba prožít každý okamžik naplno.Moc držím palečky a věřím,že to zvládneš.Důležité je nebát se,ona si jen myslí,že nás přemůže,ale my jí to nedovolíme.Hodně zdravíčka a pevnou víru v sama sebe.Eva
 Sysyna 


Re: Re: Re: Žlutý kopec 

(10.4.2007 21:57:07)
Evi,
už jsem na Tvých stránkách byla, a přečetla téměř vše!!!!!!!!Taky moc držím palce a přeju jen a jen zdraví a sílu!!!!
 Malíci 1+4 
  • 

Re: Re: Re: Re: Žlutý kopec 

(10.4.2007 22:07:23)
Já už tady myslím odkaz dávala.Víš Sylvi,mám tři dcery.Nejstarší je třicet a nejmladší je necelých devět a nemám strach ani tak o sebe,ale spíše o ně,protože by se s touto nemocí mohly potkat daleko dříve než já.A víš,asi jsem jim někdy dost protivná když je pořád honím aby pravidelně chodily na kontroly.Protože jsou v rizikové skupině tak si je lékař hlídá,ale i tak.Člověk nikdy neví.Tak se drž děvče a přijmi i odemne trochu té pozitivní energie.Moc tě zdravím.Eva
 Sysyna 


Re: Žlutý kopec 

(10.4.2007 17:13:15)
Mio, málem bych zapomněla, na genetice jsem už byla v prosinci06, výsledky budu znát prý cca po 12ti měsících:-))Říkala paní dr.Že prý je to náročné a drahé a hlavně nejsou kapacity.....
A podepisovala sjem papír, že výsledky dostanu do ruky jen já osobně.Tak jsem se jí zeptala, že kdybych náhodou do roka zemřela, tak jak se pak má rodina doví, zda není moje větev nějak geneticky zatížená....ale tak jakoby z legrace, jelikož mi těch 12měsíců čekání přišlo v té chvíli tak nějak legračních...chuděra byla ze mě celá mimo.Prý nemám tak mluvit....no už tak nemluvím...
 Lavanda 


Milá Sylvo 

(10.4.2007 11:08:15)
O tvém příběhu jsem už asi četla, psala jsi tu pár příspěvků pod jinými nicky. Je mi líto, že tě potkala tak hrozná věc. Ale věřím, že se z toho dostaneš a čeká tě dlouhý a spokojený život. Znám mnoho žen, které přišly o prs nebo oba už před třeba čtyřiceti či padesáti lety a dožily se vysokého stáří. Například jedné známé paní bude brzy devadesát a až na Parkinsonovu nemoc se těší dobrému zdraví. Medicína dělá obrovské pokroky a po ukončení léčby dovedou dnes skvěle zapracovat i estetičtí chirurgové. Moc ti držím palce a věřím, že brzy nastanou lepší časy.
 Sysyna 


Re: Milá Sylvo 

(10.4.2007 17:15:11)
Budilko, jo jo, to jsem já, Sylva:-))
 Jiřka+2 


Přeju hodně síly!! 

(10.4.2007 11:13:25)
Držím Vám opravdu moc palce,at boj s tou mrchou vyhrajete a hodně síly do života!!
 Tall 
  • 

Děkuji 

(10.4.2007 11:24:28)
Milá Sylvo,
moc Ti děkuji za Tvou otevřenou, srdíčkem napsanou a velice dojemnou zpověď a držím Ti všechny palečky, aby už bylo jen líp!!!
Mám dva syny (12let a 2 měsíce) a nedovedu si představit tu šílenou bezmoc, jakou jsi musela zažít!
Ale co nám maminám zbývá, než se s tím osudem poprat a nedat se...
Někde jsem četla, že: "Osud nám na bedra nadělí jen tolik, kolik uneseme" a ono to sakra sedí... Taky nemám v životě nic zadarmo, taky samé stresy a trápení, snad by to bylo i na knihu :o), ale od té doby, co jsem se nad tím zamyslela, se mi nástrahy osudu zvládají malinko lépe...
Jsme, prostě musíme být, silné baby... :o))
Hodně štěstí, radosti s Tvými dětmi a hlavně zdravíčka... Drž se!!!

PS: Myslím, že nebudu sama, kdo by si za nějaký čas rád přečetl pokračování Tvého příběhu, samozřejmě doufám s dobrým koncem... :o)
 Lída 
  • 

Drž se ze všech sil!!! 

(10.4.2007 12:42:47)
Milá Sylvo, Tvůj příběh mi připomněl chvíle, kdy jsem s manželem čekala na výsledek biopsie prostaty, byla to absolutní bezmoc. U nás to dopadlo dobře, ale bylo to varování a od té doby si zdravíčka vážíme! Přeju Ti, aby Tě už čekaly samé dobré zprávy a mohla ses jen radovat ze života!Drž se ze všech sil!!!!
 mamča 
  • 

i já si zaplakala 

(10.4.2007 11:32:09)
I já si zaplakala.....
Přeji, aby jsi vše přestála a smála se tak jako dřív.... Věřím, že to zvládneš...
Moje krásná tchýně onemocněla v roce 1992, tak jako ty přišla o jeden prs, tak jako ty měla "chycené" uzliny. Dnes se směje, když ji při hodině aerobiku vypadne ortéza z podprsenky. říká o sobě, že je babí i dědí. Chlubí se krásným spodním prádlem i plavkama, pro ženy bez... .
Držím ti palce... Věřím, že nejhorší máš za sebou.
 Mišyčka 
  • 

Re: i já si zaplakala 

(11.4.2007 14:18:47)
Máš úžasnou tchýni :-)
 mamča 
  • 

i já si zaplakala 

(10.4.2007 11:32:17)
I já si zaplakala.....
Přeji, aby jsi vše přestála a smála se tak jako dřív.... Věřím, že to zvládneš...
Moje krásná tchýně onemocněla v roce 1992, tak jako ty přišla o jeden prs, tak jako ty měla "chycené" uzliny. Dnes se směje, když ji při hodině aerobiku vypadne ortéza z podprsenky. říká o sobě, že je babí i dědí. Chlubí se krásným spodním prádlem i plavkama, pro ženy bez... .
Držím ti palce... Věřím, že nejhorší máš za sebou.
 mamča 
  • 

i já si zaplakala 

(10.4.2007 11:32:17)
I já si zaplakala.....
Přeji, aby jsi vše přestála a smála se tak jako dřív.... Věřím, že to zvládneš...
Moje krásná tchýně onemocněla v roce 1992, tak jako ty přišla o jeden prs, tak jako ty měla "chycené" uzliny. Dnes se směje, když ji při hodině aerobiku vypadne ortéza z podprsenky. říká o sobě, že je babí i dědí. Chlubí se krásným spodním prádlem i plavkama, pro ženy bez... .
Držím ti palce... Věřím, že nejhorší máš za sebou.
 Betina 


hodně síly 

(10.4.2007 12:40:41)
:-) hodně, hodně síly, je jí potřeba
 Jana 
  • 

Stravování 

(10.4.2007 13:23:59)
Mám jedinou radu: obrať se na zkušeného makrobiotického poradce, zakup Makrobiotika - preventivní energetická medicína (Michio Kuschi). Moje teta i otec se tak vyléčili jeden z inoperabilního nádoru, druhý z rakoviny prsu. Bez jediného říznutí, bez jediné dávky chemoterapie.
 Sysyna 


Re: Stravování 

(10.4.2007 17:18:40)
JAno, díky za radu, ale bohužel, já už rozřezaná jsem...a chemoterapií už mám 6 a ještě 2 mě čekají.....hodně věřím radám paní primářky z onkol.Řídím se tím....a jsem celkem O.K.
 Tereza 
  • 

další z možných cest 

(16.4.2007 10:51:37)
Dobrý den Sylvo,

jste velice silná žena a věřím, že tuto výzvu osudu zvládnete. Většinou do žádných diskusí nepřispívám, ale Váš příběh mne velice oslovil a tak si dovoluji připojit jednu s dalších rad, nebo spíš tipů, kterými jste jistě zahrnována a máte jich až nad hlavu. Budete-li mít chuť prohlídněte si obsah stránek www.dub.cz, pan Pfeiffer se zabývá léčením lidí trpících rakovinou dlouhá léta, v Praze má pro ně i lůžkové oddělení. Léčivá je i hudba, kterou lze přes stránky zakoupit a i když by Vás nic z tohoto neoslovilo, zkuste alespoň dodržovat dietu pro nemocné rakovinou, která je tam také uvedena.

Myslím na Vás a přeji ať se vše v dobré obrátí. S úctou Tereza
 Sysyna 


Re: další z možných cest 

(16.4.2007 14:35:03)
Diky,mrknu tam.Sylva
 Pája(2letý syn Martínek) 
  • 

Myslím na tebe! 

(10.4.2007 13:55:45)
Ahoj Sylvo,moc na tebe myslím,jsi statečná,máš hodně zlého za sebou,ale věřím,že nejhorší je za tebou,buď ráda za super rodinu a přátele!!!To je základ,viď?Hlavně,že máš ty svoje malý broučky,moc tě potřebujou a ty vyhráváš nad tou mrchou,promiň mi ten výraz,ale nemůžu jinak.Díky tobě se objednám na preventivní prohlídku,stojí to za to.Bojuj,myslím na tebe a držím palce,jsi skvělá,že jsi to nevzdala!Pája.
 IvanaJ 


Re: Myslím na tebe! 

(10.4.2007 14:23:04)
Sylvo,
děkuju ti za tvou otevřenou zpověď. držím ti pěsti at z tohoto nerovného souboje vyjdeš jako vítěz. víc psát nebudu, protože by to byla jen pouhá slova, ale myslím na tebe a doufám, že další tvůj článek bude o tvém vítězství.
 eva 
  • 

Re. DRŽ SE!!!! 

(10.4.2007 14:28:54)
Milá Sylvo,to co tě potkalo je opravdu strašně,jsi tak mladá celý život před sebou a malé děti k tomu,ale jsi statečná a ty to dokážeš nad tou mrchou vyhrát.Brněský onkologický ústav,patří k těm lepším,kde jak už jedna pisatelka psala jsi v dobrých rukou a máš možnost se léčit těmi nejnovějšími metodami.A to mi věř ,je dost důležitá věc a k tomu když budeš věřit ,že to zvladneš a překonáš(i když je to chvilkama těžký) ,prostě psychika je taky důležitá,a vůbec podpora rodiny a rodinné zázemí. Moje mamka je ,dalo by se říct 5 let už v pohodě má za sebou 2 operace a snad už je to vše na té nejlepší cestě,nechci nic zakřiknout.Tak ti přeju moc a moc síly a Pánbíček ať stojí při tobě!!!
 Alena 
  • 

Držím palce 

(10.4.2007 15:38:23)
Držím palce, aby ses úplně uzdravila.Přeji ti hlavně pevné nervy a rodinu, která tě bude mít vždy ráda.Zdraví Alena
 Sysyna 


Re: Držím palce 

(10.4.2007 17:42:13)
Díky všem ostatním!!
Nechtěla jsem nikoho rozbulet, ale podle sebe vím, že mě by něco podobného rozbulelo taky.Jsem sice silná, ale citlivka taky:-))Teď mě nerozbulí, ale nic, jelikož i přesto všecko jsem nakonec antidepresiva začala brát, a fakt se mi chce jen smát....to bulení je fakt teď nějak míň.Ale, nabulela jsem se už dost.Kdo má pořád chodit s červeným nosem!!!:-)))))

Fakt se holky opatrujte, všímejte si svého těla!!!!A díky za fajn ohlasy!
Sylva
 Viki 
  • 

Nevzdávat!!! 

(10.4.2007 16:04:44)
Především držím palečky! Prošla jsem něčím podobným,i když ne tak drastickým.Ve 34 letech diagnóza:zhoubný nádor děložního čípku (při pravidelných prevent. prohlídkách!).Následovala radikální operace s odnětím vaječníků (v době,kdy jsme s přítelem "pracovali" na 1. dítěti).První pocity nebudu popisovat,opakovala bych Tvoje .Paradoxně jsem si nikdy nemyslela,že se mi to nemůže stát,ale rozhodně jsem to nečekala tak "brzy"...Po tom,čím jsem prošla jsem pochopila jediné,že musíš věřit v uzdravení a opakovat si,že Ti ta mrcha nic "nevezme" a že jí to nandáš.Je to jediná cesta.Ti,co to vzdali a nechali se pohltit bolestí a strachem už mezi námi nejsou a Ty máš proč bojovat,máš děti,které tě potřebují,budeš mít vnoučata a je určitě spousta věcí,které ještě chceš udělat,tak se drž a bojuj! Není to jednoduché sžít se s tělem,které vlastně není jako Tvoje, ale prsa nebo děloha tak úplně ženskou nedělaj,nikdo cizí to vlastně nepozná... Opravdu to chce čas a podporu partnera a rodiny. My všichni, které ta potvora potkala jsme o ten zážitek nestáli,otočilo nám to život naruby, ale já to beru tak, že jsme o zkušenost bohatší a možná se díváme na svět trochu jinak...
 Sysyna 


Re: Nevzdávat!!! 

(10.4.2007 17:27:53)
Viki, vidíš...to , co se stalo, Tobě je pro mě mnohem víc nepřijatelnější.Děti miluju, naplňují můj život, zbláznila bych se žalem, nemít vlastní.
Přeji Ti v životě jen to dobré!!A zdraví!!
 Viki 
  • 

Re: Re: Nevzdávat!!! 

(12.4.2007 7:41:02)
Když nemůžu mít biologické,dám domov nějakému opuštěnému.Přítel ale fakt, že nemůžu mít děti "nevydýchal". Teď už jsem oficiálně úředně "nastávající" mamina - všechno se dá řešit...Teda pokud zdravíčko vydrží.
 Hannulka + Anička 


Re: Re: Re: Nevzdávat!!! 

(13.4.2007 14:31:05)
Viki,

díky za Tvůj příspěvek. Mě potkalo to samé co Sylvu. Naštěstí jsme jedno dítě stihli, než se ta mrcha nemoc ukázala. I tak mě na tom vždycky skoro nejvíc mrzelo, že druhé dítě už téměř jistě mít nebudeme. O to víc obdivuju ženské, jako jsi Ty. Je prima, jak jsi se s tím dokázala vypořádat. I když jednoduché to určitě nebylo. Přístup přítele byl určitě ranou pod pás. Ale zase se ukázalo, že to asi nebyl ten pravý.
Shodou okolností jsem se v nemocnici seznámila s dvacetiletou holčinou, která na tom je hodně podobně jako Ty. A přítel se na ni vykašlal už tři týdny po operaci ...
Ale přesně jak říkáš - život nám něco vzal, ale na druhou stranu i něco dal. Dostaly jsme šanci prožít život naplno a to se taky počítá! :-)
 Viki 
  • 

K té "slabší" polovině lidstva :-)) 

(16.4.2007 8:25:19)
Tak k těm chlapům. Ne že bych je chtěla omlouvat, ale myslím, že pro ně taková situace není taky vůbec jednoduchá. Chlap, pro kterého je rodina v té chvíli priorita je z toho asi taky dost vedle... a já jsem vlastně ráda, že dokázal říct, že to asi nezvládne, spojit život s někým, kdo může být třeba za dva roky (pokud se to nepodaří zvládnout) mrtvý a být bez dětí, protože v té chvíli nikdo z nás nevěděl, jestli máme s adopcí s ohledem na můj zdravotní stav vůbec šanci a ne každý je schopný vychovávat nebiologické dítě... Lepší, když si to uvědomil hned, než aby se na mě vykašlal třeba po pěti letech - to by byla moc velká ztráta času...Chlapi jsou holt v takových věcech trošku zbabělci, ale je to pochopitelné - je to jednodušší. Já jsem se s tím vyrovnat musela, on ne...Zůstali jsme přáteli, on už je spokojeným taťkou a teď je řada na mě...
 Zuzana, 2 vnoučata 
  • 

pro Viki 

(16.4.2007 9:14:15)
Máte pravdu, chlapi jsou skutečně psychicky slabší. A též máte pravdu v tom, že je lepší, pokud to řekne na rovinu a včas, i když je to třeba nejdřív šok. Já jsem zažila situaci, kdy jsem byla rozvedená se dvěma dětmi, seznámila jsem se s opravdu skvělým mužem, vzdělaný, šikovný, ohleduplný,milovali jsme se,konečně jsem po rozvodu zase začala žít, ale... po pěti měsících mi na rovinu řekl, že se necítí na to, vychovávat moje děti, které byly na začátku puberty...pokud by byly malé, tak by se ještě odvážil. Byla jsem z toho zdrcená, ale pak jsem si řekla, že bylo lepší, že to řekl na začátku, než kdybychom spolu začali žít a pak to nezvládl a odešel...
 jitka+kristýna7/03aneta1/08 


Portál pro nemocné 

(10.4.2007 16:26:34)
Milá Sylvo, krom toho že Vám přeji vítězství nad nemocí, chci upozornit na portál pro nemocné rakovinou najdete ho na www.osudy.cz . I moje mamka onemocněla rakovinou prsu, bohužel svůj boj prohrála i přes svoji statečnost. Jen vám chci poradit dejte okolí najevo že jste nemocná statečnost nestačí, jen pomáhá. Moc se neumím vyjádřit, ale můj pocit z této nemoci naštěstí zatím z pozice pozorovatele ťuk ťuk je že kdo léčbu "protrpí" má vyhráno. Vyhrajte.
 Andrea 
  • 

Člověk si to nepřipouští 

(10.4.2007 16:26:45)
...je toho tolik, ale mě se to přece stát nemůže, to by byla náhoda....apod. Jasně všechno tohle si říkám pořád. Sylvo přeji Ti z celého srdce, aby ses uzdravila a zejména vyhrála :-). Jsi skvělá už jen tím, žejsi to všechno hnusný musela prožít a nenechala ses srazit na kolena (i když asi en o kousek :-)) nebo ses z nicha zase vyškrábala na všechny čtyři. Prevence se vyplácí - bohužel tuto frázi zatím jen "přemílám" ale nejsem schopná ji vyplnit. Prostě přes všechno okolo je důležité najít čas na sebe (nejen kvůli nám samým, ale hlavně kvůli dětem, jak jsi napsala). Držím Ti palce a stejně tak Tvé rodině. Andrea
 H 
  • 

Věřím že vyhraješ  

(10.4.2007 17:54:15)
Milá Sylvo,
četla jsem tvůj článek a opravdu musím říct, že se zatajeným dechem a se zalitýma očima plných slz.
Tvůj článek mě dostal na kolena a opravdu ti drzím pěsti, protože ta MRCHA začíná převládat víc a víc a máš pravdu že jí to nemůžeš (nemůžeme) dovolit. Moc ti fandím a jsi fakt skvělá že i pro tu svojí rodinu a pro sebe nic nevzdáváš, protože ta psychika je fakt důležitá a na té záleží ze všeho nejvíc.
Moc na tebe myslím a přeji brzké uzdravení a doufám, že se s námi zase podelíš o článek a tím si i ulevíš. Měj se moc hezky Helena Olomouc
 Líza 


Sysyno, 

(10.4.2007 19:28:43)
o tvém boji vím a už dlouho ti moc držím palce. Pokaždé, když na tebe někde narazím a zdá se, že ten den je z těch lepších, není depka, cítím optimismus v tom, co píšeš, mám radost. Přeju ti sílu a hlavně výdrž!
 Jana Lemberková dcera25 a syn 2O 
  • 

stejná situace 

(10.4.2007 19:47:29)
Mám podobnou situaci, první operace15.9.2006, druhá operace 9.10.2006 od listopadu do konce března chemoterapie ted od 25.4.07 ozařování.Stále čekám a věřím, že vše dobře dopadne...V loňském roce pár dnů před maturitou operovali syna, celé prázdniny chemoterapie největší bolest v mém životě, vše zvládl maturitu, zk. na vysokou a prázdniny částečně v nemocnici...dnes je v prvním ročníku na VŠ v Brně, výsledky zatím bez nálezu každé tři měsíce kontrola...čekám a věřím,snažím se na to nemyslet, někdy to nejde a probrečím celou noc, ráno vstanu snažím se pracovat a zase čekám a věřím
 Sysyna 


Re: stejná situace 

(10.4.2007 21:50:53)
Jani,
ještě před půl rokem by mi Váš příspěvek přišel smutný, přečetla bych jej se smutkem a život by šel dál.Teď tak moc chápu, jak Vám je.Držím pěsti Vám i synovi!!!!Myslím, že to zvládnem, zatočíme s depkama i s nemocí!!
Mě pomáhá na smutek prcek 3,5 leťák.Vždycky mu řeknu:,,Davídku ,pojď mi dát energii, není mi dobře a je mi smutno!!"...prcek dojde, přitulí se, pusinkuje mě.....a fakt to pomáhá!!!!Už i 1,5leťák se tulí a pusinkuje.Jsem jak Tinki-Vinky z Teletubees, vždy mu řeknu: ,,Tome, tuli tuli, mazli mazli.."...prcek se začne řehtat, přitulí se...a ta energie od dětí je tak moc cítit!:-))
A taky mě pomáhá nějaká činnost....třeba, ač vím, že nemám přetěžovat ruku....jsem minulý týden,5dní po chemu umyla všecky okna v přízemí...snažila jsem se druhou, zdravou rukou víc, ale i tak.Byla jsem pak unavená a dost, ale tak nějak jsem zahnala přicházející depku a moc mi to pomohlo.Stejně tak třeba rýpání v zahrádce.Prostě vše je lepší, než sedět, ležet, koukat do blba, do stropu, litovat se a přemýšlet o nemoci jen sama se sebou.To tu blbou náladu jen prohlubuje.
Taky je fajn, že mám pár moc fajn kamarádek, a zrovna minulý pátek jsem u jedné přespala.Byly jsme chvilku v ,,šantánu" a pak u ní doma, při svíčkách a vínku klábosily až do 5h do rána.Skvělý relax, odpočinek....jen tak vypadnout, zapomenout na starosti, poklábosit, zasmát se.....Zkrátka nebýt sama.Snažit se žít a nepřežívat.
Tak stejně beru i chemoterapii.První byla horor.Klepala jsem se jak ratlík, bylo mi špatně, zase ta zeď, vysoká, za kterou není vidět.Nevědět co příjde, jaké to bude.Pak jsem si to zkusila a věděla.Na druhou už jsem šla klidná, věděla jsem do čeho jdu.Nic k závidění, ale člověk vydrží hodně.A už i v paruce.I na to si člověk zvykne.I v paruce jde vypadat hezky.Jen to kouše a potí se v tm hlava...po 5ti měsících už i vylezu ven jen v šátku.Vše chce čas.Čas je nejlepší lékař.Ještě přežít hormonální léčbu a ozařování a snad už bude klídek.Měl by být, jinak se děsně naštvu!!!!!:-))

 Jana Lemberková dcera25 a syn 2O 
  • 

stejná situace 

(10.4.2007 19:48:38)
Mám podobnou situaci, první operace15.9.2006, druhá operace 9.10.2006 od listopadu do konce března chemoterapie ted od 25.4.07 ozařování.Stále čekám a věřím, že vše dobře dopadne...V loňském roce pár dnů před maturitou operovali syna, celé prázdniny chemoterapie největší bolest v mém životě, vše zvládl maturitu, zk. na vysokou a prázdniny částečně v nemocnici...dnes je v prvním ročníku na VŠ v Brně, výsledky zatím bez nálezu každé tři měsíce kontrola...čekám a věřím,snažím se na to nemyslet, někdy to nejde a probrečím celou noc, ráno vstanu snažím se pracovat a zase čekám a věřím
 Petra, Cina 


Bojuj! 

(11.4.2007 11:57:59)
Sysyno, bojuj, tenhle boj neni prohrany, tve deti te moc potrebuji! Muj manzel diky teho nemoci ztratil matku, kdyz mu bylo 10 a bratrovi 3, bylo to v 80.letech, nebyly takove moznosti... Od te doby byl jeho zivot velmi komplikovany a nemel to vubec lehke.
 Hanka4děti,88,97,04,06 


držím pěsti 

(10.4.2007 19:58:42)
Milá Sylvo, je smutný co musíš prožívat. Místo aby si se radovala z ročního dítka, tak musíš prožívat takovou bolest. Držím ti palce a pěsti a co se dá. Posílám ti spoustu pozitivní energie. Sama nic podobného neprožívám, ale řešíme se synem taky menší problém. Ne tak závažný, ale přivedlo mě to k velmi zajímavým věcem a lidem, kteří se potkali třeba i s rakovinou. Byli jsme na terapii v Praze za panem dr. Vogeltanzem. Četla jsem od něj 3 knihy a velmi mě oslovili. První se jmenuje "Co s doktorem?" pak jsem četla "Já bezprsá" a ted po dlouhých letech konečně vyšlo další vydání "Co s doktorem II" Určitě už jsi nastudovala co se dalo, ale možná, že by tě tady to zajímalo a určitě by ti to mohlo pomoct. Drž se a pozitivním myšlením nešetři protože věř že určitě bude zase dobře. Zdravím tě taky z Brna Hanka
 Gabča, Adélka 12/02 


Hnusná nemoc 

(10.4.2007 20:17:01)
Ve všech formách, v každém věku. Všem nemocným držím palečky.
 Vavjan 


Držím palce 

(10.4.2007 21:37:07)
Sysy, moc Ti držím palce a přeji, aby bylo vše ošklivé už za Tebou a Ty jsi se mohla radovat z dítek, domečku i všeho ostatního. Moc hezky a otevřeně jsi to napsala. Drž se.
 Jiřule a 3 skřítkové 


Sylvo 

(10.4.2007 21:57:22)
Moc držím palce! Drž se a vyhraj
 Ocean 


Držím Ti palce! 

(10.4.2007 22:00:49)
Ahoj Sysyno,

dojala mě Tvá upřímná zpověď o nemoci a Tvých vnitřních bojích s tou bestií.
Díky Bohu,cítím z ní,že máš velkou chuť a sílu bojovat a hlavně vyhrát!
Moc držím palce,myslím na Tebe

pa,Ocean

p.s. kluci mají štěstí,že mají tak skvělou a silnou mámu !
 Sysyna 


Re: Držím Ti palce! 

(10.4.2007 22:06:33)
Oceanko, díky!!!To jsou věci, viď??Ještě nedávno jsi mi psala krásný SMSky do porodnice, když mi bylo nejhůř a měla jsem strach o prcka a teď zase tohle.A mezitím ta autonehoda u Výstaviště.Tak si říkám, že mi vlastně asi zachránila život.Já tama nechtěla jet, neměla jsem to v plánu, jen jsem na Úvoze blbě odbočila a nechtělo se mi vracet.....ta souhra pocitů a náhod, když jsem se blížila k té křižovatce a najednou to auto a náraz......pak šlo vše tak rychle.Možná, kdybych čekala déle, nešla na gyndu a na onkologii....kdo ví, co by bylo....
Pusu holčičkám!!Sylva
 Ocean 


Re: Re: Držím Ti palce! 

(10.4.2007 22:23:33)
Myslím na to,jak píšeš,že Tomášek to "věděl" a v podstatě Ti odmítáním prsu dával poselství.
Jsme děsně nevšímaví k nejpřirozenějším podnětúm...


a ještě jsem Ti chtěla napsat,že jsi byla kočka a kočka budeš i bez prsu,pánžto v tom to není ! :-)




 petra 
  • 

moc na Tebe myslím 

(10.4.2007 22:47:03)
ahoj, sic jsem bezdětná, mladší, ale už jsem tu bestijku rakovinu taky u sebe trochu zahlídla.. je mi 27, teda ve čtvrtek 12. bude.. taky jsem nikdy nic nezanedbala, každej čtvrtrok na gyndě, pořád stěry, cytologie, poctivě jak blbeček.. nepomohlo to.. 3 dny před svatbou mi oznámili, že dysplazie čípku rychle šplhá do stádia ještě horšího, že to musí jít ven, ať jsem v poho.. no, nebyla jsem v pohodě... šrumec jak blázen, operace. nikdy jsem nerodila a najednou zákrok, kterej byl nepěknej, nevěděla jsem co můžu očekávat, co to je šestinedělí atd.. naštěstí to dopadlo dobře, ale jsem v registru ohrožených.. tak jako ty, a vím, že už jenom to čekání na výsledky je pěkná pakárna, otravuje to život a návštěva psychologa před tím než zvedneš telefon nebo si pro výsledek zajdeš, by byla zcela na místě.. ale hlavně, když mi někdo ještě někdy řekne, ať jsem klidná, tak ho pošlu rovnýma nohama do zadele.. to je rada jak noha.. nebuďte holky klidný, sledujte se, tahle nemoc číhá, spokojeně si roste, v prsu mohou být příznaky, na čípku nejsou.. cytologie je asi prostě dneska módní záležitost, o mamografu nemluvě:-) a primářka v Brně mi řekla, že je ráda, že jsem upustila od antikoncepce, že je to jeden z velikých spouštěčů raka nebo dysplazie čípku, co Vy nato?? a Tobě posílám strašně moc síly, protože i když mně osobně vzali kus něčeho, co není na pohled vidět, tak jsemjančila asi tak 3 měsíce, že mě kus upižlali a nemohla se s tím smířit.. moc moc moc síly k Tobě posílám... tak jsem se taky konečně vykecala, díky, holky.. Petra
 Irena 
  • 

optimizmus 

(10.4.2007 23:31:05)
Zdravim,
rakovina prsu ma, pokud vim, pomerne dobrou prognozu. Nepochybuji, ze v Tvem pripade vse dopadne dobre. I ja znam vlastne jen optimisticke konce teto diagnozy. Hlavu vzhuru radit nebudu, to jsi zvladla, mas to za sebou...
I.
 Yhec 


Re: optimizmus 

(11.4.2007 3:32:05)
Ano, optimizmus je to nejdulezitejsi. Ja vim, me se to rika, kdyz se me to netyka.
Moje mama si predloni roztristila ramenni kloub. Museli ji tam dat sroub dlouhy 25 cm. Prestala hybat rukou, ale nevzdavala to a cvicila a cvicila. V nemocnici byla vic nez doma. A doktori ji porad nadavali, ze je tlusta a nikdy se neuzdravi. Mama se tedy snazila zhubnout, skoro nic nejedla a presto ji porad nadavali, ze je tlusta. Az jednou na chodbe nemocnice si jeden primar vsiml, ze ma neprirozene velke bricho a vychrtle ruce a nohy. Vzal si ji stranou, polozil par otazek a vse dostalo strane rychly spad. Vajecniky me mamy se premenily na nastroj smrti. Zhoubny nador ve ktery vyrostly, vazil po vyjmuti 2,6kg. Spolu s timto mym novym "bratrickem" ji bylo vyoperovano dalsich 16 mensich. To, co nasledovalo pote, si asi dokazes predstavit. Vyoperovali ji vsechny zenske organy, ktere mohli, prisla o vlasy, zhubla na polovinu sve vahy. Doma mela manzela, ktery o ni mluvil jako uz o brzy mrtve a syna, ktery dela jen trable. Presto nestratila optimizmus. Vzdy se tesila na kazdy maly pokrok v lecbe.
Od unora uz dochazi "jen" na kontroly.
Dnes mi volala, aby mi rekla velkou novinu. Byla se nechat ostrihat. Kdyz prisla ke kadernicim, ktere ji na zacatku vzaly dohola, aby necitila to vypadavani, tak ony nechaly vsechny zakaznice zakaznicemi a zadarmo mamu upravily. Jednalo se samozrejme jen o zastrihy vlasu na krku (ty co si rostou jak chteji), ale je to asi nejvetsi pokrok po dvou letech. Mama jen zari optimizmem a dokonce zacina i cestovat. Rika, ze takovou chut do zivota (a tak krasne vlasy) jeste nemela. Proto si myslim, ze vira Tva Te uzdravi, ackoli jsem neverici. Prosim ver, ze vse dobre dopadne.
A vy ostatni, prosim nepodcenujte preventivni prohlidky a pokud se vam neco nezda a oni vas vyhodi prednimi dvermi, vlezte tam oknem.
 Sysyna 


Re: Re: optimizmus 

(11.4.2007 9:02:09)
....ten já mám.Ale musím se přiznat, že né vždy jsem myslela pozitivně a optimisticky.Byly dny , kdy jsem nevylezla z postele, nepromluvila, brečela a když mi začali ti kolem mě říkat, ať myslím pozitivně, byla jsem jak smyslů zbavená, ječela jsem po nich, řvala, ať mě nechají umřít...nic moc hezkého.V nemocnici, když mi dr. řekl, jak dopadla histologie a co mě vše ještě čeká jsem upadla do depky a nemluvila celý den.
I proto jsem se rozhodla nedělat hrdinku a po nějakou dobu brát antidepresiva.Odolávala jsem celých 5měsíců, ale zjistila jsem, že ač jsem silná, né zas tolik, abych se dokázala vždy ovládat.Tak si je zobu a je mi líp.
 Zorka. 


Re: Re: Re: optimizmus 

(11.4.2007 10:48:34)
A ještě dovětek: dávám tě za vzor své tchýňce, která se jen velmi obtížně vyrovnává s diagnózou zvanou roztroušená skleróza...už léta se jí snažíme vysvětlit, že za svou nemoc se člověk stydět nemusí a že i s takovou diagnózou může žít relativně hodnotný život. Vím, že zdravému člověku se to vždycky radí, ale myslím si, že dovolit nemoci, aby člověka omezovala víc, než je nezbytně nutné, je zbytečné. Přála bych jí tolik optimismu a síly, jako máš ty.
 Petra 
  • 

moc na tebe myslím 

(11.4.2007 8:11:13)
Sylvo, i my se přidáváme, přejem hodně štěstí!
 Daniela 
  • 

Sylvo drž se! 

(11.4.2007 8:21:41)
co na to říct, obdivuji tvou sílu s jakou se s tím pereš a držím ti pěsti! Daniela
 gaba2deti 
  • 

Re: Sylvo drž se! 

(11.4.2007 8:33:05)
drzim palecky a urcite budes v poradku mas deti a ty ti nedovoli to vzdat ahoj
 metty, 3 kluci 


růžová jízda 

(11.4.2007 8:41:15)
Sylvo, díky za článek. Kamarádka mě láká na růžovou jízdu Avonu - do našeho města má přijet růžový autobus, kde budou informace o rakovině prsu a přispívají tam každé ženě na vyšetření mamografem 200 Kč (http://www.brantese.cz/index.php?www=sp_detail&id=60).Pořád jsem váhala, jestli mám jít, nechtělo se mi (je mi přece teprve 32!), ale Tvůj příběh mě nakopl a půjdu. Díky a přeju hodně síly a kopu štěstí.
 Sysyna 


Re: růžová jízda 

(11.4.2007 8:55:44)
Metty,přeji Ti , ať máš před sebou jen růžové dny!!!!:-))
 Zorka. 


Re: Re: růžová jízda 

(11.4.2007 10:25:51)
Sysy, tvůj článek jsem přečetla jedním dechem, přestože jsem od tebe už mnohé věděla, a můžu jen zopakovat to, co jsem ti už dříve psala. Věřím, že nad tou mrchou vyhraješ, protože (jak sama píšeš), ty nejsi žádný strašpytlík a flintu do žita jen tak nezahodíš. Psychika dokáže opravdu divy, tak se směj pokud možno co nejvíc ... je super, že máš okolo sebe lidi, kteří tě dokážou i v tak složité životní situaci rozesmát, a je super, že se smát a bavit dokážeš. Je to hrozně důležité. Moc na tebe myslím a držím palce. Zorka.
 Marie 
  • 

I já držím palce 

(11.4.2007 10:29:59)
Milá přítelkyně,
přeju Ti, abys zvítězila a velice obdivuji, že jsi schopna takto se držet nad vodou. Já mám teď podezření, že se na mě chytá také "něco nekalého" a zítra jdu k lékaři, aby vyřkl nějaký ortel. Takže vím, co je to strach, i když ještě teď nevím na sto procent, zda je odůvodněný.
Vydrž a pěstuj svůj optimismus, tvůj příspěvek mě povzbudiL.M.
 Lenule 
  • 

Ty to zvládneš 

(11.4.2007 12:06:02)
Milá Sylvo,po přečtení tvého článku jsem se vrátila o tři roky zpět,kdy jsem začala taky bojovat.Bylo mi 32.Vím dobře o čem píšeš,mám to všechno za sebou a věřím že i ty to zvládneš.Vlasy narostly,umělý přechod už taky pomalu odchází a nebýt virozy mohla jsem mít za sebou v lednu i plastiku.Tak teď čekám na červen a doufám,že to vyjde.Moc ti držím pěsti,ale neboj než se naděješ přijde poslední chemo a poslední ozáření a poslední dávka hormonů.Teď mě paní doktorka zase trochu trápí a zařadila mě do studijní léčby pro vývoj nového léku,ale jestli tím pomůžu aspoň jedné ženě tak budu šťastná.Drž se a vydrž!
 Sysyna 


Re: Ty to zvládneš 

(11.4.2007 13:03:20)
Lenule, napiš mi prosím Tvůj e-mail na davidshop@seznam.cz Chtěla bych se Tě zeptat na pár věcí.Díky moc!!!!!!!!!!
 Iva, 2 andělská zlobítka 
  • 

Držím palce 

(11.4.2007 14:11:03)
Sylvi, držím palce, určitě všechno dopadne dobře. Znám případ naší zbožňované tělocvikářky na gymplu, taky to byl pro nás všechny šok - proč právě ona, taková primovní ženská! Ale na rakovinou vyhrála. A teď jsem ji nedávno po letech potkala, vypadala úžasně a spokojenost a štěstí z ní jenom vyzařovalo.
Musíš věřit a už se těším na tvůj článek o vítězství.Hlavně to nevzdávej!!!
 Manka, 7,5 letý syn 
  • 

Držím palce 

(11.4.2007 14:38:36)
Milá Sylvo,
při čtení Tvého příspěvku jsem měla husí kůži a bylo mi do breku. Nic podobného jsem nezažila, věřím, že tato zkušenost je nepřenositelná, prostě kdo to nezažije, ten neví jaké to je.
Držím Ti moc a moc všechny palečky co mám, aby to dopadlo dobře. Jsi statečná ženská!
Manka
 Alena, 2deti 
  • 

mohl by pomoci Breuss? 

(11.4.2007 16:01:34)
Zdravim autorku clanku. Snad se vam podari nad nemoci zvitezit.
Rada bych vam dala tip. Kniha Rudolf Breuss: Rakovina, leukemie a jine zdanlive nevylecitelne nemoci.
V teto knize davaji navod na dietu slozenou z bylinnych caju a zeleninovych stav.
Maminka meho muze uz to nestihla vyzkouset. Mela ty same potize, co vy.Az na to, ze byla starsi a jeji tri deti uz jsou dospele.
 Tereza 
  • 

Sylvo,  

(11.4.2007 16:04:18)
cihnete sem - http://bumbarisparis.blogspot.com/
a sem - http://www.bumbarisparis.org/


je to velmi podobne Vasemu clanku a mozna to vedomi, ze stejne pocity mel a ma i nekdo jiny a dokazal je zuzitkovat, malicko pomuze...

Preju hodne sil a napomocne lidi kolem..
 kj. 
  • 

Červené maso navozuje rakovinu prsu 

(11.4.2007 16:23:45)
9. 4. 2007
Z výzkumu prováděného na University of Leeds vyplynulo, že konzumace červeného masa zvyšuje u žen riziko vzniku rakoviny prsu. Zvláště patrný vliv je u žen po menopauze a samozřejmě u těch, které požívají tohoto masa hodně. Ekvivalent jedné porce masa denně (více než 57gramů) - vede k nárůstu rizika o 56%.
Ženy, které mají v oblibě slaninu, párky a šunku mají riziko o 64% vyšší, než ty, které tato jídla rády nemají. Výsledky se opírají o sedmiletý výzkum, ve kterém se angažovalo 35 000 žen.

British Journal of Cancer:
http://reporter.leeds.ac.uk/press_releases/current/assets/cancer_paper.pdf

 Sysyna 


Re: Červené maso navozuje rakovinu prsu 

(11.4.2007 20:20:53)
KJ, nemyslím si, že bych si rakovinu zavinila nadměrnou konzumací slaniny, párků a šunky.U mě bude zakopaný pes v něčem jiném....
Mimochodem, na odd. se mnou ležela dlouholetá makrobiotička a vegetariánka a nevím co ještě všecko......a byla chuděra prolezlá nádorama skrz na skrz......prostě to v nás je a buď něco spustí tu pomyslnou nálož nebo ne.Samozřejmě, že životospráva atd. mají vliv, ale ne vždy je to pravidlo.
 kj. 
  • 

Re: Re: Červené maso navozuje rakovinu prsu 

(12.4.2007 14:24:09)
ano,ale zdravou výživou nic nepokazíš, naopak. Tak se drž.
 Hannulka + Anička 


Re: Re: Re: Červené maso navozuje rakovinu prsu 

(12.4.2007 14:27:53)
Nepokazíš a taky nezachráníš. Nepiju, nekouřím, do malička sportuju a "normálně" zdravě se stravuju, kojila jsem co to šlo a bylo mi to houby platný. Jak už někdo psal, je to loterie ...
 draky 
  • 

Re: Re: Re: Re: Červené maso navozuje rakovinu prsu 

(12.4.2007 15:24:29)
A naopak kuřák, který jen sedí v hospodě, popíjí a ani se nehne, živí se ve fast-foodech - tak bude zdravej jak řípa... Člověk nikdy neví, viď. Tobě taky přeju - hodně zdraví!
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: Červené maso navozuje rakovinu prsu 

(12.4.2007 19:35:58)
draky, tak někoho podobného máme v rodině i my.Chlastá a chlastá, hulí a hulí, nejí nebo jí něco, co by ani čuník nedal do úst a co myslíte?????Zdravý jako řípa...ale je fakt do kdy, že?
 Malíci 1+4 
  • 

Re: Re: Červené maso navozuje rakovinu prsu 

(12.4.2007 19:27:13)
Máš Sylvi pravdu,vždycky je nějaký spouštěcí mechanismus...u mě to byl s největší pravděpodobností pád ze schodů.Abych ochránila dceru,kterou jsem držela na rukou ve chvíli kdy mi uklouzla noha na mokrých schodech,stočila jsem pád na pravou stranu.Naštípla jsem si přitom nohu,zlomila žebro/což jsem se dozvěděla vlastně až na nukleárce o několika měsících/,a uhodila jsem se do pravého prsu.Po půl roce jsem si právě v tomto prsu našla bulku 2x2,5 cm.
 Jana 2 dcery 
  • 

Je to hrozné, ale.... 

(11.4.2007 17:06:55)
Četla jsem Váš článek v podstatě jen díky náhodě. Vím jak je to hrozné a vím co člověk v této situaci prožívá, a dovoluji si říct jediné. Nesmíte se takto litovat a nesmíte se tomu takto poddávat. Nemoc je hrozná, ale je ještě horší pro ty, kteří nebyli zasaženi přímo, děti, manžela, rodiče i pro kamarády. Pokud se budete poddávat strachu, bolesti a pocitu nespravedlnosti bude mít nemoc navrch. Musíte najít sílu a říct si, že to nejhorší už máte za sebou a potom budete mít vnitřní sílu se nemoci postavit čelem a takto ji oslabit. To, že vím o čem mluvím znamená, že jsem si tím sama prošla. Rakovina vaječníku ve 30 letech, doma rok a půl stará dcera,tři roky předtím tragická ztráta sestry (ve 33 letech se dvěma dětmi). Nemoci jsem se nepoddala a dnes mám dvě krásné zdravé dcery. Vaše děti si zaslouží mít maminku ještě dlouho vedle sebe. Takže bojujte!! Přeji hodně odvahy a hodně sil.
 Sysyna 


Re: Je to hrozné, ale.... 

(11.4.2007 20:17:59)
Jani, máte pravdu, ale já se nepoddávám a ani nelituju!!!!Nemyslím si, že by to odemě takto vyznělo.Právě proto jsem to napsala, abych dodala odvahu dalším, potencionálně stejně postiženým jako já.

Právě , že jsem na tu MRCHU RAKOVINU tak strašně naštvaná, že ji musím dostat na kolena.Jen tak jsme si neudělali druhé dítě, neprodali byt v centru Brna, nezačali stavět, nebydleli cca 2 roky v provizoriu, nechali si třetí, neplánované dítě, nepřestěhovali se do nového, abych to vše tady nechala a vzdala to.
Ty pocity lítosti, zlosti, sebelitování se dostáví u každého s touto nemocí.A kdo říká , že ne, lže. Při svém pobytu na onkologii cca 16dní jsem měla možnost se bavit s pacienty na oddělení v různém věku a s různými druhy rakoviny.Každý, ač mladý , střední nebo starší věk popisoval své pocity stejně.Na začáku zlost, strach, naštvání na celý svět, ukřivděnost, bezmoc.Scénář u všech stejný.Až pak se scénář mění.U někoho je negativní, depresivní, nechtějí bojovat nebo bohžel už nemají čas na boj.U dalších přechází v boj.V boj za to žít.Já se řadím k těm druhým.Ale začátek je u všech stejný.Pak už záleží na mnoha okolnostech, jaks e s tím kdo popere.A já se prát chci a dělám to.
I přesto, že mám prakticky chromou ruku se nepoddávám a dělám téměř vše tak, jak jsem byla zvyklá.Vím, že se nesmím přeceňovata a neblbnout od rána do večera s hadrem v ruce, ale i přesto to jde.Jen se musím naučit vědět, kdy mám dost.Nepodléhat a nelitovat se a nespoléhat na to, však mě někdo polituje a udělá to za mě.To zase ne.Mám to štěstí, že patřím mezi ty ženské, co moc odpočívat neumí a není mi an lhostejné v čem a jak žiju.Takže v rámci možností ty své kluky nechci a nenechám shnít v nepořádku a špíně : 1.Protože to nevzdám!!! 2.protože mi to nedá..:-))
 Iva Malá 
  • 

velká naděje. 

(12.4.2007 18:25:30)
Milá,málokdy odpovídám na články,ale tvůj mě natolik zaujal,že jsem se odhodlala.Přesně si vybavuji každý tvůj postřeh,neboť jsem prožila to stejné když mě bylo 45 roků.Právě dnes jsem absolvovala preventivní vyšetření po půl roce. Tak mám radost,že vše dopadlo dobře.Mám už 15 roků po stejné operaci jako Vy.Pokud budete chtít někdy podpořit radou napište. Zdravím a vím,že s Vaším přístupem vše zvládnete.
 Sysyna 


Re: velká naděje. 

(12.4.2007 19:49:13)
Ivo, děkuji Vám moc a moc, moc mi pomohl Váš věk a to, že už 15let je vše ok a teď po kontole také!!!!!
V nemocnici na pokoji se nou ležela paní 61 let, úžasná, brali ji část uzlin a nádorek z prsa..ve 2operacích během měsíce.Včera mi psala, že má už 1.chemo za sebou a ostříhané úžasné dlouhé blond vlasy....Ona byla celkově na rozdíl odemě strašně vyplašená, moc se bála a bojí dál.Vždycky ji napíšu nějakou přiblble veselou SMSku, stavím se za ní na Žluťák, když tam zrovna je....a ona se vždy rozveselí.Prý jsem její brněnské Sluníčko:-))Jsem ráda, je to prima babka.
A na chodbě jsem se potkala i s paní, která ke mě do práce chodila co by obchodní zástupkyně kosmetické firmy..od ledna v důchodu, těšící se na to, jak bude s vnoučátky na chalupě, jezdit na výlety, k moři....strašně prima ženská, jedna z mála v mém životě, které jsem potkala a poznala a přirostly mi strašně moc k srdíčku.Když mi řekla, co má ona, v tu chvíli jsem děkovala snad všem svatým, že já mám jen nádor v prsu.Ona má nádor prorostlý vevíce jak 2/3 slinovky...za 1,5 měsíce zhubla 20kilo....teď tam leží na 5týdnů, podstupuje dost drastickou léčbu.Moc na ni myslím, strašně moc si přeju ať zvítězí......doufám, že ano.
Je to loterie, ano je.Přemýšlím o životě, o tom co jsem viděla, vidím a asi ještě uvidím.....říkám si, jaké mám štěstí, když mě potkala rakovina prsa, u které jsou poměrně dost dobré prognózy na uzdravení, že mě to potkalo v tomto věku, že už mám něco za sebou, něco jsem zažila, mám 3 děti....jak je hrozné, když rakovinou onemocní malé dítě........teď o tom všem přemýšlím moc amoc a na konci vždy děkuju za každé nové ráno, protože mám fakt ohromné štěstí v neštěstí.Víru v uzdravení, děti, skvělého manžela a rodinu.Protože vím, že jsou i takové ženy, které s touto nemocí ztratí víc než já...podporru rodiny, partnera. A to je k tomu všemu děsné svinstvo.
Sem se zar rozkecala......
 draky,  
  • 

Hodně sil! 

(11.4.2007 22:16:13)
Přeji Ti hodně síly, která je tak moc důležitá pro to, abys vyhrála! Tuto diagnózu znám od své maminky, která prodělávala operaci, chemoterapie v době, kdy já jsem byla v 7. měsíci těhotenství.. Je to hrozná nemoc, ale věřím, že to všechno zvládneš, Tvoje děti, to je ten důvod s velkým D, proč bojovat....
Přiznám se ale, že jsi mně vyděsila, protože svou dceru kojím už 33 měsíců, ale od cca 9 měsíce odmítá kojení z jednoho prsa... Občas se v něm "něco" objevilo, byla jsem i na sonu, ale teď vím, že si budu všímat všeho daleko víc. Člověk toho tolik ví a přesto někdy toho neudělá tolik, kolik by mohl..
Ještě jednou, hodně sil!!!
 li 
  • 

optimismus 

(12.4.2007 7:23:56)
Ahoj a pěkný den. Taky mám "blbou" nemoc, já oficiální název nemoci nepoužívám. Ale snad je u mně operativně odstraněna,tak to tvrdí odborníci, měla jsem ji jinde, ale to není podstatné. Taky jsem zažila šok, když mně lékař řekl, co po "banální" operaci zjistili. Vyprávěla jsem to sestře a při tom povídání jsem si teprve vybavovala, jak jsem reagovala - vytřeštěné oči a hloupé otázky jsem měla, čekala mně další operace, aby se zamezilo do budoucna dalšímu bujení.Jsem po druhé, těžké, operaci, chodím na chemoterapii a málem jsem se psychicky složila, když jsem viděla tu spoustu lidí, kteří taky trpí, trpí víc než já. Nejvíc mně "rozhodil" mladík s holou hlavou. Já jsem optimista, věřím, že to zvládnu, taky tak mi to říkají lékaři. Nikdo tuto nemoc v rodině neměl, myslím rodiče a prarodiče. Můj bývalý muž na ni umřel, měl ji na mozku. A já se trápím, jaké "blbé" geny jsme našim dětem dali do vínku. Tak krásné a hodné děti jsme spolu splodili, tak milé a hodné vnoučata máme a nevím co je čeká. Držím palce a buď optimistka, já se snažím taky - páááááááá
 Sysyna 


Re: optimismus 

(12.4.2007 19:26:58)
li, dekuji za mila slova:-))
Optimistka jsem ted uz vic, jak pesimistka:-))A budu vic a vic!!!!!!
A s tema genama.....u nas v rodine je sama mrtvice, embolie a infarkt...tak kde jsem krucinalhimlhergotlaudendonevetr prisla k rakovi, to teda netusim.Ale u nas v rodine je takove porekadlo,,Na posranyho aj hajzl spadne..", tak jsem do tech sracek spadla rovnyma nohama.
No, ale aji ze sracek se da dostat ven.Tak se dostavam.
Krasne dny s detima a vnoucatama preje Sylva
 Viki 
  • 

K malé radě na závěr 

(12.4.2007 7:44:57)
Rada je dobrá, ale když jdeš s malým problémem ke špatnému lékaři, který ho podcení a neřeší a ty budeš věřit v to, že ví, co dělá, můžeš stejně za pár let sedět hrobníkovi na lopatě...
 babi 
  • 

sympatie 

(12.4.2007 8:54:48)
Z celeho srdce vam přeji abyste se uzdravila !!!!!!
 Sysyna 


Re: sympatie 

(12.4.2007 19:27:22)
Babi, dekuji moc|!!!!
 babi 
  • 

sympatie 

(12.4.2007 8:54:52)
Z celeho srdce vam přeji abyste se uzdravila !!!!!!
 babi 
  • 

sympatie 

(12.4.2007 8:54:52)
Z celeho srdce vam přeji abyste se uzdravila !!!!!!
 babi 
  • 

sympatie 

(12.4.2007 8:54:52)
Z celeho srdce vam přeji abyste se uzdravila !!!!!!
 Axela 


A jak je to tedy s tou antikoncepcí? 

(12.4.2007 9:32:01)
Někdo přede mnou tady zmínil vliv HA hlavně na rozvoj rakoviny děložního čípku. Nemáte někdo nějaké relevantní informace, či odkaz na web. stránku věnující se tomuto problému? Já jsem právě, co se týče této nemoci, v rizikové skupině a HA užívám. Gynekolog ani žádný jiný lékař mě však na nic takového nikdy neupozornil. Děkuji.
 Mortadela 


Re: A jak je to tedy s tou antikoncepcí? 

(12.4.2007 9:50:56)
I já jsem lehce znepokojena, HA neužívám, ale mám nitroděložní tělísko, které vlastně hormony také vylučuje. Týká se to tedy i tělísek? Nevíte to někdo?
 Míša, syn 4 roky 
  • 

Re: A jak je to tedy s tou antikoncepcí? 

(12.4.2007 12:56:03)
Obecně se uvádí, že hormonální antikoncepce snižuje riziko nádorů vaječníků až o 20%, ale zároveň může mírně zvyšovat riziko nádorů prsu. K žádným závažným závěrům se nedošlo, doporučuje se samozřejmě vhodný výběr a pečlivé sledování.
 Sysyna 


Re: A jak je to tedy s tou antikoncepcí? 

(12.4.2007 19:24:09)
Tequilo, o HA jsem se nezajimala, jen jsem se dr. patala, a ona mi rekla, ze na to jsou nazory ruzne.Ale me se to netyka, HA jsem brala cca 2roky, pak jsem dostala trombozu a zanet zil a ou od r.1995 ji neberu.
Tak je to se mnou a HA....
 Jana+2děti 


Re: A jak je to tedy s tou antikoncepcí? 

(16.4.2007 7:48:59)
Rakovinu děložního čípku způsobují HPV viry, takže pokud tyto viry daná žena nemá, tak by ji dostat neměla. Přijde mi, že názor lékařů na používání HA u žen se změnami na čípku je nejednotný. Avšak existuje řada pracovišť , kde při méně závažných změnách na čípku (CIN1) doporučují vysadit HA.
 Viki 
  • 

Re: Re: A jak je to tedy s tou antikoncepcí? 

(19.4.2007 8:16:04)
Je pravda, že rakovinu děložního čípku mají ve většině případů na svědomí HPV viry. Hormonální antikoncepce má ale pokud vím jednu blbou vlastnost, a to vliv na změny na sliznici děložního hrdla - doporučuje se při HA užívat kyselinu listovou na zlepšení stavi sliznice. Pokud je její stav zhoršený a ještě máte HPV, může to být problém...
 Patty 
  • 

Re: A jak je to tedy s tou antikoncepcí? 

(16.4.2007 13:10:55)
Ja zrovna precetla pribalovy letak Logestu od farmaceuticke firmy Schering a tam zminuji, ze pocet pacientek uzivatelek HA s nalezem benignich i malignich nadoru prsu je uz nyni vetsi nez tech, co HA nikdy neuzivaly. Takze me z toho vychazi, ze urcity rizikovy vliv tady bohuzel je ...
Mam strach z HA, protoze primou genetickou zatez asi taky mam, muj otec zemrel na rakovinu slinivky brisni v necelych 66 letech.
 Rajka,tři děti 
  • 

ŽIJ !!!!!!!!!! 

(12.4.2007 9:40:19)
Sylvo,vše jsem si pečlivě přečetla.Mám z toho jeden základní pocit,že jsi na dobré cestě,že jsi už chytila druhý dech a jdeš správným směrem.Zabreč a zakřič si,budeš-li to potřebovat,uleví se Ti.Ale dívej se pořád dopředu,dívej se na kluky,na rozkvétající zahradu,milovaného muže a žij naplno!!!!!Je spousta lidí,kteří žijí dlouho,ale jsou vlastně dávno mrtví....Plnost života není dána jeho délkou,ale vnímavým srdcem a otevřenýma očima.A to Ty všechno máš!Neschovávej si nic na jindy či později,dělej vše raději teď a hned!!!!Moc na Tebe budu myslet!!!!!A pokud to jen trošinečku půjde.............ÚSMĚV...........!!!!!!
 Sysyna 


Re: ŽIJ !!!!!!!!!! 

(12.4.2007 19:28:30)
Rajko, fakt jsi mě dojala, tím, jak jsi mi to napsala!!!Děkuji!!!:-))))))))
 Hannulka + Anička 


Je nás víc ... 

(12.4.2007 14:23:18)
Ahoj Sylvo!
Myslím, že k článku už není co dodat. Veškeré spekulace o tom proč a jak jsou úplně zbytečné. Jediná možnost je "přežít léčbu" a začít žít nový život. Kdo tím neprojde, nedokáže to úplně pochopit. Vím o čem mluvím, jsem na tom totiž úplně stejně jako ty.
Jestli jsi četla Armstronga, ten to tam říká dobře - sice si to ještě neuvědomujeme, ale vlastně nás potkalo štěstí. Máme šanci začít nový, lepší život. Nejdřív jsem si říkala, pěkně děkuju za takové štěstí ... Ale něco na tom je.
Když budeš mít zájem si poklábosit soukromě, dej vědět, napíšu ti adresu.
Měj se fajn. A užívej si sluníčka! :-)
 Lachtanka 


Re: Život bez chorob 

(12.4.2007 15:34:52)
Tohle jsem našla při brouzdání po netu tak možná to někomu pomůže, držím pěsti.

http://mujweb.cz/zdravi/zdrava%2Dstrava/celytext.htm
 Sysyna 


Re: Je nás víc ... 

(12.4.2007 19:34:09)
Hannulko s Aničkou, napiš na davidshop@seznam.cz...už se mi ozvala Lenka, musím jí odepsat.Budu ráda, poklábosit se stejně ,,postiženými" a zhruba v mém věku.Jsem ráda za slova podpory, ale jak píšeš, je jiné mluvit o tom s někým se s tejným problémem a někým, kdo soucítí....
Budu se těšit!!!!!!!Pa Sylva a díky!!
 Jana 
  • 

Re: Je nás víc ... 

(12.4.2007 19:38:52)
Dámy bojujte,život se s námi s nikým nemazlí-na každého něco někde čeká,ať míň či více závažného-jen odvážnému štěstí přeje-hodně sil a dobrý konec!!!!!
 Malíci 1+4 
  • 

Re: Je nás víc ... 

(12.4.2007 19:39:39)
V tom s tebou naprosto souhlasím Hanulko,je nás víc a důležité je přežít.Já přežila,prozatím a doufám,že na dlouho.Pracuji,starám se o děti.Dochovala jsem babičku,která nám zemřela právě na první jarní den.A nevzdávám se,život je krásný a stále víc si jej uvědomuji i když některé věci se mi zdají být zbytečné a jiné hrozně důležité.Naučila jsem se to všechno přehodnocovat a jako nenapravitelný optimista zvládat s úsměvem a nadhledem.Tak vám všem a hlavně tobě Sylvi přeji sílu a optimismus do dalších dní.Eva
 Sysyna 


Re: Re: Je nás víc ... 

(12.4.2007 19:53:00)
Evi,
já jsem taky ,,pravačka" :-((
Evi, je fakt, že člověk s touto nemocí začne vnímat věci kolem sebe a lidi především úplně jinak....ale to je zase na dlouho, a mě funí za krkem puberťák, že chce na PC:-))

Tak se holky opatrujte,zatím pa Sylva
 Malíci 1+4 
  • 

Re: Re: Re: Je nás víc ... 

(12.4.2007 20:00:49)
Sylvi opatruj se a když budeš mít chuť a zájem tak se ozvi na můj meil.Můžem podiskutovat i soukromě.tak pa a užívej si především dětiček a manžela.Je úžasné mít se o koho opřít.Hodně zdravíčka.Eva
 Kislice 


Re: Re: Re: Re: Je nás víc ... 

(13.4.2007 9:15:36)
SYLVO, moc drzim palce, at v tom boji zvitezis...je to 2 dny co vim, ze moje milovana svagrova - jedina sestra meho muze - onemocnela tim samym, jeste o vikendu jsme byli vsichni spolu lyzovat v Alpach a nedala na sobe nic znat, pritom v utery podstoupila 1ni chemoterapii...v sobotu se poprve uvidime "nazivo" pri rodinne oslave a ja vubec nevim, co ji mam rict, jak se mam tvarit apodobne...moc by mi pomohlo, kdybys (nebo i holky co si tim take prosli-prochazeji) napsala, co Tobe pomohlo, ceho se vyvarovat v jednani apodobne...teda pokud na to samozrejme mas naladu...
 Hannulka + Anička 


Re: Re: Re: Re: Re: Je nás víc ... 

(13.4.2007 9:39:23)
Hlavně se neboj se švagrovou mluvit. O všem. Záleží na ní, jestli bude chtít mluvit i o nemoci. Ale nejdůležitější pro ni i pro tebe je chovat se úplně normálně, jako dřív. Dělejte to samé, mluvte o tom samém. Neboj se zeptat, jak to má s léčbou, comůže a co nemůže dělat, jestli nepotřebuje s něčím pomoct (třeba hlídat děti - to bylo u nás nejdůležitější) . Když o tom nebude chtít mluvit, tak ti to řekne.
Já osobně jsem to celé rodině i všem kamarádkám řekla a jsem za to ráda. Naprostá většina z nich nezklamala a chovala se normálně, což bylo pro mě nejdůležitější. Jsou ale i výjimky. Někdo prostě ze strachu, aby něco nepokazil (nebo já nevím proč) se radši vyhýbá kontaktu a to je to nejblbější co může udělat.
Hlavně se ničeho neboj a nechovej se "jinak"!
Držím palce švagrové i celé rodině, ať to zvládnete.
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: Je nás víc ... 

(13.4.2007 12:22:29)
Kislice,
Hannulka to napsala dobře!!!!!Přesně tak!Hlavně a to je důležité, nebrečte, nelitujte ji před ní!!!Já, vím, říká se to lehce, u nás to taky tak ze začátku nefungovalo.....slzičky byly, hlavně od tchyňky a maminky, i kamarádky....ale to je první pocit, časem bude lépe.
Nevím, jak moc silná je to ženská, jakou má povahu, jak se pere jinak se životem, ale myslím, že sebesilnějšího člověka ta nemoc zprvu dostane na kolena.Je strašně moc důležitá pomoc a podpora rodiny, přátel.
Víš, možná se u ní dostaví i stavy, jako tomu bylo u mě, a bohužel se to moc dobře nedalo ovládat, když mi všechno připadlo jakoby proti mě, kdy se mě dotklo něco, co bylo myšleno jen z legrace nebo úplně jinaka a výbuch byl na světě.Zlosti, vzteku, ukřivděnosti, bezmocnosti...strachu...prostě ani nevím čeho.Hysterie, křik, pláč...že chci umřít, ať mě nechají na pokoji, nevšímají si mě, nesahají na mě...ať táhnou pryč a pod. výlevy.Nechtěné ubližování těm, kteří mi chtěli a pomáhájí dál.....
A protože sjem člověk soudný a fakt ty depresea záchvaty zlosti nad sebou sama a nad tím, co vše se mi to stalo už byly častější, vzdala jsem boj proti užívání antidepresiv a je fakt líp!!!!

Zjistila jsem totiž, že je pro mě fakt lepší si zobnout ráno prášek a být klidná, usměvavá máma, než ječící hysterka, protože děti tím fakt dost trpěly a trpí, ony cítí, že se něco děje, mají šestý smysl a jsou velmi vnímavé a citlivé.
Ale musela jsem si na to, já tvrdohlavý BERAN, přijít sama a po čase....teď vím, že je to správné řešení, a nejsem jediná.

Švagrová možná bude ze začátka uzavřenější, nebude chtít o tom mluvit....možná bude bulit jen tak z ničeho nic, ono to přichází strašně rychle a nečekaně....A ze začátku je dobře se vybrečet, vykřičet to ze sebe.Mě to pomáhalo.
A bude fakt asi dost potřebovat pomoc nejen psychickou, ale i fyzickou.Protože ty stavy po chemu nejsou opravdu na to, aby ženská skákala kolem rodiny a domácnosti.Ať nedělá hrdinku a nestydí si říct o pomoc.Je důležité naučit se odpočívat.FAKT, nekecám...já se to taky učím, neboť jsem děsně akční člověk, nesnáším špínu a bordel, musím mít domácnost a děti jako ze škatulky, ale na 100% mi to teď fakt nejde.

Klidně jí řekni, ať se nestydí, ať nemá strach, ať mi napíše, ať se vypovídá, zeptá.Ať vypíše své pocity.Ono to moc pomáhá.Ať se zeptá na co chce......věřím, že se z toho dostane, není to sice jako chřipka, za pár dní, ani za pár týdnů, ale bude to!!!!!Musí být!!!!!!
Ať napíše na : davidshop@seznam.cz
Ať si přečte třeba můj článek, celou diskuzi.Musí věřit a chtít s tou MRCHOU bojovata vyhrát!!!!!Nevím, jak moc u ní je nádor velký, jaké má prognózy co se operace týká, třeba v jejím případě půjde o menší zákrok, který ani nebude poznat......v každém případě se k ní chovejte normálně, nechoďte jako kolem horké kaše.
Moc moc na ni myslím a věřím, že bude všecko dobrý!!!

PS: od kud je?
 Kislice 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je nás víc ... 

(13.4.2007 21:54:10)
diky moc, vam vsem...zatim je to tak, ze o tom nechce mluvit...s nikym...takze ji ani nemuzu dat precist tuhle diskusi, ale snad uz brzo ano...je z Prahy...urcite si ulozim Tvuj mail, fakt dik!
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je nás víc ... 

(14.4.2007 10:49:03)
Kislice, mluvit o tom s ni nemusis, jen ji treba napis na listek, kde tuto diskuzi a clanek najde...treba doma v soukromi si najde chvilku a precte si ji......
 draky 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je nás víc ... 

(13.4.2007 22:07:44)
Sylvo, vrtá mi hlavou jedna věc. Píšeš, že jsi kojila z jednoho prsa a že v tom druhém už, pravděpodobně, bujela ta "věc".. Co Ti na to řekli doktoři, nemusel malý také na nějaké vyšetření? Nebo mlékem do sebe nic přenést nemůže???
 Sysyna 


Draky 

(14.4.2007 10:48:16)
Doktori mi nerekli nic, na to, ze prcek z jednoho pit nechce.Mleko v nem bylo, ale on proste spustil jecak a nechtel sat.Z druheho pil hned a bez problemu.
Prenest z mleka se opravdu nic nemuze.Mluvila jsem o tom s vice lekari i co se tyka peohlidky maleho, nemusim mit strach.RAkovina se takto fakt neprenasi.
Mela jsem se asi vic dusledneji pidit po tom, proc nechce z toho prsa pit....hm, jenze ted je pozde.
 draky 
  • 

Re: Draky 

(14.4.2007 19:48:39)
Sylvo, neobviňuj se, že jsi se měla pídit víc.. Jak vím, tak celkem dost dětí preferuje jeden prs a z druhého nechce, jestli to líp teče, nevím. Sama kojím dceru 33 měsíců a jen do cca 9. měsíce pila z obou prsů, pak najednou prostě začala jeden odmítat, i když tam mlíko bylo. A nenapila se a nenapila, ani když jsem nedala druhý. Tak jsem rezignovala a kojím z jednoho.
Jestli to bude mít nějaký jiný důvod než, že jí to třeba hůř teklo, tak se to dozvím asi pozdě. Ale na dvou ultrazvucích jsem byla a kromě malých cystiček snad nic. Ale nikdo mi neřekl, jak mezi tou spoustou cystiček mám odlišit něco jiného, co by tam rozhodně být nemělo.
 Jarda T 


Re: Re: Re: Re: Re: Je nás víc ... 

(13.4.2007 16:24:33)
Jako manžel ženy, která na raka zemřela v 41.letech k tomu mohu říci jediné:

MLUVIT, MLUVIT, MLUVIT - a nebát se, že se strapním. I kdyby. Hlavně NEMLČET, PROKAZOVAT LÁSKU a DRŽET SLOVO.

Moc Vám fandím, holky. Jarda
 Lenka 
  • 

Držím palce!!!! 

(13.4.2007 22:00:25)
Ahoj Sylvo, moc Ti držím palce, abys všechno dobře zvládala a hlavně se brzo uzdrav.
Lenka
 Hanka + Tom 9.2.06 


Drz se! 

(14.4.2007 2:39:25)
Jen chci pridat pribeh na podporu.
Mama meho manzela prodelala rakovinu prsu zhruba ve 40-ti letech. Myslim, ze na operaci nemusela, jen podstupovala ty nejsilnejsi chemoterapie, protoze ty ji davaly tu nejvetsi moznost se uzdravit. V ty dobe byla rozvedena, deti 14 a 11 let, rodice daleko. Byla na vsechno sama, deti se v te dobe staraly samy o sebe (jestli je to mozne, story od manzela co vyvadel, jsou hrozne...) Prezila to a je to uz pres 20 let! Myslim, ze vyvoj i postoupil dopredu a lecba je lepsi. Je skvely, ze mas tak skvelou podporu rodiny. Drzim pesti!
 Sysyna 


Re: Drz se! 

(14.4.2007 10:58:45)
Hanko, díky.
Je jasný, že před 20ti lety to bylo vše o něčem jiném...
Já měla před operací dost drastickou chemo- 4x po 21 dnech.Vlasy vypadaly do 20dní......po operaci, 16dní v nemocnici už jsem měla chmýří....., po propuštění domů už za týden další chemo z nové série.Taky 4, ještě mě 2 čekají....dr. říkala, že i u této vůasy padají, ale nemusí.No a já už mám hlavu tmavou, jak Ferda mravenec:-)) a vlasy drží....tak jsem těch pár šťastných procent, co už snad vlasy zůstanou.....
A když na chemu poslouchám ,,spolusedící a spoluležící" pacientky starší ročníky, co už cca před 20-15-10lety začaly s chemo...tak je to fakt dnes o něčem jiném......třeba jednou fakt bude lék na rakovinu...uvidíme, možná....
 Markéta P. 
  • 

Hodně štěstí a síly. 

(15.4.2007 13:03:19)
Nenech se tou mrchou porazit. Držím palce.
 Monča 
  • 

Je to síla, musíme se držet 

(15.4.2007 20:07:15)
Milá Sylvo. Jsem moc ráda, že jste napsala tento článek a vypovídala jste se. Nemám sice (zatím:-)) tuto diagnózu, ale vím, o čem mluvíte. je mi 31 let, mám 2 holčičky, 6 a 2 roky, vloni v květnu mi našel gynekolog "cystu na vaječníku", z které se vyklubal zhoubný nádor na tenkém střevě....Přesně ty pocity, které jste popsala, jsem si prožila ( a stále prožívám), na CT-PET vyš. se našly další nálezy (i na prsu)...vše další mě teprve k řešení čeká. Možná to prožívám o to více, že jsem zdravotní sestra a vím,.......Takže přeji mnoho sil, to nejhorší snad Vy máte za sebou, přeji už jen to nejlepší!!!!!!Monča
 Lenka 
  • 

podpora 

(15.4.2007 20:20:49)
Moc pěkný článek, přes slzy skoro nevidím. Moc držím palce, zvládneš to!
 Sysyna 


Re: podpora 

(15.4.2007 23:37:12)
Markéto, Mončo, Lenko, Petro!!!
Děkuji za podporu.
Zas taková hvězda nejsem:-))Jen se snažím!A bud dál!!!:-))
 petra,1.těhu 
  • 

zázrak 

(15.4.2007 22:54:38)
Milá Sylvo,je mi smutno z toho,jak si život s lidmi zahrává. Řešíš spoustu starostí, stresy tě ostřelují ze všech stran a když máš pocit, že už jsi to vše konečně nějak zvládla a držíš život svůj a své rodiny pevně v rukou, příjde takový šok. A ty se nepoložíš, bojuješ, projdeš tím vším a doufáš, že život se relativně zase uklidní. Snad to byla zkouška osudu, kterou jsi zvládla na výbornou. Já ti budu rozhodně držet pěsti, pošlu ti na pomoc anděla,aby tvé zkoušené tělo pohlídal,aby se nic takového už neopakovalo a děti se zas nemusely bát o mámu! Seš hvězda, zvládlas to!!
 Zuzana, 2 vnoučata 
  • 

psychika je důležitá 

(16.4.2007 9:03:57)
Držím vám palce, všem, kdo se s touto ošklivou nemoci potkáte. Mám velké problémy s páteří a v lázních jsem byla ubytována na pokoji s paní, která tuto nemoc překonala, odebrali jí část prsu. V době, kdy jsem ji poznala, byla velice optimistická a činorodá. Chodily jsme na výlety i tančit. Ale říkala, že když se to dozvěděla a podstupovala chemoterapii, občas propadala beznaději. Nakonec se však vzchopila a vyhrála. A seznámila jsem se tam též s další paní, která vypadala výborně, štíhlá, moderně oblečená, plná energie, tančila jako mladice, odhadovala jsem jí tak 45 let. Bylo jí 60.. a měla rakovinu, obě prsa amputovaná.. byla už dávno po chemoterapii, vlasy, které jí slezly, jí zase narostly - hustší než předtím a uvažovala o plastice, kterou v těchto případech hradí pojišťovna. Naprosto jsem jí to schvalovala a velice ji obdivovala. Za celé tři týdny v lázních jsem ji neviděla, že by se neusmívala. Myslím, že jí k vyléčení hodně pomohl právě její neutuchající optimismus.
 Sysyna 


Re: psychika je důležitá 

(16.4.2007 14:45:01)
Zuzano,
psychika je sice velmi důležitá,ale hned na počátku nemoci se moc silně netváří...bohužel.On člověk musí chtít překonat ten první šok, vyřvat se, vybrečet, popřemýšlet o tom všem a pak by se to mělo bzačít spravovat.
Pak záleží na silné vůli toho nebo onoho.Já taky ze začátku cca až do Vánoc tj.měsíc byla úplně mimo, pláč přicházel nečekaně, záchvaty vzteku a beznaděje téměř denně....ale pak se to začalo pomalu zlepšovat.
Pak byly hrozné stavy v nemocnici a ta chvíle, když jsem oblíkla košili, natáhla punčochy a čekala na sestry, které mě vezly chodbou s postelí na oprační sál.To ani nepochopíte a neuvěříte, co se mi vše za tu chvíli promítlo v hlavě.....a co pár hodin po operaci.V tu chvíli byla moje psychika někdo skoro v pr..... a to doslova.
Měla jsem štěstí na fajn ,,Spolunocležnice z Domu smutku", jak říkám onkologii, které mě dost podržely.
Ale i ta psychika je ovlivněna moc moc faktorama, z toho nejdůležitější je čas!!!!!!!
 radka_x, 14.tt 
  • 

Milá Sylvo 

(16.4.2007 9:48:30)
Mila Sylvo, pri cteni tveho pribehu jsem mela slzy v ocich. Me nic takoveho nepotkalo a jen doufam, ze nepotka..... Preji ti hodne sil v boji s touhle zakernou nemoci a at se vse obrati v dobre a uzivas si dlouheho bezstarostneho zivota s tvyma detickama a manzelem!!!!!!!!! Radka
 Ája 


Hodně štěstí, Sylvinko!!! 

(16.4.2007 11:25:36)
Sylvinko, ze srdce Vám přeji hrozně moc štěstí.Jste ještě mladá, a uvidíte, že vše dopadne DOBŘE!!! Držím pěstičky.Jste hrozně moc statečná.Dětičky musí být tou největší inspirací , a jaká bude vaše psychika, takové bude i vaše uzdravení.Mějte jen a jen samé krásné sluníčkové dny.Opatrujte se.S pozdravem Ája
 Kačka + Eliška + Anička 


hodně sil 

(16.4.2007 22:16:55)
ahoj Sylvo, držím Ti palečky. Jsi velmi statečná a vím, že tato nemoc může potkat koholiv z nás. Moje maminka na tuto nemoc umřela a proto vím, co asi zažíváš. Jsi proti ní mladá, máš mnoho sil bojovat, tak prosím bojuj!
 timy 


Drzim palce 

(17.4.2007 11:27:59)
Moc Ti drzim palce, verim, ze to dokazes. Mam taky male dite, jeho prichodem jsem pochopila, ze je vsim a ze ma cenu bojovat, abychom videly jak rostou a ja se jim dari. Potrebuji nas, tak si to porad opakuj, udrzi Ti to snad silu i chut bojovat. Ac si pro me anonym, budu na Tebe myslet a mocmoc drzet palce!!!
 Marča 


Re: Drzim palce 

(17.4.2007 16:38:17)
Ahojky, moc držím palečky aby to všechno dopadlo co nejlíp. Asi se nikdo nemůže vcítit do Vašich pocitů, ale věřím že jste hodně silná. Mi je 28 a s bulkou v prsu se potýkám už od 18. To mě doktorka se slovy to bude jen cysta poslala v Brně na ULT. Doktor mě tam prohlížel, pořád si něco mumlal pod nos, jako ve vašem věku to je velmi nezvyklé a no tohle cysta rozhodně není. Pak na papír napsal několik latinských slov a poslal mě domů. Ty myšlenky už bych nechtěla nikdy zažít, ani nevím jak jsem dorazila na kolej, protože přes slzy jsem ani neviděla na cestu. NEchápu proč mi nevysvětlil o co jde. Takže jsem v rizikové skupině, pořád kontroly ¨s tím, že rakovina to není, ale může se z toho vyvinout. Moc bych chtěla děti, ale na druhou stranu mám strach, že to nestihnu. Máte někdo zkušenosti s nálezem v prsu který tam je X let a nic se z něj nestalo? Je u nás možnost nechat si např. před ozařováním odebrat a zmrazit vlastní vajíčka? Děkuju moc
 Lavanda 


Re: Re: Drzim palce 

(18.4.2007 10:47:46)
Proč ti lékaři bulku nevyoperují? Buď jsou nezodpovědní, nebo to spíš není potřeba. Znám spoustu žen, kterým vyoperovali bulku nebo i spoustu bulek, i když to rakovina nebyla ale mohla by být. Obrať se na odborníky - buď bulku vyoperují, nebo tě uklidní, že to není třeba. Zbytečně se tím už roky trápíš.
 Sysyna 


Re: Re: Drzim palce 

(18.4.2007 18:11:48)
Marčo, to je pravda, nenechala bych to jen tak jestli z toho něco někdy bude nebo nebude.Jak u nád v Brně je přímo na Žlutém kopci konziliární poradna-ambulance, kam můžeš bez doporučení, tzak urř´čitě i někde tam u Vás, nevím od kud jsi.Pokud teda vyloženě neznáš přesnou diagnózu.
Se mnou na pokoji byla mladá doktorka -molekulární chemie, shodou okolností její jakási práce je Nádory lymf.uzlin.., a ta měla bulku cca od 15let, teď jí je 28, a nechala si ji vyoperovat, aby měla 1000 %jistotu.V květnu se vdává a chce děti, tak si chtěla udělat i v tomto jasno.
Já už po mé zkušenosti asi budu otravná pacientka ....někde něco a pádím:-)))
Dnes mám po chemu...zatím je mi fajn, dojela jsem sama autem domů, cestou nakoupila...zítra tajky bude fajn, ale od pátku do pondělka budu jak lazar , jako bych měla silnou artrˇozu, jak mě bude bolet celý člověk....Ale babičky fungují, tak bude fajn:-))
Ještě mě čeká 9.5. poslední, 8má chemoterapie, pak měsíc klid, nasadí se hormony a 5tyýdnů každý den, krom so+ne ozařování.......
Ve chvilce času, jsem se stavila na oddělení za starou známou, co má rakovinu slinivky.Musela jsem od ní jít na Wc a slzy mi tekly asi 15minut.Neviděla jsem ji 3týdny a dnes.....děkuji Pánu Bohu, pokud na mě není naštvanej, že ho tím svým způsobem ignoruju, že mě postihla ,,jen" rakovina prsa.Když vidím ty jiné lidi, hlavněJI, jak strašně trpí, jaké má všelijaké komplikace, je mi strašně.Antidepresiva neantidepresiva, jsem citlivka a některé věci mě prostě chladnou nenechají.Strašně moc na ni myslím, tak moc bych ji přála uzdravení, ale kdo ví.Život ení jen MRCHA, ale něco mnohem horšího.Aj Ruská ruleta je myslím lepší,Padne to na Tbe, udělá se PIC a máš klid.Zatím co toto je jen bolest, utrpení..a dlohá cesta do neznáma, není vidět co je na konci a jak ta cesta dopadne.Ach jo..
Asi raděj dneska zalezu, pustím si film a budu se snažit myslet ,,Pozitivně".
Pa všem!
 Marča 


Re: Re: Re: Drzim palce 

(19.4.2007 21:06:03)
ahojky jsem z Ostravy, ale teď pracuju v Brně. Diagnoza z ULT byla fibrozně mastopatická kondenzace s kalcifikacemi a docházela jsem na onko na polikliniku na Viniční. Na tom žlutém kopci je teda nějaká poradna kam můžu zajít kdykoliv, když mám na něco podezření? Děkuju za info
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Drzim palce 

(20.4.2007 0:16:19)
Marčo je.je to ambulance č.7.Ptala jsem se i pro známou na recepci, a sestra mi řekla, že do té ambulance může dojít kdokoliv bez objednání a doporučení.Pokud nějaké doporučení máš, nebo Lékařské zprávy, tak je vem ssebou.Nejlépe je tam být hned přd 8h ráno!!!!Potom dlouho čekáš, je tam opravdu moc lidí.
Je to ve 2.patře v levo.Pa a hodně stěstí Sylva
 JanaMich 


třeba jsi některé z nás zachránila život... 

(18.4.2007 21:13:07)
..díky moc za Tvou sílu a ochotu napsat tento článek. Myslím, že každá z nás, která si jej přečetla, si ihned po té sáhla na svá prsa a třeba jen namátkově provedla jejich vyšetření s obavou, aby nenahmatala něco neobvyklého... a tím jsi udělala strašně moc! A stejně moc si přeji, aby Tvůj osud měl šťastný konec. Drž se a nezoufej, bude dobře - jako matka dvou malých chlapíků (1 a 2 roky) Ti to ze srdce přeju...
 čitatelka 
  • 

poděkování 

(19.4.2007 13:14:46)
Milá Sylvo, nejdříve ti chci popřát hodně štěstí a hlavně zdraví.
Také ti chci napsat, že zásluhou tvého článku se hned zítra jdu objednat na gyn.prohlídku spojenou s mmg.
Měla jsem jít už na podzim, ale neustále je důvod proč návštěvu odkládat.
Takže díky moc.
 daniella 
  • 

nadeje 

(19.4.2007 14:58:09)
preji ti moc sily a hlavne se nevzdavej,znamou potkalo to same pred 20 lety...zije a je v pohode.Premyslej pozitivne...nejsi sama a moc ti preji stesti.Ty to vyhrajes!!!!!
 Veronika Řepková 
  • 

Děkuji Sylvě 

(19.4.2007 17:12:11)
Milá Sylvo, jsi neuvěřitelná, vím, že je spoustu dalších žen, které trápí tato nemoc, ale já jsem si přečetla Tebe. Přeji Ti, abys opravdu našla a měla v zásobě dostatek sil a energie, které Ti, jak říkáš, dávájí Tvé děti a všichni blízcí, ale i tak si člověk uvědomuje, že musí bojovat hlavně sám a tak si připadá jak na opuštěném ostrově, ve svém nitru. Tato nemoc, rakovina, je nerovný protivník a připadá mi, že sáhne vždy po někom, kdo nezná hazard, zlo, nenávist a to mě dokáže vždy strašně vytočit. Vyslyšela jsem Tvé pocity až mi bušilo srdce z toho, jak si nevážím těch hezkých chvil a dní a beru je jaksi samosebou. Jsi silná žena a dokáž to!!! Posílám Ti pevné objetí. V.
 Sysyna 


Re: Děkuji Sylvě 

(20.4.2007 0:16:57)
Veroniko, já děkuji moc Tobě za krásná slova.Díky Sylva
 karol 
  • 

Podekovani za statecnost 

(20.4.2007 11:36:23)
Nejsem clenem teto web stranky, ale celkem se mne to dotyka, takze chci podekovat Sylve, ze je tak strasne silna,nevzdala svuj boj tesne pred a po operaci a ted bojuje jeste silneji nez predtim.Nebylo a neni to jednoduche i pro ostatni cleny rodiny,kdo to nezazije, tak nevi co to je, ale pokud to bude mozne, tak pro ni udelame vse co je v nasich silach.
Hlavne jsou tady tri kluci z toho dva velice mali a ty chteji vyrustat s mamou.
Tak bojuj dale.

Kaja
 Sysyna 


Re: Podekovani za statecnost 

(20.4.2007 20:32:21)
teda, Kájo, i Ty jeden filutu:-))Moc moc Tě miluju!!Díky za to, že Tě mám!!
Tvá Sylvinka:-))
 kelly 
  • 

držme se všichni!! 

(20.4.2007 17:48:41)
maminka (59) minulý týden též mi oznámila, že má rakovinu prsu. Ráda bych si dopisovala s nějakou prima paní, která má ten samý problém, aby mi poradila, co nás čeká, jsem zoufalá, mám strašný strach o maminku.
 Sysyna 


Re: držme se všichni!! 

(20.4.2007 20:36:33)
kelly,
klidně mi napiš na meila: davidshop@seznam.cz a ptej se na co chceš!!!
Pa Sylva
 kelly 
  • 

Re: Re: držme se všichni!! 

(21.4.2007 16:53:00)
vrací se mi mail zpět, kde může být chyba?? Teď by mě nejvíce zajímalo, kdy mamce řeknou jak hodně je nádor agresivní a jestli metastázuje, točí se mi ze všeho hlava...
 Sysyna 


Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(21.4.2007 20:12:20)
Kelly, meil mi funguje...zkousej to!!!

Nevim, jak budou postupovat u Tve mamaky.Zenske co se mnou byly v dobe me operace na pokoji a oddeleni mely napred operaci, kdy jim vybrali nador a par uzlinek a pak cekaly na vysledky z patologie cca 14 dni.Pak ty, ktere mely spatny vysledek sly na operaci znova a braly jim uzliny.
Ale kazda ma jinou diagnozu a jinak agresivni nador, jinak velky a jiny pocet zasazenych uzlin.A konecne taky jine pooperacni hojeni..
Toto byly zenske, u kterych zacali operaci, lecba a chemo je cekalo az pak.
U me to bylo jine, me napred dali agresivni chemo 4x po 21dnech, aby se zmensil nebo rozpadl a pak operace....takze tak.
Rozhodne s mamkou mluv, at se neboji( me se to lehko rika, ja vim, je to ze zacatku strasne tezke!!), vira v uzdraveni a myslenky na budoucnost, to, co ji jeste 100% ceka a nemine:-)) za to stoji!!
Bude potrebovat nejen psychickou, ale i fyzickou pomoc!!!!
Zkus ten meil!!Pa Sylva a drzte se cela rodina!!!V rodine a milujici rodine je velka sance uzdraveni!!!!!!
 kelly 
  • 

Re: Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(22.4.2007 9:05:12)
děkuji moc za odpověď, teď jsem opět zkusila poslat mail, tak uvidíme, když se to nepovede, mohla bych Vám psát sem? Ale nevím jak hodně do hloubky můžu se ptát... Mamka je úplně na začátku a po každém vyšetření jí neřeknou nic (zatím víme, že je nádor větší cca 7cm), příští týden jde na ultrazvuk břicha, vyšetření kostí. Mamince doktoři řekli ještě, že postup bude zřejmě - nejprve chemoterapie, operace a ozáření, ozáření bolí?? Jsem vděčná za každou větu, děkuji děkuji. Taky by mě zajímala strava, co káva, sladké, co vůbec jíst?? Když si vezmu jak mamka zdravě žila ...
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(22.4.2007 12:18:05)
Kelly,
zkus jeste meil: 71carodejka71@seznam.cz

Tak to rekli Tve mamince to, co me.Ja ho mela taky cca 7cm a zacalo se presne tak: napred vysetreni a to i kosti, kvuli vylouceni metastazi, a pak chemo, operace, chemo, hormonalni lecba a ozarovani.
Ozarovani neboli, jen je to casove narocnejsi, ja budu mit 5tydnu denne, bez vikendu.Pry je clovek po tom unaveny.
Co se tyka te stravy- napisu Ti to do meilu........se mnou se na tema stravy neni moc dobre bavit, mam sve nazorym. Vegetariana a ani pozirac bio potravin nejsem, nejsem alkoholik, ale alkohol si obcas dam.
Asi jim vic zeleniny a ovoce, ..ale ja uz pred tim nijak nezdrave nejedla, takze velke zmeny jsem nedelala.
Co se tyka te zeleninove diety a piti zeleninovych stav, je to dobre, ale ne porad.Vse ma sva pro a proti.

Zkus napsat na ten druhy e-meil.
Pa Sylva
 Hannulka + Anička 


Re: Re: Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(25.4.2007 13:39:20)
Ahoj Kelly!

Já jsem zrovna dneska byla na posledním ozařování. Jsem tedy ráda, že to mám za sebou, co si budeme povídat. Ale celkově si myslím, že ozařování je z toho všeho to úplně nejmenší. Nijak to nebolí, toho se maminka rozhodně bát nemusí. Vlastně to je to takové zvláštní - přímo při tom ozáření mi přišlo skoro srandovní, že se tomu připisuje takový strašák a přitom to není vidět, cítit ... prostě jako když se opaluješ. ;-)
Chodí se většinou cca 25-30x, každý pracovní den. Trvá to celé tak deset minut i s oblékáním. Hlavní negativní následky toho (aspoň u mě) byly, že jsem se cítila strašně unavená a zhruba v polovině mi ozařovaná kůže začala červenat a trochu pálit. No asi jako když to přeženeš s tím opalováním, ale nijak hrozné to není. Jinak mi věř - po tom všem, co maminka prodělá, je tohle už jenom taková "třešinka" na dortu.
Maminku pozdravujm, neboj se s ní o všem mluvit, snaž se jí pomáhat (psychicky ale taky fyzicky!) a přeju Vám, ať to máte rychle za sebou a všechno dobře dopadne!
 kelly 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(25.4.2007 17:51:42)
děkuji moc, každá větička mi zlepší náladu, nechcete mi napsat nějaké bližší informace? Např. teď mamka čeká na výsledky z biopsie a už to trvá 3 týdny, mám opravdu strach proč to tak dlouho pitvají, mamce nádor 8 injekcemi rozpíchali a tak dlouho se nic neděje a prý ta biopsie může právě hodně nadělat neplechy.
Ještě jednou moc děkuji a hlavně zdravíčko přeje Kelly
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(25.4.2007 22:45:05)
Kelly,
me delali biopsii hned ten den se vsema ULT, mamografem a RTG...brala 4 zorky.....
Cekala jsem tyden na vysledek.
Po tydnu mi brali dalsi biopii...8 vzorku, bleeeeee...nic prijemneho a zaroven mi tam dali 2 injekce tetovaci latky, aby ten nador oznacili a ohranicili, aby po chemu pred operaci videli, co to s nim udelalo.....
Zmensilo ho to cca o 1cm a rozpadl se na vic casti.....to pak po tech 4.chem. ukazal mamograf......
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(25.4.2007 22:48:54)
Hannulko,
gratuluju ke konci ozarovani!!!!!Drz se, bude vsecko OK!!!!!!!Me to ceka.
Rikaji, ze je dobre mazat ozarovane misto veprovym sadlem...pry to ponmaha nez vsecky amsti sveta...mas zkusenost??????
 kelly 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(27.4.2007 9:20:45)
díky za odpověď, je mi jasné, že chemo je síla oproti ostatnímu, ale nejhorší bude asi čekání na jednotlivé výsledky. Teď zase už 3 týdny čekáme na výsledky histologie z biopsie. Normálně se čeká týden, nemáte někdo zkušenosti, čím déle trvá histologie tím horší výsledek (agrese nádoru)??? kelly
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(28.4.2007 8:40:07)
Biopsie je ta tyden hotova....nechapu, proc to u Vas trva 3tydny....
 kelly 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: držme se všichni!! 

(28.4.2007 17:18:06)
tak už jsou výsledky z histologie, čekalo se na hormonální výsledky. Všem přeji hodně sil ...
 Radka s dospívající dcero a 2letým chlapečkem 
  • 

boj o život 

(20.4.2007 22:15:12)
Ahojky,ten článek jsem přečetla jedním dechem a šíleně moc obdivuju tu mladou maminku za to jak moc je statečná!!!Jsem stejně stará a mám dvě děti a úplně mi mrazilo v zádech kdybych měla prožít to co Sylva.....držím všech dvacet prstů co mám aby se uzdravila a už nikdy neprožila něco tak hrozného.
 Lucie (syn 1 rok) 
  • 

RADA SYLVĚ K UZDRAVENÍ! 

(21.4.2007 18:14:10)
Dobrý den Sylvo,
moc a moc Vám držím palce k úplnému uzdravení! Měla jsem problém s děložním čípkem - špatnou cytologii. Samozřejmě to nebylo tak závažné jako u vás.
Co bych Vám ale doporučila - pití šťáv dle následujícího receptu:
http://mujweb.atlas.cz/zdravi/protirakovinova.kura/
Poté dietu dle krevních skupin!! a je možné i dělenou stravu - aby nebyl zatěžován organismus stravou, vůbec nesolit - práce ledvin, nekořenit. BEZ LEPKU - zatěžuje organismus!!

Mě strava a bylinky pomohly. Jestliže máte za sebou operace, chemoterapii atd. můžete začít s touto terapií. Určitě Vám neuškodí, věřím, že pomůže.
Děti Vás moc potřebují. Zkuste to. (já si např. peču bezlepkový chléb, dělám domácí jogurty - vraťte se k přírodě).

(tchyně tuto dietu drží, je jí 50 let a 20 let nebyla vůbec nemocná, ani u zubaře! - předtím byla vážně nemocná se žlučníkem)

Nic nevnucuji, nepropaguji, jen radím.
Dokážete to!
Lucie

 Taťána 
  • 

Kamarádka 

(25.4.2007 19:04:49)
Sylvinko, zase jsi mně dostala, možná bude spousta chyb, přes slzy špatně vidím. Jsi moje nejlepší kamarádka a opravdu jsem ráda, že to tak je a že tě mám moc ráda už taky víš...napsala jsi to moc pěkně,jsem na tebe hrdá, drž se a pokračuj v tom dál. Táňa
 Sysyna 


Re: Kamarádka 

(25.4.2007 22:45:48)
Tanicko, diky moc...mam Te taky moc rada, sak vis, Ty opicko jedna!!!!!
 tapka 


sylvě 

(27.4.2007 22:35:34)
Moc děkuju za Tvůj článek,občas si stěžuju na to jaký vedu život,ta síla a bojovnost co jsi do svých řádků je úžasná-skláním se před Tvou statečností a budu ke svému tělu vnímavější,přeju spoustu energie a poraz tu mrchu na celé čáře.
 Sysyna 


Re: sylvě 

(28.4.2007 8:40:25)
Tapko, díky moc:-))
 Moulinka 


kontakt 

(29.4.2007 13:57:20)
Ahojky. Ve středu jsem byla na mamologii. Tento pátek mi přišli výsledky. 1,5cm nádor maligního charakteru.
Hledám zkušenosti, informace. Jsem zoufalá co bude dál. Mám 3letou dceru. Já musím žít.Nepopovídali by jsme si o tom po mejlíku ? Moc by mi to pomohlo.
Zatim díky za tvůj článek.
Pa Terka
motlcer@seznam.cz
 Sona Milerova 
  • 

Re: kontakt 

(3.5.2007 23:02:26)
Dobrý den, náhodně jse našla Vaši diskuzi, mám stejný problém, se kterým žiju 3 měsíce. Budu ráda za kontakt, můžeme si vyměnit pár mailů, třeba se nám podaří se vzájemně psychicky podpořit. Každopádně - držte se!
 Sysyna 


Re: Re: kontakt 

(4.5.2007 9:02:17)
Soni, napsala jsem Vam kontakt na sebe....ozvete se!!!!Sylva
 Moulinka 


mejlik 

(29.4.2007 14:51:09)
Psala jsem ti na mejlik davidshop@seznam.cz , ale hlásí mi to, že adresa neegistuje. Je mi to líto.
Jestli budeš mít náladu napiš mi svůj mejlik. Moc děkuji Terka
 Sysyna 


Re: mejlik 

(29.4.2007 16:51:35)
Moulinko,
mejlika uz mam a uz jsem Ti odepsala!!!!!
Hlavne klid, nezoufej, ver , ze vse bude dobre, musi byt, kvuli male...proste bude a jina cesta NEEXISTUJE!!!:-))

Vim, ze ted je to fraze: Bojuj, musis, bude vse dobre, jsou na tom lidi hur- a to fakt jsou, musis kvuli dcerce............
Je to fraze, ale i kus pravdy.
Jsi vystrasena, bojis se, mas na to plne pravo a je to tak u vsech!
Boj se, plac, premyslej......na zacatku Ti muzu psat cokoliv, ale ono to tak proste je, je to takovy postup, pochod, ten odezni a prijde jiny.....je to smirovani se s tim, co se Ti to stalo..otazky Proc ja???Proc????I kdybys nechtela, stejne si to kazda rekne.odpoved stejne nedostaneme, je to osud, vyssi moc, trest.....zivot?????Kdo vi......
Ale jsme silne zenske, hned tak nas neco nedostane, vydrzely jsme porod, coz neni preci zadna sranda...vydrzime i nejakou blbou rakovinu, protoze je blba, a my jsme chytre, vime , jak na ni.....budeme se snazit byt vesele, myslet na to, co nas ceka s nasima detickama, na to, co vsechno jsme jeste nevidely, nezazily........co chceme jeste vse udelat a vyzkouset.
Vime, ze si mame delat male radosti, tesit se na kazde nove rano......ze mame jiste kolem sebe spoustu milujicich lidi, fajn pratel.....a tak:-))vselijak..

tato nemoc je i velke sito pratelstvi!!Ted se ukaze, kdo je pritel a kdo jen X prevleceny za kamarada/ku.

Vic najdes v e.meilu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
proste ted nejakou dobu budes smutna, mit strach, neni to neco z ceho se do rana vyspis, ale ver...ze cas je nejlepsi lekar.Na tu nemoc, na psychiku...
A ver, ze tato rakovina je jedna z nejlepe lecitelnych, kdyz se na ni prijde pred 12 a ne po 12.......ze procento vylecenych a uzdravenych je
Myslim na Tbe a drzim vsecky pesti , ktere mam!!!( ty my jeste nastesti 2 zbyly:-))


 Žirafka+Marek 


Re: Re: mejlik 

(1.5.2007 19:53:22)
Ahoj holky,

všem co bojují s jakoukoli nemocí přeji hodně sil a uzdravení!!!!

V pátek přišla mamka z nemocnice s diagnózou Hodgkinova choroba (rakovina lymfatických uzlin). Hrůza, děs... To se přeci nemůže stát nám... Vždyť mamka je na tyhle věci mladá (je jí teprve 51 let). Jenže rakovina si nevybírá :-( A tak mi hlavou proběhlo - teď musím pevně stát nohama na zemi. Najít nějaké dobré zařízení, kde se tato nemoc léčí... Mamča je z malého města, odkázali ji na České Budějovice nebo Plzeň. Já jsem v Praze, takže hledám něco tady, kde by jí léčili... Aspoň jí budu mít víc u sebe... Podle netu jsem našla, že tuto nemoc léčí na Vinohradech, v Motole a na Karláku (ústav hematologie). Nemáte někdo zkušenost, kde jsou nejlepší? Dáte mi prosím tip, kam se obrátit?????

Díky

Markéta
 Sysyna 


Re: Re: Re: mejlik 

(1.5.2007 20:53:54)
Marketo,
hodne sil a pevne nervy, mamince hlavne hodne hodne sily bojovat!!!
Asi by bylo dobre, aby se lecila blizko Vam, protoze fakt bude potrebovat pomoc, nejen tu psychickou, ale dost i fyzickou!!!!!!
Drzte se!!!!!!!!!Bude to tezke, ale zvladnete to!!!!!!!!!S.
 Hannulka + Anička 


Re: Re: Re: mejlik 

(3.5.2007 13:33:57)
Ahoj Žirafko!

Já se léčím v Motole, ale s něčím trochu jiným, takže jak jsou na tom konkrétně s touto nemocí nemůžu posoudit. Celkově se ale jedná o špičkové pracoviště, alespoň co se obecně výsledků týká.
Každopádně bych řekla, že čím větší nemocnice, tím větší šance. Tedy myslím hlavně rozdíl mezi malým městem a "krajskou" nemocnicí. Mají prostě víc zkušeností a prostředků a o tom to hlavně je. Zkus zapátrat na internetu, i když vím, že tady je každá rada drahá.
Přeju hodně štěstí a pevné nervy!

Hanka
 Žirafka+Marek 


Re: Re: Re: Re: mejlik 

(3.5.2007 20:37:23)
Hanko,
díky za rady. Dnes jsem obvolala Plzeň a Karlák, na obou místech vstřícní, ochotní... Mamka se rozhodla pro Karlák, paní doktorka Šišková si na nás udělala čas hned zítra. Jsme trošičku klidnější, něco se děje...

Držím ti palce brzkému uzdravení.

Markéta
 Gábina,Luky3 roky 
  • 

Milá Sylvo, 

(2.5.2007 14:57:19)
je moc dobře,že jste své pocity potřebovala ze sebe dostat a že vznikl tento článek.Probrečela jsem ho od začátku do konce a kdyby vaše upřímná zpověď nasměrovala třeba jen jednu ženskou, která má jen podezření k doktorovi, udělala jste tím kus práce.Musíte být fantastická ženská. Upřímně vás obdivuju a samozřejmě přeju hodně sil a podporu milující rodiny a přátel.
Gábina
 Hannulka + Anička 


Sylvo, pošta asi nefunguje ... 

(3.5.2007 13:22:49)
Ahoj Sylvo!

Tak já jsem ti už dávno napsala sáhodlouhý dopis a pořád čekám na odpověď. Ale jak tak koukám podle příspěvku co jsi psala, tak ti buď nic nepřišlo, nebo mi nepřišla tvoje odpověď???
Ale žádné upozornění, že by nebyl dopis doručen, se mi nevrátilo, tak nevím ...
Já to zkusím poslat ještě jednou, snad jsem to už nesmazala.
Napsala bych ti svoji adresu sem, ale to se mi moc nechce, mám v ní celé jméno :-(
Tak se mi případně ozvi aspoň sem, kdyby se pořád nic nedělo, jo?
Díky! :-)
 Hannulka + Anička 


Re: Sylvo, pošta asi nefunguje ... 

(3.5.2007 13:46:07)
Promiň, ale fakt to neběží. Budu to průběžně zkoušet, ale už dvakrát se mi to zase vrátilo. :-(
 Sysyna 


Re: Re: Sylvo, pošta asi nefunguje ... 

(3.5.2007 19:54:23)
Hanulko, zkus to na : 71carodejka71@seznam.cz
To by melo jit........
Ted jsem moc meily nepsala.....ale zas bude vic casu...
 Simušák z MMB 
  • 

Držím palečky 

(5.5.2007 19:58:45)
Moc moc držím palečky, já prošla do svých 27let už 3x podezřením na rakovinu různých částí svého těla, kolem 21roku to bylo podezření na raka prsu, ve 23letech pak rak ledvin a v druhém těhotenství ve věku 26/27let rakovina děložního čípku, takže tuším ty hrozná muka na čekání vyšetření a pak výsledků, já měla zatím vždy štěstí (nebo možná smůlu na doktory) krom toho že spadám do rizikové skupiny kterou prý asi nemine ten čípek, to ostatní mi né 100%, ale vždy nějak vyloučily, takže nikam nechodím a alespoň se nestresuji! Teď čekám 3mimi a stresů jsem si opět zažila až až s podezřením na dítě nemocné Down syndromem a spousta dalších vyšetření, v mém případě mám dojem, že si mě doktoři posílají od čerta k ďáblu jen kvůli bodíkům :-(( moc moc držím palečky Simča-simušák
 Eva,syn 15let,dcera 7 měsíců 
  • 

Rakovina prsu 

(7.5.2007 22:14:22)
Po přečtění Vašeho článku jsem pro slzy neviděla.Jste strašně moc statečná ženská a všechny moje vady na kráse jsou proti tomu trapné.Ze srdce Vám přeju abyste se uzdravila a měla možnost vidět vyrůstat svoje děti.Budu Vám držet palce a ještě jednou děkuji za Váš článek,který mě opravdu hodně dal.Život je krásný a strašně krátký.A díky Vám si ho budu moc vážit.Eva
 Jitka 
  • 

Děkuji, 

(18.7.2007 22:47:16)
.
 Jitka 
  • 

Děkuji, 

(18.7.2007 22:48:28)
za to, že jsem si mohla přečíst Váš článek .
Mnoho sil a hodně zdraví, J.
 paja555 


nevzdávat to:-) 

(2.8.2007 13:33:02)
Ahoj,já se omlouvám,že vstupuju do vaší diskuze.Nemám žádné zdravotní problémy tedy zatím.



Sylvo,tvůj článek mě rozbrečel.A moc na Tebe a na všechny co mají stejnou nemoc jako myslím.Holky držte se nevzdávejte to:-)
 paja555 


mrcha rakovina. 

(3.8.2007 11:17:42)
Také se musím přiznat proč jsem tady a co mám na srdci.Rakovina je mrcha a svině největší.Prominte mi ten výraz:-(Vzala mi kamarádku a maminku malé holčičky Aničky a manželku milujícího manžela.Ano je to tak,myslím tím Hannulku,která prožívala to co vy a bojovala do poslední chvilky.Je to nespravedlivý :-(

Proto všem,co mají stejné onemocnění jako má Sylva,přeju jenom to nejlepší a hlavně uzdravení.Holky nevzdávejte to,vím,že se to snadno mluví.Sama jsem si tím neprošla,ale vím co všechno musíte podstoupit a vytrpět jak fyzicky tak psychicky.Hodně jsem to vnímala s Hankou.mějte se moc hezky a nevzdávejte to:-)pa Pája

 Sysyna 


Re: mrcha rakovina. 

(12.8.2007 9:18:33)
Pajo,
po delsi dobe nakukuji a neverim tomu, co jsi napsala.Hannulka???Ja nevim , co napsat, brecim a neda se to zastavit.Je mi to tak lito.Je mi lito JI, strasne moc je mi lito male Anicky, jeji rodiny.
Neznala jsem ji osobne, jen jsme si psaly e.maily, ale posledni dobou zadny neprichazel.....ted vim, proc.Je mi tak hrozne, jako by se to stalo me nekomu blizkemu.Ta nemoc strasne spojuje.Kdo ji neprozil, nechape ty strasne stavy, pocity, zoufalstvi.....chce se mi kricet, klit, vztekat se.Nevim , co rict.
Prosim vyrid jejimu manzelovi uprimnou soustrast od jedne Sylvy z Brna, ktere Hannulciny slova moc pomohly.Pohlad a obejmi malou...je to krute, nespravedlive....kdyz mi psala, mela za sebou ozarovani..myslela jsem, ze je vse v pohode...co se stalo???Ach jo...ja fakt nevim , co psat....slova jsou jen slova.....
Ja mam za sebou krutych 8mesicu.....8x chemoterapie, 25ozarovani, operace-16dni v nemocnici....stresy, deprese, doslova padani na hubu a do bahna, ze ktereho se vydrapat bylo lehci, jen diky me rodine.
Ted mam pred sebou dlouhou cestu cca na 5let- denne hormony, 1x mesicne injekce do bricha..kontroly kontroly kontroly a s kazdou strach a obavy, aby vse bylo jen negativni.......
Co mi tech 8mesicu vzalo???Hodne.A dalo??Taky hodne....asi vetsi trpelivost a uctu k zivotu, uctu k lidem a treba i k tem, ktere moc nemusim....milovat kazde nove rano, at uz slunecne nebo zamracene, destive, studene, teple.....diky za kazdy novy den.Vic si uzivam svych deti, nejak vic citim, jak moc je miluju, jak moc je mi s nimi dobre, jak pro me tolik moc znamenaji....vic prozivam starosti a utrpeni druhych...nejsem lhostejna k lidskemu nestesti, dotyka se me, i kdyz toho cloveka treba moc neznam.
Spousta malichernosti a veci o nicem:-) je pro me po 8mi mesicich nepodstatnych.Na onkologii jsem za poslednich 8 mesicu potkavala lidi, kteri meli jmena..osudy , pribehy...a spousta z nich uz neni:-( Potkala jsem znamou pani.....strasne moc mi prirostla k srdci..umira na rakovinu slinivky, tak moc bojuje a tak moc chce zit.....bohuzel....nema uz moc casu.Boli me to, trapi me to.Tak moc bych ji chtela pomoct...
Ona a jeste par dalsich jsou moje ,,Pritelkyne z domu SMUTKU"...z domu, kam kdyz se dostanete, nezbyva Vam nic jineho , nez doufat, ze je to vlak nadeje, stesti, zdravi.....ze nekde na konci je slepy tunel, ktery tu cestu ukonci.Ze se tam zastavite a bude vse jen dobre, ze trapeni skonci.
Bojovat a myslet pozitivne, nevzdavat se...chtit zit- to vse by se melo.To vse jde, kdyz je podpora a sila rodiny, sila jedince....ale i kdyz ta sila je, ne vzdy je stesti.Kdyz jeden citi, ze stesti se nekam vytraci...ztraci silu, propada do depresi, do sveho sveta odevzdani se.....pak je jen krucek k tomu, nedojit na konec tunelu......Preju vsem uprimne a ze srdce hodne sil, stesti a dobry osud.Osud, ktery dovoli dojit na konec cesty a rict: ,,Jsem u konce, je to za mnou.Jsem uzdraven/a!!"
Je mi strasne moc smutno, tezko, uzko.
Hannulko, at jsi kde jsi..jsem s Tebou.Dekuji Ti za Tva slova podpory, ktere jsi mi psala.Treba se jednou setkame.Posilam Ti tam, kde jsi obejmuti.
Dnesni den je pro me stjne CERNY, jako ten muj listopadovy 2006...................................
 paja555 


Re: Re: mrcha rakovina. 

(13.8.2007 7:40:17)
Ahoj Sylvo,


je mi smutno a líto,že sem píšu smutnou zprávu.Hannulka byla moc moc hodná holka,bojovala do konce života a byla dá se říct nad věcí.Měla jsem ji a mám ji moc ráda a jediné co mě mrzí,že jsem ji to nestihla říct.Hannulka měla v dubnu po ozařování a pak se ale zjistilo,že mrcha nemoc je i jinde v tělě:-(.......A pak už zase koloběh,nemocnice spousta vyštření,znova ozařování.....Jak píšeš je to osud,loterie a nemoc si prostě nevybírá....Když hannulka zemřela ptala jsem se proč zrovna ona,tak mladá a hodná holka......jsou přece zlý lidi a proč ta nemoc si nevybírá tyhle lidi?????Spousta otázek a vím,že to nikam nevede.Mě zůstaly vzpomínky na Hannulku a také jsem v kontaktu s její rodinou,což mi dělá dobře.

Všem holkám ,co se léčí ze stejné nemoci jako Sylva přeju jenom to nejlepší,hodně sil a velikou podporu rodinnou,protože je to nejdůležitější co může rodina udělat.Hodně,hodně sil a pevné nervy neztrácejte naději a perte se.Tato nemoc hodně spojuje,to máš Sylvo pravdu:-)pa
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(13.8.2007 8:11:43)
Hannulku jsem neznala, vlastně znala jsem jen ten její nick, občas jsem ho na rodině potkávala.
Je mi strašlivě líto, co se stalo... Je mi nesmírně líto jejího manžela a její malé holčičky. Je to tak hrozně nespravedlivé, co se tady na světě děje. Dovedu se vžít do té hrůzy, kterou prožívala Hannulka a kterou prožívá ted její rodina. Mně připravila rakovina před dvěma měsíci o přítele a tatínka mé tříleté holčičky, byl to mladý třicetiletý člověk, nezdolný optimista, člověk plný plánů... Ještě tolik toho chtěl udělat, měl před sebou spoustu práce, a přesto musel odejít. Byl hrozně silný, ale i tak mnohokrát plakal, že nechce umřít.. Věděl, že umře, doktoři mu to řekli.
Den před smrtí mi volal, at za ním co nejrychleji přijedu do nemocnice, ať dovezu malou a ať přijedu se všema známýma, že se s nima chce rozloučit. Stáli jsme tam u jeho postele a brečeli...A on už byl tak moc unavený, nemohl ani sedět, jen ležel a ztěžka dýchal. Bolesti neměl, byl pod opiáty, ale při vědomí byl, naprosto jasně si uvědomoval, že již brzy UMŘE. A opravdu, ještě tu noc odešel...
Svírá se mi srdce nad tím, co prožíval, na co myslel, co se mu honilo hlavou... Že tady nechá svou milovanou holčičku, mně, a MUSÍ zemřít..

Všem vám, a hlavně Tobě Sysyno, přeji hodně sil v životě.
 gabina 
  • 

Re: Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(13.8.2007 9:40:10)
Ahoj zabrousila jsem na tuto diskusi náhodou jinak jsem tu ještě nebyla takže vás nikoho neznám, ale jakmile jsem pročetla vaše přispevky, tak tu brečím jak želva, je to opravdu tak strašně nespravedlivé, proč se to musí stát mladým hodným lidem. držím vám všem palečky ať to zvládnete a najdete oporu ve svých dětičkách, je mi moc líto co vás potkalo, jste stateční. Držte se gábina černá 2 děti
 paja555 


Re: Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(13.8.2007 13:47:47)
Ahojk,

Radko,je mi líto co Tebe a malou potkalo:-(Hlavně,,že máš malou ta tě bude držet nad vodou.fakt,je to nespravedlivý:-(Moc na Vás myslím.Hannulky manžel,řekl,že je to tak lepší,že Hance je ted mnohem lépe tam kde je,než v posledních dnech jejího života.Zní to divně,ale v určitém smyslu má pravdu.Radko,můžu se zeptat od kud jsi???
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(13.8.2007 15:49:35)
Pájo, díky... Je to strašlivě nespravedlivé, a to mě strašně bolí. Takhle mladý umřít. Nejhorší na tom musí být to VĚDOMÍ, že musí umřít. Já si vždycky říkala, že nejhorší, co může být, je tragická smrt (tragicky mi zemřel tatínek), ale po tom, co jsem ted prožila, vím, že daleko horší je tahle "očekávaná" smrt, alespon pro toho nemocného. Přítel potřeboval dárce kostní dřeně, zoufale na něj čekal, ale nedočkal se. Ta beznaděj musela být strašná, děsivá, úmorná. A naše dcerka chudinka nic nechápe, sice ví, že umřel v nemocnici, ale nedochází ji to... I když jsme jí řekli, že tatínek umřel, stejně pořád říká, že je nemocnici..
Jinak já jsem z Olomoucka, konkrétně od Mohelnice.
A jak je stará holčička od Hannulky?
 paja555 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(13.8.2007 20:41:38)
Radko,to hrozný.Chápu Tě ,že to bolí.Drž se,máš malou a ta Tě bude držet nad vodou.taky si říkám,že je to nespravedlivý.Já mám zase mamku na vozíku,srazilo ji auto její druh zemřel a chlap co je srazil jezdí dále.......mamka jela s druhem na dvoukole a chlap je srazil a druh zemřel ,ale rok po nehodě celý rok ležel a nehýbal se.V tu chvíli jsem si říkala at zemře,že to bude pro něj vysbození....Zni to ošklivě,ale mamka si hrozně oddychla když zemřel.Já vím,že to zní blbě,ale takový je život....

Po Hance tu zůstala Anička 2 roky.Taky nechápe co se děje.Je malinká...
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(13.8.2007 23:17:38)
Pajo,
nebyla minuta, abych dnes nemyslela na Hanku a Anicku.....kudy jsem chodila, tudy jsem videla jeji fotku v paruce s malou....porad a porad dokola jsem se snazila mit jine myslenky, ale stale jsem videla ji a malou.Porad dokola si rikam, ze to neni pravda, ze se mi to jen zda..vzbudim se...prectu si od ni dalsi nove zpravy....vzbudim se znovu a zjistim, ze i moje nemoc byl jen jeden velky hnusny sen....
Nevim co se se mnou deje, proc me smrt Hanky tak moc zasahla.Neznala jsem ji osobne, jen podle e-mailu a fote.A presto jsem uvnitr hluboce smutna a nejde mi ten smutek ze sebe dostat.A ver, ze to nejsou jen slova.Opravdu tak hluboce me nic v posledni dobe nezasahlo, jako Hanka.Zrejme je to opravdu tim, co jsem za poslednich 8mesicu prozila, prozivala..videla na onkologii, slysela...Ja se moc do reci ac ukecena ,,v Dome Smutku" s nikym nedavala.....byla jsme takovy tichy pozorovatel.Nic moc veseleho.Vic jsem o zivote a jeho krehkosti, jeho cene pochopila az tam.
Zivot je krehka nadoba a ne vzdy i kdyz je hyckany a opecovavany vydrzi v celku az tam, kde by si normalni clovek pral, aby byl.(takova ta predstava poklidneho stari....jednoho dne ulehnuti, a bezbolestne skonani ve spanku.)
Je to asi tim, ze koho tato nemoc osobne nepotkala nebo nepotkala nekoho jemu velmi blizkeho, s kym byl neustale v kontaktu, nepochopi asi plne myslenkove pochody, ktere se mi prohanej hlavou.
To, jak jsem byla blizko smrti, to co vsechno jsem musela prozit, vytrpet, prekonat.Kazdy den vstat a snazit se byt a zit a dychat a fungovat hlavne kvuli mym trem detem.A Hancin pribeh je tak podobny tomu memu...jen ten konec je straslivy a kruty.Mam pocit viny.Viny, ze ja mam tu moznost sve deti videt vyrustat.Mam moznost byt s nimi.Aspon doufam a nechci si pripoustet nejake jine moznosti.Vina, ze se muzu radovat z kazdeho noveho dne a Hanka ne.Ze Andulka je tak malinka a maminka je tak nedosazitelne daleko...Ze muj Tomik, ktery bude mit 2 roky me ma.Proste vidim Andulcinu fotku a ty jeji kukadla a brecim......vim, jak trpeli prcci tim, ze jsem 16 dni byla v nemocnici.Jak ma od te doby ten nejmensi neklidne spani.Jak se nekolikrat za noc budi, vola ,,mami" a kdyz spi s nami, nekolikrat za noc se me dotyka, chyta a objima...jako by stale presvedcoval, ze jsem s nim, ze tam jsem.
Ja proste touto nemoci vic vnimam to nestesti druhych.A to muzu dekovat nekomu s vyssi moci, ze ja mam jen to, co mam.Protoze vim a uvedomuju si, ze si vlastne nemam na co stezovat.Nejsem na tom tak zle, abych se litovala nebo neco vzdavala.Musim, chci a jdu dopredu.Je to tak strasne tezke, ale musim.
Vim, ze mam pred sebou jeste dlouhou cestu.Ze nevim, co prinese kazda kontrola.Je tezke na to nemyslet, oprostit se myslenky na to nejhorsi.Ale snazim se.Je to tak moc tezke.Vsichni kolemmi rikaji , abych nemyslela na nejhorsi,abych si rikala, ze vse bude uz jen dobre.Snazim se, ale uplne to nejde.
Dnes jsem mluvila s novymi sousedy, kteri budou stavet dum pred dva domy u od nas.Od Prahy jdou sem, aby byli nablizku svemu synovi a jeho rodine.Kvuli jeho nemoci.Bohuzel, pred dvema mesici jim navzdy odesel.
Najednou mi pripada, ze neni rodina kolem me, aby tato nemoc nebyla nevitanym hostem.
Ale s tim vsim se musim vnitrne poprat predevsim ja....chce to cas..porad je to jeste moc cerstve....
 paja555 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(14.8.2007 7:10:00)
Ahoj,

Sylvo moc na Tebe myslím.Strašně hezky si to napsala.Odchod mě hodně zasáhnul ,stále ji mám před očima.A to jak byla nad věcí.my jsme se seznámily na diskuzi Kladna.jsme z Kladna a její manžel se bude stěhovat do Hradce,kde bude hanka mít pomníček a má tam rodiče.sylvo prosímtě poslala by si mi tu fotku Hanky a Aničky,prosím.Já mám sice fotky,ale jen dvě:-(
 paja555 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(14.8.2007 7:11:02)
Sylvo,si strašně hodná,že na ně myslíš.
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(14.8.2007 8:30:02)
Pajo, samozrejme, ze Ti fotky preposlu.
Hodna nejsem....jen soucitim a neni mi lhostejne to, co se stalo.Nedokazu si rict:,,Hm, byla nemocna a nemela stesti, jako ti druzi.....kazdy jednou odejdeme.A o mlaou se snad nekdo postara." a udelat STOP a jit dal.Mozna by to tak melo byt, ale me to proste nejde.Neumim to.Nikdy jsem to neumela.A jak se neco dotyka ditete...tak o to vic je mi smutno....
Jdu Ti poslat fotky....
 Radka 
  • 

Re: mrcha rakovina. 

(15.8.2007 8:23:09)
Pájo, to je mi hrozně líto to s tvou maminkou a jejím druhem. Hrůza hrůza. Můj taťka byl taky sražen autem a na místě mrtev. Byla to pro nás rána jako z čistého nebe.A šofér se z toho dostal taky úplně v pohodě. Nechápu to.

Na malou Aničku ted často myslím, je sice malá a nechápe to, ale stejně ji maminka musela chybět. I když má určitě milujícího tatínka, ale maminka jí stejně bude moc chybět. Nejhorší na tom je, že si Anička nebude na svou maminku vůbec pamatovat, vůbec si ji nevybaví... Přeju jim hodně sil.

My zrovna včera byli na hřišti a tam se nás po chvíli nějaká desetiletá holčička zeptala, kde máme tatínka... a moje malá pusinka odpověděla, že v nemocnici... Achjo, vůbec nechápe, že už tam není..





 paja555 


Radko, 

(15.8.2007 21:25:35)
Radko,je to smutné.Chudinka malá si myslí,že tatka je v nemocnici a ono je to jinak.Na jednu stranu je lepší,že je malinká a nechápe,ale stejně jednou přijde kdy to začne všechno vnímat a vyptpávat se a to bude pro Tebe hodně smutný.Moc na Vás myslíme a drž se:-)
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: mrcha rakovina. 

(13.8.2007 23:20:34)
Radko, vim, ze slova litosti nepomuzou.Vim, ze to chce cas.At je ten Tvuj cas co nejkratsi k tomu se z toho vseho vzpamatovat!!
 jana 27 
  • 

Bojím se také 

(7.9.2007 7:09:04)
Já nevím, jestli to sem patří, ale bojím se. Je mi 27 let a kousek, mám tříletého syna, kterého jsem kojila téměř 26 měsíců, ale pouze téměř z jednoho prsa. Z toho druhého mě to bolelo. Prodělala jsem si po 18 měsících kojení zánět prsa-pravého, z kterého jsem kojila hodně. Cca před rokem mě začalo bolet v podpaží, udělali se tam dvě bulky, které se během dvou dnů ztratily. Vždy to bylo v době, kdy jsem měla mít ovulaci a MS (brala jsem antikoncepci, proto žádná MS). Říkala jsem to svému dr., prý je to od toho jak kojím, nemám MS atd. V prosinci jsem přestala kojit, dostala MS, antikoncepci beru dál. Cca od června mám stále bolesti v podpaží, které mi jdou i do podpaží a prsou. Na pravém prsu, z kterého jsem kojila, mám pod kůži takové malé hrbolky, jak celulitidu. Nyní jsem si na pravé prso ani nemohla sáhnout, nemohu někdy ani zvednou ruku, jak mě to bolí, podpaží, ruka, vše. Byla jsem u obvodního lékaře, prý mám asi zánět potních žláz, odeslal mě na chirurgii, tam mi bylo řečeno, že je normální, že je to záležitost prsní lišty, nevím. Zpátky k obvodnímu lékaři, ke gynekologovi, do mamologické poradny, prý je všechno v pořádku. 17 září jdu na sono. Nikdo mi na bolesti nic nedal, mám to prý jen ledovat, jen mi bylo řečeno, že mi možná vezmou potní žlázy. Tak proč mě bolí i to prso. Mám strach. Prababička umřela na rakovinu žaludku, babička taktéž, moje maminka má již rakovinu žaludku tři roky, jeden čas docházela i do mamologické poradny, měla podobné problémy. A já mám strach. Nechci o tom doma mluvit, ale mám strašný strach. Co když to bude něco vážného? Nejistota je pro mě strašná. Čím se blíží sono, musím na to pořád myslet, prohlížím se, už si připadám jak hypochondr. Když to nic není, proč to bolí? Nezlobte se za dlouhý, asi zmatený příspěvěk, ale musela jsem to alespoň ze sebe trošičku dostat.
 Sysyna 


Re: Bojím se také 

(19.9.2007 9:19:01)
Jano, uplne Ti rozumim a chapu Te!!!!
nevim, co Ti poradit.Nevim od kud jsi, ale u nas v Brne na nkologii je konziliarni poradna, ambulance A7, tam muze dojit kdokoliv s podezrenim, rodinnou zatezi.....kdo ma nejake podezreni.lekar vykonavajici sluzbu rozhodne, co se da delat, jaka vysetreni je treba.......ordinace je kazdy den od 8h myslim do 15h.Mozna by to stalo zato.Vzit svoje vysledky z vysetreni, rict co Te trapi, sve obavy a strach,protoze, jak jsem psala ve svem clanku, je lepsi byt hypochondricka, prijit za 5 minut 12, nez po 12.....
Kazda jsme jina, u kazde jsou priznaky jine, kazda jsme jinak citliva.rakovina pry neboli, ale poznala jsem za ten skoro rok dost zenskych, a kazda popisuju svoji nemoc jinak......nevahej a zkus jit primo k odbornikovi onkologovi.
Mozna radim blbe, nevim...ale ja uz bych vse ted delala jinak.
Drz se, odvahu a preji Ti, aby to byla jen nejaka prkotina:-)
Pa a dej klidne vedet,co se s Tebou deje!!!!! Sylva
 Hana 
  • 

na památku Hanky 1 

(9.9.2007 18:11:44)
Hanku jsem poznala jako většina z vás přes email.Kontaktovala mě chvilku po tom,co se o své nemoci dozvěděla.Prvně si o nemoci nechtěla vůbec s nikým psát,bála se.Pak začala chápat,že pokud o ní naopak mluvit bude,to břímě nebude už tak těžké.Já onemocněla před třemi lety.Mám sedmiletého syna.To nás spojovalo - děti.Věřím,že to do poslední chlilky určitě nevzdala právě kvůli té maličké.Sama můžu říct,že můj syn byl to,co mě celou dobu drželo - a drží nad vodou.Nechci aby Hanka zůstala jen "další mrtvou" v statistice úmrtnosti na rakovinu prsu.S Hankou jsem měla plány-založit stránku věnovanou nám mladým s tímto onemocněním.Stránku o všem-o pocitech,stavech zoufalství,rekonstrukci prsu,manželství,lékařích,našich dětech,radách... a hlavně NADĚJI.Hanka ji taky měla a díky ní věřím v to,že měla čas alespoň trošičku se se vším smířit a rozloučit se.
Když jsem se obrátila s mou histologií na onkologii,lékařka mi odpověděla na rovinu - čtyři měsíce.
Jsem tady tři roky.Ve středu jdu na rekonstrukci prsu.Znám holku co je od nemoci deset let a v pohodě!
To že je bez příznaků je pro mě tahač.Pokud i já pro některou jsem to světlo a naděje do budoucna,budu přešťastná!!!!

 Hana 
  • 

Re: na památku Hanky 1 

(9.9.2007 18:26:39)
V lednu bych chtěla tuhle stránku založit.Už jen kvůli Hance.Jí hrozně pomohl každý mejlík od každé z nás.
Chtěla bych tohle světýlko naděje pro všechny,které toto onemocnění v budoucnu postihne.Já hrozně tápala,pořád slyšela že nás mladých je tak málo...Hloupost.Je nás vzhledem k našemu věku až přespříliš!
S rakovinou se bojovat nedá,nedá se s ní ani smířit ani naučit žít.Taky proč?!Jsem tři roky bez příznaků,JSEM ZDRAVÁ!!!Nebudu žít zbytek života s pomyšlením,jestli se někdy vrátí.To bych nežila,ale přežívala.
Pokud by mě chtěla kterákoliv z Vás pomoci(finančně,nebo pak při jejich zakládání)budu ráda.Když ne,nevadí tejně stránky na začátku příštího roku vzniknou. :-))
Všem přeju hrozně moc zdravíčka.
Prosím a nezapomeňte na Hanku.Ne pro to že byla nemocná,ale pro to,že byla hrozně fajn.A taky pro tu maličkou co tu zůstala bez maminky.
Hana
Wkotew@seznam.cz
 Jajanek 


Pupeční kýla 

(10.9.2007 12:53:20)
Dobrý den maminky,
mám prosbu máte někdo zušenost s pupeční kýlou? Moje dcerka jí má cca od 6 měsíců. Paní doktorka nás posílá na chirurgii a já se bojím, že nás tam nechají. Nevím kterou nemocnici vybrat jsme z Prahy. Za všechny odpovědi předem děkuji. S pozdravem Jana
 Sysyna 


Re: na památku Hanky 1 

(19.9.2007 9:27:55)
Hano!!!!!
Mas pravdu ve vsem, co jsi napsala.......jen ja jeste ten starch nemuzu oremoci, v listopadu to bude teprve rok....chce to cas.A ja verim, ze ho ma jeste strasne moc.

ver, ze neni dne, abych na Hanku a malou Andulku nevzpomnela.Tak moc me to zasahlo, ale to pochopi asi jen Ti, kterym se podobna vec-nemoc udala.Jsem necim spojene....chapeme se navzajem vic.Asi se dokazeme vic vzit do pocitu te druhe...vime , co prozivame, chapem ty desne stvy, co se nam deji.Tak asi proto, byt jsem ji znala jen jako internetovou pritelkyni me jeji smrt tak zasahla.Obcas koukam na jeji fotky, fotky s malou a brecim.Ale slzy ulevuji........

Stranky jsou prima vec, rada bych Ti pomohla....
Psala sjem Ti e-mail, tak se ozvi.Budu na Tebe moc myslet!!!!!!!!
Az se vratis z nemocnice, urcite se ozvi hned, jak to pujde!!!!Chystam se na Berkovu na konzultaci k dr.Drazanovi......psycholozka mi rekla, ze mam udelat prvni krok uz ted.......vic se dovim po velkem vysetreni 5.prosince.Strach je...z toho co mi reknou.Ale myslim, ze to zvladnu...ze do budoucnosti bude lip.Musi byt.prave kvuli tem detem.A ja mam 3.....a musim tu byt pro ne.Tak...:-))
 paja555 


Re: na památku Hannulky 

(19.9.2007 12:31:36)
Ahoj hanko,
děkuju,že si napsala.Na Hanku myslím denně,protože jsem měla a mám stále ráda.Byla hrozně hodná,ochotná holka.Její smrt mě hodně moc zasáhla od této doby koukaám na svět jiným pohledem a vážím si každé chviličky na tomhle světě.A nejvíc každé chvilky s rodinou.

Hanko,se stránkami moc ráda pomůžu.Kvůli Hance mám ji stále ráda,pořád slyším její hlas a není den kdy si na ní nevzpomenu.
 ijanka1 


23. října 

(23.10.2007 13:40:59)
Ahoj,
tak pro mne se dnes stal velmí černý den, byla mi také zjištěna rakovina prsu. Je mi 35 a mám 6-ti letou dceru. Jsem na prosto vyřízená, nechci umřít.... Vaše články mi moc pomohly, daly mi naději. Dneska se z toho potřebuju vyřvat.... , jsem napokraji sil.
Iva
 Sysyna 


Re: 23. října 

(28.10.2007 15:46:55)
To je mi velmi lito.Ale litost Vam nepomuze.
Prave ted bojuje s touto nemoci strasne moc zen.Osobne jich znam nekolik v tomto veku.Jsou to velke bojovnice.Jsme velke bojovnice!!!Vy jste taky a budete a o tom neni zadna rec!!!!!!:-))
Strach je desna potvora......zazeneme ho, jo????????Vsecko bude dobre.Musi byt, bude a jinak to nejde.
Ta nemoc je jen nemoc.Nemoci jsou od toho, aby se lecily a vylecily.A u Vas stejne jako u me, mych ,,onkokamosek" tomu nebude jinak.FAKT!!!!!!!!!!!
Je tezke neco psat....i ted, uz skoro po roce je to tezke.Pro me i me okoli.Pro me, jako ctenarku clanku nebo vzkazu stejneho, jako je ten Vas.
Ted vim...vim spoustu veci.Prosla jsem tim vsim a moje sila je a byla a bude v detech, rodine!!!
Nema cenu psat nebojte se, nestresujte se, myslete pozitivne.To jiste slysite.To je jasne, to se nemusi rikat.A vim, ze cim vic to lide kolem me rikali, tim me to vic rozcilovalo..........
Ta nemoc, prubeh a lecba ma sve etapy...tema se prochazi az na samy konec.Muzete si 100x rikat to nebo ono, projit se tim musi a ja verim, ze projdete i Vy a na konci cesty reknete:,,Jsem zdrava|!!!"

Ted to bude znit tvrde a asi i hnusne, ale porad si rikejte, ze i kdyby Vam nemoc vzala to, co zenskou dela ZENSKOU-prso, je to jen kus masa, bez ktereho se da zit!!!!!Lepsi zit bez neho, nez nezit vubec!!!A pamatujte, ze plastika umi divy!!!!!!!!!Vse je o case.Vim, jak Vam je.Vim, ze je to krute.Vim to.Ale preboli to.Zivot za to stoji.Deti, rodina, pratele, vse to, co nas tesi, co milujeme a mame rady stoji za to zit treba i bez prsa.Ale zit!!!!!Ja, Vy....nejsme jedine.Je nas tolik...a zase se dokazeme radovat , smat..vse preboli a budeme se jen smat!!

Hmmm......moc na Vas myslim.Bude dobre, verte!!!!!V tomto pripade je to hlavne i CAS a trpelivost co pomaha uzdravovat!!
Hodne sil, drzte se|!!!Uzdravite se!!!!!
Sylva
 ijanka1 


Re: 23. října 

(29.10.2007 14:51:40)
Moc Vám děkuji za povzbuzení, naštěstí mám také perfektní rodinu
 ijanka1 


Re: 23. října 

(29.10.2007 14:58:16)
Moc Vám děkuji za povzbuzení, naštěstí mám také perfektní rodinu a optimisticky naladěné přátele. Budu určitě bojovat, pěkně jsem se naštvala.... Přesně jak se všudě píše, proč zrovna já..., nebyla jsem nemocná snad 15 let a od 18 jsem pravidelný dárce krve.. a teď tohle. Nebudu si stěžovat a jdu do boje :-)) . Ve čtvrtek jdu na první chemo tak uvidím...
Mějte se hezky Iva
 Josef 
  • 

HAZARD SE ZDRAVÍM 

(29.10.2007 16:36:12)
HAZARD SE ZDRAVÍM

O mikrovlnných troubách se již mnohé napsalo, ale přesto si neodpustím zmínit studii, která zřetelně prokázala jejich škodlivost.Výzkumu se zúčastnili dobrovolníci ve věku od 20 do 64 let.U osob, které konzumovaly potraviny ohřívané v mikrovlnce, se snížil hemoglobin.Také hodnoty červených krvinek klesly na dolní hranici.Zvýšení leukocytů signalizovalo poškození buněk.Průkazně existoval i přímý vztah mezi množstvím mikrovlnné energie v jídle a počtem bakterií v krvi osob.Podrobný a celý článek najdete na www.andele-svetla.cz - MENU – novinový článek č.699.

Tyto a podobné informace vám málokdo dnes sdělí, protože jsou křečovitě tajeny v zájmu trhu ( zavedl zde p. Klaus ) a brzděny ovládanými loutkami ve vedoucích pozicích z důvodu zachování jejich moci ve vykořisťování a ovládání lidstva.Je pouze na lidech jak se svobodně rozhodnou.V případě přistoupení na jejich hru, sami se dávájí do pozice ovládaných.Každý potom nese následky svých voleb - odměnu nebo odpaltu ( důležitý vesmírný zákon).
 Sysyna 


Re: HAZARD SE ZDRAVÍM 

(15.11.2007 11:45:08)
Pepo,
neprndej.Myslíš, že mám rakovinu prsa, protože mám doma mikrovlnku????Neblbni....a víš Ty vůbec, co je kolem nás různého neviditelného záření a jiného svinstva???
Bysem se musela už totálně zbláznit, kdybych to všechno řešila.......
To, že jsou jiné , zdravější způsoby ohřívání potravin vím už dávno.....
 Sysyna 


Re: 23. října 

(15.11.2007 11:48:47)
Ivo,
přeju hodně štěstí!!!!Zdraví a naděje!!!
Bude dobře..já jdu 5.12. na velkou kontrolu...tak mám užtrochu bobky...aleto asi každý před velkým vyšetřením....
Pa a hodně ZDRAVÍ všem!!!!!S.
 Míša, 2 děti 8,5 a 2,5 
  • 

proč se to stalo???? 

(29.11.2007 8:45:59)
Tenhle článek jsem tu kdysi dávno četla, tenkrát mi to přišlo hrozně líto, co se děje, nyní jsem se k tomu opět vrátila, neboť i mě před 2 dny sdělili, máte rakovinu prsu, hrozná slova, jenom těžko to vyslovuji, za měsíc mi bude 31, nikdo v rodině nic neměl, oba kluky jsem kojila 2 roky, před měsícem jsme s manželem nahmatali bulku, následoval UZ, pak biopsie, ta to potvrdila, hned na to mamograf, navštěva na onkologii, včera rebiopsie, potvrdit, zda jde o invazivní nález, pak se rozhodne, operace, chemoterapie, nevím, co mě čeka, jaké to bude, ale musím jít tvrdě do toho, mám 2 krásné kluky a muže, kterého miluju.
Míša
 paja555 


Re: proč se to stalo???? 

(7.12.2007 7:18:23)
Míšo,moc a moc ti držím palečky a nedej se bojuj.
 Sysyna 


Re: proč se to stalo???? 

(9.12.2007 0:57:38)
Miso, bohuzel proc se stalo Ti nezodpovi nikdo:-((Taky by me to zajimalo...ale fakt mi to nikdo nerekl.....

Ja jsem momentalne tedv patek po rocni velke kontrole a patecni biopsii:-((Zas v oblasti prave operovane strany jsou jakesi 4 bulky...takze do 19.12. budu mit pekne neklidne spani...fakt me to strasne serinkuje, ale co nadelam....

Ve stredu jsem byla po roce poprve u kadernice, primo na onkol.je male kadernictvi a moc sikovna kadernice.
Prisla tam pani s manzelem...cca neco kolem 50let??Vystrasena, po 1.chemoterapii, cervene, co po ni do cca 20dnu vypadaji vlasy...videla sjem sebe pred rokem.jeji reakce, to jak si zkousela paruku, slzy v ocich......
Bylo mi ji lito, bylo mi z toho pocitu smutno...Ale mela manzela a vypadal dost odhodlane ji podrzet a byt v tom boji s ni!!!!A to je pul cesty k uzdraveni.Podpora manzela..Rekla sjem ji to, i to, ze ji uplne chapu, jak ji je.Ty pocity a ze ted momentalne ji to nikdo nevymluvi, ze ztrata vlasu je to posledni, ze i to preboli a bude fajn..Kazda si prochazime urcitou etapou smirovani se s nemoci.Dulezite je nepadnout pred ni nahubu, vzchopit se jednat driv nez nas ta mrcha dopadne!!!!

Miso mysli stale na sve deti a manzela.Na to, ze proste nejde, abys je opustila a nechala tu samotne.To Ti moc pomuze.Neodhanej od sebe deti, kdyz Ti bude zle, uzko, kdyz te dostane zlost, bolest, zoufalstvi.kdyz beznadej prevysi vsechny nadeje....deti citi, co se deje a dokazou pomoci.Asi cicti Tvoji bolest, strach.
Ja po chemoterapii byla vzdy cca od 3-7dne uplne mimo.Sice jsem vstala a trochu fungovala,ale kdyz jsem vetsinu casu lezela, mamka a tchynka, comi pomahaly se snazily deti ode me vyhanet, abych mela klid.me ale vic nez jejich plac za dvermi pomohl, ze si za mnou vlezly do postele, pritulily se a bylo to jako hrejive slunicko, polazeni...

Netrap se a a ver, ze bude jen lipa lip.Ver, ze vyjdez z mlhy do slunecneho dne a bude uz jen dobre!!!
neboj se o svych pocitech, trapenich a obavach mluvit.S lekarkou, s manzelem, s pritelkyni, maminkou, rodinou.S psycholozkou.Nebran se antideprsivam, pokud si priznas, ze to sama vnitrne psychicky nezvladas.Ten boj s tim, byt na okoli usmevava a uvnitr trpet jak kun je hrozny.Psycholog pomuze hodne.Ja na to prisla az po 10ti mesicich boje....uz jsem to v zari nezvladla a zhroutila se dr. v ordinaci.Psycholozka a antidepresiva me dostaly do urcite rovnovahy a racionalniho mysleni..MOje stavy a myslenky uz zacaly byt vazne a nebezpecne.

Neboj se niceho co prijde, protoze pokud mas rodinu a odhodlani bojovat, jsi na dobre ceste!!!

Miso, drzim Ti pesti, aby jsi byla v pohode!!Aby vse, co te ceka bylo pro Tebe za podpory Tve rodiny co nejprijemnejsi!!

Drz se a pokud bys chtela klidne napis na davidshop@seznam.cz

Sylva
 Sysyna 


Re: proč se to stalo???? 

(10.12.2007 18:59:55)
Milado, diky moc!!!
do 19. je jeste tolik casu..mam strach, bojim se, ale zivot jde dal.
Ja se asi z tech ptakovin nevyhrabu..dalsi zmrsene Vanoce by me asi fakt uz dost serinkovaly.....
 Gataka 
  • 

Re: proč se to stalo???? 

(11.12.2007 23:40:56)
V Americe prý mohou děťátku udělat jednorázové vyšetření, které by určilo všechny nemoci, ke kterým by mohlo v budoucnosti inklinovat, rodiče potom mají možnost ovlivnit život dítěte již od malička a tím třeba mnoha nemocem předejít. Ale celá akce je prý velice drahá. Je možné něco takového dělat i v Čechách?
 Líza 


Re: proč se to stalo???? 

(12.12.2007 12:18:26)
Gatako, to je hodně zavádějící zkreslená informace :-D.
 Sysyna 


Re: proč se to stalo???? 

(12.12.2007 21:28:42)
Lizo, Amerika je zeme neomezenych moznosti a omezenych..pííp.

Ja uz zase cekam na vysledky bipsie...do 19.12. Se asi pomatu.....
 Sysyna 


Re: proč se to stalo???? 

(12.12.2007 21:29:08)
biopsie, mrska o me uteklo....
 Líza 


Re: proč se to stalo???? 

(13.12.2007 10:18:17)
Sysyno, 19. je za chviličku a pak se ti uleví. Bude to dobrý, musí. Držím ti moc palce.
 Sysyna 


Re: proč se to stalo???? 

(16.12.2007 22:51:55)
Lízo, tak je to super!!!!V pátek mi volala dr. z onkol., že to je negativní...ale...stejně furt budu taková nějaká se strachem...
Ale aspoň toto, když už nic!!!!:-))
 Gataka 
  • 

Re: proč se to stalo???? 

(11.12.2007 23:43:18)
V Americe prý mohou děťátku udělat jednorázové vyšetření, které by určilo všechny nemoci, ke kterým by mohlo v budoucnosti inklinovat, rodiče potom mají možnost ovlivnit život dítěte již od malička a tím třeba mnoha nemocem předejít. Ale celá akce je prý velice drahá. Je možné něco takového dělat i v Čechách?
 Ivča 
  • 

Re: proč se to stalo???? 

(13.12.2007 23:33:37)
Gatako, ono se to dělá už i u nás, stojí to 16 860 korun. Pro děti 12 860 a hodnoty samozřejmě platí na celý život. Doktor by měl podle těchto výsledků navrhnout pro každého nejvhodnější režim, aby se vyhl právě nemocem, ke kterým má sklony. mrkni na www.genscan.com

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.